3
masthead
27. července 1907. Číslo 205
4
article
Japonsko a Korea.
Hlavní zásady smlouvy, učiněné mezi Ja-
ponskem a Koreou, byly včera již ohlášeny
v posledních telegrafických zprávách. Jet
vlastně, jak jsme předpověděli, hotový náběh
k tomu, aby Japonsko dostalo Koreu úplně v
svou moc, ovšem pouze ponenáhlu, klidným
nenásilným vývojem věcí, který by jednak ne-
narazil na odpor evropských velmoci, jednak
nepůsobil v Koreji samé zbytečné a drahé ob-
tíže. Zprávy anglických listů také nelajeně uka-
zují na tu okolnost, že Japonsko pro tu chvlli
nemá dosti vyššího úřadnictva a důstojnictva
aby mohlo se hned pevně uchopiti
vlády celé, proto jemu především přijde
vhod taková jakási doba přechodní.
»New York Herald« dostal zprávu, že mini-
sterstvo korejské samo naléhá na to, aby nový
císař byl zeela odloučen od svého otce, aby
naň nemohl vykonávati vliv, který by japonské
vládě byl nemilý, a mohl by se po případě stát
vždy znova a znova příčinou nových konfliktův
a rozbrojů v armádě. Japonský generál Hase-
geva, jenž vstoupí do generálního štábu korej-
ské armády, přičiní se tam už, aby ji zabez-
pečil novým rlivům.
Souhlasně se oznamuje se všech stran, že
i veřejné mínění na Korejí se uklidňuje — ji-
nými slovy řečeno: smiřuje se s danou
situací.
Hase
Japonsko
Korea
New York Herald
5
article
»Reuterova kancelář« oznámila včera veče
ze Seulu: Činí se přípravy k rvehlé dopravě
4000 námořníků do Čemulpa. Námořnící tito
nebudou již povoláni ke službě, nebude-li to
naprosto nutno. Do Fuzanu bude dopraveno
počínaje pátkem 4000 mužů vojska Dyiu Dyicu
poněvadž markýz Ito přivolil k vyslání japon-
ského vojska do Seulu, aby rozřešeny byly
palčivé otázky odzbrojení korejské armádya
odloučení bývalého císaře od jeho vojska a
rádců. Korejské ministerstvo hodlá těmto poža-
davkům vyhověti, bude-li míti po ruce dosta-
tečný počet vojska.
Když byla smlouva oznámena, přicházely
manželky starých státníků houfně do paláce.
Plačíce a naříkajíce odnášely okamžitě všechno,
co se dalo, až byl palác oloupen o všechny
památky. Vicomte Hajaši vyslovil se k jed-
nomu novináři, že jeho poslání skončilo uza-
vřením smlouvy. Prohlásil dále, že si má Čín
z osudu Koreje vzíti výstražný přiklad a své
záležitosti uchovávati v pořádku, poněvadž by
některý silný národ mohl býti pohnut, říditi se
událostmi Seulu. Chtěl tím »silným národeme
naznačiti Rusko anebo Anglii? Zdá se, že spíše
posladní.
Reuterův
Ito
Vicomte
Seul
Čína
Korea
Rusko
Anglie
6
article
Z Marokka.
Francouzské zahraniční ministerstvo obdr
želo z Fezu zprávu, že maghzen dal zadostuči-
nění, jež bylo žádáno za útok na Francouze
Gironeourta. Tento byl před několika mě-
síci ve Fezu luzou ztýrán a zraněn. Maghzen
dal v přítomnosti francouzského konsula před
vésti domorodce, uvězněné pro přepadení Giron-
courta. Dva hlavní vinníci, kteří doznali, že pře
padení zosnovali a Gironcourta zranili, byli od-
souzeni k dalšímu vězení, ostatní pak propuště-
ni, při čemž kaid položil důraz na to, že svou
svobodu mají děkovati jen velkomyslné přímluvě
francouzského konsula.
Nejnověji se proslýchá, že sultán se odebere
v čele své mahally do krajiny Eltesaru, aby po-
trestal kmeny, které poskytly podporu Raisu-
lovi. Raisuli přinutil sedm domorodých sluho
Mac Leanových, kteří jej následovali, do
zajetí, aby opustili tábor. Chee tím asi zasti
šiti maghzen, aby se zdálo, že život Mae Leanův
jest nyní vážně ohrožen.
O polské politice vlády německé.
»Frankf. Zlg.« uveřejníla právě věcný
proto pozoruhodný článek ve formě dopisu
z Poznaně o protipolské vyvlastňovací politice,
o jejím významu, o jejích výsledeích a o jejích
důsledcích pro tamější Němce.
Dle řečeného dopisu má osnova vyvlastňo-
vacího zákona protipolského přátely zvláště jen
v malém úřadnictvu, v Poznaňsku působícím
»Většinu zdejších Němců — praví se ve stat
doslovně — »odstrašuje již barbarismus, obsa-
žený v projektu, vyháněti úctyhodné lidi z otcov-
ského dědietvl, které třeba po staletí je majetkem
rodiny.«
Vláda prý si dle různých příznaků nemín
počínati výstředně, ale v Poznaňsku přeces
věří, že chce polské majitele zbavovati statko.
jestli záměr takový nebude jasně a zřetelně vy
Francouz
Gironeourt
Maghdit
Mac Leanův
Mae Leanův
Němec
Maroko
Girona
Poznaň
Poznaňsko
7
article
vrácen. Jiná nálada by se ujala, kdyby vláda
chtěla vzláhnouti ruku jenom na takové statky
které se staly předmětem obchodní spekulace.
třeba pod plášlikem vlastenectví. Kdyby vláda
sáhla na takové obchody, nestavěla by se ve-
řejnost proti ní tak příkře, jako se děje nyní,
ač poměry přece by se nezměnily tak, aby
vláda získala souhlas k vyvlastňovacímu zá-
Veřejnosti nelibí se dále, že předseda
osídlovací komise má takovou moc, že jí trp
volnost pohybu širokých kruhů; a trpěla by
ještě více, kdyby se předsedova moc řečeným
zákonem joště zvýšila. Osadníci vědí, že jsou
mu vydání na milost a nemilost, a dle toho se
musejí chovat; podřizují se mu i v takových
záležitostech, ve kterých by toho nikdy neuči-
níli, jsouce samostatnými.
Občanstvo si proto stěžuje, že moc a vliv
státního úřadnictva jsou přílišny, známy jsou
případy, ve kterých vlivem shora byli boyko-
továni obchodníci, kteři »nahoře« nepožívali pří
zně. Kde je obchodnictva více, tam zakládaji se
nejrůznější družstva, aby volný obchod byl od-
straněn; při těchto opatřeních musejí spolupůso-
bili osadníci, kteří bývají spolehlivější než na př
manželky samotných úřadníků, jež kupují tam.
kde dostanou lepší zboží, aťsí u Němce nebou
Poláka. Tím způsobem znesnadnilo se postavení
nejvíce židům, jimž škodi družstva, úřadníky
zakládaná, a kteří trpí zároveň soustavným boy-
kotem Poláká.
Němec
Polák
8
article
O takové činnosti úřadníků, germanisujíeíeh
Poznaňsko, praví se v dopise doslovně: »Živel
úřadnický stává se ve Východní Marce pořád
mocnějším, a budou-li se věci vyvíjeti dosavad-
ním způsobem dále, pak zde v brzku budeme
míti poměry ruské, to jest vyslovený stát úřad-
nický.«
Proto je i mezi konservativci mnoho od-
půrců vyvlastňovací předlohy: překáží jim pocit
že moc úřadnictva by vzrostla do nekonečna,
kdyby se mu svěřilo právo vyvlastňovací. Z toho
vznikl požadavek, aby do osidlovací komise byli
přibráni vůdčí mužové všech stran a všech
vrstev občanstva. Není však jisto, že členstvi
v komisi přijmou také zástupcové směru opravdu
svobodomyslného, kteří by takto musili spolu-
působiti při potlačování jiného národa a při
zřizování zpátečnického státu úřadnického. Za-
kupování a pak rozdílení statků lze sice schva-
lovati, zvláště z důvodů národohospodářskýcb —
jich majetníci žijí namnoze mimo zemí a tam
spotřebují výnos statků těch, mímo to nyní
Poznaňsko
9
article
obdělává statky cizí dělnictvo, které statisice
čistého výdělku rovněž odnáší za hranice země
než dosavadní způsob činnosti té má nedo-
statky, které by se přijetím vyvlastňovací před-
lohy ještě zvětšily. Průměrný Polák je míru
milovný člověk a dobrý druh, který se zabývá
vším jiným spíše nežli velezrádnými myšlen-
Nepřátely státu jsou agitátoři, jichž by se
však zákon vyrlastňovací ani nedotkl, kterým
by naopak jen prospěl. »Stejně nebezpečny
píše se v naznačené stati doslovně — jsou
rejdy těch německých chauvinistů, kteří
svůj životní úkol spatřují především v trvalých
šarvátkách se svými krajany. Velké masse j ak
Němců, tak Poláků je tento bezúčelný,
státní blaho poškozující spor nanejvýše nesym-
patický, a vláda znepřáteli si nejenom Poláky.
nýbrž také Němce, bude-li přilévati oleje do
ohně požadavkem práva vyvlastňovacího.«
Stať tato má nepopíratelnou cenu politicko-
národní zvláště proto, že ji Němec psal pro
Němce v časopise uznaného významu.
Polák
Nepřátet
Němec
12
article
Češi v Srbsku.
Češi v Srbsku.
Po letech zatoužil jsem zase zalétnouti do
Srbska, poohlédnouti se zde trocbu, navštíviti
přátele a krajany, kteří koncentrují se zvláště
ve větších městech a to zejména řemeslníci, jež
nalezneš jak v Bělehradě tak i také Niši u větš
míře, dále pak ojedinělé skoro v každém men-
ším městě. V poslední době bylo přijato více
českých inženýrů ke stavbě železnie: Obrenovae
Valjevo-Užice, Paračin-Zajčar-Vrška Čuka atd
První zastávku učinil jsem v Běle-
hradě, kde žije největší počet našich krajanů.
Český konsulát, jak hostinoc „U Bajlon
se nazývá, soustřeďuje český živel, zastoupený
spolkem: „Lumirem“, který exístuje již
drahnou řadu let. Předsedou jeho jest průmysl-
ník p. J. Všetečka, místopředsedou p. Novotny,
jednatelem p. Krůta, dilovedoucí v keramické
továrně, knihovníkem p. Koláček, pokladníkem
p. Jos. Pavlícek, správcem domu pan Nemrava,
který drží v nájmu hostinec. Jedním z důležitých
činitelů spolku jest kapitán Václ. Jůza, který by
jeho spoluzakladatelem a pak dlouholetým jed
natelem. — „Lumír“ pořádá české zábavy, diva
delní představení, v létě výlety, k nimž dosta-
vuje se hojně krajanů.
Mnoho starých veleránů, působivších v stát
ní i privátní službě, zemřelo, ale za to přistě-
hovali se sem jiní, mladší lidě a tak mezera, po-
vstalá úmrtím starších, vyplněna členy mladší-
mi. Ovšem dlužno uvésti, že Srbově v novější
době hledí obsazovati uprázdněná místa ve
všech oborech svými silami, jak samo sebous
rozumí a za tou příčinou nenaleznou cizinei
tak lehce službu, jako to dříve bývalo, ač řeme-
slníci najdou zde vždy zaměstnání a práci.
Čech
Čuk
J Všetečka
Novotný
Krůta
Koláček
Jos
Nemrava
Václ
Jůza
Srbův
Srbsko
Bělehrad
Niš
Užice
Běla
ParačinZajčar
Obrenovae Valjevo
hradit
13
article
Nově založený cukrovar u Bělehrádu při
vábil více Čechů do Srbska a povstala zde
z většiny česká kolonie. Ze starších, dlouho žijí
cích krajanů v Bělehradě uvádím: malíře a pro
fesora VI. Tilelbacha, jenž zanáší se etnografi
ckým studiem a v té příčině vyniknul, p. Krej
číka, řezbáře a ředitele řezbářské školy jím zn
ložené. Škola má státní subvenci a dosti slušno
jest navštivena. Zajímavo, že zvláště dámy se
o ni zajímají. Viděl jsem některé jejich práce
a líbily se mi. Parní mlýn a lihovar vede J. Vse
tečka, pivovar a mlýn „Bajlonů“ synové po
zemřelých majitelích Jak. a Ign. Bajlona, jimě
patří veliký statek v Crnuci u Požarevce. Pro
fesor Malina jest tuším na pensi, podobně ředite
reálky p. Pleyel a kapelník Čížek.
Starý sládek Jos. Brabec ještě jest na živu
P. Krika, majitel stolařské dílny, zařídil se slus
ně a vede se mu dobře. Podobně Vaňkovi, Vál-
kovi, rukavičkáři, Čermákovi, úř. minist. vojen
ství, Hrochovi, síťaří atd. atd.
Synové p. Michla, bývalého kuchaře králo
Milana, zaujímají čestná postavení ve veřejném
životě srbském, jeden jest lékařem, druhý majo-
rem u dělostřeleetva, třetí advokátem, čtvrtý lé-
kárníkem.
Čecho
Tilelbach
J Vs
Malin
Brabec
P Krik
Vaněk
Hroch
Michl
Milan
Srbsko
Bělehrad
Crnuc
14
article
Dále uvádím zde pana Funka, rukavičkáře
Hlouška, Kožešníka, Krůtu a Ducháče, Bláho
z keramické továrny, Procházku, cukráře, Jansu
ředitele pletařské školy, Chmelaře, dílovedou
cího v trikotové továrně, sládka Táborského (ze
Zemuna). V Bělehradě bydli vdova po zesnulém
MUDru. Sedláčkovi, vdova po vrchním inženýru
Bartošovi, Přítelová. Kromě toho, jak již z po-
čátku podolknuto, nalézáme tu četné úřadníky cu
krovaru, jenž jest rozsáhlý a moderně zařízen
Působí zde správce p. Čuba, adjunkti A. Zajíe
a Picka, chemikové Procházka a Trčka, krom
toho asi 50 Čechů jako mistrů a předních děl-
níků.
Krom toho v každém větším podniku na
lezneš krajana. — —
Vedle Bělehradu jest to zvláště Niš, v niž
setkáváme se s Čechy. Za letošního pobytu
v Niši jednoho dne seděl jsem v hotelu „Orient“
a poslouchal českou kapelu p. Vlaštovky. Kde se
vzali, tu se vzali krajani a nežli jsem se obrátil,
sedělo jich 14 u stolu. Bavili jsme se dobře.
Přisedli si i někteří důstojníci a zábava nesla
se plným proudem jako někde v Praze. Poslou-
chali jsme divadelní hru společnosti „Sinděliče!
a v meziaktí českou hudbu.
Seděl zde starý „Nišlija““, strojvedoucí Věk.
Funk
Hloušek
kožešník
Krůta
Ducháč
Bláha
Procházka
Jansa
Táborský
Sedláček
Bartoš
Přítelová
Čuba
A Zají
Picek
Trčka
Čecho
Věk
Bělehrad
Niš
Čechy
Praha
Sindělič
15
article
Krýza, který jezdí vlakem střídavě do Ristovce
na turecké a do Caribrodu na bulharské hra-
nice, dále pan Doubravský, lěkárník, s chotí.
úřadník železn. Bartoš, uzenář Choděra, trat
mistr Jaro, privátník Holan, rázný a vesel; ka-
pelník vojenské hudby p. J. Vinš a jiní.
Šefem želozničních dílen jest krajan nás
p. Pospíšil, okr. lesníkem p. Riegr, kapelníkem
p. Bursa, v dílnách na železnici působí p. Kukla.
Švarc atd.
Češi dobře se snášejí a třeba by někdy s ně
které strany učiněn byl na ně útok, neznači to
celkem oslabení slovanské vzájemnosti.
Vedle Niše jest česká kolonie v Boru u Ti
moku, kde nalézají se rozsáhlé doly měděně
jež objevil náš krajan, zesnulý ředitel Fr. Šistek
a které jsou velmi výnosné. V nich působ
mnoho našínců, z nichž uvádím: inženýry Ha
velku a Pokorného, tajemníka R. Rilce, vrchníh
účetního Průšu, úřadníka Horáčka, v huti: úřed
níka Nováka, Fingulína, Kounovského, šefa dí-
len, Belšana, podšefa, lezce Macha a j. v. Pod
ník jest veliký, financován francouzským druž-
stvem a ukazuje geologickou znalostí horni-
ckého ducha zesnulého inženýra Šístka, jenž
zanechal zde trvalou památku mezi zdejším li-
dem, jejž dobře znal a uměl s ním dobře zachá-
V druhých dolech „Sv. Anně“, které té
Šístek objevil, v nichž dobývá se zlato rýžová-
ním neb amalgamací podobně jako v Kalifornii.
jest správcem krajan náš p. J. Kučera, šicht-
zeti.
Krýza
Doubravský
Bartoš
Choděra
Holan
J Vinš
Pospíšil
Riegr
Bursa
Kukla
Švarc
Čech
Šistek
Pokorný
Průša
Horáček
Novák
Fingulín
Kounovský
Belšan
Mach
Anna
J Kučera
Niš
Bor
Francie
Kalifornie
16
article
mistrem Pauer, hostinským jest též Čech, jméno
jeho jsem zapomněl. Vím ale, že umí vyprávěti
na sta anekdot.
„Sv. Anna“ patří bělehradskému průmysl
níkovi p. Weifertovi a leží asi 4 hodiny vzdálen
na východ od Boru. Jinak zove se „Rusman“
Podnik má budoucnost. Jedná se jen o jeho roz-
šíření.
Jinde nalézáme Čechy v Buko v u, vina
ské a ovocnářské škole státní blíž Negotína. Po
sobí zde jako pomolog a docent na škole p. Bu-
rian, jenž založil zde nové školky a vzornou
ovocnářskou zahrádku, v níž zejména krsky
s úspěchem pěstuje: Jako ekonom působí zde
pan Valenta z Plzně. — V Zajčaru, kde jest
pochován lékárník Vavříček, nalézáme p. Va-
lentu, učitele hudby, p. Čecha, horního inže-
nýra; v Kňaževci pana Jahodu, lékárníka, v Po-
žarevei p. Čečelského, též lékárníka. V Kra-
gujevci v arsenálu nalézá se více Čechů, po
dobně v Ljubíči u Čáčku žije rodina inž
Nekvasila; v Kostolci na Dunaji rodína pana
R. Pilce.
Krajanů našich jest ještě více, však nebyle
mi možno seznati jména všech i uvěsti je zde.
Že se časem pole působnosti Čechů v Srb-
sku zmenší, leží na bíledni. S tím faktem mus
se počítati. Srbové získají své síly. Posíla,
mládež do ciziny na vychování a také se mus
o ni postarati.
Řemeslníci, dále na čas inženýři ke stavbě
drah, horní inženýři, sladovničti, mohou zde na-
lézti existenci, jinak ale jest vše dosti zaplněno
— a ten, jenž by si dělal iluse v jiných oborech
špatně by pochodil.
Pauer
Anna
Valent
Vavříček
Čecho
Jahoda
Nekvasil
Srb
Srba
Čechy
Buka
Plzeň
Zajčar
Virginie
Ljubíč
Kostolec
Dunaj
17
article
Několik slov o výzkumu neznámých
končin země.
Napsal dr. V. Švambers.
Staletá touha seznati neznámé dosud kon
činy naší planety, uplatníla se zvlástě v pře
dešlém století. Na místo conquistadorů, jež na-
déje na poklady snadno získatelné hnala do da
lekých krajů, nastoupila legie cestovatelů ideal
nějších, jimž výzkum sám byl účelem i od-
měnou. Rychle vyplňovaly se prázdné dosud
plochy na mapách a na místo nespolehlivých
údajů nastupují záznamy čím dále, tím více
precisnější.
Ovšem také kolonialní expanse evropskýeh
států mnoho tu přispěla a podnes přispívá k se
znání méně známých zemí.
Tato kolonialní expanse, jak se zdá, do-
sábla již teritorialních hranic — povrch země
jest rozdělen — a nyní nastává intensivnější
výzkum teritoril na rychlo získaných a jer
zhruba seznaných. Není ovšem vyloučeno, an
zdá se dosti pravdě podobným, že vedle toho
bude pokračovati pohlcování drobnějších útvarů
státních, zvláště oněch, jež zůstaly kulturně po
zadu, oněmi státy, jež domohly se postaven
velmocenského.
Pravili jsme, že ony bílé plochy, jež n
mzpách vnitra některých kontinentů do nedávna
převládaly, dnes se již velice sevrkly. I ten
kontinent, jenž nejděle vzdoroval, totiž Afrika.
díky vytrvalosti lidské, stal se až na nemnohé
výjimky dosti přístupným. Tam, kde Stanley
jeden z největších typů lidské energie, razilsi
jen s nadlidským namáháním cestu, tam může
dnes kdokoliv, jen když má dostalečné zdravi
a s dostatek peněz, poměrně pohodlně cesťovati.
doktor
V Švambers
Stanley
Afrika
18
article
Afrika vykazuje dnes již jen jednu velikou
souvislou plochu zcela neznámou. Jest to vý-
chodní Sahara, Libyeká poušť. Zde ještě neznámá
plocha jest asi třikrát tak veliká, jako Rakousko-
Uhersko. Nehostinná poušť láká tu jen málo
cestovately. Ale přece zůstává charakteristickým
zjevem, že i v této naprosto neznámé poušti
byla aspoň theoreticky vedena hranice zájmové
sféry dvou největších mocnosti koloniálních,
Francie a Anglie.
Na mapě Asie spatřujeme větší neznámé
plochy především ve dvou končinách: v Arab
a v Ti belu.
Celá skoro jihovýchodní čásť Arabie, ledy
končiny, jež se na mapách označují jako pí-
sečné pouště Dahna (Roba el Chaly) a el Ahkat
jsou stejně málo známy, jako východní Sahara.
O Tibet pokoušela se v poslední době celá řada
cestovatelů. Cestami jich třiští se veliké ne-
známé plochy. V severní Sibíři jest siť říčná
dosti dobře známa, ale mezi jednotlivými řekami
jsou končiny jen méně známy.
Největší neznámé plochy země jsou nyní
v končinách polárních a to zase v první řadě
za jižním polárním kruhem, v Antarktidě. Zde
existuje ještě souvislá neznámá plocha, jež roz-
sahem svým rovná se celému kontinentu.
Člověk pronikl v Antarktidě nejdále jen
k 82° 17“ j. 5. (anglická výprava Seottova
29. prosince 1902).
Lépe jsme na tom s vědomostmi o sever-
ních končinách polárních. Po periodě velikýeh
katastrof nadešla tu zase doba krásných úspěchů.
Příčina spočívá jednak v nalezení nových směrů
výzkumu (výpravy Nansenova a Sverdrupova)
jednak v zlepšení techniky polárního cestování.
Rob
Nansenův
Sverdrupův
Afrika
RakouskoUhersko
Francie
Anglie
Asie
Arabia
Dahna
Antarktida
19
article
Úspěchy, jiehž v posledním desítiletí dosaženo
ukázaly, že neměli pravdu ti, kdož tak zmálo-
myslněli, že zřikali se již extensivního výzkumu
polárního a prorokovali budouenost jen čistě
vědeckému výzkumu pouze v snadněji dosaži-
telných končinách bassinu arktického. Zkušenost
ukázala, že právě tento zdánlivě bezpečnější vý-
zkum vyžádal ai větší spoustu obětí, než onen.
jenž se nesl do neznáma. Nansen na památne
cestě dosáhl 7. dubna 1895 nejsevernějšího bodu
na 86° 14 s. š. Severní tuto šířku překonal
kapitán Cagni 25. dubna 1900, dosáhnuv 86
34 s. š., avšak ani to již dnes není nejsever-
nější člověkem dosažená šířka, neboť námořský
inženýr americký Rob. E. Peary, jenž již tolik
cest do polárních končin nad severní Amerikou
vykonal, dospěl 21. dubna 1906 až na 87° 6-
sev. šIřky.
Pro nedostatek potravin musil tu zříci se po-
kračování v cestě a nastoupiti zpáteční pochod
Skoro ve stejnou debu byla skončena jiná výprava,
jež rozluštila staletý požadavek. Poprvé jedna a táž
loď obeplula severní pobřeží Ameriky a vnikla
z Atlantického oceánu do Tichého oceánu. Kapitán
R. Amundsen na malé lodi „Gjča“ během let 190
až 1906 podnikl cestu, jejímž předním cílem bylo.
zjistiti severní magnetický pól. Po dvojím přezimo-
vání v končině, kde zahynula svého času výprava
Franklinova, pronikl úzkými průlivy mezi -obřežím
soverní Ameriky a Arktického archipelu na se
Rob
E Peary
R Amundsen
Franklinův
severní Amerika
Amerika
Tichý oceán
20
article
verni pobřeží Alasky a odtud po opětném přezímo
vání průlivem Beringovým do Tichého oceánu. Vý-
prava tato, i při mnohem menšíchi prostředcích, než
jaké byly k disposici jiným polárním výpravám (při
nichž šel náklad často do milienů), zcela přesně
splnila svůj program. K čistě vědeckému výkonu
připojil se tu i veliký zevní efekt. Již před 400 lety
pokoušei se nalézti tak zv. průplav severozá padní,
jenž by usnadnil plavbu z Evropy do Asie; i vysoké
ceny byly vypsány na jeho uskutečnění. Průlivy
zdojší byly seznány sice již v první polovici XIX
století, a před 50 léty docela i jedna anglická vý-
prava prošla přes arklický archipel z Tichého occánu
do Atlantického, ale velitel kap. MeClure zachrání
životy svých lidí jen tím, že opustil svou loď „In-
vestigator“ v průlivu Banksově. Byla tudíž „Gjoa“-
první lodí, jíž se podařilo severně od Ameriky tc, co
r 1879 Nordenskiöldovi na lodi „Vega“ severně od
Asie.
Beringův
Banksův
Vega
Aljaška
Tichý oceán
Evropa
Asie
Ina
Amerika
21
article
Jest samozřejmo, že po takových úspěších
v polárních mořích opět vzrůstá chut k tomuto vý-
zkumu. Projektuje se celá řada výprav arktickýchi
anarktických, a do služeb jejich mají býti postaveny
nejmodernější pomůcky, jako automobil, telograf bez
drátu, ano i pokus balonem má býti — i po smutné
zkušenosti a výpravou Andreeovou — opětován.
Nadějeme se, že nám bude přáno v příštích roč-
nících télo publikace roferovati o zajímavých poku-
sech, a doufejme, že i o neméně zajímavých výsled-
Méně neznámě plochy, než kontinenty a kraje
již uvedené, skýtá dnes Amerika. Velmi rychle mizí
tu ojedinělé bílé plochy na mapě severní Kanady
Labradoru. Ostatní končiny Ameriky jsou již mno-
hem více známy. Totéž lze říci i o Australii. Zde
sice západní polovici kontinentu převládá poušť, jež
není o mnoho méně přístupna, než pouště severní
Afriky, avšak i zdo lze řici, že doba velikých ob
jevů minula.
Amerika
Labrador
Austrálie
severní Afrika
severní Kanada
23
article
Jos. Zd. Raušar.
Zdeněk
Raušar
24
article
Ohlas sokolských slavností ve
Francii.
nne
»Le Gymnaste«, orgán Unie gymnastů fran-
couzských, přináší v posledním čísle obšírnou
zprávu o slavnostech sokolských na 38 stranách
s pěti vyobrazeními.
Po nadšeném úvodu p. H. A voiro na
jenž líčí velkolepý dojem slavností a vřelé při-
jetí, jakého se dostalo Francouzům v Čechách.
popisuje p. Leroy podrobně celý průběh sletu,
nešetře slovy obdivu pro vzornou organisaci
ušlechtilé snahy Sokolstva, a vystihuje vždy je-
jich ducha. Tak při líčení závodů poznamenává:
Ve Francii přikládáme příliš velkou důležitost
závodům, v Čechách hledí výše a dále. Indivi-
duality mizí před společným úspěchem, práce
je přede vším, Popsav cvičení Sokolek, dodává
Kdy dospějeme také u nás k tak prospěšné fy-
sické výchově paní a dívek. Jsme teprve u ne-
smělých pokusů.
Na konec píše p. Leroy: Před r. 1889
vědělo se u nás velmi málo o Čechách, českém
národě a Sokolech. Dnes, dík Sokolům, dik
gymnastům francouzským a jich prvním a tak
slavnostním setkáním v Paříži r. 1889, v Praze
r. 1891 a pozdějším, velký tisk nám pomáhal
v naší akci a propagandě, a opakoval s nám
všem spoluobčanům: Máme tam dole v Če-
chách, v Praze statečný lid, silný a ušlechlilý
který nás chápe, obdivuje, miluje a který jde
s námi.
Francouz
Leroy
Sokol
Francie
Čechy
Paříž
Praha
Le Gymnaste
25
article
Při návratu z prvních čest říkali jsme př-
buzným a přátelům: Byli jsme v Praze; kdybyste
viděli ty krásné slavnosti, to velkolepé a sym-
patické přijetl, jakého se nám dostalo! Nyní s
nás vyptávají sami: Byli jste v Praze, jak jste
šťastni, jaké to slavnosti a jak krásné přijetí,
všechny žurnály o tom psaly.
Jest to pěkný výsledek a chceme ještě
větší. Pérem, slovem, skutkem, řečmi a před-
náškami budeme pokračovati a úsilovněji než
dříve ve své činně a úspěšné propagandě na
prospěch spřáteleného národa, abychom viděli
stále se množiti a šířiti naše prospěšné a tak
milé styky. Jsme spřízněni stejnou ušlechtilosti,
zájmy a názory. Projevíme přede všemi svou
vděčnost a obdiv pro Čechy a Sokoly, jak jsme
byli přijati v krásné a drahé zemi české, v zla-
tém městě Praze.
Budeme moci po pěti neb šesti letech opět
přijíti na VI. slet sokolský? Jest to naší nej-
větší touhou. Kdož ví, ale naše děti budou po-
kračovati v tom, co jsme tak dobře započali
a dobré símě ponese ovoce. Naši synové půjdou
do Čech, do Prahy a nádherné a tak povzbu-
zujíeí divadlo, jehož budou svědky, bude pro
ně rovněž a pro ně zvláště velkým poučením-
Vráti se silnější, odhodlanější a s větší důvěrou
a v jejich mladé a plodné obraznosti vzroste
onen ideál vlastenectví, cti, spravedlnosti a svo-
body, bez něbož se nevykoná ničeho.
Sokol
Praha
Čechy
zujíeum divadlo
26
article
Eudba.
Eudba.
+ Z České Filharmonie. Dnes od 5. hod. odp
koná se koucert v Riegrových sadech na Kr. Vino-
hradech. Vstupné 20 h za osobu.
Riegrův
Kristus
Český filharmonie
Vinohrad
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Stolice českého jazyka v Nebrasce. »Pokrol
Západu« oznamuje, že přiciněním ředitele »Pokroku-
pana V. Bureše a prof. B. Šimka z universily
Jovské byla stolice českého jazyka na státní univer
sitě v Nebrasce netoliko povolena, ale i obsazena
Učitelem stal se profesor Jefrey Hrbek, všeobecně
známý v českých kruzích v Jově.
= Řádové insignie v Dublíně nalezeny. Z Lon
dýna, 26. července. Jak se z Dublína sděluje, byly in-
nignie řádu sv. Patrika opět nalezeny a vůbe
prý nebyly z dublínského zámku ukra-
deny, Král Eduard měl insignie, které mají cen
jednoho milionu korun, posledně loni za svého po-
bylu v Londýně. Po inventuře nových rytířů řádu sv
Patrika uložil jistý úřadník insignie ne
dopatřením do jiné skříně, než ve ktere
se dříve chovaly a zapomněl (1) na to
Když pak před několika nedělemi měly býti insignie
vyňaty ze schránky pro ně určené, nebyly ovšem
nalezeny, a nastal poplach. Případ jest tím mrzutější.
že král nemohl následkem toho investovati nové řá-
dové rytíře. — Vysvětlení toto není ovšem příli
duchaplně vynalezeno a nečiní zajisté nároků na
věrohodnost. Podezřelé jest, že se již před několik
dny ohlašovalo, že ztráta bude vysvětlena prekva-
pujícím způsobem. Byla snad naposledy správnou
kombinace Conana Doylca, jenž měl v podezření
irské nacionály, že chtěli provésti demonstraci proli
králi Eduardov. a insignie na čas odstranili, aby s
jimi nemohl ozdobiti?
západ
V Bureš
Šimek
Hrbek
Lon
svatý . Patrik
Eduard
svatý Patrik
Doylca
Nebraska
Londýn
28
article
Ze ziskuchtivosti „vyzvědačem“. Ze Lvova.
26. července. Ve vyzvědačské aféře zdejší bylo dosu
zatčeno 5 osob, totiž známý již Rus Kotlarovič.
klicnice Gembarská, dva rušt poddaní Bycha
Rappaport, a jeden tajný ruský agent
— Vzbouření židů proti drahotě masa. Z Filadel
lie, 26. července. Následkem nesmyslného zdražení
masa konalo 2000 židovských žen pro-
testní shromáždění a táhly pak v prů
vodu mužů na řeznické krámy v ghettě
Rus
Kotlarovič
Gembarská
Rappaport
Lvov
29
article
které vyplenily. Polily maso petro-
lejem a zničily obchodní knihy řez-
níků. Policie chtela zakročiti, byla
však uvltána deštěm kamení. Mnoh
osob bylo zatčeno a četné ženy i děti
byly policisty zraněny.
— Nová krápníková jeskyně. Z Berlína, 26 čer-
vence. Ve vápenném lomu u Atlendornu ve Vestfál-
sku byla při trhacích pracích objevena velká a krásná
krápníkova jeskyně. Jest až 15 m vysoká a 10 m
široká a má asi 60 výklenků. Krápníkové vodopády
jsou lesklé a bílé jako snih, takže se podobaji ledov-
= Kostra obrovského ješiěra byla dle zprávy
Berlinského „Tagu“ z Nového Yorku nalezena ve
Wyomingu. Kostra jest 314 stop dlouhá. Dle úsudku
odborníků vážilo celé zvíře asi 100.000 liber.
= Vrtochy blesku. Z Londýna, 26. července.
Nad okolím Carrick-on-Shannonu v Irsku snesla se
včera hrozná bouře s krupobitim Muž jménem Do-
berty z vesnice Drumsy byl v širém poli zasažen
bleskem a omráčen. Když se vzpamatoval a přišel
domů, nalezl svoji dceru bleskem hrozně popálenou
a umírající. Oba byli skoro ve stejnou dobu bleskem
zasaženi.
= Nešlěsti na dráze. Z Londýna, 26. července.
Berlín
Nový York
Wyoming
Londýn
Carrick
Irsko
30
article
Nedaleko Montgomery přetrhla se včera jedna spojka
u nákladního vlaku, jenž vezl koně a ovce na vallis-
skou hospodářskou výstavu, čímž se vlak rozdělil na
dvě části. Zadní polovice vjela velkou rychlostí na
přední čásť, takže se vozy roztříštily a trosky se
vysoko na sebe nakupily. Personál vlaku a zvířata
nalézali se pod troskami. Záchranný sbor vytáhl tři
mrtvé a několik těžce zraněných osob. Škoda, způ-
sobená zabitím cenných zvířat, jest značná.
= Rozparovač děti. II. Z Berlína, 26. července.
V severní čtvrti zdejšího města bylo obyvatelstv
rozčileno zprávou, že dnes odpoledne neznámý muž
spáchal ve slavu šílenství řadu vražedných
útoků na malé děti, Slušně oděný muž vešel
v Linienstrasse do jednoho domu, kde smrtelně zranil
osmileté děvče. Potom vyběhl ze stavení a o několik
domů dále zranil jiné dvě děti. Kromě toho byly
v blízké ulici nalezeny další dvě děti zraněny. Pa-
chatel, dle všeho šílenec, dosud zadržen nebyl, ač
policie pilně po něm pátrá. Ve čtvrti, kde těchto
pět dítel bylo zavražděno, nastala obrovská paníka.
— Z Berlína, 26. července. (K.k) Neznámým
mužem byly dnes odpoledne v různých ulicích těžce
zraněny dvě děti. Pachatel jim rozpáral břicho.
cům.
Montgomery
Berlín
31
article
Jedno dítě podlehlo již na záchranné stanici zranění
O třech podobných případech došlo oznámení z ostat
ních policejních obvodů. Zdá se, že pachatel, který
dosud nebyl dopaden, jest choromyslný. — Z Ber-
lína, 26. července. (K. k.) Dle úřadní zprávy po-
ranil v severni části berlínské muž, jak se zdá choro-
myslný, smrtelně 4 děti bodnou ranou do života.
Jedne dítě již zemřelo. Pravi se, že byl
porančno ještě páté dítě. Policejní presidium vypi-
suje odměnu 1000 marek na dopadení tohoto muže
Všechny policejní obvody obdržely rozkaz, aby vy-
slaly na ulice pokud možná více hlídek a pátraly
pilně po pachateli. Dle popisu jest to dobře ošacený
velký muž ve stáři od 25 do 27 roků.
Redaktor veden v poutech k soudu. Z Berlína
26. července. Z Mühlhaus oznamují: Sociálně-demo-
kratický redaktor Wicky, pro urázku na osmr dní
uvězněný, byl včera předveden k soudu jako svědek
v poulech. Akoliv rozhodně proti tomu protestoval
nebyla mu pouta sňata a učiněno tak teprvě, když
od výslechu byl odveden. Případ budí zde veliké
vzrušení.
Berlín
Mühlhaus
Wick
32
article
= Spor o Lionarda. Z Paříže se sděluje: Sou-
kromý prodej obrazů způsobil zurivé nepřátelství mezi
dvěma vysoce urozenými osobami. Běží o markýza
Ferriěra de Richemont a hraběnku F., ., jejíž plné
jméno listy posud zamlčují. Markýz má sbírku draho-
cenných starých obrazů a když no hraběnka jednoho
dne navštívila, zalíbil. jí jeden Lionardo da Vlncí
tak, že nepupusíila, až jí ho marký: zároveň s jedním
obrazem Cimabueovým za 130.000 franků prodal. Celá
historie jest nyní poněkud zapletena, neboť markýz
žaluje hraběnku, že sice obrazy vzala, ale peníze zů-
stala dlužna, kdežto hraběnka tvrdí, že za prvé ob-
nos zaplatila, a za druhé byla oklamána, poněvadž
obrazy jsou padělky. Toto poslední nebylo by nijak
divným, neboť jest starou praktikou padělatelů, uml-
stiti své výrobky u authentických aristokratů, kde
jméno majitele a předstíraná okolnost, že se obrazy
již po několik století nalézají v majetku rodiny, zdají
se milovníku poskytovati veškerou záruku. Zdaji jde
v tomto případě o nové vydání této staré praktiky
a markýz vědomě nebo nevědomky pracuje do rukou
padělatelů, anebo zdali hraběnka napálila marký za.
zjistí se soudním vyšetřováním. Zatím se obě strany
navzájem nazývají podvodníky. Markýz tvrdí, že uro-
zená dáma padělala kvitanci, kterou předkládá a hra-
běnka zase obviňuje markýza, že jí prodal padělky
Srad aspoň jedna strana bude se moci očistili, sice
by aristokracie byla příliš blamována.
Ferriěra Richemont
Cimabueův
Srad
Paříž
33
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V Anenském dvoře, kde se tiskne
vydává počestná »Bohemie«, panuje od vče-
rejška nesmírný zármutek. Stalo se nové strašlivé
násilí na pražském němectvu, a sice násilí tím
horší a obmyslnější, že bylo spácháno státními
úřady! Považte si, kam až spějí poměry v tomto
státě, když už i — dle slov citovaného pra-
mene — »generální ředitelství c. k.
státních drah via facti hoví poče-
šťovacím choutkám. — Co se to vlastně
stalo? Ředitelství státních drah v letošní letní
sezoně na abonentních a okružních lístcích, pro
Prahu vydaných, dalo vylisknouti zeela
správně a jedině správně názvy ulic jako
míst vydacích: Hybernská ulice, Havličkovo ná-
městí, Václavské náměstí. Nad zákonitým cho-
váním ředitelství státních drah upadá »Bohe-
mia« ovšem téměř v zuřivost, stěžujíc si na
zdejší dopravní ředitelství, že »přijímá za
svou famósní praxi o nepřeloži-
telnosti uličních názvů«, a dodávajíc:
»ví-li o to železniční ministr pan dr. Derschatta,
a co si o tom mysli?« — Co si o věci pan
ministr železnic mysli, bude asi a zůstane velmi
lhostejným, zrovna jako záchvaty mdloby u po-
čestné »Bohemie« nad »famósní praxi« o ne-
přeložitelnosti pražských uličních názvů. Jisto
je, že v Praze máme pouze Hybernskou
ulici, Václavské náměstí atd., a okružní lístky
státních drah, vydávané v dotyčných třidách,
musí na svých obálkách nést pouze toto jediné a
správné, nepřeložitelné označení. Auto-
nomní právo obce pražské na české ulične
názvosloví v české Praze bylo samo-
zřejmě uznáno, jest tudíž v první řadě povin-
doktor
Derschatt
Praha
hybernský ulice
Václavský náměstí
hybernský
český Praha
Bohemia