ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 15b5aae0-6601-11dc-b517-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 54, org 16, person 117, work 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 8. února 190.
Praha
3 masthead
Číslo 39.
4 title
Onsl
5 article
Na ranní a odpol. listy přadplácí se: v Praze v adninistrati a něsí n čtvrt let s drojí denáško za něsíe . . . T KB0h na čtvré leta ve flislách „ K no sa měsfe . Poštou: ma měsfe . . . . .. na čtvrt lela . . . . 9 K e0 s dvojí zisilkou za měsít
Praha KB
6 article Německá zpupnost spražena.
Německá zpupnost spražena. Trudný a tísnivý dojem činil ten po čátek letošní vídeňské kampaně parlamentu cislajtánského na mysl všech Slovanů ra- kouských. Jaká to bída! Nepřátelé naši řadí se pod komando prušáckých pionérů Schö- nerera a Wolfa, aby spojenými silami zter rorisovali slabou německo-byrokratickou vládu a strhli na sebe vedení věcí rakouskýcha obnovili zpupné své panství nad slovanskou většinou této říše jako za časů Giskrových. Herbstových, Auerspergových a Plenerových a — slovanské strany v parlamentě vídeňském nejsou ani vtéto vážné době, ani vůči tomuto nebezpečí pangermánskému usjednoceny, seřaděny a spojeny v jeden šik, nepodaly si dotud rozumně a srdečně pravic svých a neohlásily společnému nepří- teli slavně a hrdě: Zpátky, vrazíš na ne- nozbornouhradbu naší slovan ské pospolitosti a sobidarilty zkusíš, kterak my Slované proti tvým ob myslným a nekalým záměrům stojíme všichn za jednoho a jeden za všecky! oca Takové zdatné zakřiknutí z tábora slo- vanského pohříchu dosud nezahřmělo v uši vrahů našich. Což tu divu, že tito od pří- rody tak nadutí pouchrové cislajtanismu dnes teprve se nadmuli pýchou nejzpupnějších ví- tězů, tak že když mělo na zejtří dojíti k volbě presidenta nové sněmovny posla- necké, nejen prohlašovali »za věc samo- zřejmou«, že nesmí se jím stát žádný Slovan, nýbrž musí to býti
Wolf Herbstův Auerspergův Plenerův Slovan Slovan
7 article
Němec, ale ne snad nějaký k Slovanům mírnější a spravedlivější Němec, jako byl na přiklad předešlý předseda, německý kle- rikál dr. Fuchs, alébrž zuřivý, proti S lo- vanům vražednou záští zapá- lený německý nacionál, jako libe- recký dr. Prade. A nedosti na tom: tomuto německo-nacionálnímu pre- sidentu opovážili se do tlumoku napě- chovat své diktáty a podmínky na cestu: že nesmí připustit žadných slovan- ských interpellací, řečí a návrhů: ony že má prostě odmítat a žádat německý jich pře- klad, tyto že nemá protokolovat a vůbec ani ztrpět. Tak komandoval drzý buršák Wol ve své »Ostdeutsche Rundschau« a tak po něm papouškoval výbor spojených levičáků, zatím co »Neue Freie Presse« důtklivě vy- zývala katolický střed i Poláky, jelli jim život parlamentu rakouského drahým, jde li jim poctivě o to, aby parlament tento pra- coval, aby upustili od kandidatury dra. Füchsa a volili jejich výtečníka“: prüsofila de Prada !! Tolik troufala si již arrogance něme- ckých nafoukancův imputovat Tyrolanůma Polákům. Ti i oní měli se otrocky schylie pred Gesslerovským kloboukem jejich velko- německé zvůle a tyranie. »Zvolení dra. Fuchsa presidentem mělo by ve sněmovně za následek řadu strašlivych bouříl« hrozila včera »Bohemia« — a zlý účinek toho na poměr německých stran proti vladě by se dostavillea me Ano, o vliv, a to o »sil ný vili v na Poláky i klerikály žebronil včera ten levičácký terrorism zároveň, na způsob abruz- ského bandity, který pokleká před soškou Madony a brousí sobě dyku o její podstavec, prose ji o zdar loupežné své vy- pravy. — Leč tentokráte — aspoň pokud jde o Poláky — na štěstí hlas německých
Němec doktor Fuchs Prade Wol Polák jít Prado spojený levičák Zvolen Bohemia Neue Frei Presse
8 article
maffiánů cislajtánských nepronikl nebesa. Polský klub — toť vzácně radostná no- vina dneška — se vzmužil a sta- tečně odmítl ty svody němčourské, jak ne na čestné Poláky sluší a patří. »Volba německého nacionála Prada byla by skandálem«, pravil tu po- slanec Kozlowski, »neboť tento Němec hrozil nám Slovanům rakouským drze po- pruštěním. »Volba Pradova byla by zkázou parlamentu«, dotvrzoval posl. Daniel ak, »neboť osobností Pradovou byl by ve sně- movně rakouské nastolen režim prušácký.« I sám p. Jaworski uznal, že kolo polské ni- žádným způsobem nemůze hlasovat pro kan- didáta německých levičáků Prada. Pro koho tedy mají se Poláci vyslovit? Jsou nejčet nějším klubem v parlamenté i náleželo by tedy po právu a slušnosti předsednictví jim.
Polák Kozlowski Němec Daniel Pradová Jaworský Prado
9 article
Všichni ostatní Slované by zajisté volilí po- ctivého Poláka na stolec předsednický s touže ochotnou jednemyslností, jako volivali po léta dra. Smolku. Leč, bůh to sud Poláci nechtějí se dnes exponovat a tyž pan Abrahamowicz, který tolik od německých levičáků zkusil, včera ještě se přímlouval za kompromis s umírněnými frakcemi le- vice, zejmena s frakcí Chlumeckého, jsa ochoten voliti na př. dra. Bärenreithraa Hle, tu osudnou slabost slovanskou l Na štěstí však nedošel tentokráte v pol- ském klubu ohlasu: vlastenecká odezva sta- tečného Kozlowského rázem ji zaže hnala, a vroucnost jeho mluvy upřímně pol- ské rázem uchvátila všecky: »Odmítněme jako Poláci co nejrozhodněji každého kandidáta německého souručenství!« horlil. »Neboť co chce toto německé souručenství? Ono stav do popředí svého programu státní něm- činu, se kterou polský klub ni- kdy a nikdy souhlasiti nemůže !« Vše bylo uchváceno tímto upřímným slovem polského vlastence a pod dojmem jeho učiněno toto poctivé usnešení: »1. Klub polský jednomyslně za- mítá kandidaturu německého nacionála Prad a.
Slovan Polák Smolek Abrahamowicz Chlumecký Prado a
10 article
2. Klub polský zamítá vůbe každou kandidaturu kteréhokoli člena německého souručenství. 3. Klub polský vyslovuje se pro dra. Fuchsa, bude-li tento kandidován klubem středu, jinak pro vůdce moravské strany střední, hraběte Morice Vettr ar« Tak odmrštili, tak spražili včera Po- láci patřičně německé furibundy, kteří dnes se svým Pradem, jejž měli již za jistého,a se svými diktáty zpupnými nesmrtelně jsou blamováni. Leda, že by je vytrhla německo- klerikální strana, v níž Kathrein žárlí na Fuchsa. Ale nebyla by i to pro německé liberály a nacionály světitá hanba, kdyby měli svého německého presidenta jen z mi- losti těch nenáviděných klerikálův čili »čer- ných Čechů«, jimž nemohli na jmeno při- jíti? Však lze-li za to míti, aby ten kato lický střed dopustil se takové prorady mi zerné na cti a věci vlastní, by pomáhal hlasy svými k vítězství zřejmým prusofilům pokřikujícím jim ve tvář svoje »Pryč o Říma !«? To byl by už věru vrchol politické mi- zernosti. Než ať si dělají němečti klerikálové co chtějí, ať si přispějí k volbě Prada neb jiného levičáka, na tom nám nesejde: jen když my všickni Slované budeme státi a protestovati svorni v je- dnom šiku proti zapřisáhlým nepřátelům svým: na tom záleží, to bude demonstrací, před níž ztrne Němcům i vládě Körbrově smích na rtech.
Fuchsa Vettr Čecho Slovan Němec Körbrův Řím Prado
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. února. (Na adresu »N. F r. Presse«.) Patronové »N. Fr. Pr.« místo aby po volebním výprasku zalezli do kouta a káli se ze svých hříchů, domnívají se, že sedí dosud v sedle a mohou mluviti s vysoka za celou německou levicí. Po úterní schůzi sně- movní vytasil se orgán vídeňské bursy s námit- kami, že česká státoprávní ohražení odporují slibu poslaneckému, že by vlastně měla miti v zápěli odněli mandátů českým poslancům a konečně že česká podáni ve sněmovně jsou nešvar (»Unfug«), jenž nemá být od Němeů trpěn podobně jako české řeči. Dnešní » Arbeiter- Zeitung« posvitila opět jednou na vývody » Neue Freie Presse« a nazýva je »blbostí« a ukazuje v několika příkladech, jak si liberální orgán, aby dokázal, co chce dokázati, pomáhá sprostou 1ží Tak překroutila »Neue Freie P'resse« ter českého ohražení, kde se praví, že poslanci vstupujíce do říšské rady, nezadávají v ničem státnímu právu, kdežto »N. Fr. Presse« cituje »české státní právo trvá v právní platnostie. »Neue Freie Presse« tvrdí, že čeští poslane podali své ohražení před složením slibu, ná sledkem čehož slib podaný s výhradou je dle ústavy neplatný a poslanci mají býti vyloučeni ze sněmovny, kdežto pravda je, že ohražení podána byla po složení slibu. Ale i kdyby ohražení bylo podáno před slibem, jsou vývody »Neue Freie Presse« holým nesmyslem. » Poslanci slibují — pravi »Arbeiter-Zeitung« — že budou neoblomně »dbáti základnich zákonů státních«.
Praha Francie Neue Frei Presse Neue Frei P ' ress ArbeiterZeitung Neue Frei Presse
12 article
Dbáti zákona znamená hověti jeho ťaktické plat- nosti, neznamená však pro poslance povinnosti že se nikdy nevynasnaží o jeho změnu. Kdyby »Neue Freie Presse« nebyla tak nevědomá, musila by věděti, že poslanec slibuje, že bude dbáti nejen »základních zákonů státních«, nýbrž i všech jiných zákonů. A přece sně- movně nikdo nemůže brániti zákony měniti nebo odstraňovati. Proto také slib na »základní zá- kony státní« nevyžaduje, aby se po- slanec zříkal přesvědčení o po- třebě jich změnys. Pokud se týká po- známky »Neue Freie Presse«, že česká podání a české reči ve sněmovně jsou »nešvar«, po- dotýká »Arbeiter-Zeitung«, jak by to asi Něme provedli, aby poslane, který německy mluviti neumí nebo nechce, nesměl ve sněmovně vůbec promluviti. V Praze, 7. února. (K trůnní ře či.) Liberální »Slov. Narod« je trůnní řečí rozhodně zklamán. Očekával od dra. Körhra jasný poli- tický program, dle něhož by se parlamentní strany mohly seskupiti a zatím »trůnní řeč je vše možné, jen žádný jasný a rozhodný poli- tický program, a proto nemůže nikoho, nejméně pak poslance slovanské uspokojiti.« V odstavci o jazykové otázce vidí nový vládní krok ke stanovisku německému a odpor proti poža- davkům národů slovanských. Poněvadž pak rovnoprávnosti národní v trůnní řeči není ani zmínky, soudí »Slovenski Nar.«, že slovanské strany vidí nyní jasně, jak smýšleti o vládě Körbrově a zařídí dle toho své další kroky. V Praze, 7. února. (Zprávy parla- mentní.) Ruský klub, v němž je slou- čeno pět neodvislých ruských poslanců z Haliče a z Bukoviny, vydal svůj program, obsahující následující požadavky: 1. přísně zákonitoua spravedlivou správu, zejmena v Haliči; 2. za- chovávání a rozmnožení ústavních práv a svobod; 3. všeobečné, rovné a přímé volební právo ; z ole5 llsondožnot s eolelleže lnoni
Nout Praha Halič Bukovina Neue Frei Presse Slovenski Nara Neue Frei Presse ArbeiterZeitung
13 article
národní autonomii, po případě opatření ná- rodnostního a jazykového zákona jako prová- děcího zákona k článku 19. základních zákonů státních; 5. zlepšení stavu rolnického a dělni- ckého v Haliči a v Bukovině a 6. náležité zření se strany vlády k hospodářským a kul- turním potřebám těchto dvou zanedbaných ko- runních zemí. — V další části prohlášení tvrdí se, že ruský klub je pro dělnost parlamentu, zachová se spravedlivě ke všem ostatním stra- nám na říšské radě, k vládě pak dle toho, jak se tato zachová k programu výše uvedenému. Polský radikál Breiter při- stoupil k ruskému klubu jako hospitant. l Mandát hr. Karla Dědušického. jenž byl volen v haličské IV. kurii stryjské, zdá se býti povážlivě ohrožen. Hr. Dědušický obdržel zde 333 hlasů, jeho ruský protikan- didát otec Davidjak 288 hlasů. Voličové však podali proti jeho volbě protest, v němž uka- zují, že dle zprávy volební komise v okrese drohobyčském hr. Dědušickému připadly 162 hlasy, otci Davidjaku 79, kdežto 132 volitelo tohoto okresu hodlá ztvrditi přísahou, že volili otce Davidjaka a nikoli hr. Dědušického. Tím by hr. Dědušickému odpadly 530 hlasy. dané ve prospěch Davidjaka, který by. pak měl většinu 30 hlasů a musil by býti pokládán za zvoleného.
Dědušický Halič Bukovina Hradec Davidjako
14 article
Ze Záhřeba, 5února. (Obecní vol by v Rěce. — Chorvatské národnh školstvI.) Dne 3. února svoláno nově zvo- lené obecní zastupitelstvo rěcké guvernérem hr. Szapárem ke schůzi, aby se ustavilo. Schůzi zahájil proslovem hr. Szapary, jenž kladl důraz na shodu autonomie rěcké s mateřskou zemí uherskou, jež čini vše možné ku povzne- sení města. Starostou zvolen pak opětně dr. Mayländer, jenž na dotaz guvernérův, přijímá-li volbu, odvětil kladně a slíbil, bude-li jeho volba panovníkem schválena, že učiní předepsaný slib. Náměstky starostovými zvoleni pak adv, Vio a ryt. Luppis. Poněvadž celé volby odbyty dle úmluvy s vládou uherskou, není pochybnosti, že i volba Mayländrova bude císařem schvá- lena a tím bude ukončen třiletý spor rěcké autonomie s vládou, která ovšem z boje od- chází vítězem. — Dle úřadních zpráv za rok 1899—1900 bylo v Chorvatsku 1378 národ- ních škol, z nichž bylo 1270 chorvalských a srbských, 22 německých, 7 maďarských, 2 malo- ruské a 3 slovenské. Školou povinných dět bylo 317.640, skutečně však skolu navštévo- valo jen 197.707, t. j. 75.15 proc. školou po- vinných. dělí.
Szapara doktor Mayländer Záhřeb 5 únor Chorvatsko
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. února. Odpověď „Srbinova“, Pangermánské listy rakouské i německ již mnoho dní vedou ostrou palbu do srbské vlády, jež prý trpí listu »Cpó«, aby bez- ohledně napadal Rakousko-Uhersko a rakousko- uherského i německéhol vyslance v Bělehradě. Jak telegraficky oznámeno, srbská vláda dala časopisům pokyn, aby nezavdávaly k po dobným stížnostem příčinu. »pó« se své strany odpovídá: Srov- náme-li, co píšou proti nám německé listy v Ra- kousku i Německu, vidíme, že to pochází z jedné kuchyně — z které, nepotřebujeme vy- světlovati. (Myšlen tu bezpochyby rozkrál Milan, jenž si ve svém vídeňském bytu zřídil novi- nářskou kancelář proti Srbsku.) My jsme ve svém článku, pro který pozdvižena proti nám celá vojna, vytkli program příšti práce srbské. Článek byl psán se vší vlasteneckou vážnosti a vybízel k obětavosti za spravedlivou srbskou
Milan Praha Rakousko Uhersko Bělehrad Ra Německo
17 article
věc, k její obraně a k tomu, aby o našich snahách byl poctivě zpravován vzdělahý svět. V článku nebylo ani jedině nadávky, tím méně »sprosté«. Objektivnosť a pravda jsou prvým naším heslem, což dokazuje každý řádek, který jsme dosud napsali. Nenídi ani t aková práce někomu po vůli, není vinou naší a nemůže to býti nazváno srbskou neotesaností. Odmitáme od sebe, jako bychom byli jedinou nadávku na- psali o sousedním mocnářštví. Pangermánské listy současně zahájily kampaň proti »panslavským rejdům« ruských listů, které se ujímají české věci. Pozorujeme tu jak oby- čejně, že nájezdy jejich sdělují se telegrafickými kancelářemi také nejrozmanitějším slovanským časopisům, jež je dobromyslně otiskují. Snad aspoň to by nemusílo být. Když už Slované nejsou s to zříditi vlastní zpravodajskou kan- celář, která by paralysovala soustavnou práci kanceláři nepřátelských, aspoň by nemusili pro- půjčovati své sloupce této mízerné agitaci, po- máhající si lží a zkrucováním.
Slovan
18 article
Z ruských listů. »Ilri B«, rozhlížejíce se po kritickém položení, do kterého Rakousko uvedl pangermanism, a posuzujíce různé strany vídeňského parlamentu, praví o českém klubu na říšské radě: »Mladočeská skupina jako dříve je nejčetnější a nejlíp organisovaná ze všech stran. Doufáme, že ve vážných při- padech všichni čeští poslanci, i ti, kterým se Mladočeší nezdají dosti radikalnými, budou jed- nati společně, protože různosti mezi nimi týkají se věcí vedlejších a hlavní cil je všem společný. Utíkání obyvatelstva z Bosny a Hercegoviny. Stěhování mohamedánského obyvátelstva z okupovaných zemí nemá konce. Minul? týden vystěhovalo se 36 rodín. Pres Bélehrad ode- braly se do Turecka. V prosinci vyskytla se zpráva, že moha- medánští vystéhovalci prosili sultána, aby jim vykázal novou zemi k obývání, že se tam vy- stěhují všichní šmahem mohamedáni z Bosny a Hercegoviny. Zpráva věděla i to, že sultán nařídil velikému vezíru, aby takovou zemi pro ně vynašel. o s Loni z jara podobná pověsť lákala k vy- stěhování přavoslavné okupovaných zemí. Pro- slýchalo se mezi nimi, že car narídil, aby každé pravoslavně rodině, která z Bosny a Her- cegoviny příjde do Ruska, vykázán byl dosta- tečný pozemek. Zpráva, rozumí se, nepotvrdila se a ti, kteři honem chopilí se vystěhovalecké hole, přišli o všecko, co měli, neboť musili na rýchlo prodati své majetký za každou cenu, aby sehnali peníze na cestu.
Rakousko Bosna a Hercegovina Turecko Bosna Rusko Ilri B
19 article
Tenkrát vyšlo na jevo, že vystéhovalecké hnutí mezí pravoslavnými vzniklo z přemlouvání zvláštních agentů, kteří myslili, že pravoslavní udělají místa německým a jiným kolonistům, kteři s nimi tvoří jednu armádu. Není pochybnosti, že letos tatáž agi- tace vyvádí ze staré vlasti slovanské moha- medány- Srbské konsuláty v Sarajevě a Mostaru. »Cpó« vyzývá srbskou vládu, aby v obou hlavních městech, v Sarajevu i Mo- staru, zřídila srbské konsuláty. Požadiávek to nejspravedlivější, zvláště když Rakousko- Uhersko má v Srbsku několik konsulátů: v Bělehradě. Niši, Šabci, Smederevu, Kladovu a Negotíně. Kdyby Rakousko - Uhersko nerado vidělo srbské
Sarajevo Mostar RakouskoUhersko Srbsko Bělehrad Niš Šabac Smederevo Kladovo Rakousko Uhersko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. První pokusy. List z dějin české zpěvohry. Napsal J aro s l av Adámek. vsn Dne 2. února 1826 spadla opona za pr miérou první české původní zpěvohry. Letošního roku, kdy případají na 3. června sté narozeníny Františka Jana Škroupa, vrací se sedmdesátěpáté výročí prvního představení »Dráteníka«! Jemu předeházelo dne 28. prosinče 1823 představení Weiglovy »Rodíny svýcarské« duke Od prvních pokusů, učiněných koncem XVIII. stoleti s operami dle vlaských uprave nými, jež pro malou znalost českého jazyka u jialských zpěváků nedodělaly se vélkých úspěchů, uplynulo skoro čtvrt století. sží m 1 České divadlo mělo hlavní útočiště n ochotnických jevištích. Velikého významu na bylo divadlo, zřízené r. 1821 v domě občana Teisingra v místech nynějšího státního nádraží. Zde prvních svých úspěchů dobývaly Klieperovy dramatické práce, zde v kruzích hudebních ochotníků poprvé vzníkla myšlenka pokusiti se o české zpěvoherní představení. Vyhlédnuta k němu Weiglova »Rodina švýcarská«, oblíbená dlšao tehdy na německých divadlech. Tajemník stavovského divadla Jan Šťépánek přál úmyslu a horlivě se ujal překladu libreta. jenž definitivně upraven básníkem »Ženichů« Simeonem K. Macháčkem. Chtěje původně lokali- sovati děj na Slovensko a nazvati hru »Tatranská rodina«, zůstal Macháček posléze při doslovném překladu titulu. Štépánek vymohl, že propůjčeno ochotnict stavovské divadlo, kde česká představení tehida jen za zvlástních příležitostí byla dovolována. Primadonna německé opery Kateřina Kometov získána pro úlohu Emeliny. Kapelník Tribensee horlivě zpěvohru studoval. František Škroup. tehdy člen divadelního sboru, byl mu výdatným pomocníkem. Den představení pro různé překážky dozna několikerého odkladu. Ohlašuje se už na polo oe vicí května
Adámek František Jan Škroup Weiglův Rodína svýcarský Klieperův Šťépánek Simeone K Macháček Macháček Kometov Emelina Slovensko Český divadlo stavovský divadlo m 1
21 article
Na premiéru došlo však až 28. prosince 1823 Dle Tomsova »Čechoslava« vybráno při ní 1206 zl 50 kr. vídeňského čísla. Útraty obnášely 161zl v. č. Dobročinným účelům věnováno 539 zl 25 kr. Zbytek obdržel reditel stavovského di- vadla Ignác Holbein za propůjčení jeviště rekvisit. První toto české zpěvoherní - představenl způsobilo na českou Prahu mohutný dojem. »Lóže, zavřená sedadla, parterre, vše všudy plno,« píše Čelakovský počátkem ledna 1824 Kamarýtovi, »tlačenice dole a na galeriích přehrozná, a každý s netrpělivosti očekával vyhrnuti opony . .. Viděl jsem již mnohem pěknější opery, i zpěv krásný slyšel jsem, ale mocnost zpěvu cizomluvného jen tak jaksi po vrehně překlouzla povždycky přes moji hrud.
Tomsův Čechoslav Útrata Holbein Čelakovský Kamarýt Praha
22 article
Tenkráte to bylo jinak, a do smrti nezapomenu na tu sladkosmutnou chvíli. I vyjde Emelina, oko baví na se obráceně, ucho rozslazeně vnímá mateřské zvuky, pod rouškou nebeské hudby a andělského zpěvu. Každý v opojení, každý tleská v pochvalu, jen já tu stojím, rád bych tleskal, raději — to bylo podivně kouzlo! Znám vás nyní, slze radosti! Nemajíc radost více místa vnitř, evalem ven — ven sobě činila průchod, takže můj pan rytíř (Ledvinka rytíř z Adler- felsu, zemský rada, v jehož domě byl Čelakovský domácím učitelem) vedle mne v lóži sedě (anebo já vedle něho) se mne tázal, co je mně ? a já ubohý se vymlouval, že jsem najednou dostal šíkavku. To byl oučinek tvůj, rozmilá mluvo naše ! to byl oučínek lásky k tobě. Všichni zpěvcové najednou ke konci byli vyvoláni a »Komet« se rozléhalo hlasem velikým po skle- penl.« Vrátiv se z představení domů, napsal Če- lakovský na interpretku Emeliny dvě znělky. které přinesl Tomsův »Čechoslav« v prvním čísle z r. 1824. I starší vrstevníci dvacetipětiletého Čela- kovského stejně s ním cítili. »Nemohu Vám vysloviti,« píše Jungmann dne 5. února 1824 Antonínu Markovi, faráři v Libuni,*) »jak nás *) Zelený, Zivot Josefa Jungmanna, 224.
Emelin Ledvinka rytíř Adler Čelakovský Tomsův Čechoslav Jungmann Markov Libuň
23 article
Rodina švýcarská všecky okouzlila, v veliká částka nás plakala radosti. Jediný Nejedlý (pro fessor češtiny na universitě), henašed přízvuč- ných veršů ve zpěvě (kterému ostatně za mák nerozumi), pronesl ve škole při bubnování po chvalném od svých školáků, že to škandál bylo ale jedna lašťovice nedělá léto, dosti na tom že se vůbec ten škandál libil.« V těmž listu vy bízi Jungmann Marka a gymnasijního professora v Jičině Fr. Šíra, aby překládali operní texty a oznamuje jim, že k tomu také »svě ztuhle nohy veršovské pozdvihne.« Jungmann přeloži libretto k Mozartově opeře »Únos ze Serailu«. která česky byla po prvé dávána 8. listopadu 1829. Marek jeho žádost oslyšel, Šir upravi text k opeře »Cosi fan tutte« od Mozarta, jejía premiera byla v lednu 1831. Ještě po sletech Chmelenský (v » České V čele z 10. března 1835) stesku na tehdejší zane- dbávání české zpěvohry předesílá živou vzpomínku na její první krok. »Mohou-li se provozovat české zpěvohry?« píše. »A, mohou-li se, pro se tedy neprovozují?« . .. Provozena byla Ro- dina švejearská! A hle! zastyděli se nepřátelé. lhostejní úznali cenu našeho zpěvu, ano i divili se jemu a krajané naši plesali. Krásnějšího triumfu nemohla naše řeč slaviti, jako toho dne v divadle ve všech lóžích a ostatních oddílech naplněném ! ..
Nejedlá Jungmann Šír Mozartův Mozart Moha Francie
24 article
Čtvrtého dne po reprise »Rodiny švýcarské«, která byla 18. ledna 1824 ve prospěch chudýei u sv. Bartoloměje, psal Palacký do Pešti Janu Kollárovi: »Po dvakrát již měli jsme to potě- šení slyšeti na zdejším stavovském divadle prvn časoměrnou operu českou »Rodinu švejearskou«, jejíž přeložení panu Macháčkovi výborně se po dařilo. Jde o ní všeobecná pochvala po Praze snatě první veřejný triumí časoměrné prosodie. Operami a zpěvem vůbec tuším nejlépe se nán podaři mateřčinu naši u vyšších v obliben uvésti; i sami zajisté Němci pociťuji přednos zpěvu českého nad německý.« Společnost ochotníků, povzbuzena úspěchem. brzo se odhodlala k dalšímu kroku. Dne 25. dubna 1824 provedla Cherubinova »Vodařee v překladu Macháčkové. »Ondy se tu provozova Vodař,« píše Jungmannův syn Josef počátkem července 1824 faráři Václavu Karešovi do Vla- chova Březi, »jak náleží dobře vypadl, a jak to každý připustí, lépe než by ho Němci dáti mohli.« Události blízké budoucnosti byly příčinou, že timto představením »společnost milovníků če- ských her, obzvláště oper« skončila svou činnost. Doba, do které stavovské divadlo bylo propůjčeno Ignáci Holbeinovi, minula a od 1. května 1824 bylo divadlo svěřeno trojčlennému ředitelství Herec Polavský převzal réžii německé činohry basista Kainz stal se ředitelem opery a Štěpánek ujal se administrativní a hospodářské v stránky podniku. Byl zároveň ředitelem, dramaturgem a režisérem českých představeni. Štěpánek, po- vzbuzen úspěchy českých zpěvoherních před- stavení ochotnických, dal jim významné místo ve svém prográmu a za desetiletého ředitelství přivedl je k znamenitému rozkvětu. Účinkovali v nich zpěváci rodem Češi nebo češtiny znalí, kteří zároveň byli engažováni pro německou operu. Někdy spolupůsobili také ochotníci.
Bartoloměj Palacká Kollár Macháček Němec Cherubinův Onda Jungmannův Josef počátek Kareš Březi Holbein Polavský Kainz Štěpánek Čech Pešť Praha Vl stavovský divadlo
25 article
Hlavním sloupem české opery oné doby byl Kateřina Kométova. Narodila se z české rodiny 8. listopadu 1807 v Praze ve Faustově domě nia Dobytčím trhu. V dětství osiřelé ujala se její teta Pátková, někdejší operní zpěvačka vévodkyně kuronské a poskytla neteřihudebního vzdělání. V útlém mládí byla engažována pro koncertní sín v Lipsku. Roku 1822 přijata k divadlu stavov- skému v Praze, kde ze zpěvačky ve sboru do- stoupila k výši primadony. V únoru 1827 pro- vdala se za Matěje Podhorského, rodilého z Vršo- vic, který, zahájiv divadelní činnost ve sboru posléze stal se přvním barytonistou. Roku 1849 odebrala se Podhorská na odpočinek. Zemřela 28. listopadu 1889 v Praze. Jako ochotníci často působili skladatel sborových písní Alois Jelen a Škroup, který horlivě se účastnil také při stu- dování zpěvoher. Škroup zpíval už v premiéře »Rodiny švýcarské«. Dne 6. května 1824 bylo první české zpěvo- herní představení za nové správy. Dáván poprvé Webrův »Střelec kouzelník« zčeštěný Štěpánkem Představení mělo veliký úspěch. Příjem obnáše
Kométův Pátková Matěj Jelen Škroup Webrův Štěpánek Praha Lipsko Vršo Faustův dům
26 article
1264 zl. 40 kr. V damských úlohách vystoupily Kometova a Králova, jimž Chmelenský za je- jich výkony věnoval v »Čechoslavu« znělku. Michalesi zpíval Borovského a Jelen Liborina. Čelakovský o představení nadšeně referoval v »Čechoslavu«. Psal o něm 12. kvělna Kama- rýtovi: »Přeložení někde trošinku zakulhávalo, však jedva bylo k pozorování pro výbornost herců a hudby! Katinka zpívala, tu mně nemožná na- jíti přirovnání. Též i panna Králova. To jsou Češky! A pan Jelen, pravý mistr ve zpévu a v herectví . . Český zpěv vždy vlce a více mi- lovníků i mezi vyššími nalezá. Sám, nejvyšší purkrabí posledně, který sic nikdy, aspoň zřídka hernu navštěvuje, v českém se viděti dal.« Jungmann, odvozuje z úspěchu Macháčkem upravených zpěvoher vítézství časoměrné proso- die, jejíž oprávněnost tehdy byla stejně horlivé hájena jako popírána, stěžuje si v listu Kollárovi z 8. května 1824, že přeložení »Střelce kou- zelníka« dle přízvuku »velmi ucho uráželo.
Čechoslav Michalesi Borovski Jelen Liborin Čelakovský Králův Češka Jelen Jungmann Macháček Kollár Kama
27 article
Publikum ovšem chválilo dekorací a hudbu atd. ale ti, kteří neslyšeli předešlých, vyjevili starý předsüdek, že český jazyk néhodí se k opeřel“ Dne 23. května 1824 byla reprisa »Střelce«. V přítomnosti cisaře Františka a choti jeho Karo- liny, kteří tehdy návštévou meškali v Praze, býla před německým představením zpívána dvě poslední jednání »Střelce«! V Tomsově »Čecho- slavu« oslavil Linda císařskou návštěvu zvláštní básní. »Herna se stkvěla pěknou osvětou«, píše Čelakovský 27. května Kamarýtovi, »plným tle- skáním císaře přijali; já však raději ve hře našlm roztomilým děvuškám Kometové a Králové bych byl přitleskával, ale nebylo volno. Volal jsem tedy, co zbývalo, duchem: »Výborně l Výborně !« Nejbližší zpěvoherní novinka Chmelenským zčeštěný Méhulův »Josef a jeho bratrie byla poprvé provedena 12. prosince 1824. Ko- metová zpívala Benjamina, Podhorský Joseťaa Michalesi Jakuba. O Hromnicích roku 1825 byla premiěra Rossiního »Lazebníka Sevillskéh os v překladu Macháčkově. Komelová zpívala Ro- sinku a Podhorský hraběte.
František Tomsův Čecho Linda Čelakovský Kamarýt Král Méhulův Josef Benjamin Joseťaa Michalesi Jakub Macháčkův Kara Praha ko