ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 12bf73f0-71f7-11dc-bd1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 42 celkem · entity: person 51, place 88, work 23, org 32
1 masthead
10° listopadu 1904
2 masthead
Příloha „Národnich Listik
3 masthead
k číslu 3íf.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. listopádu. (Polský poli tik o situaci.) Jeden z nejvíce vynikajících polských politiků (hr. Dzieduszycki?) projevuje v „Dzien. Polsk.“ své mínění o politické situnei před nastávajícím zasedáním říšské rady. Vy- chází z rekonstrukce kabinetu a praví, že re- konstrukcí kabinet se stal jednolitějším, poně- vadž místo příliš samostatného dra. Böhm-Ba- werka vstoupil do něho skutečný úřadník dr. Kosel, jenž bude bez odmluvy konati rozkazy dra. Körbra. Největší význam přikládá jmeno- vání dra. Randy ministrem krajanem. Uznává, že povolání dra. Randy není výsledek úmluv mezi vládou a Čechy, ale vidí v něm obratný tah na parlamentní šachovnici, jímž dr. Körber usnadnil posici jak sobě, tak i Čechům. Půjde ovšem o to, co bude dr. Randa moci Čechům nabídnouti jménem vlády, aby změnili taktiku. „Přirozeně — praví pisatel — nebude to drob- nůstka a mimo to Čechové přijmou offertu jen tehdy, nezviklá-li jich postavení v zemi a ne- budou-li se cítiti ohroženými v parlamentě.“ Náhlého uzdravení parlamentu naditi se nelze.
Böhm doktor Kosel Randa Čecho Körber Praha
6 article
Nedopustí toho především Němci. Za dlouhého výhradného panství německé byrokracie vzniklo nezi Němci bludné ponětí o hranicích jich „državy“. Před půl stoletím vládli ještě v ze- mich koruny sv. Štěpána a v Haliči, jež byly pro ně zaslíbenou zemí. Poměry se však změ- nily; bylo nutno opustiti místo v Uhrách, v Ha- liči a značně se stísniti i v Čechách a v zemích jihoslovanských. Nesmí se zapomínati, že ny- nější národnostní zápas není jen boj o ideály. nýbrž také o chléb. Mezi Němci jsou formálně celé dynastie úřadnické a ty právě přispěly nej- více k zaostření zápasů o existenci! Podnes jsou v Rakousku instituce, jako vojsko a cen- trální úřady, kde panují Němci. O ta místa ve- dou zoufalý zápas, ale i tam musejí časem na- slati změny. „Němci — čteme dále — musejí se spřáteliti s myšlenkou, že doby jich nadvlády minuly, že mohou býti ve veřejné činnosti sic vlivuplným, vážným, ale toliko rovno práv- ným činitelem.
Němec Štěpán Halič Uhry Čechy Rakousko
7 article
Pisatel pronáší pak novou myšlenku jak by se dala zabezpečiti dělnost parlamentu. Navrhuje totiž, aby se otázky, týka jíe se správy státní, odloučily od otá- zek politických. Odborní ministři stali by se něčím na způsob státních tajemníků v ji- ných státech a zabývali by se pouze otázkami administračními; odpovědnost za politiku při- padla by ministrům krajanům: Čechu, Polákua Němci. Porad kabinetu účastnili by se ovšem všichni ministři, jako naopak každý ministr krajan měl by své, zvláště sobě poručené zájmy. Zásadně by však správa státu spočívala v rukou odborných ministrů, politika však v rukou mini- sterského předsedy a ministrů krajanů. Tím — soudí pisatel — umožnilo by se včasné vyřízení státních potřeb v parlamentě, v němž by se pro ně většina nalezla vždy. Pisatel končí poznám- kou o poměru Poláků k české dele- gaci. Tu praví: „Většina, ve které budeme my (Poláci), nebude nikdy a nemůže býti nepřátelská neb aspoň lho- stejnák Čechům. Stáli jsme vždy, stojíme a budeme státi na stanovisku široko pojaté rovnoprávnosti. Jest to naše tradice. Ale s druhé strany také obavy Němců, vzniklé vidmem bý- valé autonomické pravice, jsou zbytečné. Náš poměr k Mladočechům, chýlicím se ve stranu radikalismu, nemůže býti a není takový, jako byl náš poměr k Staročechům, tedy ke strani konservativní. Proto opakuji — konči pisatel — že obavy Němců v tomto bodě jsou zbytečny.“ Ze Záhřeba, 7. listopadu. (Zahájen sněmu.) Chorvatský sněm dnes zahájen. Před seda vzpomněl úmrtí býv. místopředsedy, posl Franeisei a poslanců Brestěnského a Kumičiče kleří semřeli během tohoto léta. Vláda před- ložila sněmu zprávu o finančním vyrovnán s Uhrami a zatímný rozpočet na rok 1905. Vy- řízením těchto dvou předloh sněm vykoná le. tošní svůj úkol.
Čech Němec Polák Čecho Brestěnský Kumičič Záhřeb Uhry
8 article
Z Lublaně, 4. listopadu. (Jubile um dra. Bleiweisa.) Dnes dovršil 70. rok svého věku dr. Karel Bleiweis, syn proslulého buditele a organisátora Slovinců dra. Jana Blei- veisa. Dr. K. Bleiweis, narozený ve Vídni 4 listopadu 1834, žije od roku 1858, kdy se sta doktorem lékařství, stále mezi Slovinci: působ zprva v různých městech slovinských jakolé kař, od roku 1867 žije v Lublani zprva jak nemocniční lékař, později jako správce zem ských zdravotních ústavů. Od let šedesátých účastní se národního a politického života slovin ského, rozvinuv horlivou činnost ve všech skor národních spolcích slovinských; od roku 1875 sedá jako platný člen ve sboru obecního zastu- pitelstva lublaňského, jsa již po 10 let zástup tem starostovým. V letech 1883—1895 byl té temským poslancem a podnes je předsedou vý konného výboru slovinské strany liberální. Jubi kam zasloužilého slovinského vlastence oslaven dses čelnými spolky lublaňskými, které vyslaly k jubilantovi pozdravné deputace, zvláště pak obeením zastupitelstvem, které ve schůzi zvláště za lím účelem svolané zvolilo jej dnes za čest- tího měšťana lublaňského. Přejeme dru. Bleiweisovi, jenž zešedivě ve službách svého národa, aby i jako kme mohl ještě dlouhá leta pracovati pro blaho bralrského národa slovinského.
doktor Bleiweis Blei K Bleiweis Lublaň Vídeň obecní zast
9 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Úprava zazeb dopravních severní dráhy a se- stáláování. Čím dále tím více patrno, že úprava sazcb severní dráhy císaře Ferdinanda, kterou se do slane llaliči výhod sazeb státních dráh, jest výcho diskem, kterým má býti vyhověno přání akcionář dráhy léto, již jsou proti sestátnění, i Haliče, kde ob ehod a průmysl volal po sestátnění této dráhy, pro- bílající tamními průmyslovými kraji. Nový doklad toho přináší i vídeňský dopis „Berl. B. C.“, jehož aulor není panu Körbrovi dalek. „Touha Poláků po seslátnění severní dráhy cís. Ferdinanda jest stará Opětně a naposledy asi před rokem byla vláda pol- ským klubem v této příležitosti vehnána do úzkých a tehůy došlo i k nedorczumění mezi oběma stranami protože vláda se nechtěla zavázati, že do určitě lhůty a sice nejpozději do 1. ledna 1905 dráhu tuto serlátní Nyní použil dr. Körber resp. pan Wittek příležitosti uchýlil se k prostředku, kterým má býti vyhověne požadavkům haličských interessentů co do doprav- níeh zazeb severní dráhy.“ Dopisovatel líčí potom pod zlatu úpravy a dodává: „Zmíněnou sazební úpraveu sleavila se vláda zatím nejnaléhavějšího volání po se sátnění dráhy severní, ač se má v zasvěcenýc
Ferdinand Berl Körbr Körber Wittek Halič
10 article
kruzích za to, že bude sestátnění tolo již vzhledem k velikým úsporám na správních a provozovacích ná- kladech ve dvou až Uřech létech provedeno. Vliv sní žení sazeb bude, jak se za to má, vyvážen stoupnutín dopravy, zvláště uhlí, hlavního to předmětu doprav- ního této dráhy. Soukromá dráha se sazbami státnícl dráh, toť novinka, a dokazuje jen, že nutno si v Ra- kousku často vypomáhati polovičními opatřeními (?) Že bude pokračováno v sestátňování speciálně če- ských dráh, nelze se zatím nadíti, a to nejen prolo, že mluví proti němu politické a speciálně národni (!) momenty, nýbrž i proto, že se vláda leká vzhledem k finančnímu stavu Rakouska a vzhledem k velikým investičním potřebám pro alpské dráhy a pro vodní dráhy, zahájiti sestátňování.“ Jasněji nelz přece doznati, že pro p. Körbra jest otázka tak emi- nentně hospodářská, jako je sestátnění dráh, olázkou politickou. Obchoduje se se strany vlády dnesse vším a překvapuje, že vzhledem k tomu jest celé po- stavení Rakouska tak zbědovanými
Rakousko
11 article
Bavlna. Trh americké bavlny byl v minulén témdni pevný. Nebylo to čekáno a překvapovalo to ač bylo lze okolnost tuto snadno předvídati. Dovozy jsou ovšem stále ještě značny a také sklizňové vy- hlídky se nikterak nezhoršily, nutno však stále mí na mysli, na co jsme na tomto místě opětně pouka- zovali, že totiž i potřeba je značná, tím větší, čín menší jsou zásoby z minulé sklizně. Tento vzrůst po třeby doložen nejlépe tím, že vývoz americké bavlny podstatně stoupl a že byl od 1. září do konce mi- nulého téhodne na pevninu evropskou větší než v tomže období lonském o 122.000 bal. a do Anglie o 355.000 bal. Přadláci kupují ochotně tu i tam a zahájení práce v továrnách fall-riverských podníti za- jistě i kupnost průmyslu bavlnářského ve Spojených státech severoamerických. V tomto zvýšeném zájmu přádelen a ve zmenšených jich zásobách nutno hle- dati hlavní moment rozhodný pro zpevnění trhu.
Anglie spojený stát
12 article
K němu druží se ještě okolnost druhá: pěstitelé ba- vlny odprodavše, co nutno bylo k opatření potřeb- ných prostředků, prodávají opět zdrželivěji, chtíca takto působiti na cenový vzestup. Bude-li ovšem tato okolnost s pronikavým vlivem na ceny, nelze zatím tvrditi, protože převrat názorový co do vydatnosti sklizně může snadno vésti k opačnému pojímá ní si- tuace v kruzích, které nejsou ani organisovány ani nepřístupny náladám dne. Na burse novoyorské trvá ovšem zápas obou spekulačních skupin neztenčeně dále a obě pracují stejnými prostředky. Rozesíla se oběžníky, ve klerých se vyličuje výsledek nové sklizně buď nepřiměřeně vysoko nebo nízko, dle toho jak je to v zájmu té které strany. Leč podstatným momentem pro rozvoj trhu zůstává stále naléhavost a velikost potřeby. Průmysl bavlnářský všech států evropských jest plně zaměstnán a odbytové vy- hlídky uspokojují. Sklizňový pohyb americký zná- zorněn těmito daty. V posledním témdni října dodána přadlákům americké bavlny; 1904 1903 1902 bl alíků
13 article
Spojené státy . . 149.000 114.900 132.300 evropská pevnína . 105.000 74.000 23.000 Anglie . . . . . 67.000 59.000 54.000 Celkem . . 321.000 247.000 209.00 Od 1. září do konce října 1904 1903 1902 balík 740.000 573.000 751 000 Spojené státy . . evropská pevnina . 386.000 272.000 402.000 Anglie . . . . . 448.000 297.000 426. 000 Celkem . . 1,574.000 1,142.000 1,579.000 Viditelné zásoby činily koncem října ve srovnán v předchozích létech 1904 1903 1902 balíků Americká bavlna . 2,403.000 1,835.000 2,225. 000 Jiné druhy . . . 298.000 304.000 286. 00 Celkem . . 2,701.000 2,139.000 2,511.000 Zásoby jsou tedy letos vyšší dvou předchozích let K tomu podotýká zpráva hamburské firmy Schefle a Drascher: Okolnosti, že jsou zásoby vyšší, netřeba příčilati valně významu, neboť samy o sobě nejsou veliky a při značné spolřebě, které se lze v daně saísoně nadíti, nelze očekávati, že se nashromáždí tísnivé množství skladů. Protože je technický stav trhu následkem velikých engagementů baissy velmi pevný, jsou dány i podmínky zpevnění cen. Vývoh trhu novoyorského v minulém témdni byl tento: bavl na listopad „ohotová na listopad na leden na březen 9.79 9.89 1. 10.— 9.53 10.15 9. 65 9. 89 10.01 3. 10.15 9.70 9.98 10.09 9. 58 9.85 9.95 4. 10.15 10.15 9.58 984 9.95 999 10.10
spojený stát Anglie Schefle Draschry Anglie 10.15
14 article 7. 10. 25
7. 10. 25 Počátky nové agilace proli zákazu lhůtních ob- chodů obilních? Jak se z Vídně oznamuje, zamýšl prý vídeňská obilní firma Strasser a König, jejíž hlavní závod se nalezá v Pešti, zrušiti na přes rok v červnu svůj vídeňský podružný závod. A hned ná- sleduje dodalek: „Příčinou jest pokles vídeňského obilního obchodu.“ Když zakázány — a jistě právem — lhůtní obchody, psaly se ve Vídni pravé jeremiády o důsledcích zákazu toho. Nestalo se pranic; naopak ceny obilní se, jak jsme svým časem na tomte místě dokázali, ustálily ku prospěchu rolnictva i obchodu. Okolnost tuto ovšem vídeňský tisk zamlčel a kuje nyn z ohlašovaných a naprosto nezaručených firmových změn, patrně v nouzi lepších prostředků, zbraň proii zákazu, který nemile se dotkl několika bursovních spekulantů. Dodatek jest v daném případu tím ne- místnějším, protože zmíněná firma může své lhůtní okchody prováděti v Pešti, kde zákazu jich není.
Vídeň Pešť Strasser König
15 article
Český vývoz hnědouhelný. Od 30. října do 5. listopadu dopraveno saskými státními dráhami 232.959 t. uhlí proti 236.783 t. v tomtéž témdni lonském (který ale čítal 6 pracovních dnů). Z toho bylo českého hnědého uhlí 81.821 t (— 2492 t). V měsíci říjnu dopraveno dráhami těmito 1,132.171 t. (+ 125.700t oproti říjnu lonskému). Z toho bylo: českého uhl hnědého 403.763 (+ 51.018) t., německého uhlí hně- dého 316034 (+ 38.254) t. a saského i pruského ka- menného uhli 412.374 (4 36.437) t Částečné zrušení rumunského zákazu vývozu picnin? „N. W. Tgbl.“ oznamuje: Zákaz vyvážeti ku- kuřici, oves a pícniny, který vydán vládou vzhledem ke špatným vyhlídkám sklizňovým, vyvolal záhy značný nedostatek peněz. Nelze-li prodávati tak důle- žité rumunské plodiny do ciziny, trpi lím rolník a s ním i ostatní kruhy národa. Za těchto okolností míní vláda zrušiti především zákaz vyvážeti oves, načež následovati bude zrušení vývozního zákazu c do kukuřice.
N W Tgbl
16 article
Nové průmyslové závody. Firma Fürth a Gellert papírna v Plzni, zřizuje ve svých továrních místno stech v Horažďovicích (bývalé papírně) škro- bárnu. — Plzeňská akciová strojírna vagonka zařizuje novou elektrárnu za účelem osvětlování i pohonu továrny. Různé zprávy. Jak se „Berl. Tgb.“ dovídá, dosa- ženo na berlínské konferenci zásadní dohodyo hornoslezském svazu ocelářském, který má nabýti platnosti 1. lednem 1905. Dohoda týká se výrobků skupiny B. Výrobky skupiny A náležejí již ko všeobecnému svazu ocelářskému. Prakticky zaháj svaz činnost ihned pouze co do válcovaného železa. — Na 28. t. m. svolána valná hromada terstské obchodní banky, na které má býti schválena dohoda s vídeňskou bankovní jednolou. Z Obchodnické jednoty pro Moravu a Sležsko Brně. V neděli dne 13. listopadu 1904 o 1/43, hodině odpolední konati se bude v Třebíči v místnostech Mě- šťanské besedy veřejná organisační schůze českéha kupoctví třebíčského kraje s pořadem: a) Význam orga- nisace pro obchodnictvo, b) Požadavky obchodnictva. c) Volná rozprava. Další schůze s tímže pořadem konati se budou v neděli dne 20. listopadu 1904 Mor. Krumlově; v neděli dne 27. listopadu v Hodo- níně a v neděli dne 4. prosince v Telči. Trhy. Výroční trh na dobylek ve Voticích bude 15. t. m. — Výroční trh na hovězí dobytekv Kardašově Řečici bude 15. t. m. — Trh na hovězí dobytek a zboží bude v Soběslavi dne 21. t. m. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 7. listopadu t. r. Oběh bankovek 1.739,014.000k (— 49,325.000 K), poklad kovový 1.515,500.000 K (— 424 000 K), portef. směn. 469,776.000 K (— 20,109.000 K), lombard 48,626.000K 79.000 K), záloha bankovek prostých daní 173,745.000 K (+ 48,905.000 K).
Gellert Berl Plzeň Horažďovice Morava Třebíč Krumlov Hoda Telč Votice Kardašův Řečice Soběslav Fürth všeobecný svaz Sležský Brno uherský banka
17 article
Trhy poněžní- Pražská bursa. V Praze, 9. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Na dnešní burse byl trh pro ukládající hodnoty či lejší a jednány 4% zástavní listy české hypotečn banky za K 10040 a K 100.421/2, kom. dlužní úpisy české zemské banky za K 99.75, květnová renta za K 100 021/5, 4% zástavní listy I. mor. spořitelny za K 99..90 a 4% zást. listy mor. hypoteční banky za K 100 10. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249 50, české banky »Union« za K 248.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 175.—, strojírny Daňkovy K 370.—, Podolské cementárny K 195.— Rak. uher. banky K 1638.— Jiné papíry jmenovány nebyly. Otfciální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 590. Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% » » » » » » (v K) 4 Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49%. » » » (v K) 4 0 Žel. . » „ „ Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy » » » 4% Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/, „» hal. zem. banky 41.9 Kom. dl. úpisy » » » 49% Železnič. » » » » 40 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 » » Rak.- uherské banky 4 0 „ » Dolnorak. hyp. ústavu 4% „ , „ 31/2
Daňkův Mel Praha český banka Český společnost Český průmyslový
18 article
Kom. dl. úp. . » » 49%. „ » » 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%. Únorová spol. renta — (v pap.) 4.29 (ve stř.) 4.290 Dubnová » , Květnová » » (v pap. ) 49 %. Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . . 4 % „ korunová renta . . 49%. „ investiční » . . 3 1/n2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost
19 article
Z Vídně, 9. listopadu. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta . 100.30 Ivovskočernovická 583.25 květnová . . 100.— spol. st. dr. rak uh. 652 75 87.70 99 90 jižní dráha červenc. » říjnová . . 100 35 štyrsko hr. köfl. . —.— severní dráha . 5565 — rakouská » zlatá 119..85 100 05 rak. severozápo dr. 423 50 „ kor. pardubická dráha — 118 85 uberská » zlatá 98 05 polabská dráha 420.50 » kor. 91.25 česká sev. dráha rak. invest. renta buštěhradská A uher., 1050.— 4% zást. listy Hyp. pražsko duchenv banky král. č. . duchcov.« podmok 31/2% zást. I. Hyp 2200. — ústecko- tepl. dr. banky král č. . 879.— dunaj. paroplaveb 4% kom. dluhop. 720.— rakouský Lloyd Zem. banky kr.č. 340.— turecká tabák. rež . 4% žel. dl. úpisy 535.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. 379 — Rudolfova hut státní losy 1860 alpská montan. sp. 483. 25 po 500 zl. .. rým.-muráň. spol. 515.— po 100 zl. 436.—— Poldina huť . státní losy 1864 2830.— praž. želez. sp.. losy úvěrního úst. česká montan. sp. 1403 — vídeň. l. komun.
doktor Lloyd Vídeň Rudolfov duchenv banka Poldin huť Ivovskočernovická 583.25
20 article
Daněk . . . . 371.— tisské losy . .. západočeská ubl. 132.— turecké losy . . severočeská uhl. 1636.— rak.-uh. banka. mostecká uhl. sp. 672. 25 rak. úvěrní ústav vídeň. stavební sp 284.— b. anglo-rakouská Schodnica . 696.— 540.— vídeňská Junionka haličsko-karpatské 1190 — 449. 50 b. pro země rak. 792.25 peštská vagonka. uh. úvěrní banka 547.50 devisa německá . 117.67 bank. jednota ..
Daněk úvěrní banka
21 article
968.— pařížská . 95. 25 r. úst. pro úv. poz curyšská . 95 12 Česká průmyslová londýnská 239.4 412 — banka . . . . dvacelifrank . . 19.08 roln. úvěr. banka 379 — česká b. Union . —.— marka papírová . 117.67 . 253 75 Živnost. banka . —.— rubi Eskoniní sazby 35/%—3 3/4 procenta. Po začátečním oslabaní upevnilo se smýšlení na misiní a arbitrážní koupě. Dodatečná bursa: kreditky 673.—. x. Z Vídně, 9. listopadu. (Telfgr »Nár. Listů«. Večerní bursa. Kreditky 674.75, po —.—, —.— uherské kreditky 794.50, anglobanka 284.50, bankovn jednota 548.—, unionka 540 50, länderbanka 450.— státní dr. 655.—, —.—, jižní dráha 88 25, polab. dr 421.50, severozápadní dráha 424 50, turecké tabákové 340.75, rýmavsko-muráňské 515.—, alpinky 484 25 květnová renta 100.—, uherská korunová 98 05 turecké losy 13275, marky za hotové 117.68, ultim 117 58. Smýšlení pevné. Z Petrohradu, 9 listopadn. (Zpráva Živnost. banky. Diskontní 420. Ruská banka pro vnější obchod 313 Mezinárodní banka 406. Volžsko-kamská banka 870 Baku 459. Mantašev 241.—. Caspienne 5500. Sormov 196.—. Putilovské železp 136.—. Hartmannské lokomo tivy 187. Petrohradské metallurgické 146.—. Baltické vagonky 1075. Brijanské uhlí 143.—.
doktor doktor 421.50 Vídeň alpinka Petrohrad mezinárodní banka 406 roln ultim 117 58
22 article
Berlinská bursa, 9. listopadu. (Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Londýna byly oznámeny z počátku lepší americké kursy, které byly vysvětlovány do- mnělou velkou koupěchtivostí v novoyorském ob chodě soukromém. Zdejší bursa byla zdrželivější poněvadž měla za možné, že vzestupný směr v No- vém Yorku bude přerušen snahou, aby byl prodeji zisk z dosavadního stoupnutí realisován. Také bylo poukazováno na možnost, byť i ne pravděpodobnost londýnského zvýšení diskontu. Lepší záznamy petro- hradské zůstaly rovněž bez povšimnutí. Baltimorské a kanadské stouply asi o půl proc., dále se pak zlepšily harpenské a dynamitové. Rýnské kovové rovněž opětně stouply. Ředitelství dementuje sice prodej svého patentu a vyjednávání s Kruppem anebo s Löwem, ale připoušti, že stouply objednávky. ovšem že ještě za cen nepříznivých a doufá v další rozmnoženi zaměstnanosti. Trh bankovní byl ča- stečně poněkud slabší. Po všeobecném přechodném oslabení byla pak bursa opět pevnější. Soukromy diskont 4 proc. První cifry znamenají začáteční, druhé konečno kursy: Rakonské kreditky 210.75. 211.62. Diskonto 193.—, 193 12, Německá banka 229.10. 228.87, Ob- chodní společnost 161.90, 161.75, Drážďanská banka 155 25, 155.—, Bochumské oceiárny 222.—, 222 — Lauřina huť 254.25, 254.37, Dortmund. Union lit. C 85.50, 85.12, Harpenská uhl. spol. 218 10. 218.25 Hibernia —.—, —.—, Consolidace 446 50, 446 25 Severoněmecký Lloyd 107 50, 107..37, Packet 123 60 123.25, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128 —, 127.50. Z Bezlina, 9. listopadu. (0 1 hod. 15 min. odpol.
Krupp Löw Londýn Ob Dortmund Kanada Bezlina 161.90 drážďanský banka Lauřin huť 254.25 Packet 123 60 123.25
23 article
Kreditky 210.60, státní dráha 654.—, lombardy 17 75 Smýšlení klidné. Z Berlina, 9. listopadu. (C.-B.) Kreditky 211.60 státní dráha 140.50, jižní dráha 17.90, diskonto 193.— německá banka 228 90, obchodní b. 161.60, dráž danská b. 155.—, darmštadtská banka 141.10, ná rodni banka 129.40, dráha Henri 109.30, Transvaa —.— Kanada 136.40, Gotthard —.—, Lloyd 107.30 Packet 123.20. — Za hotové: Lauřina huť 254.50 dortmundské 85.—, bochumské 221.90, gelsenl.ir- chenské 232.40, Hibernia 272.—, harpenské 219.40 Consolidace —.—, Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 9. listopadu. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 210.60, akcie společnosti státní dráhy 140.—, lombardy 17.90, papírová renta —.—, stří brná renta 100.25, zlatá renta 101.50, uherská zlatá renta —.—, uh. korunova renta 98 05. 49% rak korun. renta 100.—. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 9. listopadu. (Dod. bursa.) Úvěrn akcie 210.60, státní dráha 140 —, lombardy 17.90. Z Paříže, 9. listopadu. (Počáteční bursa.) 3proc renta 98.30, 31/29% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Henri 109.30 Gotthard Lloyd 107.30 Berlín Kanada Frankfurt Paříž darmštadtský banka Hibernia 272 Packet 123.20 Lauřin huť 254.50
24 article Peníze] Zboží
Peníze] Zboží 104.25 105 25 100.— 100.60 93.80 94.80 101.25 102 25 99.60 100.10 99.60 100.10 99 60 100.10 99.60 100.10 99.60
25 article
Trhy na zboží.
27 article
100.75 99 80 99.50 99.75 101.50 99.40 101.40 98.75 98.75 101.40 98.80 100.25 99. 90 93.75 99.80 93. 90
28 article
Pražská plodinová bursa, 9. listopadu. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenic česká 1904 78—83 kilogramů K 10.80, 11 20, uherská 10.70, 11.75, moravská 78—79 10.70, 10.75, rakouská jakosť,— kg —.—, —.—, vadné jakosti —.—, —.— nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1903 — až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.95 až 8.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.25, 9.40, první jakosti 8.80, 9 —, střední 8.55, 8 60, merkantilní 8.35, 8. 45. ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 1903 7 25, 7.30, prima 1903 7.15, 7.20, merkantiln 705, 710, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.— kukuřiceuher. 1903 8.25, 8.30, cizozem. 7.85 7 95 cinquant. 1903 K 9..25. 9.35, vikev česká 9 50, 9.75 haličská 0 —, 0.—, uher. K 0.—, 0.—, pohane 0.—, 0.—. proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 33.—, 34.—, č. 1 32.—, 33.— č. 2 31 —, 32.—, č. 3 29.75, 30 75, č. 4 28.50, 29.— č. 5 26 50, 27.—, č. 6 24.50, 25.—, č. 7 22 —, 23. — č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č.Il 23.—, 23—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50, 16.50 Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 20. hrubé 13.— 13.20 otruby žitné 13.—, 13.20, krupice 33.—, 34.— prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38 50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.——, 37.50 čís. 0 35.—, 36 50. čís. 1. 33.—, 34 50, čís. 2 32. —. 33.50. čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30..50, čís. 29.—, 29.50. zlom 20.—, 21.50.
moravský kg pšeničný otruby 32
29 article
Luštöniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va tení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13 —, ke krmen 0 —, 0.—, čočka 1904 17.50, 24.—. Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29 — 29 50, modrý ruský 27 —, 27.50, kmín český —.- —.— holandský 25.—, 26.—, jetel bílý 46.—, 61.— červený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopní semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus Šeno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l- sované K 4.80, 5.—, nelisované 4 80, 5.—, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 2.20, 2 50, ke krmení 1.90 2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české —. —.—, merkantilní 8.75, 9 25, bosenské 110/120 10.—, 10.75, 95/100 15.—, 15.50, 50/85 24.—, 24.50. 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.— —, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 38.—, kří- žaly —.—, —.— Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75 4.—, k jidlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.— Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ui —.— lůj —.—. — — 71.—, 72.—, sádlo amer.
Šena Viktoria kg kg : Švestka
30 article
101.75 100.40 100.50 100.— 101 85 100 40 102. 40 99.70 99.75 99. 75 102 40 99 80 100.50 100 .90 94.25 100.80 94.90 100.80 82.60 100.50 100 55 100.15 100.10 120.35 100.25 91.55 249.— 414.— 551 — 380.— 99 80 81.60 100.30 100.35 100.— 99 90 119 85 100.05 91.35 248.50 412.— 549.— 377. —— 562.— 1638
31 article
1642 249.50 525.— 1403 175.— 585.— 330.— 195.— 436.— 2330 224.—
32 article
250.50 540.— 375.— 1410 180.— 340.— 200.— 441.50 2340 370.—
33 article
ObIlÍ. T. Z Vídně, 9. listopadu. (Telef. »Nár. Listů- Plodinová bursa. Z burs cizích došly dnes zá znamy vesměs chabé, způsobeně dovozem cizího zboží Na burse pešťské měly reservované nabídky v zápět smýšlení pevné, ktere bylo ještě stupňováno, proto že mlýny hledí své potřeby vydatněji uhraditi. Na zdejší burse mělo to v zápětí pouze, že majitelé pše- nice své požadavky zvýšily, tak že podražení pšenice v tomto týdnu činí dosud 15 haléřů. Jakkoliv bursa byla dnes navštívena hojněji, nedošlo k rozsáhlým obratům. V žitech bylo smýšlení tolikéž pevné, ale ceny nepodražily. Celkové zlepšení tohoto týdne činí 5 haléřů Ječmen kupován toliko k spotřebě při cenách dosavadních, smýšlení bylo klidné. Uherská kukuřice podražila na koupě a následkem nedostatku dobrého nového zboží o 5 baléřů. V ovsech bylo smýšlení spíše poněkud klidné. Mouky v posledních dnech po- ptávkou polepšeny, mlýny nenalehají k prodejům, neboť jakkotiv surovina stoupá, reflaktanti nabízeji ceny tak nízké, že nelze dociliti ani melné. Otrub na trhu nebylo, pročež smýštení bylo dobré.
Ječmen Vídeň
34 article
Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.60, 11.— stará —.—, —.—, slovácká nová 10.15, 10.50, stará 0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.25, 10 50 rumunská 10.05, 10.55. Žito slovácké nové 7.85. 810, z okolí Pešti nové 0.—, 0.—, z jižní dráhy nové 7.65, 7.90, dolno-rakouské 7.80, 7.90, české 0.—, 0.—. Ječmen moravský 8.75, 940, ze stanie 8.50, 9.10, dolnorakouský 7.80, 8.70, ze stanie 8.80, 8.70, slovácký 8.—, 9.10, ze stanic 7.50, 8.75 z jižní dráhy —.—, —.—, ze stanic 7.25, 8.75, se- vero-uherský 8.30, 9.35, k píci 7.—, 7.75, ze stani 7.45, 8 50. Kukuřice ub. 7.90, 8 05, cinguantinská 8.25 8.75. Oves uherský špalnější 7 10, 7.25, prostředn 0.—, 0.—, prima 7.20, 8.—, český a moravský 7 35 7.60. Řepka pohotová 11.50, 12.—, uherská —.—— Jetel červený (50 kg) — až —, bílý — až —. Uherská lucerka — až —, esparset — .—. Z Vídně, 9. listopadu. (Moučné vý robk y.) Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16.16 až 16.50, č. K 14.50—15.—, č. 5 K 12.60 až 13.40, č. 7 K 11.4 až 12.40, ke krmení K 7.— až 7.50. Vídeňská žitná č. 1 K 14.20—14.60, č. 3 K 8.30—9.—. Otruby pšeničné K 5.50 až 5.95, žitné K 5.50 až 5.70. Kru- píce K —.— až —.— Z Vídně, 9. listop. (Telgr.) Pšenice tisská 10.55 10.95, pšenice banátská 10 45, 10.75, pšenice slo vácká 10.10, 10.45, smýšlení pevné. — Žito slovácké 7.85, 8.10, peštské 7.85, 8 10, smýšlení udržené. — Ječmen moravský 8.15, 8.40, smýšlení chabé. — Kukuřice uherská 7.85, 8.—, cinquant. 0.—, 0.— smýšlení pevné. Oves uherský, střední 7.15, 7 40 prima 7.25, 7.60, rychlík —, —, smýšlení nezměněné Řepka pohotová 11.50, 12.—, smýšlení bez obchodu Počasí zamračené a větrné. Z Pežti, 9. listopadu. (Tigr.) Pšenice na duben
Ječmen Řepka Jetel Pešť slovácký moravský Vídeň Pežt 8.75 kg 10.95
35 article
89 05 100.— 93.25 99.60 99.60 154.75 185.— 479.— 270.— 525.— 162.—
36 article
10.19, 10.20, žito na duben 7 93, 794, oves na du
37 article
ben 7.14, 7.15, kukuřice na květen 7.48, 7.49. — Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost omezená, smý- šlení udržené. Obraty činily 28.000 q. Ceny pšenice o 5 haléřů stouply. Také žito o několik haléřů podra- žilo. Trh terminový byl zahájen smýšlením klidným. V dalším průběhu kursy po některém nepatrném kolísání se zotavily. Počasí krásné. Z Pešti, 9. listopadu. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice, smýšlení mdlé, na duben 10 13, 1014. žito, smýšlení mdlé, na duben 7.90. 7.91, oves, smýšlení mdlé, na duben 7.10, 7.11, kukuřice, smý- šlení mdlé, na květen 7.44, 7.45, řepka, smýšlení stálé, na srpen 11.15, 11.25 — Počasí: krásně, ale studeno. Z Berlína, 9. listop. (Telegr.) Pšenice chabá na prosinec 176 75, na květen 182.75, na červenec 183.—, žito chabé, na prosinec 140.25, na květen 145.50, na červenec 146 25, oves chabý, na prosinec 139.—, na květen 140.—, na červenec 141.—, kuku- řice chabá, na prosinec 119.25, na květen 118.50, na červenec —.—. Počasí deštivé. Z Hamburku, 9. listopadu. (Telgr.) P'šenice klidná holštýnská 174.—, 176. —, žito klidné, meklenburské 143.—, 146.—, žito ruské klidné, 102.—, 103 —. Počasí: lijavec.
Pešť Berlín Hamburk
38 article
Cukr. —n.— V Praze, 9. listopadu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. V sou- hlase s důvěřivějšími zprávami z večerních burs cizozemských oceňováno dnes při zahájení na- šeho trhu pohotové zboží K 29 90 v paritě ústecké. Za říjen prosinec 1905 znamenáno K 24 35 z Ústí. Továrny chovaly se vůči těmto cenám zdrželivě, pročež minulo dopoledne bez obchodu. Na první ustálené zprávy z hlavních trhů německých uváděno v poledne za pohotové Ústí K 30.—. Londýnská i odpolední depeše hamburská zněly rovněž ustáleně a poslednější doznala zvýšení záznamův o 15 a 10 feniků. V důsledku toho končí náš trh směrem ustále- ným a cenami K 30.10 za listopad prosinec K 24.60 za říjen prosinec 1905 z Ústí. Na trhu s bilým zbožím při klid- ném smýšlení jest cena K 74 — až K 75.— na dodávku listopad srpen beze změny. Dnešní celkové cukerní zásoby hamburské obnášejí: 28.140 tun proti 31 610 tunám před týdnem a 182 140 t. před rokem.
Praha Ústí
39 article
Úřadní záznamy pražské bursy cakarní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za 100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 30.10, 30.50, z Ústí nad Labem přístaviště 30.10, 30.50, z Prahy 29.70. 30.—, z Prahy- Karlína překladiště —.—. —.—, z Kolína 29.35, 29 65, z Pardubic 23.15, 29.45 z Kralup 29 60, 29.90. — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanic na listopadprosinec —.—, —.—, z Ústí z přístaviště na listopad prosinec 30.10, 30.50, na prosinec — - —.—, na kampaň 1905.6 říjen prosinec 24.60, 24 75. Z Hamburku na prosinec —.—, —.—. Zadní vý- robek z Ústí n. L. basis 82% —.—, —.—-, basis 85% —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové zboží: rafináda I. 73.50, 74.—, rafi- náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální ——.—, —.— cukr kostkový v bednách I. 75.—, 75.50, cukr kost- kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučk v pyllích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu —.—, —.—; zboži lhůtove: rafináda (na listop. - srpen 1905) 73. 75, 74.25.
B Cukr Ústí nad Labe Praha Karlín Kolín Pardubice Kralupy Ústí 1905.6 říjen 24 75 Hamburk Terst kg
40 article
Poslední telegramy. První číslice peníze a druhá zboží. Z Hamburku, 9. listopadu. 5 hod. 45 min. (Com.- T.-B.) Smýšlení napjaté, na listopad 25.85, 26.—, na prosinec 25 85. 26 15, na leden 26.10, 26.25, na únor 26.2), 26.35, na březen 26.30, 26.40, na duben 26.40. 26.55, na květen 26 70, 26.75, na červen 26.85, 26. 85. na červenec 2090, 27.—, na srpen 27..05, 27.10, na září 25.50, 25.80, na říjen 22 05, 22.15. Počasí: děšť. Z Magdeburku, 9. listopadu. 5 hodin 45 minui (Com.-T.-B.) Smýšlení napjaté, na listopad 26.—, 26.20 na prosinec 26.10, 26.25, na leden-březen 26.35, 26.45. na květen 26.70, 26.80, na srpen 27.—, 27.10, na říjen- prosinec 1905 22.10, 22.20. Počasí: déšt. Z Londýna, 9. listopadu. 3 hod 30 min. (Com. T.-B.) Smýšlení napjaté, na listopad 13.11/4, 13.3. na prosinec 13.1344, 13.2, na leden-březen 13.3. 13.3/2, na květen 13 454, 13.5. Obrat 7000 pytlů.
Hamburk Como Magdeburk Londýn 454
41 article
Káva. Z Hamburku, 9. listopadu o 2. hodině 30 min. (Telgr.) Kava na prosinec 37.—, na březen 37.75, n květen 38 25, na září 39.25. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 9. listopadu o 5. hod. 30 min (C.-T.-B.) Smýšlení stálé, na prosinec 37.25, na bře- zen 38.—, na květen 38.50, na září 39. 50. Z Havra, 9. listopadu o 12. hod. (Telegr.) Káva klidná, na prosinec 45 25, na březen 45.75, na květen 46.25, na září 47..25. Z Havru, 9. listopadu o 3 hod. 30 min. (C. T. B.) Smýšlení klidně, na prosinec 45.50, na březen 46.—, na květen 46 50, na září 47 50. Lih. V Praze, 9. listopadu. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Při nezměněných cenách platí se dle polohy a sta- nice za zboží kontingentované K 48.50 až 49 , za zbuží nekontingentované K 34.25 až 34 75. Officialní záznamy znějí konting. nekonting- čistěný lih z Prahy transito 141 25 141 75 —.— —.— 49 — 49.50 —.— —.— lih z bramborů z Prahy 48.— 48.50 —.— —.— z trati Kolin-Pardubice E48.— 48.50 —.— —.— z trati Kolín-Něm. Brod 48 — 4850 —.— —.— z trati Praha- Podmokly 48.— 48.50 —.— —.— z dráhy Františka Josela 48.50 49.— 34 25 34.75 lih z melasy z Prahy z trati Praha- Podmokly) 48.— 48.50 33 75 34 25 Z Vídně, 9. listopadu (Telefgram. »Nár. Listů«.) Při všeobecné zdrželivosti nedošlo dnes k žádnému závěru. Ceny se nezměnily. Znamenaly za pchotový konling. lih K 49.60 peníze, K 50.— zboží Z Hamburku, 9. listopadu. (Telegr.) Lih klidný. na listopad 25.—, na listopad-prosinec 26.—, na prosinec leden 26.—, na leden únor 26.—.
Josel Hamburk Havro Havre Praha Kolin Pardubice Německo Brod Podmokly Vídeň C . T Telefgram
42 article
Melasa. V Praze, 9. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L.«.) Ceny melasy jsou nezměněny a znamenáno dle po- lohy a stanice za melasu pohotovou i na dodávku K 9.50 za metr. cent. Osmosová voda ceněna 19 haléřů za 1 procento polarisace. Řepka. Z Pešli, 9 listopadu. (Telgr.) Repka na srpen 1905 11.15 až 11.25 Olej řepkový. V Praze, 9. listopadu. (Pražská bursa.) Řep- kový olej čistěný, pohotový a na březen franko su za hotové K 62.—, 64.—, na srpen březen 1905 62.—, 64.— 100 kg. Z Berlína, 9. listopadu. (Telegram.) Olej řepkový chabý, na prosinec 44.40, na květen 45.20, na čer venec —.—. Z Hamburku, 9. listopadu. (Telegr.) Řepkový olej klidný, 46.—. Pokrutiny V Praze, 9. listop. (Pražská bursa.) Po- krutiny na celé vsgony pohot. K 15.50, 16.—, n pozdější měsíce —.—, —.— 100 kg- Petrolej. V Prane, 9. listop. (Pražská bursa.) Z náklad celého vagonu zboží pohotového s 20% tary za 100 kilogr.: kavkazský K —.—, —.—, haličský dle jakosti 40.75, 41.— na závěr —.—, známkaI. 41.75, 42.— Z Hamburku, 9. listopadu. (Telegram.) Petrolej ustálený, 6. 30. Chilský ledek. Z Hamburku, 9. listop. Ve 2 hodiny 30 minut odpoledne. (Telegram.) Na listopad-prosinec mk. 10.25 až 10.271/2, na prosinec-leden (1905) mk. 10.25. na únor-březen (1905) mk. 10.35, na březen mk. 10.40, při zahájení paroplavby 10.45 marek. —- T h klidnější.
Řepka Praha Pejít Řepy Berlín Hamburk kg marka