5. číslo.

ŽENSKÝ LIST

Strana 3

Nezaměstnanost, její příčiny a důsledku. Otázka nezaměstnanosti jest jednou z nej- závažnějších a jest důležitým problemem soci- álním. Dnes nezaměstnanost není jen nahodi- lým časovým zjevem, nýbrž stálým důsledkem kapitalistického systému. Často se svádí nezaměstna nost na špatná obchodní leta, ale i v době dobrých let, dobré prosperity obchodní, máme zjevy nezaměstna- nosti v různých odvětvích průmyslových. Jindy poukazuje se na dobu sezonní jako na příčinu nezaměstnanosti, což ovšem také není pravdou. Kořeny nezaměstnanosti tkví příliš hluboko v jiných příčinách. Neznalí lidé svalují příčinu nezaměstnanosti na to, „že prý jest nás mnoho“. Toť hrozný omyl, propagovaný těmi, kteří by nynější ne- blahý, stále a stále se opakující zjev nezaměst- nanosti chtěli omluviti tím, jakoby dělnictvo samo bylo této samo vinno. Kolik lidí nemá kde bydleti, kolik nemá čím se odíti a obouti, čím zatopiti a čím se nasytiti? Co by tu bylo třeba práce! Vždyť je dobře známo, že čím více je lidí, tím větší spotřeba, která se dá krýti jen tehdy, když dělník tolik vydělá, aby si vše, co k životu potřebuje, mohl opatřiti. I tomu nejomezenějšímu člověku jest jasno, že všechen příjem, ať mzdový, rentový neb dividendový jest závislý na průmyslové práci dělnictva. Čeho si mnozí nejsou vědomi jest, že výdělek nesprávně jest rozdělen a že nej- větší část připadá těm, kteří nejméně mají po- dílu na tvorbě kapitálu, boháčům, na něž pra- cuje dělnictvo.

Soustředění kapitálu do rukou několika málo lidí, kteří netvoří majetek, nýbrž jej je- dině shrabují a sobě přiviastňují. Přihlédněme jen k textilni výrobě. Kdo se obohacuje z pilné práce, to jistě není dělník ani dělnice, ale pod- nikatel. Zlo nezaměstnanosti spočívá v tom, že ně- kolik lidí přivlastnilo si pozemky, stroje, lodi, dráhy, suroviny a žijí pak na útraty a práci cizí. Čím více majetku soustřeďuje se do rukou jednotlivce, tím více stoupá nezaměstnanost: výmluvným příkladem jest nám tu Amerika. Právě nyní, kdy odehrává se tam vážná ho- spodářská krise, ta ukazuje nejlépe, kam to i průmyslově vyspělé státy dopracují, když ma- jetek octne se jen v několika rukou. Každým dnem přibývá nezaměstnaných. Nezaměstnaná armáda dělnictva jest vítána kapitalistům, neboť ona chrání jeho měšec jeho větší příjem a chrání jej, že nemusí zvý- šiti mzdy dělnikům. Sociální demokracie vystihla nejlépe, jak a čím se brániti proti vzrůstající nezaměstnanosti, Proto odmítá každou dobročinnost, kterou mě- šťácké kruhy rády by přikryly, páchané bez- práví nad dělným lidem. Soukromá, ani státní dobročinnost není s to odpomoci nezaměstna- nosti, nýbrž státní pojištění. Krise neza- městnanosti má též za následek snižování mzdy i ostatního zaměstnaného dělnictva. Sociální tyto zjevy mají za následek, že tisíce lidí každoročně sahají si na život, končíce samovraždou, než by se bídou a nouzí nechali zničiti. A kdo je zodpovědným za tento zjev? Dělník při chudobné a nízké mzdě není s to uspořiti si i sebe menší obnos, pro dobu nezaměstnání, pro dobu, když z práce jest vy- povězen.

Nezaměstnanost jest důsledkem panujícího systému, plodem nynějšího zřízení společen- ského. Následky krise zaviňuje společnost Ka- pitalistická, ta nesee i zodpovědnost. A jaké důsledky má, nezaměstnanost na široké massy lidově? Degeneruje je duševně i tělesně. Člo- věk hladový, polonahý, zmořený, jest často nouzi hnán ku činům, ku kterým by se nikdy nepropůjčit, kdyby měl alespoň pro ukojení hladu toho nejnutnějšího. Degenerace tělesná i duševní nestihá jedině otce rodiny, matku, ale i pro celá další pokolení má svých důsledků. Že více žen než mužů trpí hroznou neza- městnaností, dokazuje statistika. Vezměte ženu, která jest odkázána jedině na výdělek svůj, která ve světě stoji sama, nikoho nemá, pro- tlouká se po dobu nezaměstnanosti tak dlouho, než se nejpotřebnějšího zbaví, až často nouzí zahnána do náručí sebevraždy nebo prostituce. Hlad nezná zákonů, hlad nezná mezí. A právě žena bez zaměstnání jest to, jíž úřady policejní více si všímají než mužů. Rakousko jest státem, kde dělník nevydělá ani to nejmizernější minimum a proto nelze mu ničeho uspořit. A jest skutečně významné pro náš kulturní život v Rakousku, že máme v Čechách okresy, kde lidé, aby ušetřili paliva, svítiva a stravy, mnoho hodin ve dne leží v posteli, chtějíce bídu prospat. Vláda vzdor varovnému volání, aby odpomohla nezaměstnanosti, ničeho nečiní. Za to ale má peněz dost na zvýšení gáží důstoj- níků, na zvýšení příjmů kněžím, na válečné lodě, na pušky a děla. Důležitá reforma po- jišťování dělnictva proti nezaměstnanosti musí