ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1474c620-7128-11dc-834e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 31, person 57, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 19. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 109.
4 article
Na rannt a odpol. lIsty předj lácí set v Praze v adinlnisirael o mněsl s čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáěkou z K 10 s1 ně, s ěnt leta . . . . 7 K 50 ve mialéch: 2K 90 sa ně-fe . . Pošteu n eia . . . . 9 k 6o s dvají zlsilkoo ns mř st zčtrrt leta . . . . 11 K s0
Praha K 10
5 article Německá zpupnost opět pro- mluvila!
Německá zpupnost opět pro- mluvila! Před týdnem neváhal vůdce něme ckých pokrokářů moravských dr. Gross na slavnostním sjezdu strany své v Brně honositi se tím, že stran německých pokrokářů to byla, která právě před sedmi lety zastavila vlak parlamentarismu v Cislajta- nii balvanem obstrukce německé. »Chtěl bych za této příležilosti vytknouti« — zněla Grossova sebechvála — »že byla to tehda (v dubnu 1897) naše právě teprv zřízená ně mecká strana pokroková, která zavdala podnět k oné vážné sebeobraně Němeův proti jazykovým nařízením vlády Badenovy, že byla to naše strana, která za okolnosti tehdy přetěžkých vedla obstrukci, znamenající v ji stém smyslu vzkříšení národníh citu v politice německého lidu.« Včera mluvil vůdce německých po- krokářů v Čechách dr. Eppinger na schůzi ve Stodech taktéž o obstrukci, ale slyšme jak: »Pozejtří sejde se opět říšská rada, aby pokračovala ve své činnosti. Věru, ve slově tom není jen ironie, nýbrž sebeposměch. Neboť o 4 let již jest zastupitelstvo říš zadržováno a haceno v řešení ve škerých úkolů svých — to jak víte — obstrukcí českou.« Na celou předchozí tříletou věkoslav nou obstrukci německých pokro kářů, nacionálů, Všeněmců pan dr Eppinger tedy — zapomněl jako na smrt právě tak jako na neméně slavnou přítom nou obstrukci německých pokro kářů, nacionálů a Všenémců prot sněmu království českého... Snad se naposled, gentleman, za ni nepočiná stydět?
doktor Gross Grossův Badenův Eppinger Brno Cislajta Čechy Stodo
6 article
Bylo by to věru slušnější, nežli tvrzení jeho, že prý jsme se my Čechové do ob- strukce tak zakousli, že z ní te nemůžeme ven, —ani kdybychom ehtěli, pročež prý dychtíme po nějakém dů- vodu, abychom mohli jen od ní upustit, a že bychom prý vzali za vděk i stínem ně- jaké koncesse, buďsi v jakékoliv formě. jen abychom se zhostili pokořujícího vědomí. že jsme po čtyři léta samovražedně a beze všeho výsledku zuřili ve vlastních zájmec svých. Jak viděti — nóbl protivník, který tako vými impertinencemi neostýchá se urážet národ český, dobývající prostě nazpět své do- bré právo, o něž násilnou obstrukci něme ckých pokrokářův a spol. dne 14. října 1899 tak bezpřikladné a podle byl oloupen. —
Čecho
7 article
Stranník, jako dr. Eppinger, věru není opráv něn, aby pronášel soud o mravní oprávněnosti naší obstrukce, a nemá ani ponětí o duchu ná- roda našeho, věří-li tomu, co rozkřikuje, jako- bychom již byli unaveni bojem a toužili zahodi pušku i za holý stín nějaké koncesse. Ať uved — může-li — jediný hlas našeho vlastene- ekého voličstva pro své prolhané zlehčován naší opposice! My jej však můžeme ubít ste- rými osvědčeními lidu českého, vyzývajícími poselstvo naše s největším důrazem, aby vy- trvalo neoblomně v nejtužšim od- poru proti panujícímu vládním systému až do konce. Ať tedy ne- klame a nešálí p. dr. Eppinger da- remně vlastní svůj německý lid nadějemi a spekulaci v naši brz- kou únavu a kapitulacil Na tu si Němei i s vládou Kö- brovou ještě počkají!! Však lež má krátké nohy a výtečný advokát německých po- krokářů v zápětí škobrtl přes vlastní nos: Sotva že byl své stodské posluchače obveselil vylíče- ním našich prý rozpaků smrtelných, v nichž prý bychom vzali už za vděk i jen stínem nějaké koncesse, sotva byl jim namluvil, kterak prý v nejvyšší naší nouzi podali nám pomocné ruky Poláci, aby nás zprostředkováním smíru mezi námi a Němci vysvobodili ze zoufalé naší tisně — zapomněl se p. advokát dr. Eppinger a spu- stil hned na to novou žalobu na nás: »Avšak Češi prohlašují, že nevejdou ve žádne vyjednávání s námi dříve, poku nedostane se jim vnitřní úřadní češtiny a české university v Brně.
Stranník doktor Eppinger Němei Polák Němec Čech český univerzita v Brno
8 article
Tyto záruky chtějí míti jakožto cenu za to, že vůbec velkomyslně pustí se ve vyjedná- vání s námi »Němci.« — Jak se to srovnává pane dre. Eppingře Jednou jsme dle vaší líčby tak zle v tom a tak zoufali, že bychom se uchopili i podané nám břitvy — podruhé však zase jsme pevní jak houžev. Jednou bychom vzali za vděk i jen slínem nějaké koncesse, podruhé však nechceme ani vyjednávat s Němci dříve, dokud nám ne- bude vráceno naše rovné právo a zaručena druhá česká universita. Jak si jen mohl tak obratný poseur takhle poplést filippiku?! Inu, německému ohňostrůjci šlo o vypálení nové rakety: chtěl nám ohlásit, že milostpáni Němci toho nepři- pustí, aby se českému národu Čechách, na Moravě a ve Slezsku dostalo s nimi napřed rovnéh práva a druhé české university na Moravě, vedle jejich pěti německých. »Rozumi se samo sebou,« pravih šlechetný vůdce německých pokrokářů do- slovné: — »že nemůže se na nás Němeích žádat, abychom k tomu přivolili, nýbrž při konferencích musíme oba proti sobě státi rovnoprávni (!). Dokud Čechové neupustí od těchto poža- davků, nelze na žádné sejití se konferencí pomy slit.«
Němec Čecho Čechy Morava český univerzita na Morava
9 article
To se zas jednou německé honetnosti po vedlo! Vrátí-li se tedy nám, domorodému ná rodu, rovné právo s menšinou německých osad níků ve vlastech našich, dádli se nám na Mo- ravě, ze tří čtvrtin české, universita pro naše syny — »rozumí se samo sebou,« že tomu Němci nepřipustí, že budou proti tomu revol- tovat a nikdy se s námi nesmíří, neboť to prý bychom byli potom proti nim v nadpráví! Tedy odložit musíme tyto své požadavky a potřeby chceme li, aby laskavě s námi pan Eppinger a spol. zasedli ke konferenčnímu stolu a předložíti nám svůj jídelní listek: Rozdě- lení země české v národní kraje ryze německé a českoněmecké, aby byla ta »beztohoho již proděravělá« jednota Čech dotržena a zemský výbor podle touhy německé oslaben. — To jest německé mírumilovnosti alfa i omega ! — Krajská správa v Čechách dle německých návrhů. Uvažuje dr. Frant. Fiedler. III Německé návrhy týkají se netoliko reformy politické, nýbrž i samosprávy. Mezi okresní za- stupitelstva a zemský výbor, po případě sněm vsunuto má býti nové samosprávné těleso kraj ské s krajským zastupitelstvem. Nějaké podrob- nější objasnění neb propracování tohoto návrhu nebylo s německé strany dosud podáno; jen odůvodnění podal Plener v r. 1886 na sněmu českém a v r. 1899 v rakouské národohospodář- ské revui. Obsah tohoto odůvodnění jest stručně takový: Okresní zastupitelstva jsou pro úkoly samosprávné finančně i topograficky slabá. Mezi nimi a sněmem není zprostředkujícího článku.
Němec Ted Eppinger doktor František Fiedler Plener Čechy
10 article
Střední těleso krajské, finančně dost silné a územím svým rozsáhlé, representuje jistou jed- netnost hospodářských zájmů i bylo by proto něčím zcela jiným, nežli slabé okresní zastupi- telstvo a nad ním ohromný stroj sněmu a zem- ského výboru. S české strany byl to dr. Mattuš, kterýv roce 1889 na říšské radě ukazoval k tomu, ž sněm, jsa následkem příliš rozsáhlých úkolů správních přetížen, nemůže zabývati se velkými úkoly a pro samé drobné otázky nemůže dostati se k vyřizování velkých otázek. Zcela jinak by to vypadalo, kdyby něco z agend sněmu a zem- ského výboru bylo odkázáno zastupitelstvům krajským. Poněvadž Němci svůj návrh na zřízení kraj- ských zastupitelstev dosud podrobněji neroz- vedli, nelze o něm uvažovati jinak, než zcela povšechně.
doktor Mattuš Němec
11 article
Pravdou je, že okresní naše zastupitelstv jsou tělesy slabými, vada to, souvisící hned s pů- vodní jich organisací. Bylo sice vládou v r. 1863 pomýšleno na to, aby okresní zastupitelstva zří- zena byla pro obvody politických okresů; na sněmu byly však pro jich organisaci za základ vzaty soudní okresy (vlastně okresy tehdejších smíšených úřadů). Velkou čásť nechuti sněmu proti rozsáhlejším obvodům přičísti sluší na vrub neoblíbenosti bývalých bachovských okresních hejtmanství. Slabost dnešních okresních zastupi- telstev jeví se hlavně ve dvou směrech. Nejprvé v nedostatku odborných sil k úkolům správním Vystřízlivěli jsme již dávno z libého sna našich předků, že v samosprávných sborech vykonávati budou úřadní práce členově volení. Dnes spo- čivají práce ty na úřadnícich. Okresní zastupi- telstva nejsou ani s to, aby vydržovala sobě právnicky kvalifikované tajemníky — viz jich odpor proti příslušným předlohám — neřku-li. aby opatřila si jiných ještě odborných sil (účet- ních, technických). Při organisaci dozorčí služby v okresích nad obecními lesy musilo proto všelijak býti vypomáháno (velkostatkářskými les- níky, společnými lesníky v několika okresích). Po druhé jeví se slabost okresních zastupitelstev v jich financích. Z vydáni okresních připadalo (r. 1898)*) na komunikace 76%%, zdravotnictv 10.5%, na režii 11, na chudinství 1.7%, na bezpečnostní opatření 0.6%, na vojsko a pří- přež 0.7% všech vydání. Vlastně způsobují okre- sům hlavní vydání komunikace, zdravotnictvía režie. Ale ani na tato vydání nestačí okresy, jak dokazuje zemský rozpočet, z něhož musí okre- sům na tyto účely býti přispíváno.
12 article
Nad slabými okresy trůní přelížená zem- ská samospráva sněmu a zemského výboru. Zá- konodárství sněm hrubě nerozčiluje; viz te- nounké svazky zemského zákonníka, v nichž nejsilnějším jest číslo, obsahující vyhlášku místo- držitelství o odvodu. Za to ale správní činnost jest tak přílišná, že má to v zápětí mnohé těž- kosti. Především je správa zemského výboru, pokud týká se celé řady ústavů mimo Prahu. dost těžkopádnou, dozor obtížný; viz blázince, pracovny, rolnické školy a j. Zřizování různých ústavů zemí spojeno jest s nesnázemi, vznikají- cími konkurenčními zápasy různých krajin, o ústav se ucházejících; zápasy ty přiostřují se protivami národnostními (viz na př. boje při zři- zování blázinců a j.). Největší vadou jest finanční slabost zemské samosprávy. Na velké samo- správné těleso zemské nahromaděno příliš mnoho nákladných úkolů, které bylo by lze bez obtížt uhražovati jen tehdy, kdyby země mohla opírati se o samostatný systém zemských berní. S při- rážkami a dluhy dojde se brzo ke konci. V této finanční slabosti země spatřovati sluší jednu z těžkých závor, překážejících snahám po roz- šíření působnosti zemské samosprávy. Nápravu bylo by lze zjednati vybudováním krajských zastupitelstov a mohlo by toto opatření věsti k cíli, tak těžko dosažitelnému, k uzdra- vění zemských financí. Z úkolů sněmu a zem- ského výboru vyloučily by se takové, pro které hodila by se lépe krajská zastupitelstva a svěřily
Praha
13 article
*) Není novějších dat. Zemská slatistická kan- celář zajisté opraví statistiku obecních a okresních přirážek, která ve formě zemským výborem uveřej ňované není dosti správnou- by se těmto. Tím uleveno by bylo značnou mě rou zemskému rozpočtu. Mezi takové zemi dost značná vydání způsobující úkoly, které pro svoji povahu hodily by se pro krajská zastupitelstva spíše, než pro zemi, mohly by býti zařaděny celé nižší rolnické školství, humanitní ústavy nemoenice, donucovací pracovny, polepšovny přispívání na stravovny, stavby silniční, drob nější regulace a meliorace, ubytování vojska přípřeže. Položky k těmto účelům převyšovaly v zemském rozpočtu pro r. 1903 sumu pře- 8 millionů K, tody sumu vyšší, než to, co měl dle návrhu rozpočtové komise uhraženo býti vý půjčkou (6 mill. K.). A což kdyby kraje vzalyna sc i nějakou čásť školních výdajů! Vedle toho mohl by dozor, vykonávaný dne nad obecním hospodářstvím (rozhodování o stíž nostech, povolování přirážek, zápůjček a pod.) svěřen býti krajským zastupitelstvům. Rozum se, že zákonodárství o obecních záležitostecl zůstalo by výhraženo sněmu. Proti tomuto uspořádání lze uvésti jistou ovšem velmi závažnou námitku: Zemi se ovšen přesunutím úkolů na kraje uleví, ale odkud opatří si kraje prostředky? Snad zase přiráž kami? Pro poplatníka bude přece lhostejno platí-li k úkolům těm ve formě zemské či krajsk přirážky.
14 article
Kdyby nová krajská samospráva měla sku- tečně končiti v novou přirážku, lépe, nebude-li o ní vůbec uvažováno. Proto musí těžíště tétc organisace spočívati v úvahách » tom, zda a jak bude lze pro ni najíti příjmových pramenů. Nové přirážky musí zůstati naprosto vyloučeny; pře- lížené poplatnictvo v Čechách, které již v r. 1898 platilo k účelům samosprávy přirážku prů- mělně 126.56%, nesneslo by nové přirážky. třeba by mu krajská samospráva ličena byla bar- vami nejrůžovějšími. Jediné východisko mohlo by spočívati v tom, že by stát otevřel samo- správné organisaci volný přístup k nějaké při- měřeně vydatné dani. Tato daň mohla by se snad přikázati krajům; ješté lépe bylo by, aby daň tato přikázána, byla zemt, tak že by uvol- něni, jež by nastalo odpadnutím neb zmenšením zemské přírážky, použila krajská zastupitelstva ke svým potřebám. V čelo svých úvah o zřízení krajských za stupitelstev měli by němečt“ navrhovatelé prote položiti vládě otůzku, chce-li samosprávné orga- nisaci přikázati nějakou daň, čili nic. Teprve po odpovědi na tuto otázku bude lze uvažovat- dále. Na tuto odpověď čekáme zvědavě i my.
Čechy
15 article
Dojde-li k vážnému jednání o úpravě kraj ské správy, přivedena bude dojista na přetřes jiná, zásadnější otázka. Vlastně byl k ní dán již podnět stanoviskem, které vůči krajské správě zaujal konservativní velkostatek z Čech prohlá- šením, že „doporučuje reformu správy v Če- chách ve smyslu sloučení autonomní politlcké správy“. Tím vyslovena znovu myšlenka, která z vážných stran při různých při ležitostech byla ventilována. Z dvojitosti správní organisace, za které ob starávány jsou správní úkony vedle sebe, na jedné straně samosprávným, na druhé straně poli tickým ústrojím, vznikají mnohé nesnáze, kon flikty mezi obojími orgány, nedostatečné pro- vádění opatření samosprávných úřadů státní exe kutivou, zbytečné náklady správní a pod. K od stranění těchto nesnází hledán prostředek v slou čení samosprávy s politickou správou. Nadhodi to již v r. 1876 na říšské radě hr. Hohen wart, žádaje, aby již v okresních politiekýeh úřadech sloučeny byly obojí orgány a aby totéž provedeno bylo v zemské správě; k tomu při- pojil hr. Hohenwart jako nutný důsledek, aby místodržitel byl zodpovědným sněmu za činnos v záležitostech zemských a za provádění zem- ských zákonů. Při téže příležitosti opětoval Ple- ner týž požadavek s jistou variaci, aby totiž zemský výbor byl sproštěn správy vrchnostenské a přivtělen místodržitelství v podobě místodržitel- ského poradního sboru. Na sněmích jednáno bylo o této otázce v r. 1881 následkem vládního dotazníku, o němž dřive byla učiněna zmínka.
Hohenwart Čechy Ple Nadhodi
16 article
Ač sněmy vyslovily se záporně, přece diskuse tom neutuchla zcela. Bystré hlavy zabývaly seji dále. Tak Herkner (Zeit, 1896), prof. Rie- ger, Bráf (v přednáškách o samosprávě, 1899) a Plener znovu (Zeitschrift für Volkswirtschaí atd., 1899). Tato dalekosáhlá otázka sotva bude tak hned řešena, již proto ne, že musila by se vztaho- vati na reformu správy v celé říši, kdežto jed- nání o zavedení krajské správy má řízeno být za účelem urovnání protiv mezi Němci a Čechy v Čechách a maji tudíž positivní jeho výsledky zůstati obmezeny na tuto zemi. Přes to však za- sluhuje tato otázka krátké zmínky.
Herkner Zeit profesor Bráf Plener Němec Čecho Čechy Zeitschrift für Volkswirtschaí
17 article
Především nesmí otázka sloučení samo- správných s politickými orgány směsována být s otázkou, bylo-li by vhodno, připojiti ku politi ckým úřadům při rozhodování o jistých odborných (na př. živnostenských, průmyslových) záleži to stech laické živly. Tato poslednější otázka může býti řešena, aniž by dotknuto se bylo nynější or ganisace samosprávy Dnešní platná soustava správní v Čechách vykazuje na jedné straně okresní zastupitelstva zemský výbor, na druhé straně okresní hejtman ství a místodržitelství. Obec zůstává stranou. ježto v ní jest již samosprávná i politická pů sobnost sloučena. Sloučení okresních zastupitel stev s okresními hejtmanstvími vadí dnes různos území. Ale i kdyby tato překážka byla snad od- straněna tím, že by území obojích úřadů byla ohraničena totožně, přece nemělo by sloučen valného významu. Působnost okresních zastu pitelstev jest převážnou většinou povahy majet kové, při které jedná se o činnost více rázu ho spodářského (správa majetková, komunikace) Jen v míře veleskrovné obstarávají okresní zastu pitelstva záležitosti rázu úřadního či vrchno stenského (účastenství při ubytování vojska, po skytování přípřeží, dozor nad obcemi, stanoven zdravotních obvodů). Převaha majetkového hospo daření, ke kterému samosprávný sbor jest spíše
Čechy
18 article
povolán, než úřad, a skrovná působnost povahy vrchnostenské, nebyly by dostatečným důvedem aby sloučena byla zastupitelstva s hejtmanstvími Také by to nemělo finančního významu — na který tak často se poukazuje — protože by, hle- díc ku povaze činnosti zastupitelstev, valnýeh úspor ve správních nákladech se nedocílilo. Jiné jsou však poměry, pokud jde o zemský výbor. Počet záležitostí, ve kterých působí zem- ský výbor jako výkonný orgán sněmu (příprava předloh pro sněm, provádění sněmovních návrhů správa zemského majetku a fondů, dozor nad zemským úřadnictvem), jest skrovným oprot množství a rozsahu ostatních záležitostí, ve kte- rých obstarává zemský výbor záležitosti veřejne správy tak úřadního rázu, že by zcela dobře vy kenávány býti mohly politickým zemským úřa dem neb úřadem z obou sloučeným. Sloučení zemského výboru a místodržitelství mohlo by zdáti se dokonce potřebným, uváží-li se, že do veřejného oboru správní působnosti zemskéh výboru patří rozsáhlý počet záležitostí, ve kte rých nesmí tento úřad rozhodovati samostatně nýbrž jen ve srozumění s místodržitelstvím, bud proto, že jde o finanění opatření, ke kterým po- skytují se ze státních prostředků příspěvky (na př. meliorační, regulační záležitosti, hospodářské školství, zemědělská rada a j.), anebo proto, že záležitosti ty dotýkají se tak citlivě zájmů státn správy, že vyhražen byl příslušnými zákony správě té vliv spolurozhodující (sem patři na př.
19 article
rozdělování a ohraničování obcí, povolování obec- ních neb okresních přirážek, dozor nad okres ními hospodářskými záložnami a pod.). Vysky tují se dokonce i takové záležitosti, ve kterýeh přísluší zemskému výboru v instančním pořadi samosprávném samostatné právo rozhodovací současně totéž právo i místodržitelství v in- stančním pořadí politickém (na př. rozhodován o správnosti usnesení obecních a okresních za stupitelstev). I laik pochopí, že ve všech t- kovýchto připaďech by se úřadní jednání nejen zlevnilo, nýbrž — což pro obecenstvo ještě du- ležitější — i zjednodušilo a urychlilo, kdyby na místě dvou samostatných úřadů, jež musí každém jednollivém případě rozsáhlou korre- spondencí teprve se dorozuměti, rozhodoval je- diný, z obou sloučený úřad. Uvažme z velikého počtu jen jediný příklad, že zem provádí malo- živnostenskou akci a rovněž tak i stát; oč dalo by se více dociliti, kdyby obojí tyto akce byly sjednoceny a prováděny jediným znaleckým o gánem! A přikladů tekých bylo by lze uvěst množství. Sloučení zemského výboru s místodržitel stvím naráží však na jednu zásadní překážku Zemský výbor jest za své úřadování sněmu úplne zodpověden. Místodržitelství, ani ministerstvo n maji vůči sněmům pražádné zodpovědnosti Kdyby nastalo sloučení obojích úřadů pod místo držitelem, ztratil by sněm velký svůj vliv, ktery mu dnes přísluší, na ty záležitosti, jež zemský výbor vykonává. Nastal by týž poměr, jaký p nuje v obecném školství. Obce, okresy, země platí, státní úřady rozhodují. Nelze na sněmu žádati, aby dobrovolně vzdal se svého vlivu. T pechopil jasně hrabě Hohenwart, když v r. 1876 kladl za podmínku takového sloučení zodpověd nost místodržitele sněmu.
Hohenwart
20 article
Totéž, co platí o sloučení zemského výboru a místodržitelství, platilo by obdobně o sloučen projektovaných krajských vlád s krajskými za stupitelstvy. K tomu, co uvedeno, druží se u nás i mo- ment politický. V zemském výboru provedena rovnoprávnost do poslední takřke písmenky má tam převážný vliv lidový element. Tato insti tuce měla by sloučením býti obětována úřadu, n vládě úplně závislém, lidu nezodpovědném v němž odpírá se české řeči špetka rovnopráv- nosti, jakou jest vnitřní úřadní jazyk, s takovou houževnatostí, že k vůli tomu třeba otřásati sa- mými základy parlamentarismu? Namítnese ovšem, že takověto pomíjející výtky nemají být na úkor provedení zdravé myšlenky. Snad by t bylo pravdou, kdyby náš veřejný život pohyboval se v normálních kolejích. V národnostních zá- pasech však, ve kterých jsme nucení žíti, nebylo by opatrné, abychom správní organisaci, uspo- řádanou dle zásady rovnoprávnosti, zaměnili or- ganisací, ve které bychom musili teprve podnikat boje za provedení zásady této. Návrhům na sloučení politické správya samosprávy, třeba by šedá theorie pokládala je za prospěšné, nekyne v praxi aspoň na dobu dozírnou žádná naděje na úspěch.
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. dubna. (Před řišsko radou) Zejtra sejde se ve Vídni říšská rada k jarnímu zasedání. Dne 5. května započne prý v Pešti zasedání delegaci. Jarní zasedání posla necké sněmovny může trvati tedy v nejlepším případě dvě neděle. Tato data ukazují samo sebou, co vláda očekává od tohoto zasedán parlamentu a čeho se možno v ně naditi. N jednacím pořadu jest sice prvé čtení rozpočtu. ale nikdo si netají, že na projednávání jedna- cího pořadu vůbec nedojde. Půjde jen o pro- vedení voleb do rakouské delegace a v tomto vzhledě dr. Körber skládá veškery naděje v pro- středkovací akci polského kola. Samo polské kolo, jak vidno z jeho orgánů krakovského i lvovského, také nečeká od nastávajícího zase- dání více než voleb delegačních. »Czas«, jenž už před svátky varoval od přílišných nadějí v smiřovací akci, doznává, že hlasy, jež se z různých stran ozvaly v posledních dnech, ne věští říšské radě ničeho dobrého, a dodává, že by bylo velikou zásluhou polského kola, kdyby se mu podařilo vysvoboditi parlament z nyněj- šího začarovaného kruhu. Lvovský »Dziennik Polski«, který je z Vídně obsluhován týmž zpravodajem, jako »Czas«, mrzí se, že ani na české, ani na německé straně nikdo nemá od- vahy prolomiti pověstnou »papirovou sténu«a V drobném prodejí: runní čí lo o s0bě . . . ra S o polední . . . zs 2h Va flislkách na venkově ranní čklo, . . . . od polední . . . . . . . 8h Inserá ty plati ze hotevě vsplee Předplseení a Inserty přijímá dmisl- strace v Marianske ulici č. 3. Tam vachánejí se těž rrělskne tiskárha a ezpedice , Národnich Listů“. Bukopisy su novraosjí.
Körber Czas Dziennik Polski Praha Vídeň Pešť Virginie Marianske ulice necký sněmovna
22 article
poznamenává, že boj se vede nyní vlastně jen o »etyketu«, ježto Čechové dle jeho mylného domnění vnilřní úřadní češtinu de facto již mají (?!), Němci, ač o tom vědí, ji trpí, ale formálně ji uznati nechtějí. Ale Poláci, kteři byli vždy přáteli ústavnosti v Rakousku, budou pokračovati ve svých pokusech o smír, byť byli nucení odvalovati s cesty ještě více tak hlou- pých překážek, jaké nastrojili brněnšti řečníi a prušácká »Bohemie«. Jen co prý budou za- bezpečeny letošní delegace, nalezne se dosti času k smiřovacímu jednání, o jehož možnosti prý se nepochybuje na žádné straně. »Poněvadž delegace — praví »Dzien. Polski« — zaberou celé jaro a hlavní zasedání říšské rady bude se konati až na podzim, může se vyrovnání při dobré vůli do té doby snadn provésti.s Myslíme, že tento nápad nebyl by proti mysli ani dru. Körbrovi. Hlavní věc, míti z- bezpečeny delegace a je zas po starosti na celý rok. Shodnou-li nebo neshodnou li se sporné strany do jeseni, na tom dru. Körbrovi již málo záleží. Vše ostatní obstará mu hravě § 14.
Čecho jít facto Němec Polák Rakousko Bohemia
23 article
V Praze, 18. dubna. (Cena za polské prostřednictv1?) »Nová Reforma« píše: Dr. Körber zdržuje v tu dobu některé vážné otázky haličské, které dle daného slibu měly býti už dávno vyřízeny. Tak na př. před něko- lika nedělemi slibil zemskému výboru haličskému, že mu dá ze státní pokladny vyplatiti zálohy, jež zemský výbor zaplatil za stát na lvovské kliniky. Schválně jel v té věci do Vídně míste- držitel hr. Potocki a vše bylo formálně vyří- zeno. Místodržitel měl jen zaslat do Vídně po- třebné doklady a peníze měly býti vyplaceny. Doklady zaslány do Vídně již dávno, ale zemský výbor nedosťal desud ani haléře. Zdá se, že dr. Körber výplatu peněz, jež stát je zemskému výboru dlužen, pokládá za ústupek polskému kolu. Dr. Körber snad čeká — dodáváme my jak vypadnou volby do delegace.
Körber Potocki doktor Praha Vídeň
24 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18 dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18 dubna. Chamberlainův návrat. Joe Chamberlain, bývalý anglický ministr osad, vrátil se po dlouhé nepřítomnosti opět do vlasti své. Dne 6. května konati se bude v Bir- minghamu výroční schůze birminghamské libe- rálně unionistické jednoty a Chamberlain bude jí. jak obvykle, předsedati. Nepochybně promluví při tom též o dalších prostředcích hnutí pro r- formu celní, jak ji od měsícův již — až dosud s nemalým ve voličstvu zdarem — propaguje. Na výroční schůzi téže jednoty Chamberlain loni jak známo, zahájil zmíněnou svou propagandu ochranářskou. Dle tvrzení syna svého Austina, nynějšího ministra finančního, Chamberlain bez ohledu na nepříznivé výsledky doplňovacích voleb sněmovních, nemíní propagandy této nijak za- staviti. Povážlivé postavení Němců v Jižní Africe. V Beriíně, jak jsme již v neděli stručně v telegramu naznačili, jest nemalé znepokojení ve příčině nebezpečí, jež hrozí různým oddllům vojenským, kteréž vytrhly v jihoafrické osadě německé rozličnými směry proti Hererům, aby odboj jich potlačily. Protože nedostávalo se zpráv zvláště o koloně majora Glasenapa, ko- lovala v Berlíně dokonce zpráva, že oddíl ten byl úplně potřen. Vě- řilo se tomu tím spíše, že nedávným úspěchem gurvernéra osady, Leutweine, bylo u Ongenjiry asi 2000 Hererů zatlačeno směrem k posici
Chamberlainův Chamberlain Němec Herero Glasenapa Praha Bira jižní Afrika Berlín Austin
25 article
Glasenapově, kterýž pouze 350 mužů po ruee má. Praví se, že Vilém II. hned po prvních ne- příznivých zprávách z Afriky počátkem roku chtěl poslati tam na ráz 6000 mužů posily, aby se Hererům mohlo čeliti s dostatečnou mocí, ale na růžově zbarvené zprávy z jížní Afriky osadní úřad berlínský spokojil se s vysláním posil da- leko menších. Nyní ovšem Německo bez vyslání dalších posil a bez nových značných obět finančních již se neobejde. Mezitím došly — noci na neděli — do Berlina dlouho postrádané taje o výsledku boje, kterýž guvernér Leutwein svedl u Okatumby a o němž osadní úřad dřive jedině utrpené ztráty uveřejnil. Boj trval celých 10 hodin — nejlepší to doklad, jak Hererové stalečně se drži! — nežli skončil ústupem ne- přítele, kterýž ale jeden setník, jeden nadporu- čík a 7 jezdců zaplatilo smrií. Němci nepřítele nestihali, aniž dále ku předu vyrazili a sice prý poněvadž nebylo by lze prý do nehostinných krajů téch dovážeti střelivo ni potraviny. Hlavní příčinou jest ale nepochybně, že síly jejich na další postup prostě nestačí. Sám »Berl. Tagblatt« shledává tuto okolnost velmi povážliv ou a leká se i dalších těžkých bojův, jež kynou ještě majoru Glasenapu, před spojením jeho ostatními oddily německými.
Vilém II Herero Okatumba Němec Berl Glasenap Afrika Německo Berlín
26 article
Programová řeč Deschanelova. Bývalý předseda francouzské sněmovny Pavel Deschanel měl v sobotu večer na banketu pařížských kupeů a průmyslníků řeč, z níž vládní »Agence Havase vyjímá v depeši své hlavní tyto myšlenky: Opposice ni vládní strana nemají pevné spojitosti co do jednotlivých skupin svých. Jediná odpomoc jest ve spojení všech republikánů. Dohoda všech republikánských frakcí jest dnes možná, poněvadž socialisté zřekli se někdejší nesmiřlivosti své. Reformní socialisty nedělí žádný zásadní rozdil od republikánů ostat- ních. Všichni (?) republikáni jsou pro za- opatření dělnictva ve stáři, pr zavedení progressivní daně z pří- jmů, pro zkrácení služby vojen- ské a pro decentralisaci správy Deschanel vyslovil se na konec pro utvofení veliké národní sociální strany-
Pavel Deschanel Havas francouzský sněmovna národní sociální strana