ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 12752480-71f7-11dc-a1d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 45, person 91, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 8. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 309.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplácí se v Praze v admdnistraei sa měste . . . . 6 K —t na čtvrt leta . . .. s dvejí čonáške nRot jels . . . ve filialkéch za měsíc . . . . Poštou: za něsíe
Praha
6 article
na čtnrt leta “ . . . . a drojí zlsllkon a ně čtvrt leta . . . 1I K so
7 title
Onešní čislo pro Prahu je o 10 stranách
Praha
8 article Válka.
Válka. L Z Petrohradu, 7. listopadu. V 10 hod večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Ministerstvo vnějších záležitostí má v příčině hulIského pří- padu k disposici dále též souhlasné svědectví kapitána nentrální lodi ob- chodní, kterýž nazejtří po příhodě vi- děl na moři torpédovku mužstvem opuštěnou a na bok překocenou, již proud zvolna unášel. Podle výpovědi námořních důstojníkův ruských, zde předložených, důstojníci ti viděli v o áři reflektorů jasné obrysy tří komínu torpédovky. Dopisovatel »Rusi« sděluje dne z Bontapu, že ruští dobrovolníci po šťastné offensivě dali se na ústu když přiblížila set veliká přesila ne- přátelská Na celé frontě trvá souboj dělo střelectva. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na střaný 4.)
Rus Petrohrad námořní důstojníkův
9 article Bude z toho mračna dešt?
Bude z toho mračna dešt? Kdybychom my Čechové našich milých ně meckých protivníků neznali tak dávno a tak příliš dobře, jako že je známe, — dnes by véru počínání jejich vůdčích stran, jako jejieh časopisectva, mohlo nás svésti k víře, že vjich posavadním poměru k mini- sterstvu Körbrovu děje se tak vážná tak radikální proměna, že musí z ní v na- slávajícím zasedání rady říšské k 17. listopadu t r. svolané, logicky zroditi se zcela nová parla mentní a politická sítuace. Kam se poděly ty »krásné, časy« prvn lásky Körbrovy s německou levicí, ba i s jejími všeněmeckými radikály? Nedávno ještě svazek nejvroucnějších důvěrnosti je poutal ve spolek Körber byl jejich a oni byli jeho. On jim činil vše k vůli, co jim viděl na očích a oni ho z to velebili a vynášeli jako nejznamenitějšího státníka, co jich dosud Rakousko kdy mělo Každé jejich přání bývalo mu rozkazem. Ná- rodům neněmeckým nesmělo se státi v ničem nikde po právu, když Němci proti tomu vyřkl své »veto«. — A dnes nastojte: vela prý po těch krásných Aranjuezských dnech, Körber prý se jim vyvinul z jejich náručí, vymaňuje prý se den ke dn směleji ze zajetí německé Armidy a prokazuje přes hlavy a přes protesty Němcův tu Polákům. tu Čechům, tu Jihoslovanům, tu Vlachům malé laskavosti a pozornosti; patrně si tedy nadchází, patrně zrádně se zpronevěřuje své dosavadní německé snoubence a uchází se o přízeň její— sokyň: Slavie a Italie! Tato absurdní blecha vlezla »ubohýme Němcům do ucha hned, od »chorvatskéh výnosu« a odtud je irrituje napořád povážlivěji Českopolské parallelky ve Slezsku, cesta do Haliče, český ministr krajan a posléze Inšpruk — to jsou jim samé makavě důkazy o nevě nosti Fausta Körbra k německé Markétce a tot poznání div že je nepřipravuje o rozum.
Čecho Němec Armida Němcův Polák Jihoslovan Vlach Faust Körbr Markétka Rakousko Slezsko Halič Körber Slavia Italia
10 article
Náčelníci obou nejčelnějších německých stran: nacionální a pokrokové, konali včera (6. t. m.) ve Vídni schůze, na klerých dle vy- daných o nich zpráv panovala oproti vládě Körbrově hotová »octová nálada«. Bývalí ma meluci jsou pojednou se svým generalissimem hadobro nespokojeni. Neuvěřitelno a přece pravda: i na schůz těch »vezdy věrných« německých pokrokářů propukla prý »veliká nevrloste nad cho váním se vlády Körbrovy v důležitých otázkách týkajících se podstatně »zájmů německo národ ních« a to zejmena pro zřízení slovanskýel parallelek učitelských ve Slezsku, dále pro »ne zákonitý« výnos o platnosti zkoušek právnických na universitě záhřebské odbytých, pro pochy bené řešení otázky vlašské university a nade vše pro »povážlivé znovuobsazení českéh krajanského ministeria«. Rozumí se, že do Inšpruku zaslán taměj ším »přepadeným« Němcům nejvřelejší souci po drátu a na konec prohlášeno, že strana ně- mecko pokroková trvá pevně při solidární obraně zájmů Němců rakouských, tak krutě dnes Körbrem ohrožovaných! — Kde pak vše se nenávidí, nemůže ovšem ani Prade milovat a tak i na schůzi německých nacionálů dostá- val »nevěrník« Körber, co se do něho vešlo. Usneseno podporovat co nejdůrazněji žádost ofců inšpruckých, »aby vlašská právnická fakulta byla ihned zavřena« — (což ovšem půjde po úplném rozkotání její budovy luzou německou poněkud ztěžka) — dále aby tolikéž slovanské pobočky učitelské v Opvvě a Těšíně byly prostě — (dynamitem či melinitem ?) — »odstraněny«.
Němec ohrožovaný Körber Vídeň Slezsko vlašský právnický
11 article
Ale kritický okamžik nastal teprve odpo ledne, když přišli do schůze Erler a De schatta podávat zprávu, jak se posekal s Körbrem, který se opovážil jim opponovat a jejich resolutní požadavek po z rušen vlašské právnické fakulty v Ins pruku a po odvolání »italofilskéhoe místodržitele p. Schwarzenaua z Inšpruku — zhola odepřít slovy: »Za nynější h stavu věcí vláda nemůže ustoupi před agitacemi a demonstrace m a neustoupí, nýbrž vráti předně Inšpraku klid, aby pak sama mohla v klidu o dalšíeh svých opatřeních přemýšlet.« Takově odpovědi od svého Körbra se dočkat! Leč on jim v ohni polemiky řekl ještě něco nemilejšiho. Jak známo, vzpírají se Němci a zvláště Všeněmci a němečtí nacionálové houževnatě národnímu rozdvojení Tyrol, ne- chtějíce ani slyšet o samosprávě uzavřeného vlašského území v jížním Tyrolsku. Nyní ale zapomenuvše zhola na toto své stanovisko, způ- sobili právě titíž němečtí nacionálové krvavou řež inšpruckou, nechtějíce ztrpěti vlašské fakuliy v německém Inšpruku, aby těch 120 vlašských studentů nepovlašulo tu 30.000 Němeův! Přišli tedy na Körbra s pádným heslem »Vlašská universita patří jen do ja zy kového území vlašského, nikoli však do hlavního města Tyrolska do německého Inšpruku.« Nuž a tu jim Körber pikantně od- větil, »aby pánové nezapomínali, že jsou v jiných zemích a městech ří- še opět německé menšiny, kterým by dle tohoto pro Inšpruk upraveného po žadavku německého — musily se od- níti jejich německé vysoké školy trvajíel dosud na půdě neněme ckého jazykového územi, aneb že by
Erler Inšprako Němec Körber Tyrolsko Inšpruk Němův
12 article
se aspoň příslušníkům jiných národův musi přístup k těmto německým universitám a tech nikám zakázat. Tento poukaz na budouenost německ university na půdě české Prahy asi nej více podráždil pp. Dorschattu a Erlera, takže spustili na Körbra ostřejšími výrazy. Zejmena inšprucký arcištváč Erler prý se rozlítil a zaka zoval si, aby s ním poslancem ministr mluvi jako s klukem. Tu prý však Körber vyskočila s planoucí tváři a hlasem rozechvěným mu od- větil: »Takhle si můžete mluvit v parlamentě, ale zde v mém bytu takového tonu neztrpím.« Teď opět Erler vyskočil a chtěl odejí, volaje: »Dobrá, nechcete-li slyšet, co vám prav poslanec, pak tu nemám již čeho pohledávat.« Leč Derschatta ho zdaržel aby zůstal a vy slechl Körbrovo »nepovolím« až do konce. Jakž neměla zpráva o takovém smutném pořizení Němců u Körbra německé pány nacionály do krajnosti popudit. Takovému odbytí nebyli do- sud od Körbra zvykli.
Dorschatta Erler Körber Němec Praha
13 article
A tak tedy prohlásili situaci za velmí váž nou a usnesli se navrhnouti svazu strany, aby hned v první schůzi sněmovny byl podán obrněný pilný návrh v příčině vlašské uni- versitní otázky. To vše by vypadalo ve spojení s prudkou opposiční mluvou všeho téměr německého tisku, s protivládními demonstracemi německých buršů i professorů po universi tách a technikách německých a vůbec s ce- lým tím divokým tentonským rykem a furorem od Aše až po Štyrský Hradec, jakoby mezi Némci a Körbrem bylo to prasklo na dobro. tak že na říšské radě zabouří nová »válka Němců s Němci« a Körbrovi nezbude než bud opříti se o autonomistickou pravici, anebo — jiti. Avšak, jakož jsme řekli, my po 30let zkušenosti s německými — komedianty zůstá- váme nevěřícími Tomáši a soudíme, že do čtrnáeti dnů ta horká německá opposiční kaše dnešní tak důkladně vychladne, že se na kone němečtí kohouti rozmyslně svého Körbra otážou »Smíme to vaše rozhodné ne považovat za sly dlivé — ,ano“?« . .. lnšprucké událostl a jich důsledky Systém v pustošení.
Štyrský Némec Tomáš Aš Hradec
14 article
Z Inšpruku, 7. listopadu. Klerikální „Ti roler Stimmen“ tvrdí, že pustošení ital- ských obchodních domů a právnické fakuliy dělo se dle hotového systému, Existovaly proskripění listiny se jmény Italů. Obraz místodržitele barona Schwarzenaua byl z výkladních skřin všude odstraněn, poněvadž se před ním kupili demonstranti. Poslanec Pinalli poslal mistodržiteli protestní telegram, ve kterémsi stěžuje na naprostý nedostatek osob- ní ochrany. Vůdce socialistů Battisti. člen tridentského obecního zastupitelstva, je mezi zatčenými. V uměleckých výkladních skři- ních je všude vyvěšen obraz Pezzejův. Stanovisko křesťanských sociálů. Z Inšpruku, 7. listopadu. Stanovisko kře- sťansko-sociálních poslaneů tyrolských k událo- stem inšpručkým vyjadřuje prohlášení poslane Schraffla, který pravil: „Jsme solidárn s ostatními německými stranami a litujeme hlu- boce těchto událostí. Také my považujeme za jediný prostředek ke zjednání klidu odstraněn italské fakulty z Inšpruku.“
Italos Schwarzenau Pinalli Battisti
15 article
Trestní oznámení proli Steinovi Z Inšpruku, 7. listopadu. Magistrátní rada Neuner, správce politického úřadu, poslal dnes státnímu zastupitelství oznámení treslní proti posl. Steinovi pro zločin veřejného ná- silí, spáchaný na veřejné osobě. V oznámení se praví: „Před t. zv. Sloupem anenským vystoupili posl. Stein a Berger proti mně a posl. Berger mne apostrofoval slovy: „Bude lépe, opustíte-i toto místo; v Inšpruku stejně jako ve Vídni je to vždycky policie, která způsobí shluk lidí!“ Vyzval jsem oba poslance jménem zákona, aby místo opustili, ale posl. Berger počal mně na- dávat a učinil mne před shromážděním směš- ným. Posl. Stein vystoupil pak na střechu fiakru. Prorazil jsem zástupem, abych mu mlu viti zabránil, posl. Berger však se postavil před vůz a všechny pokusy, dostat se ke Steinovi zůstaly marny. Ano, posl. Berger mne odstrčil Konečně jsem chtěl posl. Bergra za rameno cho- piti, abych ho stáhl. Tu on ohrožoval mne též Stein svým deštníkem. Vyčkávání. Z Inšpruku, 7. listopadu. Projevy, které purkmistrovi zaslali poslanci strany německo- fidové a pokrokové a které dal purkmistr vy věsiti, měly účinek, že obyvatelstvo chce vy- čkati úspěchu snah německé strany lidové zdrží se zatím prý všech demonstrací. V ně- mecko-nacionálních kruzích se oddávají na- ději (?), že inšprucké události mohou způsobit pád vlády, jako svého času příhoda celjská pád ministerstva koaličního. Sesilení posádky v Inšpruku. Z Inšpruku, 7. listopadu. Posádka městsk byla zdvojnásobena. Náměstí před dvorním hra- dem, ve kterém sídlí místodržitel, a ulice Marie Terezie jsou obsazeny vojskem.
Stein Neuner Berger Posl Bergr Marie Terezia
16 article
Vlašské vylíčení násilnosti. Z Vídně, 7. listopadu. Vídeňský korrespon- dent milánského časopisu „Corriere della Sera“ dr. Albertini líči takto chování se buršáků v Inšpruku: „Němci hrozili majitelům hotelů, kam Italové se scházoli, že hotely vybijí, dovolí-li ltalům další pobyt. Následkem toho Ita- lové hotely opustili různými směry. Já jsem se odebral do nádražní reslaurace a čekal na vlak. Do restaurace vešlo as 9 německých studentů. Jeden z nich usedl ke mně a ptal se mne, jsem-li italský poslanec Pinalli. Jsemť mu dosti podoben. Odvětil jsem záporně. Na to ptal se student, znám-li italské poslance. Přisvědčil jsem, načež Němec: „Potom jste sám Ital!“ Přisvědčil jsem opětně, zároveň však zakázal jsem si takovělo olázky, řka, že na ně student nemá práva. Touto odpovědí jsem stu- denta usadil, ale ve chvíli objevil se listonoš s telegramy a doručil mi depeši. Sotva jsem depeši olevřel, tu jeden z přítomných Němeů — doktor práv Nantsche — vytrhl m depeši z ruky a pokynul ostatní druhům. Ti se na mne sběhli, praštili mnou o zem, bušili do mne a šlapali po mně. Jen slabě jsem se mohl brániti. Po hodné chvíli teprve jsem mohl jíti ku přednostovi stanice a zpra- viti ho o této události. Chef stanice odešel za výtržníky. Za chvíli se však vrátil a sdělil mi, že mu Němei prohlásili, že jsem se zúčastnil de- monstrací před hotelem „U bílého kříže“ s re- volverem v ruce a že o tom zpravili policii. Sku- tečně jsem byl na to zatěen a veden na obecní úřad, provázen povykující luzou, která mne na cestě insultovala. Na obecním úřadě za- veden výslech, při klerém všichni Něme svěděili proti mně. Teprve, když Němei
doktor Albertini Němec Italos Pinalli Ital Nantsch Němei Vídeň obecní úřad Corriere della Ser
18 article
odešli, byl jsem propuštěn, dokázav svou ne- vinu a slibiv, že se do Inšpruku vrátím, budu-li úřadně vyzván. Potom jsem odjel, provázen dvěma policejními agenty a policejním komi- sařem na nádraží, odkud jsem se odebral do Milána. Včerejšek Z Inšpruku, 7. listopadu. Dnes odpoledne město má obvyklé vzezření. Panuje úplný klid. Smuteční prapory byly sňaty.
Milán
19 article
Italové ve vazbě.
Italos
20 article
Z Inšpruku, 7. listopadu. Zatčení Italové kteří se nalezají v Inšpruku ve vazbě, zpívají ne- ustále hymnu Garibaldiho. Četní hostinští za- kázali Italům vstup do svých místností. Povel Körbrovi. Z Inšpruku, 7. listopadu. Dnešní „Tiro- ler Tagblat!“ píše: „Dr. šl. Körber, anebo kdokoli, kdo přijde na jeho místo, bude si musit dát říci. Za to ruči hnutí, které se rozpoutalo v Rakousku a německé říši a povznášející pro- jevy solidarity všech německých stran. Otevření italské fakulty v Inšpruku je v každém směru nemožným. Každý pokus o ni byl by šílenstvím. List napomíná dále Němce inšprucké, aby klidně vyčkali parlamentní akci německých stran. Německo-nacionální líčení scény s drem. Körbrem. Z Vídně, 7. listopadu. (Zvl. tel. „N. L.°) Německo-nacionální korrespondence sděluje tuto notu proti včerejšímu vylíčení scény mezi drem. Derschattou a drem. Erlerem s jednéa drem. Körbrem s druhé strany, korrespondenční kanceláří zaslanému: „Jmenovaní poslanci oznamují, že není pravda, jakoby dr. Körber se byl vyslovil: „Jak se věci mají, vláda nechce a nemůže ustoupiti agitacím r demonstracím, nýbrž musí vrátiti městu Inšpruku zase klid a za klidu teprve uvažovati o opatřeních dalších.“ Dr. Körber naopak na konec rozmluvy, která tou chvílí byla velmi podrážděna, k výroku dra. Erlera, že vláda dosud mluvila jen negativněa že ho tedy prosí, aby řekl, co chce vláda uči- niti positivního, dal toliko vyhýbavou odpo- věď v ten rozum, že musí v Inšpruku být ob- noven klid a pořádek. Docela neodpověděl dr. Körber na slova dra. Erlera, že tento klid a po- řádek v Inšpruku již jest od soboty. Posl. dr. Derschatta a Erler byli jmenovitě dotčeni, když ministerský předseda události inšprucké bagate- lisoval slovy: „nemilá příhoda“,
Italos Garibaldi Körber Němec Erler Körbr doktor Posl Derschatt Tiro Rakousko Vídeň Německo Inšpruk
21 article
Výtržnost buršáků ve Štyrském Hradci. Ze Štyrského Hradce, 7. listopadu. Př dnešní přednáše prof. Notschaka žádali ně- mečtí studenti, aby vypovězeni byli z poslu- chárny všichni vlaští studenti. Když professo to odepřel, pravě, že nemá k tomu ani příčiny ani práva, Němci odešli. Všeburšácká schůze ve Vídni. Z Vídně, 7. listopadu. Ve 3. okresu konala se dnes večer schůze všech zdejších buršáckých spolků. Navštívena byla 4000 osobami. Mezi přítomnými byli posl. Hauck, Schalk, Stein a Berger. Přijata byla velmi ostrá resoluce proti vlašské fakultě v Inšpruku a praví se v resoluci té, že Vlachové v Rakousku vůbee nemají práva na universitu. Po schůzi táhli účastníci ulicemi za zpěvu velkoněmeckýeh písní. Za Pezzejem. Z Vídně, 7. listopaď. (C. B.) Dnes do poledne konala se v aule university za veliké účasti německého studentstva všech směrů smu-
profesor Notschak Němec Hauck Schalk Stein Berger Vlach Štyrský Hradec Vídeň Inšpruk Rakousko vlašský fakulta
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zajímavý rukopis. K událostem r. 1611—1648. Podává Josef Bradáč. Rukopis nalezá se v knize, jež měla sloužiti ku polřebě některého kněze, vykladače písma. Vázána jest v deskách z vepřové kůže s letopočtem 1607 pod ním 1681. Hřbet knihy jest vytržen. Rukopi jest majetkem farní knihovny u sv. Vojtěcha v Praze na Novém městě; nalezen byl farářem P. Mel- chiorém Janatou na oratoriu a kniha ovšem není ve slavu zachovalém I. čásť, psaná česky, je denník, jednající o udá lostech r. 1648 počínaje dném 29 listopadu téhož roku. Rukopis švabachem více méně čitelný. II. čásť, latinsky psána. Vypravuje události od 26. července až do prosince r. 1648, je samostatná namnoze hojnější zprávami než čásť česká, a pou e v něčem shoduje se s českou. V III. části jest summárně obsažen počet ran z kusů a granátů vystřelených. Ve IV. je rukopis český, přehled událostí v dob od r. 1611—1685. Denníkem čásť tato není. Nad latinským rukopisem (čásť II) čteme slova »Řeverendi Patris Agidi a S. Joanne Baplista . . (?). Augostinianí in.. (7). . nominato Himmelstein. Nen mzhodnuto, byl-li snad mnich jen majitelem neb i autourem rukopisu. Pisatel celého českého ruko- pisu jest táž osoba, je-li zároveň pisatelem latin- ské části, zůstává rovněž nerozhodnuto. Zde některé ukázky.
Bradáč svatý . Vojtěch Janata S Baplista Praha Řeverendi Patris Agidi
23 article
Roku 1619 (10. února) Fridrich přijel do Prahy. Město Pisek dobyto od hraběte Bukvoje a mnoho tam lidu pomordováno, stavové krá- lovství českého povolali z Falce kurfirsta Fri- dricha, falekrabě z Regnu, do Prahy a on přijel přes Bílou horu i (se) svou paní; ona jela (v) zlatým voze a on na koni před ní, za nimi páni, a měl koliks málo karnet 1) rejtharů, měli na karnetách jablko zlatý s křížem, a jeden pra- poree pěchoty s bílým praporcem v modré libe- raji3), pilaři měli zbroj blýskavou, a oni ho před branou Strahovskou vítali. Vinaři a zahrad- níci (se) zbraní někdy Jana Žižky, s cepy želez- nými, s kušemi a s velikými dřevěnými pavé- zami čtyřhranaté . . . (?) a měli praporec s jedním čepem žlutý a v něm červený kalich, a ten který je vedl, měl zelený nad vokem jako Žižka. Oddělení vojska. Libersj — livrej, premovaný ša A potom po kolikas dnech korunovali ho za krále českýho v kostele na záruku; když střílel salve, tři velíký kusy se z loží vytrhly a přes zeď do císařský zahrady se přeliodily; tím zle předzvěstovaly budouci jeho, že utéci musl. 20. dne prosince z rozkázání Fridricha krále rozházeny obrazy z kostela sv. Víta.
Fridrich Bukvoj Žižek Fridrich král Praha Pisko Falc Fri svatý . Vít
24 article
1620. Fridricha krále falekraběte slehla jeho paní a měla syna, a oni stavové jako dě dice českýho na truc císaři dali ho mali dítě při křlu korunovati za krále budoucího. 6. listopadu. Císař Ferdinand II. obdrže vítězství na Bílé hoře blíž Hvězdy nad králem a stavy českými s pomocí španělského krále polského, též kurfirsta saskýho a bavorskýho českýho lidu padlo do 10 tisíc, moravskýeh regimentů noha nenšla, . .. Uhři utekli; ta bitva svedena po ránu jak mlha zašla. Král hne ujel s jinými z Prahy pryč a lůza pražská z horskou bránou sedum vozů spřevrhala kostkou vzhůru, vše co na nich bylo od zlata a střibra. šatstva a jiných rozmanitých věcí, vše 1 z vozm rozebrali. Od toho zahradníci až posavad mnozi se dobře mají. 1621. 28. dne března, Jan Lohelius, arci biskup pražský,3) kostel sv. Vita na hradě praž ském poznovu světil. 20. dne června. Žalostivá execuce stalas na rynku u rathouzu s tý strany, jak velký mazhaus, z poručení císaře Ferdinanda druhýho nad rebellanty pány českými. Bylo veliký thea trum z prken a to vše černým suknem (pot ženo), u rathouzu díl obito bylo a na něm krucifix stál vysoký, před ním sťato tu pánů 25. vodíe je po jednom, každému prostřeli sukne černý a na tomto sťat byl, a 6 osob vyběhl v Kuklách černých, ti ho i s tím suknem od nesli pryč, a zas dva jiní sukno prostřeli pískem krev zasypali. Rychtáři a písaři jejieh ze všech tříd měst i mohanským právem je p jednom vodili až do posledního s týmž po- řádkem. A tu také z velikého mazhauzu z okna dva voběsili a třetího »na spravedlnosti« v rynku též jednoho (na) týž spravedlnosti, ňákýho Ku bína Sermesa, za jazyk na schůdkách vysoko přibili a zatím jiní tři z města mrskali a toho ) Jan Lobelius 1549—1622; arcibiskup pražský
Fridrich král Ferdinand II Lohelius Ferdinand Rychtář Lobelius Bílá hoře Uher Praha blízko Hvězda nad král
25 article 1612 1622.
1612 1622. přibitého nechali, až se zas vrátili, teprva o tý šibenice do vězení vedli, já se na to v se dival na rynku od branku. Pěchoty a rejt harstva bylo plný rynk, na bubny bili, až nie slyšet nebylo, co ti páni mluvili. A rejthuři stále ulice projížděli, jedni přijeli a druzí po silných tropách zase odjížděli. 1626. 3. dne ledna. Zapověděno všem mě šťanům pod ztracením všeho statku, i čeládce i nájemnikům, aby se žádný neženil ani ne vdával, až bude katolický 1628. 31. července. Někteří měšťané pražšti kteři nechtěli býti katoličti, plavali na pramenie (= prámech) se vším nábytkem svýmd Drážďan a do Perna. Téhož roku založen koste na Bilý hoře od eísaře Ferdinanda druhýho na tom místě, kde se stalo vítězství nad Čechy měli tam bejt Karmelitáni. 1638. 15. dne měsíce června. Pan kardiná s Strahovským opatem začali učit děti i stu denty, měli na tom novým vystavení seminariun u sv. Benedykta a jezuviti toho bránili; s muške týry osadili tu silnou vartu, studenty rozbáněli měšťanům zkrz patenty zapovidali pod trestánín svý děti tam dávati, a tak jedni druhýmty patenty odírhovali.
Ferdinand Benedykta Drážďany Čechy
26 article
1642. Švédové Olomouc město na Morave vzali; nejpřednější pány toho města zajali. 1665. 12. července. Na dobytčím trhu“ novoměští jezuviti začínali sobě stavět koste v rohu v té ulici za božím tělem sv. Ignatia. 1685. 2. dne měsíce záři. J. M. C.5) Leopol šturmem“) dostala hlavní město v Uhřích Budu, 11 neděl ji dobývali; to město Turek pod svou mocí držel 145 let. (Poslední zpráva chrono logicky podaná.) Pisatel zaznamenává den po dni od 30 července až po den 2.listopadu, kolik ran padlo. V závěru uvádí »summu všech ran z kusův granátův«. A to: 15549 z kusův, granátů 592 A dí, že »jiní kladou 16065 ran a více v samém obležení učiněno přes 7989«. Z denníku dovídáme se: L. P. 1648 v neděli den sv. Anny, totiž dne 26. měsíce července, ve 3 hod-ny po půl *) Karlovo náměstí. Jeho Milost Císařská Útokem. ) Budin.
Švéda Ignatios Turek svatý . Anna Olomouc Moravus Uhry Buda Karlův náměstí
27 article
noci generál švédský Königsmarek maje při sob lidu okolo 3000 rejiharstva a dragounův, n Malou stranu tou stranou od kapucínů, ač sice jinde všude velmi špatně a málo knechty od regimentu waldšteinského šance a posty obsazeny byly, jest nenadále vpadl, zámek ceyghaus), v němž do 68 kusův10) střelby. 6000 mušketův11), 4000 duplhákův i jiné mu nici12) nemálo bylo, opanoval, přes 400 lidu městského i verbovaného pomordoval, přednějš pány místodržící všecky (mimo pana hraběte Černína a pana hraběte Nestice13), kteří pře tím z Prahy odjeli, i sice mnoho jiných vzáe ných osob ze stavu vyššího zajal, veliké bohat ství na mnohokrát 100.000 se vztahující dosta a pryč odvézti dal, všecky šance, bránu n mostě i jiné posty osadil, před ně kusy na mnohá místa proti Starému Městu rozvésti zrychtovati dal. Pan hrabě Coloredo sotva pěšky zkrze vinice spolu s sekretářem, pážetem lokajem svým se retýroval3í) a na druhou stranu přes vody k Novému Městu převlaviti dala, přiševši na rathans15) novoměstský, ihned z generálem Puchaymem1°), který toho času
Coloredo Černín Praha
28 article
Sázavy ležel, aby neprodleně ku Praze marš svůj vzal, psal, kterýž to také toho dne na noe s týmž lidem, jehož 2000 reytharstva a dra- konův bylo, do Prahy přitáhl.« 1648. 29. dne listopadu, v neděli. J. M Cisařská a koruny švejdské páni plnomocnie sešli se na pražském mostě do baraci mez obouma postami k tomu na schvale vyzdvižené. k traetirování17) něklerých věcí v 10. hodinu na k orloji před polednem, kdež asi z hodiny ztrá- vili, kterážto tractací i potom několik dní conti- nufrovala18); dej Pán Bůh, aby na to ten všechněm nám souženým a utištěným lidem dávno žádostivý sv. pokoj v skutku následoval posty = stráže. ceyghaus = zbrojnice. kusy = děla, 11) muškety = pušky, jichž počalo se užíval počátkem 16. věku. municí = střelivo. Nostice. se zachránil. radnici. hrabě Jan Krištof Puchheim (1615 — 165 vojevůdce rakouský. projednání, jednání. 19) pokračovala.
Cisařská bůh Nostic Jan Krištof Puchheim Praha
29 article
Zajímavý jest text dopisu Oktaviana Piccolo- miniho, poslaného místodržícím v Čechách z Norim- berku 27. července r. 1650. Zní Vysoce důstojní, vysoce urození páni, též urození a statní rytíříl Vysoce vzáení a přátelsky mili Pánil Po dlouhém disputýrování a mnohých vy- vstálých nepříležitostech, již zde naposled z Milosti Boží tak daleko přišlo, že ten hlavní reces, na to brzo následující vypráznění pevnosti a obdoukování lidu vedle zavržení pokoje, již netoliko dokonale jest porovnáno, ale také dne 26. juni 19) se všemi náležitými dollenictími vyvegkslováno 2), nejméně také první termí postupovaný pevnosti dne 10 Juli 21), druhý 24. dne, a třeti 7. Augustu 24) příštího, však na ten způsob jest uloženo, že J. M. C. věrným k dobrému, Morava 6. Juli, a tak potom po- stoupně celé Slezko co nejdřive vyprázdněno býti má; poněvadž tehdy dobrotivý Pán Boh svého požehnání a to tak již od dávných časů s vzdycháním toužící exuti 23) pokoje J. M. C. dědičnému království zemím po tak mnohém krve prolitím, těžkostech a bídách propůjčovati ráčil, z té příčiny též vlast naše milá, chudí poddaní zase k dobrému pokoji a prospěchu s chyluje. Což V. Exe. 34) a mým vysoce vzác- ným pánům nepochybně (což tak za neslušné nenl) k obzvláštním a k velikému potěšení se vztahuje. Pročež zase s V. Exe. a mými pány nad tím se co nejvíce těším a raduji a Pána Boha žádám, by jim se všemi přináležejícími ten žádostivý pokoj vždy dále k užitku prospí- vati a k platnosti býti mohl. S tím V. Exe.a mé pány božské mocné ochraně, sebe pak dle toho k ustavičný lásce služebně poroučejíce. Z Nyrnbergu 27. Juli A. 1650. P. P. Mistodržíeím Vašich Excellencí a V. M. služebně a přátel- v Čechách. sky volný Oktavian Pi- colomini duea di. Amalb. Červen. Vyměněno. Červenec Srpen Zbavení Vaší Excellenci.
Augusta Juli V Ex bůh Čechy Morava Oktavian Piccolo