ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 13619900-7729-11dc-9ac4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 30, org 8, person 75, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 27. července 1907.
Praha
3 masthead
tplbo vd stolia áol nasž
4 masthead
Číslo 205.
5 article
Na ranní a odpol. Htst předplácí ser v Praze v adminivtraeí a n řale a livrt leta . . . . 6 K —t s dvojt denáčkeu atrt la . : . . 7 K 50h ve štřalkáel . 2 K90 na měsíe . Pošíeni n . . . . k eo s dvají zisilkou n.: : k e
Praha
6 article K poměrům v okupovaném území.
K poměrům v okupovaném území. Záležitosti srbské a chorvatské — ne hlede k neúspěšnému dosud vyjednávání Srbska o obchodní smlouvu s Rakousko Uherskem a vzájemně si odporující zprávy o vnitřních poměrech v Srbsku, kdež dle jedněch jest postavení krále Petra nejisté, tak že prý ve schůzi bar. Aehrenthala s Titto- nem v Desiu i v této příčině se uvažovalo o možných případech — vystupují čím dále tím napínavěji do popředí a to již od doby. kdy za sporů uherské koalice s Vídní došlo na shodu vážných částí politiků chorvatských a srbských, jež na veřejnost byla ohlášena tak zvanou resolucí rěckou a týkala se zvláště i otázky dalmatské. Tehdy to byl zejména pozdější uherský koaliční ministr spravedlnosti Polonyi, kterýž vyjednával s nově utvořenou koalicí srbsko chorvatskou, když však zatím uherská koalice s Vídní se smířila, politikové maďarští obrátili se proti Chorvalům, a informací, Polonyem získaných. použito, jak dále uvidíme, k dalšímu kroku proti snahám srbsko-chorvatským. Olázka dal matská nedá se dobře řešiti bez územního pozadí, jež tvoří pro Dalmacii Bosna a Her eegovina. V obou zemích těchto vznikl v nedávné době ruch, kterýž směřuje především k tomu, aby konečně dostalo se tamnímu obyvatelstvu vlivu na správu země, což by se dosáhlo zřízením skupštiny neb sněmu, a ruch tento dospěl k pozoruhodné jednomyslnosti veške- rých předáků tamních a jeho výsledkem byla resoluce sarajevská, v níž hlavní těžisko spočívá na společném postupu jak v resoluci rěcké.
Srbsko Rakousko Vídeň Dalmacie Bosna
7 article
Obrat koaliční vlády uherské proti Chor vatům, zahájený návrhem železniční pragma tiky, pomocí jejíž měla býti prolomena plat nost řeči chorvatské jakožto úřadní řeč v trojjediném království, měl za následek roz hodný odpor chorvatské delegace v pešťské sněmovně, dospěl k úplné roztržce mezi koaliční vládou uherskou a Chorvaty, a dnes rozšířil se zápas i na pole hospodářské. Současně zahájili maďarští politikové i akci ve příčině zemí okupovaných, před- seda ministerstva uherského Wekerle učinii známý projev o nárocích Uher na Bosnu Hercegovinu, aniž by se mu bylo dostalo ústy předsedy ministerstva vídeňského bar Becka příslušné opravy, pokud země okupo- vané spravovány jsou na základě mandatu. berlínskou konferencí daného, celému soustát rakousko-uherskému. Za to ozvalo se jak na sněmě chorvat ském, tak na radě říšské několik poslaneů jihoslovanských, kteří dovolávali se s a mo správy pro země okupované. Tak Svetozat Přibičevič v lednovém zasedání chorvatského sněmu zvláště na to kladl důraz, aby oby vatelstvo zemí okupovaných hlasováním samo rozhodlo, kam chce přináležeti, v podobném smyslu vyslovil se Biankini na radě říšské že jest ponechati rozhodnutí vůli národa, dalmatský poslanec říšský dr. Baljak, ujav se při otázce tureckých cel slova, poukázal i na slabé stránky správy bosenské a pravil Mělo by býti povinnosti parlamentu kontro- lovati správu okupovaných zemí a otázati se jí, proč se tamějšímu obyvatel stvu dosud odpírá účastenstv při správě zemé? Byl by to požadavek spravedinosti a slušnosli už proto, že z ve likých důchodů zemských během 25 let vy dáno bylo na vydržování četnictva a kasáre četnických 75 milionů, kdežto v cele zem je dnes ještě pouze 350 národních škol tak že jen 123 školou povinné mládeže má možnost navštěvovati národní školu. Na
Chorvat Beck doktor Baljak Bosna Hercegovina Svetozat Přibičevič
8 article
výmluvy, že ústavní poměry se nedají za- vésti přes noc, možno klidně odvětiti, že během 30 let bylo na to dosti času. Všichn srbští notáblové, kteří podepsali resoluci v níž se žádalo zavedení ústavy pro Bosnu a Hercegovinu, byli místními úřady odsou zení ke značným pokutám peněžitým a nad to jim bylo pohroženo, že mohou býti stiháni i pro velezrádu! Co se týče zvláště projevu Wekerlova nárocích Uher na Bosnu a Hercegovinu, má dvorní rada ryt. Vukovič, poslanec na radě říšské, za to, že spoluvinnou na těchto kon- fliktech jak chorvatském tak bosenském jest rada říšská, která si dosud málo všímala zá- ležitostí jihoslovanských. Přičiněním srbsko- chorvatské koalice rozšířila se politická zá- kladna a bylo proto nutno vzíti i Bosnu a Hercegovinu do kombinace; to jest politické stanovisko. Z právního hlediska Uhry mohou se dovolávati zabraných zemí pouze z práv Chorvatska. Vůbec pak pokládá za netakti- cké, že vláda uherská nyní nadhodila otázku bosenskou, jako bylo netaktické, že v době vyjednávání o rakousko uherské vyrovnání zahájila spor s Chorvaty.
Všichn Wekerlův Uher Vukovič Chorvat Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Chorvatsko
9 article
Když tákto vznikly spory ony s Chor- vaty a o postavení zemí okupovaných, po- čalo dne 24. června t. r. na novo vyjedná- vání s bosenskými mohiamedány o upravení jejich náboženských požadavků, kteréž se vedlo sice již v r. 1901, ale od té doby bylo přerušeno a takřka zapomenuto — až po nynější okamžik, kdy se asi uznaloza vhodné vyněsti ve sporných těchto otázkách nového trumfa. V r. 1901 neshodla se vláda sarajevská s předáky mohamedánů v násle dujících čtyřech věcech: o způsobu jmeno vání vrchního mohamedánského duchovního o sestavení rady duchovní, o příspěvku země na mohamedánské potřeby náboženské ao autorisaci (menšuru) vrchního duchovního nejvyšším duchovním sborem mohamedán ským (mešihatem) v Cařihradě Roztržka vznikla vlastně jen pro tuto menšuru, na niž vláda nechtěla tehdy přistoupiti. Letos sice požadavek ten v zásadě uznala, ale chtěla, aby si vrchní duchovní sám menšuru po svém jmenování vymohl, kdežto zástupci mohamedánští nyní žádali, aby men- šura byla dohodou s Portou (diplomatickým ujednáním) osobě, o niž se shodly obě vlady. ihned s jmenovacím dekretem opatřena, aby takto zachován byl vliv na jmenování vládě turecké t j. sultánu, jehož suverenní práva konferencí berlinskou vedle mandátu oku- pačního byla zachována. V ostatním odkazujeme na obšírné sdě- lení kor. kanceláře o nezdaru vyjednáván s mohamedány, kteréž mezi telegramy oti skujeme a jež jest spolu odpovědí na pro- hlášení všech 19 mohamedánských účast- níků porad sarajevských od měsíce června konaných, o němž jsme rovněž již přinesli zprávu.
Cařihrad
10 article
Zajímavo jest, že tito důvěrníci moha medánští zároveň ohlásili, že pošlou zvláštní výbor do Pešti, aby odtud podali zprávu, jaká křivda se stala mohamedánům tím, že jednání s nimi bylo opět přerušeno a jejich hlavních náboženských práv nedbáno. Zbývá nyní vyčkati, zda výbor tento hledá v Pešti oporu pro své požadavky,č zda se spokojí pouhou další publicitou je- jich. Mohamedání jsou dosud držiteli ve- škeré půdy, a tím velmi důležitý činitel, kdyby se pomýšlelo na zavedení jakéhosi zemského zastupitelstva. Pro případ, že by pro volby byl zaveden census, dosáhli by asi mohamedáni většiny, kdyby však zavedlo se všeobecné právo hlasovací, byl by po- měr vyznání jako 7 (pravoslavní), 6 (moha- medáni), 4 (katolíci). Ať tak neb jinak ocitla by se v popředí opět dosud nerozřešená otázka agrární, jež byla původem i všech dřívějších nesnází za vlád tureckých. Konečně ještě připomínáme, že emi- granti z Bosny a Hercegoviny snaží se zvláštním pamělním spisem upozorniti členy mírové konference v Haagu na stav věci v zemích okupovaných a dovolávají se týchž práv, jakých požívají jiní národové, ježto se pokládá obyvatelstvo zemí oněch za dosti silné, aby se samo spravovalo a rozhodo- valo o svých osudech.
Pešť Bosna a Hercegovina Haag
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 26. července. (Česká ná rod- ní idea.) První parlamentní kampaň nové po slanecké sněmovny měla výsledky dosti skrovné Plodem zákonodárné práce nové sněmovny jest vedle některých drobnějších věcí vlastně jen za- tímný rozpočet do konce tohoto roku. Více se od ní také nečekalo. Hlavním úkolem minulé letní kampaně bylo, aby se poslanci seznámili mezi sebou a vláda aby zvěděla, s kým bude mít pracovat. S té stránky se situace dosti vy- jasnila a zdá se, že značné nespokojenosti není zatím na žádné straně. Pokud nás Čechů se týče, posuzuje se výsledek minulé sněmovní kampaně u nás mnohem nepříznivěji, než u ná- rodů jiných. Pozoruhodný jest v tom vzhledě hlas „Slowa pol.“, které nemůžeme počítati mezi vřelé přátele českého národa, které však ve výsledcích prvního zasedání nově sněmovny spatřuje „triumí české národní ide- je.“ Jako listy vídeňské, tak totiž překvapil i „Slowo polské“ vystoupení prof. Masaryka ve prospěch národních požadavků českých. „Tento filosof-atheista (?), filosof, neuznávající nyněj- šího pořádku hospodářského a sociálného, se hnul koleno před myšlenkou národní. Přiznal veřejně — praví „Sl. pol.“ — že národní my- šlenku pokládá za mocného a rozhodujícího či- nitele. Ve jménu této myšlenky národní domáhal se od vlády rovnoprávnosti jazykové pro Čechy. rovnoprávnosti, jdoucí až do drobností. V otáz- ce obrany národní myšlenky prof. Masaryk ne- lišil se ani čárkou od českých řečníků, patřícíel k jiným stranám.
Čecho profesor Masaryk Praha Čechy
12 article
Polský list zmiňuje se pak o referátech vi deňských listů o řeči Masnrykově a pokračuje Jak duševně omezený jest tento centralisticko- německý svět ve Vídni, svět, jehož hlásnou trou- bon jsou časopisy, nazývající se liberálnými Tento svět neumí pochopit, že právě ona ná- rodní sehopnost, opirající se o zdravý národní egoismus (?), spojitost, která slučuje v jeden tábor socialisty, demokraty a filosofy volné my- šlenky, kdykoli běží o národní olázky, jes zřídlem rozvoje a síly českého národa. Český národ může si dovoliti luxas, že posílá do Vídně až šest různých politických stran, poněvad ví, že tam, kde jde o česká národní práva, o če- ský jazyk, o českou školu, o české university. o české úřadníky, všichni čeští poslanci, Mlado- češi i Staročeši, socialisté i katolici, radikálové i agrárníci srazí se jako jeden muž a budou bo jovati svorně. A to nejen tehdy, když jde o no vou kořist českou; stejně svorni jsou, když je třeba vzepříti se útokům na český národ, poku- sům germanisačním, útokům na české úřadník a němčení českých menšin v německých okre- sích. Dotknuvši se národní neuvědomělosti mez Poláky, „Sl. pol.“ pokračuje ve svém chvalo- zpěvu: „Mezi Čechy je jinak, lépe! Napjatou prací dospěli ke všeobecné národní uvědomě- losti, která zasáhla i do nejcbudší chaty. Mez Čechy i socialista a realista schyluje čelo před národní myšlenkou. Mezi Čechy není poslanců, kteří by se sice pokládali za Čechy, ale šli by s Němci proti stranám českým. Proto ani veliké vítězství českých socialistů neuškodilo české ná- rodní věci, poněvadž tito socialisté slouží na- před (?) dobré věci národní a pak teprve slouži
Mlada Polák Němec Vídeň Čechy všeobecný národní uvědomitlost
13 article
endse slint
14 article
socialismu. A proto — končí „Sl. pol.“ — Če chové mohou spokojeně pohlížeti na prvé týdny práce nové říšské rady: jako národ jsou tak silni, jako byli dříve, všeobocné hlasování ne stalo se jich národní myšlence otravou, jak předpovídá bar. Gnutsch. K tomuto pochlebnému hlasu, o němž jinak pochybujeme, že šel pisateli ze srdce, připojme několik slov, jimiž orgán polských lidoveů „Kur. Lwow.“, doprovází zprávu, že dr. Žá- ček do svého poděkování za volbu do předsed- nictva vložil též několik slov českých. Episodka tato jest prý proto významnou, že sněmovna proti ní neprotestovala. Jazyková otáz- ka počíná se viírati i do nejvyšší sněmovní magi- stratury a jeden ze členů předsednietva takovým způsobem prohlašuje, že úplná rovnoprávnost všech jazyků musí se státi faktem, poněvadž jest nepopíratelným právem. České promlu- vení dra. Žáčka, dnes německým tiskem igno- rované, vystoupí po čase v době zostřeného ja zykového boje jako živý dokument, že v ději- nách rakouského parlamentarismu byl moment kdy poslanecká sněmovna přijala mlčky fakti- ckou rovnoprávnost jazyků neněmeckých.
doktor Žá poslanecký sněmovna
15 article
Ze Záhřeba, 24. července. (Sesílen srbsko-chorvatské koalice.) Při loň- ských sněmovních volhách zvoleni byli na pro- gram býv. národni strany též člyři poslanci, kteli před tím ve sněmovně nezasedali a nejsou tedy zodpovědni za maďaronskou politiku, provádě- nou národní stranou za vlády Khuenovy. Když se národní strana rozešla, tito čtyři poslan s drem. Tropschem v čele ustavili se jako samostatná sněmovní skupina. Po letošních uda- lostech ve sněmovně pešťské skupina Tropscho- va ohlásila předsedovi koalice dru. Medakovičí. že jest ocholna vstoupiti do srbsko-chorvatské koalice. Na tuto přihlášku dr. Medakovi odpověděl: „Poněvadž se prohlašujete solidárný mi s postupem chorvatsko-srbské koalice v Pe- šti, zveme na základě jednomyslného usnesení klubovního všechny čtyři členy vaší skupiny, aby se připojili k našemu klubu.“ Na základě tohoto pozvání ohlásili již své přistoupení k koalici posl. dr. Tropsch, Jovan Sekulič a bar. Jos. Rajačič.
Tropsch Medak doktor Sekulič Záhřeb Tropscho Sesílen srbský
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 26. července.
Praha
18 article
P. B. Struve o spolku s okťabristy. Vůdce pravého křidla ruské strany národní svobody (kadotů), Petr B. Struve, přál spolk s oktabristy za doby voleb a po připadě i v nové dumě. Dnes zdá se, že pokus o součinnost, jejž učinil kn. Trubeckoj, je pochován, poněvadž nedošel ohlasu ani mezi oktabristy, ani mezí ka- doty. P. Struve vyslovuje se nyní v „Birž. V.- dom. o tomto nezdaru s politováním. Kade levého křídla odmítli součinnost s oktabristy proto prý, že se jim nelíbí minulost oktabristů. Ale politik má dle mínění Struvova počítati s př- tomností a nikoli s krilikou minulosti. Nebez- pečí, jež hrozi ústavě se strany „svazku ru- ských lidí“ a vůbec všech nepřátel ústavy, jest tak veliké, že pátrání po minulosti oktabristů má asi takový význam, jako kdyby se byl ve Francii v letech sedmdesátých někdo ptal, byl-l Thiers dříve republikánem. Lidé se mění. Sipo na př. na prvém zemském sjezdě byl ještě při- vržencem samodržaví a dnes je rozhodný stou- penec ústavnosti. Oktabristé jsou dnes sílaa úkolem politika jest převésti tuto sílu na svou stranu. Stejně měli si počínali okťabřisté a místo toho, aby zkoumali ledví kadelů, měli by se sna žiti o obranu konstituce proti hrozícímu nebez Situace se stává vážnou. Utvoření ústav ného středu, jež se zdálo tak snadným, jeví se nyní pochybným. Ústavě nepřátelské proudy na- bývají nyní převahy ve vládních kruzích, což činí přátelům ústavy nemožným, aby uzavírali kompromisy s vládou. Situace je podobná, jako pečí.
Struve Trubecký P Struve Thiers Francie národní svoboda
19 article
V drovném prodejit canni číslo o sobě . . . sa 9 h vdpolečni . nsh Ve flialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4 h Inseráty plali se hožově napřei Přečplssení a insorty přijímá sdmini- struce v Marlanské slici č. 3. Tam nasbázají se též redake tlskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevraceji.
20 article
před vydáním ústavy; jen že tehda vláda se sna- žila přiměti levici ku práci, kdežto nyní se k její práci chová odmítavě. Položení je tedy dosti tragické; jeví se potřeba hájiti ústavy ve spolku s vládou, ale vláda jeví snahy protiústav- ní. Dle měho soudu — skončil P. Struve — dohoda ústavných stran jest nezbytna; ale jest nejasno, dojde-li na ni. Není ani tak důležita dohoda na dobu volební, nýbrž jest třeba vytvo- řiti atmosferu, ve které by se všechny ústavné síly mohly sloučiti. Osud varšavské universily. Ke včerejší zprávě o nejistém osudu uni- versity varšavské dodáváme následující úřad- ní sdělení, došlé z Petrohradu. Ministerstvo osvěty, majíe na mysli zabezpečení saratov- ské university, která se má zříditi, potřebný mi učitelskými silami a peněžitými prostředky, chce pro prvou dobu užiti profesorů varšavské uni- vorsily, kteří nejsou nyní zaměstnáni, ale s pod- mínkou, že profesoři tito ihned se zase vráti na dosavadní svá místa, jakmile bude možno za- hájiti přednášky na universitě varšovské. Ruská vláda se tedy nevzdává dosud naděje, že bude opět možno — ovšem až po čase — otevřiti uni versitu varšavskou.
P Struve Petrohrad
21 article
Návrat černohorského knižete. Kníže Nikola černohorský vrátil se na Ce- tyň z cesty do Vídně právě před pravoslavným svátkem Petra a Pavla. Na ten den seslo se o. Cotyně množství Černohorců z celé země, aby shlédli knížete a kněžnu Milenu. Když lid před knížecím palácem počal tančiti kolo, připojil se k němu i kněžic Mirko a tu kn. Nikola pro- mluvil k lidu. Děl lapidárnými slovy: „Černo- horei! Jsem ode dávna s vámi, ode dávna sdí- lím s vámi dobro i zlo. Ale nemrzelo mne ani zlo s vámi snášeti, protože jste mi drazí, jako tuhle mé děti. Nebojte se, s vámi jsem já a nic nne od vás neodloučí, než smrt. „Dubrovnik“, líče návrat knížete na Černou boru praví, že pověsti o vření v knížectví jsou silně přepjaty. Snad není v zemi všechno v po- řádku, jsou jednotlivci nespokojení s nynějším režimem, ale není pravda, že se tam chystá ja- kýsi náhlý převrat a že v zemi vládne teror.
Nikola černohorský Petro Pavel Milena Mirka Vídeň Dubrovník
22 article
Demisse francouzských generálů. Za příčinou odstoupení vynikajících gene- rálů z nejvyšších míst ve francouzské armádě pskládalo se posud vedle osobní nechuti k pa- nujícímu politickému směru, že dotyční gene- rálově byli nespokojeni s předčasným propuště- ním dvou vojenských tříd následkem zavedení lvouleté vojenské služby. Nyní poukázal jeden z nich ještě na jiný moment, jenž působil na jejich rozhodnutí; nedůvěřují totiž dis- ciplině v armádě pro případ vál ky. Generál Metzinger, jenž již před ně- kolika nedělemi byl na svou žádost jako člen vrehní vojenské rady dán do disposice, prohlá- sil v inlerviowu, že chápe, kterak generálové jako Hagron raději podali demissi. Nejde pouze o to, že obrana hranic jest propaštěním ddvou vojenských tříd seslabena, také duch muž- stva se změnil. Myšlenka vlasti a disciplina jest otřesena. Člověk nemusí býti prorokem, aby mohl předvídati, že při nejmenším nezdaru budou žáložníci a zeměbranci křičeti, že je generálové jejich zradili. Jako důvod vlastního odstoupení udal Melzinger, že jeho návrhy ve příčině povýšení důstojníků zůstaly nepovším- nuty. Soudí se, že na místo Metzingeraa Michala budou povoláni do vrehní vojenské rady generálové Bailloud a G a llie n »Matin« však tvrdí, že vláda se rozhodla nena- hražovati generály Melzingera a Michala ve vrchní vojenské radě, která byla nedávným jmenováním dle předpisů ob- azena.
Metzinger Michalus Bailloud Melzinger
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Historie o vouseck. Historia magistra vitae — napsal kdysi Ci cero. Jako že dějepis jest učitelem života. Je však známo, že se dosud nikdo z dějin ničemu nenaučil. A spíše je pravda opak tohoto tvrzeni — živol jest učitelem dějenisu. To jest: my všichni nejčastěji představu- jeme si a oblibujeme historické osoby a děje podle své nepatrně maličkosti. A to nejen sym pathie a antipathie, nýbrž i vnější podobu, šat chůzi, řeč.. A zapomináme při tom pralehounce, jak ne známy jsou nám vlastně osoby a události, jen lidský věk od nás vzdálené — a jaká propast teprve dělí naše představy od skutečných osol nb s a dějů historických. A při tomí rádi se usmíváme nad anachro- nismy lidí středověkých. Bývá nám k smíchu. když vidíme Lukrecii v kroji bohaté měšťanky střédověké. Bruta jako benůtského nobíla, sva- tého Petra v hávu kardinálském... Ale na krás- ném obrazu Leönarda da Vincia „Večeře Páně“ docela přehližíme naprosté nemožnosti histo- rické — od onoho táflovaného stropu a zaskle- ných oken až k těm sedadlům a ubrusu, docelu nemožným a nehistorickým. Zvykli jsme krátce, představovati si Krista s apoštoly sedícího u stolu, v kalichu podávajícího víno a předklá- dajícího chléb, že zapomináme na všeclinu hi- storii a archaeologii. Tak isme zvykli i v českých dějináchi cel spoustě nemožností nehistorických. Jakou sen- smi uděllo nedávno několik poznámek Tillo- vých v „Lumíru“ o naprosto nemožném sceno- vání „Nosi na Kařlštejně“ na první naší scéně národní A přece beze všeho podivu přohiižíme
Lukrecius Brutus Petro Páně Krist Kařlštejn Leönard da Vincia
24 article
denně obrazy našich historických malířů, kteří nám na př. zcela klidně malují při Dívčí válee pelonahé jezdkyně na způsob nějakých Amazo- nek nebo v boji s Lučany stavějí proti sobě obrněné jezdce se štíty a znaky, jako rytíře XIII. věku... a kleří nám vytvořili celou řadu historických tváří — docela nehistorických. A jsou to zvláště vousy, přední ozdoba mužských tváří. Ty vousy, které přežily již tolik stíhání a tolik kaceřováni! Humanisté je dali do klatby, třicetilelá válka je přivedla ke cti; ro- koko opět mužům tváře oholilo, Velká Revoluce je zase mužům navrátila; Restaurace je znovu zavrhla — ale rok osmačtyřicátý je znovu re- stauroval. Jak by se tyto jejich střídavé osudy neměly jeviti i v naší ikonografii? A zvlášť nápadně jeví se tyto osudy vousů u našeho kněžstva. Není pochyby, že záhy již naši kněží vousy si holili — na rozdíl od ne- mnohých stoupenců ritu východního, kteřis nechávali bradu růsti. A čím přísnější byla ká- zeň církevní, čím vice přibývalo předpisů a vrch- nosti, tím přisněji hleděli si toho, aby brada byla naprosto holá. Ano, jako někleré nynější řády mnišské, ve středověku i světští kněží (ze- jména kanovníci) holili si i vlasy, ponechávajíce jen řídký věneček kol dokola — „magna platta“ veliká pleš slula tato móda módních kněží zrovna tak oblíbená, jako nyní na př. lesklé klo bouky a střevíce s přeskami podle římských abbatu. Není tedy pochybnosti, že horlivý stoupono Říma, sv. Vojtěch, vousů neměl. Víme to ze souvěkého živolopisu jeho, že se nemálo divil když viděl v Italii bradaté kněze církve vý- chodní; víme to ze starých obrazů. Na př. v ka- pilulním rukopise sv, Augustina (sign. A 7) jsou ve XIII. stoleti zobrazeni čtyři čeští světci; mez nimí na prvním místě, jak náleži, biskup sv. Voj- třch, bezvousý (sv. Václav arci s černým plno
Lučan svatý . Vojtěch Augustin svatý . voj Václav Řím
25 article
vousem, tak jako v rukopise wolfonbüttelském z XI. stol.) A přece dnos — kdo by neznal svato- vojtěšský plnovous? Vznikl v té době, kdy kolem r. 1600 církev trpěla u biskupů, arcibiskupů kardinálů vousy, ano kdy dokonce zamhouřila oko i nad sňatky vysokých hodnostů: kardiná Mazarin, jak známo, byl ve velmi důvěrném po- měru se svou královnou, Annou Rakouskou. v Čechách opat sedlecký, Ondřej II., byl žena s krásnou Estherkou a dal si jl, když zemřela pochovati před okny ( 1582), Ale co bylo možno v době kolem r. 1600, nebylo možno u prvního světce českého — vousy jeho náleží legendě, nikoli historii. A podobně neprávem tradice přídala vous Prokopu Holému, knězi a slavnému válečníku táborskému. Kdo nezná slavného Čermákova obrazu „Husité před Naumburkem“, kde lysí Prokop s dlouhým patriarchálním vousem při- jímá orodující děti naumburské? Kdo nevzpo- míná slavných slov Čechových v „Posledním máji“, kde zapadající slunce srití na lysou leb Prokopovu? Vznikl tento vous u táborského kněze, jenž však sloužil mši v ornátu, neporoz- uměním slovu „Holý“. Holý není = Lysý, zna- mená člověka bez vousů; latinský slove Proco- pius „Rasus“, t. j. holený; Prokop nebyl do- konce žádný stařec, jak jej líčí legendy nebo obrázky pro mládež. Jest to věc dnes již dosti známá — a přec stále se vrací na obrazích tento nehistorický lysce v čele Táborů. Zrovna tak nevykořenitelný — čtenář od- pustí tomuto trochu prodlouženému slovu — jest nynější vous Husův. Kdo byl loni na Husově výstavě v Táboře, byl málo polěšen onou spou- stou soch, jichž největší část jevila Husa v se- cesi, se španělským vousiskem krátce přistřiže- ným. Že Hus neměl vousů, to při jeho přísnén názoru o kněžství a jeho důstojnosti jest každé mu samozřejmo. A dávno to již — před drahnj
Mazarin Anna rakouský Ondřej II Prokop Holý Čermákův Čechův Holá Prokop Husův Hus Čechy Naumburk Lysá Tábor
26 article
mi lety — dokázali Winter, Kalousek a j. Nově to opět pozvedly z prachu zapomenutí listy kle rikální — a také němečtí dva diletanti, kteří podle dávno *) známých obrázků Litoměřického kancionálu z r. 1510 (ne z XV. stoleti, jak bylo psáno) a podle pražského exempláře kroniky Riehenthalovy (nevědouce, že to není originál, nybrž jeden z více opisů) dokazovali věc již dávno u nás rozřešenou. Všechny obrazy Hlusn — a máme jich z XV. stol. dosti — jeví touž tvář: bezvousou, kulatou, s velikou tonsurou — a menší, zavalitou postavu, trochu lutherskou a trochu našeho jihočeského sedláka. Teprve v XVI. století, když reformace opět kněžím do- velila vousy, jeví se Hus vousatý — zrovna tak, jako tehdejší malíři malují rakev praotce Čecha s křížem, trojské reky v laneknechtském úboru, svatého Josefa v nabíraném krejzlíku atd. Prote- stantští malíři XVI. věku malovali předehůdce roformace tak, jako své pastory. Ale dlouho vedle té moderní postavy Husovy se svatováclav- ským černým plným vousem drží se starý Hus bez vousů: ještě 1520 při otisku Výkladu Hlu- sova, 1558 při latinském vydání spisů Huso- vých, 1563 při tisku Postilly atd. nalezneme Hu- sovu tvář po způsobu starém: ale místo tonsury shlodáváme již (zrovna tak nesprávně) vlasy p šíji splývající. Konečně ovládá Hus vousatý, ale ještě vousů různých; bralrské kancionály z kon- ce XVI. století ustalují podobu nynější jen po- malu. Ale tradici stvořil 1883 Brožik svým Hu- sem před koncilem. Ačkoli již tehdy bylo uká- záno a dokázáno, že tato podoba jest nehisto- rická, zůstal život učitelem historie. „Via faeti“ rozšířilo se pojeti Brožíkovo po Čechách —a
Winter Kalousek Riehenthalův Hus Čecho svatý Josef Husův Hu Brožíkův Čechy
27 article
*) Neboť popsal je již v charakterisoval před více než 40 lety Höfler: „Mag. Joh. Huss und dor Abzug der deutschen Professoren und Studenten au. Prag 1409; 1864, str. 318—319. konec věku dokonce postavu Husovu uvedl v souhlas s moderním eítěním. Secesní, štíhlá, od země k nebesům rostoucí postava Husa, jak jej nyní sochaři modelují a malíři malují, v čer- ném hůbitu evangelického duchovního, s řídkými a splývajícími vlasy, vysokým čelem a aristokra- tickými tenkými prsty dnes ovládla úplně A kdyby snad někdo pojal úmysl upozorniti a opraviti, neprorazí. Pracoval vedle mne kdysi před lety Klementinu mladý malíř Spolku pro pomník Husův podle známého kancionálu malo- stranského z r. 1576 obrázek Husův s tím svato- václavským plným vousem; upozornil jsem ho arci, že je to podoba nejen nehistorická, ale do- cela nemožná: leč milý umělec měl přesný pří- kaz a nebylo mu do historie pranie.
Höfler Joh Husův Klementina mladý Praga Professore und Studenten
28 article
Kdyby dnes někdo postavil vedle sebe so- chu Napoleona a nynějšího Husa, bude mnohem podobnější skutečné osobě Husově Napoleon — a nynější Hus to je starý svatý Václav. Tak ohromný je rozdíl mezi Husem historickým a ny- nějším secesním výtvorem módy. Pro znalce hi- storika je tak urážlivý výtvor nynější, jako kdyby mu chtěl někdo nynějšího Husa vydávati za Na- poleona. A příčina, proč od starých správných obra- zů (takové máme v rukopise budyšinském, kde vistevník a posluchač Husa zobrazil, nebo v kro- nice Richenthalově, kde zpodobil Husa tehdejší náčelník policie kostnické a j.) upuštěno v XVI. století? Jest prostě ta, že cizí umělci věrných podobizen neznali — a dílo umělce, třebas ei- zího, zvítězilo nad dílem domácích diletantů. A proč po pětadvaceti letech nepronikla podnes jasná pravda historická, již 1883 dokázaná? Peněvadž opět dílo umělce (Brožíka) zvítězilo nad suchou vědou; ta mluví jenom k rozumu, ale dílo umělce k srdci. Život je tu opět, jako
Napoleon Hus Husův Václav Brožík Richenthalov
29 title
V. Flajšhans. čnsto, mistrem historie.
V Flajšhans