1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 205. ze dne 27. července 1907.
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Hnutí zřízenců soukromých drah.
Z Vídně, 26. července. »Frdbl.« sdělujeo
hnuti mezi zřízenci soukromých drah v král.
českém, že hnutí to dlužno považovati za vážné,
ale pasivní resistence prý nyní nebude zahájena
dřive, než na podzim. Prvním požadavkem jest
zvýšení mzdy; nebude-li u soukromých drah
docíleno dohody, možno prý na podzim pasivní
resistenci jistě očekávati. Doposud jest toliko
známo, že jižní dráha chce částečně vyhověti
požadavkům svých dělníků, kdežto ostatní sou-
kromé dráhy chovají se prozatím zamítavě.
st. Z Pešti, 26. července. [Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metrických
centů o 5—10 hal. levněji. Platila za 50 kg-
pšenice tisská 80.5 kg K 11.70, 79 kg k
11.60, pešťská 7.73 kg K 11.1714, bačská 78.5
kg K 11.20, stolno-bělehradská 77.5 kg K 11.129
tolenská 755 kg K 10.80; nová tisská 81k
K 11.60, pešťská 79 kg K 11.25, 78 kg
11.20, 76.8 kg K 11.—; žito nové (— 5 h.)
K 8.40—8.50; ječmen (— 10 h.) K 6.90
oves K 7.90—7.95; kukuřice (— 5 hal.
K 6.30.
Terminový obchod byl stísněn de-
stivým počasím a prodeji, ale okřál na zrušen
mlýnské smlouvy.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
1907 K 11.19 po K 11.02; žito na říjen k
8.79; oves na říjen K 7.89; kukuřlice
na červenec K 6.30, na květen 1908 K 6.36,
řepka na srpen K 17..90.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Pochmurno.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 26. července. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akcií 560.000 (780.000).
Union-Paeille 1461/2 (146.25).
Kanada Paeifle 1761/2 (175.75).
United States Steel Corporman 371/% (367/%).
Baltimore and Ohio 99.— (993/%).
Frdbl
Platil
Vídeň
Pešť
K 11.60
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio
UnionPaeille 1461 / 2
kg
ječmen
po K
Steel Corporman 371
10
article
26. července 25. červen
Rlo čls. 7. . . . . . . 6.50 6.50
5.80
5.80
na červenec. . . . . .
na září . . . . . . 5.80 5.70
26. července 25. červenc
3.40
6.50
11
article
Cukr (Fair Muse.) . . . 9.80 9.60
Cukr (Fair Muse.) . . . 9.80 9.60
Tuky Western Stesm
2.60
9.60
Tuky známka Wileox
Z Nového Yorku, 26. července. (Obilní bursa.) Smy
šlení obilní bursy chabé.
Pšenice
26. července 25. červene
99.50
98.25
pohotová . . . . . ..
97.50
na červenec. . . . .
na září . . . . . . . 98.75
Kukuřice
na červenec . . . . . . 61.25 6192
na nkekines . . . . . . 50. 607,
Petrolej
10.90 10.90
rafinovaný, kesonový
8.45
rafinovaný Standard White 8.45
Kovy.
26. července 25. července
Měď. . . . . 21.— 22.— 21.— 22.—
Cín . . . . . 40.— 40.50 41.— 41.25
Železo čís. 2. . 23.75 23. 75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 26 července. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly na počátku nlžší na velko
zásoby a na kabelové zprávy, které přinesly zkla
mání. Později se však zotavily následkem úhrad
Závěrek stálý.
26. červce. 25. červce. 24. červ
pohotová . . . . 13.— 13.10 13 10.
na červenee . . . 11.95 12.10 12.05
na říjen . . . . 11.79 11.89 11.82
11.88 11.98 11.90
na prosinec . ..
Závěrečné smýšlení ustálené.
Z Nov. Orleanu, 26. července. Na červenec 12.
(12.77), na říjen 12.12 (12.210).
Nový York
York
Musa
Wileox
rafinovaný standard white
kov
13 10
12
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Jaroměře, 26. července. 1 hl. pšenice K 19.—
18.60, 18.—, žito 14.70, 14.20, 13 60, ječmen —.—
— —.—, oves 7.40, 7.10, 6.60, proso —.—, —.—
hrách 23.50, čočka 50.—, vikev —.—, fasole 27.—
kroupy 30.—, jáhly 24.—, sušené švestky 17.-
brambory 2.40, vejce, kopa 2.90, máslo 1 kg 2 .60
tvaroh 1 kg 0.30, seno 100 kg. 10.—, sláma dlouho
100 kg. 5.—, sláma krátká, krmná 100 kg. 4.—, se
mínko červené 1 hl — K.
Z Jindř. Hradce, 24. července. 100 kg pšenice K 18.—
žita 17.60, ječmene 16.—, ovsa 16.20, hrachu 22.—
bramborů 8.—, zelí C.—, sena 7.—, slámy dlouhé
4.—, slámy krmné 3.50, slámy drhanky 3.—, 1 k
másla čerstvého 2.20, másla převařeného 2.90, tva-
rohu 40 h. 10 vajec 50 b.
Z Mělníka, 23. července. 1 hekt. pšenice 76—78
kg K 16.11, 17.32, žita 72—74 12.82, 13.47, ječmene
67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.71, 8.40, hrách 10
kg 23.—, 24.—, čočka —-
—, vikev —.
brambory hl 34.60, 35.—, seno 100 kg 0.—, 0.—, sláma
žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—
krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 2.—, 2.48, vejce
kopa 2.—, 3.60, sýr kopa 2.—, 2.40, tvaroh 1 k
—.40, —.48. — Na vepřový trh přivezeno na 56 po-
vozech: 1490 podsvinčat, 1 párek K 16.—, 30.—, 109
pleváků, 1 párek K 42.—, 60.—, — vepře, kue
Těžba a odbyt uhlí hnědého
v Čechách 1906. )
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Jaroměř
Jindřichův
Hradec
Mělník
Čechy
kg
13
article
Pro otázku hospodářskou jest zajímavým
poměr, v jakém veškerá těžba hnědouhelná byla
umístěna v tu- a v eizozemsku. Opětně
poukazovali jsme na naši nehospodářskou poli-
tiku uhelnou, jež při anomálních tarifech tu-
zemských cenné své uhlí domácí nechá vyvá-
žeti při levném zpeněžení do ciziny a za to
k úhradě vlastní spotřeby dováží do Čech uhl
z Pruského Slezska, jež nepoměrně dráže platí.
Proto vítali jsme každé posunutí onoho poměru.
v jakém výroba hnědouhelná umísťována v tu
a cizozemsku na prospěch prvého, s radostl.
Čo
Slezsko
14
article
Z těžby posledních dvou let obnášel tento
poměr spotřeby domácí a vývozu:
1905
16
article
spotřeba
v tuzem. 11,661.917 (= 58.39%) 10,689.468 (= 57.490
vývoz do -
cizozem. 8,357.486 (= 41.796) 7,939.774 (= 42.6 0
v celku 20,019.403 (= 100%) 18,629.242 (= 100 %)
Tento poměr obnášel v posledních letech
spotřeba tuzemská vývoz v procenteh
41.7
1906 58.3
57 4
1905
41.0
1904
59.0
1903
m9 v
43.0
1902
44-0
1901
55-0
1900
Patrno z toho, že spotřeba tuzemská v po-
měru k vývozu důsledně vzrůstá; rok 1904
nebyl rokem normálním, ježto vývoz pro zasta-
venou lodní dopravu v měsících letních značně
poklesl. Z číslic těchto možno také souditi na
patrný rozvoj průmyslu domá-
cího v posledních letech, který větší spotřeb
uhelnou podmínil.
Z celkové těžby hnědouhelně v r. 1906
vypadá na odbyt drahou 16,470 150 tun
proti 15,405.828 tunám v roce 1905, tedy o
1,064.322 tun více. Poměr těžby a odbytu
byl tento:
18
article
1906
tun
těžba 20,019.403 18,629.24
15,405 828
odbyt 16,470. 150
3,223.414
zbytek 3,549.253
vypadá na vlastní spotřebu dolů, event. zásoby
na haldách a na místní odbyt, tedy na odbyl
uhlí z dolů do nejbližšího okolí, pokud uhlí to
dopravováno povozy a ne drahou.
a) Odbyt v tuzemsku tedy opětně
stoupl; obnášel 11,661.917 tun proti 10,689.469
tunám v roce 1905 při 3,549.253 tun proti
3,223 414 tunám vlastní spotřeby a odbylu
místního, tak že 8.112.664 tun proti 7,466 054
tunám dopraveny drahou do tuzemska, tedyo
646.610 tun více.
Z této dopravy tuzemské vypadají na jed
notlivé dráhy tuzemské, dle čehož určiti lze-
dotyčné odbytní obvody hnědého uhlí českého
v tuzemsku, tato množství v poměru k doprav
roku 1905:
20
article
4276.708 3,806.737 (+ 469.971
c. k. dráby s.
1,138.195 1,113.826 (+ 24.369
dr. buštěhradskou
851.127 789.214 (+- 61.913
ústecko-tepl. dr.
severo-záp. a jiho-
700.651 689.484 (+ 11.167
severoněm. dr.
623.240 625.613 (— 2.373
severní dr. českou
společ. st. dr. rak.-
707.674 600.840 (+ 106 83
uherské
58.759 44.377 (+ 14.382
jižní dráhu
lokálky vídeňské 16.269 18.487 (— 2.219
české dr. obchod. 11.589 11.567 (+ 22
dráhy uherské 3.146 1.349 (+ 1.797
V přirozených odbytištích se spotřeba hně-
dého uhlí českého zvýšila proti loňsku; minus
v dopravě pro dráhu severní patrně souvisí jen
se změnou instradační, přivoděnou zvýšeným
transporty pro dráhu ústecko-teplickou ve spo-
lečných relacích s dráhou severní. Zvýšení od
bytu do obvodu společnosti dráhy rak.-uherské
státní, resultuje z největší části ze zvýšené spo
třeby průmyslových závodů ve stanicích Kr
Březně a Neštěmicích, jež stoupla o 92.900 tun
Zajímavou jest spotřeba Prahy s okollm
tato obnášela v posledních dvou letech:
1905
1906
doprava
nádraží cís. Fr. Jos.a
č. severní dráhy . 55.728
nádraží dráhy severo-
26.408 (— 3.896
západní . . . . 22.512
Bubeneč . . . . . 6.831
5.355 (+ 1.476
Bubny . . . . . . 70.709
73.754 (—- 3.045
nádraží spol. st. dráhy 32.163
31.223 (+ 0.940
15.740 (+ 4.396
Bruska . . . . . . 20.136
327.484 (+ 7.156
Smíchov . . . . . 334.640
Vyšehrad . . . . . 10
68.048 (+ 7.667
Libeň . . . . . . 75.715
19.185 (— 1.321)
Hrabovka . . . . . 17.864.
Nusle-Vršovice . . . 41.236 36.323 (+- 4.913)
Vysočany . . . . . 15.115 15.652 (— 537
Bráník Ilodk. . . . 10.651 12.491 (— 1.770
v celku . . . 703.310 679.068 (+. 24.22
Konsum hnědého uhli českého v Praze
nejbližším okolí dostoupil tudíž 70.331 vagonů
a stoupl o 2424 vagony proti roku předcho-
tun
doktor
František
Jos
Nusl
Ilodk
stanice Králové Březno
Neštěmice
Praha
Bubeneč
7.156 Smíchov
Vršovice
Vysočany
nádraží společenský
Vyšehrad
21
article
47.475 (+ 8.253
22
article
zímu.
Ve Vídni spotřebováno ;
Vídeň
25
article
dráha severo západní 42.562 44.796 (— 2.234
spol. státní dráhy . . —
10 (— 10
Donauquai . . . . 2.115
3.349 (— 1.23
Aspang. . . . . . 1.319
1.778 (— 459
nádraží cís. Fr. Jos.a
cís. Alžběty . . . 47.315
28.821 (+ 18.494
v celku . . . 93 31i
78.754 (+ 14.557
Konsum hnědého uhl
českého v Plzn
1908
1905
tun
Plzeň sama . . . . 108.684 111.478 (— 2789
Plzeň závody Škodovy 43.509 48.590 (— 5081
v celku . . . 152.193 160.063 (— 7870
Dále připojujeme seznam různých místv
českých krajích, které spotřebovaly přes 1000
vagonů hnědého uhli českého v roce 1906s
porovnáním v roce 1905
František
Jos
Alžběta
Plzeň
Škodův 43.509 48.590
Donauquai
Aspang
28
article
*) Viz článek v »Nár. Listech« ze dne 19. červn
čia. 107.
Příbram . . . .
58.614
Králův Dvůr . . 58.267
Louny . . . . . 52.797
Beroun . . . . 46.306
Budějovice . . . 46.044
Roudnice . . . . 39.536
Hlubočepy . . . 31.829
Stará Huť . . . 30.271
Turnov . . . . 24 576
MI. Boleslav . . 24.262
Třemošná. . . . 24.237
Terezín . . . . 23.530
Mělník. . . . . 22.302
Kolín . . . . . 22.057
Horní Bříza . . . 21.795
Rakovník. . . . 21.552
Zlonice . . . . 19.347
Uhřiněves. . . . 18.428
Poděbrady . . . 16.432
16.241
Tábor . . . . .
Bělá pod Bezd.. . 15.443
Libochovice . . . 14.008
Perue . . . . . 13.663
Semily. . . . . 12.916
Slané . . . . . 12.567
Řeporyje . . . . 12.327
Strakonice . . . 11.929
Čes. Brod. . . . 11.957
Lužná-Lišany . . 11.485
Lysá n. L. . . . 11.402
Štěu . . . . . 11.145
Měcholupy . . . 10.850
Hořovice . . . . 10.595
Příbram
Louny
Beroun
46.306 Budějovice
Roudnice
Hlubočepy
Turnov
Boleslav
Třemošná
Terezín
Mělník
Kolín
Rakovník
Zlonice
Poděbrady
Bělá pod Bezd
Libochovice
Semily
Slaný
Řeporyje
Strakonice
Čes . Brod
11.485 Lysá
11.145 Měcholupy
Hořovice
Králův Dvůr
Stará huť
Horný Bříza
Perue
29
article
Olázka cukerní. První schůze mezinárodní stal
komise cukerní, konaná předevčírem v Brusselu
nepřinesla očekávaného úplného vyjasnění otázky
vzniklé požadavkem Anglie, aby se jí dostalo výj
mečného postavení v brusselské konvenci cukerní
Rozhodnutí v této veledůležité otázce bylo vlastně
odložene usnesením, že signatární s táty mue
dáti do 1. března 1908 svůj souhlas ku
prodloužení konvence. Kdyby jen jeden
z důležitějších států svůj souhlas odepřel, Bude z
míti za to, že Anglie vypověděla kon-
venci před 1. zářím 1907. Vládám dává s
tedy nová lhůla do 1. března příštího roku ku pro-
jednání celó otázky. V případě, že jeden ze zlátů
odepre svolení k prodloužení konvence, bude platnost
této končiti vlastně 1. zářím 1908, poněvadž stač
k neplatnosti její výpověď dvou států. Dle došlých
zpráv však zdá se, že bude přece nalezeno jakési vý-
chodisko, kterým zabráněno by bylo rozpadnutí s
konvence. Všichni delegáti ovládáni byli přáním, kon-
venci zachovati a to i za podmínky někte
rých ústupků Anglii. Jak již včera bylo zde
řečeno, jedná ze především o otázku, bude-li vskutku
Brusel
Anglie
30
article
Rusko s to, aby dováželo do Anglie veliké množstv
cukru anebo nikoli. V Belgii se má za to, že ny-
nější pronikavý ruský vývoz jest zjevem přechodním
a že hrzo pomíne, tak že nebude vlastně důvodu pr
zrušení konvence. Zajimavo jest, že naše říše byl
nucena na tomto mezinárodním foru znovu se při
znati ke své rozpolíěnosti. Rakouští a uherští dele
gáti prohlásili, že mohou očekávati určité instrukce
teprve po uspořádání otázky vyrovnací. Na štěstí
nebylo nutno dáti určitá prohlášení, poněvadž lze tal
učiniti až do 1. března 1908 Do té doby Bude lze
dohodnouti se s vládou uherskou ohledně otázky sur-
taxy, za kterou By Uhry rády prodaly svůj souhla
ku prodloužení konvence, o které praví, že jim může
prospěti měně než zavedení surtaxy. Tento dojem
získán byl ovšem zprávami o prvém dnu zasedání
stálé komise. Včera však došla z Brusselu řekvapu-
jící zpráva, že uherští delegáti žádají svolení cu-
kerní komise k tomu, aby dovoz cukru z Rakousk
do Uher podroben byl surtaxe, a sice u surového
Uher
Rusko
Anglie
Belgie
Brusel
Uhry
31
article
cukru 3.20 K a u rafinády 3.50 K. Zpráva prav
dále, že svolení komise považuje se za jisté. Tento
požadavek Uher, na mezinárodním foru přednesený
dokazuje jasně, že Uhry nejsou niklerak ochotny
upustiti od této podmínky, položené již do vyrovnán
s Rakouskem. Se strany Rakouska bylo tomuto po
žadavku Uher energicky odpíráno, při čemž Uhry
hrozily vypovězením brusselské konvence, nebude-l
jim vyhověno. Nyní, u příležitosti zasedání stálé ko
mise uchopily se Uhry možnosti zajistití si zaveden
surtaxy a dle zprávy jejich pokus se zdaří. Doka-
zuje to jen, že všechny státy stojí na tom, aby
konvence byla zachována a že jsou proto ochotny
činili ústupky na všechny strany. Dlužno nyní vy-
čkati, jak k tomuto požadavku delegátů uherských
zachovali se zástupci Rakouska a pokud svolení stál
komíse bude míti vliv na další utváření se otázky
surtaxy ve vyrovnacím jednání.
Uher
Uhry
Rakousko
Doka
32
article
Z pražského trhu obilního. Konsum přišel na
včerejší bursu pokud se týče pšenice jen s nepatrným
nároky. Prodeje obmezily se jen na domácí konsum
venkovské mlýny nepřišly na trh Prodavači byli po
volnější, pšenice byla o 10 hal, levnějki a znamenal
76—80 kg 10.90—11 50. Oproti tomu mělo žilo ne-
dostatenou nabídku a cena za 72—74 kg 9. 25—9.40
zůstala nezměněna. Nové žito bylo ještě málo nabí-
zeno. Z krajiny kolem Beřkovic byly předloženy
ukázky rozhodně první jakosti. Také nová. pšenice
z kutnohorské krajiny byla nabízena v jakosti, která
nezsdá nejlepší jakosti loňské. Dle těchto ukázek lze
souditi, že jakost českého obilí bude výborná, bude-
počasí příznivo. Oves selkává se s menší pozor-
ností pro alpské země, ceny klesají, byly o 5 hal
nížší. Z Prahy 8.15—8.30. Kukuřice vzhledem k pošt-
skému vzestupu jest pevná a znamenala 7.80 a
8— z Prahy. Na trhu řepky jest čilá koupěchtivos
při stoupajících cenách, za suché zboží byl záznam
zvýšen na 17.25—17.60, vlhké 16 — až 16.50. N
dodávku v září placeny za suché zboží vyšší ceny
než záznam. Starého máku jest málo a lze jenz
43.50 až 44.50 snadno umístii.
Z trhů peněžních (26. července). Ochabnutí kursů
v Nov. Yorku a napjetí na trhu peněz v Anglii roz
laďovaly poněkud bursy. Poslední výkaz anglické
banky ovšem neukazuje přílišné nároky. Zlatý po
klad stoupl o 498.000 lib. štorl. na 36.450.000 lib
štorl., kdežto směnky poklesly o 845.000 lib. šler
Také banka francouzská posílila svůj stav. Směnky
poklesly o 52.2 mil. fr., kdežto ziatý poklad vzrost
o 84 mil. fr. a oběh bankovek poklesl o 87.7 mi
York
Beřkovice
Praha
Anglie
kg
33
article
Praha. Při velmi slaběm smýšlení minula
dnešní bursa zcela bez obchodu a snížen záznam
akcií České spol. pro průmysl cukerní na K 137.—
čímž doznaly tyto ústup o 4 K. Dále podáváno z
akcie: První české. továrny, orient, cukrav. K 260.—
České průmyslové banky. K 414.—, České bank
Union K 241.50, strojírny Daňkovy K 455.—, Pražsk
úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky
K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, První česko-
moravské strojírny K 845.—, První české akciov
pojišť. na život K 260.— peníze.
Vídeň. Nálada na dnešní začáteční burse ne-
byla tak přívětivá jako včera, protože z Nov. Yorku
i Londýna došly zprávy o nižších záznamech. Krom
toho zájem spekulace byl zabrán ultimovou pro-
longací. Na polední burse obchod stejně vázl, zvlášte
když z Berlína bylo ohlášeno slabší smýšlení.
Živější obchod byl jenom v akciích státní dráby
které byly kupovány místní spekulací. Jinak byla
bursa úplně klidná a kursy se upevnily. Oboje kr
ditky utrpěly ztráty. Lombardky, akcie severozápadn
dráhy, ústecko-teplické a baštěhradské B byly vyšší
Akcie státní dráhy povolily. Akcie železářské byly
zanedbávány. Akcie českých eukrovarů značně klesly
Na rentovním trhu byly jednotlivé akcie rakousk
vyšší. Devise a valuty byly chabé. Na eskontním
trhu stav peněz nezměněn, 41 1/1 29%.
Daňkův
York
Praha
Vídeň
Londýn
Berlín
Český průmyslový banka
Český banka
Union
241.50
hospodářský úvěrní banka
34
article
Berlín. Lehké ukončení ultimové prolongac
za poměrně mírně sazby, levné denní peníze, jakož
i dobré zprávy z okresů průmyslových nepřispěly
síce k většímu oživení, ale udržely pevnou nálado
i tehdy, kdy přetřásány nepříznivé detaily »Iron-
Mongeru«. Nedostatek kursů při bochumských zvýši
záznam těchže až o 39%. Z bank zlepšen kurs akci
Německé banky. Pro americké dráhy, Baltimore vy-
jímaje, jevil se nepatrný zájem. Z rakouských lom-
bardy na zpětné koupě pevnější, kreditky nižší.
Ruské renty v souhlasu s Paříží zpevněny, akcie
bank laciněji vybízeny. Soukromý diskont 41/4 9%.
průmyslu potrolejářského. Ze Lvova se sě
luje, že správa „Petroleji“ chce znovu pokusíli se
o docilení dohody s producenty nafty. Správa nafty
pozvala za tím účelem výbor producentů do Vídně
ke schůzi, na které má se jednati také o neshodách
které vznikly mezi „Petrolejí“ a některými odběrately
nafty. Bude ovšem znovu jednáno o návrhu úvěrního
ústavu na zřízení akciové společnosti a velké rafine-
rie producentů.
Berlín
Baltimore
Paříž
Lvov
Vídeň
IronMonger
35
article
r. 1905
tun
54.855
47.793
59.586
43.260
42.290
37.034
31.174
29.308
16.407
24.117
24.322.
25.432
24.418
19.735
18.883
12.661
22.270
17.501
17.732
15.654
15.601
15.770
15.795
11.167
11.667
12.054
13.158
13.504
11.57
12.63
11.815
12.144
9.005
36
article
Ze zákulisí kolísání kursů na burse. V Německu
rozvinuta byla v posledních dnech velmi zajímavá
otázka bursovni praxe. Jednoho dne nastal vze-
stup kursu akcií strojímy Schimmel o 41/2 proc. na-
bídkou na koupi pouhých 1000 marek. Státní komisak
bursy Hemplenmacher považoval to za dostatečný
důvod, aby použil svého práva ke škrtnutí kursu
aby tento nedostal se do kursovního lístku. Událost
tato dala podnět k čilé debalě, které zúčastnil se bur-
sovní komisař sám, tvrdě, že makléř nemá takoveu
zakázku provésti „z opatrnosti řádného kupce“. Se
svým náhledem zůstal ovšem bursovní komisaf dosti
osamocen. Právníci i praktikové obrátili se rozhodně
proti takovému výkladu, který by mohl vésti k da-
lekosáhlým konsekvencím. Uváděno správně, že ko-
mísař ani makléř nemají práva, zameziti ať koup
nebo prodej papíru, byl-li udělen příkaz „co nejlépel
Kupec nebo prodavač mohou míti pro své jednání dů-
vody, o kterých komisaři není ničeho známo. Kupec
doví se třebas o podniku něco příznivého, anebo p-
suzuje jej lépe, než kdo jiný; má třeba kurs papíru
za přiliš nízký, anebo jde mu o to, aby jako majilel
akcií nabyl práva účastnit se valné hromady, resp
správy podniku. A obdobně je to u prodeje. Komisat
udával za důvod nepatrnost obnosu a neobyčejnos
vzestupu. Avšak má býti někomu zamezen prode
nebo koupě papírů, nemá-li jich více, anebo nechce-l
jich více koupiti? Proto skorem všeobecně se dovo-
zovalo, že komisař — učiní-li takové opatření
byl nucen ručiti za možnou škodu. Dnes zamezí ob-
chod — a zejtra nastane taková okolnost, že vzeslur
Hemplenmacher
Kupec
Německo
37
article
nebo sestup bude desetkráte prudčí. Náhlý výbuci
krine, vypuknutí války (jako tomu bylo u rusko-ja-
ponské války) katastrofa a pod. mohou znehodnoliti
dotyčný papír neobyčejně. „Předvídání řádného kup-
ce“ právě na burse prostě je absurdním a makléře
tato pravda musí nutiti ku provádění obchodu za
každých okolností. Potud otázka v užším významu
jest ovšem snadno rozluštitelna. Připomněla však n
to, že kolísání kursů z tak malicherných příčin, jako
je nabídka nebo poplávka v obnosu 1000 nebo 2000
marek, je zlořádem, kterým nejvíe trpí obecenstvo
pokud nechrání se stanovením „limitu“ při svých
rozkazech. Ukázalo se totiž, že podobné případy
nejsou nikterak ojedinělé. I kursy předních hodno
kolísají z takové příčiny. Kurs akcil „Hibernie“ stoup
2. července o 9 proc. při obratu 4800 mk., akcií slez-
ských zinkových hutí o 12 proc, při obratu 3600 mk
a takových případů bylo v posledních dnech více
Obecenstvo při takových variacích ztrácí vždycky
a při tom svádí k nesprávným dohadům. A při tom
je nebezpečí, že není vyloučeno využitkování tako-
vých případů bursovními makléři. — V posledních
dnech ovšem podobné případy jsou prolu častější
že nastalo na burse berlínské neobyčejné mrtvo, pr
němž sebe menší obraty půsoní dosti pronikavě
V Německu se utěšují, že bursovní reforma učiní
takovým poměrům přítrž.
zhetovte
Německo
Hibernia
38
article
Provisorium se Srbskem. Předevčírem započalo
opěl s jeďnáním mezi delegáty Srbska a Rakouska-
Uherska o zamýšleném provisoriu. Dosud ke koneč-
nému rozhodnutí se nedospělo, avšak mná se za to, ž
uzavření provisoria lze považovati za jistě.
Světová výroba cukru. S ohledem na novou si
tuaci cukerního trhu světového způsobenou postu
pem Anglie v otázce brusselské cukerní konvence
není bez zájmu přehled cukerní výroby všech cuk
vyrábějících zemí a její vývoje v posledních deseli
letech. Repového cukru bylo vyrobeno: v Německu
1896—97: 1,821.223 tun a 1905—06 2,400.771 tun
v Rakousku-Uhersku 929.339 tun resp.
1,495.528 tun, ve Francii 668.546 tun resp. 968.580
tun, v Rusku 635.552 tun a 1,012.400 tun, v Belgi
235.042 resp. 298.000 tun, v Holandsku 143.402 resp
186.905 tun, Dánsku 44.152 resp. 64.970 tun, ve
Švědsku 105.398 resp. 122..39S tun, v Italii 2300 resp.
93.916 tun, v Rumunsku O resp. 31.444 tun, ve Spo-
jených státech 38.137 resp. 228.256 tun. Třtinového
cukru bylo vyrobeno ve Spoj. státech 292.179 tun
resp. 335.280 tun, na Filipinách O resp. 125.778 tun.
na Hawai 235,944 resp. 389.357 tun, na Kub
215.444 resp. 1,273.308 tun, na Portoriku 54.864 reep
216.408 tun. Vzestup výroby třtinového cukru, vyjí
maje Spoj. státy, jest zvláště nápadným.
Německý háňský průmysl. Provozovaci přebyte
harpenské důlní společnosti za druhé čtvriletí 1907
činí 5,373.000 mk. oproti 3,644.500 mk. v předešlém
čtvrtleli a oproti 5,003.600 mk. v prvním čtvrtlel
roku loňského. — Hrubý přebytek důlní společnost
„Hibernie“ za druhé čtvrtletí 1907 činí 3,973.833 m
oproti 3,590.681 mk. v předcházejícím čtvrtletí
3,723.894 mk. v druhém čtvriletí 1906.
Ceny julových přízí. Syndikát francouzských
přádelen juty se usnesl, na rozdíl od svazu něme
Srbsko
RakouskoUhersko
Anglie
Německo
Rakousko
Uhersko
Francie
Rusko
Holandsko
Dánsko
Rumunsko
Filipíny
Kuba
Portoriko
Hibernia
Italia 2300
39
article
ckého, ceny nesnížiti, nýbrž podrželi dosavadní cenv
přízí do konce r. 1907
Německý svaz oceláren. Včera konána valná
hromada německého svazu oceláren. Zpráva praví
že všeobecně příznivá situace dávala podnět k vělšímu
sloupnutí cen. Svaz však sledoval dále svou politiku
umírněnosti a zvýšil s ohledem na značně stouplé
ceny surovin a vyšší mzdy ceny třikráte po 5 mk.
tudíž celkem o 15 marek
Svaz ocoláren v Anglii. Ke zprávám, vyskytnuv-
ším se o nastávajícím založení anglického svazu
oceláren, praví „Times“, že v různých odvětvích
anglického železářského průmyslu byla uvažována
pouze otázka společného potírání cizí konkurence.
O nastávajícím sdružení se známých anglických
oceláren nemůže býti řeči. Zamýšlí se pouze zájmové
sdružení obchodních organisací v různých výrobních
odvětvích již ulvořených oproli cizině. Bezpochyby
bude asi rozhodnulo zřízení ústředny bez kapitála-
vého slučování, která by zakázky sbírala a dále při-
dělovala.
Upotřcbení olaje k topení v Rumunsku. Nedo-
statek černého uhlí a vzrůstající obtíže opatřování
dříví k toponí v Rumunsku — poslední zimy sloupla
cena dříví za vagon ze 120 fr. na 315 Ir. — pomáhají
oleji k topení ke stále vělšímu rozšíření. Správa ru-
munských drah zařídila dosud 218 lokomotiv na to-
pení odpadky petroleje. Tyto odpadky, zv. „pacua“
které ziskají se jako usedliny při zpracování nafty,
jsou nyní pro Rumunsko nejdůležitějším topivema
nahražují u železnic, parníků a v továrnách dřívi
skorem úplně. Od r. 1905 do 1906 sloupla výroba
usazenin petroleje v Rumunsku o 43 proc.
Ir
Anglie
Rumunsko
anglický svaz
40
article
Vývoz vepřového masa do Německa. C. k. minl-
sterstvo orby výnosem ze dne 6. června 1907, čís.
20.590/2906, vyhlásilo, že dle rozhodnutí královského
bavorského státního ministerstva vnitra ze dne 27.
května 1907, čís. 12.210, smí maso z prasat rak.-uher-
ského původu, poražených v jatkách v Pasově a
v Rosenheimu, býti dováženo kromě do uvedených
míst v bodě 10., sub. lit. a) závěrečného protokolu
k úmluvě o morech dobylčích s německou říší ze
dne 25. ledna 1905, ř. z. č. 25 ex 1906, příště též
do Řezna a Wůrzburku
Technická kancelář rady zemědélské pro král.
čoské vydala právě obšírnou a zajímavou zprá vu
o své činnosti v roce 1906. (Předkládá přednosta,
stav. r. Ant. Němec.) Z úvodu vyjímáme tyto hlavní
úduje: Jako význačné okolnosti činnosti r. 1900
dlužno uvésti velmi značný vzrůst počtu staveb pro-
váděných vzhledem k pomocné akci nouzové a ne-
obyčejný ruch, jevící se co do zřizování obecních
vodovodů, zvláště zemědělství sloužících. Byla-li r.
1905 hlavní snaha soustředěna na opatření projektů,
na nouzovou podporu nárok činících, nastala r. 1905
nutná potřeba, podporovati co nejvíce práce výkon-
né (meliorační i vodovodní), které prová-
děny tak úsilovně, že dosaženo r. 1906 maxima
nákladů stavebních (ca. 4.370.000 K). Dosavadní prů-
běh pomocné akce meliorační ukázal, že prostředky
k účelu tomu povolené neposlačují ke splnění veli-
kých požadavků, kladených vodními družstvy, obce-
mi a jednotlivci. Nemohlo tudíž býli vyhověno všem
žadatelům. Pomocná akce meliorační osvědčila se
zvláště též značným povzbuzením ruchu meliorační-
ho zvláště v oněch územích, kde podniky toho druhu
jen pořídku se vyskytovaly. To plalí v prvé řaděo
Antonín
Němec
Německo
Pasov
Rosenheim
Řezno
41
article
Pošumaví, jehož neblahé poměry hospodářské vy-
žadují největší péče kruhů povolaných. Zde prove-
dena celá řada malých podníků melioračních se zda-
rem nejlepčím a veliký počet nových podníků podob-
ných připraven. Co do množství prováděných pod-
niků melioračních, dostoupilo provádění staveb vodo-
vodů roku 1906 té výše, ze, obnášejíc co do nákladu
téměř polovici veškerých stavebních výdajů, stalo s
v agendě technické kanceláře činitelem s pod-
niky melioračními té doby skoro stejně závažným.
Kdežto ještě r. 1902 celý náklad 2.8 mil. K věnován
melioracím a regulacím, r. 1906 z úhrnu 4.37 mil.
připadá na vodovody 1.93 mil. K a na meliorace 2.44
mil. K. Že ruch v příčině novostaveb vodovodních
neochabne, nýbrž ještě stoupne, vidno z toho, že
r. 1906 revidováno 63 ových projektů vodovodních
s rozpočtem ca. 2,723.000 K, nehledě ke zbytku z r.
1905, a že nové žádosti stále docházejí. Pracemi pří-
slušnými ubírá se technické kanceláři mnoho sil,
které by jinak při podnicích melioračních vydatně
spolupůsobiti mohly. Jest proto na čase, aby pro
obstarávání agendy vodovodní utvořeno bylo zvláštní
oddělení, které by ovšem musilo býti nadáno dosta-
tečným počtem sil, aby úkoly své náležitě zastati
mohlo. Provisorní expositury v Chlumci n. C., Jaro-
měři a Soběslavi s velkým úspěchem obstarávají ve-
dení prací výkonných v přiléhajícím okolí: tak ex-
posifura v Chlumci n. C. obstarávala zvláště pro-
vadění značného počtu projektů melioračních, expo-
situr v Jaroměři úpravu Úpy a Metuje a některé
projekty meliorační, expositura v Soběslavi pak mno-
hé práce meliorační v blízkém okoli a vedle toho
Pošumaví
Chlumec
Soběslav
Jaroměř
Úpa
Metuje
42
article
vedení pokusné stanice rašelinné v Zálší. Tento pod-
nik, v agendě techn. kaceláře toho druhu prvý,
vykazuje již nyní výsledky velice uspokojivé. Velice
čilý ruch jevil se v činnosti technické kanceláře také
co do revise projektů scukromých kulturních a jiných
techniků. Neobyčejný vzrůst těchto projektů jak ce
do počtu, tak i v nákladech rozpočtových jest důka-
zem jednak velikých požadavků stmn a polřeb melio-
račních, jinak též ukazuje, jak velikou měrou techni-
cká kancelář podporuje instiluci soukromých kullur-
ních techniků. Z projektů, r. 1906 revidovaných, při-
padá 27 s rozpočlem 134.832 K 3 h na zřizování ryb-
níků a obecních nádržek, což poukazuje na značně
se vzmáhající ruch též v tomto směru. — Také podá-
vání dobrých zdání v různých oborech techn. kan-
celáře se dotýkajících tvoří značnou část její agendy.
Zálší
43
article
Jmenovilě dlužno uvěsti čelná dobrozdání pro Zem-
skou banku král. českého v záležitosti půjček melio-
račních vodním družstvům, obeím a j. Dále mnohé
odborné zprávy výboru zemskému, c. k. místodržitel-
ství a c. k. ministerstvu orby. Z dobrozdání, majicích
ráz všecbecné důležilosti v oboru zemědělském, dluž-
no uvěsli ona týkající se dozoru na udržování melio-
rací, provedených pomocí subvencí z fondů veřej-
ných, dále v příčině změny § 48. zákona vodníhe,
o vypracování projektů pro vodovody malých nema-
jelných obcí, o melioračním projeklu pro polohy
středolabské atd. — Pokud se týčc zastupování rady
zemědělské v komisi pro úpravu řek v král. českém.
přednosla technické kanceláře zúčastnil se jako stálý
znalec s poradním hlasem veškerých schůzí komise.
a měl taklo opětovně příležitost vylknouti zájmy
meliorační při projednávání mnohých projektů regu-
lačních. — Důležitý oddil činnosti technické kan-
celáře tvoří též agenda pedologická, jejíž rozsahu při-
bývá stejně s požadavky v oboru melioračním čině-
nými a která i při předběžných šetřeních v příčině
zřizování vodovodů velmi prospěšně se osvědčuje.
44
article
Působnost oddělení lohoto, nyní větším počtem si
nadaného, byla nejnověji rozšířena zahájením prací
na mapách pedologických — zprvu pro okres velvar-
ský — jež budou velecennou pomůckou pro země.
dělce,
Z Jednoly českých lesníků zemí koruny české.
Třetí výborová schůze tohoto prvního a jediného ryze
českého lesnického spolku konala se dne 14. července
r. v Praze na Král. Vinohradech. Po přečtenía
schválení protokolu o nedávně plné a valně hromadě
byla podána zpráva jednatelská a vykonáno přijmuth
nově hlásících členů. Zároveň přečteny dopisy: a
od Ústřední Malice školské, jímž děkuje tato Jednot
za hmotnou podporu, b) od zemského výboru mar-
krabství moravského, dle něhož jmenován je vážený
člen výboru diplom. lesní inženýr p. Ant. Michálek.
profesor lesnických ústavů v Pisku, ředitelem české
zemské lesnické školy v Jemnici. Nad tím vyslovena
veliká radost a Jednola usnesla se sice mladý, ale
na dobrých základech stojící tento ústav všesíranně
podporovati. Zároveň však má se i Jednola starali
o to, aby při české technice zřízen byl odbor les-
nický, by mladí čeští lesníci, po vzdělání vysokém
bažící, nebvli nuceni navštěvovati c. k. vysokou
Král
Michálek
Praha
Pisco
Jemnice