3
masthead
15. června 1901.
5
article
sobem obšírnějším, než se posud mohlo státi,
celou výzdobu Národního divadla a spolu upo-
zornili na jeho zejtřejší osvětlení, jakož prá-
vem i na ty, kdož zjednali si především zásluh
o vkusné, umělecky delikátní ozdobení divadelni
budovy.
V den příjezdu panovníkova soustředěn byl
všechen dekorační zřetel na loggii, kdežto k před-
včerejší jeho návštěvě okrášleny byly podjezda
schodiště do královské lože způsobem v pravdě
královským. A napsali jsme již svrchu, že obě
tyto části dekoračního programu dojdou svého
vrcholu zejtra večer, až z bohatého zášeří kvě-
tinové dékorace i se zlaté střechy, klenoucíse
majestátně nad budovou divadelní, rozlije se
moře světla nad Prahou.
Veškeru tuto dekoraci zřídil svým nákladem
a vlastní péčí zemský výbor, jímž je divadelní
budova spravována. Bylo by nespravedlivo, ač
mělo se to již prve státi, aby se výslovně ne
uvedlo především jméno inženýra zemského vý
beru p. Karla Skopce, jakožlo správce
divadelní budovy, dle jehožto disposic a jeho
zásluhou byla všechna výzdoba Národního di-
vadla pořízena. Mimo přebohaté vykrášlení loggie,
jakož i vstupu do královských místnosti,je
zvláště znamenitým dílem moderního umění okra-
šlovacího svrchu již několikrát jmenované, na
zejtřek chystané osvětlení divadelní budovy, kte-
réžto při dosavadních večerních a nočních zkou-
škách osvědčilo svrchovanou měrou dokonalost
svého zařízení, okouzlujíc četné passanty ne-
nadálým zapláním celé budovy. Pohled na ně
bude nejkrásnější z královského hradu praž-
ského, odkud bude se na ně vladař dívati, jak
zvedá se mohutně žhavými oblouky kopule nad
ostatní záplavu svítící Prahy.
Skopec
Praha
královský hrad pražitský
národní divadlo
6
article
Předvčerejší nepohoda s deštěm a vichrem
značně ohrozila přípravy k této světelné výzdobě
Instalace elektrického vedení po vnějšku budovy
trvala řadu dní, takořka týdny, a vzhledem k bez-
pečnosti divadla musíla býti provedena co nej
obezřeleji. Když pak za vrchního řízení p. inže-
nýra Skopce byla instalace dokončena a všechny
žárovky připojeny, nastal předvčerejší nečas
zle řádil po celé střeše, na níž zničil na 400
žárovek. Nezbylo, než podniknouti práci tu
valnou měrou znovu, a tak sotva že dostál
svému úkolu dekorace vstupu do královské lože,
musíl se technický apparát divadelní budovy
vrhnouti na opravu porouchaného vedení elek-
trického, čímž ovšem napjala se pracovní energie
divadelních strojníkův i jejich chefa do kraj
nosti. Za to bude bohdá výsledek té kromoby
čejné námahy skvělým dostinčiněním, jež mus
dojit výrazu i veřejným uznáním v pořadu ostat-
ních slavnostních referátů.
Jak jsme svrchu pověděli, poutala i květi-
nová, látková a plastická dekorace divadelní bu-
dovy všeobecnou pozornost, neušedši ani zvlášt-
nímu povšimnutí panovníkovu, jenž hned při
svém vjezdu mile byl upoután vzhledem průčelí
Národnílo divadla, odkudž mu na pozdrav za-
zněly slavnostní fanfáry ze Smetanovy » Libuše«.
Skopec
Smetanův
Libuše
Národnílo divadlo
7
article
Orkestr Národního divadla, jenž tuto skladbu
hrál, ukryt byl v zeleni vavřinových stromů a
rhododendronů, v pravém to háji svěžího rost-
linstva, vyplňujícího celé průčelí divadla. Stře-
dem této dekorace jest ústřední oblouk loggie,
kdež pod mohutným baldachýnem, zvedaným
zlacenými stožáry, stojí veliké poprsí panovní-
kovo. Od něho splývá purpurový koberec, na
němž střibrně se skví královský znak český,
kolem této hlavní dekorace krášleno je celé prů-
čeli těžkými koberci perskými a prapory v bar
vách zemských, jehož vůbec celá dekorace diva-
delní budovy udržuje národním, s černožlutým
přízdobami nekoketujícím rázem rovnováhu proti
nedaleké budově »české« spořitelny a značným
způsobem paralysuje vyzývavost její protičeské
výzdoby. V příčině ústřední dekorace v průčel
loggie budiž pověděno, že tato se provedla dle
náčrtku maliře p. Karla Štapíra.
Stejným způsobem jako loggie jest i ostaln
vnějšek divadla, třeba již měrou jednodušší.
dekorován. Chvojové pletence oplětají všechno
sloupoví, pnouce se i po mramorových kandelá-
brech před divadlem, a balkon nad podjezdem
— kdež včera byla zřízena tribuna pro dámy
zemského výboru a Společnosti Národního di
vadla — je na obou svých nárožích krášlen
mohutnými kyticemi, z nichž zejtra večer zá-
plane plno barevných žárovek.
Štapír
Orkestrálie národní divadlo
národní di
8
article
Všechna tato dekorace určena jest ovšem
nejenom na podívanou panovníkovi, ale i pro
oči těch nepřebledných zástupů, které se v těchto
dnech tísní a tísniti budou kolem Národního
divadla. Vrcholem bohatství však byla před-
včírem královsky pyšná výzdoba vjezdu a scho-
diště do divadla, kudy se vladař ubíral. Dvorní
skypáže stanuly v podjezdu, vykrášleném stro-
movim a kobercovou dekorací, a vchod do bu-
dovy ověšen byl rovněž látkami. Dvě třetiny
vstupu, jenž je pravidelně určen pro přijíždějící
obecenstvo, byly tentokráte zabrány pro vzácnou
návštěvu, kdežto obecenstvo ubíralo se krajním
valupem z podjezdu do vestibulu. V předsiní
pod schodištěm, kdež byl panovník očekáván
správou Národního divadla, stálo jeho poprsí —
dílo to prof. Poppa — a místnost byla ozářena
uprostřed exotické květeny a těžké ozdoby ko-
bercové ohnivou kyticí žárovek. Celé schodiště,
jakož i vstup do královských salonů skvělyse
osvětlením a mizely v zeleni květin, jichž plno
sneseno bylo i do rohů jednotlivých salonů
k zrcadlům. Královská lože zaskvěla se včera
ostatně novou a trvalou ozdobou: do modrého
boudoiru dán byl teď Hynaisův obraz »Zima«,
jímž deflnitivně dokončena výzdoba královských
místností — dílo to převzácné ceny umělecké
o němž příště promluví náš výtvarný referent
ve své rubrice způsohem podrobnějším.
Pyšná dekorace vchodu do královskýeh
místností vyplnila ovšem svůj úkol předvče-
rejším večerem, přístupna byvši pohledu jenom
několika málo osob, a právě proto nelzeji
aspoň stručným vylíčením nezachytit pro pamět
ostatních. Dvéře královské lože, s jejíhož prů-
čeli předvčírem po dlouhé době zase splýval
český znak v koberec vetkaný, uzavřelyse
znovu a snad zase na léta . . . Kéž doba,
jež odtud do příští návštěvy panovníkovy uplyne.
není tak dlouhá, jako byla doba dosavadní!
profesor
Popp
Hynaisův
národní divadlo
9
title
Politické zprávy zahraničné.
10
article
V Praze, 14. června.
Praha
11
article
Srbové n Bulhaři.
V měsíci dubnu bulharského exarcha
Cařihradě navštivil cestující dopisovatel petro
hradského »HoB. Bp.« a mezi jiným ptal se ho
na poměr Bulharů k Srbům. Exarch odpověděl,
že Bulhaři považují Srby za své hlavní nepřá-
tele a že Bulhar musí Srha ničit, kde ho polká,
aby se netlačil k Egejskému moři, kde je míst
jen pro Bulhary. Srbové nechť prý si hledají
východ k moři na jiné straně, k Jaderskému
moři.
Nyní oznamuje cařihradský dopisovate
»IIer. Bůg.«, N. Durnovo, že exarch byl povo-
lán na Vysokou Portu, aby pověděl, byla-li jeho
slova ruským novinářem ztlumočena věrně
Exarch odpověděl, že ano, a dodal, že Bulhař
obnoví vraždění Srhů v Makodonii, bude-
správce srbské mitropolie ve Skoplji. Firmilian.
vysvěcen za mitropolila, ano že zavraždí i s
mého Firmiliana.
Vláda o výroku exaréhově podala zprávu
sultanovi, jenž dostal takový strach, že vzkázal
na patriarchát, že si nepřeje vysvěcení Fi-
milianova.
»V ruského vyslance«, praví pisatel, »nikdo
tu nadějí neskládá, věda, že pro Bulhary pra-
cuje a jich se ujímá rakouský vyslanec baron
Calice, jejž podporují Anglie a Německo.«
Potěšlivější jest jiná zvésť o Srbsku a Bul
harsku.
Nedávno několik bulharských hraničárů
přešlo srbskou hranici a rubali tam dříví. Ale
hraničáři srbští je zpozorovali a zahnali dříve,
než pokácené dřiví mohli odvléci. Z toho vznikal
spor, jejž vláda srbská zkrátila návrhem, aby
se sestoupila smíšená komise, která by předse-
vzala přesnější označení hranice, aby příště
žádný rušitel hranice srbsko-bnlharské nemohl
se vymlouvati, že nevěděl, kudy hranice táhne.
Smíšená komise zahájila svou práci dne
14. t. m.
Srba
Bulhar
Exarch
N Durnův
Calic
Cařihrad
Anglie
Německo
Srbsko
12
article
Přistěhovalci do Bosny.
Pan Kallav sám to byl, kdo v posledním
zasedání delegací okupované země velebil jako
eldorádo cizinců. Se všech stran se tam cizine
slézají, až z dalekého Ruska přebíhají tam ko-
lonisté, kteří poznali, že v mohutném pravo-
slavném Rusku málo mohou prospěti katolieké
propagandě a proto rádi se dávají převáděti na
jiné působiště, kde propaganda, poživajíc mocn
ochrany, má naději na velké úspěchy.
Není pádnějšího důkazu, že domorodeům
v Bosně a Hercegovině dari se špatně, kdy
vlasti jejich staly se za okupace rájem cizo-
zemců. Není kriklavější illustrace ke smutným
poměrům v okupovaných zemích. Vláda sara-
jevská níčím tak neosvědčuje svou nepřizeň
domorodcům, jako tím, že cizincům dává před
nost a je odstrkuje. A ničím tak zřetelně jak
favorisováním cizinců neprozrazuje, že soustavné
zhoršovění poměrů domorodého obyvatelstva jes
v jejím programu a že toto obyvatelstvo nemůže
doufati v zlepšení svého stavu.
Podle úřadní zprávy uherské vlády vystě
hovalo se v měsíci dubnu z Uher, Slavonie
Chorvatska 20.000 lidí, kteří se většinou ode
brali do Bosny a Hercegoviny. Jsou to vesměs
katolíci, kteří přišli na mízinu a jichž otcovsky
se ujimá vláda bosenská, aby jim zbudoval
blahobyt na útraty domorodého obyvatelstva oku-
povaných zemí, jehož se vystěhovalo z vlastí za
doby okupace 150.000 hlav
Kallav
Bosna
Rusko
Boseň a Hercegovina
Uhry
Slavonie
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
13
article
Haličské zprávy z Ruského Polska.
Z Varšavy oznamují do »Kurýra Poznun-
ského«, že nový generál-gubernátor Čertkov začal
svou práci tam, kde přestal jeho předehůdce.
kníže Imeretinský, odvolán smrtí. Každý výrok
i výnos jeho nasvědčuje, že smírná politika
carova naproti Polákům se nezměnílu.
Dopisovatel stýská si, že polské list
v Haliči přínášejí z Ruského Polska
nepravdivé zprávy, což ruští Po-
láci nelibě nesou. »Nechceme«, praví,
»připisovati to zlé vůli a zúmyslnému uškozo-
vání bratřím, žijíeím pod žezlem ruským. Za
časů hr. Kalnokého tisk rakouský, od vlády
odvislý, řídíl se naproti Rusku taktikou: divide
et impera. Antagonism mezi Ruskem a Rakou-
skem ustoupil ve mnohé příčině společným zá-
jmům a nyní už jen orgány barvy pp. Wolfaa
Schönerera a neméně i »Neue Freie Presse«,
slovem orgány protislovanské mají
skutečný zájem na falšování zpráv z Ruského
Polska tak, aby ruská vláda dráždéna byla proti
Polákům a Poláci na vzájem proti Rusku«.
Lekce tato platí také našim domácím »Slo-
vanům«, kolportujícím z chorobné nenávisti
k Rusům haličské zprávy z Ruského Polskaa
Ruska mezi české obecenstvo.
Čertkov
Polák
Polsko
Varšava
Halič
Rusko
Neue Frei Presse
Poznunský
14
article
Ruský list k panovníkově návštěvě
v Praze.
Z ruských listů dosud jen »HoBoCrI« uva-
žují o významu návštěvy panovníkovy v Praze.
Listu se zdá, že v Rakousku schyluje se
k velikým reformám, a že dosavadní vládní
soustava dokonala společně s XIX. věkem. Je
si jen přát, aby naděje na reformy se usku-
tečnily a národové rakoušti nestali se oběti
nového, ještě těžšího podvodu. (Miněni tu bez-
pochyby Schmerling a Beust.) V zájmu
Ruska jest, aby Rakousko nebylo
pohlceno Německem, aby zacho-
valo svou samostatnost a upevnilo
své státní zřízení plodnými re-
formami. Rakousko-Uhersko, rozumějící své-
mu mezinárodnímu poslání, může býti nejlepší
hradbou proti pangermanismu. S tohoto stano-
viska úplně jest pochopitelno, že čeští poslanci
žádají, aby mezi Rakousko-Uherskem
a Ruskem uzavřen byl formalný
spolek. Ale i bez takového spolku může
býti dosaženo eíle, upevní li se v Rakousko-
Uhersku nová poliřika, jejížto známky začinají
už nyní obraceti k sobě zraky všech přátel
evropského míru.
Opět sesílení německého vojska.
Z Berlína se oznamuje pařížskému »Rap
pelu« tato sensační zpráva: »V ku-
loarech říšského sněmu se vypravuje, že ministr
války, opíraje se o výsledky posledního sčítání
lidu, které jak známo, vykazují veliký příbytek
obyvatelstva, má v úmyslu předložiti sněmu
osnovu zákona, žádající rozmnožení kontingentu
nováčků. Kvinkvenat (pětiletí) vyprší teprve
v měsíci březnu roku 1904. Ale německý minist
vojenství nechce vyčkati této lhůty a chce při
kročiti bezprostředně k podání návrhu v onom
smyslu.«
Veškeré francouzské listy živ
komentují tuto zprávu a táží se francouzskéh
ministra války, co proti tomu učiniti hodlá.
Schmerling
Beust
Praha
Rakousko
Rusko
Německo
Uhersko
Berlín
15
article
Otázka marocká.
Francouzské listy doufají, že otázka pro-
tektorátu Francie nad sulta-
nátem marockým bude co nejdříve
příznivě vyřízena. Veškeré velmoci ovropské
daly prý svůj souhlas, jediné Španělsko činí
malé překážky, týkající se spíše věcí druhu
podřízeného. Tomuto optimísmu odporuje ale
prohlášení vlády anglické v parlamentu, z něhož
nijak nevyzíral souhlas s protektorátem fran-
couzským, ba spíše pravý opak.
Dle zpráv oranského listu »Echo d' Orane
veškeré franeouzské vojenske
posádky, rozložené poďél hranie
alžírsko-marockých jsou ne-
obyčejně sesíleny a již plných
čtrnácte dní k hotovosti při-
praveny. Že situace jest velice vážná, tomu
nasvědčuje rovněž okolnost, že vojenská skla-
diště v Sidi Bel-Abběsu, ve Tlemcenu, v Bedu
a v Ain-Sefře dostala rozkazy, aby mě l
připravenu výzbroj, šat a mu-
nici nejen pro své reservy
nýbrž i pro jistý počet vojenských trestaneů.
jichž jest v Alžíru více než 4000, a kteří by
po prohlášení války byli ihned reintegrováni
vřaděni do svých bývalých pluků.
Zpravodaj »Paris Nouvelles« v Alžíru
oznamuje, že kaid Arfouť des Kebdana, původee
vraždy na panu Pouzetovi spáchané, byl po-
lapen, řetězy spoután a odveden do Zelouanu
a odtud dále až do Fézu.
Trest tento neminul se velikým účinkem n
marocké poddaně. Všichni okolní marabutové
vyslali své zástupce, aby vyslovili své nejhlubší
politování panu Louisovi nad onou vraždou.
d ' Oran
Paris Nouvelles
Pouzet
Louis
Francie
Španělsko
Sidi BelaAbběs
Tlemcen
Beda
AinSefra
Alžír
Zelouan
16
article
Ke klesání obyvatelstva v Irsku.
Výsledky sčitání lidu v Irsku byly uveřej
něny a některá data z nich jsme již přinesli
Ciíry ty jsou velmi smutné, značíť hrozny
úbytek obyvatelstva této ubohé země.
V roku 1841 čitalo Irsko 8,186.507 obyv.
roku 1861 5,798.907, roku 1881 5,174.836
a roku 1901 4,456.546 obyv.
Největší provincií irskou jest hrabství con-
noughtské, okres to čístě katolický a keltický
a právě zde lze konstatovati největší úbytek
50 za 50 let. Zmenšilť se počet obyvatelů z
1,420.725 v roce 1841 na 649.635v
roce 1901.
Číslice tyto jsou výmluvnými svědky
utrpení a strastech tohoto malého a nešťastného
národa.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Pořad
IV. sletu všesokolského v králov-
ském hlavním můstě Praze v
dnech 28., 29., 30. června a 1. čer-
vence 1901.
V pátek dne 28. června.
Vitání přijíždějících hosti na nádražích
uvádění jich ve vykázané byty.
Odpoledne koncert na Žofině
Večer: Přátelská sehůze na ostrově Žofin
ském. O 7. hod. slavnostní představení v Ná-
rodním divadle.
1. Proslov. 2. Slavnostní ouvertura.3
»Psohlavei«, opera od K. Kovařoviče. 4. Živ
obraz.
O 8. hod. Schůze soudců na Žofině
O 10. hod. Pozdravení cizích host.
V sobotu dne 29. června.
Žofina
K Kovařovič
Živa
Irsko
Praha
Ná
Žofina O 10
17
article
Ráno v 6 hodin závody na cvičišti n
Lelně.
O 7. hod. zkouška na cvičení ženskýc
odborů s kuželi.
O 10. hod. zkouška dorostu s tyčemi
O 11. hod. zkouška členstva na prostn
evičení.
Odpoledne o 5. hod. veřejné cvíčení na
Letné:
1. Nastoupení.
2. Prostná evíčení Sokolstva.
3. Vystoupení dorostu.
a) s tyčemi,
b) na nářadí, hry a závody.
4. Vystoupení ženských odborů
a) s kuželi,
b) na nářadí,
c) hry-
5. Cvičení host.
Večer lidová slavnost na výstavišti.
V neděli dne 30. června.
Ráno o 6. hod. dokončení závodů.
Dopoledne: Průvod o 9. hod. z Král. Vi
nohradů přes Václavské náměstí na Staroměst
ské náměstí, kdež vzdán bude pozdrav králov
ské Praze.
Pocta hostí zastupitelstvem města na rad
nici staroměstské.
Odpoledne o 5. hod. veřejné cvičení jedno
sokolských na evičišti na Letné.
1. Prostná cvičení Sokolstva.
2. Cvičení družstev na nářadích s jedním
střídáním.
3. Cvičení společná na 32 koních.
4. Cvičení moravsko-slezské obce So
kolské.
5. Vzorná cvičení společná
a) prostná,
b) s kuželi.
Večer o 8. hod. Přátelský večer v sálo
žofínském a vinohradském Národním domě
V pondělí dne 1. července.
Dopoledne: Výlet.
Odpoledne o 5. hod. cvičení jízdy
kolské:
1. Rej jezdecká.
2. Voltižování.
3. Hry jezdecké, cviky se šavlí a kopím
4. Překroky a skoky
5. Pořadová cvičení.
Večer slavnost na rozchodnou.
Král
Letná
Václavský náměstí
ský náměstí
Praha
Lelně
národní dům
O 11
18
article
Vstupenky na cvičiště budou během krátké
doby úplně rozprodány. Pro sobotní veřejné cvičení
zbývá již nepatrný počeť lístků. Rovněž jest čilá
poptávka po lístcích pro druhý den. Finanční odbor
účastníky z venkova důtklivě upozorňuje, aby si
zavčas lístky zakoupili, poněvadž o dnech sletu více
žádných neobdrží. Rozesílání vstupenek na venek
končí neodvolatelně dnem 24. června. Vzhledem k
stále docházejícím dotazům po cenách vstupenek
oznamujeme tímto způsobem opětně ceny jednotli-
vých listků. Pro 29. a 30. červen prodávají se
a) lože s 8 sedadly po 60 K, v předprodeji p
50 K, lože se 6 sedadly po 50 K, v předprodeji p
40 K; b) sedadla: po 5 K, v předprodeji po 4 k
po 4 K. v předprodeji po 3 K, po 3 K, v předpro-
deji po 2 K: c) k stání po 1 K 60 hal., v před-
prodeji po 1 K.
Vstupenky k stání pro členy spolků (m i m
jednoty sokolské) pro studenty na vykázání
se legitimací, pro dělnictvo a děti prodávají se po
60 hal. Na jedno sedadlo možno místo dospěléh
umístiti dvě dítky ve stáří od 4 do 8 let.
Cena vstupenek k veřejnému cvičení jízdy
sokolské dne 1. července odpoledne obnáší n
všechna místa polovici cen, stanovených pro dny
29. a 30. června.
Vstupenky k závodům dne 29. června ed 6.
hod. ranní do 11. hod. dopol. konaným, prodávají
se toliko k stání po 2 K. Vstupenky tyto pro ve-
řejné cvičení odpolední platnosti nemají.
19
article
Prodej vstupenek vyřizuje finaněn
odbor sletový ve slavnostní kance-
láři. Vstupenky na venek zasílají se
jen na předem zaslaný obnos k rukám
pokladníka slavnostního výboru Edvarda Warausa
v Praze—I., Stará rychta. Při objednávce budiž po-
znamenáno, pro který den má býti vstupenka
odeslána. K objednávce vstupenek budiž
přiložen obnos 40 hal, k uhražení poštov-
ného (doporučeně).
Upozornění pro účastníky sletu
z jednot sokolských. Každý účastník
sletu z jednot sokolských musí být
opalřen slavnostním odznakem. S od-
znakem se vydává pro každého jednotlivce legiti-
mace (tištěná průkázka se jménem člena a'přislušné
jednoty) za tím účelem, aby se zamezilo všeliké zne-
užití slavnostního odznaku.
Přesně vyplněná legitimace musí být opatřena
razíikem jednoty a podpisem starosty její. Bez legiti
mace nemá odznak platnosti, neboť tvoří s touto je-
diný celek. Za legitimaci se ovšem zvláště neplatí
Odznakem kovovým bude každý účastník zevně ozna-
čen a legitimací musí zjistiti totožnost své osoby.
Edvard Warausa v Praga
20
article
Poplatek slavnostní určen pro každého účastníka na
3 K. Legitimací se vykázavší mají volný vstup
do veškerých zábav, na cvičiště a nárok na hro-
madné ubytování. Do slavnostního průvod u při-
poštěni toliko členové v kroji sokolském, slavnostním
odznakem opatření. Pro ženské odbory vydá-
vají se odznaky s legitimací toliko cvičenkám. Vý-
hody jsou stejně. S objednávkou budiž za-
slán příslušný obnos s poštovným 45h
S rozesiláním odznaků s legitimacemi bylo v těchto
dnech započato.
K slavnostnímu představení »Pso-
hlavci« v Národním divadle v pátek dne 28. června
prodávají se vštupenky toliko v knihkupectví Alex
Storch syn v Praze I. na Staroměstském náměstí za
obvyklé ceny operní.
Na společné ubytování mají nárok tolik
účastníci sletu, slavnostním odznakem opatření, vy-
kážíli se řádně vyplněnou slavnostní legitimací
Lhůta k přihláškám prodloužena do
17. t. m. Za vyřízení pezději došlých přihlášek ne-
bere ubyťovací odbor zodpovědnost. Boposud přihlá-
šeno k hromadnému ubytování 7000 Sokolů.
Bývalá »kadetka«, kdež ubytována bude polovice
všech účastníků, jest uvedena nákladem 2000 K v
stav k ubytování úplně způsobilý a opatřena za
účelem tím vším možným pohodllm. Cvičenky žen-
ských odborů budou ubytovány ve vyšší dívčí škole
v Praze II. ve Vedičkové ul.
Pamětní spis vydán bude u příležitosti ve-
řejného vystoupení jízdy sokolské o sletu všesokol-
ském.
Slavnostní kancelář nalezá sev
Praze II., ve Vodičkově ul. čís. 33.
Storch
Praha
staroměstský náměstí
Vedičková ulice
Vodičkův ulice
Pso
národní divadlo
vysoký dívčit škola v Praga II
Sokol
Praga II
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pomlouvači Prahy. Jakýsi Paloczy,
který nedávno ještě jmenoval se svým poctivým
židovsko-allemanským jmenem Pereles, popisuje
v »Pester Journalu« Prahu a vykládá, jak prý
něměina u nás je pronásledována, jak cizinee
ani v nejelegantnějším hotelu pražském, neumí-li
česky, od sklepníka ani odpovědi nedostane,
jak prý eizinec v Praze vůbec na pospas je
dán českému terrorismu a české nesnášelivosti.
A přece prý byla Praha ještě před čtyřiceti lety
většinou německá. Napočtěno prý zde 60 pro-
cent Němců a pouze 40 procent Čechů! Tím
prý se ovšem vysvětluje, proč cizinci nyní se
Praze vyhýbají a proč prý nejelegantnější hotel
pražský »Grandhotel« musil býti zrušen a vě-
nován německým studentům. Kdo prý by se
také do Prahy odvážil; k vůli několikadennímu
pobytu prý se nebude učiti česky, aby dovedl
rozřešiti české hieroglyřy na nárožích ulic. Pan
Pareles byl dle této ukázky v »německém domě«
velmi dobře zpracován. Napsal jen to, co mu
bylo na Příkopech našeptáno. Maďar, který vy-
týká nám Čechům násili na Němcích spáchané.
Palocza
Němec
Čecho
Pareles
Maďar
Praha
německý dům
22
article
My že Němcům bráníme ve volném životě ná-
rodním, my že z nich násilím chceme nadělat
Čechů! Čte-li nesmysl ten zdejší. Němec, mne
si potěšením ruce, jak »hloupého Maďara« na-
pálil. Hloupý Maďar měl by ale míti na mysli,
jak on sám s Němci zatočil. Chce-li pan Pe-
reles živou mocí počítat, ať zjistí číselně,
mnoho-li bylo před čtyřicet i lety Němců
v Uhrách a mnoho-li jich tam dnes. A mnoho-
statistika maďarská tam napočítala slovenského
lidu a mnoho-li ho tam je ve skutečnosti. To
by byly cifry! Odkud sebral pan Pereles cifry
z roku 1856 nevíme, však tvrzení, že Praha
byla tehdy většinou německá, je tak směšné
drzé zároveň, že bychom se ponížili to vyvra-
ceti. Je pravda: v době duchovní a politické
poroby, v době metternichovské a pozdější ba-
chovské žilo v Praze velmi mnoho lidí,
národně neuvědomělých a vlažných, ale Němci
ti čeští Procházkové, Slavíkové, Vaňkové atd.
třeba že německy mluvili, věru nebyli. Že Němee
nebo cizinec, neznající česky, nedostane v praž-
ském hostinci odpovědi? Vypsali bychom cenu,
kde by se nalezl hostinský nebo jeho číšník,
který by oproti hostu-cizinci tak se zachoval,
jak to líčí pan Pereles. Nechť to zkusí tento
pán a poručí si v hostinci německého domu,
čeho si přeje, po česku a nechť učiní tak pán
ten v měšťanské besedě české po německu.
Němec
Čecho
Maďar
Pereles
Procházka
Slavíková
Vaněk
Uhry
Praha
23
article
Uvidí, jak pochodí. Z německého domu ho vy-
hodí, v měšťanské besedě české ho budou sklep-
níci obskakovat. Zdali pak v Pešti opatřena
jsou nároží ulic německými nápisy? My tam
jiných než maďarských neviděli. A zle by po-
chodil, kdo by se odvážil porušiti něčím ryze
maďarský ráz Pešti. Jaká je národní »volnoste
v Maďarii, toho nejvýmluvnějším dokladem je
pan Paloczy sám. Aby mohl udělat karriéru,
musil pomaďařit vlastní své jméno. U nás dosud
žádnému Čechu s německým jmenem —a
máme jich chvála bohu dost — nenapadlo dát
se překřuit.
— Nesprávné dedukce. Netřeba, aby
chom teprve označovali stanovisko své v příčině
národního smíru. Přejeme si do tě duše a přáli
jsme sí vždy z hlubin srdce, aby národové, ji
Palocza
Čech
Pešť
Netřeba
24
article
obývají tuto krásnou, požehnanou zemi, podali
si ruce k smíru. My to byli, kteří myšlenku t
propagovali a kteří za ni trpěli v době, kdy
touha po klídu a pokoji nebyla ve všech
vrstvách společnosti naší tak obecnou. Vzpo-
meňme jen dra. Sladkovského a divokého ne-
urvalého boje proti straně svobodomyslná. Proto
máme legitimaci o věci té mluvit, proto jsme
kompetentními v ohledu tom. Však jakého do-
máháme se smíru? Takového nikdy, za který
bychom nuceni byli obětovati svou národní dů-
stojnost a hrdost a při tom zřící se práva,
které na naše potomky dochovati je svatou po-
vinností naší. Jako rovní s rovnými smířime se
ihned, však neztrpíme, aby pod jakýmkoli prae-
textem, pod jakoukoli záminkou, byl nám odejmut
třeba jen stín naprostého rovného práva. Byli jsme
pány v této zemi, byli jsme zde národem prvním
a jediným. Stihlo nás neštěstí a kruté následky
jeho. Smířili jsme se s nimi, uznali jsme zménu
poměrů, jež zatím nastala a připustili Němce
vedle sebe. Klademe důraz na to vedle
— nikoli nad sebe. Stojíce na podkladě
obnoveného zřízení zemského, nežádáme nic vice,
než co dopřáno Němcům, však s menší mírou
práv než oni nespokojíme se zde nikdy . . . ..
Tolik jsme pokládali za nutné odpověděti n
falešné dedukce, jež vyvozují německé listy a
patrně i němečtí politikové z návštěvy císařské.
Představují si věc tak, my že ustoupíme z po-
žadavků svých a tím že se Němcům přiblížíme.
Sladkovský
Němec
25
article
Oni že na svém stanovisku setrvají, my ale
zřeknem se toho, co tvoří obsah našich desi-
derií a požadavků. Tolik-li očekávají Němci,
pak jsou na strašně bludné cestě a my nevá-
háme je vyvésti z toho klamu, jsouce přesvěd-
čeni, že v národě českém nikdo nás nebude
desavouovati. Je to předovším politická naivnost
domnívati se do nás, že za účelem vyrovnání
moci i práva, my, kteří práva toho máme va
skutečnosti tak málo, učiníme ústupky těm,
kteří v jazykových a národních prívilegiich
tonou. Jak vůbec možno mluviti o nějakém
národním smíru, když se strany německé hned
předem se hlásá, že to, co vytkli Němci v po-
věstném svatodušním programu, je minimem
toho, nač by ve připadně smiřovací transakci
přistoupiti mohli? Je-li skutečně úmyslem jejich
tak se zachovati, potom o nějakém národním
smíru nelze ani mluvít. Domněnka, že by ve
směru tom mohla učiniti nějakou zménua
způsobiti obrat eisařova návštéva, je na-
prosto lichá.
— Cesta ministra dra Rezka do Lito-
měřic. Telegramy po několik dnů rozhlašovaly,
že ministr dr. Rezek nebude provázeli císate
do Litoměřic a z toho vyvozovány důsledky.
Ačkoliv jsme již sdělili, že zprávy ony byly
úplně bezpodstatné, přece vracíme se k této
okolnosti ještě jednou a sice z toho důvodu,
abychom se zmínili o episodě, která se stala
ve středu při příjezdu císaře do Prahy. Jakmile
totiž panovník odpověděl na oslovení starosty
dra Srba, přistoupil k ministru dru. Rezkovi a
pravil mu: »Vy mne budete i na dále
doprovázet!« Tím byly definitivně zapla-
šeny všechny kombinace, z Vídně pocházejicl.
— Polský hlas o návštévě Prahy.
Němec
Rezek
Srba
Litoměřice
Praha
Vídeň
26
article
Krakovský »Czas« přináší z péra p. Wlad-
slawa Szajnochy, účastníka III. sjezdu
přírodozpytců a lékařů českých, nadšený feuille-
ton o král. hlav. městě českém. »Kdo za po-
zdního večera květnového nehleděl se strání Pe-
třína na rozsvěcující se čáry světel pražských
mostů i všech ulic — praví pisatel — kdo při
západu slunce od Strahova nebo s Hradčan
neunášel se velkolepým pohledem na širokéi
tak různotvárně nakupené budovy Starého i No-
vého města, ten je věru chudší o krajinářský
dojem, jakého třeba pohledati.« . . . V jiném
odstavei čteme: »Hledě na historické i monu-
mentálné stavby města, na novodobé stavby
veřejné i domy soukromé, na výklady a ob-
chody bohaté, na neobyčejně živý ruch pouličný,
tramwayový, povozový i pěší, máš dokonslý
dojem velkého, bohatého hlavního města, jež
s napjetím všech sil pracuje, aby si osvojilo
všecky vymoženosti novodobého komfortu i ev-
ropské vzdělanosti« . . . . »Známkou Prahy
charakteristickou a zvláště českého obyvatelstva
města zdá se býti především ta okolnost, že se
životná míza města neustále doplňuje z venkov-
ského lidu celých Čech a nikoli ze živlů dávno
po městsku žijících. Ty postavy, zvláště ženské,
zdravím, silou i životem kypící, jež po stecha
stech potkáváš ať na Příkopě nebo na vltavském
Nábřeží, anebo odpoledne svátečně upravené,
v pěkných a tak rozsáhlých sadech městských,
svědčí o tom, že teprve v první, nejvýše ve
druhé generaci náležejí do města, nepodlehnuvše
dosud otravným vlivům jeho ovzduší« . . .
český
Strahov
Hradčany
Praha
Čechy
27
article
Dále se rozpisuje návštěvník o českém úsill
kulturním, obdivuje musea a sbírky, naznačuje,
co hotovo, čeho ještě dosíci třeba. »Na kaž-
dém poli vědy panuje v Čechách značný
ruch a to nejen ve hlavních městech, ale i po
městech krajských i nejodlehlejších. Je někdy
až na podiv, že se tu vydávají díla, ať už rázu
vzácnějšího, ať pro širší veřejnost určená, přece
však na tolik odborná, že by z pravidla sotva
mohla právem počítati na několik desítek odbě-
ratelův — a přece pro taková díla najdou s
nakladatelé a autor dostane svůj honorář av
hotovosti. Jak je to možno? .. . Tím, že všecky
stavy a třídy účastní se v tom ruchu novodo-
bém: soukromník i kupec, úřadník i velkostat-
kář, že všickni se cíti částmi celku a nikdy
mezi nimi nebylo tak ostrých sporů kulturnich,
jak se vídí v Polsce.« Velmi se zamlouvala
autoru úprava Českého musea. »S Britským
museem v Londýně nikdo arci na kontinenta
nemůže rivalisovat, ale museum království če-
ského může směle se postaviti po bok cisař-
skému ve Vídni i museím v Paříži, v Brusselu
a v Berlíně, a čásť na př. mineralogická co do
bohatství a upravení svého je prvořadná« . ..
Dále se rozpisuje autor o obrazárně v Rudol-
finu, o výstavě Krasoumné jednoty a o Národ-
ním divadle. Je pln obdivu nad českou operou
i činohrou. O představení Zeyerovy »Sulamit«,
kterému byl přítomen, praví: »Jakmile si úcho
polské navykne na určité zvláštnosti českého
jazyka, když přemůže některé první přírozené
obtíže vnímací, pak je přímo na podiv, jak
zvučně a melodicky dovede zníti český veršv
deklamaci.« Autor vyslovuje své uznání hercůn
i pěvcům, které viděl a slyšel, umělcům, ktep
poznal a končí: »V Čechách možno se ce
svědčit očividně, kterak sílv národní, dlov“ pe
Zeyerův
Sulamit
Čechy
Londýn
Vídeň
Paříž
Brusel
Berlín
Rudol
Český muzeum