ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 13643110-7729-11dc-a9fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 126, place 83, work 4, org 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
27. července 1907. Číslo 205
4 article
Japonsko a Korea. Hlavní zásady smlouvy, učiněné mezi Ja- ponskem a Koreou, byly včera již ohlášeny v posledních telegrafických zprávách. Jet vlastně, jak jsme předpověděli, hotový náběh k tomu, aby Japonsko dostalo Koreu úplně v svou moc, ovšem pouze ponenáhlu, klidným nenásilným vývojem věcí, který by jednak ne- narazil na odpor evropských velmoci, jednak nepůsobil v Koreji samé zbytečné a drahé ob- tíže. Zprávy anglických listů také nelajeně uka- zují na tu okolnost, že Japonsko pro tu chvlli nemá dosti vyššího úřadnictva a důstojnictva aby mohlo se hned pevně uchopiti vlády celé, proto jemu především přijde vhod taková jakási doba přechodní. »New York Herald« dostal zprávu, že mini- sterstvo korejské samo naléhá na to, aby nový císař byl zeela odloučen od svého otce, aby naň nemohl vykonávati vliv, který by japonské vládě byl nemilý, a mohl by se po případě stát vždy znova a znova příčinou nových konfliktův a rozbrojů v armádě. Japonský generál Hase- geva, jenž vstoupí do generálního štábu korej- ské armády, přičiní se tam už, aby ji zabez- pečil novým rlivům. Souhlasně se oznamuje se všech stran, že i veřejné mínění na Korejí se uklidňuje — ji- nými slovy řečeno: smiřuje se s danou situací.
Hase Japonsko Korea New York Herald
5 article
»Reuterova kancelář« oznámila včera veče ze Seulu: Činí se přípravy k rvehlé dopravě 4000 námořníků do Čemulpa. Námořnící tito nebudou již povoláni ke službě, nebude-li to naprosto nutno. Do Fuzanu bude dopraveno počínaje pátkem 4000 mužů vojska Dyiu Dyicu poněvadž markýz Ito přivolil k vyslání japon- ského vojska do Seulu, aby rozřešeny byly palčivé otázky odzbrojení korejské armádya odloučení bývalého císaře od jeho vojska a rádců. Korejské ministerstvo hodlá těmto poža- davkům vyhověti, bude-li míti po ruce dosta- tečný počet vojska. Když byla smlouva oznámena, přicházely manželky starých státníků houfně do paláce. Plačíce a naříkajíce odnášely okamžitě všechno, co se dalo, až byl palác oloupen o všechny památky. Vicomte Hajaši vyslovil se k jed- nomu novináři, že jeho poslání skončilo uza- vřením smlouvy. Prohlásil dále, že si má Čín z osudu Koreje vzíti výstražný přiklad a své záležitosti uchovávati v pořádku, poněvadž by některý silný národ mohl býti pohnut, říditi se událostmi Seulu. Chtěl tím »silným národeme naznačiti Rusko anebo Anglii? Zdá se, že spíše posladní.
Reuterův Ito Vicomte Seul Čína Korea Rusko Anglie
6 article
Z Marokka. Francouzské zahraniční ministerstvo obdr želo z Fezu zprávu, že maghzen dal zadostuči- nění, jež bylo žádáno za útok na Francouze Gironeourta. Tento byl před několika mě- síci ve Fezu luzou ztýrán a zraněn. Maghzen dal v přítomnosti francouzského konsula před vésti domorodce, uvězněné pro přepadení Giron- courta. Dva hlavní vinníci, kteří doznali, že pře padení zosnovali a Gironcourta zranili, byli od- souzeni k dalšímu vězení, ostatní pak propuště- ni, při čemž kaid položil důraz na to, že svou svobodu mají děkovati jen velkomyslné přímluvě francouzského konsula. Nejnověji se proslýchá, že sultán se odebere v čele své mahally do krajiny Eltesaru, aby po- trestal kmeny, které poskytly podporu Raisu- lovi. Raisuli přinutil sedm domorodých sluho Mac Leanových, kteří jej následovali, do zajetí, aby opustili tábor. Chee tím asi zasti šiti maghzen, aby se zdálo, že život Mae Leanův jest nyní vážně ohrožen. O polské politice vlády německé. »Frankf. Zlg.« uveřejníla právě věcný proto pozoruhodný článek ve formě dopisu z Poznaně o protipolské vyvlastňovací politice, o jejím významu, o jejích výsledeích a o jejích důsledcích pro tamější Němce. Dle řečeného dopisu má osnova vyvlastňo- vacího zákona protipolského přátely zvláště jen v malém úřadnictvu, v Poznaňsku působícím »Většinu zdejších Němců — praví se ve stat doslovně — »odstrašuje již barbarismus, obsa- žený v projektu, vyháněti úctyhodné lidi z otcov- ského dědietvl, které třeba po staletí je majetkem rodiny.« Vláda prý si dle různých příznaků nemín počínati výstředně, ale v Poznaňsku přeces věří, že chce polské majitele zbavovati statko. jestli záměr takový nebude jasně a zřetelně vy
Francouz Gironeourt Maghdit Mac Leanův Mae Leanův Němec Maroko Girona Poznaň Poznaňsko
7 article
vrácen. Jiná nálada by se ujala, kdyby vláda chtěla vzláhnouti ruku jenom na takové statky které se staly předmětem obchodní spekulace. třeba pod plášlikem vlastenectví. Kdyby vláda sáhla na takové obchody, nestavěla by se ve- řejnost proti ní tak příkře, jako se děje nyní, ač poměry přece by se nezměnily tak, aby vláda získala souhlas k vyvlastňovacímu zá- Veřejnosti nelibí se dále, že předseda osídlovací komise má takovou moc, že jí trp volnost pohybu širokých kruhů; a trpěla by ještě více, kdyby se předsedova moc řečeným zákonem joště zvýšila. Osadníci vědí, že jsou mu vydání na milost a nemilost, a dle toho se musejí chovat; podřizují se mu i v takových záležitostech, ve kterých by toho nikdy neuči- níli, jsouce samostatnými. Občanstvo si proto stěžuje, že moc a vliv státního úřadnictva jsou přílišny, známy jsou případy, ve kterých vlivem shora byli boyko- továni obchodníci, kteři »nahoře« nepožívali pří zně. Kde je obchodnictva více, tam zakládaji se nejrůznější družstva, aby volný obchod byl od- straněn; při těchto opatřeních musejí spolupůso- bili osadníci, kteří bývají spolehlivější než na př manželky samotných úřadníků, jež kupují tam. kde dostanou lepší zboží, aťsí u Němce nebou Poláka. Tím způsobem znesnadnilo se postavení nejvíce židům, jimž škodi družstva, úřadníky zakládaná, a kteří trpí zároveň soustavným boy- kotem Poláká.
Němec Polák
8 article
O takové činnosti úřadníků, germanisujíeíeh Poznaňsko, praví se v dopise doslovně: »Živel úřadnický stává se ve Východní Marce pořád mocnějším, a budou-li se věci vyvíjeti dosavad- ním způsobem dále, pak zde v brzku budeme míti poměry ruské, to jest vyslovený stát úřad- nický.« Proto je i mezi konservativci mnoho od- půrců vyvlastňovací předlohy: překáží jim pocit že moc úřadnictva by vzrostla do nekonečna, kdyby se mu svěřilo právo vyvlastňovací. Z toho vznikl požadavek, aby do osidlovací komise byli přibráni vůdčí mužové všech stran a všech vrstev občanstva. Není však jisto, že členstvi v komisi přijmou také zástupcové směru opravdu svobodomyslného, kteří by takto musili spolu- působiti při potlačování jiného národa a při zřizování zpátečnického státu úřadnického. Za- kupování a pak rozdílení statků lze sice schva- lovati, zvláště z důvodů národohospodářskýcb — jich majetníci žijí namnoze mimo zemí a tam spotřebují výnos statků těch, mímo to nyní
Poznaňsko
9 article
obdělává statky cizí dělnictvo, které statisice čistého výdělku rovněž odnáší za hranice země než dosavadní způsob činnosti té má nedo- statky, které by se přijetím vyvlastňovací před- lohy ještě zvětšily. Průměrný Polák je míru milovný člověk a dobrý druh, který se zabývá vším jiným spíše nežli velezrádnými myšlen- Nepřátely státu jsou agitátoři, jichž by se však zákon vyrlastňovací ani nedotkl, kterým by naopak jen prospěl. »Stejně nebezpečny píše se v naznačené stati doslovně — jsou rejdy těch německých chauvinistů, kteří svůj životní úkol spatřují především v trvalých šarvátkách se svými krajany. Velké masse j ak Němců, tak Poláků je tento bezúčelný, státní blaho poškozující spor nanejvýše nesym- patický, a vláda znepřáteli si nejenom Poláky. nýbrž také Němce, bude-li přilévati oleje do ohně požadavkem práva vyvlastňovacího.« Stať tato má nepopíratelnou cenu politicko- národní zvláště proto, že ji Němec psal pro Němce v časopise uznaného významu.
Polák Nepřátet Němec
12 article Češi v Srbsku.
Češi v Srbsku. Po letech zatoužil jsem zase zalétnouti do Srbska, poohlédnouti se zde trocbu, navštíviti přátele a krajany, kteří koncentrují se zvláště ve větších městech a to zejména řemeslníci, jež nalezneš jak v Bělehradě tak i také Niši u větš míře, dále pak ojedinělé skoro v každém men- ším městě. V poslední době bylo přijato více českých inženýrů ke stavbě železnie: Obrenovae Valjevo-Užice, Paračin-Zajčar-Vrška Čuka atd První zastávku učinil jsem v Běle- hradě, kde žije největší počet našich krajanů. Český konsulát, jak hostinoc „U Bajlon se nazývá, soustřeďuje český živel, zastoupený spolkem: „Lumirem“, který exístuje již drahnou řadu let. Předsedou jeho jest průmysl- ník p. J. Všetečka, místopředsedou p. Novotny, jednatelem p. Krůta, dilovedoucí v keramické továrně, knihovníkem p. Koláček, pokladníkem p. Jos. Pavlícek, správcem domu pan Nemrava, který drží v nájmu hostinec. Jedním z důležitých činitelů spolku jest kapitán Václ. Jůza, který by jeho spoluzakladatelem a pak dlouholetým jed natelem. — „Lumír“ pořádá české zábavy, diva delní představení, v létě výlety, k nimž dosta- vuje se hojně krajanů. Mnoho starých veleránů, působivších v stát ní i privátní službě, zemřelo, ale za to přistě- hovali se sem jiní, mladší lidě a tak mezera, po- vstalá úmrtím starších, vyplněna členy mladší- mi. Ovšem dlužno uvésti, že Srbově v novější době hledí obsazovati uprázdněná místa ve všech oborech svými silami, jak samo sebous rozumí a za tou příčinou nenaleznou cizinei tak lehce službu, jako to dříve bývalo, ač řeme- slníci najdou zde vždy zaměstnání a práci.
Čech Čuk J Všetečka Novotný Krůta Koláček Jos Nemrava Václ Jůza Srbův Srbsko Bělehrad Niš Užice Běla ParačinZajčar Obrenovae Valjevo hradit
13 article
Nově založený cukrovar u Bělehrádu při vábil více Čechů do Srbska a povstala zde z většiny česká kolonie. Ze starších, dlouho žijí cích krajanů v Bělehradě uvádím: malíře a pro fesora VI. Tilelbacha, jenž zanáší se etnografi ckým studiem a v té příčině vyniknul, p. Krej číka, řezbáře a ředitele řezbářské školy jím zn ložené. Škola má státní subvenci a dosti slušno jest navštivena. Zajímavo, že zvláště dámy se o ni zajímají. Viděl jsem některé jejich práce a líbily se mi. Parní mlýn a lihovar vede J. Vse tečka, pivovar a mlýn „Bajlonů“ synové po zemřelých majitelích Jak. a Ign. Bajlona, jimě patří veliký statek v Crnuci u Požarevce. Pro fesor Malina jest tuším na pensi, podobně ředite reálky p. Pleyel a kapelník Čížek. Starý sládek Jos. Brabec ještě jest na živu P. Krika, majitel stolařské dílny, zařídil se slus ně a vede se mu dobře. Podobně Vaňkovi, Vál- kovi, rukavičkáři, Čermákovi, úř. minist. vojen ství, Hrochovi, síťaří atd. atd. Synové p. Michla, bývalého kuchaře králo Milana, zaujímají čestná postavení ve veřejném životě srbském, jeden jest lékařem, druhý majo- rem u dělostřeleetva, třetí advokátem, čtvrtý lé- kárníkem.
Čecho Tilelbach J Vs Malin Brabec P Krik Vaněk Hroch Michl Milan Srbsko Bělehrad Crnuc
14 article
Dále uvádím zde pana Funka, rukavičkáře Hlouška, Kožešníka, Krůtu a Ducháče, Bláho z keramické továrny, Procházku, cukráře, Jansu ředitele pletařské školy, Chmelaře, dílovedou cího v trikotové továrně, sládka Táborského (ze Zemuna). V Bělehradě bydli vdova po zesnulém MUDru. Sedláčkovi, vdova po vrchním inženýru Bartošovi, Přítelová. Kromě toho, jak již z po- čátku podolknuto, nalézáme tu četné úřadníky cu krovaru, jenž jest rozsáhlý a moderně zařízen Působí zde správce p. Čuba, adjunkti A. Zajíe a Picka, chemikové Procházka a Trčka, krom toho asi 50 Čechů jako mistrů a předních děl- níků. Krom toho v každém větším podniku na lezneš krajana. — — Vedle Bělehradu jest to zvláště Niš, v niž setkáváme se s Čechy. Za letošního pobytu v Niši jednoho dne seděl jsem v hotelu „Orient“ a poslouchal českou kapelu p. Vlaštovky. Kde se vzali, tu se vzali krajani a nežli jsem se obrátil, sedělo jich 14 u stolu. Bavili jsme se dobře. Přisedli si i někteří důstojníci a zábava nesla se plným proudem jako někde v Praze. Poslou- chali jsme divadelní hru společnosti „Sinděliče! a v meziaktí českou hudbu. Seděl zde starý „Nišlija““, strojvedoucí Věk.
Funk Hloušek kožešník Krůta Ducháč Bláha Procházka Jansa Táborský Sedláček Bartoš Přítelová Čuba A Zají Picek Trčka Čecho Věk Bělehrad Niš Čechy Praha Sindělič
15 article
Krýza, který jezdí vlakem střídavě do Ristovce na turecké a do Caribrodu na bulharské hra- nice, dále pan Doubravský, lěkárník, s chotí. úřadník železn. Bartoš, uzenář Choděra, trat mistr Jaro, privátník Holan, rázný a vesel; ka- pelník vojenské hudby p. J. Vinš a jiní. Šefem želozničních dílen jest krajan nás p. Pospíšil, okr. lesníkem p. Riegr, kapelníkem p. Bursa, v dílnách na železnici působí p. Kukla. Švarc atd. Češi dobře se snášejí a třeba by někdy s ně které strany učiněn byl na ně útok, neznači to celkem oslabení slovanské vzájemnosti. Vedle Niše jest česká kolonie v Boru u Ti moku, kde nalézají se rozsáhlé doly měděně jež objevil náš krajan, zesnulý ředitel Fr. Šistek a které jsou velmi výnosné. V nich působ mnoho našínců, z nichž uvádím: inženýry Ha velku a Pokorného, tajemníka R. Rilce, vrchníh účetního Průšu, úřadníka Horáčka, v huti: úřed níka Nováka, Fingulína, Kounovského, šefa dí- len, Belšana, podšefa, lezce Macha a j. v. Pod ník jest veliký, financován francouzským druž- stvem a ukazuje geologickou znalostí horni- ckého ducha zesnulého inženýra Šístka, jenž zanechal zde trvalou památku mezi zdejším li- dem, jejž dobře znal a uměl s ním dobře zachá- V druhých dolech „Sv. Anně“, které té Šístek objevil, v nichž dobývá se zlato rýžová- ním neb amalgamací podobně jako v Kalifornii. jest správcem krajan náš p. J. Kučera, šicht- zeti.
Krýza Doubravský Bartoš Choděra Holan J Vinš Pospíšil Riegr Bursa Kukla Švarc Čech Šistek Pokorný Průša Horáček Novák Fingulín Kounovský Belšan Mach Anna J Kučera Niš Bor Francie Kalifornie
16 article
mistrem Pauer, hostinským jest též Čech, jméno jeho jsem zapomněl. Vím ale, že umí vyprávěti na sta anekdot. „Sv. Anna“ patří bělehradskému průmysl níkovi p. Weifertovi a leží asi 4 hodiny vzdálen na východ od Boru. Jinak zove se „Rusman“ Podnik má budoucnost. Jedná se jen o jeho roz- šíření. Jinde nalézáme Čechy v Buko v u, vina ské a ovocnářské škole státní blíž Negotína. Po sobí zde jako pomolog a docent na škole p. Bu- rian, jenž založil zde nové školky a vzornou ovocnářskou zahrádku, v níž zejména krsky s úspěchem pěstuje: Jako ekonom působí zde pan Valenta z Plzně. — V Zajčaru, kde jest pochován lékárník Vavříček, nalézáme p. Va- lentu, učitele hudby, p. Čecha, horního inže- nýra; v Kňaževci pana Jahodu, lékárníka, v Po- žarevei p. Čečelského, též lékárníka. V Kra- gujevci v arsenálu nalézá se více Čechů, po dobně v Ljubíči u Čáčku žije rodina inž Nekvasila; v Kostolci na Dunaji rodína pana R. Pilce. Krajanů našich jest ještě více, však nebyle mi možno seznati jména všech i uvěsti je zde. Že se časem pole působnosti Čechů v Srb- sku zmenší, leží na bíledni. S tím faktem mus se počítati. Srbové získají své síly. Posíla, mládež do ciziny na vychování a také se mus o ni postarati. Řemeslníci, dále na čas inženýři ke stavbě drah, horní inženýři, sladovničti, mohou zde na- lézti existenci, jinak ale jest vše dosti zaplněno — a ten, jenž by si dělal iluse v jiných oborech špatně by pochodil.
Pauer Anna Valent Vavříček Čecho Jahoda Nekvasil Srb Srba Čechy Buka Plzeň Zajčar Virginie Ljubíč Kostolec Dunaj
17 article
Několik slov o výzkumu neznámých končin země. Napsal dr. V. Švambers. Staletá touha seznati neznámé dosud kon činy naší planety, uplatníla se zvlástě v pře dešlém století. Na místo conquistadorů, jež na- déje na poklady snadno získatelné hnala do da lekých krajů, nastoupila legie cestovatelů ideal nějších, jimž výzkum sám byl účelem i od- měnou. Rychle vyplňovaly se prázdné dosud plochy na mapách a na místo nespolehlivých údajů nastupují záznamy čím dále, tím více precisnější. Ovšem také kolonialní expanse evropskýeh států mnoho tu přispěla a podnes přispívá k se znání méně známých zemí. Tato kolonialní expanse, jak se zdá, do- sábla již teritorialních hranic — povrch země jest rozdělen — a nyní nastává intensivnější výzkum teritoril na rychlo získaných a jer zhruba seznaných. Není ovšem vyloučeno, an zdá se dosti pravdě podobným, že vedle toho bude pokračovati pohlcování drobnějších útvarů státních, zvláště oněch, jež zůstaly kulturně po zadu, oněmi státy, jež domohly se postaven velmocenského. Pravili jsme, že ony bílé plochy, jež n mzpách vnitra některých kontinentů do nedávna převládaly, dnes se již velice sevrkly. I ten kontinent, jenž nejděle vzdoroval, totiž Afrika. díky vytrvalosti lidské, stal se až na nemnohé výjimky dosti přístupným. Tam, kde Stanley jeden z největších typů lidské energie, razilsi jen s nadlidským namáháním cestu, tam může dnes kdokoliv, jen když má dostalečné zdravi a s dostatek peněz, poměrně pohodlně cesťovati.
doktor V Švambers Stanley Afrika
18 article
Afrika vykazuje dnes již jen jednu velikou souvislou plochu zcela neznámou. Jest to vý- chodní Sahara, Libyeká poušť. Zde ještě neznámá plocha jest asi třikrát tak veliká, jako Rakousko- Uhersko. Nehostinná poušť láká tu jen málo cestovately. Ale přece zůstává charakteristickým zjevem, že i v této naprosto neznámé poušti byla aspoň theoreticky vedena hranice zájmové sféry dvou největších mocnosti koloniálních, Francie a Anglie. Na mapě Asie spatřujeme větší neznámé plochy především ve dvou končinách: v Arab a v Ti belu. Celá skoro jihovýchodní čásť Arabie, ledy končiny, jež se na mapách označují jako pí- sečné pouště Dahna (Roba el Chaly) a el Ahkat jsou stejně málo známy, jako východní Sahara. O Tibet pokoušela se v poslední době celá řada cestovatelů. Cestami jich třiští se veliké ne- známé plochy. V severní Sibíři jest siť říčná dosti dobře známa, ale mezi jednotlivými řekami jsou končiny jen méně známy. Největší neznámé plochy země jsou nyní v končinách polárních a to zase v první řadě za jižním polárním kruhem, v Antarktidě. Zde existuje ještě souvislá neznámá plocha, jež roz- sahem svým rovná se celému kontinentu. Člověk pronikl v Antarktidě nejdále jen k 82° 17“ j. 5. (anglická výprava Seottova 29. prosince 1902). Lépe jsme na tom s vědomostmi o sever- ních končinách polárních. Po periodě velikýeh katastrof nadešla tu zase doba krásných úspěchů. Příčina spočívá jednak v nalezení nových směrů výzkumu (výpravy Nansenova a Sverdrupova) jednak v zlepšení techniky polárního cestování.
Rob Nansenův Sverdrupův Afrika RakouskoUhersko Francie Anglie Asie Arabia Dahna Antarktida
19 article
Úspěchy, jiehž v posledním desítiletí dosaženo ukázaly, že neměli pravdu ti, kdož tak zmálo- myslněli, že zřikali se již extensivního výzkumu polárního a prorokovali budouenost jen čistě vědeckému výzkumu pouze v snadněji dosaži- telných končinách bassinu arktického. Zkušenost ukázala, že právě tento zdánlivě bezpečnější vý- zkum vyžádal ai větší spoustu obětí, než onen. jenž se nesl do neznáma. Nansen na památne cestě dosáhl 7. dubna 1895 nejsevernějšího bodu na 86° 14 s. š. Severní tuto šířku překonal kapitán Cagni 25. dubna 1900, dosáhnuv 86 34 s. š., avšak ani to již dnes není nejsever- nější člověkem dosažená šířka, neboť námořský inženýr americký Rob. E. Peary, jenž již tolik cest do polárních končin nad severní Amerikou vykonal, dospěl 21. dubna 1906 až na 87° 6- sev. šIřky. Pro nedostatek potravin musil tu zříci se po- kračování v cestě a nastoupiti zpáteční pochod Skoro ve stejnou debu byla skončena jiná výprava, jež rozluštila staletý požadavek. Poprvé jedna a táž loď obeplula severní pobřeží Ameriky a vnikla z Atlantického oceánu do Tichého oceánu. Kapitán R. Amundsen na malé lodi „Gjča“ během let 190 až 1906 podnikl cestu, jejímž předním cílem bylo. zjistiti severní magnetický pól. Po dvojím přezimo- vání v končině, kde zahynula svého času výprava Franklinova, pronikl úzkými průlivy mezi -obřežím soverní Ameriky a Arktického archipelu na se
Rob E Peary R Amundsen Franklinův severní Amerika Amerika Tichý oceán
20 article
verni pobřeží Alasky a odtud po opětném přezímo vání průlivem Beringovým do Tichého oceánu. Vý- prava tato, i při mnohem menšíchi prostředcích, než jaké byly k disposici jiným polárním výpravám (při nichž šel náklad často do milienů), zcela přesně splnila svůj program. K čistě vědeckému výkonu připojil se tu i veliký zevní efekt. Již před 400 lety pokoušei se nalézti tak zv. průplav severozá padní, jenž by usnadnil plavbu z Evropy do Asie; i vysoké ceny byly vypsány na jeho uskutečnění. Průlivy zdojší byly seznány sice již v první polovici XIX století, a před 50 léty docela i jedna anglická vý- prava prošla přes arklický archipel z Tichého occánu do Atlantického, ale velitel kap. MeClure zachrání životy svých lidí jen tím, že opustil svou loď „In- vestigator“ v průlivu Banksově. Byla tudíž „Gjoa“- první lodí, jíž se podařilo severně od Ameriky tc, co r 1879 Nordenskiöldovi na lodi „Vega“ severně od Asie.
Beringův Banksův Vega Aljaška Tichý oceán Evropa Asie Ina Amerika
21 article
Jest samozřejmo, že po takových úspěších v polárních mořích opět vzrůstá chut k tomuto vý- zkumu. Projektuje se celá řada výprav arktickýchi anarktických, a do služeb jejich mají býti postaveny nejmodernější pomůcky, jako automobil, telograf bez drátu, ano i pokus balonem má býti — i po smutné zkušenosti a výpravou Andreeovou — opětován. Nadějeme se, že nám bude přáno v příštích roč- nících télo publikace roferovati o zajímavých poku- sech, a doufejme, že i o neméně zajímavých výsled- Méně neznámě plochy, než kontinenty a kraje již uvedené, skýtá dnes Amerika. Velmi rychle mizí tu ojedinělé bílé plochy na mapě severní Kanady Labradoru. Ostatní končiny Ameriky jsou již mno- hem více známy. Totéž lze říci i o Australii. Zde sice západní polovici kontinentu převládá poušť, jež není o mnoho méně přístupna, než pouště severní Afriky, avšak i zdo lze řici, že doba velikých ob jevů minula.
Amerika Labrador Austrálie severní Afrika severní Kanada
23 article
Jos. Zd. Raušar.
Zdeněk Raušar
24 article
Ohlas sokolských slavností ve Francii. nne »Le Gymnaste«, orgán Unie gymnastů fran- couzských, přináší v posledním čísle obšírnou zprávu o slavnostech sokolských na 38 stranách s pěti vyobrazeními. Po nadšeném úvodu p. H. A voiro na jenž líčí velkolepý dojem slavností a vřelé při- jetí, jakého se dostalo Francouzům v Čechách. popisuje p. Leroy podrobně celý průběh sletu, nešetře slovy obdivu pro vzornou organisaci ušlechtilé snahy Sokolstva, a vystihuje vždy je- jich ducha. Tak při líčení závodů poznamenává: Ve Francii přikládáme příliš velkou důležitost závodům, v Čechách hledí výše a dále. Indivi- duality mizí před společným úspěchem, práce je přede vším, Popsav cvičení Sokolek, dodává Kdy dospějeme také u nás k tak prospěšné fy- sické výchově paní a dívek. Jsme teprve u ne- smělých pokusů. Na konec píše p. Leroy: Před r. 1889 vědělo se u nás velmi málo o Čechách, českém národě a Sokolech. Dnes, dík Sokolům, dik gymnastům francouzským a jich prvním a tak slavnostním setkáním v Paříži r. 1889, v Praze r. 1891 a pozdějším, velký tisk nám pomáhal v naší akci a propagandě, a opakoval s nám všem spoluobčanům: Máme tam dole v Če- chách, v Praze statečný lid, silný a ušlechlilý který nás chápe, obdivuje, miluje a který jde s námi.
Francouz Leroy Sokol Francie Čechy Paříž Praha Le Gymnaste
25 article
Při návratu z prvních čest říkali jsme př- buzným a přátelům: Byli jsme v Praze; kdybyste viděli ty krásné slavnosti, to velkolepé a sym- patické přijetl, jakého se nám dostalo! Nyní s nás vyptávají sami: Byli jste v Praze, jak jste šťastni, jaké to slavnosti a jak krásné přijetí, všechny žurnály o tom psaly. Jest to pěkný výsledek a chceme ještě větší. Pérem, slovem, skutkem, řečmi a před- náškami budeme pokračovati a úsilovněji než dříve ve své činně a úspěšné propagandě na prospěch spřáteleného národa, abychom viděli stále se množiti a šířiti naše prospěšné a tak milé styky. Jsme spřízněni stejnou ušlechtilosti, zájmy a názory. Projevíme přede všemi svou vděčnost a obdiv pro Čechy a Sokoly, jak jsme byli přijati v krásné a drahé zemi české, v zla- tém městě Praze. Budeme moci po pěti neb šesti letech opět přijíti na VI. slet sokolský? Jest to naší nej- větší touhou. Kdož ví, ale naše děti budou po- kračovati v tom, co jsme tak dobře započali a dobré símě ponese ovoce. Naši synové půjdou do Čech, do Prahy a nádherné a tak povzbu- zujíeí divadlo, jehož budou svědky, bude pro ně rovněž a pro ně zvláště velkým poučením- Vráti se silnější, odhodlanější a s větší důvěrou a v jejich mladé a plodné obraznosti vzroste onen ideál vlastenectví, cti, spravedlnosti a svo- body, bez něbož se nevykoná ničeho.
Sokol Praha Čechy zujíeum divadlo
26 article Eudba.
Eudba. + Z České Filharmonie. Dnes od 5. hod. odp koná se koucert v Riegrových sadech na Kr. Vino- hradech. Vstupné 20 h za osobu.
Riegrův Kristus Český filharmonie Vinohrad
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Stolice českého jazyka v Nebrasce. »Pokrol Západu« oznamuje, že přiciněním ředitele »Pokroku- pana V. Bureše a prof. B. Šimka z universily Jovské byla stolice českého jazyka na státní univer sitě v Nebrasce netoliko povolena, ale i obsazena Učitelem stal se profesor Jefrey Hrbek, všeobecně známý v českých kruzích v Jově. = Řádové insignie v Dublíně nalezeny. Z Lon dýna, 26. července. Jak se z Dublína sděluje, byly in- nignie řádu sv. Patrika opět nalezeny a vůbe prý nebyly z dublínského zámku ukra- deny, Král Eduard měl insignie, které mají cen jednoho milionu korun, posledně loni za svého po- bylu v Londýně. Po inventuře nových rytířů řádu sv Patrika uložil jistý úřadník insignie ne dopatřením do jiné skříně, než ve ktere se dříve chovaly a zapomněl (1) na to Když pak před několika nedělemi měly býti insignie vyňaty ze schránky pro ně určené, nebyly ovšem nalezeny, a nastal poplach. Případ jest tím mrzutější. že král nemohl následkem toho investovati nové řá- dové rytíře. — Vysvětlení toto není ovšem příli duchaplně vynalezeno a nečiní zajisté nároků na věrohodnost. Podezřelé jest, že se již před několik dny ohlašovalo, že ztráta bude vysvětlena prekva- pujícím způsobem. Byla snad naposledy správnou kombinace Conana Doylca, jenž měl v podezření irské nacionály, že chtěli provésti demonstraci proli králi Eduardov. a insignie na čas odstranili, aby s jimi nemohl ozdobiti?
západ V Bureš Šimek Hrbek Lon svatý . Patrik Eduard svatý Patrik Doylca Nebraska Londýn
28 article
Ze ziskuchtivosti „vyzvědačem“. Ze Lvova. 26. července. Ve vyzvědačské aféře zdejší bylo dosu zatčeno 5 osob, totiž známý již Rus Kotlarovič. klicnice Gembarská, dva rušt poddaní Bycha Rappaport, a jeden tajný ruský agent — Vzbouření židů proti drahotě masa. Z Filadel lie, 26. července. Následkem nesmyslného zdražení masa konalo 2000 židovských žen pro- testní shromáždění a táhly pak v prů vodu mužů na řeznické krámy v ghettě
Rus Kotlarovič Gembarská Rappaport Lvov
29 article
které vyplenily. Polily maso petro- lejem a zničily obchodní knihy řez- níků. Policie chtela zakročiti, byla však uvltána deštěm kamení. Mnoh osob bylo zatčeno a četné ženy i děti byly policisty zraněny. — Nová krápníková jeskyně. Z Berlína, 26 čer- vence. Ve vápenném lomu u Atlendornu ve Vestfál- sku byla při trhacích pracích objevena velká a krásná krápníkova jeskyně. Jest až 15 m vysoká a 10 m široká a má asi 60 výklenků. Krápníkové vodopády jsou lesklé a bílé jako snih, takže se podobaji ledov- = Kostra obrovského ješiěra byla dle zprávy Berlinského „Tagu“ z Nového Yorku nalezena ve Wyomingu. Kostra jest 314 stop dlouhá. Dle úsudku odborníků vážilo celé zvíře asi 100.000 liber. = Vrtochy blesku. Z Londýna, 26. července. Nad okolím Carrick-on-Shannonu v Irsku snesla se včera hrozná bouře s krupobitim Muž jménem Do- berty z vesnice Drumsy byl v širém poli zasažen bleskem a omráčen. Když se vzpamatoval a přišel domů, nalezl svoji dceru bleskem hrozně popálenou a umírající. Oba byli skoro ve stejnou dobu bleskem zasaženi. = Nešlěsti na dráze. Z Londýna, 26. července.
Berlín Nový York Wyoming Londýn Carrick Irsko
30 article
Nedaleko Montgomery přetrhla se včera jedna spojka u nákladního vlaku, jenž vezl koně a ovce na vallis- skou hospodářskou výstavu, čímž se vlak rozdělil na dvě části. Zadní polovice vjela velkou rychlostí na přední čásť, takže se vozy roztříštily a trosky se vysoko na sebe nakupily. Personál vlaku a zvířata nalézali se pod troskami. Záchranný sbor vytáhl tři mrtvé a několik těžce zraněných osob. Škoda, způ- sobená zabitím cenných zvířat, jest značná. = Rozparovač děti. II. Z Berlína, 26. července. V severní čtvrti zdejšího města bylo obyvatelstv rozčileno zprávou, že dnes odpoledne neznámý muž spáchal ve slavu šílenství řadu vražedných útoků na malé děti, Slušně oděný muž vešel v Linienstrasse do jednoho domu, kde smrtelně zranil osmileté děvče. Potom vyběhl ze stavení a o několik domů dále zranil jiné dvě děti. Kromě toho byly v blízké ulici nalezeny další dvě děti zraněny. Pa- chatel, dle všeho šílenec, dosud zadržen nebyl, ač policie pilně po něm pátrá. Ve čtvrti, kde těchto pět dítel bylo zavražděno, nastala obrovská paníka. — Z Berlína, 26. července. (K.k) Neznámým mužem byly dnes odpoledne v různých ulicích těžce zraněny dvě děti. Pachatel jim rozpáral břicho. cům.
Montgomery Berlín
31 article
Jedno dítě podlehlo již na záchranné stanici zranění O třech podobných případech došlo oznámení z ostat ních policejních obvodů. Zdá se, že pachatel, který dosud nebyl dopaden, jest choromyslný. — Z Ber- lína, 26. července. (K. k.) Dle úřadní zprávy po- ranil v severni části berlínské muž, jak se zdá choro- myslný, smrtelně 4 děti bodnou ranou do života. Jedne dítě již zemřelo. Pravi se, že byl porančno ještě páté dítě. Policejní presidium vypi- suje odměnu 1000 marek na dopadení tohoto muže Všechny policejní obvody obdržely rozkaz, aby vy- slaly na ulice pokud možná více hlídek a pátraly pilně po pachateli. Dle popisu jest to dobře ošacený velký muž ve stáři od 25 do 27 roků. Redaktor veden v poutech k soudu. Z Berlína 26. července. Z Mühlhaus oznamují: Sociálně-demo- kratický redaktor Wicky, pro urázku na osmr dní uvězněný, byl včera předveden k soudu jako svědek v poulech. Akoliv rozhodně proti tomu protestoval nebyla mu pouta sňata a učiněno tak teprvě, když od výslechu byl odveden. Případ budí zde veliké vzrušení.
Berlín Mühlhaus Wick
32 article
= Spor o Lionarda. Z Paříže se sděluje: Sou- kromý prodej obrazů způsobil zurivé nepřátelství mezi dvěma vysoce urozenými osobami. Běží o markýza Ferriěra de Richemont a hraběnku F., ., jejíž plné jméno listy posud zamlčují. Markýz má sbírku draho- cenných starých obrazů a když no hraběnka jednoho dne navštívila, zalíbil. jí jeden Lionardo da Vlncí tak, že nepupusíila, až jí ho marký: zároveň s jedním obrazem Cimabueovým za 130.000 franků prodal. Celá historie jest nyní poněkud zapletena, neboť markýz žaluje hraběnku, že sice obrazy vzala, ale peníze zů- stala dlužna, kdežto hraběnka tvrdí, že za prvé ob- nos zaplatila, a za druhé byla oklamána, poněvadž obrazy jsou padělky. Toto poslední nebylo by nijak divným, neboť jest starou praktikou padělatelů, uml- stiti své výrobky u authentických aristokratů, kde jméno majitele a předstíraná okolnost, že se obrazy již po několik století nalézají v majetku rodiny, zdají se milovníku poskytovati veškerou záruku. Zdaji jde v tomto případě o nové vydání této staré praktiky a markýz vědomě nebo nevědomky pracuje do rukou padělatelů, anebo zdali hraběnka napálila marký za. zjistí se soudním vyšetřováním. Zatím se obě strany navzájem nazývají podvodníky. Markýz tvrdí, že uro- zená dáma padělala kvitanci, kterou předkládá a hra- běnka zase obviňuje markýza, že jí prodal padělky Srad aspoň jedna strana bude se moci očistili, sice by aristokracie byla příliš blamována.
Ferriěra Richemont Cimabueův Srad Paříž
33 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — V Anenském dvoře, kde se tiskne vydává počestná »Bohemie«, panuje od vče- rejška nesmírný zármutek. Stalo se nové strašlivé násilí na pražském němectvu, a sice násilí tím horší a obmyslnější, že bylo spácháno státními úřady! Považte si, kam až spějí poměry v tomto státě, když už i — dle slov citovaného pra- mene — »generální ředitelství c. k. státních drah via facti hoví poče- šťovacím choutkám. — Co se to vlastně stalo? Ředitelství státních drah v letošní letní sezoně na abonentních a okružních lístcích, pro Prahu vydaných, dalo vylisknouti zeela správně a jedině správně názvy ulic jako míst vydacích: Hybernská ulice, Havličkovo ná- městí, Václavské náměstí. Nad zákonitým cho- váním ředitelství státních drah upadá »Bohe- mia« ovšem téměř v zuřivost, stěžujíc si na zdejší dopravní ředitelství, že »přijímá za svou famósní praxi o nepřeloži- telnosti uličních názvů«, a dodávajíc: »ví-li o to železniční ministr pan dr. Derschatta, a co si o tom mysli?« — Co si o věci pan ministr železnic mysli, bude asi a zůstane velmi lhostejným, zrovna jako záchvaty mdloby u po- čestné »Bohemie« nad »famósní praxi« o ne- přeložitelnosti pražských uličních názvů. Jisto je, že v Praze máme pouze Hybernskou ulici, Václavské náměstí atd., a okružní lístky státních drah, vydávané v dotyčných třidách, musí na svých obálkách nést pouze toto jediné a správné, nepřeložitelné označení. Auto- nomní právo obce pražské na české ulične názvosloví v české Praze bylo samo- zřejmě uznáno, jest tudíž v první řadě povin-
doktor Derschatt Praha hybernský ulice Václavský náměstí hybernský český Praha Bohemia