3
masthead
10. listopadu 1904.
5
article
dlené slovo: »0 bohaté třídě zločinců». Později
maje dozor nad policií novoyorskou, vystupoval
ostře proti přehmatům jejím.
Roosevelt jest pravá povaha bojovná, libova
si vždy v smělých dobrodružstvích. V Harvardu
zúčastnil se činně všeho sportu. Dějiny výpravy
na Kubu nevykazují pak snad ani dramatičtějš
episody nad tu, když Roosevelt, sedě na kon
svém, vedl mužstvo pluku, jejž byl sám ná-
kladem svým vypravil, při dobývání Santiaga
k útoku na horu sanjuanskou, zůstav, jakohy
zázrakem nezraněn ve vražedném dešti kulí. Po
válce vrátil se do svého rodného státu New-
Yorku a brzy zvolen byl velikou většinou z
guvernéra. Osvědčil se v úřadě tom tak, že z
poslední presidentské volby v Unii 1900 zvolen
byl místopředsedou republiky.
Když pak dne 13. záři 1901 president
republiky Mac Kinley podlehl ráně útočníka
Csolgosze, Roosevelt dle ustanovení ústavy ame-
rické převzal sám předsednictví republiky Spo-
jených států. Den již na to v Bufallu, kdež
i úlok na Mac Kinleye spáchán byl, vyhlásil
Roosevelt hospodářský program svůj. Vyslovi
se v něm pro uzavření obchodních smluv a pro
ukončení obchodní války, jakož i pro zrušení
těch cel finančních, jichž není neustále zapo
třebí pro příjmy státu. Dále ohlásil stavbu prů-
plavu panamského sílami Spojených států, úspěšne
to úsilí jeho, jež zůstane zaznamenáne i v ději
nách mezinárodních. Toléž platí pak o jeho
snaze po smlouvách s cizími státy o řešení
sporů mezinárodních soudy smírčími, o snaze,
jež v nejednom směru už provedena jest
v níž bude Roosevelt zajisté teď tím úsilovněj
pokračovati.
Roosevelt
Santiago
Mac
Csolgosz
Kuba
NewYork
spo
Mac Kinley
spojený stát
6
article
Roosevelt jest prostřední postavy, poněku
neobratný ve svém osobním vystupování a chůze
těžkopádné; ježatým vlasem svým, knírem za-
nedbávaným a silně vyvinutými čelistmi svým
nečiní na první pohled dojmu přívětivého, ale
posluchačů svých dovedl si získávati energi
vývodů. Ostatně o řečnění vyjádřil se kdysi sám
takto: »Kdo chce konati povinnost svou, musí
vstoupiti do aktivního politického života. Pokrok
způsobuje se ale mužem, jenž jedná a nikoli
tím, jenž mluví.« Žel, že ale také v tomto směru
nový president osvědčil se nedůsledným často.
zvláště proti trustům zůstal při — slovech!
Nový místopředseda republiky Spojených
států, Charles W. Fairbanks, jenž rovněž
včera ze řad strany republikánské byl zvolen,
býval kdysi tesařem. V něm naskytá se znovu
příklad tak častý, zvláště v tomto státu svépo-
moci, že dobrý, energický a pracovitý občan
Fairbanks je teď 52 roky stár, vyzná se v zá
konech, státnictví, je mužem chladnokrevným
a uvědomělým, kteréžto vlastnosti osvojil si po
čas svého života stykem se všemi třídami lidu.
Roosevelt
Charles
spojený stát
Fairbanks
7
article
Narodil se v Ohiu. Obdržel nejlepší vzdělání,
jakého mohl dosíci v obecných školách, neměl
však peněz na vyšší školy a nikoho, kdo by ho
podporoval, avšak s karakteristickou
rázností vyučil se řemeslu tesař-
skému a pracoval při něm, poku
neopatřil si dosti peněz, aby opa-
třiti si mohl vyšší vzdělání. Potom
obdržel akademický stupeň s velkou poctou
Bylo však zapotřebí, aby staral se o svoje živo-
bytí. Stal se novínářským zpravodajem a sou-
časně pokračoval v právniekých studiích a pak
připuštěn byl k praksi u soudů a zařídil si práv-
nickou kancelář. V r. 1897 zvolen byl pro úřad
senátora Spojených států a od té doby je členem
spolkového senátu. Fairbanks byl členem vysoké
společné komise mezi Spojenými státy a Anglil,
která r. 1898 v Quebecu zabývala se upravením
kanadských otázek a byl ustanoven předsedou
téže komise se strany Spojených států. Leto
byl republikánskou stranou zvolen jednohlasně
za kandidáta pro úřad místopresidenta Spojených
Propadlý kandidát strany demokratické na
předsednictví republiky, Alton Brook
Parker, narodil se 1852 v Cortlandu v státn
New York, studoval práva, praktikoval jako ad
vokát a konečně 1878 stal se vrchním soudcem
při apelačním soudu novoyorskském. Kandidátem
demokratické strany na místopředsednictví repu-
bliky byl Davis.
Brook Parker
Davis
Ohio
spojený stát
Fairbanks
Québec
Altona
Cortland
New York
spolkový senát
Anglit
8
article
Na konec zajímati bude zvláště čtenáře
české stanovisko Theodora Roosevelta, jenž do
konce r. 1908 povolán jest státi v čele re-
publiky, k otázce vystěhovalecké. Vzhledem
k tomu, že dvacet již millionů přistě-
hovalců opustilo svoje rodné kraje, protože jim
i potomkům kynula tam bída, má ovšem otázka
přistěhovalecká i pro samu Unii důležitost
otázky přímo existenční. Roosevelt vytkl v otázce
této opětně své stanovisko a postavil se k těm
kteří na rozdíl od »pravých« Yankees neshlí-
žejí zhrdavě na ty, kdož šli za moře hledat
novou existenci. Tak napsal jednou:
»My jsme ochotně podali pomocnou ruku
a přijali za druhy bez ohledu na víru a ná-
rodnosť všechny ty, kteři přišli sem v poctivém
úmyslu, že stanou se dobrými občany Spoje
ných států, jako jsme i my.«
A dodal:
»Jedinou cestou naučit naše přistěhovalecké
občany, jak se mají řídit, jest ta, když dá
se jim plné právo, jako zde roze-
ným občanů m.«
A jindy prohlásil:
»Skandinavec, Němec, Čech, Slovák, Litví
atd., který se chce stát americkým občanem,
má státi na tomtéž stanovisku, jako zde rozený
občan a pak je oprávnén na totéž přátelství
podporu společenskou a politickou, jako jeho
sousedi. Mezi lidmi, s nimiž přišel jsem do
styku, a mezi těmi, kteří stali se mými politi-
ckými přáteli a spojenci, jest mnoho takových,
kteři zrozeni byli v Německu, v Čechách, atd.
a lepších sotva byste našli v řa-
dách zde rozených občanů.«
států.
Roosevelt
Němec
Čo
Slovák
Litví
Německo
Čechy
9
article
Volební drobnosti.
10
article
Po prohlášení volebního výsledku rozpou-
tala se v Novém Yorku přímo ohlušující vřava
na ulicích. Tisíce a tisíce lidí, kteři křičelia
provolávali až do ochraptění, proudilo zvláště
po Broadway sem a tam, troubíce na trubky,
hvízdajíce a vypalujíce ohňostroje, zvonice na
zvonky — po starém zvyku americkém. Dávali
na jevo radost ohlušujícím povykem a hřmotem.
Ovšem činili tak jen Rooseveltovi stoupenci,
kteří, zvláště v Novém Yorku, svedli s demo-
kratickým odpůrcem svým boj nejvášnivější.
Od 7. hod. nemohla již žádná tramway jezditi.
Universitní posluchači v krojích fantastických
procházeli ve skupinách ulicemi a zúčastnili se
demonstraci, kdykoli objevily se světelné pro-
jekce podobizen znovuzvolencův. I tisíce žen
dívek zúčastnilo se s politickými odznaky pro-
jevů. Bohužel, neminula volba všude pouhým
povykem. V Kolumbii byly čtyř
osoby zastřeleny politickými od-
půrci svými. Na londýnskou bursu učinilo
znovuzvolení Rooseveltovo silný dojem. Zahá-
jena byla hned od osmi hodin ráno silným
stoupáním amerických papírů. Akcie oeelářské
stouply až 283, i veškeré americké železniční
papíry přijímány o 11—2 dollary dráže.
V těchto zjevech bursovních zračí se nejlépe
i hospodářský význam volby Rooseveltovy. Velký
kapitál byl by býval utrpěl porážkou jeho ránu
nejcitelnější. Od včerejška ale Morganové a
Rockfellerové mohou zase klidně spáti. Ovšem
jen pro — čtyři léta.
Roosevelt
Rooseveltův
Morgan
Nový York
Kolumbie
12
article
Z Nového Yorku, 8. listopadu. (C. - B.)
Roosevelt byl zvolen velikou vět-
šinou presidentem. Parker zaslal o 19
hodině večer Rooseveltovi tuto depeši: »Lia
schválil svým hlasováním co nejdůrazněji Vaši
správu. Blahopřeji Vám.« — Roosevelt telegra
fieky poděkoval.
Z Nového Yorku, 9. listopadu. (C.- B.) Nej
krásnější naděje republikánů zdají se býli před
stiženy. Jestliže i Maryland, jak se zdá, volil
republikánsky, připadne na Roosevelta
325 hlasů volitelských a na Par
kera pouze 151. Tenlo obdržel by tal
o 4 hlasy volitelské méně než své doby Bryan.
Mimo jih, kterýž ale pro něj vesměs hlasoval
neobdržel Parker žádného hlasu. Větši na
voličů prvotních pro Roosevelta
činí asi million hlasů. Většina republi-
kánská ve sněmovně poslanecké stoupne as
z 30 hlasů na 50.
Z Nového Yorku, 8. listopadu. (C. B
Roosevelt zvolen byl ve státě novoyorském; tlm
byla jeho volba za presidenta pro celou Uni
zabezpečena. Republikán Higgins byl zvolenz
guvernéra státu novoyorského. V mnohých voleb-
ních okresích státu mimo město Nový York
republikánům hlasů přibylo podstatně. Parken
obdržel ve venkovských okresích státu novo-
yorského poměrně méně hlasů než Bryan
r. 1900.
Z Nového Yorku, 8. listopadu. (C. - B.)
K výsledku voleb praví Rooseveltovi nepřátelský
»New-Yorker Staatszeitung«: »O sobní popu-
lárnost Rooseveltova má největš
podíl na jeho vítězství. Demokracie
nenabyla znova důvěry lidu, již promarnila
bryanismem. (?) Největší nebezpečí jest nyní
v tom, že radikální živly v demokracii nabudou
opět převahy.«
Z Nového Yorku, 8. listopadu. (C B.
Roosevelt
Parker
Uni
Higgins
Rooseveltův
Nový York
Maryland
Nová York
New
Yorker Staatszeitung
C B
13
article
Většina hlasů pro Roosevelta ve státě novo-
yorském odevzdaných přesahuje počet 200.000.
Většina, jíž byl zvolen Higgins (republikán) guver-
nérem státu novoyorského, přesahuje 100.000
V Assopusu, sídle Parkerově, dostal Rooseveie
173 hlasy a Parker 159 hlasů. V Chiengu bylo
odevzdáno pro socialistického kandidáta presi-
dentství asi 45.000 hlasů.
Z Nového Yorku, 8. listopadu. (C. - B.
V Cripple Creekund Coloradu měla volba velm
bouřlivý průběh. V Goldfieldsu byli 2 demokra
tičtí volitelé republikánským pomocným šerifem
jenž zapuzoval je z volební místnosti, zastřeleni
V Midvay (v Coloradu) byl demokratický po
mocný šerif republikánským šerifem smrtelně
zraněn.
Z Londýna, 9. listopadu. (C.-B.) Reuterova
kancelář sděluje z Nov. Yorku o 121% h. v noci;
President Roosevelt vydal prohlášení, v němž
praví, že pociťuje hluboce čest americkým lidem
mu prokázanou, jež jest ve způsobu, kterým li
vyslovil svou důvěru k tomu, co Rooseveli
učinil nebo učiniti se pokusil. Roosevelt dodal
že ač jeho první úřadní doba nebyla úplná
nevystoupil by za nijakých okol-
nosti ještě jednou jakožto kan-
didát presidentství, ani by ho ne-
přijal, kdyby byl k němu povolán.
Z Nového Yorku, 9. listopadu. (C. - B.)
Většina amerických Němeů hlasovala pro Roose-
velta. Republikánská většina v poslanecké sně-
movně vypočítává se na 75 hlasů. Sociální
demokraté dostali v městě New- Yorku 25.000.
ve státu New- Yorku 50.000, v Chicagu 40.000.
v Milwaukee 17.000 hlasů.
Z Nového Yorku, 9. listopadu. (Reuter.)
Bryan bude prý konferovati záhy s Watso-
nem, kandidátem lidové strany, o reorgani-
saci demokratické strany na proti-
trustovém základě.
Higgins
Parkerův
Parker
Reuterův
Roosevelt
Roosevel
Nový York
Cripple Creekund
Colorado
Londýn
York
NewYork 25.000
NewYork 50.000
Chicago
Milwaukee
Watso
Reuter
hlas
14
article
Dle došlých zpráv — kromě o volebníel
nepokojích v Coloradu — zabity v Kentuck
3 a v jiných státech 7 osob.
V New-Yorku a j. velkých městech pro
cházely velké davy lidu za hlaholu polni
ulicemi, oslavujíce Rooseveltovo vítězství.
Z Nov. Yozku, 9. listopadu. (Zvl. telegr.)
Republikánský ústřední výbor volební vydal na
volby 3 milliony dollarů, demokratický 2 mill.
dollarů. S tím co vydaly volební výbory v jed-
notlivých státech, stála celá kampaň v-
lební neméně než 225 million
dollarů obě strany dohromady.
Z Nov. Yorku, 9. listopadu. Roosevel
odbyl výkon hlasovací v Dystersbayi tak rychle,
že úřadník, přijímající hlas jeho, děl mu: »Zdá
se mi, že jste byl dávno už rozhodnut o tom,
pro koho hlasovati.« Parker zůstal klidně celý
den ve svém domě v Esopasu. Po snídani odje
se sousedy do Kingstownu, asi 2 hodiny vzdá
leného, aby odevzdal hlas svůj. Večer sedě
pak v knihovně pobliž telegrafního apparátu.
Dcera jeho sčítala čísla výsledků volebních,
jak jí je úřadník u apparátu sděloval.
Anglický státník John Morley, jenž v Ame
rice prodlévá, projevil podiv nad klidem a po-
řádkem, s jakým volba se konala. Ve všech klu-
bech, hotelích a divadlech oznamoval zvláštní
drát ihned hotové výsledky volební a telegramy
sdělovaly je i cestujícím na rychlovlacích.
Demokrati jsou zvláště nemile překvapeni
výsledkem volby ve státu Nov. Yorku, poněvadž
očekávali, že bude tu jen nepatrná difference
mezi hlasy obou kandidátů.
Volebních podvodů udál se všude veliký
počet. Zvláště zde v Novém Yorku bylo pro n
mnoho osob zatčeno, kteréž byly ale po výslechu
Rooseveltův
Parker
Morley
Colorado
NewYork
York
Kingstown
Nový York
15
article
ihned zase propuštěny. Skrutinium začalo všud-
v 5 hodin odpoledne.
V Oysterboji při opouštění vlaku Roosevel
potřásl strojvůdci a topiči srdečně rukou, co
v obecenstvu vyvolalo hlučnou pochvalu. Po ode
vzdání hlasů měl odjet Roosevelt ihned do Was
hingtonu. Okolnost, že Parker poslal prvý Roose
veltovi blahopřejný telegram (Viz jeho znění výše
Pozn. red.), není ovšem žádným projevem zvlášt
ního sebezapření, nýbrž odpovídá starému zvyku
zachovávanému vždycky při volbě presidentské
Z Nového Yorku, 9. listopadu. (Zvl. telg-
Ze 600 osob, zatčených včera pro volební šmejdy
byl jen asi tucet ve vazbě ponechán,
Z Londýna, 9. listopadu. (Zvl. telegr.
Veškeré listy věnují znovuzvolení Roosevelt-
sympatické, ale nijak nadšené články, dokláda
jíce, že volba jeho znamená mimo jiné zvláště
že Spojené státy nepomýšlejí na změnu ochra
nářské politiky. »Times« míní však, že aspor
se ví teď, na čem jest cizina s Unií v otázkách
mezinárodní politiky, a že může s Roosevelten
počílati jako s faktorem už známým.
Roosevelt
Parker
Roosevelten
Nový York
Londýn
spojený stát
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 9. listopadu.
Demonti o Svjalopolku Mirském.
V posledních dnech přinesla agencie Laffa
nova zprávu, že postavení ruského ministr
vnitra, Svjatopolka Mirského, jest otřeseno
že obdržel tříměsíční dovolenou, již hodlá ztrá
viti na svých stateích. Pověsť tuto sesílil i kn
Meščenský ve svém bezvýznamném týdenniku
Oproti těmto pověstem staví se však zpráva
petrohradská, dle níž ještě v tomto měsíci konán
bude sjezd zástupeů zemstev, jeho
zúčastní se všickni předsedové gubernských
zemstev a mimo to po jednom členu z každéh
zemstva, celkem 75 osob. Sjezd má porokovat
za předsednictví Svjatopolka Mirského o vnitt
ních potřebách Ruska.
Mirský
Svjatopolka Mirský
Meščenský
Praha
Rusko
17
title
Sensační sdhalení vraždý
ve ville v Krči.
Krč
18
article
Proč vrah kosti vyhrabal?
Proč vrah kosti vyhrabal?
Pravdou jest, že zločin, provedený dne 24. dubn
1902 ve ville „Vilhelmově“ čp. 11 v Horní Krči
na dvou příslušnících uherské národnosti, byl by
zůstal na vždy utajen, kdyby hlavní pachatel svým
činem sám nepůsobil k tomu, aby byl prozrazen
Dva a půl roku těla zavražděných ležela v zemi za-
hrady villy „Vilhelm“ a nikdo o nich nevěděl a tal
mohli tam zavraždění ležet ještě dlouhá a dlouhá
léla. Domovník a zahradník v téže ville, Alois Vale.
Vilhelmův
Vilhelm
Alois
Horní Krč
19
article
Matyldu Hanzeliovu a Josela Tokaese zavraždil a
v zahradě je pochoval, Valeš sám hrob ten odkryl
čásť kosti za plot villy „Parnasie“ odnesl. Proč tak
učinil? V obšírném doznání i tyto podrobnosti vy-
světlil. Valeš udržoval poměr s Františkou Jelínkovou
nyní 22 roky starou a aby ji měl stále u sebe, oženil
se s matkou Jelínkovy, nyní 44letou Ludmilou Je-
linkovou. V poslední době nevlastní dcera otce Valeše
od sebe odpuzovala a na něho i zanevřela. Vale
chtěl ji bitím přiměti k poslušnosti, ale pravý opak
docílil. Dcera opustila ho a nechtěla se k němu vrátit
Matka šla pro dceru a — zůstala i s ní v Michli
Povídala totiž, že jí muž rovněž ubližuje. Valeš
vzkázal pro ženu a dceru a když se nevracely, na-
padle mu, že je dostane nazpět pomocí zbytků —
zavražděných milenců. Proto dne 24. října t. r. vy-
hrabal hrob, sebral lebku a něco kostí, pokuď se mu
do náruče vešly a odnesl to ke plotu villy „Par-
nasie“, asi sto kroků daleko od villy „Vilhelm““. Ode
dne 25. října čekal každodenně, že kosti budou na-
lezeny, ale nic se o nálezu nepovídalo. Proto dne
30. října na kosti položil lístek známého obsahu.
Jakmile v pondělních listech dne 31. října zpráva
o nálezu kostí byla uveřejněna — přiběhla matka
i s dcerou domů. Činily Valešovi výčitky, že tk
neprozřetelně jednal a po delším rozhovoru pří-
sahali si všichni navzájem, že nikdo
z nich ani slovem o ničem se nezmíní
Jiné okolnosti působily při tom, že dcera Fran
tiška Jelínkova přísahu porušila a první byla, kter
se po půlnoci na včerejšek při výslechu přiznala.
Hanzeliův
Josel
Valeš
Parnasie
Jelínkův
Ludmila
Matek
Vilhelm
Fran
Michle
20
article
Důvody vraždy.
Důvody vraždy.
Touha po majetku zamilovaných Maďarů dohnal
Valeše k tomu, aby oba připravil o život. Tušil, ž
mají mnoho peněz, poněvadž chtěli odjeti do Ameriky
V bytě měli mnoho pěkného prádla a šatstva a mohli
také míti mnoho peněz. A po těch Valeš zejmena
toužil. Proto také dne 24. dubna 1902 nejprvé Matyldu
Hanzeliovou a pak Josefa Takacse usmrtil. P
vraždě přivlastnil si Valeš vše, co milencům náleželo
Na penězích nalezl asi 600 korun — povídá Valeš,
Není vyloučeno, že toto tvrzení Valešovo je pouze
částečné. Milenci zajisté měli připravený větší obnos
peněz, když chtěli trvale se usaditi v Americe. Valeš
v minulých dvou létech mnoho utratil. Je s podi-
vením, že v Krči nikdo nepozoroval, že Valeš utrác
pad své prostředky a že nikomu nebylo nápadno, od-
kud tyto prostředky si opatřuje. Záhy po domnělém
odjezdu maďarských milenců chlubil se Valeš hostin-
skému p. Pancířovi, že dostal od Takacse skvostné
zlaté hodinky a nabízel mu je za 80 zl. ke koupi
Pan Pancíř koupi odmítl a vyslovil pochybnost o tom
že mu hodinky ponechá. Valeš se pousmál a odvětil
že má u Takacse pohledávky za byt a stravu a prote
že Maďarům ani nenapadne, aby darované věci zá-
dali nazpět. Také tvrdil Takacs hostinskému, že
dostal ručnici dvojku. I tu mu nabízel ke koupi, ale
p. Pancíř ji nekoupil. Valeš hodinky Takacsovy za
70 zl. zastavil a lístek zástavní za 8 zl. prodal.
Maďar
Valeš
Hanzeliová
Takacs
Valešův
Pancíř
Takacsův
Amerika
Krč
21
article
Větší bylo množství prádla a šatstva, jímž značně
rozmnoženy zásoby Valešové a její dcery. Něco pro-
dal a zastavil a vylěžil celkem asi 600 korun. Vale
tvrdil, že zástavní lístky vložil do stříbrně tabalčrky
a tuto že zahrabal na zahradě villy „Vilhelm““. Na
přesně naznačeném místě včera dopoledne detek tivové
kopali a skutečně nalezli v neveliké hloubce onu ta
batěrku a v ní 15 zástavních lístků. Mají různé datum
a poslední pochází ze dne 7. listopadu t. r.! O šaly
zavražděné Hanzeliovy rozdělila se Valešová s dcerou
Jelínkovou. Tato hned druhého dne po vraždě ob-
lekla se do šatů Hanzeliové a tím přivedla právě na
zcestí pátrání po té ženě, která v lese u Dolan z
nechala malého hiočíka ..
Co dělá vzah a jeho společnice?
V bezpečnostním oddělení policejním pořád pa-
nuje výminečný ruch. Ze separací přiváděni jsou vra-
hové k výslechům, vysvětlivkám a konfrontaci. Před
vádění jich děje se tím způsobem, že členové rodiny
Valešovy navzájem se nevidí. A kromě toho každý je
obklopen důkladným dohledem. Vrah Valeš v separa
Valeš
Vilhelm
Valešová
Jelínkův
Valešův
22
article
je střežen nejen uvnitř ale i z venčí. Jeďen okamžil
v předsíni vyšetřujícího úřadníka Valeš musil trochu
počkat a toť se rozumí, že byl předmětem zvláštní po
zornosti reporterů, kteří zajímali se o každé slov
vralovo. „Jak pak to všecko na vaši mysl působír
byl otázán vrah. Rozježená hlava Valeše se vzpřímila
výrazné oči jeho se zaleskly a vrah odpovídal: „Al
já jsem klidný, jako jsem býval dříve!“ Když od-
povídal, byly dolazy na vraha četnější. „Tak jsto
měl dobrý spánek?“ — „Ale čerta starého — odvěti
vrah — nemohl jsem spát pro zimu! Někdo tam
v té cimře olevřel okno a já mohl zmrzncut! Vždyí
přece nejsem ze železa, jsem z masa jako každý
jiný!“ — Patrno, že zina mrzela ho více, než př
šerný zločin ve Vilhelmově ville. = „Tak jste tedy
klidný proto, že jste ulehčil svému svědomí?“ slyše
vrah dále a odpovídal k tomu ledabyle: „I mně
je jedno!““ — Ale „jedno“ mu to přece nebylo. Kdyi
se totiž na chvíli odmlčel, požádal o židli, usedld.
ní a už mu velké slzy kanuly z očí. Oběma rukam
třel si spánky, vzdychal z hluboka a pak žádal
aby byl odveden nazpět do cely, poněvadž cítí značne
nevolno. Vyhověli jeho přání a v cely svalil se vrl
jako špalek na pryčnu. Kurážný a odvážný vrah by
pojednou sklíčen a zdrcen. Sotva že se trochu pro
bral z tohoto záchvatu, už byl zase odveden k vý
slechu. To bylo po návratu komise z Krče, kde
ve vílle Vilhelmově bylo odkryto pohřebiště zavra
žděných.
Valeš
Vilhelmův
Vilhelmův ville
Krč
23
article
Společnice vrahovy, žena a dcera, byly vlce
zdrceny než hlava rodiny. Oči měly obě zčervenale
od nevyspání a pláče. Stará Valešová teď naříká, že
je nešťastná a svalovala všechnu vinu na svého dru-
hého muže. Nejvíce mu zazlívala, že si namluvi
40letou Marii Ježkovou, že t ní peníze utrácel a doma
že s ním žádných radostí nezažila. Také lituje vra
žednice svou dceru z druhého manželství. Přemáho
se, aby neupadla do mdlob, když tu opuštěnou nyn
dívku spatř.
Poněvadž vyšetřování nabývá netušených roz-
měrů, bylo rozhodnuto, že vražednická rodina bude
v bezpečnostním oddělení policejním ponechána ještě
do dneška a snad i do zejtřka a polom teprve budou
dopraveni vrazi k trestnímu soudu.
Valešová
Ježkův
24
article
Věděla Marie Ježková o vraždě?
Marie Ježková je 42 roky stará, mě tři dět
z nichž dvě chodí do školy a třetí je v učení. Vrah
Valeš otevřeně doznal, že měl s Ježkovou poměr
Když byla rodina Valešova předvčírem zatčena, uva
leno podezření také na Ježkovou a proto byla před
volána do bezpečnostního oddělení. Vyslechli ji, on
prohlásila, že o ničem neví a proto byla propuštěna
Noc na včerejšek strávila však Ježková doma u svo
rodiny naposledy. Vrah Valeš učinil totiž tak obšínn
doznání, že i Ježkovou obvinil, že do celé sensačn
historie z villy Vilhelmovy byla zasvěcena. Včera ráno
přijeli zřízenci bezpečnostního oddělení opět do bytu
Ježkové v Horní Krči, odvedli ji ke kočáru a od-
vezli do Prahy. Myslila, že zas na chvilku, ale
zklamala se. Včera o 12. hodině polední byla před
vedena do úřadovny vlád. rady Oliče, kde jí sdělena
pro ní překvapující a zdrcující zpráva: „Zatýkám
vás, poněvadž jste věděla o vraždě, již provodl Valeš!
Valeš byl zrovna přítomen, když se to Ježková do-
věděla. Ježková zbledla, sepjala ruce a dala sed
ohlušujícího nářku. „I ty lotře!“ volala na Valeše-
„Vždyť já o níčem nevím! To je veliká zlomyslnostl
Petom zakryla zástěrou obličej a vzlykala. „J5 z
nic nemůžu!“ kříčela Ježková. A vrah Valeš jí od-
povídal zhurta a zlostně: „Vy za nic nemůžete! Roto
špatná, já vám udělám ještě něco víc, j
to povím všechno!“ Poněvadž povstalo nebez
pečí, že vrah vrhne se na Ježkovou, byla tato od-
vedena. V předsíni úřadovny lamentovala Ježková
„Vždyť já o ničem nevím! Já v jejich ville ani n
byla!“ Po chvíli se upokojila a toho použito k vy
zvídání. „Valeš byl prý vaším nápadníkem, četné dary
prý vám dal,“ byla Ježková tázána. „Jo, dal mně
toho: jednou dal mně hadr na hlavu!“ odpovídala
Ježková. — „Ale psala jste mu také milostné dopisy?
Ježková
Valeš
Ježkův
Valešův
Vilhelmův
Olič
Rota
Horní Krč
Praha
J 5
25
article
— Ježková na to: „No, a co pak na tom záleži?“ —
„A také s vámi při zábavách tančil?“ — „No, sem
tam nějaký kousek.“ — „Proč by vás Valeš usvěd-
čeval, že jste věděla o vraždě?“ — „Já nevím““ —
pravila Ježková — „bůh mě chraň, že o ničem n-
vím. Co si on udělal, to má, ale proč do toho míchá
jiného? Jak jsem se dověděla o té kostře, ještě jsen
povídala: Ta chudák, co byla zabita, musila zkusit.
než přišla o životl Kdybych byla o tom věděla, už
bych to dávno byla řekla! A teď mám takovou ostudu
Ty ubohé dvě mé děti! Ráno šly do školy, dala jsem
jim kus chleba a slíbila jsem jim uvařit oběd. A ted
tu sedím a už se snad domů nevrátím — a nevím
proč a zač!“ — „Nějak vás to zvlášť nedojímá,c
povídá Valeš,“ řekl jeden Ježkové a ona odpověděla.
„No jo, když já jsem úplně nevinná a za nic ne
můžu, co bych se rozčilovala?“ — Ze sousední úřa-
dovny bylo slyšet ryčný hlas Valeše: „Ona o tom
všem věděla, vždyť jsem s ní mnoho peněz toho
Maďara utratill
Ježková
Valeš
Maďar
26
article
Hledání dalších zbytků zavražděných.
Mohli jsme již ve včerejším odpoledníku stručně
sděliti, že pátrání po dalších zbytcích zavražděných
milenců mělo výsledek. Komise odebrala se do za
hrady villy „Vilhelm“ čp. 11 v Horní Krči, kde dvoj
násebná vražda byla spáchána a vstup byl do za-
hrady pro zvědavce uzavřen. Kolkolem shromá žděne
mnoho lidí, z nichž někteří přinesli žebříky a vylezl
na zeď, aby spatřili co se v zahradě stane. Dva
detektivové vyhrabávali a odstraňovali zemi na onom
místě, které Valeš dopodrobna označil jako pohře-
biště zavražděných. Až do jednoho metru hluboko po-
stupovala vyhrabovací práce velmi rychle, později vsal
prováděna s obezřetností, aby zbytky těl nebyly po
škozeny. Pojednou pracovníci ustali a musili nalapat
čerstvého vzduchu. Nesnesitelný zápach mrtvolný ova-
nul je tak, že oba zbledli. Půda byla zelenavěšedě
zbarvená, důkaz to, že zbytky těl nejsou již daleko
Po odstranění poslední vrstvy země oznámili detek
tivově z jámy, půldruhého metru hluboké, že objevil
zbytky těl. Byly tam pohřbeny dvě osoby a sice úín
způsobem, že osoba ženská, podle šatů k rozeznání
ležela přes prsa na příč mužskému. S vrchu bylo
čásť kostí odebráno. Byly to tytéž, které Valeš za-
nesl k plotu villy „Parnassio“. Poněvadž kosti byly
obestřeny nejen zbytky látek a prádla, ale i množ
stvím tuku, tvořily ve hrobě větší hromadu a tím
vznikla klamná pověsť, že ve hrobě
bylo pohřbeno ještě více mrtvol, krom
zavražděných milenců. Domněnka tato byl
později vyvrácena.
Vilhelm
Valeš
Horní Krč
27
article
Těžký úraz detektiva ve hrobě.
Obtížnou práci s vykopáváním zbytků těl za
vražděných milenců vykonávali dva detektivově, kteř
vytrvali ve hrobě vzdor nesnesitelnému mrtvolnému
zápachu. Po odhalení zbytků mrtvol chtěl jeden z nich
a sice J. Wünsch, v náručí vynésti zbytky mrtv l
na povrch země. Kosti byly však obaleny takovým
množstvím tuku lidskěho, že pronikaly mezi prsty na
zpět do hrobu. Druhý delektiv chtěl ve vynášen
zbytků pomoci a použil k tomu vidlí, jimiž zary
do zbytků těl nedosti obezřele, takže vídle se vyi
smekly a dvě špíco, zamazané mrivolným tukem, vr-
zily detektivu Wünschovi do obličeje. Jedne vidlice
vjela mu do levé nosní dírky a druhá vrazila se mu
pod levé oko dosti hluboko. Poněvadž vidle byly za-
mazány nejen tukem z mrtvol, ale i zeminou zahradní,
obsahující tetanus, ocitl se delektiv Wünsch ve znač-
ném nebezpečí, že rány, do krve vniknuyší mohou
míti nejvážnější následky. Soudní lékař p. proř.d
Slavík poskyll mu první pomoci a detektiv Wůnsch
neprodleně byl v kočáře odvezen do bezpečnoslníhe
oddělení, kde jej pečlivě ohledal chéf policejních
lékařů p. prof. dr. Pečírka. Teprve dnes, nenastane-l
herečka, budou moci lékaři prohlásiti, že zranění ne-
zanechá vážné následky.
J Wünsch
Wünsch
Slavík
profesor
doktor
Pečírka
zil detektiv
28
article
Odvezení mrtvel zavražděných.
Mezitím, co pátráno bylo v zahradě vílly
„Vilhelm“ po hrobě, opatřeny v Krči dvě bedny
dopraveny do zahrady k tomu cíli, aby do nich na-
lezené zbytky mrtvol byly naloženy. To se stalo po
11. hodině dopol. Za dozoru soudního lékaře p. proí.
dra. Slavíka, vyšetřujícího soudce p. adjunkta Krou-
ského a komisaře p. Protivenského, byly bedny n-
plněny zbytky těl, nesnesitelný zápach rozšiřujících.
naloženy na vozík a v průvodu četníka a policisty
odvezeny do úslavu pro soudní pitvu. Množství zvě-
davců následovalo tento transport až za hranice obce
krčské. Zbytků mrtvol bylo ovšem množství a tím
povstala domněnka, že ve hrobě pohřbeno bylo více
mrivol a že Valeš zavraždil ještě jiné osoby. Poněvadz
z Krče odešel domovník Vebr a jeho žena, sestr
to usmrcené Hanzeliové, vzniklo podezření, že Vales
také tyto manžele usmrtil a na zahradě zakopal. Tato
domněnka byla však vyvrácena za nedlouno po sdě-
lení majitele villy p. Karla Fuchsa, že manželé Vebrovi
žijí na Rusi a že před nedávnem poslali do Prahy
dopis. Dlužno také podotknouti, že ve ville p. Fuchsa,
majítele pohřebního ústavu ze Žitné ulice, byl do-
movníkem Vebr a že domovník Valeš provedl dvoj-
násobnou vraždu ve ville „Vilhelm“, náležející panu
Bauerovi, maj, konfekčního obchodu ze Smíchova.
Vilhelm
Kroa
Valeš
Poněvadz
Vebr
Fuchsa
Bauer
Krč
Rus
Praha
Žitná ulice
Smíchov
29
article
Vo ville „Vilhelm“.
Smíchovský obchodník p. Bauer koupil na za-
čátku roku 1902 v Horní Krči villu „Vilhelm“. Ode-
bral se do villy v měsíci březnu, aby učinil jistá opa-
tření pro letní období a při té příležitosti zpozoroval
ve ville elegantně oděnou dívku. Na dotaz nového
majitele villy odpověděl zahradník Valeš, že jest to
příbuzná z Uher, která se tam zdrží krátkou dobu
a po sňatku odjede do Ameriky. Pan Bauer nebyl
s úimto sdělením spokojen a oznámil Valešovi, že
cízinku nebude ve ville trpěti. Za několik dnů polom
přišla Valešová s cizinkou do Bauerova krámu n
Smíchově nakupovat, a brzo pofom dověděl se ma jitel
villy, že cizinka se svým snoubencem odjela do Ame-
riky. Netušil ovšem, že jsou zakopáni na zahradě.
Od té doby pozoroval p. Bauer, že jeho zahradník
Valeš je často opilý a že si hledí více hospody než
práce v zahradě. Jednou pí. Bauerová tázala se pod-
napilého Valeše, kde se celý den zdržoval a on od-
větil podrážděně: „Dávám vám výpověď, já jsem
nalezl lepší místo!“ Skutečně také opustil villu
„Vilhelm“ a odstěhoval se do villy „Karmen“. Letos
však Valeš po stálých prosbách byl opětně přijat do
služeb Bauerových a nastěhoval se zase do ville
„Vilhelm
Vilhelm
Bauer
Valeš
Valešová
Bauerův
Bauerová
Karmen
Horní Krč
Uhry
Amerika
Smíchov
ame
30
article
Vrah Valež měl znbíl svoji ženu!
Včera odpoledne dostavil se do bezpečnostního
oddělení policejního vyšetřující soudce adjunkt pan
Krouský a od 4 do 147. hod. večerní podrobil vraha
Valeše výslechu. Valeš vypovídal stejně jako vyšetřu-
jícímu úřadníku policejnímu. Z výslechu dlužno vzpo-
menouti té podrobnosti, že Valeš tvrdil opětně, že
milenka jeho Ježková do všech podrobností vraždy
byla zasvěcena. Ba co více! Ježková navá děla
prý ho, aby zavraždil také svou ženu
a nevlastní i vlastní dceru. Až se tímto
způsobem všech členů rodiny zbaví, pak, slibovala
prý mu Ježková, že ona opustí svoji rodinu
a uleče s ním. Ježková je slabá, žena a nemá
žádného svůdného zevnějšku. Při včerejším dopoled-
ním setkání povídal Valeš, že bude povídat ještě více
Snad touto výpovědí prozradil některé z oněch svých
tajemství. — Mezi spoustou svrchků, v domácnosti
Valešových nalezených, byl objeven také balíček mi-
lostných dopisů, jež mu poslala Ježková, dále vkladní
knížka pražské městské spořitelny na vklad několika
stovek. Valeš prohlásil, že nejsou to jeho peníze, nýbrz
peníze krčského spolku veteránů, jichž byl funkcioná-
řem a žádal, aby knížka byla spolku vrácena. Prozatím
byla tato vkladní knížka odevzdána do soudního
uschování. — Dále byl u Valešových nalezen zápisník
a v něm napsáno: „Lidé bez srdce jsou nejšťastněj-
šími!“ Psala to Františka Jelínková, která do podrob-
ností vraždy byla zasvěcena. Na dotaz, co lím mvslila,
když slova ta do zápisníku napsala, odvětila: „No
Dyť je to pravdal
Valež
Krouská
Valeš
Ježková
Valešův
Jelínková
31
article
Ze starého fasoiklu
Neobyčejný zájem jeví se nyní o malého Juli
Hanzelia, který jen na přímluvu Valešové a její dcen
nebyl také usmrcen. Hošík ten, jejž vrahové odvedl
do lesa u Dolan, dosud žije a nalezá se v opatrovánl
v chudé domácnosti železničního hlídače Sukovatého
nedaleko Kralup. Ze spisů, tenkrát sepsaných, vy-
svítá, že po uveřejnění zprávy o nalezení hošík
v lese u Dolan přihlásila se Valešová u soudu
pravila, že dílko zná, že Matylda Hanzeliova jest
jeho matkou a že je patrně opustila, aby s milencen
Takacsem mohla v Americe svobodně žít. Valešov
podotkla, že může to dosvědčit také její muž Alol
Valeš. Ten byl k soudu předvolán a potvrdil, co řekl
jeho žena. Po jejich výpovědí byl vydán zatykač m
Hanzeliovu a Takacse. Spisy trestní z tehdejší dohy
obsahují také výpověď Vojtěcha Vebra, švakra Han-
zeliovy. Vebr tvrdil, že o odložení dítka
nemůže být ani řeči, poněvadž Hanze
liova měla hošíka velmi ráda. Pravil
že tomu vypravování manželů Valešo
vých nevěří, tím méně, poněvadž Vale
šovi chovají se podezřele. Mají mnoho veí
Hanzeliovy a Takacse, mimo to že Valeš má u seb
stále mnoho peněz. Vebr žádal, aby tento jeho názor
nebyl považován jako udání, aby se mu Valeš ne-
mstil. Vyšetřování na tyto podrobnosti nedbalo —
bohužell
Hošík Hanzeliovy byl v lese u Dolan nalezenv
hromadě listi, do nichž až po krk byl zahrabán. Jak
se dcera Valešové oblékla na cestu s dítkem a jak a
měnila pokrývku na hlavu, sdělili jsme již včera.
Podrobnosti o nálezu dílka milenců zavražděných
Z Dolan se nám píše: Jest tomu již přes p
druhého roku, kdy nalezeno bylo v háji našem, bl
zv. „Špitálo“, děťátko, chlapeček, as 21/2 roku starý.
Různá mínění byla tenkráte pronášena o domněe
matce nalezeného dítka a jejím průvodci, kteří tebcí
Hanzelius
Valeš
Valešová
Hanzeliův
Takacs
Valešov
Alol Valeš
Vebr
Dolany
Kralupy
Amerika
m Hanzeliův