1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 8. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplácí se
v Praze v admdnistraei
sa měste . . . . 6 K —t
na čtvrt leta . . ..
s dvejí čonáške
nRot jels . . .
ve filialkéch
za měsíc . . . .
Poštou:
za něsíe
Praha
6
article
na čtnrt leta “ . . . .
a drojí zlsllkon
a ně
čtvrt leta . . . 1I K so
7
title
Onešní čislo pro Prahu je o 10 stranách
Praha
8
article
Válka.
Válka.
L Z Petrohradu, 7. listopadu. V 10 hod
večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje
»Národních Listů«.) Ministerstvo vnějších
záležitostí má v příčině hulIského pří-
padu k disposici dále též souhlasné
svědectví kapitána nentrální lodi ob-
chodní, kterýž nazejtří po příhodě vi-
děl na moři torpédovku mužstvem
opuštěnou a na bok překocenou, již
proud zvolna unášel. Podle výpovědi
námořních důstojníkův ruských, zde
předložených, důstojníci ti viděli v o áři
reflektorů jasné obrysy tří komínu
torpédovky.
Dopisovatel »Rusi« sděluje dne
z Bontapu, že ruští dobrovolníci po
šťastné offensivě dali se na ústu
když přiblížila set veliká přesila ne-
přátelská
Na celé frontě trvá souboj dělo
střelectva.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na střaný 4.)
Rus
Petrohrad
námořní důstojníkův
9
article
Bude z toho mračna dešt?
Bude z toho mračna dešt?
Kdybychom my Čechové našich milých ně
meckých protivníků neznali tak dávno a tak
příliš dobře, jako že je známe, — dnes by
véru počínání jejich vůdčích stran, jako jejieh
časopisectva, mohlo nás svésti k víře, že
vjich posavadním poměru k mini-
sterstvu Körbrovu děje se tak vážná
tak radikální proměna, že musí z ní v na-
slávajícím zasedání rady říšské k 17. listopadu
t r. svolané, logicky zroditi se zcela nová parla
mentní a politická sítuace.
Kam se poděly ty »krásné, časy« prvn
lásky Körbrovy s německou levicí, ba i s jejími
všeněmeckými radikály? Nedávno ještě svazek
nejvroucnějších důvěrnosti je poutal ve spolek
Körber byl jejich a oni byli jeho. On jim činil
vše k vůli, co jim viděl na očích a oni ho z
to velebili a vynášeli jako nejznamenitějšího
státníka, co jich dosud Rakousko kdy mělo
Každé jejich přání bývalo mu rozkazem. Ná-
rodům neněmeckým nesmělo se státi v ničem
nikde po právu, když Němci proti tomu vyřkl
své »veto«. —
A dnes nastojte: vela prý po těch krásných
Aranjuezských dnech, Körber prý se jim vyvinul
z jejich náručí, vymaňuje prý se den ke dn
směleji ze zajetí německé Armidy a prokazuje
přes hlavy a přes protesty Němcův tu Polákům.
tu Čechům, tu Jihoslovanům, tu Vlachům malé
laskavosti a pozornosti; patrně si tedy nadchází,
patrně zrádně se zpronevěřuje své dosavadní
německé snoubence a uchází se o přízeň její—
sokyň: Slavie a Italie!
Tato absurdní blecha vlezla »ubohýme
Němcům do ucha hned, od »chorvatskéh
výnosu« a odtud je irrituje napořád povážlivěji
Českopolské parallelky ve Slezsku, cesta do
Haliče, český ministr krajan a posléze Inšpruk —
to jsou jim samé makavě důkazy o nevě
nosti Fausta Körbra k německé Markétce a tot
poznání div že je nepřipravuje o rozum.
Čecho
Němec
Armida
Němcův
Polák
Jihoslovan
Vlach
Faust Körbr
Markétka
Rakousko
Slezsko
Halič
Körber
Slavia
Italia
10
article
Náčelníci obou nejčelnějších německých
stran: nacionální a pokrokové, konali včera
(6. t. m.) ve Vídni schůze, na klerých dle vy-
daných o nich zpráv panovala oproti vládě
Körbrově hotová »octová nálada«. Bývalí ma
meluci jsou pojednou se svým generalissimem
hadobro nespokojeni.
Neuvěřitelno a přece pravda: i na schůz
těch »vezdy věrných« německých pokrokářů
propukla prý »veliká nevrloste nad cho
váním se vlády Körbrovy v důležitých otázkách
týkajících se podstatně »zájmů německo národ
ních« a to zejmena pro zřízení slovanskýel
parallelek učitelských ve Slezsku, dále pro »ne
zákonitý« výnos o platnosti zkoušek právnických
na universitě záhřebské odbytých, pro pochy
bené řešení otázky vlašské university a nade
vše pro »povážlivé znovuobsazení českéh
krajanského ministeria«.
Rozumí se, že do Inšpruku zaslán taměj
ším »přepadeným« Němcům nejvřelejší souci
po drátu a na konec prohlášeno, že strana ně-
mecko pokroková trvá pevně při solidární obraně
zájmů Němců rakouských, tak krutě dnes
Körbrem ohrožovaných! — Kde pak vše se
nenávidí, nemůže ovšem ani Prade milovat
a tak i na schůzi německých nacionálů dostá-
val »nevěrník« Körber, co se do něho vešlo.
Usneseno podporovat co nejdůrazněji žádost
ofců inšpruckých, »aby vlašská právnická fakulta
byla ihned zavřena« — (což ovšem
půjde po úplném rozkotání její budovy luzou
německou poněkud ztěžka) — dále aby tolikéž
slovanské pobočky učitelské v Opvvě a Těšíně
byly prostě — (dynamitem či melinitem ?) —
»odstraněny«.
Němec
ohrožovaný
Körber
Vídeň
Slezsko
vlašský právnický
11
article
Ale kritický okamžik nastal teprve odpo
ledne, když přišli do schůze Erler a De
schatta podávat zprávu, jak se posekal
s Körbrem, který se opovážil jim opponovat
a jejich resolutní požadavek po z rušen
vlašské právnické fakulty v Ins
pruku a po odvolání »italofilskéhoe
místodržitele p. Schwarzenaua z Inšpruku
— zhola odepřít slovy: »Za nynější h
stavu věcí vláda nemůže ustoupi
před agitacemi a demonstrace m
a neustoupí, nýbrž vráti předně Inšpraku
klid, aby pak sama mohla v klidu o dalšíeh
svých opatřeních přemýšlet.« Takově odpovědi
od svého Körbra se dočkat! Leč on jim v ohni
polemiky řekl ještě něco nemilejšiho.
Jak známo, vzpírají se Němci a zvláště
Všeněmci a němečtí nacionálové houževnatě
národnímu rozdvojení Tyrol, ne-
chtějíce ani slyšet o samosprávě uzavřeného
vlašského území v jížním Tyrolsku. Nyní ale
zapomenuvše zhola na toto své stanovisko, způ-
sobili právě titíž němečtí nacionálové krvavou
řež inšpruckou, nechtějíce ztrpěti vlašské fakuliy
v německém Inšpruku, aby těch 120 vlašských
studentů nepovlašulo tu 30.000 Němeův!
Přišli tedy na Körbra s pádným heslem
»Vlašská universita patří jen do ja zy
kového území vlašského, nikoli však
do hlavního města Tyrolska do německého
Inšpruku.« Nuž a tu jim Körber pikantně od-
větil, »aby pánové nezapomínali, že
jsou v jiných zemích a městech ří-
še opět německé menšiny, kterým by
dle tohoto pro Inšpruk upraveného po
žadavku německého — musily se od-
níti jejich německé vysoké školy
trvajíel dosud na půdě neněme
ckého jazykového územi, aneb že by
Erler
Inšprako
Němec
Körber
Tyrolsko
Inšpruk
Němův
12
article
se aspoň příslušníkům jiných národův musi
přístup k těmto německým universitám a tech
nikám zakázat.
Tento poukaz na budouenost německ
university na půdě české Prahy asi nej
více podráždil pp. Dorschattu a Erlera, takže
spustili na Körbra ostřejšími výrazy. Zejmena
inšprucký arcištváč Erler prý se rozlítil a zaka
zoval si, aby s ním poslancem ministr mluvi
jako s klukem. Tu prý však Körber vyskočila
s planoucí tváři a hlasem rozechvěným mu od-
větil: »Takhle si můžete mluvit v parlamentě,
ale zde v mém bytu takového tonu
neztrpím.«
Teď opět Erler vyskočil a chtěl odejí,
volaje: »Dobrá, nechcete-li slyšet, co vám prav
poslanec, pak tu nemám již čeho pohledávat.«
Leč Derschatta ho zdaržel aby zůstal a vy
slechl Körbrovo »nepovolím« až do konce. Jakž
neměla zpráva o takovém smutném pořizení
Němců u Körbra německé pány nacionály do
krajnosti popudit. Takovému odbytí nebyli do-
sud od Körbra zvykli.
Dorschatta
Erler
Körber
Němec
Praha
13
article
A tak tedy prohlásili situaci za velmí váž
nou a usnesli se navrhnouti svazu strany, aby
hned v první schůzi sněmovny byl podán obrněný
pilný návrh v příčině vlašské uni-
versitní otázky. To vše by vypadalo ve
spojení s prudkou opposiční mluvou všeho téměr
německého tisku, s protivládními demonstracemi
německých buršů i professorů po universi
tách a technikách německých a vůbec s ce-
lým tím divokým tentonským rykem a furorem
od Aše až po Štyrský Hradec, jakoby mezi
Némci a Körbrem bylo to prasklo na dobro.
tak že na říšské radě zabouří nová »válka
Němců s Němci« a Körbrovi nezbude než bud
opříti se o autonomistickou pravici, anebo —
jiti. Avšak, jakož jsme řekli, my po 30let
zkušenosti s německými — komedianty zůstá-
váme nevěřícími Tomáši a soudíme, že do
čtrnáeti dnů ta horká německá opposiční kaše
dnešní tak důkladně vychladne, že se na kone
němečtí kohouti rozmyslně svého Körbra otážou
»Smíme to vaše rozhodné ne považovat za sly
dlivé — ,ano“?« . ..
lnšprucké událostl a jich důsledky
Systém v pustošení.
Štyrský
Némec
Tomáš
Aš
Hradec
14
article
Z Inšpruku, 7. listopadu. Klerikální „Ti
roler Stimmen“ tvrdí, že pustošení ital-
ských obchodních domů a právnické fakuliy
dělo se dle hotového systému,
Existovaly proskripění listiny se
jmény Italů. Obraz místodržitele barona
Schwarzenaua byl z výkladních skřin
všude odstraněn, poněvadž se před ním
kupili demonstranti. Poslanec Pinalli poslal
mistodržiteli protestní telegram, ve kterémsi
stěžuje na naprostý nedostatek osob-
ní ochrany. Vůdce socialistů Battisti.
člen tridentského obecního zastupitelstva, je
mezi zatčenými. V uměleckých výkladních skři-
ních je všude vyvěšen obraz Pezzejův.
Stanovisko křesťanských sociálů.
Z Inšpruku, 7. listopadu. Stanovisko kře-
sťansko-sociálních poslaneů tyrolských k událo-
stem inšpručkým vyjadřuje prohlášení poslane
Schraffla, který pravil: „Jsme solidárn
s ostatními německými stranami a litujeme hlu-
boce těchto událostí. Také my považujeme za
jediný prostředek ke zjednání klidu odstraněn
italské fakulty z Inšpruku.“
Italos
Schwarzenau
Pinalli
Battisti
15
article
Trestní oznámení proli Steinovi
Z Inšpruku, 7. listopadu. Magistrátní rada
Neuner, správce politického úřadu, poslal
dnes státnímu zastupitelství oznámení treslní
proti posl. Steinovi pro zločin veřejného ná-
silí, spáchaný na veřejné osobě. V oznámení se
praví: „Před t. zv. Sloupem anenským vystoupili
posl. Stein a Berger proti mně a posl. Berger
mne apostrofoval slovy: „Bude lépe, opustíte-i
toto místo; v Inšpruku stejně jako ve Vídni je
to vždycky policie, která způsobí shluk lidí!“
Vyzval jsem oba poslance jménem zákona, aby
místo opustili, ale posl. Berger počal mně na-
dávat a učinil mne před shromážděním směš-
ným. Posl. Stein vystoupil pak na střechu
fiakru. Prorazil jsem zástupem, abych mu mlu
viti zabránil, posl. Berger však se postavil před
vůz a všechny pokusy, dostat se ke Steinovi
zůstaly marny. Ano, posl. Berger mne odstrčil
Konečně jsem chtěl posl. Bergra za rameno cho-
piti, abych ho stáhl. Tu on ohrožoval mne
též Stein svým deštníkem.
Vyčkávání.
Z Inšpruku, 7. listopadu. Projevy, které
purkmistrovi zaslali poslanci strany německo-
fidové a pokrokové a které dal purkmistr vy
věsiti, měly účinek, že obyvatelstvo chce vy-
čkati úspěchu snah německé strany lidové
zdrží se zatím prý všech demonstrací. V ně-
mecko-nacionálních kruzích se oddávají na-
ději (?), že inšprucké události mohou způsobit
pád vlády, jako svého času příhoda celjská pád
ministerstva koaličního.
Sesilení posádky v Inšpruku.
Z Inšpruku, 7. listopadu. Posádka městsk
byla zdvojnásobena. Náměstí před dvorním hra-
dem, ve kterém sídlí místodržitel, a ulice Marie
Terezie jsou obsazeny vojskem.
Stein
Neuner
Berger
Posl
Bergr
Marie Terezia
16
article
Vlašské vylíčení násilnosti.
Z Vídně, 7. listopadu. Vídeňský korrespon-
dent milánského časopisu „Corriere della
Sera“ dr. Albertini líči takto chování se
buršáků v Inšpruku: „Němci hrozili majitelům
hotelů, kam Italové se scházoli, že hotely vybijí,
dovolí-li ltalům další pobyt. Následkem toho Ita-
lové hotely opustili různými směry. Já jsem se
odebral do nádražní reslaurace a čekal na vlak.
Do restaurace vešlo as 9 německých studentů.
Jeden z nich usedl ke mně a ptal se mne,
jsem-li italský poslanec Pinalli. Jsemť mu
dosti podoben. Odvětil jsem záporně. Na to ptal
se student, znám-li italské poslance. Přisvědčil
jsem, načež Němec: „Potom jste sám Ital!“
Přisvědčil jsem opětně, zároveň však zakázal
jsem si takovělo olázky, řka, že na ně student
nemá práva. Touto odpovědí jsem stu-
denta usadil, ale ve chvíli objevil se listonoš
s telegramy a doručil mi depeši. Sotva jsem
depeši olevřel, tu jeden z přítomných Němeů
— doktor práv Nantsche — vytrhl m
depeši z ruky a pokynul ostatní
druhům. Ti se na mne sběhli, praštili mnou
o zem, bušili do mne a šlapali po mně. Jen slabě
jsem se mohl brániti. Po hodné chvíli teprve
jsem mohl jíti ku přednostovi stanice a zpra-
viti ho o této události. Chef stanice odešel za
výtržníky. Za chvíli se však vrátil a sdělil mi, že
mu Němei prohlásili, že jsem se zúčastnil de-
monstrací před hotelem „U bílého kříže“ s re-
volverem v ruce a že o tom zpravili policii. Sku-
tečně jsem byl na to zatěen a veden na
obecní úřad, provázen povykující luzou, která
mne na cestě insultovala. Na obecním úřadě za-
veden výslech, při klerém všichni Něme
svěděili proti mně. Teprve, když Němei
doktor
Albertini
Němec
Italos
Pinalli
Ital
Nantsch
Němei
Vídeň
obecní úřad
Corriere della Ser
18
article
odešli, byl jsem propuštěn, dokázav svou ne-
vinu a slibiv, že se do Inšpruku vrátím, budu-li
úřadně vyzván. Potom jsem odjel, provázen
dvěma policejními agenty a policejním komi-
sařem na nádraží, odkud jsem se odebral do
Milána.
Včerejšek
Z Inšpruku, 7. listopadu. Dnes odpoledne
město má obvyklé vzezření. Panuje úplný klid.
Smuteční prapory byly sňaty.
Milán
19
article
Italové ve vazbě.
Italos
20
article
Z Inšpruku, 7. listopadu. Zatčení Italové
kteří se nalezají v Inšpruku ve vazbě, zpívají ne-
ustále hymnu Garibaldiho. Četní hostinští za-
kázali Italům vstup do svých místností.
Povel Körbrovi.
Z Inšpruku, 7. listopadu. Dnešní „Tiro-
ler Tagblat!“ píše: „Dr. šl. Körber, anebo
kdokoli, kdo přijde na jeho místo, bude si musit
dát říci. Za to ruči hnutí, které se rozpoutalo
v Rakousku a německé říši a povznášející pro-
jevy solidarity všech německých stran. Otevření
italské fakulty v Inšpruku je v každém směru
nemožným. Každý pokus o ni byl by šílenstvím.
List napomíná dále Němce inšprucké, aby klidně
vyčkali parlamentní akci německých stran.
Německo-nacionální líčení scény s drem.
Körbrem.
Z Vídně, 7. listopadu. (Zvl. tel. „N. L.°)
Německo-nacionální korrespondence sděluje tuto
notu proti včerejšímu vylíčení scény mezi
drem. Derschattou a drem. Erlerem s jednéa
drem. Körbrem s druhé strany, korrespondenční
kanceláří zaslanému: „Jmenovaní poslanci
oznamují, že není pravda, jakoby dr. Körber
se byl vyslovil: „Jak se věci mají, vláda nechce
a nemůže ustoupiti agitacím r demonstracím,
nýbrž musí vrátiti městu Inšpruku zase klid a
za klidu teprve uvažovati o opatřeních dalších.“
Dr. Körber naopak na konec rozmluvy, která tou
chvílí byla velmi podrážděna, k výroku dra.
Erlera, že vláda dosud mluvila jen negativněa
že ho tedy prosí, aby řekl, co chce vláda uči-
niti positivního, dal toliko vyhýbavou odpo-
věď v ten rozum, že musí v Inšpruku být ob-
noven klid a pořádek. Docela neodpověděl dr.
Körber na slova dra. Erlera, že tento klid a po-
řádek v Inšpruku již jest od soboty. Posl. dr.
Derschatta a Erler byli jmenovitě dotčeni, když
ministerský předseda události inšprucké bagate-
lisoval slovy: „nemilá příhoda“,
Italos
Garibaldi
Körber
Němec
Erler
Körbr
doktor
Posl
Derschatt
Tiro
Rakousko
Vídeň
Německo
Inšpruk
21
article
Výtržnost buršáků ve Štyrském Hradci.
Ze Štyrského Hradce, 7. listopadu. Př
dnešní přednáše prof. Notschaka žádali ně-
mečtí studenti, aby vypovězeni byli z poslu-
chárny všichni vlaští studenti. Když professo
to odepřel, pravě, že nemá k tomu ani příčiny
ani práva, Němci odešli.
Všeburšácká schůze ve Vídni.
Z Vídně, 7. listopadu. Ve 3. okresu konala
se dnes večer schůze všech zdejších buršáckých
spolků. Navštívena byla 4000 osobami. Mezi
přítomnými byli posl. Hauck, Schalk,
Stein a Berger. Přijata byla velmi ostrá
resoluce proti vlašské fakultě v Inšpruku a praví
se v resoluci té, že Vlachové v Rakousku vůbee
nemají práva na universitu. Po schůzi táhli
účastníci ulicemi za zpěvu velkoněmeckýeh
písní.
Za Pezzejem.
Z Vídně, 7. listopaď. (C. B.) Dnes do
poledne konala se v aule university za veliké
účasti německého studentstva všech směrů smu-
profesor
Notschak
Němec
Hauck
Schalk
Stein
Berger
Vlach
Štyrský Hradec
Vídeň
Inšpruk
Rakousko
vlašský fakulta
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zajímavý rukopis.
K událostem r. 1611—1648.
Podává Josef Bradáč.
Rukopis nalezá se v knize, jež měla sloužiti ku
polřebě některého kněze, vykladače písma. Vázána
jest v deskách z vepřové kůže s letopočtem 1607
pod ním 1681. Hřbet knihy jest vytržen. Rukopi
jest majetkem farní knihovny u sv. Vojtěcha v Praze
na Novém městě; nalezen byl farářem P. Mel-
chiorém Janatou na oratoriu a kniha ovšem není ve
slavu zachovalém
I. čásť, psaná česky, je denník, jednající o udá
lostech r. 1648 počínaje dném 29 listopadu téhož
roku. Rukopis švabachem více méně čitelný.
II. čásť, latinsky psána. Vypravuje události od
26. července až do prosince r. 1648, je samostatná
namnoze hojnější zprávami než čásť česká, a pou e
v něčem shoduje se s českou.
V III. části jest summárně obsažen počet ran
z kusů a granátů vystřelených.
Ve IV. je rukopis český, přehled událostí v dob
od r. 1611—1685. Denníkem čásť tato není.
Nad latinským rukopisem (čásť II) čteme slova
»Řeverendi Patris Agidi a S. Joanne Baplista . . (?).
Augostinianí in.. (7). . nominato Himmelstein. Nen
mzhodnuto, byl-li snad mnich jen majitelem neb
i autourem rukopisu. Pisatel celého českého ruko-
pisu jest táž osoba, je-li zároveň pisatelem latin-
ské části, zůstává rovněž nerozhodnuto.
Zde některé ukázky.
Bradáč
svatý . Vojtěch
Janata
S Baplista
Praha
Řeverendi Patris Agidi
23
article
Roku 1619 (10. února) Fridrich přijel do
Prahy. Město Pisek dobyto od hraběte Bukvoje
a mnoho tam lidu pomordováno, stavové krá-
lovství českého povolali z Falce kurfirsta Fri-
dricha, falekrabě z Regnu, do Prahy a on přijel
přes Bílou horu i (se) svou paní; ona jela (v)
zlatým voze a on na koni před ní, za nimi páni,
a měl koliks málo karnet 1) rejtharů, měli na
karnetách jablko zlatý s křížem, a jeden pra-
poree pěchoty s bílým praporcem v modré libe-
raji3), pilaři měli zbroj blýskavou, a oni ho
před branou Strahovskou vítali. Vinaři a zahrad-
níci (se) zbraní někdy Jana Žižky, s cepy želez-
nými, s kušemi a s velikými dřevěnými pavé-
zami čtyřhranaté . . . (?) a měli praporec s jedním
čepem žlutý a v něm červený kalich, a ten
který je vedl, měl zelený nad vokem jako Žižka.
Oddělení vojska.
Libersj — livrej, premovaný ša
A potom po kolikas dnech korunovali ho za
krále českýho v kostele na záruku; když střílel
salve, tři velíký kusy se z loží vytrhly a přes
zeď do císařský zahrady se přeliodily; tím zle
předzvěstovaly budouci jeho, že utéci musl.
20. dne prosince z rozkázání Fridricha
krále rozházeny obrazy z kostela sv. Víta.
Fridrich
Bukvoj
Žižek
Fridrich král
Praha
Pisko
Falc
Fri
svatý . Vít
24
article
1620. Fridricha krále falekraběte slehla
jeho paní a měla syna, a oni stavové jako dě
dice českýho na truc císaři dali ho mali dítě
při křlu korunovati za krále budoucího.
6. listopadu. Císař Ferdinand II. obdrže
vítězství na Bílé hoře blíž Hvězdy nad králem
a stavy českými s pomocí španělského krále
polského, též kurfirsta saskýho a bavorskýho
českýho lidu padlo do 10 tisíc, moravskýeh
regimentů noha nenšla, . .. Uhři utekli; ta bitva
svedena po ránu jak mlha zašla. Král hne
ujel s jinými z Prahy pryč a lůza pražská z
horskou bránou sedum vozů spřevrhala kostkou
vzhůru, vše co na nich bylo od zlata a střibra.
šatstva a jiných rozmanitých věcí, vše 1 z vozm
rozebrali. Od toho zahradníci až posavad mnozi
se dobře mají.
1621. 28. dne března, Jan Lohelius, arci
biskup pražský,3) kostel sv. Vita na hradě praž
ském poznovu světil.
20. dne června. Žalostivá execuce stalas
na rynku u rathouzu s tý strany, jak velký
mazhaus, z poručení císaře Ferdinanda druhýho
nad rebellanty pány českými. Bylo veliký thea
trum z prken a to vše černým suknem (pot
ženo), u rathouzu díl obito bylo a na něm
krucifix stál vysoký, před ním sťato tu pánů 25.
vodíe je po jednom, každému prostřeli sukne
černý a na tomto sťat byl, a 6 osob vyběhl
v Kuklách černých, ti ho i s tím suknem od
nesli pryč, a zas dva jiní sukno prostřeli
pískem krev zasypali. Rychtáři a písaři jejieh
ze všech tříd měst i mohanským právem je p
jednom vodili až do posledního s týmž po-
řádkem. A tu také z velikého mazhauzu z okna
dva voběsili a třetího »na spravedlnosti« v rynku
též jednoho (na) týž spravedlnosti, ňákýho Ku
bína Sermesa, za jazyk na schůdkách vysoko
přibili a zatím jiní tři z města mrskali a toho
) Jan Lobelius 1549—1622; arcibiskup pražský
Fridrich král
Ferdinand II
Lohelius
Ferdinand
Rychtář
Lobelius
Bílá hoře
Uher
Praha
blízko Hvězda nad král
25
article
1612 1622.
1612 1622.
přibitého nechali, až se zas vrátili, teprva o
tý šibenice do vězení vedli, já se na to v se
dival na rynku od branku. Pěchoty a rejt
harstva bylo plný rynk, na bubny bili, až nie
slyšet nebylo, co ti páni mluvili. A rejthuři stále
ulice projížděli, jedni přijeli a druzí po silných
tropách zase odjížděli.
1626. 3. dne ledna. Zapověděno všem mě
šťanům pod ztracením všeho statku, i čeládce
i nájemnikům, aby se žádný neženil ani ne
vdával, až bude katolický
1628. 31. července. Někteří měšťané pražšti
kteři nechtěli býti katoličti, plavali na pramenie
(= prámech) se vším nábytkem svýmd
Drážďan a do Perna. Téhož roku založen koste
na Bilý hoře od eísaře Ferdinanda druhýho na
tom místě, kde se stalo vítězství nad Čechy
měli tam bejt Karmelitáni.
1638. 15. dne měsíce června. Pan kardiná
s Strahovským opatem začali učit děti i stu
denty, měli na tom novým vystavení seminariun
u sv. Benedykta a jezuviti toho bránili; s muške
týry osadili tu silnou vartu, studenty rozbáněli
měšťanům zkrz patenty zapovidali pod trestánín
svý děti tam dávati, a tak jedni druhýmty
patenty odírhovali.
Ferdinand
Benedykta
Drážďany
Čechy
26
article
1642. Švédové Olomouc město na Morave
vzali; nejpřednější pány toho města zajali.
1665. 12. července. Na dobytčím trhu“
novoměští jezuviti začínali sobě stavět koste
v rohu v té ulici za božím tělem sv. Ignatia.
1685. 2. dne měsíce záři. J. M. C.5) Leopol
šturmem“) dostala hlavní město v Uhřích Budu,
11 neděl ji dobývali; to město Turek pod svou
mocí držel 145 let. (Poslední zpráva chrono
logicky podaná.)
Pisatel zaznamenává den po dni od 30
července až po den 2.listopadu, kolik ran padlo.
V závěru uvádí »summu všech ran z kusův
granátův«. A to: 15549 z kusův, granátů 592
A dí, že »jiní kladou 16065 ran a více
v samém obležení učiněno přes 7989«.
Z denníku dovídáme se:
L. P. 1648 v neděli den sv. Anny, totiž
dne 26. měsíce července, ve 3 hod-ny po půl
*) Karlovo náměstí.
Jeho Milost Císařská
Útokem.
) Budin.
Švéda
Ignatios
Turek
svatý . Anna
Olomouc
Moravus
Uhry
Buda
Karlův náměstí
27
article
noci generál švédský Königsmarek maje při sob
lidu okolo 3000 rejiharstva a dragounův, n
Malou stranu tou stranou od kapucínů, ač
sice jinde všude velmi špatně a málo knechty
od regimentu waldšteinského šance a posty
obsazeny byly, jest nenadále vpadl, zámek
ceyghaus), v němž do 68 kusův10) střelby.
6000 mušketův11), 4000 duplhákův i jiné mu
nici12) nemálo bylo, opanoval, přes 400 lidu
městského i verbovaného pomordoval, přednějš
pány místodržící všecky (mimo pana hraběte
Černína a pana hraběte Nestice13), kteří pře
tím z Prahy odjeli, i sice mnoho jiných vzáe
ných osob ze stavu vyššího zajal, veliké bohat
ství na mnohokrát 100.000 se vztahující dosta
a pryč odvézti dal, všecky šance, bránu n
mostě i jiné posty osadil, před ně kusy na
mnohá místa proti Starému Městu rozvésti
zrychtovati dal. Pan hrabě Coloredo sotva pěšky
zkrze vinice spolu s sekretářem, pážetem
lokajem svým se retýroval3í) a na druhou stranu
přes vody k Novému Městu převlaviti dala,
přiševši na rathans15) novoměstský, ihned z
generálem Puchaymem1°), který toho času
Coloredo
Černín
Praha
28
article
Sázavy ležel, aby neprodleně ku Praze marš
svůj vzal, psal, kterýž to také toho dne na noe
s týmž lidem, jehož 2000 reytharstva a dra-
konův bylo, do Prahy přitáhl.«
1648. 29. dne listopadu, v neděli. J. M
Cisařská a koruny švejdské páni plnomocnie
sešli se na pražském mostě do baraci mez
obouma postami k tomu na schvale vyzdvižené.
k traetirování17) něklerých věcí v 10. hodinu na
k orloji před polednem, kdež asi z hodiny ztrá-
vili, kterážto tractací i potom několik dní conti-
nufrovala18); dej Pán Bůh, aby na to ten
všechněm nám souženým a utištěným lidem
dávno žádostivý sv. pokoj v skutku následoval
posty = stráže.
ceyghaus = zbrojnice.
kusy = děla,
11) muškety = pušky, jichž počalo se užíval
počátkem 16. věku.
municí = střelivo.
Nostice.
se zachránil.
radnici.
hrabě Jan Krištof Puchheim (1615 — 165
vojevůdce rakouský.
projednání, jednání.
19) pokračovala.
Cisařská
bůh
Nostic
Jan
Krištof
Puchheim
Praha
29
article
Zajímavý jest text dopisu Oktaviana Piccolo-
miniho, poslaného místodržícím v Čechách z Norim-
berku 27. července r. 1650. Zní
Vysoce důstojní, vysoce urození páni, též
urození a statní rytíříl
Vysoce vzáení a přátelsky mili Pánil
Po dlouhém disputýrování a mnohých vy-
vstálých nepříležitostech, již zde naposled z
Milosti Boží tak daleko přišlo, že ten hlavní
reces, na to brzo následující vypráznění pevnosti
a obdoukování lidu vedle zavržení pokoje, již
netoliko dokonale jest porovnáno, ale také dne
26. juni 19) se všemi náležitými dollenictími
vyvegkslováno 2), nejméně také první termí
postupovaný pevnosti dne 10 Juli 21), druhý
24. dne, a třeti 7. Augustu 24) příštího, však na
ten způsob jest uloženo, že J. M. C. věrným
k dobrému, Morava 6. Juli, a tak potom po-
stoupně celé Slezko co nejdřive vyprázdněno
býti má; poněvadž tehdy dobrotivý Pán Boh
svého požehnání a to tak již od dávných časů
s vzdycháním toužící exuti 23) pokoje J. M. C.
dědičnému království zemím po tak mnohém
krve prolitím, těžkostech a bídách propůjčovati
ráčil, z té příčiny též vlast naše milá, chudí
poddaní zase k dobrému pokoji a prospěchu s
chyluje. Což V. Exe. 34) a mým vysoce vzác-
ným pánům nepochybně (což tak za neslušné
nenl) k obzvláštním a k velikému potěšení se
vztahuje. Pročež zase s V. Exe. a mými pány
nad tím se co nejvíce těším a raduji a Pána
Boha žádám, by jim se všemi přináležejícími
ten žádostivý pokoj vždy dále k užitku prospí-
vati a k platnosti býti mohl. S tím V. Exe.a
mé pány božské mocné ochraně, sebe pak dle
toho k ustavičný lásce služebně poroučejíce.
Z Nyrnbergu 27. Juli A. 1650.
P. P. Mistodržíeím Vašich Excellencí
a V. M. služebně a přátel-
v Čechách.
sky volný Oktavian Pi-
colomini duea di. Amalb.
Červen.
Vyměněno.
Červenec
Srpen
Zbavení
Vaší Excellenci.
Augusta
Juli
V Ex
bůh
Čechy
Morava
Oktavian Piccolo