1
masthead
10° listopadu 1904
2
masthead
Příloha „Národnich Listik
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. listopádu. (Polský poli
tik o situaci.) Jeden z nejvíce vynikajících
polských politiků (hr. Dzieduszycki?) projevuje
v „Dzien. Polsk.“ své mínění o politické situnei
před nastávajícím zasedáním říšské rady. Vy-
chází z rekonstrukce kabinetu a praví, že re-
konstrukcí kabinet se stal jednolitějším, poně-
vadž místo příliš samostatného dra. Böhm-Ba-
werka vstoupil do něho skutečný úřadník dr.
Kosel, jenž bude bez odmluvy konati rozkazy
dra. Körbra. Největší význam přikládá jmeno-
vání dra. Randy ministrem krajanem. Uznává,
že povolání dra. Randy není výsledek úmluv
mezi vládou a Čechy, ale vidí v něm obratný
tah na parlamentní šachovnici, jímž dr. Körber
usnadnil posici jak sobě, tak i Čechům. Půjde
ovšem o to, co bude dr. Randa moci Čechům
nabídnouti jménem vlády, aby změnili taktiku.
„Přirozeně — praví pisatel — nebude to drob-
nůstka a mimo to Čechové přijmou offertu jen
tehdy, nezviklá-li jich postavení v zemi a ne-
budou-li se cítiti ohroženými v parlamentě.“
Náhlého uzdravení parlamentu naditi se nelze.
Böhm
doktor
Kosel
Randa
Čecho
Körber
Praha
6
article
Nedopustí toho především Němci. Za dlouhého
výhradného panství německé byrokracie vzniklo
nezi Němci bludné ponětí o hranicích jich
„državy“. Před půl stoletím vládli ještě v ze-
mich koruny sv. Štěpána a v Haliči, jež byly
pro ně zaslíbenou zemí. Poměry se však změ-
nily; bylo nutno opustiti místo v Uhrách, v Ha-
liči a značně se stísniti i v Čechách a v zemích
jihoslovanských. Nesmí se zapomínati, že ny-
nější národnostní zápas není jen boj o ideály.
nýbrž také o chléb. Mezi Němci jsou formálně
celé dynastie úřadnické a ty právě přispěly nej-
více k zaostření zápasů o existenci! Podnes
jsou v Rakousku instituce, jako vojsko a cen-
trální úřady, kde panují Němci. O ta místa ve-
dou zoufalý zápas, ale i tam musejí časem na-
slati změny. „Němci — čteme dále — musejí
se spřáteliti s myšlenkou, že doby jich nadvlády
minuly, že mohou býti ve veřejné činnosti sic
vlivuplným, vážným, ale toliko rovno práv-
ným činitelem.
Němec
Štěpán
Halič
Uhry
Čechy
Rakousko
7
article
Pisatel pronáší pak novou myšlenku
jak by se dala zabezpečiti dělnost parlamentu.
Navrhuje totiž, aby se otázky, týka jíe
se správy státní, odloučily od otá-
zek politických. Odborní ministři stali
by se něčím na způsob státních tajemníků v ji-
ných státech a zabývali by se pouze otázkami
administračními; odpovědnost za politiku při-
padla by ministrům krajanům: Čechu, Polákua
Němci. Porad kabinetu účastnili by se ovšem
všichni ministři, jako naopak každý ministr
krajan měl by své, zvláště sobě poručené zájmy.
Zásadně by však správa státu spočívala v rukou
odborných ministrů, politika však v rukou mini-
sterského předsedy a ministrů krajanů. Tím —
soudí pisatel — umožnilo by se včasné vyřízení
státních potřeb v parlamentě, v němž by se pro
ně většina nalezla vždy. Pisatel končí poznám-
kou o poměru Poláků k české dele-
gaci. Tu praví: „Většina, ve které budeme
my (Poláci), nebude nikdy a nemůže
býti nepřátelská neb aspoň lho-
stejnák Čechům. Stáli jsme vždy, stojíme
a budeme státi na stanovisku široko pojaté
rovnoprávnosti. Jest to naše tradice. Ale s druhé
strany také obavy Němců, vzniklé vidmem bý-
valé autonomické pravice, jsou zbytečné. Náš
poměr k Mladočechům, chýlicím se ve stranu
radikalismu, nemůže býti a není takový, jako
byl náš poměr k Staročechům, tedy ke strani
konservativní. Proto opakuji — konči pisatel —
že obavy Němců v tomto bodě jsou zbytečny.“
Ze Záhřeba, 7. listopadu. (Zahájen
sněmu.) Chorvatský sněm dnes zahájen. Před
seda vzpomněl úmrtí býv. místopředsedy, posl
Franeisei a poslanců Brestěnského a Kumičiče
kleří semřeli během tohoto léta. Vláda před-
ložila sněmu zprávu o finančním vyrovnán
s Uhrami a zatímný rozpočet na rok 1905. Vy-
řízením těchto dvou předloh sněm vykoná le.
tošní svůj úkol.
Čech
Němec
Polák
Čecho
Brestěnský
Kumičič
Záhřeb
Uhry
8
article
Z Lublaně, 4. listopadu. (Jubile um
dra. Bleiweisa.) Dnes dovršil 70. rok
svého věku dr. Karel Bleiweis, syn proslulého
buditele a organisátora Slovinců dra. Jana Blei-
veisa. Dr. K. Bleiweis, narozený ve Vídni 4
listopadu 1834, žije od roku 1858, kdy se sta
doktorem lékařství, stále mezi Slovinci: působ
zprva v různých městech slovinských jakolé
kař, od roku 1867 žije v Lublani zprva jak
nemocniční lékař, později jako správce zem
ských zdravotních ústavů. Od let šedesátých
účastní se národního a politického života slovin
ského, rozvinuv horlivou činnost ve všech skor
národních spolcích slovinských; od roku 1875
sedá jako platný člen ve sboru obecního zastu-
pitelstva lublaňského, jsa již po 10 let zástup
tem starostovým. V letech 1883—1895 byl té
temským poslancem a podnes je předsedou vý
konného výboru slovinské strany liberální. Jubi
kam zasloužilého slovinského vlastence oslaven
dses čelnými spolky lublaňskými, které vyslaly
k jubilantovi pozdravné deputace, zvláště pak
obeením zastupitelstvem, které ve schůzi zvláště
za lím účelem svolané zvolilo jej dnes za čest-
tího měšťana lublaňského.
Přejeme dru. Bleiweisovi, jenž zešedivě
ve službách svého národa, aby i jako kme
mohl ještě dlouhá leta pracovati pro blaho
bralrského národa slovinského.
doktor
Bleiweis
Blei
K Bleiweis
Lublaň
Vídeň
obecní zast
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Úprava zazeb dopravních severní dráhy a se-
stáláování. Čím dále tím více patrno, že úprava
sazcb severní dráhy císaře Ferdinanda, kterou se do
slane llaliči výhod sazeb státních dráh, jest výcho
diskem, kterým má býti vyhověno přání akcionář
dráhy léto, již jsou proti sestátnění, i Haliče, kde ob
ehod a průmysl volal po sestátnění této dráhy, pro-
bílající tamními průmyslovými kraji. Nový doklad
toho přináší i vídeňský dopis „Berl. B. C.“, jehož
aulor není panu Körbrovi dalek. „Touha Poláků po
seslátnění severní dráhy cís. Ferdinanda jest stará
Opětně a naposledy asi před rokem byla vláda pol-
ským klubem v této příležitosti vehnána do úzkých
a tehůy došlo i k nedorczumění mezi oběma stranami
protože vláda se nechtěla zavázati, že do určitě lhůty
a sice nejpozději do 1. ledna 1905 dráhu tuto serlátní
Nyní použil dr. Körber resp. pan Wittek příležitosti
uchýlil se k prostředku, kterým má býti vyhověne
požadavkům haličských interessentů co do doprav-
níeh zazeb severní dráhy.“ Dopisovatel líčí potom pod
zlatu úpravy a dodává: „Zmíněnou sazební úpraveu
sleavila se vláda zatím nejnaléhavějšího volání po se
sátnění dráhy severní, ač se má v zasvěcenýc
Ferdinand
Berl
Körbr
Körber
Wittek
Halič
10
article
kruzích za to, že bude sestátnění tolo již vzhledem
k velikým úsporám na správních a provozovacích ná-
kladech ve dvou až Uřech létech provedeno. Vliv sní
žení sazeb bude, jak se za to má, vyvážen stoupnutín
dopravy, zvláště uhlí, hlavního to předmětu doprav-
ního této dráhy. Soukromá dráha se sazbami státnícl
dráh, toť novinka, a dokazuje jen, že nutno si v Ra-
kousku často vypomáhati polovičními opatřeními (?)
Že bude pokračováno v sestátňování speciálně če-
ských dráh, nelze se zatím nadíti, a to
nejen prolo, že mluví proti němu politické a speciálně
národni (!) momenty, nýbrž i proto, že se vláda leká
vzhledem k finančnímu stavu Rakouska a vzhledem
k velikým investičním potřebám pro alpské dráhy a
pro vodní dráhy, zahájiti sestátňování.“ Jasněji nelz
přece doznati, že pro p. Körbra jest otázka tak emi-
nentně hospodářská, jako je sestátnění dráh, olázkou
politickou. Obchoduje se se strany vlády dnesse
vším a překvapuje, že vzhledem k tomu jest celé po-
stavení Rakouska tak zbědovanými
Rakousko
11
article
Bavlna. Trh americké bavlny byl v minulén
témdni pevný. Nebylo to čekáno a překvapovalo to
ač bylo lze okolnost tuto snadno předvídati. Dovozy
jsou ovšem stále ještě značny a také sklizňové vy-
hlídky se nikterak nezhoršily, nutno však stále mí
na mysli, na co jsme na tomto místě opětně pouka-
zovali, že totiž i potřeba je značná, tím větší, čín
menší jsou zásoby z minulé sklizně. Tento vzrůst po
třeby doložen nejlépe tím, že vývoz americké bavlny
podstatně stoupl a že byl od 1. září do konce mi-
nulého téhodne na pevninu evropskou větší než v
tomže období lonském o 122.000 bal. a do Anglie
o 355.000 bal. Přadláci kupují ochotně tu i tam a
zahájení práce v továrnách fall-riverských podníti za-
jistě i kupnost průmyslu bavlnářského ve Spojených
státech severoamerických. V tomto zvýšeném zájmu
přádelen a ve zmenšených jich zásobách nutno hle-
dati hlavní moment rozhodný pro zpevnění trhu.
Anglie
spojený stát
12
article
K němu druží se ještě okolnost druhá: pěstitelé ba-
vlny odprodavše, co nutno bylo k opatření potřeb-
ných prostředků, prodávají opět zdrželivěji, chtíca
takto působiti na cenový vzestup. Bude-li ovšem tato
okolnost s pronikavým vlivem na ceny, nelze zatím
tvrditi, protože převrat názorový co do vydatnosti
sklizně může snadno vésti k opačnému pojímá ní si-
tuace v kruzích, které nejsou ani organisovány ani
nepřístupny náladám dne. Na burse novoyorské trvá
ovšem zápas obou spekulačních skupin neztenčeně
dále a obě pracují stejnými prostředky. Rozesíla
se oběžníky, ve klerých se vyličuje výsledek nové
sklizně buď nepřiměřeně vysoko nebo nízko, dle toho
jak je to v zájmu té které strany. Leč podstatným
momentem pro rozvoj trhu zůstává stále naléhavost
a velikost potřeby. Průmysl bavlnářský všech států
evropských jest plně zaměstnán a odbytové vy-
hlídky uspokojují. Sklizňový pohyb americký zná-
zorněn těmito daty. V posledním témdni října dodána
přadlákům americké bavlny;
1904 1903 1902
bl alíků
13
article
Spojené státy . . 149.000 114.900 132.300
evropská pevnína . 105.000 74.000 23.000
Anglie . . . . . 67.000 59.000 54.000
Celkem . . 321.000 247.000 209.00
Od 1. září do konce října
1904 1903
1902
balík
740.000 573.000 751 000
Spojené státy . .
evropská pevnina . 386.000 272.000 402.000
Anglie . . . . . 448.000 297.000 426. 000
Celkem . . 1,574.000 1,142.000 1,579.000
Viditelné zásoby činily koncem října ve srovnán
v předchozích létech
1904 1903 1902
balíků
Americká bavlna . 2,403.000 1,835.000 2,225. 000
Jiné druhy . . . 298.000 304.000 286. 00
Celkem . . 2,701.000 2,139.000 2,511.000
Zásoby jsou tedy letos vyšší dvou předchozích let
K tomu podotýká zpráva hamburské firmy Schefle
a Drascher: Okolnosti, že jsou zásoby vyšší, netřeba
příčilati valně významu, neboť samy o sobě nejsou
veliky a při značné spolřebě, které se lze v daně
saísoně nadíti, nelze očekávati, že se nashromáždí
tísnivé množství skladů. Protože je technický stav
trhu následkem velikých engagementů baissy velmi
pevný, jsou dány i podmínky zpevnění cen. Vývoh
trhu novoyorského v minulém témdni byl tento:
bavl na
listopad „ohotová na listopad na leden na březen
9.79
9.89
1. 10.—
9.53
10.15
9. 65
9. 89
10.01
3. 10.15
9.70 9.98 10.09
9. 58
9.85
9.95
4. 10.15
10.15
9.58
984 9.95
999 10.10
spojený stát
Anglie
Schefle
Draschry
Anglie
10.15
14
article
7. 10. 25
7. 10. 25
Počátky nové agilace proli zákazu lhůtních ob-
chodů obilních? Jak se z Vídně oznamuje, zamýšl
prý vídeňská obilní firma Strasser a König, jejíž
hlavní závod se nalezá v Pešti, zrušiti na přes rok
v červnu svůj vídeňský podružný závod. A hned ná-
sleduje dodalek: „Příčinou jest pokles vídeňského
obilního obchodu.“ Když zakázány — a jistě právem
— lhůtní obchody, psaly se ve Vídni pravé jeremiády
o důsledcích zákazu toho. Nestalo se pranic; naopak
ceny obilní se, jak jsme svým časem na tomte místě
dokázali, ustálily ku prospěchu rolnictva i obchodu.
Okolnost tuto ovšem vídeňský tisk zamlčel a kuje nyn
z ohlašovaných a naprosto nezaručených firmových
změn, patrně v nouzi lepších prostředků, zbraň proii
zákazu, který nemile se dotkl několika bursovních
spekulantů. Dodatek jest v daném případu tím ne-
místnějším, protože zmíněná firma může své lhůtní
okchody prováděti v Pešti, kde zákazu jich není.
Vídeň
Pešť
Strasser
König
15
article
Český vývoz hnědouhelný. Od 30. října do 5.
listopadu dopraveno saskými státními dráhami 232.959
t. uhlí proti 236.783 t. v tomtéž témdni lonském
(který ale čítal 6 pracovních dnů). Z toho bylo českého
hnědého uhlí 81.821 t (— 2492 t). V měsíci říjnu
dopraveno dráhami těmito 1,132.171 t. (+ 125.700t
oproti říjnu lonskému). Z toho bylo: českého uhl
hnědého 403.763 (+ 51.018) t., německého uhlí hně-
dého 316034 (+ 38.254) t. a saského i pruského ka-
menného uhli 412.374 (4 36.437) t
Částečné zrušení rumunského zákazu vývozu
picnin? „N. W. Tgbl.“ oznamuje: Zákaz vyvážeti ku-
kuřici, oves a pícniny, který vydán vládou vzhledem
ke špatným vyhlídkám sklizňovým, vyvolal záhy
značný nedostatek peněz. Nelze-li prodávati tak důle-
žité rumunské plodiny do ciziny, trpi lím rolník a
s ním i ostatní kruhy národa. Za těchto okolností
míní vláda zrušiti především zákaz vyvážeti oves,
načež následovati bude zrušení vývozního zákazu c
do kukuřice.
N W Tgbl
16
article
Nové průmyslové závody. Firma Fürth a Gellert
papírna v Plzni, zřizuje ve svých továrních místno
stech v Horažďovicích (bývalé papírně) škro-
bárnu. — Plzeňská akciová strojírna
vagonka zařizuje novou elektrárnu za účelem
osvětlování i pohonu továrny.
Různé zprávy. Jak se „Berl. Tgb.“ dovídá, dosa-
ženo na berlínské konferenci zásadní dohodyo
hornoslezském svazu ocelářském, který
má nabýti platnosti 1. lednem 1905. Dohoda týká se
výrobků skupiny B. Výrobky skupiny A náležejí již
ko všeobecnému svazu ocelářskému. Prakticky zaháj
svaz činnost ihned pouze co do válcovaného železa.
— Na 28. t. m. svolána valná hromada terstské
obchodní banky, na které má býti schválena
dohoda s vídeňskou bankovní jednolou.
Z Obchodnické jednoty pro Moravu a Sležsko
Brně. V neděli dne 13. listopadu 1904 o 1/43, hodině
odpolední konati se bude v Třebíči v místnostech Mě-
šťanské besedy veřejná organisační schůze českéha
kupoctví třebíčského kraje s pořadem: a) Význam orga-
nisace pro obchodnictvo, b) Požadavky obchodnictva.
c) Volná rozprava. Další schůze s tímže pořadem
konati se budou v neděli dne 20. listopadu 1904
Mor. Krumlově; v neděli dne 27. listopadu v Hodo-
níně a v neděli dne 4. prosince v Telči.
Trhy. Výroční trh na dobylek ve Voticích
bude 15. t. m. — Výroční trh na hovězí dobytekv
Kardašově Řečici bude 15. t. m. — Trh na
hovězí dobytek a zboží bude v Soběslavi dne
21. t. m.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
7. listopadu t. r. Oběh bankovek 1.739,014.000k
(— 49,325.000 K), poklad kovový 1.515,500.000
K (— 424 000 K), portef. směn. 469,776.000
K (— 20,109.000 K), lombard 48,626.000K
79.000 K), záloha bankovek prostých
daní 173,745.000 K (+ 48,905.000 K).
Gellert
Berl
Plzeň
Horažďovice
Morava
Třebíč
Krumlov
Hoda
Telč
Votice
Kardašův Řečice
Soběslav
Fürth
všeobecný svaz
Sležský Brno
uherský banka
17
article
Trhy poněžní-
Pražská bursa.
V Praze, 9. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Na dnešní burse byl trh pro ukládající hodnoty či
lejší a jednány 4% zástavní listy české hypotečn
banky za K 10040 a K 100.421/2, kom. dlužní úpisy
české zemské banky za K 99.75, květnová renta
za K 100 021/5, 4% zástavní listy I. mor. spořitelny
za K 99..90 a 4% zást. listy mor. hypoteční banky
za K 100 10.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249 50, české banky »Union« za K 248.50, České
společnosti pro průmysl cukerní K 175.—, strojírny
Daňkovy K 370.—, Podolské cementárny K 195.—
Rak. uher. banky K 1638.—
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Otfciální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 590.
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
» » » » » » (v K) 4
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49%.
» » » (v K) 4 0
Žel. . » „ „
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy » » » 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/,
„» hal. zem. banky 41.9
Kom. dl. úpisy » » » 49%
Železnič. » » » » 40 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
» » Rak.- uherské banky 4 0
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 4%
„ , „ 31/2
Daňkův
Mel
Praha
český banka
Český společnost
Český průmyslový
18
article
Kom. dl. úp. . » » 49%.
„ » » 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%.
Únorová spol. renta — (v pap.) 4.29
(ve stř.) 4.290
Dubnová » ,
Květnová » » (v pap. ) 49 %.
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 4 %
„ korunová renta . . 49%.
„ investiční » . . 3 1/n2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
19
article
Z Vídně, 9. listopadu. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 100.30 Ivovskočernovická 583.25
květnová . . 100.— spol. st. dr. rak uh. 652 75
87.70
99 90 jižní dráha
červenc. »
říjnová . . 100 35 štyrsko hr. köfl. . —.—
severní dráha . 5565 —
rakouská » zlatá 119..85
100 05
rak. severozápo dr. 423 50
„ kor.
pardubická dráha —
118 85
uberská » zlatá
98 05
polabská dráha 420.50
» kor.
91.25
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher.,
1050.—
4% zást. listy Hyp.
pražsko duchenv
banky král. č. .
duchcov.« podmok
31/2% zást. I. Hyp
2200. —
ústecko- tepl. dr.
banky král č. .
879.—
dunaj. paroplaveb
4% kom. dluhop.
720.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr.č.
340.—
turecká tabák. rež .
4% žel. dl. úpisy
535.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
379 —
Rudolfova hut
státní losy 1860
alpská montan. sp.
483. 25
po 500 zl. ..
rým.-muráň. spol.
515.—
po 100 zl.
436.——
Poldina huť .
státní losy 1864
2830.—
praž. želez. sp..
losy úvěrního úst.
česká montan. sp.
1403 —
vídeň. l. komun.
doktor
Lloyd
Vídeň
Rudolfov
duchenv banka
Poldin huť
Ivovskočernovická 583.25
20
article
Daněk . . . .
371.—
tisské losy . ..
západočeská ubl.
132.—
turecké losy . .
severočeská uhl.
1636.—
rak.-uh. banka.
mostecká uhl. sp.
672. 25
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp
284.—
b. anglo-rakouská
Schodnica .
696.—
540.—
vídeňská Junionka
haličsko-karpatské 1190 —
449. 50
b. pro země rak.
792.25
peštská vagonka.
uh. úvěrní banka
547.50
devisa německá . 117.67
bank. jednota ..
Daněk
úvěrní banka
21
article
968.—
pařížská . 95. 25
r. úst. pro úv. poz
curyšská . 95 12
Česká průmyslová
londýnská 239.4
412 —
banka . . . .
dvacelifrank . . 19.08
roln. úvěr. banka 379 —
česká b. Union . —.— marka papírová . 117.67
. 253 75
Živnost. banka . —.— rubi
Eskoniní sazby 35/%—3 3/4 procenta.
Po začátečním oslabaní upevnilo se smýšlení na
misiní a arbitrážní koupě. Dodatečná bursa: kreditky
673.—.
x. Z Vídně, 9. listopadu. (Telfgr »Nár. Listů«.
Večerní bursa. Kreditky 674.75, po —.—, —.—
uherské kreditky 794.50, anglobanka 284.50, bankovn
jednota 548.—, unionka 540 50, länderbanka 450.—
státní dr. 655.—, —.—, jižní dráha 88 25, polab. dr
421.50, severozápadní dráha 424 50, turecké tabákové
340.75, rýmavsko-muráňské 515.—, alpinky 484 25
květnová renta 100.—, uherská korunová 98 05
turecké losy 13275, marky za hotové 117.68, ultim
117 58. Smýšlení pevné.
Z Petrohradu, 9 listopadn. (Zpráva Živnost. banky.
Diskontní 420. Ruská banka pro vnější obchod 313
Mezinárodní banka 406. Volžsko-kamská banka 870
Baku 459. Mantašev 241.—. Caspienne 5500. Sormov
196.—. Putilovské železp 136.—. Hartmannské lokomo
tivy 187. Petrohradské metallurgické 146.—. Baltické
vagonky 1075. Brijanské uhlí 143.—.
doktor
doktor 421.50
Vídeň
alpinka
Petrohrad
mezinárodní banka 406
roln
ultim 117 58
22
article
Berlinská bursa, 9. listopadu. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Z Londýna byly oznámeny z počátku
lepší americké kursy, které byly vysvětlovány do-
mnělou velkou koupěchtivostí v novoyorském ob
chodě soukromém. Zdejší bursa byla zdrželivější
poněvadž měla za možné, že vzestupný směr v No-
vém Yorku bude přerušen snahou, aby byl prodeji
zisk z dosavadního stoupnutí realisován. Také bylo
poukazováno na možnost, byť i ne pravděpodobnost
londýnského zvýšení diskontu. Lepší záznamy petro-
hradské zůstaly rovněž bez povšimnutí. Baltimorské
a kanadské stouply asi o půl proc., dále se pak
zlepšily harpenské a dynamitové. Rýnské kovové
rovněž opětně stouply. Ředitelství dementuje sice
prodej svého patentu a vyjednávání s Kruppem
anebo s Löwem, ale připoušti, že stouply objednávky.
ovšem že ještě za cen nepříznivých a doufá v další
rozmnoženi zaměstnanosti. Trh bankovní byl ča-
stečně poněkud slabší. Po všeobecném přechodném
oslabení byla pak bursa opět pevnější. Soukromy
diskont 4 proc.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečno
kursy: Rakonské kreditky 210.75. 211.62. Diskonto
193.—, 193 12, Německá banka 229.10. 228.87, Ob-
chodní společnost 161.90, 161.75, Drážďanská banka
155 25, 155.—, Bochumské oceiárny 222.—, 222 —
Lauřina huť 254.25, 254.37, Dortmund. Union lit. C
85.50, 85.12, Harpenská uhl. spol. 218 10. 218.25
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 446 50, 446 25
Severoněmecký Lloyd 107 50, 107..37, Packet 123 60
123.25, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128 —,
127.50.
Z Bezlina, 9. listopadu. (0 1 hod. 15 min. odpol.
Krupp
Löw
Londýn
Ob
Dortmund
Kanada
Bezlina
161.90
drážďanský banka
Lauřin huť 254.25
Packet 123 60 123.25
23
article
Kreditky 210.60, státní dráha 654.—, lombardy 17 75
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 9. listopadu. (C.-B.) Kreditky 211.60
státní dráha 140.50, jižní dráha 17.90, diskonto 193.—
německá banka 228 90, obchodní b. 161.60, dráž
danská b. 155.—, darmštadtská banka 141.10, ná
rodni banka 129.40, dráha Henri 109.30, Transvaa
—.— Kanada 136.40, Gotthard —.—, Lloyd 107.30
Packet 123.20. — Za hotové: Lauřina huť 254.50
dortmundské 85.—, bochumské 221.90, gelsenl.ir-
chenské 232.40, Hibernia 272.—, harpenské 219.40
Consolidace —.—, Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 9. listopadu. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 210.60, akcie společnosti státní dráhy
140.—, lombardy 17.90, papírová renta —.—, stří
brná renta 100.25, zlatá renta 101.50, uherská zlatá
renta —.—, uh. korunova renta 98 05. 49% rak
korun. renta 100.—. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 9. listopadu. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 210.60, státní dráha 140 —, lombardy 17.90.
Z Paříže, 9. listopadu. (Počáteční bursa.) 3proc
renta 98.30, 31/29% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Henri 109.30
Gotthard
Lloyd
107.30
Berlín
Kanada
Frankfurt
Paříž
darmštadtský banka
Hibernia 272
Packet 123.20
Lauřin huť 254.50
24
article
Peníze] Zboží
Peníze] Zboží
104.25
105 25
100.—
100.60
93.80
94.80
101.25
102 25
99.60
100.10
99.60
100.10
99 60 100.10
99.60 100.10
99.60
25
article
Trhy na zboží.
27
article
100.75
99 80
99.50
99.75
101.50
99.40
101.40
98.75
98.75
101.40
98.80
100.25
99. 90
93.75
99.80
93. 90
28
article
Pražská plodinová bursa, 9. listopadu.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenic
česká 1904 78—83 kilogramů K 10.80, 11 20, uherská
10.70, 11.75, moravská 78—79 10.70, 10.75, rakouská
jakosť,— kg —.—, —.—, vadné jakosti —.—, —.—
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.95 až
8.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.25, 9.40, první jakosti
8.80, 9 —, střední 8.55, 8 60, merkantilní 8.35, 8. 45.
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1903 7 25, 7.30, prima 1903 7.15, 7.20, merkantiln
705, 710, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.—
kukuřiceuher. 1903 8.25, 8.30, cizozem. 7.85 7 95
cinquant. 1903 K 9..25. 9.35, vikev česká 9 50, 9.75
haličská 0 —, 0.—, uher. K 0.—, 0.—, pohane
0.—, 0.—. proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 33.—, 34.—, č. 1 32.—, 33.—
č. 2 31 —, 32.—, č. 3 29.75, 30 75, č. 4 28.50, 29.—
č. 5 26 50, 27.—, č. 6 24.50, 25.—, č. 7 22 —, 23. —
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č.Il
23.—, 23—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50, 16.50
Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 20. hrubé 13.—
13.20 otruby žitné 13.—, 13.20, krupice 33.—, 34.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38 50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.——, 37.50
čís. 0 35.—, 36 50. čís. 1. 33.—, 34 50, čís. 2 32. —.
33.50. čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30..50, čís.
29.—, 29.50. zlom 20.—, 21.50.
moravský
kg
pšeničný otruby
32
29
article
Luštöniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va
tení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13 —, ke krmen
0 —, 0.—, čočka 1904 17.50, 24.—.
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29 —
29 50, modrý ruský 27 —, 27.50, kmín český —.-
—.— holandský 25.—, 26.—, jetel bílý 46.—, 61.—
červený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopní
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus
Šeno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l-
sované K 4.80, 5.—, nelisované 4 80, 5.—, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.20, 2 50, ke krmení 1.90
2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
—. —.—, merkantilní 8.75, 9 25, bosenské 110/120
10.—, 10.75, 95/100 15.—, 15.50, 50/85 24.—, 24.50.
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.—
—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 38.—, kří-
žaly —.—, —.—
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75
4.—, k jidlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—
Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ui
—.— lůj —.—. — —
71.—, 72.—, sádlo amer.
Šena
Viktoria
kg
kg : Švestka
30
article
101.75
100.40
100.50
100.—
101 85
100 40
102. 40
99.70
99.75
99. 75
102 40
99 80
100.50
100 .90
94.25
100.80
94.90
100.80
82.60
100.50
100 55
100.15
100.10
120.35
100.25
91.55
249.—
414.—
551 —
380.—
99 80
81.60
100.30
100.35
100.—
99 90
119 85
100.05
91.35
248.50
412.—
549.—
377. ——
562.—
1638
31
article
1642
249.50
525.—
1403
175.—
585.—
330.—
195.—
436.—
2330
224.—
32
article
250.50
540.—
375.—
1410
180.—
340.—
200.—
441.50
2340
370.—
33
article
ObIlÍ.
T. Z Vídně, 9. listopadu. (Telef. »Nár. Listů-
Plodinová bursa. Z burs cizích došly dnes zá
znamy vesměs chabé, způsobeně dovozem cizího zboží
Na burse pešťské měly reservované nabídky v zápět
smýšlení pevné, ktere bylo ještě stupňováno, proto
že mlýny hledí své potřeby vydatněji uhraditi. Na
zdejší burse mělo to v zápětí pouze, že majitelé pše-
nice své požadavky zvýšily, tak že podražení pšenice
v tomto týdnu činí dosud 15 haléřů. Jakkoliv bursa
byla dnes navštívena hojněji, nedošlo k rozsáhlým
obratům. V žitech bylo smýšlení tolikéž pevné, ale
ceny nepodražily. Celkové zlepšení tohoto týdne činí
5 haléřů Ječmen kupován toliko k spotřebě při cenách
dosavadních, smýšlení bylo klidné. Uherská kukuřice
podražila na koupě a následkem nedostatku dobrého
nového zboží o 5 baléřů. V ovsech bylo smýšlení
spíše poněkud klidné. Mouky v posledních dnech po-
ptávkou polepšeny, mlýny nenalehají k prodejům,
neboť jakkotiv surovina stoupá, reflaktanti nabízeji
ceny tak nízké, že nelze dociliti ani melné. Otrub na
trhu nebylo, pročež smýštení bylo dobré.
Ječmen
Vídeň
34
article
Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.60, 11.—
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.15, 10.50, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.25, 10 50
rumunská 10.05, 10.55. Žito slovácké nové 7.85.
810, z okolí Pešti nové 0.—, 0.—, z jižní dráhy
nové 7.65, 7.90, dolno-rakouské 7.80, 7.90, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 8.75, 940, ze stanie
8.50, 9.10, dolnorakouský 7.80, 8.70, ze stanie
8.80, 8.70, slovácký 8.—, 9.10, ze stanic 7.50, 8.75
z jižní dráhy —.—, —.—, ze stanic 7.25, 8.75, se-
vero-uherský 8.30, 9.35, k píci 7.—, 7.75, ze stani
7.45, 8 50. Kukuřice ub. 7.90, 8 05, cinguantinská 8.25
8.75. Oves uherský špalnější 7 10, 7.25, prostředn
0.—, 0.—, prima 7.20, 8.—, český a moravský 7 35
7.60. Řepka pohotová 11.50, 12.—, uherská —.——
Jetel červený (50 kg) — až —, bílý — až —. Uherská
lucerka — až —, esparset — .—.
Z Vídně, 9. listopadu. (Moučné vý robk y.)
Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16.16 až 16.50, č.
K 14.50—15.—, č. 5 K 12.60 až 13.40, č. 7 K 11.4
až 12.40, ke krmení K 7.— až 7.50. Vídeňská žitná
č. 1 K 14.20—14.60, č. 3 K 8.30—9.—. Otruby
pšeničné K 5.50 až 5.95, žitné K 5.50 až 5.70. Kru-
píce K —.— až —.—
Z Vídně, 9. listop. (Telgr.) Pšenice tisská 10.55
10.95, pšenice banátská 10 45, 10.75, pšenice slo
vácká 10.10, 10.45, smýšlení pevné. — Žito slovácké
7.85, 8.10, peštské 7.85, 8 10, smýšlení udržené. —
Ječmen moravský 8.15, 8.40, smýšlení chabé. —
Kukuřice uherská 7.85, 8.—, cinquant. 0.—, 0.—
smýšlení pevné. Oves uherský, střední 7.15, 7 40
prima 7.25, 7.60, rychlík —, —, smýšlení nezměněné
Řepka pohotová 11.50, 12.—, smýšlení bez obchodu
Počasí zamračené a větrné.
Z Pežti, 9. listopadu. (Tigr.) Pšenice na duben
Ječmen
Řepka
Jetel
Pešť
slovácký
moravský
Vídeň
Pežt
8.75
kg
10.95
35
article
89 05
100.—
93.25
99.60
99.60
154.75
185.—
479.—
270.—
525.—
162.—
36
article
10.19, 10.20, žito na duben 7 93, 794, oves na du
37
article
ben 7.14, 7.15, kukuřice na květen 7.48, 7.49. —
Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost omezená, smý-
šlení udržené. Obraty činily 28.000 q. Ceny pšenice
o 5 haléřů stouply. Také žito o několik haléřů podra-
žilo. Trh terminový byl zahájen smýšlením klidným.
V dalším průběhu kursy po některém nepatrném
kolísání se zotavily. Počasí krásné.
Z Pešti, 9. listopadu. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení mdlé, na duben 10 13, 1014.
žito, smýšlení mdlé, na duben 7.90. 7.91, oves,
smýšlení mdlé, na duben 7.10, 7.11, kukuřice, smý-
šlení mdlé, na květen 7.44, 7.45, řepka, smýšlení
stálé, na srpen 11.15, 11.25 — Počasí: krásně, ale
studeno.
Z Berlína, 9. listop. (Telegr.) Pšenice chabá na
prosinec 176 75, na květen 182.75, na červenec
183.—, žito chabé, na prosinec 140.25, na květen
145.50, na červenec 146 25, oves chabý, na prosinec
139.—, na květen 140.—, na červenec 141.—, kuku-
řice chabá, na prosinec 119.25, na květen 118.50,
na červenec —.—. Počasí deštivé.
Z Hamburku, 9. listopadu. (Telgr.) P'šenice klidná
holštýnská 174.—, 176. —, žito klidné, meklenburské
143.—, 146.—, žito ruské klidné, 102.—, 103 —.
Počasí: lijavec.
Pešť
Berlín
Hamburk
38
article
Cukr.
—n.— V Praze, 9. listopadu. (Původní
zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. V sou-
hlase s důvěřivějšími zprávami z večerních burs
cizozemských oceňováno dnes při zahájení na-
šeho trhu pohotové zboží K 29 90 v paritě
ústecké. Za říjen prosinec 1905 znamenáno
K 24 35 z Ústí. Továrny chovaly se vůči těmto
cenám zdrželivě, pročež minulo dopoledne bez
obchodu. Na první ustálené zprávy z hlavních
trhů německých uváděno v poledne za pohotové
Ústí K 30.—. Londýnská i odpolední depeše
hamburská zněly rovněž ustáleně a poslednější
doznala zvýšení záznamův o 15 a 10 feniků.
V důsledku toho končí náš trh směrem ustále-
ným a cenami K 30.10 za listopad prosinec
K 24.60 za říjen prosinec 1905 z Ústí.
Na trhu s bilým zbožím při klid-
ném smýšlení jest cena K 74 — až K 75.—
na dodávku listopad srpen beze změny.
Dnešní celkové cukerní zásoby
hamburské obnášejí: 28.140 tun proti
31 610 tunám před týdnem a 182 140 t. před
rokem.
Praha
Ústí
39
article
Úřadní záznamy pražské bursy cakarní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za
100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 30.10, 30.50, z Ústí nad Labem
přístaviště 30.10, 30.50, z Prahy 29.70. 30.—, z Prahy-
Karlína překladiště —.—. —.—, z Kolína 29.35, 29 65,
z Pardubic 23.15, 29.45 z Kralup 29 60, 29.90. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanic
na listopadprosinec —.—, —.—, z Ústí z přístaviště
na listopad prosinec 30.10, 30.50, na prosinec — -
—.—, na kampaň 1905.6 říjen prosinec 24.60, 24 75.
Z Hamburku na prosinec —.—, —.—. Zadní vý-
robek z Ústí n. L. basis 82% —.—, —.—-, basis
85% —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboží: rafináda I. 73.50, 74.—, rafi-
náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální ——.—, —.—
cukr kostkový v bednách I. 75.—, 75.50, cukr kost-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučk
v pyllích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu —.—, —.—; zboži lhůtove:
rafináda (na listop. - srpen 1905) 73. 75, 74.25.
B Cukr
Ústí nad Labe
Praha
Karlín
Kolín
Pardubice
Kralupy
Ústí
1905.6 říjen
24 75
Hamburk
Terst
kg
40
article
Poslední telegramy.
První číslice peníze a druhá zboží.
Z Hamburku, 9. listopadu. 5 hod. 45 min. (Com.-
T.-B.) Smýšlení napjaté, na listopad 25.85, 26.—, na
prosinec 25 85. 26 15, na leden 26.10, 26.25, na únor
26.2), 26.35, na březen 26.30, 26.40, na duben 26.40.
26.55, na květen 26 70, 26.75, na červen 26.85, 26. 85.
na červenec 2090, 27.—, na srpen 27..05, 27.10, na
září 25.50, 25.80, na říjen 22 05, 22.15. Počasí: děšť.
Z Magdeburku, 9. listopadu. 5 hodin 45 minui
(Com.-T.-B.) Smýšlení napjaté, na listopad 26.—, 26.20
na prosinec 26.10, 26.25, na leden-březen 26.35, 26.45.
na květen 26.70, 26.80, na srpen 27.—, 27.10, na říjen-
prosinec 1905 22.10, 22.20. Počasí: déšt.
Z Londýna, 9. listopadu. 3 hod 30 min. (Com.
T.-B.) Smýšlení napjaté, na listopad 13.11/4, 13.3.
na prosinec 13.1344, 13.2, na leden-březen 13.3.
13.3/2, na květen 13 454, 13.5. Obrat 7000 pytlů.
Hamburk
Como
Magdeburk
Londýn
454
41
article
Káva.
Z Hamburku, 9. listopadu o 2. hodině 30 min.
(Telgr.) Kava na prosinec 37.—, na březen 37.75, n
květen 38 25, na září 39.25. Smýšlení stálé.
Z Hamburku, 9. listopadu o 5. hod. 30 min
(C.-T.-B.) Smýšlení stálé, na prosinec 37.25, na bře-
zen 38.—, na květen 38.50, na září 39. 50.
Z Havra, 9. listopadu o 12. hod. (Telegr.) Káva
klidná, na prosinec 45 25, na březen 45.75, na květen
46.25, na září 47..25.
Z Havru, 9. listopadu o 3 hod. 30 min. (C. T. B.)
Smýšlení klidně, na prosinec 45.50, na březen 46.—,
na květen 46 50, na září 47 50.
Lih.
V Praze, 9. listopadu. (Pův. zpráva »Nár Listů«.)
Při nezměněných cenách platí se dle polohy a sta-
nice za zboží kontingentované K 48.50 až 49 , za
zbuží nekontingentované K 34.25 až 34 75.
Officialní záznamy znějí
konting. nekonting-
čistěný lih z Prahy transito 141 25 141 75 —.— —.—
49 — 49.50 —.— —.—
lih z bramborů z Prahy
48.— 48.50 —.— —.—
z trati Kolin-Pardubice
E48.— 48.50 —.— —.—
z trati Kolín-Něm. Brod
48 — 4850 —.— —.—
z trati Praha- Podmokly
48.— 48.50 —.— —.—
z dráhy Františka Josela
48.50 49.— 34 25 34.75
lih z melasy z Prahy
z trati Praha- Podmokly) 48.— 48.50 33 75 34 25
Z Vídně, 9. listopadu (Telefgram. »Nár. Listů«.)
Při všeobecné zdrželivosti nedošlo dnes k žádnému
závěru. Ceny se nezměnily. Znamenaly za pchotový
konling. lih K 49.60 peníze, K 50.— zboží
Z Hamburku, 9. listopadu. (Telegr.) Lih klidný.
na listopad 25.—, na listopad-prosinec 26.—, na
prosinec leden 26.—, na leden únor 26.—.
Josel
Hamburk
Havro
Havre
Praha
Kolin
Pardubice
Německo
Brod
Podmokly
Vídeň
C . T
Telefgram
42
article
Melasa.
V Praze, 9. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L.«.)
Ceny melasy jsou nezměněny a znamenáno dle po-
lohy a stanice za melasu pohotovou i na dodávku
K 9.50 za metr. cent.
Osmosová voda ceněna 19 haléřů za 1 procento
polarisace.
Řepka.
Z Pešli, 9 listopadu. (Telgr.) Repka na srpen
1905 11.15 až 11.25
Olej řepkový.
V Praze, 9. listopadu. (Pražská bursa.) Řep-
kový olej čistěný, pohotový a na březen franko su
za hotové K 62.—, 64.—, na srpen březen 1905
62.—, 64.— 100 kg.
Z Berlína, 9. listopadu. (Telegram.) Olej řepkový
chabý, na prosinec 44.40, na květen 45.20, na čer
venec —.—.
Z Hamburku, 9. listopadu. (Telegr.) Řepkový
olej klidný, 46.—.
Pokrutiny
V Praze, 9. listop. (Pražská bursa.) Po-
krutiny na celé vsgony pohot. K 15.50, 16.—, n
pozdější měsíce —.—, —.— 100 kg-
Petrolej.
V Prane, 9. listop. (Pražská bursa.) Z
náklad celého vagonu zboží pohotového s 20% tary
za 100 kilogr.: kavkazský K —.—, —.—, haličský
dle jakosti 40.75, 41.— na závěr —.—, známkaI.
41.75, 42.—
Z Hamburku, 9. listopadu. (Telegram.) Petrolej
ustálený, 6. 30.
Chilský ledek.
Z Hamburku, 9. listop. Ve 2 hodiny 30 minut
odpoledne. (Telegram.) Na listopad-prosinec mk.
10.25 až 10.271/2, na prosinec-leden (1905) mk. 10.25.
na únor-březen (1905) mk. 10.35, na březen mk.
10.40, při zahájení paroplavby 10.45 marek. —- T h
klidnější.
Řepka
Praha
Pejít
Řepy
Berlín
Hamburk
kg
marka