3
masthead
8. listopadu 1904. Číslo 30
4
article
ťeční slavnost za uměleckého maliře Pezzeje.
zabitého při výtržnostech inšpruckých. Když
zapěny obvyklé písně, slavnost skončena bez
přihody.
Ilalská liga školní.
Z Říma, 7. listopadu. (C.-B.) Předsedni
etvo spolku »Dante Alighieri« zaslalo všem od
borům napomenutí, aby přes všecko rozhorlení
nad událostmí v Inšpruku zdržely se všelikýeh
projevů.
Demonstrace v Miláně.
Z Milána, 7. listopadu. (Zvl. telegr.) V
středu města byli v jednom z nejelegantnějších
restaurantů zbiti čtyři Němci, protože
opětným zpěvem písně »Wacht am Rheine
a pošklebky Italům hosty ostatní provokovali
Včera a předevčírem velmi veliké zástupy, ma
jíce v čele 500 studentů, demonstrovaly prot
inšpruckým událostem. Procházeli vnitřím mě
stem, volajíce: »Pryč s Němci! Hanba
Inšpruku!« Žádali za uzavření německých
lokálů, zvláště německých pivnic, donutili vídeň
skou dámskou kapelu v jedné místnosti k od
chodu a spálili za bouřlivého po
tlesku černožlutý prapor. Pře
rakouským konsulátem nabyly demon-
strace vrcholu, ale zde zakročila policie a de
monstranty rozptýlila. V divadle Monzoni udály
se rovněž velké národní demonstrace, při nichž
studenti z lože jedné mávali italským praporem
(Ostatní zprávy viz telegramy.)
Dante Alighieri
Němec
Italos
Řím
Milán
Inšpruk
Monzoň
Wacht be Rheine
5
article
Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně
V Praze, 7. listopadu.
Deschanelova řeč o dohodě francouzsko-
anglické.
Ve víru bouřlivých událostí francouzskéh
parlamentu, vrcholících v násilném útoku mon-
archistického poslance Syvetona na ministra
vojenství Andréa, zanikly vážné a politicky vý
znamné projevy, mezi nimiž nejdůležitější místo
má nová, v letošním zasedání druhá řeč Paul
Deschanela. Nejlepší tento řečník strany pokro
kových republikánů promluvil o zahraniční po-
litice se zvláštním zřetelem na poměr Anglie
Francie.
»Temps« vyslovil se o řeči této s nadše
ním, jak o jejím obsahu tak i o její dokonalé
jasné formě, jež sahá k dokonalosti umění ora-
torského. Deschanel opělně dokázal mistrovství
své a učinil imponující dojem. Vyslovil se přímo
pro přátelský styk s Anglii. Sblížení anglo
francouzské pokládá za veliký úspěch politiky
zahraničné, jím získává Francie novou záruku
své bezpečnosti a jak se ukázalo za událost
vzrušujících Evropu před nedávnými dny, po-
skytlo Francii možnost účinně zasáhnouti ve
prospěch míru. Deschanel netajil se nikdy svými
sympatiemi k Anglii. V rozmluvě se spolu-
pracovníkem našeho listu loňského roku vyjádři
se pro přátelství s Anglií již z důvodu proti
váhy proti Německu, neboť je lépe vidět Angli
spřátelenou s Francií, nežli spojenou s největším
nepřitelem jejím.
Deschanelův
André
Deschanel
Praha
Anglie
Francie
Evropa
Německo
6
article
Deschanel ocenil ve své nejnovější řeč
význam shody s Anglií, ale podrobil též kritiee
tento nový čin diplomacie francouzské. Vytkl
jí, že učinila příliš velkých koncessí. Bylo
možno doeiliti sblížení laciněji. Co Francie zí
skává v západní Africe, nevyrovnává se tomu,
co opouští v Egyptě. Řečník podrobil všechny
body úmluvy s Anglií důkladné revisi z uváži
jejich prospěch i nevýhodnost. Jedná se zejmena
o zřeknutí se francouzských práv na French-
Shore, čímž zasažena velká rána francouzskému
rybářství, zničí se průmysl, representující ročně
75 millionů obchodu a 15 millionů mzdy. T
nevyváží dle náhledu Deschanelova ústupky
učiněné v západní Africe.
Desehanel porovnával poměr zisku v Ma
rokku se ztrátou v Egyptě. Vyslovil se s uzná
ním o pokroku francouzské akce v Marokku
Avšak dílo Angličanů, kteří jsou nyní pán
situace v Egypté, bude míti za následek vy
plnění jejich grandiosního plánu: císařství afri
ckého, sahajícího od Kahýry až ke Kongu.
»Temps« nesouhlasi s Deschanelovou kri
tikou v tomto směru, neboť Marokko je zem
bohatší budoucnosti nežli Egypt a smlouv
s Anglii umožňuje Francii novou velkou expansi
Deschanelův
Angličan
Kong
Deschanelová
Anglie
Francie
Afrika
Egypt
FrenchShore
Ma
Maroko
7
article
K políčkové afféře ve Francii.
V prohlášení svém k voličstvu II. okresu
pařížského — o projevu tom stala se ostatn
stručná již zmínka v telegramech — poslanen
Syveton praví, že zpolíčkoval ministra André
s dobrou rozvahou, poněvadž mstíti chtěl dů
stojníky, kteří se stali obětí špielovského systému
Andréova. Syveton, jenž jednou již za zpo-
ličkování protikandidáta svého Lefoyera byl sto
franky pokutován, jest, jak dí, připraven na dve
léta vězení, ale činu svého prý přes to nelituje
Vyšetřování záležitosti jeho převzal soudce
Fabre. O tom, že by zpoličkovaný generál po
slance na souboj vyzval, není posud ani slechu
přátelé jeho omlouvají tuto jeho hrdinnost tím
že poličkující ruka Syvetonova byla ozbrojena
— prstenem, a že tudíž neběží o zranění, nýbrž
o — attentát .
Syveton byl nynější vládou pronásledovár
do krajnosti. Byl, jak jsme již sdělili, pro de
monstrace ligy »La Patrie franguise« zbaven
místa professorského — právo na svobodný
projev mínění! — a když byl do sněmovny
zvolen, většina zrušila jeho volbu, Paříž ale
vyslala jej do parlamentu poznovu.
André
Syveton
Fabr
Francie
Paříž
Le Patria
Andréův
8
article
Případ, že byl ministr v zasedací síni sně-
movní zpoličkován, udál se ve Francii poprvé
vůbec. Naopak stalo se ale v roce 1892, že
ministr Constans, nynější vyslanec v Cařihradě,
zpoličkoval ve sněmovně boulangistického po-
slance Laura, když ho tento byl osobně urazil.
U příležitosti této opravujeme některé chyby
z nedělního článečku o Syvetonově afféře, ovšem
jen chyby smysl úplně rušící. Na jednom míst
státi má »radikálů Doumerovy skupiny« (nikoli
ovšem Jsurěsovy), na jiném místě »rozhořčení
muže přímého proti ministru« místo »muže zná-
mého podivinstvím« a dále ovšem »zúčastnili se
denunciací proti důstojnictvu notáři« (nikoliv
»koláři«.)
Z Francie.
Jeden z vůdců radikálních, jenž však stojí
v opposici proti nynější vládě, bývalý ministr
Lockroy, proslovil tyto dny zajímavou řeč, v níž
Constans
Laura
Doumerův
Lockroy
Francie
Cařihrad
9
article
odpovídá na útoky svých nepřátel z nynějš
majority a vysvětluje svůj republikánský a demo-
kratický program. Lockroy kritisoval ostře čin
nost ministra námořnictví Pelletana a s největ
ším odporem vyslovil se o systému udavačství.
zavedeného do armády. Nechce věřit, že by se
svobodné zednářstvo propůjčilo k podobným
mrzkostem, neboť ty jsou dílem pouze několika
osob, kdežto ona korporace sestává i z jiných
lidí, kteří mají poctivě na mysli prospěch repu-
bliky. Lockroy lituje, že k udavačským službám
jež měly odstraňovati důstojníky opposičníh
smýšlení a protežovati přívržence »blocu« v ar-
mádě, se propůjčili i státní úřadníci. Lockroy
chce republiku počestnou a spravedlivou.
Nynější vládě vytýká, že neprovádí slibené
reformy hospodářské a sociální. Její politiku na-
zývá »bezúčelným hlomozením.« Lockroy touží
po upevnění alliance francouzsko-ruské. Žádá
aby republikání se spojili k účinné práci pr
Francii.
Skadální afféra o udavačství v armádě
vzbudivší ve sněmovně zásluhou Guyota de Ville
neuva takové vzrušení, že pouze mocná výmluv-
nost Jaurésova zachránila vládu, naplňuje sloupee
francouzských žurnálů. Jaurés v »Humanitée
snaží se nemilou událost omluviti, vysvětliti, vy-
vrátiti. »L'Echo de Paris« se obává, že vláda
bude stíhati Guyota de Villeneuva pro spolu
vinu na krádeži dokumentů a zamezí uveřejňo
vání dalších částí jeho sbírky. V »Siěclu« píše
Cornély, že André republikánsky provozuje to,
co Boisdoffre páchal klerikálně. Ministři chtěj
míti vždy obraz smýšlení důstojnictva. »Gaulois«
prudce útočí na ministra vojenství a na jeh
spojence svobodné zednáře. Rovněž »Libertéa
vášnivě napadá vládu a přináší nová odhaleni
z kruhů důstojniekých. Afféra může býti vládé
nynější osudnou i přes páteční události.
Pelletan
Jaurésův
Jaurés
Paris
Villeneuv
Siěcl
André
Boisdoffre
Francie
Guyota jít Villa
10
article
Papsžova koncesse Německu.
Sarto nezapomíná nijak, že byl zvolen pa-
pežem hlavně díky vlivu německému, jemuž se
ovšem rakouský zástupce propůjčil za vy-
konavatele. Hodlá nyní jmenovati pro katolick
Němce v Italii zvláštního vikáře, jenž byl by
od biskupův italských neodvislým. Německ
listy vidí v tom i důležitou koncessi pro Ně-
mecko i projev osobní přízně papežovy ke dvoru
hohenzollernskému.
Anglické vojsko bez děl.
Londýnská »St. James Gazette« byla uve-
řejnila řadu článků pod nadpisem »Vojako bez
děl«, v nichž dokazovalo se, že brits ké
dělostřelectvo jest doposud ještě
tak špatně ozbrojeno, jako bylo
za vypuknutí války burské. Nyni
sděluje týž list chlubně, že 24 hodin po uve-
řejnění posledního článku s nejvyšších míst bylo
nařízeno nové vyzbrojení celého dě-
lostřelectva a okamžité objednání 20 bat-
terií rychlopalných děl osmnácliliberních. Typ
tento pokládají prý odborníci za dokonalejsí
polních děl všech státův jiných.
Sněmovní volby v Ilalii.
Včera v neděli volila Italie svých pět sel
poslancův. Ministerský předseda Giolitti odhodlal
se, jak známo, k rozpuštění sněmovny a novým
volbám těm hlavně z důvodu, aby zjednals
většinu pro novou obchodní smlouvu s Rakou
skem, kteréžto majority v nynější sněmovně.
radikálními živly silně prosáklé, nebyl by nalezl.
Němec
Stanislav
James Gazette
Giolitti
Německo
11
article
Mimo to chtěl vykořistiti hlavně proti socialisti-
eké frakci nepříznivého dojmu, kterýž vyvolal
také v širokých massách nedávná generální
stávka, jež, ač vypukla z pochopitelného roz-
hořčení nad vojáckými násilnosti, způsobila ho-
spodářskému vývoji Italie značné škody. Sku-
tečně vládu Giolittovu, ačli oficiální depeše
jinde položené, nezastírají poněkud skutečné
resultaty, naděje její nezklamaly. Socialisté vrát
se sice celkem v téže síle do sněmovny, ale
za to republikáni a radikálové krajního směru
vrátí se nepochybně do sněmě vny silně oslabení
Giolittův
12
article
Přispěla k tomu netoliko rozluka a rozháranos
v krajní levici vůbec, nýbrž také okolnost, že
klerikálové tentokráte po prvé od obsazení Říma
na některých místech (Milán, Řím atd.) volby
se zúčastnili, třeba nebyl papežský zákaz účast
na politických volbách (»non expedit«) formálně
zrušen. Vláda při tom, a jak vidno, nikoli marně,
spolehala, že proti »podvratným« živlům položí
klerikálové tito raději hlasy pro umirněné
nacionalistické kandidáty a protož také v Římě
vládní strany vystavily proti dosavadnímu po
slanci republikánu a i irredentistovi Borzi-
laiovi kandidáta, jenž i ve Vatikáně samém
jest silně obliben. Nesmi se ostatně zapo-
menouti též, že pseudoliberál pan Giolitt
není mužem prostředkův vyběračných. Neopo-
menul zajistě užíti také i všech volebních
praktik, nátlaků a úskoků, jimiž byl pověstným již
z dřívějšího ministerstva svého. Události tyrol
ské přihodily se pak příliš pozdě, než aby jich
opposice byla mohla vykořistiti proti ministerstvu,
jahož sbližování se s Rakouskem na rozdil od
vlády Zanardellovy v pokročilejších kruzích ill
ských už i dříve nelibě bylo posuzováno. Volby
odbyly se v Italii a zvláště v Římě celkem
v klidu. O živějším bouřlivém ruchu let ještě
devadesátých nebylo ani poluchy. Také v Itali
parlamentarism, jak se zdá, setkává se u volič-
stva s apatií stále větší. Skvrnou této kampaně
volební jest ovšem znovuzvolení býv. ministr
Giolitt
Skvrna
Řím
Milán
Vatikán
Rakousko
13
article
Nasa, jenž pro zneužití ministerských fondův ne-
dávno byl z Italie utekl, aby se stíhání vyhnul,
když ho i sněmovna byla vydala. Voliči sicilšt
pro něž ovšem na úkor pochivého rozdílení stát-
ního jmění mnoho vykonal, neodňali mu důvěry
ani přes jeho konflikt se státním zákonem. Dal
tím smutné vysvědčení právnímu citu svému,
ale není toliko pro ně karakteristickým, jestl
že mohli náhončí Nasiovi ve schůzích volebních
hájiti ho tím, že jako Nasi počinali si i všichn
ministři před ním, s jediným rozdílem, že prot
těmto netroufali si vyvstati žalobci.
Pozoruhodný projev z Italie.
Římská »Stampa«, inspirovaná z kruhův
dvoru blízkých, prohlašuje dnes, že Italií
silně podporované sblížení mezi
Srbskem, Bulharskem a Černou
Horou uskutečniti se má hlavně, by podepřelo
Turecko, kdyby jeho celistvost neb
samostatnost menších státův bal-
kánských měla tyti ohrožena. Ital
ská politika jest prý tu za jedn
s Francil a Anglií. Netřeba dokládali
proti jakým záluskům na balkánská územíje
hrot tohoto projevu namířen.
Nasi
Stamp
Ital
Naso
Srbsko
Bulharsko
Turecko
Anglie
Netřeba
Italia
14
article
Snášelivost v německé armádě.
V Meinningách konal se nedávno proces
jakýs, v němž byli zúčastněni: jeden asseson
soudní a tři advokáti, mezi těmito i známý so
ciální demokrat dr. Karel Liebknecht. Pozděj
zasedli všichni tito čtyři muži, kteří jsou i zá
ložními důstojníky, i v hospodě společně k jed
nomu stolu. Jiný soudní assesor, jakýs Dyriche
udal pak tři účastníky tohoto besedování vojen
ským úřadům, že seděli pospolu se sociálnín
demokratem a úřady ty zahájily skutečně již
proti třem záložním důstojníkům »čestné řízení-
Poznámky netřeba.
Německý neúspěch v Africe.
Berlínský »National-Zlg.« se obává, že ústup
setniny Kruegrovy od Pakrinu ke Kalu (v jiho
africké osadě německé) bude Vitboji slaven jak
úspěch zbraní jejich a že okolnost ta může mit
v zápěti, že povstanou proti Němcům i dosu
věrné kmeny hottentotské, zvláště bersabský
Boj byl, míní list, z německé strany nepochybně
započat se silami nedostatečnými. Nad to územ
boje, skalnaté a přikře spadající, bylo prý p o
Němce velmi neschůdné. Omluvy neúspěchu,
což ale na konečném resultátu ničeho nemění
doktor
Liebknecht
Němec
Afrika
Kala
15
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera odpoledne po doplňovacích volbách
k prvé řádné schůzi, na jejíž programu nalézalo s
mnoho důležitějších záležitostí. Mnozí dlouholetí čle-
nevé sboru nevrátili se již do zasedací síně. Staří pra-
covníci odešli a na jich místa vstoupili pracovníci nov
od nichž očekává se, že s upřímnou láskou a horli-
vostí budou pracovati k rozkvětu naší veleobce. Nov
členové vstoupili do sboru již informováni. Náležej
delší dobu k politickým klubům svého přesvědčenía
znají tedy, jaké poměry vládnou na radnici. Přestaly
tu boje stran a zavládl klid kompromisu. Oproli
semknuté a sevřené straně staročeské jsou přísluš níci
Národní strany svobodomyslné rozplýleni a rozdrceni
na několik útvarů navzájem se nepodporujících, ba
i proti sobě hlasujících. V minulém roce podniknuto
bylo několik pokusů ke sblížení všech příslušníků
strany, ale pokusy tylo nevedly k žádnému cíli. B
snáze byla docílena dohoda mezi částí svobodomysl-
ných se Slaročechy než svobodomyslných navzájem.
Takový poměr panoval na staroměstské radnici v roc
minulém a v tomto znamení vstupuje sbor po doplňo-
vacích volbách do nového roku svého působení. Z
heslem kompromisu konaly se letošní doplňovací
volby a s tímto heslem přikročeno včera také k volbe
obou náměstků starostových, vrchního ředitele ústav
chudinského a administrátora nájmu potravní daně.
Praha
16
article
Dohody o kandidaturách bylo docíleno ve dvou nej-
větších střediskách (svobodomyslném a staročeském
již v informačních schůzích, v minulých dnech kona-
ných. Že nebude při volbách jednomyslnost všech
členů, bylo známo.
Sdružení svobodomyslných obecních starších
(předseda p. dr. Podlipný) konalo před schůzí sboru
poradu a usneslo se zaslati Klubu svobodomyslnýci
obecních starších (předseda p. inž. Neubert) list tohote
znění: „Odpovídajíce na vážený přípis Váš ze dne 2
t m. máme čest sděliti, že sdružení naše uváživši, že
nebylo zváno k žádné účasti při stanovení kandida-
tur, usneslo se na tom, že zachová se jako dosu
k volbě náměsíků passivně.“
Schůzi zahájil starosta p. dr. Vl. Srb po 1/45
hod. odpol. Lože i galerie skrovně navštíveny. P
sdělení drobných zpráv praesidiálních byl jednací po
řad schůze zahájen sdělením zprávy o výsledku
doplňovacích voleb
do sboru obecních starších. Referent verifikační ko-
mise p. dr. Vlček se nedostavil, proto předneslp
dr. Prachenský zprávu, jejíž podslata byla v listě
našem již uveřejněna. Zpráva o volbách v jednollivých
sborech byla sborem schválena. Nově zvolení členové
sboru shromáždili se v primátorské síni, odkudž byl
praesidiálním tajemníkem p. Borůvkou uvedení do
zasedací síně. Byli to pánové: za III. sbor staro-
městský: Alois Náhlovský, mistr krejčovský; z
doktor
Podlipná
Ing
Neubert
Srb
Vlček
Borůvka
Náhlovský
obecní starý
17
article
I. sbor novoměstský farář Fr. Motys, za II. sbor L
Peterka, úřadník hypoteční banky a JUDr. Joseí
Šupich, advokát, za III. sbor Josef Šeyd. ob-
chodník; za I. sbor malostranský MUDr. Břetislav
Bouček, praklický lékař, za II. sbor Frant. Hansl.
ředitel gymnasia a Fr. Braun, ústřední pokladník
v. v.: za II. sbor holešovický Jan Pešek, c. k. l-
stovní; za III. sbor libeňský Vítězslav Vondřich.
majitel domu. Noví členové sboru pozdravili starostu
p. dra. Srba podáním pravice. Starosta p. dr. Sr
pravil, že skládá v ně úplnou důvěru, že vešker
povinnosti budou vzorně a svědomitě vykonávali
s opravdovou láskou pro matičku Prahu.
Starosta p. dr. Srb vzpomenul těch členů sboru,
kteří se již nevrátili a sice pp. c. r. J. Eckerta, J
Bašty, B. Benevitze, Jos. Macháčka e J. Rabana
kteří byli neúnavně činnými ve správě obecní. Všem
za horlivou práci projeveny upřímné a srdečné díky
povstáním. (Hlučný souhlas.) Dále sdělil p. starosta
dr. Srb že, ze služeb obecních odstoupil vynikajíeí
úřadník technický p. vrch. stav. rada J. Gröger, který
se podjal velkých úkolů organisačních a regulačních
ostatních podniků obecních. Za obezřetné veden
všech těchto odvětví projevil vřelé díky p. stav. radov
Grögrovi. Členové sboru povstáním k díkům těm
se připojili.
Přikročeno k volbě
Motys
JUDr
Šupich
Šeyd
MUDr
Bouček
František
Hansl
Braun
Pešek
Vondřich
Srba
Srb
J Eckert
Jos
Macháček
J Raban
doktor
J Gröger
Francie
Praha
L Peterek
J Bašta
18
article
prvního náměstka.
19
article
Starosta p. dr. Srb sděluje, že je přítomno a
členů sboru, omluveni jsou pp. Gregor, inž. Neubert.
dr. Fragner, dr. Pinkas a Tereba, dvě místa neisou
dosud obsazena. Skrutátory jmenováni pp. ob. st. Va-
níček a Urbánek. Odevzdáno bylo 82 hlasů (sta-
rosta nehlasuje); z těch bylo 72 pro dosavadního
prvního náměstka p. dra. Karla Groše, 1 hlas pro J
Seiferta a 9 lístků bylo prázdných. Zvolen ledy prv-
ním náměsíkem starosty král. hlav. města Prahy
opět pan JUDr. Karel Grož. Výsledek volby provázen
byl hlučným souhlasem
Na dotaz starostův, přijímá-li volbu, promluvil
pan náměstek dr. Groš takto: „Slavný sbore! Slo-
vutný pane starosto! Úřad prvního náměstka starosty
král. hlav. města Prahy téměř jednomyslnou volbou
tohoto slavného sboru na mne vznesený, přijímám a
děkuji za důvěru, mně volbou tou prokázanou. Pi
úřadování svém chci postupovati tak, jako jsem. po-
sud činil (Výborně!), při čemž mám za svoji povin-
nost vzdáti díky panu starostovi za to, jakým způso-
bem jest upraveno nyní úřadování v praesidiu, kde
každá důležitější otázka obecní správy se projednává
za spolupůsobení všech členů praesidia, takže tito
na správu obce vykonávati mohou podstatný vliv.
(Scuhlas.) Dovolávám se snažně podpory příslušníků
všech stran tohoto sl. sboru v plném přesvědčení, ž
jen za spolupůsobení celého sboru, rady městské
praesidia docíliti lze zdárného postupu prací ve pro-
spěch nám všem drahého města, jehož správa nám
jest svěřena. (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan dr. Groě
zaujímá pak křeslo po pravici starostově.
Následovala volba
Srb
Gregor
Ing
Neubert
doktor
Fragner
Pinkas
Tereba
Urbánek
Groš
Seifert
JUDr
Karel Grož
Gro
Virginie
Praha
20
article
druhého náměslka.
21
article
Odevzdáno bylo 82 hlasů, z nichž 68 obdrže
dosavadní druhý náměstek stavitel p. Jan Seifert, 1
hlasů bylo prázdných, 1 hlas obdržel p. dr. Groš. Jest
tedy zvolen druhým náměstkem stav. p. Jan Seifert
(Výborněl)
K dolazu, přijímá-li volbu, pravil náměstekp
Seifert, že děkuje za projevenou důvěru a slibuje
že poclivě a nezištně bude tento úřad zastávati ku
prospěchu král. hlav. města Prahy. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Přikročeno k volbě vrchníhe ředitele
chudinského ústavu. Odevzdáno e hlaso-
vacích lístků, z nichž 75 znělo na iméno dosavadiního
vrchního ředitele p. Václava Brože, 6 lístků bylc
prázdných. Jest tedy zvolen p. Václav Brož. Týž pro
jevuje díky ze důvěru a žádá, aby byl ve snahác
svých podporován při vedení čestného svého úřadu
(Hllučný souhlas.)
Schválena byla zpráva o rozvrlu počtu členo
rady městské za jednotlivé části města, načež chvá
len návrh na prodej tří stavenišť v ulici pod Slovany
blíže Moráně, v celkové výměře 258 čtv. sáhů p
220 K p. Josefu Doležalovi.
Dále schválen prodej bývalé remisy tramway
čp. 204 na Král. Vinohradech v úhrnné výměře 701
čtv. sáhů p. Otakaru Skřivanovi za obnos 86.000 K. —
Usneseno koupiti dům čp. 459—VII. od Emilie Škut-
hanové za cenu 14.200 K na rozšíření ulice Vltavské
— Schválen návrh na odprodej ploch ve výměk
300 čtv. sáhů po 42 K R. Englertovi a dru. Beckrovi
Pan ob. st. Březnovský divil se, že obec pro-
dává levně, ale kupuje velmi draho
Povoleny byly tyto náklady: 2300 K ra kana
lisaci ulice na Karlově náměstí před pudovou trest-
ního soudu; 120.000 K na stavbu stok v ulici u Milo-
srdných, Kozí, Bílkově, Vězeňské a v Dlouhé třídě
230.000 K na stavbu hlavního sběrače v ulici Celetné
a IIybernské a hlavní stoky v ulici Senovážné a n
náměstí Havlíčkově. — Povolen byl příspěvek 4800
na stavbu mostu přes Rokytku.
Seifert
doktor
Groš
Výborněl
Brož
Moráň
Doležal
Král
Skřivan
Škut
Englert
Beckr
Březnovská
Havlíčkův
Praha
Karlov náměstí
Mila
Bílkov
Celetná
senovážný
můj náměstí
Rokytka
K R
22
article
Zamítnuty byly následující stížnosti: K. Lö-
bla proti nařízenému zřízení záchodů se splachová-
ním, vydláždění dvora a opravení studny v domě čp
473 v Kaplířově ulici v Libni; správy Šlikova paláce
ve Spálené ulici proti nařízenému zazdění okna
v půdní zdi ve dvorním křídle tohoto paláce; Ludvík
Sršně proti nařízenému provedení různých ohni-
vzdorných opatření v domě čp. 291—I. v Bartoloměj-
ské ulici; B. Procházky proti nepovolení výkladce
podél odkrytých částí hraniční zdi domu čp 113—II.
ve Spálené ulici.
U příležitosti projednávání stavebních stížnosti
vzpomenul ob. st. p. Březnovský toho, že se před
nějakou dobou ztratily plány a důležité protokoly
stavební a táže se, co se v té příčině vyšetřilo. Sta-
rosta p. dr. Srb odpověděl, že pátrání nepřineslo žá-
doucího vysvětlení, podotýká však, že nyní je zaveden
takový způsob úřadování, že ztráta úřadních spisůj
úplně vyloučena.
Po 6. hod. večerní m. r. pan Kasalický na-
vrhoval ukončení schůze, poněvadž nutno ještě vy-
konati volby do městské rady. Když s tím sbor sou-
hlasil, starosta p. dr. Srb schůzi skončil a sdělil, že
příští schůzi uslanoví ještě v tomto měsíci.
Sršeň
Procházka
Březnovská
Srb
kasalický
Kaplířův ulice
Libeň
Bartoloměj
Spálená ulice
Šlikův palác
23
article
Volha městské rády.
24
article
Po schůzi sboru obecních starších sestoupili s
členové z jednollivých čtvrtí, aby vykonali volby do
rady městské. Zvoleni byli:
Za Staré město pp. dr. Jan Podlipný
Václav Lada, dr. Ant. Holubovský a Jan Weiss.
Za Nové město pp. dr. K. Groš, Václ. K
salický, Ant. Koubek, dr. Ed. Baštýř, Jos. Ji
rousek, Frant. Porlík, Václ. Romováček, Karel Stárka
dr. Ant. Štych, Karel Vlček a Ferd. Voltl.
Za Malou stranu pp. dr. Lad. Pinkas,
Hubáček a J. Patočka.
Za Hradčany p. V. Brož.
Za Josefov p. dr. J. Scharí.
Za Vyšehrad p. B. Kovařovie
Za Holešovice-Bubny pp. J. Seifer
a Fr. Eim.
Za LiBeň p. Fr. Filip.
V radě městské zasedati bude 13 členů svobodo
myslných (jména jich jsou vytisknuta proloženě)
11 Staročechů.
Seskupení členů sboru obecních starších jes
toto
Ke Sdružení svobodomyslných obe
nlch starších náležejí pp.: dr. Groš, Seifert
Kreutzer, Mellan, Hubáček, Vaníček, dr. Černohorský
Koubek, Havlíček, inž. Zvěřina, Červený, Schrötter
Prášek, dr. Frič, Košťál, dr. Scharf, Kasalický, Cha
dima, inž. Neubert, Rašín, Bukovský, Schiller, Pa
točka, Fiala, Němeček, Kovařovic, Maděra, dr. Pinkas
Šulc, Eim, Svoboda, dr. Fragner, Šeyd, dr. Bouček.
Decastello a Ticháček — celkem 36 členů.
Klub svobodomyslných obecních
starších má tyto členy pp.: dr. Podlipný, Čupr.
Lada, dr Novák, Šindelář, Náhlovský, Fatka, Svět
Pinz — celkem 9.
Členové svobodomyslní, kteří nenáležej
k žádnému klubu, jsou pp.: Březnovský, Fili
a Vondřich.
Národně-sociální: p. Soukup.
Členů strany staročeské je 39.
doktor
Podlipná
Lada
Antonín
Weiss
K Groš
Václ
Koubek
Ed
Baštýř
Jos
František
Porlík
Romováček
Stárek
Štych
Vlček
Ferd
Pinkas
Hubáček
J Patočka
V Brož
J Scharí
J Seifer
Eim
Groš
Seifert Kreutzer
Mellan
Vaníček
Černohorský Koubek
Havlíček
Ing
Zvěřina
Červená
Schrötter Prášek
Frič
Košťál
Scharf
Neubert
Rašín
Bukovský
Schiller
Fiala
Němeček
Kovařovic
Maděra
Pinkas Šulc
Svoboda
Fragner
Šeyd
Bouček
Decastello
Ticháček
Čupr
Novák
Náhlovský
Fatka
Pinz
Březnovská
Fit
Vondřich
Soukup
Zvolen
Holubovský
Holešovice
Bubno
Francie
Libeň
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak se arranžují demonstrace? Kdo by
se chtěl přiučiti v této době velmi užitečnému
umění, jak dělati demonstrace, tomu bychom do
poručovali školu, kterou pro tato disciplinu, jal
se zdá, zřídila pražská c. k. policie. V neděli
jako obyčejně promenuje z večera Na přikopě
a sice dnes po straně západaí i východní četné
obecenstvo, po většině německy hovořici, pověst
ným pražským dialektem sice, však s nápadným
vyrážením temných dvojhlásek, jak tomu nyní
učí žáky a žačky na německých školách. Není
vzdálenější myšlenky těchto procházejících se zá
stupů, než vrhnouti se v nějakou demonstraci
Zabývaji se na nejvýš tím, co uvidí večer ve
»Varlélé« aneb kam zajdou si na pivo. Však co
se děje? Pojednou slyšeti dusot koní a Na přiko
přicvála, kde se vzalo, tu se vzalo, oddělení po-
licistů na koních. Za nimi pak houf strážníků
pěších s inspektory a uniformovanými úřadníky
Promenující tážou se jeden druhého, co vlastně
se přihodilo? Nikdo nedovede olázku tu zodpo
věděti, každý ale je přesvědčen, že se Na pří
kopě »něco chystá«. Dámy z chodníků mizl, zu
to ale přibývá tam každým okamžikem publika
mužského. Německý hovor znenáhla ustává
než mine půl hodiny presentuje se také Příko
jako ulice české Prahy. Policisté na koních pro-
vádějí na prázdně jízdní dráze — neboť tuto
vykliditi je vždy prvním výkonem policie —
různá rejtharská cvičení, pěšáci vroubí chodníky.
kdežto inspektoři s úřadniky tvořice u prostřed
ulice skupiny, konají taktické porady. Obecenstva
stále přibývá, přibývá také zvědavosti a zároven
pozorovati, jak na obou stranách — v obecen-
stvu i na straně policistů — vzniká ze situaee
samé, bez příčiny odjinud, jakási podrážděnost.
Praha
26
article
Než mine hodina, jest Příkop plný k umačkání.
Kdo ví, co znamená ve velký chumáč vtlačených
na tisíce lidí, ví také, jak nepatrná jiskřička,
vržená v tento chumáč, jediné slovíčko, ba
i jediný posuněk dovede vzbuditi hnutí, které
mnohdy jako divoký příval se žene v před,
aniž by dalo se zastaviti policejní infanterií i ka-
valerií, třeba do posledního muže mobilisovanou.
Duše davu je nevyzpytatelná, a nač by se
jednotlivec sám o sobě nikdy neodvážil, to pro-
vede bez ohledu, nalezá-li se ve shluku tisiců.
Kdyby se nebyla policie dostavila — byly by
se davy mezi 8—9 hod. klidně rozešly, po-
něvadž ale nemohou pochopiti, že by se policie
namáhala, kdyby se nic nechystalo, zůstanou. Za-
tím se všech stran se ženou proudy nové a je-
diná urážlivá poznámka, mnohdy jen na polo
porozuměná, je s to vyvolati bouři, která v ny-
nější rozechvěné době silou laviny se řítí, aniž
by se dalo tušiti, kde se zastaví... Post fe-
stum hledají se strůjci bouře, intelektuální pů-
vodcové a štváči. A zatím všechno způsobila
policie svým okázalým apparátem. U nás většinu
demonstrací způsobila — máme za to, že mimo
děk — policie sama. Kdo se o tom chtěl pře
Příkop
27
article
svědčiti, měl k tomu příležitost v neděli večer.
Mnoho nescházelo a telegrať a telefon byly by
také z Prahy věstily demonstrace. Na štěst
skončilo velikolepě shromáždění p. t. obecenstna
na obou chodnících Příkopu v míru a klidu.
Ale níkoli zásluhou policie.
— Furor teutonicus. Terminus z doby dávno
minulě, však ku podivu dnes snad případnějš
než v době, kdy byl vznikl, a sice z událost,
jež z fundamentu vyvracely pošetilost, předsta-
vovati si německého Michla v pověstné noční
čepici. Německá nadutost spojena s brutální n-
snášelivostí, jaká je charakteristickou známkoe
německé národní povahy, jeví se právě nyní
v této říši způsobem, jenž opravňuje domněnku
že furor teutonieus zvedl se, aby novým rot-
machem upozornil na to, že není ještě po
chován, naopak, že dosud žije. Je známo, t
furor teutonicus nemá dosti na tom, co re
klamuje se pro německou vlast ve znám
Příkop
Michl
Praha
28
article
Arndtově písni, jemu je německým majetken
každá píď, kde zastavil se kdy hladový Němee
aby se dobrákem Neněmcem, zpravidla Slovanem
dal nasytit. Furor teutonicus konfiskuje pro
sebe ale též všechno velké a krásné co dílem
národa jiného, který dle theorie německé pozbyí
práva mít svou vlastní individualitu proto, že
proti své vůli zašantročen byl na několik leto
tak zvaného sněmeckého bundu« směšné pa-
mátky, jenž jak známo »válkou Němců s Němcie
byl rozbit. A pro tento furor, jenž roztahoval
se všude, kde Němci s jiným národem souse-
dili, stali se tito ve světě tak velice »oblibe-
nými«. Věru že není národa, který do té míry
a tak obecně byl by nenávidén, jako Němei.
Arndtův
Němec
Němcie
Slovan
29
article
A tento »furor teutonicus« dostoupil vrchol
katastrofou sedanskou. Průběhem třiceli odté
doby minulých let byl sice »německý vztek
poněkud ochlazen, avšak v tomto státě spe-
cielně vzplanul opět v neblahý den 17. října
roku 1899, kdy státní moc oblekla se
žíněnou řízu a posypavší hlavu svou po-
pelem, sklonila se hluboko před německým
furorem, při čemž implicite uznala, že tento
právo má v této říši komandovati a jeho zvůl
že všechno podrobiti se musí. Řekli jsme ihned,
jaké bude míti následky neslýchané pokořeníse
autority státní před vítěznou německou surovosti
tušili jsme, co se dostaví a hle — d ne
pěkně vypadá tato říše, dnešn
hrozné poměry v ní jsou více než
výmluvným dokladem zvrácené,
nepřirozené, slabé a chabé poli-
tiky oproti těm, jichž státní ideál
je dávno již mimo tuto říši, jak
zjevno je z událostí, jež odehrály
se v neděli za přítomnosti vše-
německých poslanců Sehali ka,
Bergra a Steina vhlavním měste
země, jež pokládána dosud za nej-
věrnější. Furor teutonicus jde dál a n-
staví se před majetkem neněmeckých národů,
jeho drzá ruka sahá výš a výš, aby s trůnu rvala
hermelin. A nikdo z těch, jimž svěřen osud těto
říše, neměl a nemá odvahy zahřměti na furor ten:
až sem a ne dál. Naopak autorita státní v nepocho-
pitelném strachu před ním i dnes ještě zalézá
na místě, aby kázala mu mocným slovem klidit
se, vyjednává s ním a uzavírá kompromisy.
ka
Bergr
Stein
30
article
Uzavírá je v otázce slovanských parallelek
v Opavě a v Těšíně a je ochotna, dle zpráv
spolehlivých uzavříti je v Inšpruku, přes hroz-
nou pohanu, již dostalo se v tomto měst
všemu, co s vládou nějak souvisí. Není po-
chybnosti, že furor teutonicus zvítězí opět
Představme si to: V herbstovských demonstra-
cích, na všech táborech, co jich kde pořádáno,
průběhem afféry chuch lské, v demonstracích
v roce 1897, vůbec ve všech demonstrativníe
projevech pražských neudálo se ani jediné těžké
zranění — ale za to sklidili jsme
neméně než tři stavy výjimečne
a nádavkem k tomu prohlášen
stanného práva. Tak měřilo se nám
A Němeům v Inšpruku? Prorokovat není úko-
lem vděčným, my ale za to máme, že vláda
naposled pana Erlera a jeho kumpány odprosí.
— Z Milevska. (Pův. zpráva.) Na schůzi
voličů, kterou svolal p. posl. Miloš Vojta do ho-
stince „U Vodňanských“ v Milevsku dne 6. listo-
padu t. r., dostavilo se voličstvo, aby pojednalo
o následcích loňského krupobití a letošního
sucha a o nynější politické situaci. Předsedou
schůze zvolen pan Pechánek, rolník z Přeště-
nice a náměstek starosty okresního zastupitel-
stva, místopředsedou pan Hrubant, mlynář z Há-
nova a zapisovatelem p. učitel Kodl z Milevska
Erler
Vojta
Vodňanský
Pechánek
Hrubant
Kodl
Opava
Těšín
Milevsko
Přeště
31
article
Slova ujal se p. poslanec Vojta a představil pří-
tomným poslance národní strany svobodomyslné
p. Bartáka. Potom obsažnou řečí důkladně v-
světlil postup akce, zahájené na pomoc rolnictru
a živnostnictvu krajů postižených krupobitíma
suchem a navrhuje další kroky, kterých třeba
podniknouti. Řeč jeho, častým souhlasem pře-
rušovaná, přijata voliči s uspekojením a po-
chvalou. Potom navrhl pan Hrubant následujíel
resoluci: „My shromáždění voličové okresu
milevského na schůzi dne 6. listopadu 1904
v Milevsku konané, projevujeme důvěru svému
zemskému poslanci p. M. Vojtovi, jakož i po
slancům národní strany svobodomyslné na řl-
ské radě a žádáme, by zástupcové naši svým
vlivem zasadili se, by tyto požadavky naše usku-
tečněny byla 1. Budiž s ohledem na loňské
krupobití ve zdejším okrese a letošní sucho p -
zemková daň za loňský rok odepsána
pouze vybírány autonomní přirážky, rovněž bu-
diž výdělková daň živnostnikůmv
Vojta
Barták
Hrubant
M Vojta
Milevsko
32
article
poměru přiměřeně snížena. 2. Rolnictvu, jakoš
i živnostnictvu budiž státem poskytnuta ne-
zúročitelná půjčka. 3. Vláda místo za-
mýšleného rozdělován“ pice nechť poskytne n
nejkratší době značnějši subvence m
stavbu obecních cest a okres. silnie. 4. Noe-
zový tarif budiž na dráhách rozšiřen n
veškeré hospodářské potřeby a ponechán v pla-
nosti do té doby, až možno tyto hraditi opět
z vlastního hospodářství. 5. Státní de-
tace rady zemědělské ke zvelebení chovu skotu
a bravu vepřového budiž pro rok 1905 pono-
lena ve výši dvojnásobné. 6. Zemědělská rada
při udělování subveneí nechť zvláštní zřetel
vezme na okresy, krupobitím postižené. 7. Po-
skytnuté úlevy zemskými peněžními ústav
při placení úroků a anuit v minulém roce necht
mají platnost i pro letošní rok, po případé nechl
splatnost dluhujícího kapitálu o jeden rok s
prodlouží.“ Resoluci doporučoval pan poslanee
Barták a dovozoval přesvědčivými slovy, že
třeba jest, aby všichní upřímní Češi pracovali
svorně pro blaho národa. Resoluce přijata všemi
Barták
Čech
Noe
státní jíttaka