ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 147e6310-7128-11dc-9a8c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 92, place 75, org 14, work 10
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
19. dubna 1904. Číslo 109.
4 article
valo a čeho tak Bojovně byl při líčení vždycky hájil Kráti sobě dlouhé chvíle lepením papírových pytlíků. které — jak sám ke svým druhům poznamenal — lépe prý drží, než jím „vyrobení“ rytíři. Českou veřejnost bude snad zajímati také další ukázka z kriminální villegiatury genealogovy: zakázalť si, by s ním mlu- vilo se česky, protože prý Češí — ne, raději nepro- zradíme epitheton, jímž poctil Mejtský národ, v jehož středu byl žil a od něhož domáhal se jednou také — poslaneckého mandátu...
Mejtský
5 article
Ve veselé náladě. „Kutálka“, která 13. března dopoledne doprovázela oddíl 91. pěšího pluku do ko- stela sv. Ignáce, mrzuté dozvuky měla pro civilního jejího „adjutanta“ v osobě 22letého dělníka z Vršovic, Antonína Marysky. Maryska totiž, jako náruživý její ctitel, dodal sobě před cestou na „Karlák“ při- měřené kuráže“ v kolalně Vojtěchovského a na zpá- teční „vejšlap“ připravil se za přestávky v neméně ctihodném „baru“ Havlikově, odkud mu bylo zapotřebí podpory tří kamarádů, aby udržel krok při zpětném „pochodu“. Jak tento pochod vypadal, lze si domy- sliti. Sami druzi „nadšencovi“ ujišťovali, že Maryska nešel, nýbrž v pravém slova smyslu — lItal mezi chod- níky a že z úst jeho plným proudem řinuly se melodie, které samolného helikontistu uváděly v zoufalství .. A v Palackého třídě vjela Maryskovi do žil tak notná porce kuráže, že vytrhl se kamarádům a dal se před kutálkou do — tance. Nadstrážník Vacek upozornil sice rozkuráženého občana na nevčasnost této taktiky, ale Maryska vyložil mu stanovisko svoje způsobem tak důrazným, že přispěchavšímu policistovi Špačkov nezbylo, než situaci rozuzliti zjednáním ohecnního „pekáče“, ve kterém nadšenec dopraven byl na stráž- nici. Při včerejším líčení, konaném proti němu pro zločin veřejného násilí dle § 81. a pro přestupek uráž- ky stráže dle § 312., Maryska omlouval jednání své naprostou nepříčetností a poněvadž vývodní svědci tuto okolnost potvrzovali, odročeno bylo líčení za účelem výslechu majitelů kořalen, v nichž si byl Ma- ryska osudného dopoledne „krátil“ chvíli.
Kutálek svatý . Ignác Maryska Havlikův Palacký Vacek Špačkov ma Vršovice Karlák
6 article
Spor proti přažské elektrické dráze. U zemského soudu na Ovocném trhu bylo včera pokračováno v lí- čení o žalobě poštovního officiála p. Vít. Kohna na pražské elektrické podníky na náhradu škody, způ- sobené jemu úrazem na elektrické dráze dne 7. Híjna 1901. Po výslechu 10 svědků byly připuštěny další důkazy a k tomu cíli líčení odročeno na den 28. dubna. Ze soudu sborového. Demovnici comme il fant měli až do nedávna v domě č. 360 v Žižkově. Honosila se totiž vlastnostmi zcela pěknými a chvalitebnými: byla zdvořilou, byla úslužnou, nedělala v domě rozbroje a — neklepala Naopak: byla mlčelivou tak, že to až nájemníkům kterým jinak hovornost strážkyň domu bývá trnem v očich, bylo trochu nápadno. Také paní domácí sobě loh povšimla, ač málokdy do svého domu zavítala Inu, tichá a mlčelivá domovnice nebývá právě všed- ním zjevem. Zkrátka, lidé kroutili hlavami nad toute bílou vránou a někteří se jí dokonce i obdivovali. kladouce ji za vzor všem ženským Cerberům, jimž údělem svěřena péče o čistotu, klid a pohodlí občan- stva, odvádějícího čtyřikrát do roka se sladkobolnou zdvořilosti na příslušná místa peníz, zvaný činže obolem. Ale z čista jasna přestali se milí nájemníci diviti zamlklosti oblíbené domovnice. To bylo v listo- padovém termínu, kdy pravé pozadí této — jak již pověděno — uznáníhodné vlastnosti vyšlo na jevo.
Vít Kohn Žižkov Ina
7 article
A pozadí to bylo takového rázu, že stalo se včera předmětem diskuse na tak vážném foru, jakým dojista je trestní tribunál. Žaloba, podaná na zmíněnou do- movnici, jejíž jméno Terezie Chromčíková, pro zločin zpronevěry, vyličovala sice suše, ale dosti ná- zorně podrobnosti naznačeného již náhlého obratu. lsi takhle to bylo: Správcem domu č. 360, v němž Chromčíková vykonávala doposud úřad interního se- kretáře, jest pan Emil Fantl v Praze, který spravuje dům jménem své matky, jíž dům náleží a protože jest do činžovního obiektu z Prahy daleko, zmocnil do- movnici výběrem daně z pobytu, jejíž květnová lhůta na př. svým blízkým příštím kouzlí na čele nejednoho z nás smrtelníků šňůry rosných perel. Blah, kdo. — než nepatří to v rámec této historie, která vlastně odehrála se v období chmurné jeseně zimy ledové. Pan Fantl — abychom už vrátili se k žalobnímu ději — nakázal Chromčíkové, aby činži odváděla jemu a lo hned, jak ji od nájemníkův obdrží. Z čehož násle- duje, že Chromčíková dopustila se podstatné chyby, nezaslala-li loni v listopadu svému zaměstnavateli celých 1068 korun, které vybrala a poslala-li mu o 210 korun méně. Paní domovnice neopomenula ovšem toto minus vysvětliti oklností, že jednotliví nájemníci zůstali dlužni, a když si pro nedoplatek v prosinci přišel posel páně Fantlův, dovedla i srdce oblomiti srdceryvnou licní situace, ve které ocilne se i domov- nice, zbije-li ji muž a vybranou činži „zapomene“ ve své tobolce. A dodatkem vymyslila si ještě novou lež.
Chromčíková Fantl Chromčík Fantlův Praha
8 article
jejíž předivem obetkala pana domácího, který in ipsis- sima persona došlápl si na ni v lednu. Chromčíková totiž, když selhal její pokus, přemluviti nájemníky k potvrzení domnělých svých dluhů, domácímu tvrdila. že jí peníze někdo cizí ukradl a přisahala, že vše na- hradí. Pan Fantl dal se obměkčiti, ale když domovnice neměla se k placení, zakročil proti ní soudně. A při tom k nemalému svému překvapení zjistil dodatečně. že zaplatil 18 korun za sporáky, na které sice před- ložila mu domovnice účet, který však právě tak ob- jevil se fikcí, jako — sporáky. Trestní senát, jemuž předsedal vrchní r. p. Patera, diktoval domovnici. jejíž mlčelivost, jak vidět, byla nemístnou právě tam, kde měla mluvil, těžký žalář v době j ednoho mě- síce. Obžalovanou hájil s. taj. p. Scheidler. Ze soudů cizích. Pro falšování směnek na jména bar. Chlume- ckého, hr. Zamoyského a j. odsouzena byla světačka Irma Tihányiova včera šoproňským soudem na 3 roky de káznice, při čemž započtěno jí 10 měsíců, ve vazbě strávených, do trestu. Jak veřejný žalobce tak obhájce opžalované ohlásili co do výše trestu od- volání. Krulý rozsudek, zaznamenává Hardenova berlín- ská „Zukunít“. Dělník Hugo Bonsch byl pohnán před zemský soud v Magdeburce pro zločin podvodu z té příčiny, že neprávem dal sobě dvakrát vyplatit po čtyřech markách svědečného, ač měl pouze dvě marky denní mzdy. Chuďas dostal — půldruha roku kriminálu a 300 K pokuty a odsouzen kromě toho ještě na dva roky ke ztrátě cti. Marně do- volával se nouze, jež ho k „podvodu“ byla přiměla .
Fantl Scheidler Tihányiův Hardenův Hugo Bonsch Chlum
9 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Výprava České Obce sokolské. Pokyny pro bratry účastníky, kteří se zúčastní výpravy sokolské do Ar rasu, otištěny jsou ve »Věstníku sokolském«. Do- datkem sděluje pořadatelstvo: jízdné obnáší asi 115k (na rakouských a německých dráhách III. třídy a na francouzských dráhách II. třídy). Kroje sokolské musí býti úplně nové z látky k účeli tomu zvláště ob- jednané, kterou bude míti na skladě firma Zvolský. závod krejčovský na Smíchově (Schwarzenbergova třída). Firma tato ochotně vzorek látky každému účastníku zašle. Vzor kroje sokolského, pokud střihu se týče, vystaven v tajemnickém úřadě České Obce sokolské. Cesta do Paříže, bezpodmínečně je společná, jelikož pojede výprava na jediný společný listek. Zpá- teční cestu možno stanoviti každému libovolně, dle udaného předem směru. Velká zavazadla zůstanou v Paříži. Přihlášky účastníků neodvolatelně končí dne 22. dubna do tajemnického úřadu České Obce sokol- ské. Každý účastník musí se podrobiti přehlídce. Bližší ve »Věstníku sokolském« ze dne 25. dubna. Ze Sokola „Tyrš“ na Smíchově. Ve středu dre 20. dubna koná se přátelský večer na rozloučenou s neunavným pracovníkem jednoty br. Antonínem Bartákem, jenž odebere se do Prešpurku. — V pátek dne 22. dubna o 8. hodině večerní koná se důležitá schůze správního výboru Sokola »Tyrše a družstva pro vystavění tělocvičny Sokolu »Tyrš« na Smíchově v menším sále akciového pivovaru smíchovského.
Schwarzenbergův Sokol Tyrš Barták Paříž Smíchov Prešpurk krejčovský na Smíchov Český obec sokol Sokol » Tyrš
10 article Věstník živnostonský a dělnlcký.
Věstník živnostonský a dělnlcký. * Uznání činnosti Českoslovanské obchodnické besedy v Praze dostalo se jmenované korporaci těchto dnů z ciziny. Redakce francouzského obchod- ního listu, v Paříží vycházejícího, vyžádala si od ní podrobnou zprávu o organisačním zřízení a finančním vedení, jíž chce ponžíti jako vzoru k obšírnému in struktivnímu referátu o budování odborných organi sací. — Záslužná činnost Českoslovanské obchod nické besedy na poli sociálním, humanním a kultur ním, jež u nás všeobecně je uznávána, dovede získá vati si sympatie a uznání i za hranicemi, daleko mimo obvod své působnosti a jest uznání, jehož se jí nyní dostalo, novým dokladem vysokého stupně vyspělosti, na nějž vlastní prací a vlastním přičině ním dovedla se vyšinouti, tak že dnes řaditiji dlužno mezi naše nejpřednější odborné a národní korporace. Společenstvo řezníků-obchodníků v král. hlav městě Praze bude míti řádnou valnou hromadu dne 22. dubna o 3. hod. odpol. v restauraci »U Petráčků- v Dlouhé třídě.
Praha Paříž U Petráček
11 article
Stávky. * Z Vídně, 18. dubna. (C.-B.) Dnes o polední zahájili cihlářští dělníci wienerbergských cihelen. mimo dělníky při pecích, stávku počtem 900 mužův a 620 žen, Odpoledne byla povolena čásť požadavků dělnických, takže jest naděje na brzké ukončen stávky. * Z Pešti, 18. dubna. (C. B.) Čásť stávkujícíe cukrářských pomocníkův ujala se opět práce. Zatím pracuje se u šesti mistrů. Větší čásť zaměstnavatelů dá práci zahájiti až ve čívrtek. Asi polovice stávkářo trvá při stávce. * Z Pešti, 18. dubna. (C.-B.) Uherská tel. tisk, kancelář sděluje z Dobricína ze včerejška: Stávku. jící dělníci továren na kartáče konali dnes schůzi- která však byla úřady rozpuštěna, poněvadž byla zakázána. Stávkující táhli pak ulicemi, roztloukl lucerny a obrátili se i proti městskému domu, na nějž spolu s luzou jali se házeti kamením. Poně- vadž policie osvědčila se slabon, povoláno vojsko. I po něm házeno kamením, ale podařilo se zástup na konec rozptýliti. Bylo zatčeno 15 lidí.
Vídeň Pešť
12 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Při nedělním zápase „Slavie“ proti „Herthě“ z Berlína, zvítězil český klub v poměru 5:3. Do půle hry byl poměr 3:0 pro „Slavii“. Kdo očekával, že „Slavie“ lehce zvítězí, ten se zklamal, ačkoliv první půle hry na to ukazovala. Ale kdo bedlivě hru sle- doval, ten jistě musil uznati, že hosté v první půli hráli s velkou „smulou“, neb tři jisté branky proti „Slavii“ jen čirou náhodou docíleny. Hned z po- čátku hry „Hertha“ jistý úspěch náhodou propase. V 10 m. dociluje „Slavie“ roh, Hrabě podá hlavou před branku a Zámosta píše první branku. Hne na to berlínští po druhé jistou chanci zahazují. Druhé branky docilují naši opět z rohu a zase „hlavou Hraběte a zásluhou Zámostovou, který cestu pro míě do branky připraví. Třetí branky dociluje Jenda, která však pro „ofí side“ neuznána. To povzbudí Jendu k „solovému“ útoky, který v minutě 20. zdařile pro- vede a konči brankou třetí. Do půle hry ještě jednou berlínští o jistý úspěch se připraví. V druhé půli se však kostky obrátí. Berlínští docilují po pěkné kom- binaci útočníků 3 branek a „Slavie“ s velkou ná- mahou, ale jen jednollivců, neb někteří hráči „Slavie“ hráli náramně vlažně a pomalu, získává Jendou branky 4. a z pokutového kopu konečně i branky 5. Berlínské mužstvo hrálo velmi pěkně a je v celku úplně vyrovnané, ač útok přece jen vyniká. Úspěchy hostů přijaty s bouřlivou pochvalou, kteří nelíčeně též radost svoji projevovali. „Slavie“ v druhé půli hry hrála docela bezhlavě a „halvové“ úplně odpadli. Před zápasem tímto porazili „Juniori“ „Slavie“ v poměru 4: 2 „Reservs“ „Slavie „Corinlhians“ hráli v sobotu v Paříži a zv tězili v poměru 11:4.
Hrabě Zámostová Jenda Berlín Paříž Slavia Hertha Corinlhian
13 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Z Národní jednoty pošumavsk Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý 19. dubna, o 1/27. hod večerní v místnostech jednoty ve Vodičkově ulici čís. 36 v domě Národní kavárny Z Národní jednoty severočeské Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý 19. dubna přesně o 6. hod. več. v místnostech jed- noty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Vodičkův ulice Ferdinandov třída dům národní kavárna
14 title
Věstník spolkový.
15 article Schůze.
Schůze. Dne 19. dubna: Ruský kružok v Praze má obvyklou členskou schůzi ve spolkových míst- nostech v bývalé Svatováclavské záložně. Cvičení v ruské řeči koná se od 7—8 hod. večer. Po vyučo- vání přednese pan Jansa ukázku z ruské literatury a sl. Míla Suchánkova na klavíru přednese Dvořákův »Slovanský tanece.
Jansa Míl Suchánkův Dvořákův Praha
16 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Záhuba »Petropavlovska«. Přičina záhuby »Petropavlovska« bude úřadně vyšetřena a vysvětlena. Ačkoli již pět dní uplynulo, nevíme dosud nic úplně jistéhoo tom, co »Petropavlovsk« potopilo. Hádá se také na to, že »Petropavlovsk« nebyl dobře stavěn, měl těžisko posunuté více do předu, než nále- želo, následkem čehož se převrhl a potopil. Kdyby »Petropavlovsk« byl skutečně měl tuto vadu, zajisté by byla admirálu známa a on by si takovou loď nezvolil za vlajkovou. Také myslíme, kdyby podobná vada byla v konstrukci, že by bylo možno ji paralysovati takovým uml- stěním nákladu, kterým by se těžiště dostalo tam, kde mělo být. Pravdě podobné vysvětlení podal japonský admirál Togo. On praví, že se mu podařilo Makarova vylákati z přístavu. Makarov netušil, s jakou přesilou ho nepřátelské loďstvo očekává když ale vystoupila z úkrytu a před ním se rozvinula, dal po krátkém boji povel k ústupu a na ústupu »Petropavlovsk« narazil na jednu z min, které Japonci položili v noci před tím Tím nepřátelský admirál vyvrací nejprve udanou příčinu záhuby »Petropavlovska«, že byl vyhozen minou ruskou. A padají také jiné udávané příčiny, že byl rozbit svými vlastními torpedy, anebo že byl zničen zločinem. Admirál Togo vystoupil tedy jako vývodní svědek, vypovídající, že ruský admirál, ke kte- rému hleděla celá vlasť, zahynul s drahocenným korábem a mnohým mužstvem vinou vlastní ne- prozřetelnosti, ne-li dokonce zbabělosti. Mělť za- jisté věděti, kde jsou nakladeny ruské minya jestliže to věděl a přece na ně vjel, to by mohl učiniti pouze na zbabělém útěku, v největším zmatku, kdy nebyl pánem svých smyslů.
Přičin Makarův Japonec Petropavlovsk Togo
17 article
Nepřátelský vojevůdce pravi: Makarov ustu- poval naší přesile, když s námi svedl krátkou bitvu, ve které jsme před jeho očima rozvinuli celou svoji převahu. Tu se namanuje otázka: proč Japonci ustu- pující Rusy nepronásledovali? Opomene-li vítěz ustupujícího nepřítele pronásledovati, dopustil se veliké chyby. V nastalém na straně ruské zmatku bylo Japoncům s tak ohromnou přesilou hračkou vniknouti do přístavu portarturského a způsobit tam spoustu, která by byla úplnou porážkou Rusů. Že toho admirál Togo neučinil, zajisté nemá příčinu v tom, že by nechtěl, nýbrž v tom, že nemohl. A jestliže nemohl, musilo předchá- zeti něco, co vůli jeho ochromilo, a to mohla býti pouze značná ztráta ve srážce a Maka- rovem. Skutečně se proslýchalo hned prvý den. že v poslední bitvě, kterou svedl Makarov, by Japoncům zničen jeden z velkých korábů, ale v halasu evropského tisku přestalo se o tom mluvit. Po zprávě admirála Toga zdá se nám úplně jasným tolik: Makarov, nelekna se veliké ne- přátelské přesíly, udatně se vrhnul v nerovný boj, ve kterém za nedlouho přivedl v nepřátelské loďstvo ohromení; toho okamžiku Makarov po užil a dal povel k ústupu, na němž nešťastnou náhodou zahynul i se svou vlajkovou lodí i jej posádkou.
Japonec Rus Mak Togo
18 article Nikolaj Ilarfonovič Skrydlov.
Nikolaj Ilarfonovič Skrydlov. Viceadmirál Skrydlov je mužem, k němuž nyní s nadějí hledí celá Rus. Narodil se r. 1844 dne 1. dubna. Dokonal tedy právě 60. rok svého věku. Za války 1877—78 byl odměněn řádem svatojirským 4. st. Skrydlov během své služby byl velitelem rozličných válečných lodí. náčelníkem praktického oddílu minonosek př baltickém loďstvu, hlavním inspektorem nad minami. Po řecko-turecké válce, kdy loďstva velmocí stála v krétských vodách, N. I. Skrydlov byl velítelem loďstva ruského. Byl také velitelem loďstva tichomořského, při čemž se důkladně obeznámil s Tichým okeánem. V poslední době byl hlavním velitelem loďstva černomořského přístavů na Černém moři. Jmenování Skrydlova přináší uspokojení ruským myslím, vzrušeným ztrátou admirála Makarova. Jako námořník Skrydlov spojuje v sobě chladnou rozvahu a zkušenost se smělostí rozhodností. U Makarova převládala odvaha temperament nad chladnou rozvahou. Počasí v Mandžurii. V severní Mandžurii je ještě zima. Nebe jest jasné, sněhu není. Celou zimu byly hole mrazy a dosud dosahují 30 stupňů C. Vznášeji se oblaka prachu, jenž velmi obtěžuje plíce lidí. Revmatismy jsou velmi časté. Ani v střed- ním pásmu Mandžurie dosud není lístečku ze- leného. Teprve koncem června pokrývá se země docela zelení, ale v té době začínají tak husté lijáky, že na sto kroků nerozeznáš dům.
Ilarfonovič Skrydlov Makarův Černý moře stupeň C
19 article
Kapilán Mjakišev. Z důstojníků, kteří s Makarovem zahynuli nejznamenilější byl Andrej Konstantinovič Mja- kišev, kapítán, vlajkový dělostřelec štábu náčel- níka tichomořského loďstva. Minulo mu jedva 40 let. R. 1884 stal se mladším námořním důstojníkem, r. 1890 vstoupil jako posluchač do Nikolajevské námořní akademie, v níž ukon- čil hydrografický kurs r. 1892. R. 1895 do končil kurs Michajlovské dělostřelecké akademie R. 1897 byl zapsán mezi dělostřelecké důstoj níky I. řádu a téhož roku jmenován vlajkovým důstojníkem štábu. R. 1899 byl komandován na dálný Východ. Platil za velmi sehopného námořníka a důstojníka a předpovídána mu skvělá budouenost. Porlarturské loďsivo nyní. Prozatímný velitel portarturského loďstva kontradmirál kníže Uchtomský, po zálubě »Pe tropavlovska«, »Jeniseje« a minonosců »Stere- guščího« a »Strašného« a po odečlení porou- chaných lodí, jež jsou: »Cesarevič«, »Retvi- zan«, »Poběda« a »Palladas, má pod sebou ještě tyto lodi: Pancéřníky:
Mjakišev Konstantinovič Mja Michajlovský Uchtomský dálný východ Jenisej námořní akademie Poběda
20 article
1. »Peresvět«, 12.674 tun, 18 uzlů, 6 2. »Sevastopol«, 11.842 tun, 17 uzlo 58 děl. 3. »Poltavu«, 10.960 tun, 16.29 uzlo 58 děl. Obrněný křižák: 4. »Bajan«, 7726 tun, 21 uzlů, 36 děl Křižáky I. ř.: 5. »Askold«, 5905 tun, 24.5 uzlů, 38 děl 6. »Diana«, 6731 tun, 19 uzlů, 42 děla Křižák II. ř.: 7. »Novik«, 3080 tun, 25 uzlů, 17 dě Minové křižáky: 8. »Vsadnik«, 432 tun, 20 uzlů, 9 děl 9. »Gajdamak«, 465 tun, 20 uzlů, 9 děl Kanonýrky: 10. »Gremjaščí«, 1492 tun, 13.73 uzlů 10 děl. 11. »Odvážný«, 1492 tun, 14.43 uzlo 13 děl. 12. »Giljak«, 963 tun, 11.7 uzlů, 14 děl 13. »Bobr«, 1230 tun, 11 uzlů, 13 děl Křižáky: 14. »Džigit«, 1334 tun, 12 uzlů, 17 děl 15. »Razbojník«, 1334 tun, 13. 2 uzlů. 17 děl. 16. »Zabijaka«, 1236 tun, 4.8 uzlů, 17 děl Japonské loďstvo má 30 lodí, z nich pancéřníků, 6 obrněných křižáků, 6 křižáko polobrněných. Ostatní jsou ledi2 řádu a minonosci, jichž možno počitati 8. Telegram y. Seznam mrtvých a pohřešovaných z „Pelo- pavlovska“. Z Petrohradu, 18. dubna. Na dveřích pa láce admirality vyvěšen předevčírem seznan mrtvých a pohřešovaných z „Petropavlovska“ Seznam, jenž v čele uvádí Makarova, Molasaa 37 důstojníků a lékařů, uvádí mezi četnými ji- nými jmény též jméno „Vasilja Vereščagina umělce“, Pak následují jména 560 mužů, pod- důstojníků a námořníků, kteří dle výkazu, den před katastrofou sestaveného, se na „Petro- pavlovsku“ nalezali. Před budovou tisnil se p celý včerejší den ohromný zástup zvědavých hledajících, není-li jměno některého jejich dra hého mezi nešťastníky.
Křižák I Askold Diana Novik Gajdamak Gremjaščí Giljak Džigit Razbojník Zabijak Makarův Molasaa Vasilja Vereščagin Sevastopol Poltava Bajan Petrohrad Petropavlovsk Petra Křižák II uzel
22 article
Zřizováni velikého lazaretu ve Vladivostoku. Z Vladivostoku, 18. dubna. Práce, směřu jící ke změně kasáren a veřejných budov v bu- dovy nemocniční, jdou velmi rychle ku předu. V celku postaveno již ve Vladivostoku spolkem „Červeného kříže“ na 2500 lůžek. Projektováno jest dále zřízení tří hlavních nemocnic a to v Nikolsku, Spasku a Chabarovce. Doprava zra něných a nemocných má se diti zvláštními vlaky jež budou výhradně k tomu účelu vystrojeny lůžky a nalezati se v nich bude příruční lékárna pod dozorem tří lékařů. V jihousurijském okresu mají býti zřízeny dva létací zdravotní sbory. Pro rekonvalescenty budou pořízena ve středním Rusku dvě obrovská sanatoria. Zádušní bohoslužby za Makarova na „Jermaku“. Z Petrohradu, 18. dubna. Pohnutlivým aktem piety k zahynuvšímu admírálu Maka- rovu, vynálezcí ledoborce „Jermaku“ byla slavná zádušní mše na „Jermaku“, včera ko- naná. Celá paluba kol do kola byla zastřena černě, vlajka zahalena v černý flór. Panychidě přítomni byli vdova s dcerou a synkem, dále nynější velitel kapitán Vasiljev, starší důstojník kapitán Šule a státní sekretář Polovcov, jakož i četní příbuzní a přátelé zahynulých důstojníků. K záhadnému požáru císařského dvora v Seulu. Ze Seulu, 18. dubna. Do Paříže docházej ze Seulu zprávy, jež tvrdí přímo, že požár císař- ského paláce nebyl založen nikým jiným než Japonci, kteří usilují o bezživotí císaře Lichsi, jenž nejeví nikterak chuti svěřiti se definitivně pod ochranu japonskou. Zahubit císaře korej- ského znamenalo by pro Japonsko nejjednoduššt zmocnění se vlády na Koreji, aspoň dle jména.
Chabarovka Jermak Vasiljev Lichsi Vladivostok Rusko Petrohrad Seul Paříž Japonsko Korea Makrov
23 article
Císař korejský, jenž jest povahy velmi plaché bojácné, jest prý požárem svého paláce ne smírně rozrušen. Lid korejský je rozčilen na Ja- ponce nesmírně. Došlo k četným hádkám a sráž kám, při nichž Korejci vyčetli japonským vojá kům, že zavraždili eísařovnu a nyní že učinil pokus upáliti císaře. Císař korejský přestěhova se prozatím do zadní, kamenné budovy v za hradě vyhořelého paláce a měl zde dlouhé po- rady s korejskými hodnosty o tom, jak by se mě nadále zachovati a kam se uchýliti. V Seulu ne- hodlá prý naprosto zůstati, necítě se dosti ži- votem bezpečným. Požár zničil drahocenné před- měty v ceně několika millionů. Zajímavo, že krátce po požáru zůčastnili se japonští vojáci hašení a odnášeli cenné předměty, jež však dodnes nevrátili. Velmi pěkně a obětavě se za- chovali vojácí francouzského konsulátu, z nichž dva při požáru uhořeli, Protest Ameriky proti ruskému nařízení. Z Nového Yorku, 18. dubna. Jak známo. zakázalo Rusko používání telegrafie bez drátu na širém moři. Společnost pro šíření telegrafie bez drátu podala žádost u státního sekretáře Haye, jenž jménem Ameriky podá prý proti tomuto nařízení protest, poukazuje k tomu, že telegrafic bez drátu používaji na moři američti zpravodajové, kteří se již několikráte zavázali, že vynálezu toho nezneužiji. Admirál Skrydlov do Petrohradu. Z Petrohradu, 18. dubna. Nově jmenovaný velitel loďstva v Tichém oceánu admírál Skrydlov přibude dnes do Petrohradu, kde zdrží se do večera. Rozmluva jeho s carem vy- měřena jest na čtyři hodiny.
Hay Seul Amerika Nový York Rusko Skrydlov Petrohrad
24 article
Napieti mezi Činou a Japonskem? Z Londýna, 18. dubna. Zprávu, jež byla by jistě sensační nebo pozoruhodnou, kdyby ne- měla pozadi úmyslně klamné, sděluje „Daily Chronicle“ z Tjencina od svého zpravodaje. Týž dověděl se z kruhů, čínskému dvoru velice blízkých, že prý Japonsko po druhé již odmítlo tajný návrh Činy na spojenectví. V Čině vzbu- dila prý tato okolnost velkou nevoli v diplomati- ckých kruzích a uvažuje se o tom, nemělo-li by se ostři protiruské nenávisti obrátiti proti Ja- ponsku. Napjetí je tak značné prý, že japonský vyslanec v Pekině není více připuštěn ke dvoru čínskému k audienci. V Rusku se však této náhlé změně lásky Číňanů k Japoncům nevěři a m se za to, že vše je simulováno, aby podezření Ruska proti Číně a dozor na její chování byl oslaben. Smuteční mše za ruské padlé po celé Rusl. Z Petrohradu, 18. dubna. Po celé širo vládné Rusi slouženy v neděli za padlé hrdiny ruské na válečné lodi „Petropavlovsku“ slavné zádušní mše.
Číňan Japonec Japonsko Londýn Rusko Čína Petrohrad Rus Petropavlovsk Daily Chronicle
25 article
Zmařený pokus přistání Japonců nad Port Arturem. Z Petrohradu, 18. dubna. Došly s em telegramy, sdělující, že japonske vojsko, jež mělo býti vysazeno 40 km. severně nad Port Arturem ze šestidopravníchlodi, provázcný ch dvěma křižáky, bylo zahnáne ru- ským vojskem nazpětdolodí sveli- kými ztrátami. Na 200 Japonců bylo zajato, k 60 jest zabito. Na straně ruské jest asi dvacet naněných 7 mrtvých. Bližší udání mistaa času není v telegramech sděleno. Z Londýna sděluje se zpráva podobná, jež zdá se nasvědčovati věrohodnosti petrohradského telegramu. „Morning Leadru“ telegrafuje jeho zpravodaj z Tjencina, že Japonci učinili pokus vysaditi z několika dopravních lodí na břeh, se- verně od Port Arturu, vojsko, byli však nazpět zahnáni a utrpěli těžkýcn ztrát. Lodi jejich od- pluly na širé moře a přistanou dle všeho v jiných místech v průvodu celé japonské eskadry.
Japonec Artur Port Petrohrad Londýn Port Artur Morning Leadr km Japonec
26 article
Kuropatkin Skrydlovu. Z Petrohradu, 18. dubna. Admirál Skrydlov přibyl na cestě do Petrohradu do Charkova, kdež jej očekával Kuropatkinův telegram z Liaojanu tohoto znění: „Pozdravuji Vás srdečně k těž- kému, ale důležitému a slávyplnému jmenování Váš ctitel Kuropatkin.“ Admirál Skrydlov při- bude do východní Asie asi za 4 neděle. Zajímavý interview s německým důstojníkem. Z Paříže, 18. dubna. Korresponden „Eclairu“ interviewoval v Charbinu německého attaché, setníka Stöttena, jenž vyslán byl do hlavního stanu ruského, aby referoval o válce rusko-japonské. Týž vyslovil se o vojsku ruském a japonském asi v ten smysl: „J aponské vojsko se přiliš přeceňuje. Jest ne- možno, aby někdo, kdo zná ruské vojsko, pochy boval o jeho převaze nad japonským. Mobilisace a přeprava ruského vojska dála se s obdivuhod nou dokonalostí a přesností. Německé voj sko nebylo by spokojeno s takovým „komfor- tem“, jakým spokojují se ruští vojínové. Rov- něž naši vojáci nejsou zvyklí na takový živo jako Rusové a nesnesou takového napjetí sil. Jsem přesvědčen, že nedojde k žádné větší bitvě před měsícem srpnem. Ruská vítězství dojista ochladí ja pon- skou horkokrevnost a tito budou ještě pěkně žádati o mír. ..
Kuropatkin Skrydlův Skrydlov Kuropatkinův Stötten Rus Petrohrad Charkov Asie Paříž Charbin
27 article Interessantní doplnění včerejší zprávy admirála
Interessantní doplnění včerejší zprávy admirála Toga. Z Londýna, 18. dubna. Úřadní depeše ja ponské o posledním boji u Port Arturu a o zni- čení „Petropavlovska“, doplněny jsou interes santním způsobem ze soukromých depeší, do šlých do Londýna od anglických korrespondentů Dle těchto zpráv spočíval plán admirála Tog v tom, že po předchozím položení podmořskýeh min u vjezdu přístavu, měly býti vylákány ruské lodi z přístavu přiblížením se starého a bezcen- ného celkem. loďstva až k samotné zevní rejdě portarturské. Když by se pak bylo po- dařilo Rusy vylákati, chtěl v panu- jící mlze admirál Togo je se svým vlastním válečným loďstvem za- skočiti a uzavříti jim naprosto ná- vratdo přístavu. Počital, že podaří se mu s velikou přesilou japonského loďstva v pravém slova smyslu ruskou eskadru celou zničiti a tim způsobem pak si zabezpečiti vstup do Port Ar- turu. Jinak domníval se s pravděpodobností, že, nepodaří-li se mu tento manévr, že podaří se aspoň minou vyhoditi některou ruskou loď do povětří. Za tou příčinou vyslal k 10. hodině več. dne 12. t. m. loď „Koryomaru“, vystrojenou ke kladení min, s několika loďmi, určenými pro možnou ztrátu.
Artur Rus Togo Londýn Petropavlovsk Port Ara
28 article
„Koryomaru“ byl však ihned, jakmile se k zevní rejdě přiblížil, zpozorován a pronásledo- ván světlem reflektorů. Nieméně podařilo se mu několik min zapustiti do vody a couvnouti zpět, neboť z tvrzí zahájena po loďstvu vydatnáa prudká palba. Za ranních úsvitů přiblížil se ad- mirál Deva se čtyřmi křižáky až k samé zevní rejdě portarturské. Ruské loďstvo, jež mezitím alarmováno, domnivalo se, že tak slabé loďstvo musí za každou cenu zni- čiti. K 8. hodině ranní vyjel admirál Maka- rav s válečnými loďmi „Petropavlovskem“, „Poltavou“ a „Pobědou“, jakož i třemi křižáky z přístavu. Při vyjetí tohoto loďstva japonské rychle se obrátilo a fingovalo ústup. Ruské loďstvo pustilo se za ním plneu parou. Jakmile vzdálilo se asi na 15 mil od přístavu, admirál Togo vyrozuměn o vylákání loďstva telegrafií bez drátu. Togo se svým lod- stvem, výborně kryt jsa panující hustou mlhou, nalezal se ve vzdálenosti asi 30 mořských mil od ruského loďstva. Admirál Toge vůbec při tomto svém manévru počítal velice s panující mlhoua deštěm, jež manévr jeho znamenitě podporovaly.
Deva Mak Poběda Toge Petropavlovsk Poltava Togo
29 article
Když byl asi na pět mil od ruského loďstva vzdá- len, pojednou zavanul prudký vítr severní, jenž mlhy rozehnal a úžaslému ruskému loďstvu zje- vila se veliká přesila plnou parou plujícího japon- ského válečného loďstva a křižáků. Všechny ruské lodi ihned se obrátily a jely plnou parou nazpět, snažice se, aby se dostaly do dostřelného pás- ma svých pobřežních batterif. Kdyby byla mlha ještě nějakou chvíli trvala a ruské loďstvo pronásledovalo o několik mil dál. ja- ponské loďstvo, bylo by došlo k bitvě na širém moři, jakou si Togo přál, tvrdě, že ani je- dináruskáloďby se nebylado plí- stavu vrátila. Rusům se však podařilo v čas obrátiti a prchati. Tentokráte v šak vykonaly Japonci položené miny svůj hrůzný úkol. „Petropavlovsk“, jak známo, se potopil a „Poběda“ byla poškozena.
Rus Japonec Togo Petropavlovsk Poběda
30 article
„Pobědě“ se podařilo dostati se s ostatním loďmi do bezpečí přístavu. Ruské lodi, ustupujíce, střílely před sebe ne- ustále do vody, aby další možné miny v čas přivedly k explosi. Ad- mirál Togo, jehož loďstvo zatím bylo zničilo jednu ruskou torpédovku, dal rozkaz, aby japon- ské loďstvo přestalo v pronásledování, jelikož se obával, že by některá z jeho lodí mohla vjeti na minu, před tím Japonci polozenou. Ve čtvrtek ráno pokusil se Togo pomoci několika torpédovek pokus s vylákáním ruskéhc loďstva opakovati, ale když se mu to nepodařilo, přiblížil se vpátek k Port Arturu a jal se ho bombardo- vati. Podobnou zprávu sděluje i korrespondent „Timesů“, jenž přes ruský zákaz, telegrafovati bez drátu, depeši svou zaslal touto cestou. Při známé vyzývavosti anglické nebudí ani tato okolnost žádný údiv. Car a válka. Z Paříže, 18. dubna. „Petit Parisien“ sdě- luje interview svého zpravodaje s důvěrníkem carovým, bar. B., v Petrohradě, jenž popřel naprosto všechny pověsti o zehra- niční půjčce. Za to však sdělil zpravodaji jinou zajímavou věc. Car, jenžmá v zahra- ničních bankách světových ulo- ženo své soukromé jmění v cbnosu 800 millicnů rublů, vypověděl tyto vklady ahodláje vložitidoruský ch bank, aby propřípadnutné potřeby půjčil je bez úroků a záruky na potřeby válečné. Válečná rada v Petrohradě. Z Petrohradu, 18. dubna. Za předsednictví carova konala se včera v Zimním paláci v e- liká porada válečná, na níž podíl brali velkoknížata Alexěj, Michal a Alexandr, dále admirál Avellan, jakož i četní generálové a ná- mořní vyšší důstojníci. Jednáno byloo tom, je-li Port Artur úplně schop- ným další obrany a uvažováno o si- tuaci tamního loďstva.
Japonec Artur Petit Parisien Michal Alexandr Avellan Ada Togo Paříž Petrohrad Poběda Timesy
31 article
Ko smrti Vereščaginově. Z Petrohradu, 18. dubna. Vasilij Vereš- čagin byl nedlouho před vypuknutím války v Japonsku. Vrátiv se, měl v Petrohradě několik přednášek o dojmech ze své cesty a zmiňoval se o tom, že kvasení mezi Japonci proti Rusku je veliké. Jakmile válka vypukla, pojal pevný úmysl prodělati ji podobně jako tři tažení již před tím prožil, s sebou. „Cítím se schopným ku práci,“ pravil k svým přátelům, „mé oko a ruka jsou dosud pevny a mám řadu náčrtků z Japonska, jež během války doplním a tak asi za dvě leta pře- vedu v obrazy. Kuropatkin, jemuž se svěřil se svým záměrem, vydati se na bojiště, radil mu, aby ještě nějaký měsíc vyčkal, že prozatím k žádné bitvě nedojde. Ale Vereščagin toužil po tom, za- žíti bitvu námořní. Ačkoliv byl varován a upozorňován, že od války rusko-turecké ná- mořní válčení značně pokročilo a každý, kdo na válečnou, sebe lepší loď vstupuje, vydává ži- vot svůj v sázku, nedbal těchto výstrah a vydal se do Port Arturu, ačkoliv odjezd svůj přece několik dní odložil. „Nemohu přece propásti útok na Port Artur.“ řekl prý přátelům. Předvečer svého odcestování ztrávi v kruhu své rodiny a byl velmi vesel. Zpíval písně jež znal ze svého mládí, a přednášel romance. (d ministra vojenství obdržel beze všeho zdráhání do- volení, aby se odebral na bojiště a vystaveny mu volné listky na dráze až do Port Arturu. Kromě toho zaslány na všechny chéfy míst, jež Vereščangin pře- jel, rozkazy, aby cesta mu všemožně usnadněna. Den před odjezdem Kuropatkina vydal se na cestu. Den 7. dubna přibyl do Liaojanu, kde navštívil svého příbuz- ného Kosmu Vereščagina a den na to byl již v Po Arturu.
ko Vereščaginův Vereš Japonec Vereščagin Artur Kosma Vereščagin Petrohrad Japonsko Rusko Port Artur Liaojan Kuropatkina Port Artur