1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 19. dubna 1904.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. lIsty
předj lácí set
v Praze v adinlnisirael
o mněsl
s čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáěkou z K 10
s1 ně,
s ěnt leta . . . . 7 K 50
ve mialéch: 2K 90
sa ně-fe . .
Pošteu
n eia . . . . 9 k 6o
s dvají zlsilkoo
ns mř st
zčtrrt leta . . . . 11 K s0
Praha
K 10
5
article
Německá zpupnost opět pro-
mluvila!
Německá zpupnost opět pro-
mluvila!
Před týdnem neváhal vůdce něme
ckých pokrokářů moravských dr.
Gross na slavnostním sjezdu strany své
v Brně honositi se tím, že stran
německých pokrokářů to byla, která
právě před sedmi lety zastavila
vlak parlamentarismu v Cislajta-
nii balvanem obstrukce německé.
»Chtěl bych za této příležilosti vytknouti« —
zněla Grossova sebechvála — »že byla to tehda
(v dubnu 1897) naše právě teprv zřízená ně
mecká strana pokroková, která zavdala podnět
k oné vážné sebeobraně Němeův proti jazykovým
nařízením vlády Badenovy, že byla to naše
strana, která za okolnosti tehdy přetěžkých
vedla obstrukci, znamenající v ji
stém smyslu vzkříšení národníh
citu v politice německého lidu.«
Včera mluvil vůdce německých po-
krokářů v Čechách dr. Eppinger na
schůzi ve Stodech taktéž o obstrukci, ale
slyšme jak:
»Pozejtří sejde se opět říšská rada, aby
pokračovala ve své činnosti. Věru, ve slově tom
není jen ironie, nýbrž sebeposměch. Neboť o
4 let již jest zastupitelstvo říš
zadržováno a haceno v řešení ve
škerých úkolů svých — to jak víte —
obstrukcí českou.«
Na celou předchozí tříletou věkoslav
nou obstrukci německých pokro
kářů, nacionálů, Všeněmců pan dr
Eppinger tedy — zapomněl jako na smrt
právě tak jako na neméně slavnou přítom
nou obstrukci německých pokro
kářů, nacionálů a Všenémců prot
sněmu království českého... Snad
se naposled, gentleman, za ni nepočiná stydět?
doktor
Gross
Grossův
Badenův
Eppinger
Brno
Cislajta
Čechy
Stodo
6
article
Bylo by to věru slušnější, nežli tvrzení jeho,
že prý jsme se my Čechové do ob-
strukce tak zakousli, že z ní te
nemůžeme ven, —ani kdybychom
ehtěli, pročež prý dychtíme po nějakém dů-
vodu, abychom mohli jen od ní upustit, a že
bychom prý vzali za vděk i stínem ně-
jaké koncesse, buďsi v jakékoliv formě.
jen abychom se zhostili pokořujícího vědomí.
že jsme po čtyři léta samovražedně a beze
všeho výsledku zuřili ve vlastních zájmec
svých.
Jak viděti — nóbl protivník, který tako
vými impertinencemi neostýchá se urážet národ
český, dobývající prostě nazpět své do-
bré právo, o něž násilnou obstrukci něme
ckých pokrokářův a spol. dne 14. října 1899
tak bezpřikladné a podle byl oloupen. —
Čecho
7
article
Stranník, jako dr. Eppinger, věru není opráv
něn, aby pronášel soud o mravní oprávněnosti
naší obstrukce, a nemá ani ponětí o duchu ná-
roda našeho, věří-li tomu, co rozkřikuje, jako-
bychom již byli unaveni bojem a toužili zahodi
pušku i za holý stín nějaké koncesse. Ať uved
— může-li — jediný hlas našeho vlastene-
ekého voličstva pro své prolhané zlehčován
naší opposice! My jej však můžeme ubít ste-
rými osvědčeními lidu českého, vyzývajícími
poselstvo naše s největším důrazem, aby vy-
trvalo neoblomně v nejtužšim od-
poru proti panujícímu vládním
systému až do konce. Ať tedy ne-
klame a nešálí p. dr. Eppinger da-
remně vlastní svůj německý lid
nadějemi a spekulaci v naši brz-
kou únavu a kapitulacil
Na tu si Němei i s vládou Kö-
brovou ještě počkají!! Však lež má
krátké nohy a výtečný advokát německých po-
krokářů v zápětí škobrtl přes vlastní nos: Sotva
že byl své stodské posluchače obveselil vylíče-
ním našich prý rozpaků smrtelných, v nichž prý
bychom vzali už za vděk i jen stínem nějaké
koncesse, sotva byl jim namluvil, kterak prý
v nejvyšší naší nouzi podali nám pomocné ruky
Poláci, aby nás zprostředkováním smíru mezi
námi a Němci vysvobodili ze zoufalé naší tisně
— zapomněl se p. advokát dr. Eppinger a spu-
stil hned na to novou žalobu na nás: »Avšak
Češi prohlašují, že nevejdou ve žádne
vyjednávání s námi dříve, poku
nedostane se jim vnitřní úřadní
češtiny a české university v Brně.
Stranník
doktor
Eppinger
Němei
Polák
Němec
Čech
český univerzita v Brno
8
article
Tyto záruky chtějí míti jakožto cenu za to, že
vůbec velkomyslně pustí se ve vyjedná-
vání s námi »Němci.« —
Jak se to srovnává pane dre. Eppingře
Jednou jsme dle vaší líčby tak zle v tom a tak
zoufali, že bychom se uchopili i podané nám
břitvy — podruhé však zase jsme pevní jak
houžev. Jednou bychom vzali za vděk i jen
slínem nějaké koncesse, podruhé však nechceme
ani vyjednávat s Němci dříve, dokud nám ne-
bude vráceno naše rovné právo a zaručena
druhá česká universita.
Jak si jen mohl tak obratný poseur takhle
poplést filippiku?! Inu, německému ohňostrůjci
šlo o vypálení nové rakety: chtěl nám ohlásit,
že milostpáni Němci toho nepři-
pustí, aby se českému národu
Čechách, na Moravě a ve Slezsku
dostalo s nimi napřed rovnéh
práva a druhé české university
na Moravě, vedle jejich pěti německých.
»Rozumi se samo sebou,« pravih
šlechetný vůdce německých pokrokářů do-
slovné: — »že nemůže se na nás
Němeích žádat, abychom k tomu
přivolili, nýbrž při konferencích musíme
oba proti sobě státi rovnoprávni (!). Dokud
Čechové neupustí od těchto poža-
davků, nelze na žádné sejití se
konferencí pomy slit.«
Němec
Čecho
Čechy
Morava
český univerzita na Morava
9
article
To se zas jednou německé honetnosti po
vedlo! Vrátí-li se tedy nám, domorodému ná
rodu, rovné právo s menšinou německých osad
níků ve vlastech našich, dádli se nám na Mo-
ravě, ze tří čtvrtin české, universita pro naše
syny — »rozumí se samo sebou,« že tomu
Němci nepřipustí, že budou proti tomu revol-
tovat a nikdy se s námi nesmíří, neboť to prý
bychom byli potom proti nim v nadpráví!
Tedy odložit musíme tyto své požadavky
a potřeby chceme li, aby laskavě s námi pan
Eppinger a spol. zasedli ke konferenčnímu stolu
a předložíti nám svůj jídelní listek: Rozdě-
lení země české v národní kraje
ryze německé a českoněmecké, aby
byla ta »beztohoho již proděravělá« jednota
Čech dotržena a zemský výbor podle
touhy německé oslaben. — To jest německé
mírumilovnosti alfa i omega ! —
Krajská správa v Čechách dle
německých návrhů.
Uvažuje dr. Frant. Fiedler.
III
Německé návrhy týkají se netoliko reformy
politické, nýbrž i samosprávy. Mezi okresní za-
stupitelstva a zemský výbor, po případě sněm
vsunuto má býti nové samosprávné těleso kraj
ské s krajským zastupitelstvem. Nějaké podrob-
nější objasnění neb propracování tohoto návrhu
nebylo s německé strany dosud podáno; jen
odůvodnění podal Plener v r. 1886 na sněmu
českém a v r. 1899 v rakouské národohospodář-
ské revui. Obsah tohoto odůvodnění jest stručně
takový: Okresní zastupitelstva jsou pro úkoly
samosprávné finančně i topograficky slabá. Mezi
nimi a sněmem není zprostředkujícího článku.
Němec
Ted
Eppinger
doktor
František
Fiedler
Plener
Čechy
10
article
Střední těleso krajské, finančně dost silné a
územím svým rozsáhlé, representuje jistou jed-
netnost hospodářských zájmů i bylo by proto
něčím zcela jiným, nežli slabé okresní zastupi-
telstvo a nad ním ohromný stroj sněmu a zem-
ského výboru.
S české strany byl to dr. Mattuš, kterýv
roce 1889 na říšské radě ukazoval k tomu, ž
sněm, jsa následkem příliš rozsáhlých úkolů
správních přetížen, nemůže zabývati se velkými
úkoly a pro samé drobné otázky nemůže dostati
se k vyřizování velkých otázek. Zcela jinak by to
vypadalo, kdyby něco z agend sněmu a zem-
ského výboru bylo odkázáno zastupitelstvům
krajským.
Poněvadž Němci svůj návrh na zřízení kraj-
ských zastupitelstev dosud podrobněji neroz-
vedli, nelze o něm uvažovati jinak, než zcela
povšechně.
doktor
Mattuš
Němec
11
article
Pravdou je, že okresní naše zastupitelstv
jsou tělesy slabými, vada to, souvisící hned s pů-
vodní jich organisací. Bylo sice vládou v r. 1863
pomýšleno na to, aby okresní zastupitelstva zří-
zena byla pro obvody politických okresů; na
sněmu byly však pro jich organisaci za základ
vzaty soudní okresy (vlastně okresy tehdejších
smíšených úřadů). Velkou čásť nechuti sněmu
proti rozsáhlejším obvodům přičísti sluší na vrub
neoblíbenosti bývalých bachovských okresních
hejtmanství. Slabost dnešních okresních zastupi-
telstev jeví se hlavně ve dvou směrech. Nejprvé
v nedostatku odborných sil k úkolům správním
Vystřízlivěli jsme již dávno z libého sna našich
předků, že v samosprávných sborech vykonávati
budou úřadní práce členově volení. Dnes spo-
čivají práce ty na úřadnícich. Okresní zastupi-
telstva nejsou ani s to, aby vydržovala sobě
právnicky kvalifikované tajemníky — viz jich
odpor proti příslušným předlohám — neřku-li.
aby opatřila si jiných ještě odborných sil (účet-
ních, technických). Při organisaci dozorčí služby
v okresích nad obecními lesy musilo proto
všelijak býti vypomáháno (velkostatkářskými les-
níky, společnými lesníky v několika okresích).
Po druhé jeví se slabost okresních zastupitelstev
v jich financích. Z vydáni okresních připadalo
(r. 1898)*) na komunikace 76%%, zdravotnictv
10.5%, na režii 11, na chudinství 1.7%, na
bezpečnostní opatření 0.6%, na vojsko a pří-
přež 0.7% všech vydání. Vlastně způsobují okre-
sům hlavní vydání komunikace, zdravotnictvía
režie. Ale ani na tato vydání nestačí okresy, jak
dokazuje zemský rozpočet, z něhož musí okre-
sům na tyto účely býti přispíváno.
12
article
Nad slabými okresy trůní přelížená zem-
ská samospráva sněmu a zemského výboru. Zá-
konodárství sněm hrubě nerozčiluje; viz te-
nounké svazky zemského zákonníka, v nichž
nejsilnějším jest číslo, obsahující vyhlášku místo-
držitelství o odvodu. Za to ale správní činnost
jest tak přílišná, že má to v zápětí mnohé těž-
kosti. Především je správa zemského výboru,
pokud týká se celé řady ústavů mimo Prahu.
dost těžkopádnou, dozor obtížný; viz blázince,
pracovny, rolnické školy a j. Zřizování různých
ústavů zemí spojeno jest s nesnázemi, vznikají-
cími konkurenčními zápasy různých krajin,
o ústav se ucházejících; zápasy ty přiostřují se
protivami národnostními (viz na př. boje při zři-
zování blázinců a j.). Největší vadou jest finanční
slabost zemské samosprávy. Na velké samo-
správné těleso zemské nahromaděno příliš mnoho
nákladných úkolů, které bylo by lze bez obtížt
uhražovati jen tehdy, kdyby země mohla opírati
se o samostatný systém zemských berní. S při-
rážkami a dluhy dojde se brzo ke konci. V této
finanční slabosti země spatřovati sluší jednu
z těžkých závor, překážejících snahám po roz-
šíření působnosti zemské samosprávy.
Nápravu bylo by lze zjednati vybudováním
krajských zastupitelstov a mohlo by toto opatření
věsti k cíli, tak těžko dosažitelnému, k uzdra-
vění zemských financí. Z úkolů sněmu a zem-
ského výboru vyloučily by se takové, pro které
hodila by se lépe krajská zastupitelstva a svěřily
Praha
13
article
*) Není novějších dat. Zemská slatistická kan-
celář zajisté opraví statistiku obecních a okresních
přirážek, která ve formě zemským výborem uveřej
ňované není dosti správnou-
by se těmto. Tím uleveno by bylo značnou mě
rou zemskému rozpočtu. Mezi takové zemi dost
značná vydání způsobující úkoly, které pro svoji
povahu hodily by se pro krajská zastupitelstva
spíše, než pro zemi, mohly by býti zařaděny
celé nižší rolnické školství, humanitní ústavy
nemoenice, donucovací pracovny, polepšovny
přispívání na stravovny, stavby silniční, drob
nější regulace a meliorace, ubytování vojska
přípřeže. Položky k těmto účelům převyšovaly
v zemském rozpočtu pro r. 1903 sumu pře-
8 millionů K, tody sumu vyšší, než to, co měl
dle návrhu rozpočtové komise uhraženo býti vý
půjčkou (6 mill. K.). A což kdyby kraje vzalyna
sc i nějakou čásť školních výdajů!
Vedle toho mohl by dozor, vykonávaný dne
nad obecním hospodářstvím (rozhodování o stíž
nostech, povolování přirážek, zápůjček a pod.)
svěřen býti krajským zastupitelstvům. Rozum
se, že zákonodárství o obecních záležitostecl
zůstalo by výhraženo sněmu.
Proti tomuto uspořádání lze uvésti jistou
ovšem velmi závažnou námitku: Zemi se ovšen
přesunutím úkolů na kraje uleví, ale odkud
opatří si kraje prostředky? Snad zase přiráž
kami? Pro poplatníka bude přece lhostejno
platí-li k úkolům těm ve formě zemské či krajsk
přirážky.
14
article
Kdyby nová krajská samospráva měla sku-
tečně končiti v novou přirážku, lépe, nebude-li
o ní vůbec uvažováno. Proto musí těžíště tétc
organisace spočívati v úvahách » tom, zda a jak
bude lze pro ni najíti příjmových pramenů. Nové
přirážky musí zůstati naprosto vyloučeny; pře-
lížené poplatnictvo v Čechách, které již v r. 1898
platilo k účelům samosprávy přirážku prů-
mělně 126.56%, nesneslo by nové přirážky.
třeba by mu krajská samospráva ličena byla bar-
vami nejrůžovějšími. Jediné východisko mohlo
by spočívati v tom, že by stát otevřel samo-
správné organisaci volný přístup k nějaké při-
měřeně vydatné dani. Tato daň mohla by se
snad přikázati krajům; ješté lépe bylo by, aby
daň tato přikázána, byla zemt, tak že by uvol-
něni, jež by nastalo odpadnutím neb zmenšením
zemské přírážky, použila krajská zastupitelstva
ke svým potřebám.
V čelo svých úvah o zřízení krajských za
stupitelstev měli by němečt“ navrhovatelé prote
položiti vládě otůzku, chce-li samosprávné orga-
nisaci přikázati nějakou daň, čili nic. Teprve
po odpovědi na tuto otázku bude lze uvažovat-
dále. Na tuto odpověď čekáme zvědavě i my.
Čechy
15
article
Dojde-li k vážnému jednání o úpravě kraj
ské správy, přivedena bude dojista na přetřes
jiná, zásadnější otázka. Vlastně byl k ní dán
již podnět stanoviskem, které vůči krajské správě
zaujal konservativní velkostatek z Čech prohlá-
šením, že „doporučuje reformu správy v Če-
chách ve smyslu sloučení autonomní
politlcké správy“. Tím vyslovena znovu
myšlenka, která z vážných stran při různých při
ležitostech byla ventilována.
Z dvojitosti správní organisace, za které ob
starávány jsou správní úkony vedle sebe, na
jedné straně samosprávným, na druhé straně poli
tickým ústrojím, vznikají mnohé nesnáze, kon
flikty mezi obojími orgány, nedostatečné pro-
vádění opatření samosprávných úřadů státní exe
kutivou, zbytečné náklady správní a pod. K od
stranění těchto nesnází hledán prostředek v slou
čení samosprávy s politickou správou. Nadhodi
to již v r. 1876 na říšské radě hr. Hohen
wart, žádaje, aby již v okresních politiekýeh
úřadech sloučeny byly obojí orgány a aby totéž
provedeno bylo v zemské správě; k tomu při-
pojil hr. Hohenwart jako nutný důsledek, aby
místodržitel byl zodpovědným sněmu za činnos
v záležitostech zemských a za provádění zem-
ských zákonů. Při téže příležitosti opětoval Ple-
ner týž požadavek s jistou variaci, aby totiž
zemský výbor byl sproštěn správy vrchnostenské
a přivtělen místodržitelství v podobě místodržitel-
ského poradního sboru. Na sněmích jednáno
bylo o této otázce v r. 1881 následkem vládního
dotazníku, o němž dřive byla učiněna zmínka.
Hohenwart
Čechy
Ple
Nadhodi
16
article
Ač sněmy vyslovily se záporně, přece diskuse
tom neutuchla zcela. Bystré hlavy zabývaly seji
dále. Tak Herkner (Zeit, 1896), prof. Rie-
ger, Bráf (v přednáškách o samosprávě, 1899)
a Plener znovu (Zeitschrift für Volkswirtschaí
atd., 1899).
Tato dalekosáhlá otázka sotva bude tak
hned řešena, již proto ne, že musila by se vztaho-
vati na reformu správy v celé říši, kdežto jed-
nání o zavedení krajské správy má řízeno být
za účelem urovnání protiv mezi Němci a Čechy
v Čechách a maji tudíž positivní jeho výsledky
zůstati obmezeny na tuto zemi. Přes to však za-
sluhuje tato otázka krátké zmínky.
Herkner
Zeit
profesor
Bráf
Plener
Němec
Čecho
Čechy
Zeitschrift für Volkswirtschaí
17
article
Především nesmí otázka sloučení samo-
správných s politickými orgány směsována být
s otázkou, bylo-li by vhodno, připojiti ku politi
ckým úřadům při rozhodování o jistých odborných
(na př. živnostenských, průmyslových) záleži
to stech laické živly. Tato poslednější otázka může
býti řešena, aniž by dotknuto se bylo nynější or
ganisace samosprávy
Dnešní platná soustava správní v Čechách
vykazuje na jedné straně okresní zastupitelstva
zemský výbor, na druhé straně okresní hejtman
ství a místodržitelství. Obec zůstává stranou.
ježto v ní jest již samosprávná i politická pů
sobnost sloučena. Sloučení okresních zastupitel
stev s okresními hejtmanstvími vadí dnes různos
území. Ale i kdyby tato překážka byla snad od-
straněna tím, že by území obojích úřadů byla
ohraničena totožně, přece nemělo by sloučen
valného významu. Působnost okresních zastu
pitelstev jest převážnou většinou povahy majet
kové, při které jedná se o činnost více rázu ho
spodářského (správa majetková, komunikace)
Jen v míře veleskrovné obstarávají okresní zastu
pitelstva záležitosti rázu úřadního či vrchno
stenského (účastenství při ubytování vojska, po
skytování přípřeží, dozor nad obcemi, stanoven
zdravotních obvodů). Převaha majetkového hospo
daření, ke kterému samosprávný sbor jest spíše
Čechy
18
article
povolán, než úřad, a skrovná působnost povahy
vrchnostenské, nebyly by dostatečným důvedem
aby sloučena byla zastupitelstva s hejtmanstvími
Také by to nemělo finančního významu — na
který tak často se poukazuje — protože by, hle-
díc ku povaze činnosti zastupitelstev, valnýeh
úspor ve správních nákladech se nedocílilo.
Jiné jsou však poměry, pokud jde o zemský
výbor. Počet záležitostí, ve kterých působí zem-
ský výbor jako výkonný orgán sněmu (příprava
předloh pro sněm, provádění sněmovních návrhů
správa zemského majetku a fondů, dozor nad
zemským úřadnictvem), jest skrovným oprot
množství a rozsahu ostatních záležitostí, ve kte-
rých obstarává zemský výbor záležitosti veřejne
správy tak úřadního rázu, že by zcela dobře vy
kenávány býti mohly politickým zemským úřa
dem neb úřadem z obou sloučeným. Sloučení
zemského výboru a místodržitelství mohlo by
zdáti se dokonce potřebným, uváží-li se, že do
veřejného oboru správní působnosti zemskéh
výboru patří rozsáhlý počet záležitostí, ve kte
rých nesmí tento úřad rozhodovati samostatně
nýbrž jen ve srozumění s místodržitelstvím, bud
proto, že jde o finanění opatření, ke kterým po-
skytují se ze státních prostředků příspěvky (na
př. meliorační, regulační záležitosti, hospodářské
školství, zemědělská rada a j.), anebo proto, že
záležitosti ty dotýkají se tak citlivě zájmů státn
správy, že vyhražen byl příslušnými zákony
správě té vliv spolurozhodující (sem patři na př.
19
article
rozdělování a ohraničování obcí, povolování obec-
ních neb okresních přirážek, dozor nad okres
ními hospodářskými záložnami a pod.). Vysky
tují se dokonce i takové záležitosti, ve kterýeh
přísluší zemskému výboru v instančním pořadi
samosprávném samostatné právo rozhodovací
současně totéž právo i místodržitelství v in-
stančním pořadí politickém (na př. rozhodován
o správnosti usnesení obecních a okresních za
stupitelstev). I laik pochopí, že ve všech t-
kovýchto připaďech by se úřadní jednání nejen
zlevnilo, nýbrž — což pro obecenstvo ještě du-
ležitější — i zjednodušilo a urychlilo, kdyby
na místě dvou samostatných úřadů, jež musí
každém jednollivém případě rozsáhlou korre-
spondencí teprve se dorozuměti, rozhodoval je-
diný, z obou sloučený úřad. Uvažme z velikého
počtu jen jediný příklad, že zem provádí malo-
živnostenskou akci a rovněž tak i stát; oč dalo
by se více dociliti, kdyby obojí tyto akce byly
sjednoceny a prováděny jediným znaleckým o
gánem! A přikladů tekých bylo by lze uvěst
množství.
Sloučení zemského výboru s místodržitel
stvím naráží však na jednu zásadní překážku
Zemský výbor jest za své úřadování sněmu úplne
zodpověden. Místodržitelství, ani ministerstvo n
maji vůči sněmům pražádné zodpovědnosti
Kdyby nastalo sloučení obojích úřadů pod místo
držitelem, ztratil by sněm velký svůj vliv, ktery
mu dnes přísluší, na ty záležitosti, jež zemský
výbor vykonává. Nastal by týž poměr, jaký p
nuje v obecném školství. Obce, okresy, země
platí, státní úřady rozhodují. Nelze na sněmu
žádati, aby dobrovolně vzdal se svého vlivu. T
pechopil jasně hrabě Hohenwart, když v r. 1876
kladl za podmínku takového sloučení zodpověd
nost místodržitele sněmu.
Hohenwart
20
article
Totéž, co platí o sloučení zemského výboru
a místodržitelství, platilo by obdobně o sloučen
projektovaných krajských vlád s krajskými za
stupitelstvy.
K tomu, co uvedeno, druží se u nás i mo-
ment politický. V zemském výboru provedena
rovnoprávnost do poslední takřke písmenky
má tam převážný vliv lidový element. Tato insti
tuce měla by sloučením býti obětována úřadu, n
vládě úplně závislém, lidu nezodpovědném
v němž odpírá se české řeči špetka rovnopráv-
nosti, jakou jest vnitřní úřadní jazyk, s takovou
houževnatostí, že k vůli tomu třeba otřásati sa-
mými základy parlamentarismu? Namítnese
ovšem, že takověto pomíjející výtky nemají být
na úkor provedení zdravé myšlenky. Snad by t
bylo pravdou, kdyby náš veřejný život pohyboval
se v normálních kolejích. V národnostních zá-
pasech však, ve kterých jsme nucení žíti, nebylo
by opatrné, abychom správní organisaci, uspo-
řádanou dle zásady rovnoprávnosti, zaměnili or-
ganisací, ve které bychom musili teprve podnikat
boje za provedení zásady této.
Návrhům na sloučení politické správya
samosprávy, třeba by šedá theorie pokládala je
za prospěšné, nekyne v praxi aspoň na dobu
dozírnou žádná naděje na úspěch.
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. dubna. (Před řišsko
radou) Zejtra sejde se ve Vídni říšská rada
k jarnímu zasedání. Dne 5. května započne prý
v Pešti zasedání delegaci. Jarní zasedání posla
necké sněmovny může trvati tedy v nejlepším
případě dvě neděle. Tato data ukazují samo
sebou, co vláda očekává od tohoto zasedán
parlamentu a čeho se možno v ně naditi. N
jednacím pořadu jest sice prvé čtení rozpočtu.
ale nikdo si netají, že na projednávání jedna-
cího pořadu vůbec nedojde. Půjde jen o pro-
vedení voleb do rakouské delegace a v tomto
vzhledě dr. Körber skládá veškery naděje v pro-
středkovací akci polského kola. Samo polské
kolo, jak vidno z jeho orgánů krakovského
i lvovského, také nečeká od nastávajícího zase-
dání více než voleb delegačních. »Czas«, jenž
už před svátky varoval od přílišných nadějí
v smiřovací akci, doznává, že hlasy, jež se
z různých stran ozvaly v posledních dnech, ne
věští říšské radě ničeho dobrého, a dodává, že
by bylo velikou zásluhou polského kola, kdyby
se mu podařilo vysvoboditi parlament z nyněj-
šího začarovaného kruhu. Lvovský »Dziennik
Polski«, který je z Vídně obsluhován týmž
zpravodajem, jako »Czas«, mrzí se, že ani na
české, ani na německé straně nikdo nemá od-
vahy prolomiti pověstnou »papirovou sténu«a
V drobném prodejí:
runní čí lo o s0bě . . . ra S
o polední
. . . zs 2h
Va flislkách na venkově
ranní čklo, . . . .
od polední
. . . . . . . 8h
Inserá ty
plati ze hotevě vsplee
Předplseení a Inserty přijímá dmisl-
strace v Marianske ulici č. 3.
Tam vachánejí se těž rrělskne
tiskárha a ezpedice , Národnich Listů“.
Bukopisy su novraosjí.
Körber
Czas
Dziennik Polski
Praha
Vídeň
Pešť
Virginie
Marianske ulice
necký sněmovna
22
article
poznamenává, že boj se vede nyní vlastně jen
o »etyketu«, ježto Čechové dle jeho mylného
domnění vnilřní úřadní češtinu de facto již
mají (?!), Němci, ač o tom vědí, ji trpí, ale
formálně ji uznati nechtějí. Ale Poláci, kteři
byli vždy přáteli ústavnosti v Rakousku, budou
pokračovati ve svých pokusech o smír, byť byli
nucení odvalovati s cesty ještě více tak hlou-
pých překážek, jaké nastrojili brněnšti řečníi
a prušácká »Bohemie«. Jen co prý budou za-
bezpečeny letošní delegace, nalezne se dosti
času k smiřovacímu jednání, o jehož možnosti
prý se nepochybuje na žádné straně. »Poněvadž
delegace — praví »Dzien. Polski« — zaberou
celé jaro a hlavní zasedání říšské rady bude se
konati až na podzim, může se vyrovnání
při dobré vůli do té doby snadn
provésti.s
Myslíme, že tento nápad nebyl by proti
mysli ani dru. Körbrovi. Hlavní věc, míti z-
bezpečeny delegace a je zas po starosti na celý
rok. Shodnou-li nebo neshodnou li se sporné
strany do jeseni, na tom dru. Körbrovi již málo
záleží. Vše ostatní obstará mu hravě § 14.
Čecho
jít facto
Němec
Polák
Rakousko
Bohemia
23
article
V Praze, 18. dubna. (Cena za polské
prostřednictv1?) »Nová Reforma« píše:
Dr. Körber zdržuje v tu dobu některé vážné
otázky haličské, které dle daného slibu měly
býti už dávno vyřízeny. Tak na př. před něko-
lika nedělemi slibil zemskému výboru haličskému,
že mu dá ze státní pokladny vyplatiti zálohy,
jež zemský výbor zaplatil za stát na lvovské
kliniky. Schválně jel v té věci do Vídně míste-
držitel hr. Potocki a vše bylo formálně vyří-
zeno. Místodržitel měl jen zaslat do Vídně po-
třebné doklady a peníze měly býti vyplaceny.
Doklady zaslány do Vídně již dávno, ale zemský
výbor nedosťal desud ani haléře. Zdá se, že
dr. Körber výplatu peněz, jež stát je zemskému
výboru dlužen, pokládá za ústupek polskému
kolu. Dr. Körber snad čeká — dodáváme my
jak vypadnou volby do delegace.
Körber
Potocki
doktor
Praha
Vídeň
24
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18 dubna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18 dubna.
Chamberlainův návrat.
Joe Chamberlain, bývalý anglický ministr
osad, vrátil se po dlouhé nepřítomnosti opět do
vlasti své. Dne 6. května konati se bude v Bir-
minghamu výroční schůze birminghamské libe-
rálně unionistické jednoty a Chamberlain bude jí.
jak obvykle, předsedati. Nepochybně promluví
při tom též o dalších prostředcích hnutí pro r-
formu celní, jak ji od měsícův již — až dosud
s nemalým ve voličstvu zdarem — propaguje.
Na výroční schůzi téže jednoty Chamberlain loni
jak známo, zahájil zmíněnou svou propagandu
ochranářskou. Dle tvrzení syna svého Austina,
nynějšího ministra finančního, Chamberlain bez
ohledu na nepříznivé výsledky doplňovacích voleb
sněmovních, nemíní propagandy této nijak za-
staviti.
Povážlivé postavení Němců v Jižní Africe.
V Beriíně, jak jsme již v neděli stručně
v telegramu naznačili, jest nemalé znepokojení
ve příčině nebezpečí, jež hrozí různým oddllům
vojenským, kteréž vytrhly v jihoafrické osadě
německé rozličnými směry proti Hererům, aby
odboj jich potlačily. Protože nedostávalo se
zpráv zvláště o koloně majora Glasenapa, ko-
lovala v Berlíně dokonce zpráva,
že oddíl ten byl úplně potřen. Vě-
řilo se tomu tím spíše, že nedávným úspěchem
gurvernéra osady, Leutweine, bylo u Ongenjiry
asi 2000 Hererů zatlačeno směrem k posici
Chamberlainův
Chamberlain
Němec
Herero
Glasenapa
Praha
Bira
jižní Afrika
Berlín
Austin
25
article
Glasenapově, kterýž pouze 350 mužů po ruee
má. Praví se, že Vilém II. hned po prvních ne-
příznivých zprávách z Afriky počátkem roku
chtěl poslati tam na ráz 6000 mužů posily, aby
se Hererům mohlo čeliti s dostatečnou mocí, ale
na růžově zbarvené zprávy z jížní Afriky osadní
úřad berlínský spokojil se s vysláním posil da-
leko menších. Nyní ovšem Německo bez vyslání
dalších posil a bez nových značných obět
finančních již se neobejde. Mezitím došly —
noci na neděli — do Berlina dlouho postrádané
taje o výsledku boje, kterýž guvernér Leutwein
svedl u Okatumby a o němž osadní úřad dřive
jedině utrpené ztráty uveřejnil. Boj trval celých
10 hodin — nejlepší to doklad, jak Hererové
stalečně se drži! — nežli skončil ústupem ne-
přítele, kterýž ale jeden setník, jeden nadporu-
čík a 7 jezdců zaplatilo smrií. Němci nepřítele
nestihali, aniž dále ku předu vyrazili a sice prý
poněvadž nebylo by lze prý do nehostinných
krajů téch dovážeti střelivo ni potraviny. Hlavní
příčinou jest ale nepochybně, že síly jejich na
další postup prostě nestačí. Sám »Berl. Tagblatt«
shledává tuto okolnost velmi povážliv ou
a leká se i dalších těžkých bojův, jež kynou
ještě majoru Glasenapu, před spojením jeho
ostatními oddily německými.
Vilém II
Herero
Okatumba
Němec
Berl
Glasenap
Afrika
Německo
Berlín
26
article
Programová řeč Deschanelova.
Bývalý předseda francouzské sněmovny
Pavel Deschanel měl v sobotu večer na banketu
pařížských kupeů a průmyslníků řeč, z níž
vládní »Agence Havase vyjímá v depeši své
hlavní tyto myšlenky: Opposice ni vládní strana
nemají pevné spojitosti co do jednotlivých skupin
svých. Jediná odpomoc jest ve spojení všech
republikánů. Dohoda všech republikánských frakcí
jest dnes možná, poněvadž socialisté zřekli se
někdejší nesmiřlivosti své. Reformní socialisty
nedělí žádný zásadní rozdil od republikánů ostat-
ních. Všichni (?) republikáni jsou pro za-
opatření dělnictva ve stáři, pr
zavedení progressivní daně z pří-
jmů, pro zkrácení služby vojen-
ské a pro decentralisaci správy
Deschanel vyslovil se na konec pro utvofení
veliké národní sociální strany-
Pavel Deschanel
Havas
francouzský sněmovna
národní sociální strana