2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
19. dubna 1904. Číslo 109.
4
article
valo a čeho tak Bojovně byl při líčení vždycky hájil
Kráti sobě dlouhé chvíle lepením papírových pytlíků.
které — jak sám ke svým druhům poznamenal — lépe
prý drží, než jím „vyrobení“ rytíři. Českou veřejnost
bude snad zajímati také další ukázka z kriminální
villegiatury genealogovy: zakázalť si, by s ním mlu-
vilo se česky, protože prý Češí — ne, raději nepro-
zradíme epitheton, jímž poctil Mejtský národ, v jehož
středu byl žil a od něhož domáhal se jednou také —
poslaneckého mandátu...
Mejtský
5
article
Ve veselé náladě. „Kutálka“, která 13. března
dopoledne doprovázela oddíl 91. pěšího pluku do ko-
stela sv. Ignáce, mrzuté dozvuky měla pro civilního
jejího „adjutanta“ v osobě 22letého dělníka z Vršovic,
Antonína Marysky. Maryska totiž, jako náruživý
její ctitel, dodal sobě před cestou na „Karlák“ při-
měřené kuráže“ v kolalně Vojtěchovského a na zpá-
teční „vejšlap“ připravil se za přestávky v neméně
ctihodném „baru“ Havlikově, odkud mu bylo zapotřebí
podpory tří kamarádů, aby udržel krok při zpětném
„pochodu“. Jak tento pochod vypadal, lze si domy-
sliti. Sami druzi „nadšencovi“ ujišťovali, že Maryska
nešel, nýbrž v pravém slova smyslu — lItal mezi chod-
níky a že z úst jeho plným proudem řinuly se melodie,
které samolného helikontistu uváděly v zoufalství ..
A v Palackého třídě vjela Maryskovi do žil tak notná
porce kuráže, že vytrhl se kamarádům a dal se před
kutálkou do — tance. Nadstrážník Vacek upozornil
sice rozkuráženého občana na nevčasnost této taktiky,
ale Maryska vyložil mu stanovisko svoje způsobem
tak důrazným, že přispěchavšímu policistovi Špačkov
nezbylo, než situaci rozuzliti zjednáním ohecnního
„pekáče“, ve kterém nadšenec dopraven byl na stráž-
nici. Při včerejším líčení, konaném proti němu pro
zločin veřejného násilí dle § 81. a pro přestupek uráž-
ky stráže dle § 312., Maryska omlouval jednání své
naprostou nepříčetností a poněvadž vývodní svědci
tuto okolnost potvrzovali, odročeno bylo líčení za
účelem výslechu majitelů kořalen, v nichž si byl Ma-
ryska osudného dopoledne „krátil“ chvíli.
Kutálek
svatý . Ignác
Maryska
Havlikův
Palacký
Vacek
Špačkov
ma
Vršovice
Karlák
6
article
Spor proti přažské elektrické dráze. U zemského
soudu na Ovocném trhu bylo včera pokračováno v lí-
čení o žalobě poštovního officiála p. Vít. Kohna na
pražské elektrické podníky na náhradu škody, způ-
sobené jemu úrazem na elektrické dráze dne 7. Híjna
1901. Po výslechu 10 svědků byly připuštěny další
důkazy a k tomu cíli líčení odročeno na den 28.
dubna.
Ze soudu sborového.
Demovnici comme il fant měli až do nedávna
v domě č. 360 v Žižkově. Honosila se totiž vlastnostmi
zcela pěknými a chvalitebnými: byla zdvořilou, byla
úslužnou, nedělala v domě rozbroje a — neklepala
Naopak: byla mlčelivou tak, že to až nájemníkům
kterým jinak hovornost strážkyň domu bývá trnem
v očich, bylo trochu nápadno. Také paní domácí sobě
loh povšimla, ač málokdy do svého domu zavítala
Inu, tichá a mlčelivá domovnice nebývá právě všed-
ním zjevem. Zkrátka, lidé kroutili hlavami nad toute
bílou vránou a někteří se jí dokonce i obdivovali.
kladouce ji za vzor všem ženským Cerberům, jimž
údělem svěřena péče o čistotu, klid a pohodlí občan-
stva, odvádějícího čtyřikrát do roka se sladkobolnou
zdvořilosti na příslušná místa peníz, zvaný činže
obolem. Ale z čista jasna přestali se milí nájemníci
diviti zamlklosti oblíbené domovnice. To bylo v listo-
padovém termínu, kdy pravé pozadí této — jak již
pověděno — uznáníhodné vlastnosti vyšlo na jevo.
Vít
Kohn
Žižkov
Ina
7
article
A pozadí to bylo takového rázu, že stalo se včera
předmětem diskuse na tak vážném foru, jakým dojista
je trestní tribunál. Žaloba, podaná na zmíněnou do-
movnici, jejíž jméno Terezie Chromčíková, pro
zločin zpronevěry, vyličovala sice suše, ale dosti ná-
zorně podrobnosti naznačeného již náhlého obratu.
lsi takhle to bylo: Správcem domu č. 360, v němž
Chromčíková vykonávala doposud úřad interního se-
kretáře, jest pan Emil Fantl v Praze, který spravuje
dům jménem své matky, jíž dům náleží a protože jest
do činžovního obiektu z Prahy daleko, zmocnil do-
movnici výběrem daně z pobytu, jejíž květnová lhůta
na př. svým blízkým příštím kouzlí na čele nejednoho
z nás smrtelníků šňůry rosných perel. Blah, kdo.
— než nepatří to v rámec této historie, která vlastně
odehrála se v období chmurné jeseně zimy ledové.
Pan Fantl — abychom už vrátili se k žalobnímu
ději — nakázal Chromčíkové, aby činži odváděla jemu
a lo hned, jak ji od nájemníkův obdrží. Z čehož násle-
duje, že Chromčíková dopustila se podstatné chyby,
nezaslala-li loni v listopadu svému zaměstnavateli
celých 1068 korun, které vybrala a poslala-li mu o
210 korun méně. Paní domovnice neopomenula ovšem
toto minus vysvětliti oklností, že jednotliví nájemníci
zůstali dlužni, a když si pro nedoplatek v prosinci
přišel posel páně Fantlův, dovedla i srdce oblomiti
srdceryvnou licní situace, ve které ocilne se i domov-
nice, zbije-li ji muž a vybranou činži „zapomene“ ve
své tobolce. A dodatkem vymyslila si ještě novou lež.
Chromčíková
Fantl
Chromčík
Fantlův
Praha
8
article
jejíž předivem obetkala pana domácího, který in ipsis-
sima persona došlápl si na ni v lednu. Chromčíková
totiž, když selhal její pokus, přemluviti nájemníky
k potvrzení domnělých svých dluhů, domácímu tvrdila.
že jí peníze někdo cizí ukradl a přisahala, že vše na-
hradí. Pan Fantl dal se obměkčiti, ale když domovnice
neměla se k placení, zakročil proti ní soudně. A při
tom k nemalému svému překvapení zjistil dodatečně.
že zaplatil 18 korun za sporáky, na které sice před-
ložila mu domovnice účet, který však právě tak ob-
jevil se fikcí, jako — sporáky. Trestní senát, jemuž
předsedal vrchní r. p. Patera, diktoval domovnici.
jejíž mlčelivost, jak vidět, byla nemístnou právě tam,
kde měla mluvil, těžký žalář v době j ednoho mě-
síce. Obžalovanou hájil s. taj. p. Scheidler.
Ze soudů cizích.
Pro falšování směnek na jména bar. Chlume-
ckého, hr. Zamoyského a j. odsouzena byla světačka
Irma Tihányiova včera šoproňským soudem na
3 roky de káznice, při čemž započtěno jí 10 měsíců,
ve vazbě strávených, do trestu. Jak veřejný žalobce
tak obhájce opžalované ohlásili co do výše trestu od-
volání.
Krulý rozsudek, zaznamenává Hardenova berlín-
ská „Zukunít“. Dělník Hugo Bonsch byl pohnán před
zemský soud v Magdeburce pro zločin podvodu
z té příčiny, že neprávem dal sobě dvakrát vyplatit
po čtyřech markách svědečného, ač měl pouze dvě
marky denní mzdy. Chuďas dostal — půldruha
roku kriminálu a 300 K pokuty a odsouzen
kromě toho ještě na dva roky ke ztrátě cti. Marně do-
volával se nouze, jež ho k „podvodu“ byla přiměla .
Fantl
Scheidler
Tihányiův
Hardenův
Hugo Bonsch
Chlum
9
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Výprava České Obce sokolské. Pokyny pro bratry
účastníky, kteří se zúčastní výpravy sokolské do Ar
rasu, otištěny jsou ve »Věstníku sokolském«. Do-
datkem sděluje pořadatelstvo: jízdné obnáší asi 115k
(na rakouských a německých dráhách III. třídy a na
francouzských dráhách II. třídy). Kroje sokolské musí
býti úplně nové z látky k účeli tomu zvláště ob-
jednané, kterou bude míti na skladě firma Zvolský.
závod krejčovský na Smíchově (Schwarzenbergova
třída). Firma tato ochotně vzorek látky každému
účastníku zašle. Vzor kroje sokolského, pokud střihu
se týče, vystaven v tajemnickém úřadě České Obce
sokolské. Cesta do Paříže, bezpodmínečně je společná,
jelikož pojede výprava na jediný společný listek. Zpá-
teční cestu možno stanoviti každému libovolně, dle
udaného předem směru. Velká zavazadla zůstanou
v Paříži. Přihlášky účastníků neodvolatelně končí dne
22. dubna do tajemnického úřadu České Obce sokol-
ské. Každý účastník musí se podrobiti přehlídce.
Bližší ve »Věstníku sokolském« ze dne 25. dubna.
Ze Sokola „Tyrš“ na Smíchově. Ve středu dre
20. dubna koná se přátelský večer na rozloučenou
s neunavným pracovníkem jednoty br. Antonínem
Bartákem, jenž odebere se do Prešpurku. — V pátek
dne 22. dubna o 8. hodině večerní koná se důležitá
schůze správního výboru Sokola »Tyrše a družstva
pro vystavění tělocvičny Sokolu »Tyrš« na Smíchově
v menším sále akciového pivovaru smíchovského.
Schwarzenbergův
Sokol
Tyrš
Barták
Paříž
Smíchov
Prešpurk
krejčovský na Smíchov
Český obec sokol
Sokol » Tyrš
10
article
Věstník živnostonský a dělnlcký.
Věstník živnostonský a dělnlcký.
* Uznání činnosti Českoslovanské obchodnické
besedy v Praze dostalo se jmenované korporaci
těchto dnů z ciziny. Redakce francouzského obchod-
ního listu, v Paříží vycházejícího, vyžádala si od ní
podrobnou zprávu o organisačním zřízení a finančním
vedení, jíž chce ponžíti jako vzoru k obšírnému in
struktivnímu referátu o budování odborných organi
sací. — Záslužná činnost Českoslovanské obchod
nické besedy na poli sociálním, humanním a kultur
ním, jež u nás všeobecně je uznávána, dovede získá
vati si sympatie a uznání i za hranicemi, daleko
mimo obvod své působnosti a jest uznání, jehož se
jí nyní dostalo, novým dokladem vysokého stupně
vyspělosti, na nějž vlastní prací a vlastním přičině
ním dovedla se vyšinouti, tak že dnes řaditiji
dlužno mezi naše nejpřednější odborné a národní
korporace.
Společenstvo řezníků-obchodníků v král. hlav
městě Praze bude míti řádnou valnou hromadu dne
22. dubna o 3. hod. odpol. v restauraci »U Petráčků-
v Dlouhé třídě.
Praha
Paříž
U Petráček
11
article
Stávky.
* Z Vídně, 18. dubna. (C.-B.) Dnes o polední
zahájili cihlářští dělníci wienerbergských cihelen.
mimo dělníky při pecích, stávku počtem 900 mužův
a 620 žen, Odpoledne byla povolena čásť požadavků
dělnických, takže jest naděje na brzké ukončen
stávky.
* Z Pešti, 18. dubna. (C. B.) Čásť stávkujícíe
cukrářských pomocníkův ujala se opět práce. Zatím
pracuje se u šesti mistrů. Větší čásť zaměstnavatelů
dá práci zahájiti až ve čívrtek. Asi polovice stávkářo
trvá při stávce.
* Z Pešti, 18. dubna. (C.-B.) Uherská tel. tisk,
kancelář sděluje z Dobricína ze včerejška: Stávku.
jící dělníci továren na kartáče konali dnes schůzi-
která však byla úřady rozpuštěna, poněvadž byla
zakázána. Stávkující táhli pak ulicemi, roztloukl
lucerny a obrátili se i proti městskému domu, na
nějž spolu s luzou jali se házeti kamením. Poně-
vadž policie osvědčila se slabon, povoláno vojsko.
I po něm házeno kamením, ale podařilo se zástup
na konec rozptýliti. Bylo zatčeno 15 lidí.
Vídeň
Pešť
12
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Při nedělním zápase „Slavie“ proti „Herthě“
z Berlína, zvítězil český klub v poměru 5:3. Do půle
hry byl poměr 3:0 pro „Slavii“. Kdo očekával, že
„Slavie“ lehce zvítězí, ten se zklamal, ačkoliv první
půle hry na to ukazovala. Ale kdo bedlivě hru sle-
doval, ten jistě musil uznati, že hosté v první půli
hráli s velkou „smulou“, neb tři jisté branky proti
„Slavii“ jen čirou náhodou docíleny. Hned z po-
čátku hry „Hertha“ jistý úspěch náhodou propase.
V 10 m. dociluje „Slavie“ roh, Hrabě podá hlavou
před branku a Zámosta píše první branku. Hne
na to berlínští po druhé jistou chanci zahazují. Druhé
branky docilují naši opět z rohu a zase „hlavou
Hraběte a zásluhou Zámostovou, který cestu pro míě
do branky připraví. Třetí branky dociluje Jenda, která
však pro „ofí side“ neuznána. To povzbudí Jendu
k „solovému“ útoky, který v minutě 20. zdařile pro-
vede a konči brankou třetí. Do půle hry ještě jednou
berlínští o jistý úspěch se připraví. V druhé půli se
však kostky obrátí. Berlínští docilují po pěkné kom-
binaci útočníků 3 branek a „Slavie“ s velkou ná-
mahou, ale jen jednollivců, neb někteří hráči „Slavie“
hráli náramně vlažně a pomalu, získává Jendou
branky 4. a z pokutového kopu konečně i branky
5. Berlínské mužstvo hrálo velmi pěkně a je v celku
úplně vyrovnané, ač útok přece jen vyniká. Úspěchy
hostů přijaty s bouřlivou pochvalou, kteří nelíčeně
též radost svoji projevovali. „Slavie“ v druhé půli hry
hrála docela bezhlavě a „halvové“ úplně odpadli. Před
zápasem tímto porazili „Juniori“ „Slavie“ v poměru
4: 2 „Reservs“ „Slavie
„Corinlhians“ hráli v sobotu v Paříži a zv
tězili v poměru 11:4.
Hrabě
Zámostová
Jenda
Berlín
Paříž
Slavia
Hertha
Corinlhian
13
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty pošumavsk
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
19. dubna, o 1/27. hod večerní v místnostech jednoty
ve Vodičkově ulici čís. 36 v domě Národní kavárny
Z Národní jednoty severočeské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
19. dubna přesně o 6. hod. več. v místnostech jed-
noty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
dům národní kavárna
14
title
Věstník spolkový.
15
article
Schůze.
Schůze.
Dne 19. dubna: Ruský kružok v Praze
má obvyklou členskou schůzi ve spolkových míst-
nostech v bývalé Svatováclavské záložně. Cvičení
v ruské řeči koná se od 7—8 hod. večer. Po vyučo-
vání přednese pan Jansa ukázku z ruské literatury
a sl. Míla Suchánkova na klavíru přednese Dvořákův
»Slovanský tanece.
Jansa
Míl Suchánkův
Dvořákův
Praha
16
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Záhuba »Petropavlovska«.
Přičina záhuby »Petropavlovska« bude
úřadně vyšetřena a vysvětlena. Ačkoli již pět
dní uplynulo, nevíme dosud nic úplně jistéhoo
tom, co »Petropavlovsk« potopilo. Hádá se také
na to, že »Petropavlovsk« nebyl dobře stavěn,
měl těžisko posunuté více do předu, než nále-
želo, následkem čehož se převrhl a potopil.
Kdyby »Petropavlovsk« byl skutečně měl
tuto vadu, zajisté by byla admirálu známa a on
by si takovou loď nezvolil za vlajkovou. Také
myslíme, kdyby podobná vada byla v konstrukci,
že by bylo možno ji paralysovati takovým uml-
stěním nákladu, kterým by se těžiště dostalo
tam, kde mělo být.
Pravdě podobné vysvětlení podal japonský
admirál Togo. On praví, že se mu podařilo
Makarova vylákati z přístavu. Makarov netušil,
s jakou přesilou ho nepřátelské loďstvo očekává
když ale vystoupila z úkrytu a před ním se
rozvinula, dal po krátkém boji povel k ústupu
a na ústupu »Petropavlovsk« narazil na jednu
z min, které Japonci položili v noci před tím
Tím nepřátelský admirál vyvrací nejprve
udanou příčinu záhuby »Petropavlovska«, že byl
vyhozen minou ruskou. A padají také jiné
udávané příčiny, že byl rozbit svými vlastními
torpedy, anebo že byl zničen zločinem.
Admirál Togo vystoupil tedy jako vývodní
svědek, vypovídající, že ruský admirál, ke kte-
rému hleděla celá vlasť, zahynul s drahocenným
korábem a mnohým mužstvem vinou vlastní ne-
prozřetelnosti, ne-li dokonce zbabělosti. Mělť za-
jisté věděti, kde jsou nakladeny ruské minya
jestliže to věděl a přece na ně vjel, to by mohl
učiniti pouze na zbabělém útěku, v největším
zmatku, kdy nebyl pánem svých smyslů.
Přičin
Makarův
Japonec
Petropavlovsk
Togo
17
article
Nepřátelský vojevůdce pravi: Makarov ustu-
poval naší přesile, když s námi svedl krátkou
bitvu, ve které jsme před jeho očima rozvinuli
celou svoji převahu.
Tu se namanuje otázka: proč Japonci ustu-
pující Rusy nepronásledovali? Opomene-li vítěz
ustupujícího nepřítele pronásledovati, dopustil se
veliké chyby. V nastalém na straně ruské zmatku
bylo Japoncům s tak ohromnou přesilou hračkou
vniknouti do přístavu portarturského a způsobit
tam spoustu, která by byla úplnou porážkou
Rusů.
Že toho admirál Togo neučinil, zajisté
nemá příčinu v tom, že by nechtěl, nýbrž v tom,
že nemohl. A jestliže nemohl, musilo předchá-
zeti něco, co vůli jeho ochromilo, a to mohla
býti pouze značná ztráta ve srážce a Maka-
rovem.
Skutečně se proslýchalo hned prvý den.
že v poslední bitvě, kterou svedl Makarov, by
Japoncům zničen jeden z velkých korábů, ale
v halasu evropského tisku přestalo se o tom
mluvit.
Po zprávě admirála Toga zdá se nám úplně
jasným tolik: Makarov, nelekna se veliké ne-
přátelské přesíly, udatně se vrhnul v nerovný
boj, ve kterém za nedlouho přivedl v nepřátelské
loďstvo ohromení; toho okamžiku Makarov po
užil a dal povel k ústupu, na němž nešťastnou
náhodou zahynul i se svou vlajkovou lodí i jej
posádkou.
Japonec
Rus
Mak
Togo
18
article
Nikolaj Ilarfonovič Skrydlov.
Nikolaj Ilarfonovič Skrydlov.
Viceadmirál Skrydlov je mužem, k němuž
nyní s nadějí hledí celá Rus. Narodil se r. 1844
dne 1. dubna. Dokonal tedy právě 60. rok
svého věku. Za války 1877—78 byl odměněn
řádem svatojirským 4. st. Skrydlov během své
služby byl velitelem rozličných válečných lodí.
náčelníkem praktického oddílu minonosek př
baltickém loďstvu, hlavním inspektorem nad
minami. Po řecko-turecké válce, kdy loďstva
velmocí stála v krétských vodách, N. I. Skrydlov
byl velítelem loďstva ruského. Byl také velitelem
loďstva tichomořského, při čemž se důkladně
obeznámil s Tichým okeánem. V poslední době
byl hlavním velitelem loďstva černomořského
přístavů na Černém moři.
Jmenování Skrydlova přináší uspokojení
ruským myslím, vzrušeným ztrátou admirála
Makarova.
Jako námořník Skrydlov spojuje v sobě
chladnou rozvahu a zkušenost se smělostí
rozhodností. U Makarova převládala odvaha
temperament nad chladnou rozvahou.
Počasí v Mandžurii.
V severní Mandžurii je ještě zima. Nebe
jest jasné, sněhu není. Celou zimu byly hole
mrazy a dosud dosahují 30 stupňů C. Vznášeji
se oblaka prachu, jenž velmi obtěžuje plíce
lidí. Revmatismy jsou velmi časté. Ani v střed-
ním pásmu Mandžurie dosud není lístečku ze-
leného. Teprve koncem června pokrývá se země
docela zelení, ale v té době začínají tak husté
lijáky, že na sto kroků nerozeznáš dům.
Ilarfonovič
Skrydlov
Makarův
Černý moře
stupeň C
19
article
Kapilán Mjakišev.
Z důstojníků, kteří s Makarovem zahynuli
nejznamenilější byl Andrej Konstantinovič Mja-
kišev, kapítán, vlajkový dělostřelec štábu náčel-
níka tichomořského loďstva. Minulo mu jedva
40 let. R. 1884 stal se mladším námořním
důstojníkem, r. 1890 vstoupil jako posluchač
do Nikolajevské námořní akademie, v níž ukon-
čil hydrografický kurs r. 1892. R. 1895 do
končil kurs Michajlovské dělostřelecké akademie
R. 1897 byl zapsán mezi dělostřelecké důstoj
níky I. řádu a téhož roku jmenován vlajkovým
důstojníkem štábu. R. 1899 byl komandován
na dálný Východ. Platil za velmi sehopného
námořníka a důstojníka a předpovídána mu
skvělá budouenost.
Porlarturské loďsivo nyní.
Prozatímný velitel portarturského loďstva
kontradmirál kníže Uchtomský, po zálubě »Pe
tropavlovska«, »Jeniseje« a minonosců »Stere-
guščího« a »Strašného« a po odečlení porou-
chaných lodí, jež jsou: »Cesarevič«, »Retvi-
zan«, »Poběda« a »Palladas, má pod sebou
ještě tyto lodi:
Pancéřníky:
Mjakišev
Konstantinovič Mja
Michajlovský
Uchtomský
dálný východ
Jenisej
námořní akademie
Poběda
20
article
1. »Peresvět«, 12.674 tun, 18 uzlů, 6
2. »Sevastopol«, 11.842 tun, 17 uzlo
58 děl.
3. »Poltavu«, 10.960 tun, 16.29 uzlo
58 děl.
Obrněný křižák:
4. »Bajan«, 7726 tun, 21 uzlů, 36 děl
Křižáky I. ř.:
5. »Askold«, 5905 tun, 24.5 uzlů, 38 děl
6. »Diana«, 6731 tun, 19 uzlů, 42 děla
Křižák II. ř.:
7. »Novik«, 3080 tun, 25 uzlů, 17 dě
Minové křižáky:
8. »Vsadnik«, 432 tun, 20 uzlů, 9 děl
9. »Gajdamak«, 465 tun, 20 uzlů, 9 děl
Kanonýrky:
10. »Gremjaščí«, 1492 tun, 13.73 uzlů
10 děl.
11. »Odvážný«, 1492 tun, 14.43 uzlo
13 děl.
12. »Giljak«, 963 tun, 11.7 uzlů, 14 děl
13. »Bobr«, 1230 tun, 11 uzlů, 13 děl
Křižáky:
14. »Džigit«, 1334 tun, 12 uzlů, 17 děl
15. »Razbojník«, 1334 tun, 13. 2 uzlů.
17 děl.
16. »Zabijaka«, 1236 tun, 4.8 uzlů, 17 děl
Japonské loďstvo má 30 lodí, z nich
pancéřníků, 6 obrněných křižáků, 6 křižáko
polobrněných. Ostatní jsou ledi2
řádu a minonosci, jichž možno počitati 8.
Telegram y.
Seznam mrtvých a pohřešovaných z „Pelo-
pavlovska“.
Z Petrohradu, 18. dubna. Na dveřích pa
láce admirality vyvěšen předevčírem seznan
mrtvých a pohřešovaných z „Petropavlovska“
Seznam, jenž v čele uvádí Makarova, Molasaa
37 důstojníků a lékařů, uvádí mezi četnými ji-
nými jmény též jméno „Vasilja Vereščagina
umělce“, Pak následují jména 560 mužů, pod-
důstojníků a námořníků, kteří dle výkazu, den
před katastrofou sestaveného, se na „Petro-
pavlovsku“ nalezali. Před budovou tisnil se p
celý včerejší den ohromný zástup zvědavých
hledajících, není-li jměno některého jejich dra
hého mezi nešťastníky.
Křižák I
Askold
Diana
Novik
Gajdamak
Gremjaščí
Giljak
Džigit
Razbojník
Zabijak
Makarův
Molasaa
Vasilja Vereščagin
Sevastopol
Poltava
Bajan
Petrohrad
Petropavlovsk
Petra
Křižák II
uzel
22
article
Zřizováni velikého lazaretu ve Vladivostoku.
Z Vladivostoku, 18. dubna. Práce, směřu
jící ke změně kasáren a veřejných budov v bu-
dovy nemocniční, jdou velmi rychle ku předu.
V celku postaveno již ve Vladivostoku spolkem
„Červeného kříže“ na 2500 lůžek. Projektováno
jest dále zřízení tří hlavních nemocnic a to
v Nikolsku, Spasku a Chabarovce. Doprava zra
něných a nemocných má se diti zvláštními vlaky
jež budou výhradně k tomu účelu vystrojeny
lůžky a nalezati se v nich bude příruční lékárna
pod dozorem tří lékařů. V jihousurijském okresu
mají býti zřízeny dva létací zdravotní sbory. Pro
rekonvalescenty budou pořízena ve středním
Rusku dvě obrovská sanatoria.
Zádušní bohoslužby za Makarova na „Jermaku“.
Z Petrohradu, 18. dubna. Pohnutlivým
aktem piety k zahynuvšímu admírálu Maka-
rovu, vynálezcí ledoborce „Jermaku“ byla
slavná zádušní mše na „Jermaku“, včera ko-
naná. Celá paluba kol do kola byla zastřena
černě, vlajka zahalena v černý flór. Panychidě
přítomni byli vdova s dcerou a synkem, dále
nynější velitel kapitán Vasiljev, starší důstojník
kapitán Šule a státní sekretář Polovcov, jakož
i četní příbuzní a přátelé zahynulých důstojníků.
K záhadnému požáru císařského dvora v Seulu.
Ze Seulu, 18. dubna. Do Paříže docházej
ze Seulu zprávy, jež tvrdí přímo, že požár císař-
ského paláce nebyl založen nikým jiným než
Japonci, kteří usilují o bezživotí císaře Lichsi,
jenž nejeví nikterak chuti svěřiti se definitivně
pod ochranu japonskou. Zahubit císaře korej-
ského znamenalo by pro Japonsko nejjednoduššt
zmocnění se vlády na Koreji, aspoň dle jména.
Chabarovka
Jermak
Vasiljev
Lichsi
Vladivostok
Rusko
Petrohrad
Seul
Paříž
Japonsko
Korea
Makrov
23
article
Císař korejský, jenž jest povahy velmi plaché
bojácné, jest prý požárem svého paláce ne
smírně rozrušen. Lid korejský je rozčilen na Ja-
ponce nesmírně. Došlo k četným hádkám a sráž
kám, při nichž Korejci vyčetli japonským vojá
kům, že zavraždili eísařovnu a nyní že učinil
pokus upáliti císaře. Císař korejský přestěhova
se prozatím do zadní, kamenné budovy v za
hradě vyhořelého paláce a měl zde dlouhé po-
rady s korejskými hodnosty o tom, jak by se mě
nadále zachovati a kam se uchýliti. V Seulu ne-
hodlá prý naprosto zůstati, necítě se dosti ži-
votem bezpečným. Požár zničil drahocenné před-
měty v ceně několika millionů. Zajímavo, že
krátce po požáru zůčastnili se japonští vojáci
hašení a odnášeli cenné předměty, jež však
dodnes nevrátili. Velmi pěkně a obětavě se za-
chovali vojácí francouzského konsulátu, z nichž
dva při požáru uhořeli,
Protest Ameriky proti ruskému nařízení.
Z Nového Yorku, 18. dubna. Jak známo.
zakázalo Rusko používání telegrafie bez drátu
na širém moři. Společnost pro šíření telegrafie
bez drátu podala žádost u státního sekretáře
Haye, jenž jménem Ameriky podá prý proti
tomuto nařízení protest, poukazuje k tomu, že
telegrafic bez drátu používaji na moři američti
zpravodajové, kteří se již několikráte zavázali,
že vynálezu toho nezneužiji.
Admirál Skrydlov do Petrohradu.
Z Petrohradu, 18. dubna. Nově jmenovaný
velitel loďstva v Tichém oceánu admírál
Skrydlov přibude dnes do Petrohradu, kde
zdrží se do večera. Rozmluva jeho s carem vy-
měřena jest na čtyři hodiny.
Hay
Seul
Amerika
Nový York
Rusko
Skrydlov
Petrohrad
24
article
Napieti mezi Činou a Japonskem?
Z Londýna, 18. dubna. Zprávu, jež byla
by jistě sensační nebo pozoruhodnou, kdyby ne-
měla pozadi úmyslně klamné, sděluje „Daily
Chronicle“ z Tjencina od svého zpravodaje. Týž
dověděl se z kruhů, čínskému dvoru velice
blízkých, že prý Japonsko po druhé již odmítlo
tajný návrh Činy na spojenectví. V Čině vzbu-
dila prý tato okolnost velkou nevoli v diplomati-
ckých kruzích a uvažuje se o tom, nemělo-li by
se ostři protiruské nenávisti obrátiti proti Ja-
ponsku. Napjetí je tak značné prý, že japonský
vyslanec v Pekině není více připuštěn ke dvoru
čínskému k audienci. V Rusku se však této náhlé
změně lásky Číňanů k Japoncům nevěři a m
se za to, že vše je simulováno, aby podezření
Ruska proti Číně a dozor na její chování byl
oslaben.
Smuteční mše za ruské padlé po celé Rusl.
Z Petrohradu, 18. dubna. Po celé širo
vládné Rusi slouženy v neděli za padlé hrdiny
ruské na válečné lodi „Petropavlovsku“ slavné
zádušní mše.
Číňan
Japonec
Japonsko
Londýn
Rusko
Čína
Petrohrad
Rus
Petropavlovsk
Daily Chronicle
25
article
Zmařený pokus přistání Japonců nad Port
Arturem.
Z Petrohradu, 18. dubna. Došly s em
telegramy, sdělující, že japonske
vojsko, jež mělo býti vysazeno 40
km. severně nad Port Arturem ze
šestidopravníchlodi, provázcný ch
dvěma křižáky, bylo zahnáne ru-
ským vojskem nazpětdolodí sveli-
kými ztrátami. Na 200 Japonců bylo
zajato, k 60 jest zabito. Na straně
ruské jest asi dvacet naněných
7 mrtvých. Bližší udání mistaa
času není v telegramech sděleno.
Z Londýna sděluje se zpráva podobná, jež
zdá se nasvědčovati věrohodnosti petrohradského
telegramu. „Morning Leadru“ telegrafuje jeho
zpravodaj z Tjencina, že Japonci učinili pokus
vysaditi z několika dopravních lodí na břeh, se-
verně od Port Arturu, vojsko, byli však nazpět
zahnáni a utrpěli těžkýcn ztrát. Lodi jejich od-
pluly na širé moře a přistanou dle všeho v jiných
místech v průvodu celé japonské eskadry.
Japonec
Artur
Port
Petrohrad
Londýn
Port Artur
Morning Leadr
km
Japonec
26
article
Kuropatkin Skrydlovu.
Z Petrohradu, 18. dubna. Admirál Skrydlov
přibyl na cestě do Petrohradu do Charkova, kdež
jej očekával Kuropatkinův telegram z Liaojanu
tohoto znění: „Pozdravuji Vás srdečně k těž-
kému, ale důležitému a slávyplnému jmenování
Váš ctitel Kuropatkin.“ Admirál Skrydlov při-
bude do východní Asie asi za 4 neděle.
Zajímavý interview s německým důstojníkem.
Z Paříže, 18. dubna. Korresponden
„Eclairu“ interviewoval v Charbinu německého
attaché, setníka Stöttena, jenž vyslán byl do
hlavního stanu ruského, aby referoval o válce
rusko-japonské. Týž vyslovil se o vojsku ruském
a japonském asi v ten smysl: „J aponské
vojsko se přiliš přeceňuje. Jest ne-
možno, aby někdo, kdo zná ruské vojsko, pochy
boval o jeho převaze nad japonským. Mobilisace
a přeprava ruského vojska dála se s obdivuhod
nou dokonalostí a přesností. Německé voj
sko nebylo by spokojeno s takovým „komfor-
tem“, jakým spokojují se ruští vojínové. Rov-
něž naši vojáci nejsou zvyklí na takový živo
jako Rusové a nesnesou takového napjetí sil.
Jsem přesvědčen, že nedojde k žádné
větší bitvě před měsícem srpnem. Ruská
vítězství dojista ochladí ja pon-
skou horkokrevnost a tito budou
ještě pěkně žádati o mír. ..
Kuropatkin Skrydlův
Skrydlov
Kuropatkinův
Stötten
Rus
Petrohrad
Charkov
Asie
Paříž
Charbin
27
article
Interessantní doplnění včerejší zprávy admirála
Interessantní doplnění včerejší zprávy admirála
Toga.
Z Londýna, 18. dubna. Úřadní depeše ja
ponské o posledním boji u Port Arturu a o zni-
čení „Petropavlovska“, doplněny jsou interes
santním způsobem ze soukromých depeší, do
šlých do Londýna od anglických korrespondentů
Dle těchto zpráv spočíval plán admirála Tog
v tom, že po předchozím položení podmořskýeh
min u vjezdu přístavu, měly býti vylákány ruské
lodi z přístavu přiblížením se starého a bezcen-
ného celkem. loďstva až k samotné zevní rejdě
portarturské. Když by se pak bylo po-
dařilo Rusy vylákati, chtěl v panu-
jící mlze admirál Togo je se svým
vlastním válečným loďstvem za-
skočiti a uzavříti jim naprosto ná-
vratdo přístavu. Počital, že podaří se mu
s velikou přesilou japonského loďstva v pravém
slova smyslu ruskou eskadru celou zničiti a tim
způsobem pak si zabezpečiti vstup do Port Ar-
turu. Jinak domníval se s pravděpodobností, že,
nepodaří-li se mu tento manévr, že podaří se
aspoň minou vyhoditi některou ruskou loď do
povětří. Za tou příčinou vyslal k 10. hodině več.
dne 12. t. m. loď „Koryomaru“, vystrojenou
ke kladení min, s několika loďmi, určenými pro
možnou ztrátu.
Artur
Rus
Togo
Londýn
Petropavlovsk
Port Ara
28
article
„Koryomaru“ byl však ihned, jakmile se
k zevní rejdě přiblížil, zpozorován a pronásledo-
ván světlem reflektorů. Nieméně podařilo se mu
několik min zapustiti do vody a couvnouti zpět,
neboť z tvrzí zahájena po loďstvu vydatnáa
prudká palba. Za ranních úsvitů přiblížil se ad-
mirál Deva se čtyřmi křižáky až k samé zevní
rejdě portarturské. Ruské loďstvo, jež mezitím
alarmováno, domnivalo se, že tak slabé
loďstvo musí za každou cenu zni-
čiti. K 8. hodině ranní vyjel admirál Maka-
rav s válečnými loďmi „Petropavlovskem“,
„Poltavou“ a „Pobědou“, jakož i třemi křižáky
z přístavu. Při vyjetí tohoto loďstva japonské
rychle se obrátilo a fingovalo ústup. Ruské
loďstvo pustilo se za ním plneu
parou. Jakmile vzdálilo se asi na 15 mil od
přístavu, admirál Togo vyrozuměn o vylákání
loďstva telegrafií bez drátu. Togo se svým lod-
stvem, výborně kryt jsa panující hustou mlhou,
nalezal se ve vzdálenosti asi 30 mořských mil od
ruského loďstva. Admirál Toge vůbec při tomto
svém manévru počítal velice s panující mlhoua
deštěm, jež manévr jeho znamenitě podporovaly.
Deva
Mak
Poběda
Toge
Petropavlovsk
Poltava
Togo
29
article
Když byl asi na pět mil od ruského loďstva vzdá-
len, pojednou zavanul prudký vítr severní, jenž
mlhy rozehnal a úžaslému ruskému loďstvu zje-
vila se veliká přesila plnou parou plujícího japon-
ského válečného loďstva a křižáků. Všechny
ruské lodi ihned se obrátily a jely
plnou parou nazpět, snažice se,
aby se dostaly do dostřelného pás-
ma svých pobřežních batterif. Kdyby
byla mlha ještě nějakou chvíli trvala a ruské
loďstvo pronásledovalo o několik mil dál. ja-
ponské loďstvo, bylo by došlo k bitvě na širém
moři, jakou si Togo přál, tvrdě, že ani je-
dináruskáloďby se nebylado plí-
stavu vrátila. Rusům se však podařilo
v čas obrátiti a prchati. Tentokráte v šak
vykonaly Japonci položené miny
svůj hrůzný úkol. „Petropavlovsk“, jak
známo, se potopil a „Poběda“ byla poškozena.
Rus
Japonec
Togo
Petropavlovsk
Poběda
30
article
„Pobědě“ se podařilo dostati se s ostatním
loďmi do bezpečí přístavu. Ruské lodi,
ustupujíce, střílely před sebe ne-
ustále do vody, aby další možné
miny v čas přivedly k explosi. Ad-
mirál Togo, jehož loďstvo zatím bylo zničilo
jednu ruskou torpédovku, dal rozkaz, aby japon-
ské loďstvo přestalo v pronásledování, jelikož se
obával, že by některá z jeho lodí mohla vjeti
na minu, před tím Japonci polozenou. Ve
čtvrtek ráno pokusil se Togo pomoci několika
torpédovek pokus s vylákáním ruskéhc loďstva
opakovati, ale když se mu to nepodařilo, přiblížil
se vpátek k Port Arturu a jal se ho bombardo-
vati. Podobnou zprávu sděluje i korrespondent
„Timesů“, jenž přes ruský zákaz, telegrafovati
bez drátu, depeši svou zaslal touto cestou. Při
známé vyzývavosti anglické nebudí ani tato
okolnost žádný údiv.
Car a válka.
Z Paříže, 18. dubna. „Petit Parisien“ sdě-
luje interview svého zpravodaje s důvěrníkem
carovým, bar. B., v Petrohradě, jenž popřel
naprosto všechny pověsti o zehra-
niční půjčce. Za to však sdělil zpravodaji
jinou zajímavou věc. Car, jenžmá v zahra-
ničních bankách světových ulo-
ženo své soukromé jmění v cbnosu
800 millicnů rublů, vypověděl tyto
vklady ahodláje vložitidoruský ch
bank, aby propřípadnutné potřeby
půjčil je bez úroků a záruky na potřeby válečné.
Válečná rada v Petrohradě.
Z Petrohradu, 18. dubna. Za předsednictví
carova konala se včera v Zimním paláci v e-
liká porada válečná, na níž podíl brali
velkoknížata Alexěj, Michal a Alexandr, dále
admirál Avellan, jakož i četní generálové a ná-
mořní vyšší důstojníci. Jednáno byloo
tom, je-li Port Artur úplně schop-
ným další obrany a uvažováno o si-
tuaci tamního loďstva.
Japonec
Artur
Petit Parisien
Michal
Alexandr
Avellan
Ada
Togo
Paříž
Petrohrad
Poběda
Timesy
31
article
Ko smrti Vereščaginově.
Z Petrohradu, 18. dubna. Vasilij Vereš-
čagin byl nedlouho před vypuknutím války
v Japonsku. Vrátiv se, měl v Petrohradě několik
přednášek o dojmech ze své cesty a zmiňoval se
o tom, že kvasení mezi Japonci proti Rusku je
veliké. Jakmile válka vypukla, pojal pevný úmysl
prodělati ji podobně jako tři tažení již před tím
prožil, s sebou.
„Cítím se schopným ku práci,“ pravil k
svým přátelům, „mé oko a ruka jsou dosud
pevny a mám řadu náčrtků z Japonska, jež
během války doplním a tak asi za dvě leta pře-
vedu v obrazy.
Kuropatkin, jemuž se svěřil se svým
záměrem, vydati se na bojiště, radil mu, aby
ještě nějaký měsíc vyčkal, že prozatím k žádné
bitvě nedojde. Ale Vereščagin toužil po tom, za-
žíti bitvu námořní. Ačkoliv byl varován
a upozorňován, že od války rusko-turecké ná-
mořní válčení značně pokročilo a každý, kdo
na válečnou, sebe lepší loď vstupuje, vydává ži-
vot svůj v sázku, nedbal těchto výstrah a vydal
se do Port Arturu, ačkoliv odjezd svůj přece
několik dní odložil.
„Nemohu přece propásti útok na Port Artur.“
řekl prý přátelům. Předvečer svého odcestování ztrávi
v kruhu své rodiny a byl velmi vesel. Zpíval písně
jež znal ze svého mládí, a přednášel romance. (d
ministra vojenství obdržel beze všeho zdráhání do-
volení, aby se odebral na bojiště a vystaveny mu
volné listky na dráze až do Port Arturu. Kromě toho
zaslány na všechny chéfy míst, jež Vereščangin pře-
jel, rozkazy, aby cesta mu všemožně usnadněna. Den
před odjezdem Kuropatkina vydal se na cestu. Den 7.
dubna přibyl do Liaojanu, kde navštívil svého příbuz-
ného Kosmu Vereščagina a den na to byl již v Po
Arturu.
ko
Vereščaginův
Vereš
Japonec
Vereščagin
Artur
Kosma Vereščagin
Petrohrad
Japonsko
Rusko
Port Artur
Liaojan
Kuropatkina
Port Artur