ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 137261e0-7729-11dc-ab14-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 44 celkem · entity: person 23, place 104, org 11, work 20
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělstvi
3 masthead
Obohod —
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 205. ze dne 27. července 1907.
7 masthead
R. 190
8 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Hnutí zřízenců soukromých drah. Z Vídně, 26. července. »Frdbl.« sdělujeo hnuti mezi zřízenci soukromých drah v král. českém, že hnutí to dlužno považovati za vážné, ale pasivní resistence prý nyní nebude zahájena dřive, než na podzim. Prvním požadavkem jest zvýšení mzdy; nebude-li u soukromých drah docíleno dohody, možno prý na podzim pasivní resistenci jistě očekávati. Doposud jest toliko známo, že jižní dráha chce částečně vyhověti požadavkům svých dělníků, kdežto ostatní sou- kromé dráhy chovají se prozatím zamítavě. st. Z Pešti, 26. července. [Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metrických centů o 5—10 hal. levněji. Platila za 50 kg- pšenice tisská 80.5 kg K 11.70, 79 kg k 11.60, pešťská 7.73 kg K 11.1714, bačská 78.5 kg K 11.20, stolno-bělehradská 77.5 kg K 11.129 tolenská 755 kg K 10.80; nová tisská 81k K 11.60, pešťská 79 kg K 11.25, 78 kg 11.20, 76.8 kg K 11.—; žito nové (— 5 h.) K 8.40—8.50; ječmen (— 10 h.) K 6.90 oves K 7.90—7.95; kukuřice (— 5 hal. K 6.30. Terminový obchod byl stísněn de- stivým počasím a prodeji, ale okřál na zrušen mlýnské smlouvy. K večeru znamenala: pšenice na říjen 1907 K 11.19 po K 11.02; žito na říjen k 8.79; oves na říjen K 7.89; kukuřlice na červenec K 6.30, na květen 1908 K 6.36, řepka na srpen K 17..90. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Pochmurno. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 26. července. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné. Obrat akcií 560.000 (780.000). Union-Paeille 1461/2 (146.25). Kanada Paeifle 1761/2 (175.75). United States Steel Corporman 371/% (367/%). Baltimore and Ohio 99.— (993/%).
Frdbl Platil Vídeň Pešť K 11.60 Nový York Kanada Baltimore Ohio UnionPaeille 1461 / 2 kg ječmen po K Steel Corporman 371
10 article
26. července 25. červen Rlo čls. 7. . . . . . . 6.50 6.50 5.80 5.80 na červenec. . . . . . na září . . . . . . 5.80 5.70 26. července 25. červenc 3.40
6.50
11 article Cukr (Fair Muse.) . . . 9.80 9.60
Cukr (Fair Muse.) . . . 9.80 9.60 Tuky Western Stesm 2.60 9.60 Tuky známka Wileox Z Nového Yorku, 26. července. (Obilní bursa.) Smy šlení obilní bursy chabé. Pšenice 26. července 25. červene 99.50 98.25 pohotová . . . . . .. 97.50 na červenec. . . . . na září . . . . . . . 98.75 Kukuřice na červenec . . . . . . 61.25 6192 na nkekines . . . . . . 50. 607, Petrolej 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový 8.45 rafinovaný Standard White 8.45 Kovy. 26. července 25. července Měď. . . . . 21.— 22.— 21.— 22.— Cín . . . . . 40.— 40.50 41.— 41.25 Železo čís. 2. . 23.75 23. 75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 26 července. (Bavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly na počátku nlžší na velko zásoby a na kabelové zprávy, které přinesly zkla mání. Později se však zotavily následkem úhrad Závěrek stálý. 26. červce. 25. červce. 24. červ pohotová . . . . 13.— 13.10 13 10. na červenee . . . 11.95 12.10 12.05 na říjen . . . . 11.79 11.89 11.82 11.88 11.98 11.90 na prosinec . .. Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nov. Orleanu, 26. července. Na červenec 12. (12.77), na říjen 12.12 (12.210).
Nový York York Musa Wileox rafinovaný standard white kov 13 10
12 article
Tržní zprávy z venkova. Z Jaroměře, 26. července. 1 hl. pšenice K 19.— 18.60, 18.—, žito 14.70, 14.20, 13 60, ječmen —.— — —.—, oves 7.40, 7.10, 6.60, proso —.—, —.— hrách 23.50, čočka 50.—, vikev —.—, fasole 27.— kroupy 30.—, jáhly 24.—, sušené švestky 17.- brambory 2.40, vejce, kopa 2.90, máslo 1 kg 2 .60 tvaroh 1 kg 0.30, seno 100 kg. 10.—, sláma dlouho 100 kg. 5.—, sláma krátká, krmná 100 kg. 4.—, se mínko červené 1 hl — K. Z Jindř. Hradce, 24. července. 100 kg pšenice K 18.— žita 17.60, ječmene 16.—, ovsa 16.20, hrachu 22.— bramborů 8.—, zelí C.—, sena 7.—, slámy dlouhé 4.—, slámy krmné 3.50, slámy drhanky 3.—, 1 k másla čerstvého 2.20, másla převařeného 2.90, tva- rohu 40 h. 10 vajec 50 b. Z Mělníka, 23. července. 1 hekt. pšenice 76—78 kg K 16.11, 17.32, žita 72—74 12.82, 13.47, ječmene 67—69 —.—, —.—, ovsa 47—50 7.71, 8.40, hrách 10 kg 23.—, 24.—, čočka —- —, vikev —. brambory hl 34.60, 35.—, seno 100 kg 0.—, 0.—, sláma žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.— krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 2.—, 2.48, vejce kopa 2.—, 3.60, sýr kopa 2.—, 2.40, tvaroh 1 k —.40, —.48. — Na vepřový trh přivezeno na 56 po- vozech: 1490 podsvinčat, 1 párek K 16.—, 30.—, 109 pleváků, 1 párek K 42.—, 60.—, — vepře, kue Těžba a odbyt uhlí hnědého v Čechách 1906. ) (Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Jaroměř Jindřichův Hradec Mělník Čechy kg
13 article
Pro otázku hospodářskou jest zajímavým poměr, v jakém veškerá těžba hnědouhelná byla umístěna v tu- a v eizozemsku. Opětně poukazovali jsme na naši nehospodářskou poli- tiku uhelnou, jež při anomálních tarifech tu- zemských cenné své uhlí domácí nechá vyvá- žeti při levném zpeněžení do ciziny a za to k úhradě vlastní spotřeby dováží do Čech uhl z Pruského Slezska, jež nepoměrně dráže platí. Proto vítali jsme každé posunutí onoho poměru. v jakém výroba hnědouhelná umísťována v tu a cizozemsku na prospěch prvého, s radostl.
Čo Slezsko
14 article
Z těžby posledních dvou let obnášel tento poměr spotřeby domácí a vývozu: 1905
15 article
1906 v tunách
16 article
spotřeba v tuzem. 11,661.917 (= 58.39%) 10,689.468 (= 57.490 vývoz do - cizozem. 8,357.486 (= 41.796) 7,939.774 (= 42.6 0 v celku 20,019.403 (= 100%) 18,629.242 (= 100 %) Tento poměr obnášel v posledních letech spotřeba tuzemská vývoz v procenteh 41.7 1906 58.3 57 4 1905 41.0 1904 59.0 1903 m9 v 43.0 1902 44-0 1901 55-0 1900 Patrno z toho, že spotřeba tuzemská v po- měru k vývozu důsledně vzrůstá; rok 1904 nebyl rokem normálním, ježto vývoz pro zasta- venou lodní dopravu v měsících letních značně poklesl. Z číslic těchto možno také souditi na patrný rozvoj průmyslu domá- cího v posledních letech, který větší spotřeb uhelnou podmínil. Z celkové těžby hnědouhelně v r. 1906 vypadá na odbyt drahou 16,470 150 tun proti 15,405.828 tunám v roce 1905, tedy o 1,064.322 tun více. Poměr těžby a odbytu byl tento:
18 article
1906 tun těžba 20,019.403 18,629.24 15,405 828 odbyt 16,470. 150 3,223.414 zbytek 3,549.253 vypadá na vlastní spotřebu dolů, event. zásoby na haldách a na místní odbyt, tedy na odbyl uhlí z dolů do nejbližšího okolí, pokud uhlí to dopravováno povozy a ne drahou. a) Odbyt v tuzemsku tedy opětně stoupl; obnášel 11,661.917 tun proti 10,689.469 tunám v roce 1905 při 3,549.253 tun proti 3,223 414 tunám vlastní spotřeby a odbylu místního, tak že 8.112.664 tun proti 7,466 054 tunám dopraveny drahou do tuzemska, tedyo 646.610 tun více. Z této dopravy tuzemské vypadají na jed notlivé dráhy tuzemské, dle čehož určiti lze- dotyčné odbytní obvody hnědého uhlí českého v tuzemsku, tato množství v poměru k doprav roku 1905:
19 article
1906 v tunách
20 article
4276.708 3,806.737 (+ 469.971 c. k. dráby s. 1,138.195 1,113.826 (+ 24.369 dr. buštěhradskou 851.127 789.214 (+- 61.913 ústecko-tepl. dr. severo-záp. a jiho- 700.651 689.484 (+ 11.167 severoněm. dr. 623.240 625.613 (— 2.373 severní dr. českou společ. st. dr. rak.- 707.674 600.840 (+ 106 83 uherské 58.759 44.377 (+ 14.382 jižní dráhu lokálky vídeňské 16.269 18.487 (— 2.219 české dr. obchod. 11.589 11.567 (+ 22 dráhy uherské 3.146 1.349 (+ 1.797 V přirozených odbytištích se spotřeba hně- dého uhlí českého zvýšila proti loňsku; minus v dopravě pro dráhu severní patrně souvisí jen se změnou instradační, přivoděnou zvýšeným transporty pro dráhu ústecko-teplickou ve spo- lečných relacích s dráhou severní. Zvýšení od bytu do obvodu společnosti dráhy rak.-uherské státní, resultuje z největší části ze zvýšené spo třeby průmyslových závodů ve stanicích Kr Březně a Neštěmicích, jež stoupla o 92.900 tun Zajímavou jest spotřeba Prahy s okollm tato obnášela v posledních dvou letech: 1905 1906 doprava nádraží cís. Fr. Jos.a č. severní dráhy . 55.728 nádraží dráhy severo- 26.408 (— 3.896 západní . . . . 22.512 Bubeneč . . . . . 6.831 5.355 (+ 1.476 Bubny . . . . . . 70.709 73.754 (—- 3.045 nádraží spol. st. dráhy 32.163 31.223 (+ 0.940 15.740 (+ 4.396 Bruska . . . . . . 20.136 327.484 (+ 7.156 Smíchov . . . . . 334.640 Vyšehrad . . . . . 10 68.048 (+ 7.667 Libeň . . . . . . 75.715 19.185 (— 1.321) Hrabovka . . . . . 17.864. Nusle-Vršovice . . . 41.236 36.323 (+- 4.913) Vysočany . . . . . 15.115 15.652 (— 537 Bráník Ilodk. . . . 10.651 12.491 (— 1.770 v celku . . . 703.310 679.068 (+. 24.22 Konsum hnědého uhli českého v Praze nejbližším okolí dostoupil tudíž 70.331 vagonů a stoupl o 2424 vagony proti roku předcho- tun
doktor František Jos Nusl Ilodk stanice Králové Březno Neštěmice Praha Bubeneč 7.156 Smíchov Vršovice Vysočany nádraží společenský Vyšehrad
21 article
47.475 (+ 8.253
22 article
zímu. Ve Vídni spotřebováno ;
Vídeň
25 article
dráha severo západní 42.562 44.796 (— 2.234 spol. státní dráhy . . — 10 (— 10 Donauquai . . . . 2.115 3.349 (— 1.23 Aspang. . . . . . 1.319 1.778 (— 459 nádraží cís. Fr. Jos.a cís. Alžběty . . . 47.315 28.821 (+ 18.494 v celku . . . 93 31i 78.754 (+ 14.557 Konsum hnědého uhl českého v Plzn 1908 1905 tun Plzeň sama . . . . 108.684 111.478 (— 2789 Plzeň závody Škodovy 43.509 48.590 (— 5081 v celku . . . 152.193 160.063 (— 7870 Dále připojujeme seznam různých místv českých krajích, které spotřebovaly přes 1000 vagonů hnědého uhli českého v roce 1906s porovnáním v roce 1905
František Jos Alžběta Plzeň Škodův 43.509 48.590 Donauquai Aspang
27 title
Iranků.
28 article
*) Viz článek v »Nár. Listech« ze dne 19. červn čia. 107. Příbram . . . . 58.614 Králův Dvůr . . 58.267 Louny . . . . . 52.797 Beroun . . . . 46.306 Budějovice . . . 46.044 Roudnice . . . . 39.536 Hlubočepy . . . 31.829 Stará Huť . . . 30.271 Turnov . . . . 24 576 MI. Boleslav . . 24.262 Třemošná. . . . 24.237 Terezín . . . . 23.530 Mělník. . . . . 22.302 Kolín . . . . . 22.057 Horní Bříza . . . 21.795 Rakovník. . . . 21.552 Zlonice . . . . 19.347 Uhřiněves. . . . 18.428 Poděbrady . . . 16.432 16.241 Tábor . . . . . Bělá pod Bezd.. . 15.443 Libochovice . . . 14.008 Perue . . . . . 13.663 Semily. . . . . 12.916 Slané . . . . . 12.567 Řeporyje . . . . 12.327 Strakonice . . . 11.929 Čes. Brod. . . . 11.957 Lužná-Lišany . . 11.485 Lysá n. L. . . . 11.402 Štěu . . . . . 11.145 Měcholupy . . . 10.850 Hořovice . . . . 10.595
Příbram Louny Beroun 46.306 Budějovice Roudnice Hlubočepy Turnov Boleslav Třemošná Terezín Mělník Kolín Rakovník Zlonice Poděbrady Bělá pod Bezd Libochovice Semily Slaný Řeporyje Strakonice Čes . Brod 11.485 Lysá 11.145 Měcholupy Hořovice Králův Dvůr Stará huť Horný Bříza Perue
29 article
Olázka cukerní. První schůze mezinárodní stal komise cukerní, konaná předevčírem v Brusselu nepřinesla očekávaného úplného vyjasnění otázky vzniklé požadavkem Anglie, aby se jí dostalo výj mečného postavení v brusselské konvenci cukerní Rozhodnutí v této veledůležité otázce bylo vlastně odložene usnesením, že signatární s táty mue dáti do 1. března 1908 svůj souhlas ku prodloužení konvence. Kdyby jen jeden z důležitějších států svůj souhlas odepřel, Bude z míti za to, že Anglie vypověděla kon- venci před 1. zářím 1907. Vládám dává s tedy nová lhůla do 1. března příštího roku ku pro- jednání celó otázky. V případě, že jeden ze zlátů odepre svolení k prodloužení konvence, bude platnost této končiti vlastně 1. zářím 1908, poněvadž stač k neplatnosti její výpověď dvou států. Dle došlých zpráv však zdá se, že bude přece nalezeno jakési vý- chodisko, kterým zabráněno by bylo rozpadnutí s konvence. Všichni delegáti ovládáni byli přáním, kon- venci zachovati a to i za podmínky někte rých ústupků Anglii. Jak již včera bylo zde řečeno, jedná ze především o otázku, bude-li vskutku
Brusel Anglie
30 article
Rusko s to, aby dováželo do Anglie veliké množstv cukru anebo nikoli. V Belgii se má za to, že ny- nější pronikavý ruský vývoz jest zjevem přechodním a že hrzo pomíne, tak že nebude vlastně důvodu pr zrušení konvence. Zajimavo jest, že naše říše byl nucena na tomto mezinárodním foru znovu se při znati ke své rozpolíěnosti. Rakouští a uherští dele gáti prohlásili, že mohou očekávati určité instrukce teprve po uspořádání otázky vyrovnací. Na štěstí nebylo nutno dáti určitá prohlášení, poněvadž lze tal učiniti až do 1. března 1908 Do té doby Bude lze dohodnouti se s vládou uherskou ohledně otázky sur- taxy, za kterou By Uhry rády prodaly svůj souhla ku prodloužení konvence, o které praví, že jim může prospěti měně než zavedení surtaxy. Tento dojem získán byl ovšem zprávami o prvém dnu zasedání stálé komise. Včera však došla z Brusselu řekvapu- jící zpráva, že uherští delegáti žádají svolení cu- kerní komise k tomu, aby dovoz cukru z Rakousk do Uher podroben byl surtaxe, a sice u surového
Uher Rusko Anglie Belgie Brusel Uhry
31 article
cukru 3.20 K a u rafinády 3.50 K. Zpráva prav dále, že svolení komise považuje se za jisté. Tento požadavek Uher, na mezinárodním foru přednesený dokazuje jasně, že Uhry nejsou niklerak ochotny upustiti od této podmínky, položené již do vyrovnán s Rakouskem. Se strany Rakouska bylo tomuto po žadavku Uher energicky odpíráno, při čemž Uhry hrozily vypovězením brusselské konvence, nebude-l jim vyhověno. Nyní, u příležitosti zasedání stálé ko mise uchopily se Uhry možnosti zajistití si zaveden surtaxy a dle zprávy jejich pokus se zdaří. Doka- zuje to jen, že všechny státy stojí na tom, aby konvence byla zachována a že jsou proto ochotny činili ústupky na všechny strany. Dlužno nyní vy- čkati, jak k tomuto požadavku delegátů uherských zachovali se zástupci Rakouska a pokud svolení stál komíse bude míti vliv na další utváření se otázky surtaxy ve vyrovnacím jednání.
Uher Uhry Rakousko Doka
32 article
Z pražského trhu obilního. Konsum přišel na včerejší bursu pokud se týče pšenice jen s nepatrným nároky. Prodeje obmezily se jen na domácí konsum venkovské mlýny nepřišly na trh Prodavači byli po volnější, pšenice byla o 10 hal, levnějki a znamenal 76—80 kg 10.90—11 50. Oproti tomu mělo žilo ne- dostatenou nabídku a cena za 72—74 kg 9. 25—9.40 zůstala nezměněna. Nové žito bylo ještě málo nabí- zeno. Z krajiny kolem Beřkovic byly předloženy ukázky rozhodně první jakosti. Také nová. pšenice z kutnohorské krajiny byla nabízena v jakosti, která nezsdá nejlepší jakosti loňské. Dle těchto ukázek lze souditi, že jakost českého obilí bude výborná, bude- počasí příznivo. Oves selkává se s menší pozor- ností pro alpské země, ceny klesají, byly o 5 hal nížší. Z Prahy 8.15—8.30. Kukuřice vzhledem k pošt- skému vzestupu jest pevná a znamenala 7.80 a 8— z Prahy. Na trhu řepky jest čilá koupěchtivos při stoupajících cenách, za suché zboží byl záznam zvýšen na 17.25—17.60, vlhké 16 — až 16.50. N dodávku v září placeny za suché zboží vyšší ceny než záznam. Starého máku jest málo a lze jenz 43.50 až 44.50 snadno umístii. Z trhů peněžních (26. července). Ochabnutí kursů v Nov. Yorku a napjetí na trhu peněz v Anglii roz laďovaly poněkud bursy. Poslední výkaz anglické banky ovšem neukazuje přílišné nároky. Zlatý po klad stoupl o 498.000 lib. štorl. na 36.450.000 lib štorl., kdežto směnky poklesly o 845.000 lib. šler Také banka francouzská posílila svůj stav. Směnky poklesly o 52.2 mil. fr., kdežto ziatý poklad vzrost o 84 mil. fr. a oběh bankovek poklesl o 87.7 mi
York Beřkovice Praha Anglie kg
33 article
Praha. Při velmi slaběm smýšlení minula dnešní bursa zcela bez obchodu a snížen záznam akcií České spol. pro průmysl cukerní na K 137.— čímž doznaly tyto ústup o 4 K. Dále podáváno z akcie: První české. továrny, orient, cukrav. K 260.— České průmyslové banky. K 414.—, České bank Union K 241.50, strojírny Daňkovy K 455.—, Pražsk úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, První česko- moravské strojírny K 845.—, První české akciov pojišť. na život K 260.— peníze. Vídeň. Nálada na dnešní začáteční burse ne- byla tak přívětivá jako včera, protože z Nov. Yorku i Londýna došly zprávy o nižších záznamech. Krom toho zájem spekulace byl zabrán ultimovou pro- longací. Na polední burse obchod stejně vázl, zvlášte když z Berlína bylo ohlášeno slabší smýšlení. Živější obchod byl jenom v akciích státní dráby které byly kupovány místní spekulací. Jinak byla bursa úplně klidná a kursy se upevnily. Oboje kr ditky utrpěly ztráty. Lombardky, akcie severozápadn dráhy, ústecko-teplické a baštěhradské B byly vyšší Akcie státní dráhy povolily. Akcie železářské byly zanedbávány. Akcie českých eukrovarů značně klesly Na rentovním trhu byly jednotlivé akcie rakousk vyšší. Devise a valuty byly chabé. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn, 41 1/1 29%.
Daňkův York Praha Vídeň Londýn Berlín Český průmyslový banka Český banka Union 241.50 hospodářský úvěrní banka
34 article
Berlín. Lehké ukončení ultimové prolongac za poměrně mírně sazby, levné denní peníze, jakož i dobré zprávy z okresů průmyslových nepřispěly síce k většímu oživení, ale udržely pevnou nálado i tehdy, kdy přetřásány nepříznivé detaily »Iron- Mongeru«. Nedostatek kursů při bochumských zvýši záznam těchže až o 39%. Z bank zlepšen kurs akci Německé banky. Pro americké dráhy, Baltimore vy- jímaje, jevil se nepatrný zájem. Z rakouských lom- bardy na zpětné koupě pevnější, kreditky nižší. Ruské renty v souhlasu s Paříží zpevněny, akcie bank laciněji vybízeny. Soukromý diskont 41/4 9%. průmyslu potrolejářského. Ze Lvova se sě luje, že správa „Petroleji“ chce znovu pokusíli se o docilení dohody s producenty nafty. Správa nafty pozvala za tím účelem výbor producentů do Vídně ke schůzi, na které má se jednati také o neshodách které vznikly mezi „Petrolejí“ a některými odběrately nafty. Bude ovšem znovu jednáno o návrhu úvěrního ústavu na zřízení akciové společnosti a velké rafine- rie producentů.
Berlín Baltimore Paříž Lvov Vídeň IronMonger
35 article
r. 1905 tun 54.855 47.793 59.586 43.260 42.290 37.034 31.174 29.308 16.407 24.117 24.322. 25.432 24.418 19.735 18.883 12.661 22.270 17.501 17.732 15.654 15.601 15.770 15.795 11.167 11.667 12.054 13.158 13.504 11.57 12.63 11.815 12.144 9.005
36 article
Ze zákulisí kolísání kursů na burse. V Německu rozvinuta byla v posledních dnech velmi zajímavá otázka bursovni praxe. Jednoho dne nastal vze- stup kursu akcií strojímy Schimmel o 41/2 proc. na- bídkou na koupi pouhých 1000 marek. Státní komisak bursy Hemplenmacher považoval to za dostatečný důvod, aby použil svého práva ke škrtnutí kursu aby tento nedostal se do kursovního lístku. Událost tato dala podnět k čilé debalě, které zúčastnil se bur- sovní komisař sám, tvrdě, že makléř nemá takoveu zakázku provésti „z opatrnosti řádného kupce“. Se svým náhledem zůstal ovšem bursovní komisaf dosti osamocen. Právníci i praktikové obrátili se rozhodně proti takovému výkladu, který by mohl vésti k da- lekosáhlým konsekvencím. Uváděno správně, že ko- mísař ani makléř nemají práva, zameziti ať koup nebo prodej papíru, byl-li udělen příkaz „co nejlépel Kupec nebo prodavač mohou míti pro své jednání dů- vody, o kterých komisaři není ničeho známo. Kupec doví se třebas o podniku něco příznivého, anebo p- suzuje jej lépe, než kdo jiný; má třeba kurs papíru za přiliš nízký, anebo jde mu o to, aby jako majilel akcií nabyl práva účastnit se valné hromady, resp správy podniku. A obdobně je to u prodeje. Komisat udával za důvod nepatrnost obnosu a neobyčejnos vzestupu. Avšak má býti někomu zamezen prode nebo koupě papírů, nemá-li jich více, anebo nechce-l jich více koupiti? Proto skorem všeobecně se dovo- zovalo, že komisař — učiní-li takové opatření byl nucen ručiti za možnou škodu. Dnes zamezí ob- chod — a zejtra nastane taková okolnost, že vzeslur
Hemplenmacher Kupec Německo
37 article
nebo sestup bude desetkráte prudčí. Náhlý výbuci krine, vypuknutí války (jako tomu bylo u rusko-ja- ponské války) katastrofa a pod. mohou znehodnoliti dotyčný papír neobyčejně. „Předvídání řádného kup- ce“ právě na burse prostě je absurdním a makléře tato pravda musí nutiti ku provádění obchodu za každých okolností. Potud otázka v užším významu jest ovšem snadno rozluštitelna. Připomněla však n to, že kolísání kursů z tak malicherných příčin, jako je nabídka nebo poplávka v obnosu 1000 nebo 2000 marek, je zlořádem, kterým nejvíe trpí obecenstvo pokud nechrání se stanovením „limitu“ při svých rozkazech. Ukázalo se totiž, že podobné případy nejsou nikterak ojedinělé. I kursy předních hodno kolísají z takové příčiny. Kurs akcil „Hibernie“ stoup 2. července o 9 proc. při obratu 4800 mk., akcií slez- ských zinkových hutí o 12 proc, při obratu 3600 mk a takových případů bylo v posledních dnech více Obecenstvo při takových variacích ztrácí vždycky a při tom svádí k nesprávným dohadům. A při tom je nebezpečí, že není vyloučeno využitkování tako- vých případů bursovními makléři. — V posledních dnech ovšem podobné případy jsou prolu častější že nastalo na burse berlínské neobyčejné mrtvo, pr němž sebe menší obraty půsoní dosti pronikavě V Německu se utěšují, že bursovní reforma učiní takovým poměrům přítrž. zhetovte
Německo Hibernia
38 article
Provisorium se Srbskem. Předevčírem započalo opěl s jeďnáním mezi delegáty Srbska a Rakouska- Uherska o zamýšleném provisoriu. Dosud ke koneč- nému rozhodnutí se nedospělo, avšak mná se za to, ž uzavření provisoria lze považovati za jistě. Světová výroba cukru. S ohledem na novou si tuaci cukerního trhu světového způsobenou postu pem Anglie v otázce brusselské cukerní konvence není bez zájmu přehled cukerní výroby všech cuk vyrábějících zemí a její vývoje v posledních deseli letech. Repového cukru bylo vyrobeno: v Německu 1896—97: 1,821.223 tun a 1905—06 2,400.771 tun v Rakousku-Uhersku 929.339 tun resp. 1,495.528 tun, ve Francii 668.546 tun resp. 968.580 tun, v Rusku 635.552 tun a 1,012.400 tun, v Belgi 235.042 resp. 298.000 tun, v Holandsku 143.402 resp 186.905 tun, Dánsku 44.152 resp. 64.970 tun, ve Švědsku 105.398 resp. 122..39S tun, v Italii 2300 resp. 93.916 tun, v Rumunsku O resp. 31.444 tun, ve Spo- jených státech 38.137 resp. 228.256 tun. Třtinového cukru bylo vyrobeno ve Spoj. státech 292.179 tun resp. 335.280 tun, na Filipinách O resp. 125.778 tun. na Hawai 235,944 resp. 389.357 tun, na Kub 215.444 resp. 1,273.308 tun, na Portoriku 54.864 reep 216.408 tun. Vzestup výroby třtinového cukru, vyjí maje Spoj. státy, jest zvláště nápadným. Německý háňský průmysl. Provozovaci přebyte harpenské důlní společnosti za druhé čtvriletí 1907 činí 5,373.000 mk. oproti 3,644.500 mk. v předešlém čtvrtleli a oproti 5,003.600 mk. v prvním čtvrtlel roku loňského. — Hrubý přebytek důlní společnost „Hibernie“ za druhé čtvrtletí 1907 činí 3,973.833 m oproti 3,590.681 mk. v předcházejícím čtvrtletí 3,723.894 mk. v druhém čtvriletí 1906. Ceny julových přízí. Syndikát francouzských přádelen juty se usnesl, na rozdíl od svazu něme
Srbsko RakouskoUhersko Anglie Německo Rakousko Uhersko Francie Rusko Holandsko Dánsko Rumunsko Filipíny Kuba Portoriko Hibernia Italia 2300
39 article
ckého, ceny nesnížiti, nýbrž podrželi dosavadní cenv přízí do konce r. 1907 Německý svaz oceláren. Včera konána valná hromada německého svazu oceláren. Zpráva praví že všeobecně příznivá situace dávala podnět k vělšímu sloupnutí cen. Svaz však sledoval dále svou politiku umírněnosti a zvýšil s ohledem na značně stouplé ceny surovin a vyšší mzdy ceny třikráte po 5 mk. tudíž celkem o 15 marek Svaz ocoláren v Anglii. Ke zprávám, vyskytnuv- ším se o nastávajícím založení anglického svazu oceláren, praví „Times“, že v různých odvětvích anglického železářského průmyslu byla uvažována pouze otázka společného potírání cizí konkurence. O nastávajícím sdružení se známých anglických oceláren nemůže býti řeči. Zamýšlí se pouze zájmové sdružení obchodních organisací v různých výrobních odvětvích již ulvořených oproli cizině. Bezpochyby bude asi rozhodnulo zřízení ústředny bez kapitála- vého slučování, která by zakázky sbírala a dále při- dělovala. Upotřcbení olaje k topení v Rumunsku. Nedo- statek černého uhlí a vzrůstající obtíže opatřování dříví k toponí v Rumunsku — poslední zimy sloupla cena dříví za vagon ze 120 fr. na 315 Ir. — pomáhají oleji k topení ke stále vělšímu rozšíření. Správa ru- munských drah zařídila dosud 218 lokomotiv na to- pení odpadky petroleje. Tyto odpadky, zv. „pacua“ které ziskají se jako usedliny při zpracování nafty, jsou nyní pro Rumunsko nejdůležitějším topivema nahražují u železnic, parníků a v továrnách dřívi skorem úplně. Od r. 1905 do 1906 sloupla výroba usazenin petroleje v Rumunsku o 43 proc.
Ir Anglie Rumunsko anglický svaz
40 article
Vývoz vepřového masa do Německa. C. k. minl- sterstvo orby výnosem ze dne 6. června 1907, čís. 20.590/2906, vyhlásilo, že dle rozhodnutí královského bavorského státního ministerstva vnitra ze dne 27. května 1907, čís. 12.210, smí maso z prasat rak.-uher- ského původu, poražených v jatkách v Pasově a v Rosenheimu, býti dováženo kromě do uvedených míst v bodě 10., sub. lit. a) závěrečného protokolu k úmluvě o morech dobylčích s německou říší ze dne 25. ledna 1905, ř. z. č. 25 ex 1906, příště též do Řezna a Wůrzburku Technická kancelář rady zemědélské pro král. čoské vydala právě obšírnou a zajímavou zprá vu o své činnosti v roce 1906. (Předkládá přednosta, stav. r. Ant. Němec.) Z úvodu vyjímáme tyto hlavní úduje: Jako význačné okolnosti činnosti r. 1900 dlužno uvésti velmi značný vzrůst počtu staveb pro- váděných vzhledem k pomocné akci nouzové a ne- obyčejný ruch, jevící se co do zřizování obecních vodovodů, zvláště zemědělství sloužících. Byla-li r. 1905 hlavní snaha soustředěna na opatření projektů, na nouzovou podporu nárok činících, nastala r. 1905 nutná potřeba, podporovati co nejvíce práce výkon- né (meliorační i vodovodní), které prová- děny tak úsilovně, že dosaženo r. 1906 maxima nákladů stavebních (ca. 4.370.000 K). Dosavadní prů- běh pomocné akce meliorační ukázal, že prostředky k účelu tomu povolené neposlačují ke splnění veli- kých požadavků, kladených vodními družstvy, obce- mi a jednotlivci. Nemohlo tudíž býli vyhověno všem žadatelům. Pomocná akce meliorační osvědčila se zvláště též značným povzbuzením ruchu meliorační- ho zvláště v oněch územích, kde podniky toho druhu jen pořídku se vyskytovaly. To plalí v prvé řaděo
Antonín Němec Německo Pasov Rosenheim Řezno
41 article
Pošumaví, jehož neblahé poměry hospodářské vy- žadují největší péče kruhů povolaných. Zde prove- dena celá řada malých podníků melioračních se zda- rem nejlepčím a veliký počet nových podníků podob- ných připraven. Co do množství prováděných pod- niků melioračních, dostoupilo provádění staveb vodo- vodů roku 1906 té výše, ze, obnášejíc co do nákladu téměř polovici veškerých stavebních výdajů, stalo s v agendě technické kanceláře činitelem s pod- niky melioračními té doby skoro stejně závažným. Kdežto ještě r. 1902 celý náklad 2.8 mil. K věnován melioracím a regulacím, r. 1906 z úhrnu 4.37 mil. připadá na vodovody 1.93 mil. K a na meliorace 2.44 mil. K. Že ruch v příčině novostaveb vodovodních neochabne, nýbrž ještě stoupne, vidno z toho, že r. 1906 revidováno 63 ových projektů vodovodních s rozpočtem ca. 2,723.000 K, nehledě ke zbytku z r. 1905, a že nové žádosti stále docházejí. Pracemi pří- slušnými ubírá se technické kanceláři mnoho sil, které by jinak při podnicích melioračních vydatně spolupůsobiti mohly. Jest proto na čase, aby pro obstarávání agendy vodovodní utvořeno bylo zvláštní oddělení, které by ovšem musilo býti nadáno dosta- tečným počtem sil, aby úkoly své náležitě zastati mohlo. Provisorní expositury v Chlumci n. C., Jaro- měři a Soběslavi s velkým úspěchem obstarávají ve- dení prací výkonných v přiléhajícím okolí: tak ex- posifura v Chlumci n. C. obstarávala zvláště pro- vadění značného počtu projektů melioračních, expo- situr v Jaroměři úpravu Úpy a Metuje a některé projekty meliorační, expositura v Soběslavi pak mno- hé práce meliorační v blízkém okoli a vedle toho
Pošumaví Chlumec Soběslav Jaroměř Úpa Metuje
42 article
vedení pokusné stanice rašelinné v Zálší. Tento pod- nik, v agendě techn. kaceláře toho druhu prvý, vykazuje již nyní výsledky velice uspokojivé. Velice čilý ruch jevil se v činnosti technické kanceláře také co do revise projektů scukromých kulturních a jiných techniků. Neobyčejný vzrůst těchto projektů jak ce do počtu, tak i v nákladech rozpočtových jest důka- zem jednak velikých požadavků stmn a polřeb melio- račních, jinak též ukazuje, jak velikou měrou techni- cká kancelář podporuje instiluci soukromých kullur- ních techniků. Z projektů, r. 1906 revidovaných, při- padá 27 s rozpočlem 134.832 K 3 h na zřizování ryb- níků a obecních nádržek, což poukazuje na značně se vzmáhající ruch též v tomto směru. — Také podá- vání dobrých zdání v různých oborech techn. kan- celáře se dotýkajících tvoří značnou část její agendy.
Zálší
43 article
Jmenovilě dlužno uvěsti čelná dobrozdání pro Zem- skou banku král. českého v záležitosti půjček melio- račních vodním družstvům, obeím a j. Dále mnohé odborné zprávy výboru zemskému, c. k. místodržitel- ství a c. k. ministerstvu orby. Z dobrozdání, majicích ráz všecbecné důležilosti v oboru zemědělském, dluž- no uvěsli ona týkající se dozoru na udržování melio- rací, provedených pomocí subvencí z fondů veřej- ných, dále v příčině změny § 48. zákona vodníhe, o vypracování projektů pro vodovody malých nema- jelných obcí, o melioračním projeklu pro polohy středolabské atd. — Pokud se týčc zastupování rady zemědělské v komisi pro úpravu řek v král. českém. přednosla technické kanceláře zúčastnil se jako stálý znalec s poradním hlasem veškerých schůzí komise. a měl taklo opětovně příležitost vylknouti zájmy meliorační při projednávání mnohých projektů regu- lačních. — Důležitý oddil činnosti technické kan- celáře tvoří též agenda pedologická, jejíž rozsahu při- bývá stejně s požadavky v oboru melioračním čině- nými a která i při předběžných šetřeních v příčině zřizování vodovodů velmi prospěšně se osvědčuje.
44 article
Působnost oddělení lohoto, nyní větším počtem si nadaného, byla nejnověji rozšířena zahájením prací na mapách pedologických — zprvu pro okres velvar- ský — jež budou velecennou pomůckou pro země. dělce, Z Jednoly českých lesníků zemí koruny české. Třetí výborová schůze tohoto prvního a jediného ryze českého lesnického spolku konala se dne 14. července r. v Praze na Král. Vinohradech. Po přečtenía schválení protokolu o nedávně plné a valně hromadě byla podána zpráva jednatelská a vykonáno přijmuth nově hlásících členů. Zároveň přečteny dopisy: a od Ústřední Malice školské, jímž děkuje tato Jednot za hmotnou podporu, b) od zemského výboru mar- krabství moravského, dle něhož jmenován je vážený člen výboru diplom. lesní inženýr p. Ant. Michálek. profesor lesnických ústavů v Pisku, ředitelem české zemské lesnické školy v Jemnici. Nad tím vyslovena veliká radost a Jednola usnesla se sice mladý, ale na dobrých základech stojící tento ústav všesíranně podporovati. Zároveň však má se i Jednola starali o to, aby při české technice zřízen byl odbor les- nický, by mladí čeští lesníci, po vzdělání vysokém bažící, nebvli nuceni navštěvovati c. k. vysokou
Král Michálek Praha Pisco Jemnice