ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 127a2d90-71f7-11dc-bce0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 181, place 65, org 5, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. listopadu 1904. Číslo 30
4 article
ťeční slavnost za uměleckého maliře Pezzeje. zabitého při výtržnostech inšpruckých. Když zapěny obvyklé písně, slavnost skončena bez přihody. Ilalská liga školní. Z Říma, 7. listopadu. (C.-B.) Předsedni etvo spolku »Dante Alighieri« zaslalo všem od borům napomenutí, aby přes všecko rozhorlení nad událostmí v Inšpruku zdržely se všelikýeh projevů. Demonstrace v Miláně. Z Milána, 7. listopadu. (Zvl. telegr.) V středu města byli v jednom z nejelegantnějších restaurantů zbiti čtyři Němci, protože opětným zpěvem písně »Wacht am Rheine a pošklebky Italům hosty ostatní provokovali Včera a předevčírem velmi veliké zástupy, ma jíce v čele 500 studentů, demonstrovaly prot inšpruckým událostem. Procházeli vnitřím mě stem, volajíce: »Pryč s Němci! Hanba Inšpruku!« Žádali za uzavření německých lokálů, zvláště německých pivnic, donutili vídeň skou dámskou kapelu v jedné místnosti k od chodu a spálili za bouřlivého po tlesku černožlutý prapor. Pře rakouským konsulátem nabyly demon- strace vrcholu, ale zde zakročila policie a de monstranty rozptýlila. V divadle Monzoni udály se rovněž velké národní demonstrace, při nichž studenti z lože jedné mávali italským praporem (Ostatní zprávy viz telegramy.)
Dante Alighieri Němec Italos Řím Milán Inšpruk Monzoň Wacht be Rheine
5 article Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně V Praze, 7. listopadu. Deschanelova řeč o dohodě francouzsko- anglické. Ve víru bouřlivých událostí francouzskéh parlamentu, vrcholících v násilném útoku mon- archistického poslance Syvetona na ministra vojenství Andréa, zanikly vážné a politicky vý znamné projevy, mezi nimiž nejdůležitější místo má nová, v letošním zasedání druhá řeč Paul Deschanela. Nejlepší tento řečník strany pokro kových republikánů promluvil o zahraniční po- litice se zvláštním zřetelem na poměr Anglie Francie. »Temps« vyslovil se o řeči této s nadše ním, jak o jejím obsahu tak i o její dokonalé jasné formě, jež sahá k dokonalosti umění ora- torského. Deschanel opělně dokázal mistrovství své a učinil imponující dojem. Vyslovil se přímo pro přátelský styk s Anglii. Sblížení anglo francouzské pokládá za veliký úspěch politiky zahraničné, jím získává Francie novou záruku své bezpečnosti a jak se ukázalo za událost vzrušujících Evropu před nedávnými dny, po- skytlo Francii možnost účinně zasáhnouti ve prospěch míru. Deschanel netajil se nikdy svými sympatiemi k Anglii. V rozmluvě se spolu- pracovníkem našeho listu loňského roku vyjádři se pro přátelství s Anglií již z důvodu proti váhy proti Německu, neboť je lépe vidět Angli spřátelenou s Francií, nežli spojenou s největším nepřitelem jejím.
Deschanelův André Deschanel Praha Anglie Francie Evropa Německo
6 article
Deschanel ocenil ve své nejnovější řeč význam shody s Anglií, ale podrobil též kritiee tento nový čin diplomacie francouzské. Vytkl jí, že učinila příliš velkých koncessí. Bylo možno doeiliti sblížení laciněji. Co Francie zí skává v západní Africe, nevyrovnává se tomu, co opouští v Egyptě. Řečník podrobil všechny body úmluvy s Anglií důkladné revisi z uváži jejich prospěch i nevýhodnost. Jedná se zejmena o zřeknutí se francouzských práv na French- Shore, čímž zasažena velká rána francouzskému rybářství, zničí se průmysl, representující ročně 75 millionů obchodu a 15 millionů mzdy. T nevyváží dle náhledu Deschanelova ústupky učiněné v západní Africe. Desehanel porovnával poměr zisku v Ma rokku se ztrátou v Egyptě. Vyslovil se s uzná ním o pokroku francouzské akce v Marokku Avšak dílo Angličanů, kteří jsou nyní pán situace v Egypté, bude míti za následek vy plnění jejich grandiosního plánu: císařství afri ckého, sahajícího od Kahýry až ke Kongu. »Temps« nesouhlasi s Deschanelovou kri tikou v tomto směru, neboť Marokko je zem bohatší budoucnosti nežli Egypt a smlouv s Anglii umožňuje Francii novou velkou expansi
Deschanelův Angličan Kong Deschanelová Anglie Francie Afrika Egypt FrenchShore Ma Maroko
7 article
K políčkové afféře ve Francii. V prohlášení svém k voličstvu II. okresu pařížského — o projevu tom stala se ostatn stručná již zmínka v telegramech — poslanen Syveton praví, že zpolíčkoval ministra André s dobrou rozvahou, poněvadž mstíti chtěl dů stojníky, kteří se stali obětí špielovského systému Andréova. Syveton, jenž jednou již za zpo- ličkování protikandidáta svého Lefoyera byl sto franky pokutován, jest, jak dí, připraven na dve léta vězení, ale činu svého prý přes to nelituje Vyšetřování záležitosti jeho převzal soudce Fabre. O tom, že by zpoličkovaný generál po slance na souboj vyzval, není posud ani slechu přátelé jeho omlouvají tuto jeho hrdinnost tím že poličkující ruka Syvetonova byla ozbrojena — prstenem, a že tudíž neběží o zranění, nýbrž o — attentát . Syveton byl nynější vládou pronásledovár do krajnosti. Byl, jak jsme již sdělili, pro de monstrace ligy »La Patrie franguise« zbaven místa professorského — právo na svobodný projev mínění! — a když byl do sněmovny zvolen, většina zrušila jeho volbu, Paříž ale vyslala jej do parlamentu poznovu.
André Syveton Fabr Francie Paříž Le Patria Andréův
8 article
Případ, že byl ministr v zasedací síni sně- movní zpoličkován, udál se ve Francii poprvé vůbec. Naopak stalo se ale v roce 1892, že ministr Constans, nynější vyslanec v Cařihradě, zpoličkoval ve sněmovně boulangistického po- slance Laura, když ho tento byl osobně urazil. U příležitosti této opravujeme některé chyby z nedělního článečku o Syvetonově afféře, ovšem jen chyby smysl úplně rušící. Na jednom míst státi má »radikálů Doumerovy skupiny« (nikoli ovšem Jsurěsovy), na jiném místě »rozhořčení muže přímého proti ministru« místo »muže zná- mého podivinstvím« a dále ovšem »zúčastnili se denunciací proti důstojnictvu notáři« (nikoliv »koláři«.) Z Francie. Jeden z vůdců radikálních, jenž však stojí v opposici proti nynější vládě, bývalý ministr Lockroy, proslovil tyto dny zajímavou řeč, v níž
Constans Laura Doumerův Lockroy Francie Cařihrad
9 article
odpovídá na útoky svých nepřátel z nynějš majority a vysvětluje svůj republikánský a demo- kratický program. Lockroy kritisoval ostře čin nost ministra námořnictví Pelletana a s největ ším odporem vyslovil se o systému udavačství. zavedeného do armády. Nechce věřit, že by se svobodné zednářstvo propůjčilo k podobným mrzkostem, neboť ty jsou dílem pouze několika osob, kdežto ona korporace sestává i z jiných lidí, kteří mají poctivě na mysli prospěch repu- bliky. Lockroy lituje, že k udavačským službám jež měly odstraňovati důstojníky opposičníh smýšlení a protežovati přívržence »blocu« v ar- mádě, se propůjčili i státní úřadníci. Lockroy chce republiku počestnou a spravedlivou. Nynější vládě vytýká, že neprovádí slibené reformy hospodářské a sociální. Její politiku na- zývá »bezúčelným hlomozením.« Lockroy touží po upevnění alliance francouzsko-ruské. Žádá aby republikání se spojili k účinné práci pr Francii. Skadální afféra o udavačství v armádě vzbudivší ve sněmovně zásluhou Guyota de Ville neuva takové vzrušení, že pouze mocná výmluv- nost Jaurésova zachránila vládu, naplňuje sloupee francouzských žurnálů. Jaurés v »Humanitée snaží se nemilou událost omluviti, vysvětliti, vy- vrátiti. »L'Echo de Paris« se obává, že vláda bude stíhati Guyota de Villeneuva pro spolu vinu na krádeži dokumentů a zamezí uveřejňo vání dalších částí jeho sbírky. V »Siěclu« píše Cornély, že André republikánsky provozuje to, co Boisdoffre páchal klerikálně. Ministři chtěj míti vždy obraz smýšlení důstojnictva. »Gaulois« prudce útočí na ministra vojenství a na jeh spojence svobodné zednáře. Rovněž »Libertéa vášnivě napadá vládu a přináší nová odhaleni z kruhů důstojniekých. Afféra může býti vládé nynější osudnou i přes páteční události.
Pelletan Jaurésův Jaurés Paris Villeneuv Siěcl André Boisdoffre Francie Guyota jít Villa
10 article
Papsžova koncesse Německu. Sarto nezapomíná nijak, že byl zvolen pa- pežem hlavně díky vlivu německému, jemuž se ovšem rakouský zástupce propůjčil za vy- konavatele. Hodlá nyní jmenovati pro katolick Němce v Italii zvláštního vikáře, jenž byl by od biskupův italských neodvislým. Německ listy vidí v tom i důležitou koncessi pro Ně- mecko i projev osobní přízně papežovy ke dvoru hohenzollernskému. Anglické vojsko bez děl. Londýnská »St. James Gazette« byla uve- řejnila řadu článků pod nadpisem »Vojako bez děl«, v nichž dokazovalo se, že brits ké dělostřelectvo jest doposud ještě tak špatně ozbrojeno, jako bylo za vypuknutí války burské. Nyni sděluje týž list chlubně, že 24 hodin po uve- řejnění posledního článku s nejvyšších míst bylo nařízeno nové vyzbrojení celého dě- lostřelectva a okamžité objednání 20 bat- terií rychlopalných děl osmnácliliberních. Typ tento pokládají prý odborníci za dokonalejsí polních děl všech státův jiných. Sněmovní volby v Ilalii. Včera v neděli volila Italie svých pět sel poslancův. Ministerský předseda Giolitti odhodlal se, jak známo, k rozpuštění sněmovny a novým volbám těm hlavně z důvodu, aby zjednals většinu pro novou obchodní smlouvu s Rakou skem, kteréžto majority v nynější sněmovně. radikálními živly silně prosáklé, nebyl by nalezl.
Němec Stanislav James Gazette Giolitti Německo
11 article
Mimo to chtěl vykořistiti hlavně proti socialisti- eké frakci nepříznivého dojmu, kterýž vyvolal také v širokých massách nedávná generální stávka, jež, ač vypukla z pochopitelného roz- hořčení nad vojáckými násilnosti, způsobila ho- spodářskému vývoji Italie značné škody. Sku- tečně vládu Giolittovu, ačli oficiální depeše jinde položené, nezastírají poněkud skutečné resultaty, naděje její nezklamaly. Socialisté vrát se sice celkem v téže síle do sněmovny, ale za to republikáni a radikálové krajního směru vrátí se nepochybně do sněmě vny silně oslabení
Giolittův
12 article
Přispěla k tomu netoliko rozluka a rozháranos v krajní levici vůbec, nýbrž také okolnost, že klerikálové tentokráte po prvé od obsazení Říma na některých místech (Milán, Řím atd.) volby se zúčastnili, třeba nebyl papežský zákaz účast na politických volbách (»non expedit«) formálně zrušen. Vláda při tom, a jak vidno, nikoli marně, spolehala, že proti »podvratným« živlům položí klerikálové tito raději hlasy pro umirněné nacionalistické kandidáty a protož také v Římě vládní strany vystavily proti dosavadnímu po slanci republikánu a i irredentistovi Borzi- laiovi kandidáta, jenž i ve Vatikáně samém jest silně obliben. Nesmi se ostatně zapo- menouti též, že pseudoliberál pan Giolitt není mužem prostředkův vyběračných. Neopo- menul zajistě užíti také i všech volebních praktik, nátlaků a úskoků, jimiž byl pověstným již z dřívějšího ministerstva svého. Události tyrol ské přihodily se pak příliš pozdě, než aby jich opposice byla mohla vykořistiti proti ministerstvu, jahož sbližování se s Rakouskem na rozdil od vlády Zanardellovy v pokročilejších kruzích ill ských už i dříve nelibě bylo posuzováno. Volby odbyly se v Italii a zvláště v Římě celkem v klidu. O živějším bouřlivém ruchu let ještě devadesátých nebylo ani poluchy. Také v Itali parlamentarism, jak se zdá, setkává se u volič- stva s apatií stále větší. Skvrnou této kampaně volební jest ovšem znovuzvolení býv. ministr
Giolitt Skvrna Řím Milán Vatikán Rakousko
13 article
Nasa, jenž pro zneužití ministerských fondův ne- dávno byl z Italie utekl, aby se stíhání vyhnul, když ho i sněmovna byla vydala. Voliči sicilšt pro něž ovšem na úkor pochivého rozdílení stát- ního jmění mnoho vykonal, neodňali mu důvěry ani přes jeho konflikt se státním zákonem. Dal tím smutné vysvědčení právnímu citu svému, ale není toliko pro ně karakteristickým, jestl že mohli náhončí Nasiovi ve schůzích volebních hájiti ho tím, že jako Nasi počinali si i všichn ministři před ním, s jediným rozdílem, že prot těmto netroufali si vyvstati žalobci. Pozoruhodný projev z Italie. Římská »Stampa«, inspirovaná z kruhův dvoru blízkých, prohlašuje dnes, že Italií silně podporované sblížení mezi Srbskem, Bulharskem a Černou Horou uskutečniti se má hlavně, by podepřelo Turecko, kdyby jeho celistvost neb samostatnost menších státův bal- kánských měla tyti ohrožena. Ital ská politika jest prý tu za jedn s Francil a Anglií. Netřeba dokládali proti jakým záluskům na balkánská územíje hrot tohoto projevu namířen.
Nasi Stamp Ital Naso Srbsko Bulharsko Turecko Anglie Netřeba Italia
14 article
Snášelivost v německé armádě. V Meinningách konal se nedávno proces jakýs, v němž byli zúčastněni: jeden asseson soudní a tři advokáti, mezi těmito i známý so ciální demokrat dr. Karel Liebknecht. Pozděj zasedli všichni tito čtyři muži, kteří jsou i zá ložními důstojníky, i v hospodě společně k jed nomu stolu. Jiný soudní assesor, jakýs Dyriche udal pak tři účastníky tohoto besedování vojen ským úřadům, že seděli pospolu se sociálnín demokratem a úřady ty zahájily skutečně již proti třem záložním důstojníkům »čestné řízení- Poznámky netřeba. Německý neúspěch v Africe. Berlínský »National-Zlg.« se obává, že ústup setniny Kruegrovy od Pakrinu ke Kalu (v jiho africké osadě německé) bude Vitboji slaven jak úspěch zbraní jejich a že okolnost ta může mit v zápěti, že povstanou proti Němcům i dosu věrné kmeny hottentotské, zvláště bersabský Boj byl, míní list, z německé strany nepochybně započat se silami nedostatečnými. Nad to územ boje, skalnaté a přikře spadající, bylo prý p o Němce velmi neschůdné. Omluvy neúspěchu, což ale na konečném resultátu ničeho nemění
doktor Liebknecht Němec Afrika Kala
15 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera odpoledne po doplňovacích volbách k prvé řádné schůzi, na jejíž programu nalézalo s mnoho důležitějších záležitostí. Mnozí dlouholetí čle- nevé sboru nevrátili se již do zasedací síně. Staří pra- covníci odešli a na jich místa vstoupili pracovníci nov od nichž očekává se, že s upřímnou láskou a horli- vostí budou pracovati k rozkvětu naší veleobce. Nov členové vstoupili do sboru již informováni. Náležej delší dobu k politickým klubům svého přesvědčenía znají tedy, jaké poměry vládnou na radnici. Přestaly tu boje stran a zavládl klid kompromisu. Oproli semknuté a sevřené straně staročeské jsou přísluš níci Národní strany svobodomyslné rozplýleni a rozdrceni na několik útvarů navzájem se nepodporujících, ba i proti sobě hlasujících. V minulém roce podniknuto bylo několik pokusů ke sblížení všech příslušníků strany, ale pokusy tylo nevedly k žádnému cíli. B snáze byla docílena dohoda mezi částí svobodomysl- ných se Slaročechy než svobodomyslných navzájem. Takový poměr panoval na staroměstské radnici v roc minulém a v tomto znamení vstupuje sbor po doplňo- vacích volbách do nového roku svého působení. Z heslem kompromisu konaly se letošní doplňovací volby a s tímto heslem přikročeno včera také k volbe obou náměstků starostových, vrchního ředitele ústav chudinského a administrátora nájmu potravní daně.
Praha
16 article
Dohody o kandidaturách bylo docíleno ve dvou nej- větších střediskách (svobodomyslném a staročeském již v informačních schůzích, v minulých dnech kona- ných. Že nebude při volbách jednomyslnost všech členů, bylo známo. Sdružení svobodomyslných obecních starších (předseda p. dr. Podlipný) konalo před schůzí sboru poradu a usneslo se zaslati Klubu svobodomyslnýci obecních starších (předseda p. inž. Neubert) list tohote znění: „Odpovídajíce na vážený přípis Váš ze dne 2 t m. máme čest sděliti, že sdružení naše uváživši, že nebylo zváno k žádné účasti při stanovení kandida- tur, usneslo se na tom, že zachová se jako dosu k volbě náměsíků passivně.“ Schůzi zahájil starosta p. dr. Vl. Srb po 1/45 hod. odpol. Lože i galerie skrovně navštíveny. P sdělení drobných zpráv praesidiálních byl jednací po řad schůze zahájen sdělením zprávy o výsledku doplňovacích voleb do sboru obecních starších. Referent verifikační ko- mise p. dr. Vlček se nedostavil, proto předneslp dr. Prachenský zprávu, jejíž podslata byla v listě našem již uveřejněna. Zpráva o volbách v jednollivých sborech byla sborem schválena. Nově zvolení členové sboru shromáždili se v primátorské síni, odkudž byl praesidiálním tajemníkem p. Borůvkou uvedení do zasedací síně. Byli to pánové: za III. sbor staro- městský: Alois Náhlovský, mistr krejčovský; z
doktor Podlipná Ing Neubert Srb Vlček Borůvka Náhlovský obecní starý
17 article
I. sbor novoměstský farář Fr. Motys, za II. sbor L Peterka, úřadník hypoteční banky a JUDr. Joseí Šupich, advokát, za III. sbor Josef Šeyd. ob- chodník; za I. sbor malostranský MUDr. Břetislav Bouček, praklický lékař, za II. sbor Frant. Hansl. ředitel gymnasia a Fr. Braun, ústřední pokladník v. v.: za II. sbor holešovický Jan Pešek, c. k. l- stovní; za III. sbor libeňský Vítězslav Vondřich. majitel domu. Noví členové sboru pozdravili starostu p. dra. Srba podáním pravice. Starosta p. dr. Sr pravil, že skládá v ně úplnou důvěru, že vešker povinnosti budou vzorně a svědomitě vykonávali s opravdovou láskou pro matičku Prahu. Starosta p. dr. Srb vzpomenul těch členů sboru, kteří se již nevrátili a sice pp. c. r. J. Eckerta, J Bašty, B. Benevitze, Jos. Macháčka e J. Rabana kteří byli neúnavně činnými ve správě obecní. Všem za horlivou práci projeveny upřímné a srdečné díky povstáním. (Hlučný souhlas.) Dále sdělil p. starosta dr. Srb že, ze služeb obecních odstoupil vynikajíeí úřadník technický p. vrch. stav. rada J. Gröger, který se podjal velkých úkolů organisačních a regulačních ostatních podniků obecních. Za obezřetné veden všech těchto odvětví projevil vřelé díky p. stav. radov Grögrovi. Členové sboru povstáním k díkům těm se připojili. Přikročeno k volbě
Motys JUDr Šupich Šeyd MUDr Bouček František Hansl Braun Pešek Vondřich Srba Srb J Eckert Jos Macháček J Raban doktor J Gröger Francie Praha L Peterek J Bašta
18 article
prvního náměstka.
19 article
Starosta p. dr. Srb sděluje, že je přítomno a členů sboru, omluveni jsou pp. Gregor, inž. Neubert. dr. Fragner, dr. Pinkas a Tereba, dvě místa neisou dosud obsazena. Skrutátory jmenováni pp. ob. st. Va- níček a Urbánek. Odevzdáno bylo 82 hlasů (sta- rosta nehlasuje); z těch bylo 72 pro dosavadního prvního náměstka p. dra. Karla Groše, 1 hlas pro J Seiferta a 9 lístků bylo prázdných. Zvolen ledy prv- ním náměsíkem starosty král. hlav. města Prahy opět pan JUDr. Karel Grož. Výsledek volby provázen byl hlučným souhlasem Na dotaz starostův, přijímá-li volbu, promluvil pan náměstek dr. Groš takto: „Slavný sbore! Slo- vutný pane starosto! Úřad prvního náměstka starosty král. hlav. města Prahy téměř jednomyslnou volbou tohoto slavného sboru na mne vznesený, přijímám a děkuji za důvěru, mně volbou tou prokázanou. Pi úřadování svém chci postupovati tak, jako jsem. po- sud činil (Výborně!), při čemž mám za svoji povin- nost vzdáti díky panu starostovi za to, jakým způso- bem jest upraveno nyní úřadování v praesidiu, kde každá důležitější otázka obecní správy se projednává za spolupůsobení všech členů praesidia, takže tito na správu obce vykonávati mohou podstatný vliv. (Scuhlas.) Dovolávám se snažně podpory příslušníků všech stran tohoto sl. sboru v plném přesvědčení, ž jen za spolupůsobení celého sboru, rady městské praesidia docíliti lze zdárného postupu prací ve pro- spěch nám všem drahého města, jehož správa nám jest svěřena. (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan dr. Groě zaujímá pak křeslo po pravici starostově. Následovala volba
Srb Gregor Ing Neubert doktor Fragner Pinkas Tereba Urbánek Groš Seifert JUDr Karel Grož Gro Virginie Praha
20 article
druhého náměslka.
21 article
Odevzdáno bylo 82 hlasů, z nichž 68 obdrže dosavadní druhý náměstek stavitel p. Jan Seifert, 1 hlasů bylo prázdných, 1 hlas obdržel p. dr. Groš. Jest tedy zvolen druhým náměstkem stav. p. Jan Seifert (Výborněl) K dolazu, přijímá-li volbu, pravil náměstekp Seifert, že děkuje za projevenou důvěru a slibuje že poclivě a nezištně bude tento úřad zastávati ku prospěchu král. hlav. města Prahy. (Výborně! Hlučný potlesk.) Přikročeno k volbě vrchníhe ředitele chudinského ústavu. Odevzdáno e hlaso- vacích lístků, z nichž 75 znělo na iméno dosavadiního vrchního ředitele p. Václava Brože, 6 lístků bylc prázdných. Jest tedy zvolen p. Václav Brož. Týž pro jevuje díky ze důvěru a žádá, aby byl ve snahác svých podporován při vedení čestného svého úřadu (Hllučný souhlas.) Schválena byla zpráva o rozvrlu počtu členo rady městské za jednotlivé části města, načež chvá len návrh na prodej tří stavenišť v ulici pod Slovany blíže Moráně, v celkové výměře 258 čtv. sáhů p 220 K p. Josefu Doležalovi. Dále schválen prodej bývalé remisy tramway čp. 204 na Král. Vinohradech v úhrnné výměře 701 čtv. sáhů p. Otakaru Skřivanovi za obnos 86.000 K. — Usneseno koupiti dům čp. 459—VII. od Emilie Škut- hanové za cenu 14.200 K na rozšíření ulice Vltavské — Schválen návrh na odprodej ploch ve výměk 300 čtv. sáhů po 42 K R. Englertovi a dru. Beckrovi Pan ob. st. Březnovský divil se, že obec pro- dává levně, ale kupuje velmi draho Povoleny byly tyto náklady: 2300 K ra kana lisaci ulice na Karlově náměstí před pudovou trest- ního soudu; 120.000 K na stavbu stok v ulici u Milo- srdných, Kozí, Bílkově, Vězeňské a v Dlouhé třídě 230.000 K na stavbu hlavního sběrače v ulici Celetné a IIybernské a hlavní stoky v ulici Senovážné a n náměstí Havlíčkově. — Povolen byl příspěvek 4800 na stavbu mostu přes Rokytku.
Seifert doktor Groš Výborněl Brož Moráň Doležal Král Skřivan Škut Englert Beckr Březnovská Havlíčkův Praha Karlov náměstí Mila Bílkov Celetná senovážný můj náměstí Rokytka K R
22 article
Zamítnuty byly následující stížnosti: K. Lö- bla proti nařízenému zřízení záchodů se splachová- ním, vydláždění dvora a opravení studny v domě čp 473 v Kaplířově ulici v Libni; správy Šlikova paláce ve Spálené ulici proti nařízenému zazdění okna v půdní zdi ve dvorním křídle tohoto paláce; Ludvík Sršně proti nařízenému provedení různých ohni- vzdorných opatření v domě čp. 291—I. v Bartoloměj- ské ulici; B. Procházky proti nepovolení výkladce podél odkrytých částí hraniční zdi domu čp 113—II. ve Spálené ulici. U příležitosti projednávání stavebních stížnosti vzpomenul ob. st. p. Březnovský toho, že se před nějakou dobou ztratily plány a důležité protokoly stavební a táže se, co se v té příčině vyšetřilo. Sta- rosta p. dr. Srb odpověděl, že pátrání nepřineslo žá- doucího vysvětlení, podotýká však, že nyní je zaveden takový způsob úřadování, že ztráta úřadních spisůj úplně vyloučena. Po 6. hod. večerní m. r. pan Kasalický na- vrhoval ukončení schůze, poněvadž nutno ještě vy- konati volby do městské rady. Když s tím sbor sou- hlasil, starosta p. dr. Srb schůzi skončil a sdělil, že příští schůzi uslanoví ještě v tomto měsíci.
Sršeň Procházka Březnovská Srb kasalický Kaplířův ulice Libeň Bartoloměj Spálená ulice Šlikův palác
23 article
Volha městské rády.
24 article
Po schůzi sboru obecních starších sestoupili s členové z jednollivých čtvrtí, aby vykonali volby do rady městské. Zvoleni byli: Za Staré město pp. dr. Jan Podlipný Václav Lada, dr. Ant. Holubovský a Jan Weiss. Za Nové město pp. dr. K. Groš, Václ. K salický, Ant. Koubek, dr. Ed. Baštýř, Jos. Ji rousek, Frant. Porlík, Václ. Romováček, Karel Stárka dr. Ant. Štych, Karel Vlček a Ferd. Voltl. Za Malou stranu pp. dr. Lad. Pinkas, Hubáček a J. Patočka. Za Hradčany p. V. Brož. Za Josefov p. dr. J. Scharí. Za Vyšehrad p. B. Kovařovie Za Holešovice-Bubny pp. J. Seifer a Fr. Eim. Za LiBeň p. Fr. Filip. V radě městské zasedati bude 13 členů svobodo myslných (jména jich jsou vytisknuta proloženě) 11 Staročechů. Seskupení členů sboru obecních starších jes toto Ke Sdružení svobodomyslných obe nlch starších náležejí pp.: dr. Groš, Seifert Kreutzer, Mellan, Hubáček, Vaníček, dr. Černohorský Koubek, Havlíček, inž. Zvěřina, Červený, Schrötter Prášek, dr. Frič, Košťál, dr. Scharf, Kasalický, Cha dima, inž. Neubert, Rašín, Bukovský, Schiller, Pa točka, Fiala, Němeček, Kovařovic, Maděra, dr. Pinkas Šulc, Eim, Svoboda, dr. Fragner, Šeyd, dr. Bouček. Decastello a Ticháček — celkem 36 členů. Klub svobodomyslných obecních starších má tyto členy pp.: dr. Podlipný, Čupr. Lada, dr Novák, Šindelář, Náhlovský, Fatka, Svět Pinz — celkem 9. Členové svobodomyslní, kteří nenáležej k žádnému klubu, jsou pp.: Březnovský, Fili a Vondřich. Národně-sociální: p. Soukup. Členů strany staročeské je 39.
doktor Podlipná Lada Antonín Weiss K Groš Václ Koubek Ed Baštýř Jos František Porlík Romováček Stárek Štych Vlček Ferd Pinkas Hubáček J Patočka V Brož J Scharí J Seifer Eim Groš Seifert Kreutzer Mellan Vaníček Černohorský Koubek Havlíček Ing Zvěřina Červená Schrötter Prášek Frič Košťál Scharf Neubert Rašín Bukovský Schiller Fiala Němeček Kovařovic Maděra Pinkas Šulc Svoboda Fragner Šeyd Bouček Decastello Ticháček Čupr Novák Náhlovský Fatka Pinz Březnovská Fit Vondřich Soukup Zvolen Holubovský Holešovice Bubno Francie Libeň
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jak se arranžují demonstrace? Kdo by se chtěl přiučiti v této době velmi užitečnému umění, jak dělati demonstrace, tomu bychom do poručovali školu, kterou pro tato disciplinu, jal se zdá, zřídila pražská c. k. policie. V neděli jako obyčejně promenuje z večera Na přikopě a sice dnes po straně západaí i východní četné obecenstvo, po většině německy hovořici, pověst ným pražským dialektem sice, však s nápadným vyrážením temných dvojhlásek, jak tomu nyní učí žáky a žačky na německých školách. Není vzdálenější myšlenky těchto procházejících se zá stupů, než vrhnouti se v nějakou demonstraci Zabývaji se na nejvýš tím, co uvidí večer ve »Varlélé« aneb kam zajdou si na pivo. Však co se děje? Pojednou slyšeti dusot koní a Na přiko přicvála, kde se vzalo, tu se vzalo, oddělení po- licistů na koních. Za nimi pak houf strážníků pěších s inspektory a uniformovanými úřadníky Promenující tážou se jeden druhého, co vlastně se přihodilo? Nikdo nedovede olázku tu zodpo věděti, každý ale je přesvědčen, že se Na pří kopě »něco chystá«. Dámy z chodníků mizl, zu to ale přibývá tam každým okamžikem publika mužského. Německý hovor znenáhla ustává než mine půl hodiny presentuje se také Příko jako ulice české Prahy. Policisté na koních pro- vádějí na prázdně jízdní dráze — neboť tuto vykliditi je vždy prvním výkonem policie — různá rejtharská cvičení, pěšáci vroubí chodníky. kdežto inspektoři s úřadniky tvořice u prostřed ulice skupiny, konají taktické porady. Obecenstva stále přibývá, přibývá také zvědavosti a zároven pozorovati, jak na obou stranách — v obecen- stvu i na straně policistů — vzniká ze situaee samé, bez příčiny odjinud, jakási podrážděnost.
Praha
26 article
Než mine hodina, jest Příkop plný k umačkání. Kdo ví, co znamená ve velký chumáč vtlačených na tisíce lidí, ví také, jak nepatrná jiskřička, vržená v tento chumáč, jediné slovíčko, ba i jediný posuněk dovede vzbuditi hnutí, které mnohdy jako divoký příval se žene v před, aniž by dalo se zastaviti policejní infanterií i ka- valerií, třeba do posledního muže mobilisovanou. Duše davu je nevyzpytatelná, a nač by se jednotlivec sám o sobě nikdy neodvážil, to pro- vede bez ohledu, nalezá-li se ve shluku tisiců. Kdyby se nebyla policie dostavila — byly by se davy mezi 8—9 hod. klidně rozešly, po- něvadž ale nemohou pochopiti, že by se policie namáhala, kdyby se nic nechystalo, zůstanou. Za- tím se všech stran se ženou proudy nové a je- diná urážlivá poznámka, mnohdy jen na polo porozuměná, je s to vyvolati bouři, která v ny- nější rozechvěné době silou laviny se řítí, aniž by se dalo tušiti, kde se zastaví... Post fe- stum hledají se strůjci bouře, intelektuální pů- vodcové a štváči. A zatím všechno způsobila policie svým okázalým apparátem. U nás většinu demonstrací způsobila — máme za to, že mimo děk — policie sama. Kdo se o tom chtěl pře
Příkop
27 article
svědčiti, měl k tomu příležitost v neděli večer. Mnoho nescházelo a telegrať a telefon byly by také z Prahy věstily demonstrace. Na štěst skončilo velikolepě shromáždění p. t. obecenstna na obou chodnících Příkopu v míru a klidu. Ale níkoli zásluhou policie. — Furor teutonicus. Terminus z doby dávno minulě, však ku podivu dnes snad případnějš než v době, kdy byl vznikl, a sice z událost, jež z fundamentu vyvracely pošetilost, předsta- vovati si německého Michla v pověstné noční čepici. Německá nadutost spojena s brutální n- snášelivostí, jaká je charakteristickou známkoe německé národní povahy, jeví se právě nyní v této říši způsobem, jenž opravňuje domněnku že furor teutonieus zvedl se, aby novým rot- machem upozornil na to, že není ještě po chován, naopak, že dosud žije. Je známo, t furor teutonicus nemá dosti na tom, co re klamuje se pro německou vlast ve znám
Příkop Michl Praha
28 article
Arndtově písni, jemu je německým majetken každá píď, kde zastavil se kdy hladový Němee aby se dobrákem Neněmcem, zpravidla Slovanem dal nasytit. Furor teutonicus konfiskuje pro sebe ale též všechno velké a krásné co dílem národa jiného, který dle theorie německé pozbyí práva mít svou vlastní individualitu proto, že proti své vůli zašantročen byl na několik leto tak zvaného sněmeckého bundu« směšné pa- mátky, jenž jak známo »válkou Němců s Němcie byl rozbit. A pro tento furor, jenž roztahoval se všude, kde Němci s jiným národem souse- dili, stali se tito ve světě tak velice »oblibe- nými«. Věru že není národa, který do té míry a tak obecně byl by nenávidén, jako Němei.
Arndtův Němec Němcie Slovan
29 article
A tento »furor teutonicus« dostoupil vrchol katastrofou sedanskou. Průběhem třiceli odté doby minulých let byl sice »německý vztek poněkud ochlazen, avšak v tomto státě spe- cielně vzplanul opět v neblahý den 17. října roku 1899, kdy státní moc oblekla se žíněnou řízu a posypavší hlavu svou po- pelem, sklonila se hluboko před německým furorem, při čemž implicite uznala, že tento právo má v této říši komandovati a jeho zvůl že všechno podrobiti se musí. Řekli jsme ihned, jaké bude míti následky neslýchané pokořeníse autority státní před vítěznou německou surovosti tušili jsme, co se dostaví a hle — d ne pěkně vypadá tato říše, dnešn hrozné poměry v ní jsou více než výmluvným dokladem zvrácené, nepřirozené, slabé a chabé poli- tiky oproti těm, jichž státní ideál je dávno již mimo tuto říši, jak zjevno je z událostí, jež odehrály se v neděli za přítomnosti vše- německých poslanců Sehali ka, Bergra a Steina vhlavním měste země, jež pokládána dosud za nej- věrnější. Furor teutonicus jde dál a n- staví se před majetkem neněmeckých národů, jeho drzá ruka sahá výš a výš, aby s trůnu rvala hermelin. A nikdo z těch, jimž svěřen osud těto říše, neměl a nemá odvahy zahřměti na furor ten: až sem a ne dál. Naopak autorita státní v nepocho- pitelném strachu před ním i dnes ještě zalézá na místě, aby kázala mu mocným slovem klidit se, vyjednává s ním a uzavírá kompromisy.
ka Bergr Stein
30 article
Uzavírá je v otázce slovanských parallelek v Opavě a v Těšíně a je ochotna, dle zpráv spolehlivých uzavříti je v Inšpruku, přes hroz- nou pohanu, již dostalo se v tomto měst všemu, co s vládou nějak souvisí. Není po- chybnosti, že furor teutonicus zvítězí opět Představme si to: V herbstovských demonstra- cích, na všech táborech, co jich kde pořádáno, průběhem afféry chuch lské, v demonstracích v roce 1897, vůbec ve všech demonstrativníe projevech pražských neudálo se ani jediné těžké zranění — ale za to sklidili jsme neméně než tři stavy výjimečne a nádavkem k tomu prohlášen stanného práva. Tak měřilo se nám A Němeům v Inšpruku? Prorokovat není úko- lem vděčným, my ale za to máme, že vláda naposled pana Erlera a jeho kumpány odprosí. — Z Milevska. (Pův. zpráva.) Na schůzi voličů, kterou svolal p. posl. Miloš Vojta do ho- stince „U Vodňanských“ v Milevsku dne 6. listo- padu t. r., dostavilo se voličstvo, aby pojednalo o následcích loňského krupobití a letošního sucha a o nynější politické situaci. Předsedou schůze zvolen pan Pechánek, rolník z Přeště- nice a náměstek starosty okresního zastupitel- stva, místopředsedou pan Hrubant, mlynář z Há- nova a zapisovatelem p. učitel Kodl z Milevska
Erler Vojta Vodňanský Pechánek Hrubant Kodl Opava Těšín Milevsko Přeště
31 article
Slova ujal se p. poslanec Vojta a představil pří- tomným poslance národní strany svobodomyslné p. Bartáka. Potom obsažnou řečí důkladně v- světlil postup akce, zahájené na pomoc rolnictru a živnostnictvu krajů postižených krupobitíma suchem a navrhuje další kroky, kterých třeba podniknouti. Řeč jeho, častým souhlasem pře- rušovaná, přijata voliči s uspekojením a po- chvalou. Potom navrhl pan Hrubant následujíel resoluci: „My shromáždění voličové okresu milevského na schůzi dne 6. listopadu 1904 v Milevsku konané, projevujeme důvěru svému zemskému poslanci p. M. Vojtovi, jakož i po slancům národní strany svobodomyslné na řl- ské radě a žádáme, by zástupcové naši svým vlivem zasadili se, by tyto požadavky naše usku- tečněny byla 1. Budiž s ohledem na loňské krupobití ve zdejším okrese a letošní sucho p - zemková daň za loňský rok odepsána pouze vybírány autonomní přirážky, rovněž bu- diž výdělková daň živnostnikůmv
Vojta Barták Hrubant M Vojta Milevsko
32 article
poměru přiměřeně snížena. 2. Rolnictvu, jakoš i živnostnictvu budiž státem poskytnuta ne- zúročitelná půjčka. 3. Vláda místo za- mýšleného rozdělován“ pice nechť poskytne n nejkratší době značnějši subvence m stavbu obecních cest a okres. silnie. 4. Noe- zový tarif budiž na dráhách rozšiřen n veškeré hospodářské potřeby a ponechán v pla- nosti do té doby, až možno tyto hraditi opět z vlastního hospodářství. 5. Státní de- tace rady zemědělské ke zvelebení chovu skotu a bravu vepřového budiž pro rok 1905 pono- lena ve výši dvojnásobné. 6. Zemědělská rada při udělování subveneí nechť zvláštní zřetel vezme na okresy, krupobitím postižené. 7. Po- skytnuté úlevy zemskými peněžními ústav při placení úroků a anuit v minulém roce necht mají platnost i pro letošní rok, po případé nechl splatnost dluhujícího kapitálu o jeden rok s prodlouží.“ Resoluci doporučoval pan poslanee Barták a dovozoval přesvědčivými slovy, že třeba jest, aby všichní upřímní Češi pracovali svorně pro blaho národa. Resoluce přijata všemi
Barták Čech Noe státní jíttaka