1
masthead
8. listopadu T904.
T 904
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. listopadu. (K vnitřn
situaci.) Nevděčný úkol uložil si vídeňský
zpravodaj »Dzien. Polského«; zpytuje německé
svědomi. Co prý budou dělat na říšské rade
německé strany, vzdají li se Češi obstrukce
Zůstanou na svém dosavadním negativním sta
novisku, ponechávajíce dru. Körbrovi, aby pra
coval v jich zájmu za ně, aneb dají se přiměti
k tomu, aby vstoupili do jakési pracovní většiny
Také o této poslední možnosti prý se mez
Němci uvažuje, ale přátelé této myšlenky před
stavují si, že nová většina bude míti za hlavn
úkol dokonale pokořiti Čechy.
»Na té cestě — poznamenává »Dz. Polski-
— Němci daleko nedojdou a také sanace parla
mentu by nebyla možna. Němci se musejí jed
nou pro vždy vzdáti illuse, že na řišské radě
jest možna nějaká většina protičeská. Ta
ková většina jest vyloučena jak vzhledem ke
snýšlení a směru politických stran, tak i z dů
vodů státních zájmů. To musejí Němci mi
na mysli a prolo jim zbývá jen - jedna dráha;
vstoupiti do většiny ne proti Čechům, nýbrž
vedle nich.« Zajímavo jest však, jak si úřadní
zpravodaj polského kola představuje soužití
Němců i Čechů ve sněmovní většině. Píše totiž
dále: »Pro vytvoření nové většiny není ani
třeba, aby se Němci a Čechové dohodli dříve
o svých sporných bodech. Pro první dobu vy-
stačí, když si Němci i Čechové svorně uloží
vyříditi nahromaděné státní nezbytnosti a zaceliti
rány, jež státu způsobila nejprve německáa
polom česká obstrukce.« — Zdá se, že snaz-
šího vyřízení české otázky, než jak navrhůje
»D. P.«, nemohl by si přáti ani dr. Körber.
Čech
Němec
Čecho
doktor
Körber
Praha
6
article
Prostředníkem mezi Čechy a Němci má býti
ovšem zase polské kolo, které by ani nežádalo,
by se uzavíral nějaký formálný spolek, nýbrž
spokojilo by se, když by Němci a Češi pilné
vyřizovali spolu s ním státní nezbytností. Pak
teprve, až by se dru. Körbrovi odhlasovalo
všechno, co pokládá za státní nezbytnost, smě
bychom prý vysloupiti opět s nějakým požadav
kem. Dopisovatel »Dz. Polsk.« má nás, jak
vidno, za příliš skromné; proto pochybujeme.
že si česká delegace jeho rady vezme k srdci.
V Praze, 4. listopadu. (Český klub
Slovanská zveza.) Za příčinou pochyb-
ností o tom, komu náleží rozhodovati o trvání
obstrukce na říšské radě, zaslán lublaňskému
»Slovenci« telegram z »českých poslaneckých
kruhů«, v němž se praví: »O konferencích
Mladočechů s Jihoslovany sestaven zápisník,
v němž se nachází proje Jihoslovanů, že
budou podporovati českou delegaci v obstrukci
tak dlouho, dokud obě strany budou míti onu
taktiku za opportunní«. »Slovenec«, patrně dle
informace dra. Šusteršiče, na to namítá, že
»zápisník takového obsahu nikdy nebyl sepsán,
aspoň pokud se týče Slovanské zvezy. Jinak,
co se vyjednalo mezi Mladočechy a Slovanskou
zvezou, je zapsáno černé na bílém a proto
ohledně obsahu úmluvy nemůže býti nijaké po-
chybnosti«.
V Praze, 4. listopadu. (Vlachové
Jihoslované.) »Slovu polsk.« sdělujese
z Vídně, že vynikající politik jihoslovanský vy
jádřil se o událostech inšpruckých v ten smysl,
že udšlosti ty dají rozhodný směř příštímu za-
sedání říšské rady. Vlachové mohou býti jisti
podporou Slovinců i Chorvatů, kteři nepochybně
půjdou na říšskě radě s nimi proti vládě
Němcům. Jihoslovanský politik soudí, že otázka
vlašské fakulty v Inšpruku jest klassický doklad
neobratnosti Körbrovy vlády v otázkách národ
ních přes to, že si dr. Körber učinil úkolem
národnostní vášně mírniti.
Němec
Čech
Dz
Jihoslovan
Vlach
Chorvat
Körbrův
doktor
Körber
Čechy
Praha
Vídeň
7
article
Z Pešti, 2. listopadu. (Uherské ka-
detky.) »Pester Lloyd« si po letošním zápisu
do vojenských vzdělávacích ústavů pochivaluje,
že nával uherských mladíků do těchto ústavů
byl letos již tak značný, že se netřeba obávati
nedostatků důstojnického dorostu pro uherské
pluky. Letos nejen že byla obsazena všechna
vagantní místa v kadetkách, vojenských reál-
kách a ve vojenské akademii, nýbrž značná
čásť uchazečů musila býti pro nedostatek místa
odmrštěna. Zvláště pozoruhodnou jest muta
okolnost, že všechna místa v prvních ročniefch
vojenských ústavů na území uherském byla
letos již obsazena chovanci, majícími státní
občanství v zemích koruny uh erské.
V Praze, 6. listopadu. (Ministr Harte
olnšpruckých výtržnostech.) Redak-
tor vídeňského „Volks-Zigu.“ vyžádal si po
včerejší ministerské poradě rozmluvu s mini-
strem osvěty drem. Hartlem a zahájil ji dota-
zem, je-li pravda, že celý kabinet neb aspoň
ministr osvěty hodiš podati demissi. Dr. Hartel
mu odvětil, že na pověstech toho druhu není ani
za mák pravdy. Bylo by prý zbabělostí, kdyby
ninisterstvo opustilo své místo v okamžiku tak
vážném. Nyní právě musí vytrvati a obnoviti zas
pořádek. Co se však stane potom, až pořádek
bude obnoven, nelze předvídati. Bude to zá-
viseti od toho, jaké následky budou míti inšpru-
cké demonstrace. „Oněm politickým kruhům
— dodal dr. Hartel — které se stotožňují se
směrem, zahájeným v Inšpruku, nemůže takové
počínání přinésti zisku. Již nyní důsledky
budou asi vážné a co se týče následků
politických, nedají se v tomto okamžiku ani
změřiti. Lituji z četných důvodů strašlivých udá-
lestí v hlavním městě tyrolském. Přičiňovali
jsme se horlivě, abychom rozřešili otázku vlaš-
ské university tak, aby se Němcům neublížilo.
Lloyd
Hart
Ziga
Hartl
doktor
Hartel
Němec
Pešť
Praha
Redak
Volk
8
article
Mir, těžce připravený, boří nyní agitace, roz-
nicená radikálnými živly.“ Ministi ubezpečil
pak redaktora, že se na zavření vlašské fakulty
nyni nepomýšlí. Vláda neustoupi před proudy
jakéhokoliv rázu a nedbajíc výbuchů vášně na
té neb na oné straně, bude sporné otázky řešit
tak, jak uzná za správné.
V Praze, 6. listopadu. (Pověsti o mini
sterské krisi.) Jakýsi státník, dobře prý
zasvěcený v úmysly nynější vlády, sdělil redake
„Volks-Zigu.“, že dr. Körber podá de-
missi jménem celého kabinetu.
jestliže němečtí nacionálové zaujmou proti němu
epposiční stanovisko pro události inšpruckéa
jestliže se k této nacionální opposici přidruží
také němečti pokrokovci, což se jinak zdá
pravděpodobným. Již nyní pokládají se prý
uliční výtržnosti inšprucké za nejtěžší ránu
jež byla zasazena politice nynější vlády. Jestliže
se k tomu připojí ještě přechod německých stran
do opposice, kabinet bude zbaven své původní
půdy a bude donucen k demissi. Nejsmutnějš
při tom jest prý to, že sami Němci se hotoví způ
sobiti takovou situaci.
Podobný názor vyslovuje „N. W. Journal“
list velmi blízký dru. Körbrovi. Mluvě o konfe-
renci německo-nacionální strany, pisatel pravi
že nacionálové musí si býti vědomi, že ohroz
trvání nynějšího kabinetu, jakmile vystoupí s po-
žadavkem, aby se jim za inšprucké události dale
zadostučinění, k němuž se vláda neodhodlá
V dobře zpravených kruzích koluje prý pověst
že dr. Körber podá demissi celého kabinetu, jak
mile nacionálové a pokrokovci přejdou do oppo
sice. Ostatně — dodáváme my — lepšího vděku
si dr. Körber od svých zhejčkaných a zpychlých
Němců nezaslouží.
Ziga
doktor
Körber
Němec
N W
Mira
Praha
9
article
Ze Lvova, 5. listopadu. (Stanisla v ov-
ské gymnasium.) V dnešní schůzi halič.
ského sněmu přijata dle návrhu školního výboru
téměř bez debaty resoluce, kterouž se vláda vy-
zývá, aby zřídila v Stanislavově gymnasium
s vyučovacím jazykem maloruským. V téže
schůzi schválen ve 2. čtení návrh hr. Dzie-
duszyckého, aby vyučování druhému zemskému
jazyku stalo se povinným v některých gymnasiích
polských a ruských.
Ze Záhřeba, 5. listopadu. (Doplňovac
volba sněmovní.) Při dnešní doplňovac
volbě v Dolním Micholci zvolen za zemského po
slance nový přednosta odboru pro vyučován
Chavrak 447 hlasy proti 38 hlasům, jež ob-
držel kandidát opposiční, redaktor osecké „Nar
Obrany“ dr. Lorkovič.
Ze Lvova, 3. listopadu. (Prodloužen
přopinace.) Zpráva „Kur. Lwow.“, že
místodržitel hr. Potocki s ředitelem propinač
ního fondu Jegermanem byl ve Vídni se žádostí.
aby vláda nečinila obtíží novému prodloužen
propinačního práva o 15 let, až toto právo
r. 1910 vyprší, způsobila v Haliči značné vzru-
šení. Propinační právo, t. j. právo prodeje liho-
vých nápojů, náleželo v Haliči do r. 1889
šlechtě. Toho roku země vykoupila ono právo
za 126 millionů korun, ale nezrušila je, nýbrž
ponechala je sobě až do r. 1910. Od r. 1888
šlechtici najímají od země propinační právo a
přepouštějí je jednotlivým židům krčmářům za
slušný poplatek. Očekávalo se, že tato středověká
instituce bude aspoň r. 1910 odstraněna a pro-
dej lihových nápojů stane se koncessovanou živ-
ností, jako všude jinde. Ale zpráva „Kur.
Lwow.“ ukazuje, že polská šlechta nerada by
se vzdala zisku, jenž jí plyne z nájmu propinace
a snaží se o další její udržení.
Lorkovič
Potocki
Lvov
Záhřeb
Dolní Micholec
Vídeň
Halič
Jegerman
10
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 7. listopadu.
Nové studentské bouře v Moskvě.
V Moskvě, 29. (16.) října.
Dopis „Nár. Listů“.
—ič.— Od nějaké doby juž bylo možn
pozorovati, že to v zdejším studentstvu vysokých
škol zase kvasí.
V posledních týdnech často o půlnoci, b
někdy až ke druhé hodině noční na z nejživěj-
ších místech Moskvy, ulici Tversk a Tverského
bulvaru (známém večerním rejdem prostitutek)
procházely hloučky studentův, namnoze ne ve
střízlivém stavu. Studenti prozpěvovali, demon-
strujíce tak proti trvajícímu zákazu, že nesmí se
na ulicích a ve veřejných místnostech zpívati.
Často ozýval se křik, ba přímo hulákání a ne-
jodnou tyto hloučky samy o sobě anebo ve spo-
lečnosti lehčích křehotinek způsobovaly nepokoh
a výtržnosti i časté srážky s veřejnými orgány.
Zmiňujeme se o těchto výstřelcích, jinak
nelze zváti nepochopitelné takové vystupování
(které v uvedeném stavu a formě škodí spíše po-
věsti intelligentní mládeže), proto, poněvadž
jsme je pokládali za předzvěsti hlučně jších
mohutnějších demonstrací mezi studentstvem
nejstarší univers.y ruské, jakž se dnes
splnilo.
Praha
Moskva
Tversk
11
article
Ve skutečnosti také pochůzky tyto dály se
obyčejně po tajných schůzkách, v nichž řešeny
problémy státní a převratu samodržavné sou-
stavy ruské a pod. V Moskvě lze pozorovati, že
studenti mají i své veřejné středisko a shro-
maždiště. Tak rayonem poměrně nejčetněji stu-
denty (v Rusku dlužno pojem student rozlišovati
— nazývají se jím výhradně studující vy-
soké školy) obydleným je ulice Bronná a její
okolí. Po schůzkách naznačených, obyčejně
houfně putují do oblíbených svých restauraeí
— v posledních dobách stala se jednou z nich
„Moravia“ na Tverském bulváru, v níž ná-
hodou i Češi mají místnost — a v pravém slova
smyslu urvale je zaplavují. Urvalosť je vše-
stranná i co se týče chování; projeví se zhusta
i vůči obecenstvu v nejvyšší přezíravosti a ne
zrovna taktném poměru. Zapadnou-li do re-
staurace studenti, dají vysokomyslně znáti, že
chtějí býti pány.
„Moravia“, Bronná ulice, Tverského bulva
a Tverského ulice tvoří jeden rayon. Na jedné
straně uvedeného bulvaru bydlí i moskevský
„poliemajstěr“, generál Treppov, pověstný nej
vyšší přísností; kolem jeho obydlí (mimo něž
nesmí těžší vozy projížděti) táhnou často stu-
denti, provolávajíce a zpívajíce.
Dnes vskutku došlo k předvídané bouři.
Čech
Treppov
Moskva
Rusko
Bronná
Bronná ulice
tverský ulice
Moravia
12
article
Jak známo, je nová mobilisace v nejživěj
ším proudu. I z řad studentských musil.
narukovati. Náhoda tomu chtěla, že z „hospo-
dářského ústavu“ povolán byl jeden z vůdčích
nejvolnějšího hnuti studentského. To dalo pří-
ležitost, déle juž hledanou. Spolužáci, vrstev-
níci a stejně smýšlející odhodlali se ho provázet
na nádraží, odkudž se měl vypraviti do místa
pobytu pluku. Náhodou měli jsmo příležitost vy-
slechnouti pozvání k tajné schůzce, kde mě
býti „bunt“ zorganisován. Skutečně vydáno
heslo: provázeti „soudruha“1 (Všichni téměi
studentští stoupenci nejvolnějšího ducha jsou
údy sociálně-demokratické organisace, kteráv
Rusku tajně existuje, značně je rozšířena jmeno-
vitě mezi studentstvem a dělnictvem. — Moskva
kromě Omska je jedním z nejdůležitějších stře-
disek. Tato organisace, jejíž nejčilejšími průkop-
níky jsou právě studenti, převzala na se nihili-
stickou „myšlenku činu“.) Hesla rozhozena a
tak k večeru sešlo se na několik set příslušníků
vysokoškolské mládeže na jaroslavské nádraží
provázeti soudruha.
A na nádraží improvisován rychle a do
vedně veřejný tábor. Promluveny řeči proti-
vládního směru a vyjádřen odpor proti samo-
děržaví. Avšak už tu byla policie i četníci. Pod-
nícené mysli na jedně a slepá poslušnost na
druhé straně přivodila srážku. Studenti bili do
policajtů a tito do studentských tlup, v nichž
nemálo bylo „kursistek“. Všcobecná chumele
Rusko
Moskva
Omsk
13
article
nice, jejíž oběti stalo se, jako vždy, několik
účastníků obého pohlavi. Soudruh odjel, na ná-
draží zjednán pořádek a — ticho.
Ohnivá mládež však tentokráte prvým úto
kem veřejné bezpečnosti nedala se zmásti a po
tlačiti. Zdánlivě všichni uprchli. Avšak byly or
ganisovány další demonstrace. Studentstvo z ná-
draží odešlo sice u všechny směry, avšak se-
šlo se zase.
Uspořádán demonstrativný pouličný průvod
Studentstvo, mezi nímž značné procento kavkaz-
ských národností — především Arméní, ve svých
uniformách a jejich družky v studiu v obecném
šatu, vztýčilo uprostřed řad svých prapor, na
němž vlálo odvážné a smělé heslo „dolů s samo-
děržavím!“ Průvod, asi 500 hlav, bral se kolem
university, po Velké Nikitské ulici a po Bronne
a jinudy, až posléze zabloudil opět na Tverský
bulvar, oblíbené místo bouřek studentských
Hlahol a zpěv širokou ozvěnou se nesl, až ko-
záky udusen.
Praví se, že na osmdesát účastníků bylo
zatčeno.
Tím ovšem demonstrace neskončeny.
Naopak, domníváme se asi správně, že
další budou následovati. Výkřiky: ať žíje so-
ciálná demokracie! — v té mohutnosti a upřím-
nosti jako dnes, poprvé byly slyšeny tak hlučně
a okázale.
Doslechli jsme, že studenti opětně juž svo-
lali tajné komitéty, aby posoudily dnešní udá-
lost a zařídily další odpor. Chtějí neobmezené
právo shromažďovací, chtějí rozhodovati ve
škole i v státě.
Novému ministru vnitra, který tak sympa
ticky na všech stranách vítán, v nepořádcích
studentských a jejich ukojení podán tvrdý oří
šek a nikoli se zelenou ratolistkou.
Škoda, že tolik mladých životů neprozře-
telně vrhá se v záhubul
Nikitský ulice
14
article
Paul Granier de Cassagnae,
o jehož smrti jsme přinesli telegrafickou zprávu.
patřil mezi markantní osobnosti politického
novinářského světa francouzského. Byl bojovným
bonapartistou, hrál vůdčí roli ve své straněa
slovem i pérem hlásal výmluvně její principy a
snahy. Často jeho jméno stálo v popředi veřej.
ných událostí a nejen svými řečmi a vášnivým
články, i svými souboji býval někdy hrdinou
dne. V poslední době ochabla jeho činnost, po-
bledl jeho význam a s úpadkem strany nastalo
i oslabení jeho popularity
Paul de Cassagnac narodil se 2. prosinee
1843 v Paříži. Studoval práva. Cítil tak velkou
náklonnost k povolání novinářskému, že se mu
věnoval přes odpor vlastního otce, který by
znamenitým publicistou a ředitelem listu » Na
tion«. Psal do různých žurnálů, konečně ole
povolil a přijal jej do svého orgánu, kde však
mladý Paul de Cassagnac nemohl uplatňovat
svůj ohnivý temperament polemický a byl pod
řízeným spolupracovníkem. Vstoupil do literár
ního a satirického listu »Diogen« a měl svů
první souboj s Aurelienem Schollem, jejž by by
málem probodl. Krátkou dobu byl Cassagnae
úřadníkem v ministerstvu, ale úřadnická kariéra
nesrovnávala se s jeho divokou a bojovnou po
vahou. Věnoval se úplně žurnalistice a slouži
nadšeně cisařství.
Od té doby vyvolal svými polemikami čtr-
náct soubojů a osmnáctkrát byl pohnán před
soud. Mimo jiné utkal se v souboji s Roche
fortem, Lissagarayem, Lockroyem, Raucem a An
drieuxem. Byl rytiřským obhájcem bonapartismu
a císařovna Eugenie sama vymohla mu řád
čestné legie. Zabil v souboji jistého rakouského
důstojníka. Jeho život byl hlučný, plný bojů
polemik, soubojů a tahanic se soudy. Když vy
pukla válka, šel do ní jako prostý voják, ač mu
byla nabízena důležitá funkce úřadní. Byl raněn
a zajat.
Granier Cassagnae
Cassagnac
Aurelien Scholl
Cassagnae
Rauc
Eugenius
Paříž
15
article
Po válce vrátiv se do vlasti, založil žurnál
»Appel au peuple« v Gersu a v Paříži se uja
řízení listu »Pays«. Od té doby žil v prudkém
boji proti republice. Jeho články měly tón rvavý
urážlivý, zdivočilý. Není divu, že měly za ná
sledek četné souboje. R. 1873 pracoval pro spo
jení bonapartistů a legitimistů proti republiká
nům. Když padl Thiers, žádal od nové reakcio
nářské vlády, aby bez okolků potlačila republi-
kánský tisk a zardousila republiku.
V té době setkal se s Raucem v strašném
a krvavém souboji. Čtrnáct minut stáli oba sou-
peři proti sobě, zuřívě se potýkajíce a nildc
necouvl ani o píď. Cassagnac byl dvakrát raněn.
konečně těžká rána do ramene učinila Rauea
neschopným k dalšímu boji. R. 1874 byl po-
tlačen Cassagnacův list pro neobyčejně vášnive
útoky na vládu. Jeho vášnivá výmluvnost půso
bila někdy mocně na davy, jí učinil i před po
rotou takový dojem, že byl sproštěn, když by
pohnán před soud pro pobuřování a když pro
články o bitvě u Sedanu jej stihal generá
Wimpffen.
Appel
Thiers
Cassagnac
Cassagnacův
Gers
Paříž
Sedan
16
article
Roku 1876 po rozpuštění sněmovny byí
zvolen za poslance v depart. Gersu, kde vystou-
pil jako nejkrajnější zastance bonapartismu.
nadšený sluha a bojovník »trůnu a oltáře. « Ve-
sněmovně vynikl opět svou zuřivou rvavosti bo
napartistickou. Bojoval proti vládě na tribuně v
sněmovně i ve svém žurnálu s takovou vášní
vostí, že byl pohnán před soud a odsouzen na
2 měsíce do vězení a ku pokutě 5000 franků.
Kd ž Mac-Mahon se octl v čele vlády, štval jej
Cassagnac k státnímu převratu a nabízel se mu
k zničení republiky. Když zemřel Thiers, na-
psal, že má takovou radost, že by chtěl tančit
kolem rakve nenáviděného jim republikána.
V takové výstřední střeštěnosti pohybovala
se celá politická a žurnalistická činnost jeho,
sloužící jen myšlence reakce. V poslední době
však sestárlý lev bonapartismu opelichala
zemřel skoro zapomenut.
Mac
Mahon
Thiers
Gers
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů cukerních.
V Praze, 6. listopadu.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Všechny trhy cukerní mají dnes lak bouřlivý tý
den za sebou, že, aby na podobný si vzpomněly
musí jíti ve svých vzpomínkách o mnoho let zpět
Prudká haussa na všech stranách, smýšlení každý den
velice pevné a stoupnutí cen asi o K 3.— : toť bi-
lance minulého týdnu, jemuž nebylo a nebude též
tak hned rovno.
Prohlášení výsledku mezinárodního statistického
sdružení cukrovarníků způsobilo všude ohromné pře-
kvapení a vzrušení. Odpověděno bylo na ně rázem
silným přískokem cen, v němž zračila se jednak
snaha po úhradě skutečně potřeby za účelem krytí uza-
vřených závazků, jednak spekulační touha těžiti
z dané příznivé situace. A obě tyto mocné pobídky
trhu trvaly po celý týden, a zejmena, pokud spe-
kulace se týče, možno konstatovati, že tak střemhla-
vého podnikání i při cenách stále stoupajících dávno
již nebyli jsme svědky. Není to jen velkospekulace
která dnes v trhu mocně zasahuje, nýbrž i čelní
outsideři, kteří doposud cukernímu trhu snad byli na-
prosto vzdáleni, ale nyní též vhodné příležitostis
chápou, aby z ní těžili. Jak jsme předvídali, jest trh
nyní zplna ovládán jen spekulací, kterážlo
okolnost bude také jistě příčinou dosti častých reakí
Víme ze zkušenosti, jak malí spekulanti jsou n-
dočkaví, by svůj zisk záhy měli v kapse realiso-
vaný, a poněvadž většinou nejsou v taje trhu tou
měrou zasvěcení jako velkospekulanti, stávají se při
každém i menším a přechodném poklesnutí cen ihned
nervosními, a přikročují k realisování. To zná dobře
také velkospekulace a bude jistě jedním z jejích prv-
ních „úkolů“, by se těchto nemilých příživníků brzo
zbavila. Prostředků jest k tomu dosti a vedou snadno
k cíli, zejmena pokud se týče těch malých spekulantů,
kteří vešli v závazky již za vyšší ceny.
Praha
mezinárodní statistický sdružený
18
article
Očekáváme tédy po prudkém vzestupu reakce
a to jak přirozeně, lak i uměle způsobené, přes t
však dle našeho pevného přesvědčení nedospěli jsme
ječtě cenového maxima. Na každý způsob však varo-
vali bychom před závazky a la baisse i pro te
případ, že by definitivní číslice cukrovarníků byly
o 2—300.000 tun vyšší. Při silném kolísání, jeho
budeme ještě svědky, dá se pro routinovaného sp-
kulanta ještě mnoho vydělati, ale pro širší spekula
byla by to dosti odvá žlivá hra.
Po prohlášení odhadu evropských cukrovarníků
jenž trhům takové překvapení způsobil, pomýšlen
ovšem i na další utváření se statistické siluace, kter
vzhledem k světovosti artiklu luštěna většinou též
jen celkovou statistikou světovou. Ta podává přibližně
asi následující obraz:
1904/5 1903/4 1902
tisíce tun
Zásoby 1. září . . . . 1.537 2.038 2 135
Výroba cukru:
4.621 5.753 5.409
řepového . . . . . .
4635 4376 4.209
třtinového.
10.793 12.167 11.752
20
article
10.173 10.690
9.714
620 1.537 2.038
Zásoby 31. října
K číslici konsumní připomínáme, že vzala je z
základ spotřeba v kampani 1902—03, zvýšená o po-
lovici přírostku v kampani loňské. Jak viděti, světová
statistika situace poskytuje do budoucnosti velmi pří-
znivé vyhlídky a to i pro ten případ, že by číslice
výroby řepového cukru skutečnou produkcí bylao
300.000 lun překročena
Do jisté míry ještě zajímavější jest následujíe
statistika pro kampaň 1904—05, týkající se vývozních
zemí evropských, kde letošní spotřeba vypočítána na
stejném základě jako v hořejším přehledu.
Staré věroha Celkem Sootřeba Zbývá
zásoby
tisíce tun
Rak.-Ubersko 123 915 1038 452 586
Německo. . . 215 1518 1733 931 802
Francie. .. . 382 614 996 578 418
Belgie. . . . . 76 179 255 81.
Nizozemí. . .
Německo
Francie
Belgie
Nizozemí
zásoba
21
article
Celkem . . 806 3360 4166 2120 2046
Tato jaksi interní statistika jest v nejednom
ohledu velmi zajimavá. Dle ní zbývalo by pro veškerý
vývoz z těchto zemí, jakož i na konečné zásoby pouze
2,046.000 tun. Vůči číslici té připomínáme, že Anglie
v minulé kampani sama dovezla 1,366.000 tun řepo
vého cukru v hodnotě surovinné, z čehož předpoklá-
daje stejný dovoz také letos, následuje, že pro vešker
další vývoz do jiných zemí a konečné zásoby zby-
valo by pouze 700.000 tun. I když předpokládáme
že jako konečné zásoby zbyl by přírostek skutečne
výroby nad číslici cukrovarníků, není možno pro
hlásiti množství 700.000 tun za dostatečné pro vývo
na Balkán, přes Terst do Levanty, východní Indie
Afriky atd. Již to odůvodňuje naději, že v pozdějš
době ceny ještě výše stoupnou. Ale ještě na jinou
okolnost velice závažnou třeba nám zde upozornili
Výše vypočtené konečně zásoby světové 620.000 tu
budou pozůstávati převážnou většinou ze zboží bí
lého a tu jsme přesvědčeni, že v letních měsícíe
1905 nadejde velký nedostatek suroviny 882%, po-
třebné ke krytí uzavřených kontraktů. Poněvadž pal
nikdo není nucen k vyplnění závazku místo surovin
převzíti rafinádu (což zejmena spokulace neučiní, aby
z nesnáze kupcovy na druhé straně sama hodně vy
těžila), nastane v létě 1905 jistě velká sháňka po su-
rovině, prc kterýžto případ cenu nad K 35.— nepova-
žujeme za přehnanou. Prote neschází dnes také hlasů
že nalezáme se v přítomné době teprve na počátku
haussy.
Prot
Anglie
Balkán
Terst
Levant
Indie
Afrika
22
article
Pokud vlastního průběhu trhu v minulém týdnu
se týče, možno referovati celkem jen krátce. Spe-
kulační nákupy hrnuly se na trh se všech stran tou
měrou, že ve mnohou chvíli nebylo možno ani pří-
bližně pro okamžik ten platnou cenu stanoviti. Pře-
chodní poklesy byly sice také dosti častě i silné, ale
stále nově docházející poukazy ke koupím vliv jejich
úplně paralysovaly. K posíleni trhu přispěl též Ott
Licht snížením svých odhadů; učinil tak způsobem
pro sebe velice pohodlným, neboť vzal za zákla
číslice cukrovarníků a připočetl k nim ono plus, o něž
loňský prosincový odhad cukrovarníků byl vyšší nežl
říjnový.
Ott
23
article
Na našem trhu se surovinou činila haus
tak silný pokrok, že cenám naskočilo v jednotlivé dny
o 70 h, 95 h až K 1.10, při čemž však vybídku
možno prohlásiti ještě za skrovnou. Rafinerie byly
vesměs ochotnými kupci, vedle nich pak kupovala
hojně i místní spekulace. Leckde poukazuje se k tomu
že za nynějších vysokých cen suroviny rafinerie
budou míti větší prospěch; naproti tomu dlužno dle
pravdy uvésti, že tomu tak není, poněvadž rafinerie
po nákupu suroviny na jaře neb v létě příslušné
množství rafinády též předprodávaly a nyní vydělati
mohou nanejvýše jen na oné diferenci, která resultuje
mezi dnešními záznamy a cenami, za něž dříve pro-
dané zboží v Londýně opět kupovaly zpět. Po závěr-
kách asi celkem 50.000 q končí náš trh pevným smě-
rem a cenami K 30.— za listopad-prosinec a K 24.70
za říjen-prosinec 1905 v paritě ústecké. Nejvyšší cena
ze pohotové zboží docílená obnášela včera K 30.20
záznam za příští kampaň má hodnotu pouze jme-
novitou.
Londýn
24
article
Domácí náš trh s bílým zbožím nezůsta
ovšem ušetřen vlivem haussy na trhu se surovinou
V první řadě probudila se dosud zadržovaná koupě-
chtivost, ale nebylo zde prodavačů, kteří by byl
ochotni k vybídce za staré ceny, na něž dříve nikd
nechtěl přistoupiti. Rafinerie, jak jsme předvídali, vy-
stoupily z trhu, vyčkaly až druhá ruka zbavila se
svých zásob, a teprve potom přišly opět na trh s po-
žadavky vyššími. Přes to došlo k hojným závěrkám
a trh končí cenou K 74.— z továrny. — Na terst
ském trhu probudila se koupěchtivost rovněž,
ceny získaly asi K 2.50. Centrifugální pilé hledáno
tam včera pohotově a na listopad-březen za K 33.5
až 34.—. — Londýnský trh s bílým zbožím by
nástedkem naléhavé poptávky konsumu celý týden ve-
lice pevný a rakouský granulated placen tam včera
poholový sh. 13.412 a na květen-srpen sh. 13.9.
Průměrné ceny našeho trhu obnášely:
Suroviny
25
article
Bílého z boži
z Ústí granul. cent. pilé rafinády
korun
v říjnu:
71.51
lelos . . . 26.48 32.13 32.21
loni. . .. 19.68 25.69 24.16 68 33
od Nov. roku
67.79
letos . . . 21.93 27.39 28.38
23.88 23.34
83.02
loni st. zboží 21.81
nov. 19.73 25.90 24.16 68. 33
Na německých trzích, kde haussa jevila lak-
též eruptivní ráz, došlo v minulém týdnu k ohromným
závěrkám, které obnášely celkem 1,564.000 tun pro
752.000 t. v témže týdnu roku loňského. Kupci byly
zde jak domácí rafinerie, tak spekulace a to nejen
místní, nýbrž i zahraničná.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týden:
rozdí
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 981.081 1,409.736 (— 428.655)
dle Czarníkowa. 1,011.920 1,493.537 (— 481.617.
Panující povětrnost, která v minulém týdnu ve
všech zemích evropských byla vlhká a teplá, nebyla
Ústí
Nova
27
article
řepě mnoho příznivou, neboť jakost její silně klesí
Ovšem řepy v poli není dnes nikde již mnoho, aie
tím nepříznivější jeví se vliv nynější povětrnosti n
řepu hrobkovanou
Mnohé cukrovary u nás budou ostatně již v nej-
bližších dnech s kampaní hotovy
K kolonií tento týden nové významnější zprávy
nedošly.
Úprava sazeb severní dráhy císaře Ferdinanda.
Když loni vláda povolila zvýšení sazeb dopravních
severní dráhy císaře Ferdinanda, poukázali jsme na
to, že není příznakem správné dopravní politiky,
činí-li se přechodný neťspěch základem zvýšo-
vání sazebního. Ovšem: formálně dráha měla právo
žádati za zvýšení sazeb, poněvadž výnos akcie za
rok 1902 nedosahoval 200 K, ve skutečnosti měla
však vláda, udělujíc sankcí zvýšení sazeb, uvážiti,
že výnosy předchozích let obnos tento značně pře-
výšovaly a že zatěžovati obchod a průmysl v době
tísně vyšším dopravným, není prostředkem nejlep-
ším. Zvýšení sazební tedy provedeno a to v době,
kdy známky zlepšení hospodářského se množily.
Ferdinand
28
article
kdy příjmy dráhy sloupaly a kdy bylo zřejmo, že
bude zase nutno provésti — snížení. Učiněn takto
tedy akcionářům zbylečný present, který svými dů-
sledky ovšem zvýši eventuální výkupní rentu při se-
stálňování dráhy této (výkupní cena má býti dle
12. konc. lisliny stanovena tím způsobem, že se
určí čistý výnos sedmi předchozích let, výnos nej-
nepříznivějších dvou let se vyloučí a průměrný výnos
tento zbylých pěti let bude základem výměry výkup-
ního obnosu). Protože práva výkupu nabývá stát od
1. ledna 1904 a protože volání po sestátnění télo
dráhy nebude lze trvale odporovati, byť mezi akcio
náři byly osoby sebe vlivnější, jest příkazem roz-
umné finanční politiky státní k lomu působiti, aby
výnosy tyto nebyly přilišny. — Jako obyčejně, télo
zásady u nás nedbáno. Vývoj poměrů dráhy donuti
však vládu, aby cpětně uvažovala o úpravě sazební.
Příslušná jednání se zástupci dráhy ukončena a vý-
sledkem jich jeví se částečná změna dopravních
sazeb hlavní trati severní dráhy vůbec, moment
pozoruhodný tím více po haličské cestě pana dra.
29
article
Körbra, jak dále ještě ukazujeme. Dle úmluv, o kte-
rých podala Korresp. kancelář již zprávu, ovšem ta-
kovou, že okolnosti hlavní vynechány a že nutno
ji doplniti, bude stav v budoucnu následující: 1. Do-
pravní nákladové sazby severní dráhy
císaře Ferdinanda budou úplně při-
způsobeny dopravním sazbám stát-
ních dráh s výjimkou oněch případů, kdy jest
sazba dosavadní obecenstvu dopravujícímu přízni-
vější. Tak na př. zařaděny: tovární sůl, která
dopravována dosud za sazby výjimečného tarifu VI.
a i b. do třídy A resp. C, chmel, dopravovaný ve
vagonech v množství nejmně 5000 kg do tř. A, ná-
bytek, nebalený nebo ve slámě, plátnu a pod. ba-
lený, který dopravován jako uzavřený náklad do tř.
A resp. B, čímž ovšem doprava jich zlevněna. 2.
Vývozní sazby budou sníženy z výrobních
stanic severní dráhy císaře Ferdinanda, rovně
v souhlase s ustanoveními sazebními státních dráh,
i budou plaliti na př. pro cement a hydraulické
vápno výjimečný tarif II., pro sklo a dulé zboží
skleněné tř. C. pro ovoce sušené tř. B, pro papír
tř. C. pro porcelán v jakémkoli obalu tř. B 3 Nor-
mální třídní tarify nákladové a generální výjimečné
tarify severní dráhy při dopravě přes severovýchodní
trati rakouských státních dráh budou sníženy s tou
modifikací, že celkové dopravní sazby nebudou vyšší
než dle propočítaného barému státních dráh. 4. Budou
provedena různá sazební snížení pro domácí i vý-
vozní dopravu, jichž nutnost dána zkušenostmi po-
slední doby. Tak sníženy budou sazby dopravní pro
údobné železo do italských stanic a pod. Vzbledem
k ustanovení č. 3. zůstanou] dnešní sazby dopravní
pro cukr a petrolej zachovány, protože propočí-
lané dle zásady tam uvedené by vedlo k zvýšení.
Ferdinand
kg
30
article
Totéž platí pro lih, vyjímaje zásilku do Vídně.
Uvedená ustanovení co do místní dopravy nabudou
platnosti 1. lednem 1905; současně ale bude při-
pravována revise přímých tarifů při styku s jinými
domácími a cizími dráhami. Jak patrno, přináší nová
úprava hlavně výhody Haliči a dopravě prů-
vozné. Speciálně Haliči má se tedy dostati výhod
státních dráh. Je li to výsledkem cesty min. před-
sedy, bylo by možno souditi, že takto má býti utlu-
meno volání po sestátnění dráhy této a sestátnění
toto oddáleno. Místní doprava — tedy hlavně na
Moravě — valných výhod z dohody této míti ne-
bude. Leč k otázce této se ještě vrálíme, podolýkáme
však pouze, že stesky do sazeb dopravních nejsou
ani jediným a nejhlavnějším hospodářským důvodem.
proč po sestátnění této dráhy tak důrazně voláme.
Z trhů obilních. Počasí bylo na počátku tohoto
týdne ještě jasné, později však trvale zamračené a
deštivé. Teplota rovněž klesla, zvláště pak noci jsou
značně chladnější. Práce polní jsou už téměř všude
skončeny a stav osení je dobrý. Z ciziny oznámeno
bylo rovněž chladné a deštivé počasí. Na trzích za-
hraničních bylo smýšlení dosti klidně, obchod zůstal
i nadále slabý, ale ceny jen nepatrně kolísaly. V Ame-
rice byl zahájen obchod na příznivější zprávy o stavu
osení a na realisace smýšlením mdlým, ale utrpěné
ztráty kursovní byly později opět odčiněny a na konec
zůstaly ceny celkem na úrovni z předešlého týdne.
Vídeň
Halič
Morava
31
article
V Anglii zájem rovněž povolil, kupci byli zdrželivější
a ceny klesaly. Ve Francii ceny celkem dodržely,
ačkoliv nebyly ani dovoz ani poplávka čilé. V Holand-
sku a v Belgii zůstal obchod rovněž obmezen. Na
trzích německých nastalo skrovné zlepšení cen, ale
obchod tím nikterak neoživl. Také na ostatních trzích
kontinentálních bylo při všeobecné nečinnosti smý-
šlení klidné. V Pešti pšenice zlaciněla, kdežto ostatní
plodiny zůstaly nezměněny, jenom kukuřice byla
pevná. Pšenice byla dále zanedbávána. Obchod se
proti předcházejícímu týdnu sice drobátko zlepšil
ale koupěchtivost není stále ještě v nižádném po-
měru k nabídce a smýšlení zůstalo, vyjímaje jediný
den, po celý týden klidné. Obchod byl hned na po-
čátku týdne zahájen cenami stlačenými, později se
poněkud zlepšil, ale záhy opět ochabl. Nepříznivý
odbyt mouky a následkem toho nutné omezení vý-
roby mlýnské nepřipouštějí dosud oživení obchodu.
Anglie
Francie
Belgie
Pešť
32
article
Týden skončil smýšlením klidným, při čemž druhy
merkantilní o 5—10 h zlaciněly, kdežto jemná pše-
nice vykazuje jen malé ztráty kursovní. S žitem byly
jen skrovné obraty. Koupí zůčastnili se vývozci i kon-
sumenti, ale měrou jen nepatrnou a třeba bylo pla-
ceno za jemné jakosti také až K 7.50 z Pešti, zůstaly
ceny celkem přece jen nezměněné a ke konci týdne
bylo k docílení K 7.35—7.421/2 a za vybírané zboži
až K 7.45 parity peštské. Ceny ječmene na kroupy
a ke krmení dodržely. Místní konsumenti jeví jen slabý
zájem. Naproti tomu jest lepší koupěchtivost pro
zásilky na venek a kdežto platí peštští kupci K 6.90
až 7.45, povolují kupci venkovští ceny nad tyto zá-
znamy. S ječmenem pro sladovny byl jen skrovný
obchod a smýšlení bylo klidnější. S ovsem byl obchod
skrovný, smýšlení pylo stále klidné a oproti mírné
nabídce byla skrovná koupěchtivost. Dle jakosti plat
se za zboží merkantilní K 6.85—7.10, za prostřední
druhy až K 7.20 a za vybírané zboží až K 7.30 z Pešti.
Pešť
33
article
Po kukuřici byla čilá poptávka pro venkov. Po něko-
likerém kolísání ceny proti minulému týdnu o 5 h
stouply. Znamenala dle jakosti z Pešti K 7.40—7.55.
Hnědouhelný vývoz labský v měsíci říjnu trpěl
trvalo nepříznivými podmínkami dopravními; vedle
nízkého stavu vody, jenž přechodnými dešti zlepšil se
vždy jen na krátko, zasáhl rušivě a citelně do vý-
vozu labského trvalý nedogtatek lodí uhel-
ných. Po celý měsíc byla poptávka po lodích uhel-
ných větší skrovné nabídky; vliv poslední organisac
privátních majitelů lodí stal se patrným. Organisace
tato, slučujíc značnou většinu soukromých lodí, vy-
užilkovala jednak momentních nesnází ke zvyšování
sazeb lodních, jež udržovala trvale malým kontingen-
tem lodí na překladiště uhelná dirigovaných a lodi
tyto zadávala libovolně z ruky na jednotlivé expor-
téry ústecké s obejitím bursy, kde dosud skoro veškera
ujednání o lodních úmluvách uzavírána. Situace tím
zejmena pro menší firmy vývozní podstatně změněná,
živě komentována a není vyloučeno, že příštího jara
bude podniknuta akce proti monopolisačním snahám
nového společenstva loďařů soukromých. Stav vody
labské v říjnu obnášel v Ústí nejméně 54 a nejvíce
— 4 cm. pod norm. Sazby dopravní se nezměnily po
celé období a placeno pro Drážďany 260—300 fen
za lunu dle velikosti lodí. pro Magdeburg 560—450,
pro Hamburg a dolní Labe 710—550 fen. za tunu
s obvyklými stupňovilými sazbami. V celku přeloženo
na překladištích ústeckých v říjnu 9590 vagonů uhlí.
Celkový vývoz hnědouhelný po Labi v říjnu obnášel
126.164 tun proti 274.000 tunám v říjnu 1903. Cel-
Pešť
Ústí
Drážďany
Magdeburk
Hamburg
dolní Labe
centimetr