1
masthead
15. června 1901.
2
masthead
Přiloha „Národnieh Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. června. (Polské hlasy
o cestě císařově.) Také většina polských
listů zabývá se v úvodních statích významem
nynějšího panovníkova pobytu v královstv
českém. Krakovský »Czase praví, že »nejbližši
budoucnost musí vyříditi trojí vyrovnání:
česko-německé, rakousko-uherské a obchodní
smlouvy. Kromě toho parlament musí nalézii
prostředků na uhražení ohromných výdajů.
schválených v minulém zasedání. Obtíže ne-
jsou tedy dosud odstraněny; upravena jer
půda k jich odstranění, upokojeny rozbouřené
vášně a ukázáno, že dorozumění jest možno
Cesta císařova do Čech jest důkaz, že ona pří
pravná práce provedena s úspěchem.«
»N. Reforma« za přiležitosti cisařovy cesty
porovnává politickou činnost české delegace
s činností polského kola a dochází k pře-
svědčení, že delegace česká jednala a jedná ne
poměrně energičtěji než Poláci. Z úspěchů, do-
bytých na poli hospodářském, Čechové děkují
jen sobě. »Nyní po úspěších hospodářských —
pokračuje »N. R.« — budou následovati české
úspěchy na poli národním. Že Čechov
svých národních práv dobyti mu-
sejí, o tom pochybnosti býti ne-
může. Rakouská vláda, ať už stojí kdokol
u jejího kormidla, musí počítati s faktem, že
Čechové se nedají odbytí polovičatými pro-
středky, neboť dovedou o svá práva bojovali
účinně. Proto také Čechově budou moci jednou
s hrdosti o sobě řici, že jejich národní práva
nejsou dar z milosti, nýbrž že si je sami vy
bojovali.«
Lvovský »Předsvit« soudí ve své úvaze,
že »ideálem císařovým jest veliká koalice
polsko-česko-německá, jejíž parlamentní vládě
by rád udělil svou investituru. Ve spolku
s prvými dvěma národy rakouskými býti třetím,
bylo by prý pro Poláky užitečno i potřebno.
Proto list končí přáním, aby se panovníkova
myšlenka uskutečnila.
Polák
Čecho
Čechov
Čechův
Praha
Čechy
6
article
»Dzien. Polský«, nevíme z jakého důvodu,
zaznamenává, že prý v posledních dobách bylo
mnoho momentů, jež vrhly příkré světlo na
poměr Čechů k Polákům a jež potvrdily jieh
národní a politický egoism (? To Poláci chtějl
nám Čechům kázati o politickém egoismu ?
Pozn. red.) Ale v nynější slavnostní době ne-
chce prý se obírati rekriminacemi a přeje ná
rodu českému, aby se splnilo jeho dávné ná-
rodní přání a koruna sv. Václava se zaskvěla
na hlavě českého krále.
Čecho
Polák
Václav
7
article
Z Pešti, 13. června. (Nový proje
posl. Čavolského.) Člen uherské strany
neodvislosti, s národem českým sympatisující,
posl. Ludvik Čavolský vydal za příležitosti císa-
řovy cesty do království českého brožurku
»O budoucím útvaru Rakousko-Uherska«, v ni
háji myšlénku, že dynastie musí těžiště své
moci hledati v Uhrách a v Čechách. Jest prý
osudná chyba, že existenční záruky říše spojo-
vány s rakouskými Němci, tedy s větví velikého
německého národa mimo Rakousko. I kdyby
Rakousko ztratilo své německé provincie, Uhry
a Čechy, spojené jako neodvislé státy personálnt
unii, tvořily by velmoc. K Uhrám, čítajícím
nyní i s Chorvatskem na 325.000 čtver. km.
19 millionů obyvatelů, musila by se dle mínění
pisatelova připojiti též Dalmacie, jakož i Bosna
a Hercegovina. Takto rozšířené Uhry tvořily by
jádro velmoci, která na tomto místě Evropy
jest potřebou. Neodvislé Uhry mohly by pak
jíti v nejlepších spojeneckých poměrech s krá-
lovstvím českým a s ostatními národy rakou-
skými. Uhry a Čechy musejí býti hlavními čini-
teli při znovuzřízení obou států, rakouskéhoa
uherského. Aby se to však mohlo státi, must
se jak v Uhrách, tak v Čechách veřejný dueh
vybaviti ze stagnace a panovník musí se otočiti
moudrými a opatrnými spolupracovníky. Každému
panovníku bylo by na slávu, býti korunovaným
králem dvou tak svobodných a neodvislých ná-
rodů, jako jsou Uhři a Češi, kteří mají tak
slavnou historii a kteří tolik trpěli pro svou
svobodu a neodvislost.
Ludvik Čavolský
Němec
Čecho
Uher
Čech
Pešť
RakouskoUhersko
Uhry
Čechy
Rakousko
Chorvatsko
Dalmacie
Bosna
Hercegovina
Evropa
km
8
article
Z Lublaně, 13. června. (U z nání če-
ské dolegaci. — Úspěch ve slovin-
ském školství. — Uliční tabulky.)
Orgán pokrokových Slovineů »Slov. Narod«,
rozhlížeje se po uplynulém zasedání říšské rady
píše o politice české delegace: »Čeští poslane
změnou své taktiky v nejkritičtějším okamžiku
dokázali, že jsou nadaní a moudří politikové.
Ukázali, že jsou prozíravi státníci. Není pochyb-
nosti, že jich postup přinese jim mnoho zisku,
mravního, politického i hospodářského. Něčeho
dosáhli již nyní a sice výhod velice význam-
ných, zcela jistě dosáhnou však ještě velkých
věcí a při tom si získali zásluh o celý státa
tím i vážnosti a značného vlivu.« — Dávné
přání, aby se pro Kráňsko zřídil úřad druhého
zemského školního inspektora, jemuž by byly
podřizeny jen národní školy, se splnil. Dosa-
vadní ředitel učitelského ústavu Hübad byl právě
jmenován druhým zemským inspektorem a na
jeho místo dosazen prof. Levee. Oba jsou dobř
Slovinci a čeká se, že národnímu školství slo-
vinskému vzejde z tohoto jmenování mnoho do-
brého. — Veškery snahy městské rady lublan-
ské, aby směla uliee hlavního města označovat
jen tabulkami slovinskými, zůstaly, jak známo,
marny. Všechny instance až do správního soudu
rozhodly ve prospěch několika Němců, či vlastně
zněmčených Slovinců lublaňských a městská
rada počala právě snímati s nároží jednojazyčné
tabulky slovinské a nahražovati je dvoujazyě-
nými —— slovinsko-německými, Patrně ani čistě
slovinské Kráňsko nesmí býti poslovanštěnol
profesor
Levee
Němec
Lublaň
Dosa
učitelský ústav
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z Ústřední společnosti hospodářské pr
král. české. Reditelství Ústřední společnosti hospo-
dářské konalo schůzi svou za předsednictví J. J.
JUDra. Bedřicha knížete Schwarzenberga a u přítom.
nosti 23 členů dne 12. t. m. Schůze zahájena byla
zprávou o letošní výstavě hospodářské, již podával
p. inženýr R. Jahn. Dle přednesené zprávy podala
i letošní výstava nepochybný důkaz, že se její ho-
spodářská důležitost váeobecně uznává. Pražská ho
spodářská výstava stala se důležitým článkem našeho
života hospodářského, článkem, který přivádí kruhy
průmyslové a zemědělské na společnou půdua
k osobním stykům mezi výrobcem a zemědělcem.
Novinkou byly vedle výstavky rybářské výstavka li-
hovarská a pivovarská, jež pořádány byly k tomu
účelu, aby osvědčily velikou důležitost těchto odvětví
pro výhodnější zužitkování plodin, pro chov dobytka
i pro zlepšení půdy. Celkem obeslalo výstavu 482
vystavovatelů. Peněžilých odměn přisoudil sbor soud-
covský kromě medaillí 2755 korun. Výstava vyžado
JUDr
Bedřich
Schwarzenberg
R Jahn
Peněžilý
hospodářský pr král
10
article
vala celkového nákladu 23.381 korun. Zpráva vý-
stavního výboru po některých poznámkách pp. řed.
V. Červinky. K. Práška a předsedy, kteří po-
ukazovali k tomu, že společnosti se nedostává od
povolaných činitelů náležité podpory, vzata se sou-
hlasem na vědomí. Dr. Bedřich kníže Schw a r
zenberg sděluje, že se k petici společností ve pří
čině stavby průplavů připojilo 237 hospodářských
jednot, což jest důkazem, že nebylo korporací, které
stanovisko společnosti nesdílely. Tento souhlas ze
mědělského obyvatelstva musí zástupce jeho pobádati
aby i na sněmu, na jehož rozhodnutí osud zákona
o průplavech namnoze zavisí, svému přesvědčen
zjednali průchod. Že uzákonění předlohy o průpla-
vech dle vládního návrhu bylo nevčasné a ukvapené
o tom svědčí rozpaky, do kterých přívádí vládu již
teď otázka úhrady ohromného nákladu, jakož i otázka
postupu praci, kterých stavba průplavů vyžaduje.
V Červinka
K Prášek
doktor
Schw
11
article
Sděleni knížete Schwarzenberga vzato na vědomia
zároveň vysloven plný souhlas s prohlášením pana
J. Prokůpka, že stanovisko, které kníže Schwar-
zenberg v otázce stavby vodních drah zaujal, odpo-
vídá jedině zájmům zemědělským. —— Na to jednáno
o návrzích komitétu pro pořádání odborných před-
nášek v Praze a na venkově a usneseno odročili
rozhodnutl o nich až k příští schůzi. Na konec vzaly
na vědomí různé zprávy předsednické, z nichž vyjí-
máme: Ředitelstvím různých drah podány stížnosti
proti tomu, že mnohým vystavovatelům účtováno
bylo při dopravě zvířat plně dovozné, ačkoli správy
drah povolily slevu dovozného. — Družstvu pro
chov skotu v Řivně věnovány k výslavě zvířat z
odměny výstavní 3 stříbrné medaille a 2 diplomy a
zároveň do sboru soudcovského delegován panJ.
Syrový v Horkách. Písemné díky vysloveny čle-
nům výstavního sboru soudcovského, jakož i pořa-
datelům výstavních skupin pp. E. Zedrichov
V. Hanušovi a vrch. inž. V. Krohovi za horlivost,
s níž se přípravných prací súčastnili.
Valná hromada Jednoty obchodních gre-
mii v král. českém. Dne 12. června sjeli se p
páté zástupci obchodních gremií do Prahy, aby v za
sedací síni obchodní a živnostenské komory výroč
ního rokování Jednoty obchodních gremil byli účastni
Zastoupena byla obchodní gremia měst: Jilemnice,
Karlína, Kolína, Kostelce nad L., Loun, Mělníka.
Schwarzenberg
J Prokůpek
Syrová
E Zedrichov
Hanuša
Ing
V Kroh
Praha
Jilemnice
Karlín
Kolín
Kostelec nad L
Louny
Mělník
12
article
Nymburka, Plzně, Prahy (nové obchodní gremium)
Radnic, Roudnice, Slaného, Smíchova, Strakonie,
Král. Vinohradů, Turnova a Unhoště. Po uvítání zá-
stupců poukázal starosta »Jednoty« cís. rada pan
Karel Tichý k slavnostnímu významu dne, v němt
národ vítá panovníka co nejsrdečněji a s ním roz-
voji svému vděčné kupectvo. Provolaním slávy císaii
a králi bylo jednání zahájeno. Poslední zápis
předlohy výboru, zpráva praesidiální a jednací, zá-
věrečné účty a rozpočet byly jednomyslně schváleny
a doplňovací volby svorně provedeny. Ze zprávy vý
roční uvádíme: Jednota obchodních gremií shromáž-
dila kol sebe značný počet bdělých činovníků a za-
znamenává s polěšením pozvolný sice, avšak
bezpečný přírostek horlivých účastníků, kteří nikoliv
povelům, ale mateřské radě a pokynům v zájmu
celkového dobra s důvěrou se podřizují. Jest svrcho-
vaně na čase, aby idea organisační nezbytnosti ko
nečně pronikla všemi vrstvami obchodniciva, a aby
toto v souručenství všech za jednoho zřelo jedině
východiště z neutěšených poměrů! Přímé zastoupení
organisace ve všech vlivových sborech musí býti
cílem soustředěných snah Jednoty obchodních gremií.
Král
Tichá
Nymburk
Plzeň
Praha
Roudnice
Slaný
Smíchov
Strakonie
Turnov
Unhošť
13
article
která majíc býti orgánem vůle obchodnictva, mus
míti bezpečnou oporu jen ve výkonnosti a borlivé
činnosti sdružených gremií. Zkušebním kamenem
organisační vyspělosti jsou především praktické akce
hospodářské. Po zdárných výsledcích dřívějších.
k nimž se přidružila v minulém roce důležitá akce
t. j. sanování první české akc. továrny na zužitko-
kování plodin v Třebenicích, mohla Jednota obchod-
ních gremií právem očekávati, že nový její projekt
t. j. zřízení velkonákupního družstva nepotká se
potížemi. Dalo se tak tím spíše souditi, jelikož po-
slední valná hromada akci tu schválila a šjezd če-
ského obchodnictva v Turnově tomuto časovému.
svépomocnému a emancipačnímu podniku jednomy
slně zaručil podporu. Bohužel nebyly peč ivé při
pravy zvlášlního komitětu, delegovaného Jednotou.
Třebenice
Turnov
14
article
korunovány výsledkem. Upisování podílů na tent
podnik dělo se s účastí dosti malou, takže Jednota
obchodních gremií vidí se nucena prohlásiti, že
k aktivování podniku přikročí se teprve tenkráte,
když bude dodatečným upisováním potřebná jistina
zaručena. Řišské volby přiměly Jednotu obchodníeh
gremií, aby naléhala u obchodních komor a zároveň
u výkonného výboru národní strany svobodomysln
na přímé zastoupení obchodnictva ve sborech zá
konodárných. Kroky jednoty nedošly sice z takti
ckých příčin politických pro toto volební obdoh
spínění, avšak dostalo se jim záruky pro dobu bu
doucí. Nechtíc býti viněna po způsobu hnutí agrár
ního z rozkolu, podvolila se Jednota tentokráte vla
stenecké nutnosti, avšak spolehá, že spravedlivě
nároky obchodnictva, které vždy věrně kráčí pod
praporem národním, dobrovolně budou splněny, aby
Jednota v příštím volebním hnutí oprávněné poža
davky samostatně uplatniti nemusila. Do té doby
slíbila parlamentní komise poslaneckého klubu sdílet
aktuální podněty s Jednotou a přímé její dobrozdán
pilné v úvahu bráti. Povoláním přísedícího a ná
hradníka do »Národní rady« bylo zájmům Jednoty
vyhověno, za to v »Zemské komisi živnostenské-
kdež vzdor urgenci, aby Jednotě obchodních gremi
po boku zástupeů Zemské jednoty řemeslných spole
čenstev a »Handwerkervereinu« zastoupení se dostalo
zemským výborem království českého dosud vyho
věno nebylo. Nepoměrně malé zastoupení českého
obchodnictva v »c. k. permanenční komisi pro hod
noty obchodní« dosud odčiněno není, ač klub posla
necký slíbil, že zakročení Jednoty ve věci té inter
venci svojí bude podporovati a že se zasadí
rozšíření komise. Jelikož reklamované zastoupení
anketě lékárenské průběhem jednání nutnosti zakro-
čení nepožadovalo, bylo od reklamace upuštěno.
národní strana svobodomysln
Jednota
národní rada
15
article
Zemský výbor vyjednává po přání Jednoty s c.k
místodržitelstvím o osnově pravidel při vybírán
obecních dávek z nápojů a lze doufati, že také za-
staralé předpisy o erární dávce z vína dojdou k pod-
nětu Jednoty žádaného upravení. Sledujíe vývoj
obchodního školství vyjádřila se Jednota o žádouci
úpravě obchodních akademií při osnově čtyřtřídní
pobádala povolaného činitele Nové obchodní gre-
mium král. hlav. města Prahy ke zřízení veřejné
dvoutřídní školy v Praze. Taktéž bylo pokračovací
obchodní školství vhodnými pokyny sledováno
zvláště pokud se tkne získání zdatných sil pro ob-
chod střední. Stýkajíc se s živnostenským inst rukto
rátem podporovala Jednota společenstevní ivývo
obchodní přímými administrativními direklivam, ja-
kož i záštitou proti seslabování a tříštění gremil
osnovanými okresními odbornými společenstvy
K usnadnění starobního pojišťování obchodnictva
pečovala Jednota nabídkou První české všeobecne
akciové společnosti v Praze a svým jednatelstvím
při Zemském jubilejním fondu pojišťovacím, ježjí
svého času zemským výborem bylo uděleno. Vyslá-
ním zvláštního zpravodaje na světovou výstavu pa-
řížskou a do Londýna získán byl o obchodních
zřízeních světových širší názor. Ohledně ústředního
umísťování přejí si gremia, aby bylo nezávislé o
organisace pomocniciva a z důvodu toho nemohla
snaha Jednoty leč za přesunutí střediska míti úspěchu.
Praha
Londýn
16
article
O průkazu obchodní způsobilostí k návrhům gremi
v Novém Bydžově, v Dašících, v Horách Kutných
a Turnově a k vývodům delegátů pp. Krejčího, Živ
ného, Bolarda, Libeka a Kopala usneseno intensivní
se domáhání zákona. Proti zkrácení nedělní doby
pracovní k návrhům obchodních gremií v Novém
Bydžově, Jilemnici, Lilomyšli, Mělníku a Rondnie
vystovili se delegáti venkovští pp. Živný, Erben, Bo-
lard a Sedláček co nejrozhodněji. Přijat byl jedno
hlasně resoluční návrh výkonného výboru: »Patá
řádná valná hromada jednoty obchodních gremií
v král. českém, rokovavší dne 12. června 1901 v krá-
lovské Praze, dává výrázu přesvědčení, že zákonná
úprava nedělního klidu jest spravedlivě řešitelna jen
ramcovým říšským zákonem za postupných, zemských
autonomních prováděcích předpisů, získaných směro-
datným vyjádřením obchodních gremií dle místních
potřeb a různých obchodních oborů. Vyslovujíc se
zásadně proti zavedení celodenního nedělního klidu
pro všechny obchodní živnosti a pro všechna místa
bez rozdílu, varuje jednota obchodních gremií před
tím, aby v otázce této, životních zájmů obchodnictva
tak úzce se dotýkající, postupováno bylo bez přímé
účasti obchodnictva a jeho vyslyšení, jakož i bez uvá-
žení různých požadavků časových (doby letní a zimní)
ný
Bolard
Kopal
Živná
Erben
Bo
Sedláček
Nový Bydžov
Dašíce
Kutná
Turnov
Jilemnice
Lilomyjít
Mělník
Rondnie
Praha
17
article
místních a odborných potřeb a bez ohledu na nále-
žitou dobu přechodní. Valná hromada trvá rozhodně
na stanovisku, že nynější rozsah předpisů o neděl-
ním klidu dostačuje a že by další jeho rozšíření bylo
na velkou újmu najmě potravinářských obchodů
a venkovských závodů vůbec, jež po vět
šině na nedělní odbyt jsou odkázány. Současně se
prohlašuje, že spravedlnost toho žádá, aby uzenář-
ské, cukrářské a pekařské závody, jakož i trafiky co
do klidu nedělního postaveny byly na roveň ostatním
obchodním živnostem. Výkonnému výboru jednoty
obchodních gremil se ukladá svolání ankety všech
starostů obchodních gremií, která by vzhledem k osno-
vané v podzimu celkové vládní předloze na úpravu
řádu živnostenského kromě ostatních zásadních otá-
zek kupectva, též otázku zákonné úpravy nedělníh
klidu v úvahu vzala a o jednotném postupu všeho
českého kupectva se dohodla. O úlevu v berních bře-
menech kupectva podaly volné návrhy obchodní
gremia v Turnově (referent pan Frydrych), v Stra
konicích (referent pan Bolard) a v Jilemnici (refe
rent pan Erben). Návrhy budou anketě předloženy
K návrhu gremia strakonického uloženo bylo vý
boru, aby se zřetelem k osnovanému zákonu karte-
lovému poškozování obchodnictva bylo zamezeno
Frydrych
Bolard
Erben
Turnov
Jilemnice
Stra konice
18
article
Delegát p. Špaček z Plzně referuje k návrhu
gremia plzeňského o konsumních spolcích, zvláště
zřízenců dráh a požaduje zakročení na změnu zá-
kona z r. 1873. Souhlaseno s akcí dotyčnou. K ná-
vrhu gremia jilemnického dáno vysvětlení o živno
stenském oprávnění krejčí v ten smysl, že nesměji
látky po způsobu střižních obchodů prodávati. —
S návrhy gremia strakonického o častějších schůzíeh
jednoty a vydávání zpráv o valných hromadách by
vysloven souhlas. Zvláštní jmenování gremil za do
pisovatele jednoty k podnětu obchodního gremi
bydžovského bude postupem organisace za zřízen
župního sledováno, pro tu dobu jest však každé
z přičleněných gremil o sobě dopisovalelem jednoty
a jest jen sobě přáti, aby hojně podnětů za horli-
vější působnosti gremií docházelo. Žřízení zvláštního
kondičního odboru jednoty po návrhu gremia kutno-
horského nebylo se zřetelem k ocholě prostředkova-
cího oddělení nového obchodního gremia a ústředního
odboru v Č. o. b. nutným uznáno. K návrhu gremia
mělnického nemají býti gremiální podpory udileny
pomocníkům, kteří společenstvy pověřenými vy-
svědčeními se neprokážou. Živnostenský instruktor
p. dr. Polák vyličil zkušenosti za svého působení
při objíždkách gremif, vyslovůje se pochvalně o pů-
sobnosti jednoly, jejíž snahy dle možnosti jak
u gremií tak i na povolaných místech zilumočil.
špaček
Polák
Plzeň
19
article
Odkazuje výzvu pomocnictva za intervenci v ohledu
nedělní doby pracovní do rozhodnutí zákona. Při-
mlouvá se za pokusné umožnění poradního sboru
živnostenského a dává svědeciví, že předsednictvo
vzdor skrovnému přispění gremil v každém ohledu
velmi činně sobě vedlo a zájmy přičleněných gremi
vydatně hájilo. Zatímní neůspěch v akci velko-
nákupní nemůže spadati na újmu střediska, jež
vážné porozumění a výkonnost osvědčilo. — Jedno
myslnou volbou povolání byli do výboru pp. P. P
Krejčí, Eman. Placek, Ant. Sládek, Karel Vožech
za náhradníky Ad. Saroch, B. Brzobobatý; za revi-
sory účtů pp. Frant. Macháček, V. A. Treybal
Ant. Česal.
Živnostenská banka. U pokladen bankya
její směnárny v Praze, jakož i u filiálek v Brně,
Plzni, Jihlavě, Č. Budějovicích, Pardubicích, Táboře,
Mor. Ostravě a ve Vídni vyplácejí se 26. t. m. po-
čínajíc, dne 30. června t. r. splatné kupony a tažené
kusy 4 /proc. i 4proc. zástavních listů Zemské banky
království haličského a vladiměřského s velkovévod-
stvím krakovským bez jakékoliv srážky úrokové
bez provise. Oběh 41/zproc. zástavních listů těchlo
obnáší zl. 13.607.250.— = K 27.214.500.—, k vý-
platě kuponů k 30. červnu t. r. zapotřebí jest zl.
P P Krejčí
Eman
Placek
Antonín
Sládek
Vožech
František
Macháček
Treybal
Česal
Mor
Praha
Brno
Plzeň
Jihlava
Č . Budějovice
Pardubice
Tábor
Ostrava
Vídeň
živnostenský banka
zemský banka
Ada
Ant
20
article
306.157.13 = K 612.314.26 a splaceno bude 30
června t. r. zl. 270.000.— = K 540.000.—. Oběh
áproc. zástavních listů obnáší K 63,186 200.—, k vý-
platě kuponů k 30. červnu t. r. zapotřebí jest
K 1,263.724.— a splaceno bude 30. t. m. K 592.000.—
Selská jednota pro Moravu pořádá v ne-
děli dne 16. t. m. dvě okresní schůze a to: v Lip-
níku, na níž o organisaci a poměrech selského
stavu promluví pp. předseda Selské jednoty J. Sta-
roštík a poslanec K. Richter počátek o 11. hod
v sále českého společenského pivovaru): v Horní
Moštěnici u fřerova, na níž promluví o daních
a přirážkovém hospodářství posl. p. J. S vozila
o organisaci selské pp. Fr. Dostal, starosta aJ.
K Richter
František
Dostal
Morava
Horní Moštěnice
21
article
Tesárek, rolník a obchodník z Čelčic (počátek
o 2. hod. v hostinci p. Zavadila)
Jednota českých hospodářských spole-
čenstev ve Slezsku. Svépomocná akce země-
dělská, která se dnes v prvé řadě projevuje v orga
nisaci hospodářských společenstev, nalezla v českých
obcích slezských porozumění. Tou dobou pracuje
tam 24 družstev úvěrních dle vzoru Raiffeisenova.
12 družstev záloženských, 4 družstva mlékařská.
1 lihovarské, 2 nákupní, 15 potravních, celkem tedy
58 českých družstev hospodářských. Jest přirozeno.
že při tomto potěšitelném ruchu postrádáno bylo čím
dále tím více ústřední organisace. Proto, když vy-
zvána byla Ústřední hospodářská společnost opavská
ministersívem orby, aby se postarala o organisaci
českých družstev buď ve zvláštní jednotu nebo o při-
dělení jich k německému svazu bilskému, nalehaia
česká společeustva o českou svou organisaci. Po
dlouhém vyjednávání usnesla se Ústřední hospo-
dářská společnost na zřízení sa mostatné drujž-
stevní jednoty české, která se také v dubnu
t. r. ustavila. Rozdělena bude ve 4 oddělení: od-
dělení revise družstev, peněžního, pro nákup a prodej,
pojišťovacího. Úřadovati počne 1. červencem v Opavě
Jednota jest nezbytným základem organi-
sace českého rolnictva slezského, ale
má také své dalekosáhlé poslání národní
Provázíme tento důležitý krok slezského rolnictva
českého plnými sympatiemi. Má-li dostáti plně svým
úkolům, bude jí třeba podpory nejen všnch slezských
družstev, ale také všech uvědomělých obcí a občanů.
Věříme, že nalezne jí právě tak, jako nalezá ve
Slezsku vždy většího pochopení akce družstevní.
Tesárek
Zavadil
Čelčice
Slezsko
Opava
český hospodářský spol
22
article
Nezapomínejme však, že i na naši podporu má nová
organisace nejen nárok, ale i právol
Boykot měst venkovem. Zápas o příšt
úpravu obchodních smluv, který ani výsledky celní
konference německé oslaben nebyl, vede se často
dosti zajímavými zbraněmi. Obě strany — zemědělská
»průmyslová« — jsou stejně vynalezavými a stejně hor-
livými. Protest měst německých byl jednou
z nejmocnějších zbraní. Agrárníci snaží se všaki
jemu čeliti. Tak projevilo obecní zastupitelstvov
Rendsburgu (Šlesvik-Holštýn) úmysl připojiti se k usne-
sení měst protestujícím proti zvýšení obilních cel.
Úmyslu svého dosud neprovedlo. Ničméně jsou prý
venkovští obyvatelé vůkolní tou měrou roztrpčeni, že
se mezi nimi stále více objevuje úmysl, odpově-
děti městu boykotem a nedodávati mu
více oněch spotřebních předm ětů
které až dosud do města na trh dová-
želi. Agrárníci z okolí rendsburského nejsou však
jedinými. Předseda šlesvicko-holštýnské zemědělské
komory, hr. Rantzau, prohlásil před nedávnem.
že jest vyloučeno, že by rolníci prodávali Kielu
po tak dlouho jatečný dobytek, dokud nepřestane
město odebírati dobytek dánský. V jednom ani dru-
hém případě zatím na skutky nedošlo — pro posou-
zení příkrosti boje a možných jeho důsledků jes
však zjev tento velice charakteristický!
Z c. k. rak. státní dráhy. Dnem 15. t. m.
nabude platnosti dodatek II. k tarilu, díl II. pro do-
pravu osob, zavazadel, zboží expresního a psů
místní dopravě c. k. rak. státních dráh. Dnem1
července r. 1901 nabude platnosti dodatek V. k ta
rifu, díl II., sešil 5. pro sasko-rakousko-uherský, že-
lezniční svaz.
Rendsburg
Šlesvik
Holštýn
Kiel
šlesvickýholštýnský zemědělský komora
23
article
Stav německých přádelen. Sděluje se nám
Četnými listy rozšiřovaná zpráva, že budou konat
německé přádelny na bavlnu co nejdříve
schůzi v Düsseldorfu, na níž se má jednati o ob-
mezení výroby, jest nesprávnou a postrádá všt
podstaty. Na rozhodujících kruzích se o podobne
schůzi ničeho neví. Ostatek končila bezvýsledně ne-
dávná schůze přádelen baviny, na niž se mělo jednat
o obmezení výroby a obnovovati znovu již dříve zma
řené pokusy, není na čase.
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu
a Slezsko v Praze. V květnu t. r. upozornil Vý
vozní spolek své členy (skoro 900), že má o 70 fir
mách »důležité« zprávy a o 10 firmách »velm
důležité« zprávy, dále oznámil členům 83 in
solvence a 76 konkursů. Iníormací o so
Düsseldorf
Morava
Slezsko
Praha
spolek pro Čechy
24
article
lidnosti firem domácích i cizích podáno písemně
v téže době 1194 stranám celkem 2015, odbvt
ných a nákupních pramenů rozličného zboží
agentů, zástupců, sazeb celních a dopravních, dále
překladů z cizích a do cizích jazykův atd. opatřene
978 a konečně návštěv přijato a ústních dotazů mime
telefonické vyřízeno 234.
Nový sociálně-politický zákon švýcar
ský. V Basileji jest vedle as 400 hostinců celá řada
malých výčepů vína a piva, které prodávají nápoje
»přes ulici«, jež však ve svých místnostech příme
hostům nalévati nesmí. Hostinští stěžovali si již
dávno na soutěž těchto výčepů, jichž bylo v roce
1900 již 517. Zároveň počtem těchto výčepů přibý
valo i policejních udání o opilství (oproti 335 roku
1895 bylo jich učiněno 1557 v r. 1900). Policejní
statistika mravnostní odvozuje z tohoto zjevu, že
rostoucím opilstvím jsou zvláště vinny výčepy zmí
něné. Co do hostinců má ovšem vláda v ruce půso
bivý prostředek v právu povolovati je pouze v při
padě potřeby — pro výčepy však prostředku toho
nemá. Již jedenkráte pomýšlelo se na změnu zá-
kona o výčepech a učiniti jich povolování závislým
na průkazu potřeby ; lidové hlasování z r. 1898 však
podobný návrh zamítlo. Zvláště konsumní spolek
postavil se proti navrhovanému zákonu tomuto, obá-
vaje se zvýšení daní. Nyní činí vláda nový návrhi
Míní upustiti od požadovaného pro-
kazu potřeby i pro hostince. Za to však
placen má býti značný poplate k povolova
vedle roční daně patentové (u hostinců 2000—20.000
Ir., pro výčepy 300—2000 fr.). Patentová daň ho-
stinců má býti zvýšena na 200—3000 fr. ročně
(nyní 900—2000 fr.). Dosavad měl personál hostinet
povinné prázdno týdně 6 hodin, na dále má ml
vedle toho i po dvě neděle měsíčně po
hod. Ve Švýcarsku dějí se alespoň kroky n
zmenšení opilství? A u nás?
Ir
Basilej
25
article
Ruské bavlněné látky do Turecka. Dl
zprávy »Const. Handelshl.« hledají ruské textilní to-
várny nové odbytiště v Turecku a dle všech znamen
s úspěchem. Zvláště jsou to potištěné ba-
vlněné látky, jež Rusové nabízejí a jež naleznji
veliké obliby. Zboží rovná se nejlepším tovarům
evropským toho druhu a jest dosti laciné. Ruská
vláda podporuje účinně vývoz tento, a usnadňuje mu
zvláště exportními prémiemi soutěž s ostatní Evro
pou, tak že lze se nadíti vzrůstu jeho. Při tom nutno
vzpomenoutí, že pěstění bavlny v ruske
střední Asii nabývá netušených rozměrů a nen
daleka doba, kdy Rusko nebude více potřebovati ame
rické bavlny. Ovšem by předpokládalo vítězství asij
ské bavlny rozšíření sílě vodních a železných dráh
ale i že v tomto směru Rusko učiní vše, co nutno.
rozumi se samo sebou.
Výstava v Turině. Dle zprávy ministerstva
obchodu došlé koná se po dobu od dubna do října
r. 1902 v Turině mezinárodní výstava umělecko-prů-
myslová a organisačnímu komitétu záleží velice na
četné ú asti rakouských vystavovatelů. Interesenti se
žádají, by se co možno nejdříve přihlásili ve vývozní
kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory
kdež lze nahlédnouti v program a řád jmenovane
výstavy.
Trhy peněžni
Bursa.
Const
Rus
Bursa
Turecko
Asie
Rusko
Turin
uměleckýpr
26
article
V Praze, 14. června. (Pův. zpr. »N. L.. «)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze váno za akcie: Živnostenské
banky K 270.—, české banky Union K 267.50
České spol. pro prům. cukerní K 218.—
strojírny Daňkovy K 457.—, strojírny Ruston
K 270.—, královéhradeckého úvěrního ústavu
K 480.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty
Officiální záznamy znějí:
Daňkův
Ruston
Praha
Union K 267.50 Český společenský
K 218
27
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887
„ , Smichova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
,,, kom. dl. úp
» »» mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . ..
Buštěhradská dráha . . ..
Em. 1871
dto.
„ 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
1871
dto.
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severozápadní dráha
dto.
lit. B.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . .
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolině . . . . . . ..
Podolská cementárna . . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicíeh
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany) . . . . . ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
„ stroj, spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na síroje
x. Z Vídně, 14. června.
Smichův
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Laba
Č . Budějovicíeh
Modřany
Vídeň
Český průmyslový
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
28
article
(Telefonogram
»Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na dnešn
burse bylo zpočátku smýšlení chabé. Zvláste
kreditky byly silně poškozeny. Později se smý-
šlení zlepšilo značným zdražením pražskýel
železářských a alpinek a příznivějšími zprávam
berlinskými. Zájem projevovaný pro báňské pa-
píry zavdal podnět k pověstem, že se vyjednává
o koupi arcivévodských závodů v Těšíně. Zlepše-
ním papírů železářských nabyl celý trh rázu
příznivějšího a také kreditky dosáhly reprise.
jakkoliv pověst, že subskripění kurs rakouské
korunové renty bude stanoven 95.25, zavdala
podnět k prodejům papíru tohoto. Naposledy
bylo smýšlení dosti pevné. Státní dráhy zprá-
vami o stávce v Řešici, vídeňská tramway a tu-
recké losy byly poněkud chabější. Rakouská
korunová značně se zhoršila. Devise a valuty jen
nepatrně změněny.
x. Z Vídně, 14. června. (Telf. »N. L.
(Večerní burs a.) Kreditky 674.50 (po —.—)
uherské kreditky 677.50, anglobanka 278.—
bankovní jednota 478.—, unionka 556.—
länderbanka 411.—, státní dráha 669.—, jižní
dráha 105.50, polabská dráha 498.—, sovero-
západní dráha 479.50, turecké tabákové 294.—,
rýmavsko-muráňské 487.—, alpinky 468 50,
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko-
runová 92.85, turecké losy 107.—, marky za
hotové 117.55, na ultimo 117.53. Smýšlení
pevné.
Z Vídně, 14. června. (Závěrečné úřa dnt
kursy.)
Únorová renta . 98.45
společná s květ. 98.55
» stříb. 98.20
rakouská » zlatá 118 —
» kor. 95 80
uherská » zlatá 118 —-
92 8
» kor.
státní losy 1854 180.—
„ 186
po 500 zl. .
N L
Těšín
Vídeň
29
article
139.75
po 100 zl. . .
171.—
207.75
státní losy 1864
losy tisské . ..
144 40
» úvěrního úst.
399.50
394.50
vídeň. I. komun.
106.75
turecké losy ..
278.—
b. anglo-rakouská
477.—
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
677.—
uh. úvěrní banka
411.—
b. pro země rak.
555.—
vídeňská unionka
česká b. Union.
270.—
Živnost. banka .
bustěhradská A .
1084
duchcov. podmok.
Ivovskočernovická 531.—
Po silnějších prodejích kreditek byl
konec pevnejší na reprisu berlínského
trhu s papíry místními a na místní
koupě hodnot báňských.
Eskontní sazby 31/2, 31/2 procenta
úvěrní banka
30
article
Amslerodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl..
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
„ delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 I. st
delší lhůty . . . .
Nový York za 100 dol.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty . . .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublu
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 fr.
» delší lhůty.
Curych a Basilej šek a kr. lh
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
31
article
Berlinská bursa, 14. června. (Zvl.
telefonogr. »Nár. Listů«.) Bursa zahájena byla
smýšlením nerozhodným, nakloněným spíše
k dalším realisacím. Brzo v průběhu rozladéna
byla novým rapidním klesnutím certifikátů trans-
vaalské dráhy a teprve na konec se zase úhrad-
ními koupěmi a pevnými záznamy pařížskýmia
londýnskými trochu zotavila. Nas trhu bankovním
byla hned na začátku špatná nálada a podnikány
byly v kreditkách další prodeje. Průběh ob-
chodu byl na tomto trhu slabší, na konec však
dostavilo se dosti značné zlepšení a stouply
dískonto-komanditní o 1.75%%. obchodní spol.
o 1.5 proc., také ostatní hodnoty této kategorie
se zotavily. Chabá nálada byla na trhu do-
pravním, kde začala dráha transvaalská kursem
o 7.5 proc. nižším, později klesla až na 155.—
zotavila se však trochu a konči kursem 160 50
tedy o celých 24% níže než včera. Také státní
dráha byla slabší na vídeňské zprávy o roz-
šíření stávky v řešických železárnách. Švýcarské
dráhy vesměs nižší a znamenají: gotthardská
155.30, severovýchodní 103 20, Jura 98.90.
Paroplavební hodnoty a dráhy americké klidné
při kursech nevalně změněných. Na trhu bán-
ském bylo smýšlení dosti dobré, zejmena ke
konci bursy a zotavily se úhradními koupěmi
bochumské a Laura o 1.59. Uhlářské hodnoty
jen o malé zlomky lepší. Consolidace získala
2 proc. Na trhu kasovním převládaly dnes opět
prodeje, jenom že nebyly nalehavé, takže kur-
sovní niveau jen mírně se snížilo. Geis weider
o 5 proc., Schalker o 2, Orenstein o 2 proe.
Bursa
Laura
Jura 98.90
46
article
Diskonto
Německá banka
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . . .
Španělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
50
article
Z kasovních papírů: Concordia 262 60,
Eschweiler 213.40, Geisweider 155.10, Hoch-
dahl 180.75, Katovické 178.75, Wilhelm 158.25.
Phönix 148.50, Rh. Stahl 160.—, Schalker Gr.
340.—, Westfalia 170.50, Orenstein 130.—,
Rh. Metall 135.—, Hasper 149.50, Donners-
mark 183.50, Huldschinský 113.—, Vulean
200.—, Bismark 221.—, Caro 107.75, Hoesch
158.—, Georg-Marie 112.—, Königsborn 146.—,
Boesperde 112.30, Nordstern 208.50, Stadt-
berger 165.75, Kölner Bgw. 305.—,
Dodatečná bursa. Z Berlína, 14. června
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 143.—, jižní
dráha 25.—, darmštadtská banka 128.75, národní
banka 123.25, dortmundské 151.50, buštěhradská B.
—.— Northern 97.10, středomořské —.—, meri-
diona! —.—, gotthardská 155.30, švýc. centrál. —.—,
švýc. severovýchodní 103 20, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové:
Lauřina huť 200.50, dortmundské 60.80, bochumské
182.50, gelsenkirchenské 171.75, Hibernia 168. 75,
harpenské 173.75, Consolidace 322.60. — Smýšlení
pevně na úhrady-
rak. severozáp. dr.
497.—
polabská dráha
pražsko duchcov.
667.50
spol. st. dr. rak. uh.
jižní dráha
105.00
silniční dr. lit. A. 254.—
251.—
821.—
dunaj, paroplaveb.
rakouský Lloyd
pražská želez. sp. 1824.—
česká montan. sp. 1215.—
alpská montan. sp. 467.50
rým.muráň. spol. 485.—
rak. zbrojovka
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka.
severočeská uhlář.
západočeská ubl.
806.—
mostecká uhl. sp.
1305.—
Schodnica . ..
293.—
turecká tabák. rež.
devisa německá.
117.50
» londýnská 240. 10
» pařížská .
95.1
» curyšská . 95.10
dvacetifrank . . 19.07
marka papírová . 117.50
900.—
673.—
. 233.50
rub
Wilhelm 158.25
Stahl
Orenstein
Cara 107.75
Kölner Bgw
Lloyd
katovický
Westfalia
Hasper
Boesperde
Nordstern
Stadt
Berlín
Phönix 148.50
Schalker Gr
Donner
Huldschinský 113
Hoesch 158
darmštadtský banka
národní banka 123.25
Hibernia 168
Concordia 262 60
Eschweiler 213.40
Geisweider 155.10
GeorgMarie 112
Königsborn 146
Lauřin huť 200.50
Consolidace 322.60
marka