ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 12440d50-660d-11dc-8a9b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 48, place 63, org 13, work 6
1 masthead
Strana á.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. června 1901.
4 masthead
Císlo 163.
5 article
sobem obšírnějším, než se posud mohlo státi, celou výzdobu Národního divadla a spolu upo- zornili na jeho zejtřejší osvětlení, jakož prá- vem i na ty, kdož zjednali si především zásluh o vkusné, umělecky delikátní ozdobení divadelni budovy. V den příjezdu panovníkova soustředěn byl všechen dekorační zřetel na loggii, kdežto k před- včerejší jeho návštěvě okrášleny byly podjezda schodiště do královské lože způsobem v pravdě královským. A napsali jsme již svrchu, že obě tyto části dekoračního programu dojdou svého vrcholu zejtra večer, až z bohatého zášeří kvě- tinové dékorace i se zlaté střechy, klenoucíse majestátně nad budovou divadelní, rozlije se moře světla nad Prahou. Veškeru tuto dekoraci zřídil svým nákladem a vlastní péčí zemský výbor, jímž je divadelní budova spravována. Bylo by nespravedlivo, ač mělo se to již prve státi, aby se výslovně ne uvedlo především jméno inženýra zemského vý beru p. Karla Skopce, jakožlo správce divadelní budovy, dle jehožto disposic a jeho zásluhou byla všechna výzdoba Národního di- vadla pořízena. Mimo přebohaté vykrášlení loggie, jakož i vstupu do královských místnosti,je zvláště znamenitým dílem moderního umění okra- šlovacího svrchu již několikrát jmenované, na zejtřek chystané osvětlení divadelní budovy, kte- réžto při dosavadních večerních a nočních zkou- škách osvědčilo svrchovanou měrou dokonalost svého zařízení, okouzlujíc četné passanty ne- nadálým zapláním celé budovy. Pohled na ně bude nejkrásnější z královského hradu praž- ského, odkud bude se na ně vladař dívati, jak zvedá se mohutně žhavými oblouky kopule nad ostatní záplavu svítící Prahy.
Skopec Praha královský hrad pražitský národní divadlo
6 article
Předvčerejší nepohoda s deštěm a vichrem značně ohrozila přípravy k této světelné výzdobě Instalace elektrického vedení po vnějšku budovy trvala řadu dní, takořka týdny, a vzhledem k bez- pečnosti divadla musíla býti provedena co nej obezřeleji. Když pak za vrchního řízení p. inže- nýra Skopce byla instalace dokončena a všechny žárovky připojeny, nastal předvčerejší nečas zle řádil po celé střeše, na níž zničil na 400 žárovek. Nezbylo, než podniknouti práci tu valnou měrou znovu, a tak sotva že dostál svému úkolu dekorace vstupu do královské lože, musíl se technický apparát divadelní budovy vrhnouti na opravu porouchaného vedení elek- trického, čímž ovšem napjala se pracovní energie divadelních strojníkův i jejich chefa do kraj nosti. Za to bude bohdá výsledek té kromoby čejné námahy skvělým dostinčiněním, jež mus dojit výrazu i veřejným uznáním v pořadu ostat- ních slavnostních referátů. Jak jsme svrchu pověděli, poutala i květi- nová, látková a plastická dekorace divadelní bu- dovy všeobecnou pozornost, neušedši ani zvlášt- nímu povšimnutí panovníkovu, jenž hned při svém vjezdu mile byl upoután vzhledem průčelí Národnílo divadla, odkudž mu na pozdrav za- zněly slavnostní fanfáry ze Smetanovy » Libuše«.
Skopec Smetanův Libuše Národnílo divadlo
7 article
Orkestr Národního divadla, jenž tuto skladbu hrál, ukryt byl v zeleni vavřinových stromů a rhododendronů, v pravém to háji svěžího rost- linstva, vyplňujícího celé průčelí divadla. Stře- dem této dekorace jest ústřední oblouk loggie, kdež pod mohutným baldachýnem, zvedaným zlacenými stožáry, stojí veliké poprsí panovní- kovo. Od něho splývá purpurový koberec, na němž střibrně se skví královský znak český, kolem této hlavní dekorace krášleno je celé prů- čeli těžkými koberci perskými a prapory v bar vách zemských, jehož vůbec celá dekorace diva- delní budovy udržuje národním, s černožlutým přízdobami nekoketujícím rázem rovnováhu proti nedaleké budově »české« spořitelny a značným způsobem paralysuje vyzývavost její protičeské výzdoby. V příčině ústřední dekorace v průčel loggie budiž pověděno, že tato se provedla dle náčrtku maliře p. Karla Štapíra. Stejným způsobem jako loggie jest i ostaln vnějšek divadla, třeba již měrou jednodušší. dekorován. Chvojové pletence oplětají všechno sloupoví, pnouce se i po mramorových kandelá- brech před divadlem, a balkon nad podjezdem — kdež včera byla zřízena tribuna pro dámy zemského výboru a Společnosti Národního di vadla — je na obou svých nárožích krášlen mohutnými kyticemi, z nichž zejtra večer zá- plane plno barevných žárovek.
Štapír Orkestrálie národní divadlo národní di
8 article
Všechna tato dekorace určena jest ovšem nejenom na podívanou panovníkovi, ale i pro oči těch nepřebledných zástupů, které se v těchto dnech tísní a tísniti budou kolem Národního divadla. Vrcholem bohatství však byla před- včírem královsky pyšná výzdoba vjezdu a scho- diště do divadla, kudy se vladař ubíral. Dvorní skypáže stanuly v podjezdu, vykrášleném stro- movim a kobercovou dekorací, a vchod do bu- dovy ověšen byl rovněž látkami. Dvě třetiny vstupu, jenž je pravidelně určen pro přijíždějící obecenstvo, byly tentokráte zabrány pro vzácnou návštěvu, kdežto obecenstvo ubíralo se krajním valupem z podjezdu do vestibulu. V předsiní pod schodištěm, kdež byl panovník očekáván správou Národního divadla, stálo jeho poprsí — dílo to prof. Poppa — a místnost byla ozářena uprostřed exotické květeny a těžké ozdoby ko- bercové ohnivou kyticí žárovek. Celé schodiště, jakož i vstup do královských salonů skvělyse osvětlením a mizely v zeleni květin, jichž plno sneseno bylo i do rohů jednotlivých salonů k zrcadlům. Královská lože zaskvěla se včera ostatně novou a trvalou ozdobou: do modrého boudoiru dán byl teď Hynaisův obraz »Zima«, jímž deflnitivně dokončena výzdoba královských místností — dílo to převzácné ceny umělecké o němž příště promluví náš výtvarný referent ve své rubrice způsohem podrobnějším. Pyšná dekorace vchodu do královskýeh místností vyplnila ovšem svůj úkol předvče- rejším večerem, přístupna byvši pohledu jenom několika málo osob, a právě proto nelzeji aspoň stručným vylíčením nezachytit pro pamět ostatních. Dvéře královské lože, s jejíhož prů- čeli předvčírem po dlouhé době zase splýval český znak v koberec vetkaný, uzavřelyse znovu a snad zase na léta . . . Kéž doba, jež odtud do příští návštěvy panovníkovy uplyne. není tak dlouhá, jako byla doba dosavadní!
profesor Popp Hynaisův národní divadlo
9 title
Politické zprávy zahraničné.
10 article
V Praze, 14. června.
Praha
11 article
Srbové n Bulhaři. V měsíci dubnu bulharského exarcha Cařihradě navštivil cestující dopisovatel petro hradského »HoB. Bp.« a mezi jiným ptal se ho na poměr Bulharů k Srbům. Exarch odpověděl, že Bulhaři považují Srby za své hlavní nepřá- tele a že Bulhar musí Srha ničit, kde ho polká, aby se netlačil k Egejskému moři, kde je míst jen pro Bulhary. Srbové nechť prý si hledají východ k moři na jiné straně, k Jaderskému moři. Nyní oznamuje cařihradský dopisovate »IIer. Bůg.«, N. Durnovo, že exarch byl povo- lán na Vysokou Portu, aby pověděl, byla-li jeho slova ruským novinářem ztlumočena věrně Exarch odpověděl, že ano, a dodal, že Bulhař obnoví vraždění Srhů v Makodonii, bude- správce srbské mitropolie ve Skoplji. Firmilian. vysvěcen za mitropolila, ano že zavraždí i s mého Firmiliana. Vláda o výroku exaréhově podala zprávu sultanovi, jenž dostal takový strach, že vzkázal na patriarchát, že si nepřeje vysvěcení Fi- milianova. »V ruského vyslance«, praví pisatel, »nikdo tu nadějí neskládá, věda, že pro Bulhary pra- cuje a jich se ujímá rakouský vyslanec baron Calice, jejž podporují Anglie a Německo.« Potěšlivější jest jiná zvésť o Srbsku a Bul harsku. Nedávno několik bulharských hraničárů přešlo srbskou hranici a rubali tam dříví. Ale hraničáři srbští je zpozorovali a zahnali dříve, než pokácené dřiví mohli odvléci. Z toho vznikal spor, jejž vláda srbská zkrátila návrhem, aby se sestoupila smíšená komise, která by předse- vzala přesnější označení hranice, aby příště žádný rušitel hranice srbsko-bnlharské nemohl se vymlouvati, že nevěděl, kudy hranice táhne. Smíšená komise zahájila svou práci dne 14. t. m.
Srba Bulhar Exarch N Durnův Calic Cařihrad Anglie Německo Srbsko
12 article
Přistěhovalci do Bosny. Pan Kallav sám to byl, kdo v posledním zasedání delegací okupované země velebil jako eldorádo cizinců. Se všech stran se tam cizine slézají, až z dalekého Ruska přebíhají tam ko- lonisté, kteří poznali, že v mohutném pravo- slavném Rusku málo mohou prospěti katolieké propagandě a proto rádi se dávají převáděti na jiné působiště, kde propaganda, poživajíc mocn ochrany, má naději na velké úspěchy. Není pádnějšího důkazu, že domorodeům v Bosně a Hercegovině dari se špatně, kdy vlasti jejich staly se za okupace rájem cizo- zemců. Není kriklavější illustrace ke smutným poměrům v okupovaných zemích. Vláda sara- jevská níčím tak neosvědčuje svou nepřizeň domorodcům, jako tím, že cizincům dává před nost a je odstrkuje. A ničím tak zřetelně jak favorisováním cizinců neprozrazuje, že soustavné zhoršovění poměrů domorodého obyvatelstva jes v jejím programu a že toto obyvatelstvo nemůže doufati v zlepšení svého stavu. Podle úřadní zprávy uherské vlády vystě hovalo se v měsíci dubnu z Uher, Slavonie Chorvatska 20.000 lidí, kteří se většinou ode brali do Bosny a Hercegoviny. Jsou to vesměs katolíci, kteří přišli na mízinu a jichž otcovsky se ujimá vláda bosenská, aby jim zbudoval blahobyt na útraty domorodého obyvatelstva oku- povaných zemí, jehož se vystěhovalo z vlastí za doby okupace 150.000 hlav
Kallav Bosna Rusko Boseň a Hercegovina Uhry Slavonie Chorvatsko Bosna a Hercegovina
13 article
Haličské zprávy z Ruského Polska. Z Varšavy oznamují do »Kurýra Poznun- ského«, že nový generál-gubernátor Čertkov začal svou práci tam, kde přestal jeho předehůdce. kníže Imeretinský, odvolán smrtí. Každý výrok i výnos jeho nasvědčuje, že smírná politika carova naproti Polákům se nezměnílu. Dopisovatel stýská si, že polské list v Haliči přínášejí z Ruského Polska nepravdivé zprávy, což ruští Po- láci nelibě nesou. »Nechceme«, praví, »připisovati to zlé vůli a zúmyslnému uškozo- vání bratřím, žijíeím pod žezlem ruským. Za časů hr. Kalnokého tisk rakouský, od vlády odvislý, řídíl se naproti Rusku taktikou: divide et impera. Antagonism mezi Ruskem a Rakou- skem ustoupil ve mnohé příčině společným zá- jmům a nyní už jen orgány barvy pp. Wolfaa Schönerera a neméně i »Neue Freie Presse«, slovem orgány protislovanské mají skutečný zájem na falšování zpráv z Ruského Polska tak, aby ruská vláda dráždéna byla proti Polákům a Poláci na vzájem proti Rusku«. Lekce tato platí také našim domácím »Slo- vanům«, kolportujícím z chorobné nenávisti k Rusům haličské zprávy z Ruského Polskaa Ruska mezi české obecenstvo.
Čertkov Polák Polsko Varšava Halič Rusko Neue Frei Presse Poznunský
14 article
Ruský list k panovníkově návštěvě v Praze. Z ruských listů dosud jen »HoBoCrI« uva- žují o významu návštěvy panovníkovy v Praze. Listu se zdá, že v Rakousku schyluje se k velikým reformám, a že dosavadní vládní soustava dokonala společně s XIX. věkem. Je si jen přát, aby naděje na reformy se usku- tečnily a národové rakoušti nestali se oběti nového, ještě těžšího podvodu. (Miněni tu bez- pochyby Schmerling a Beust.) V zájmu Ruska jest, aby Rakousko nebylo pohlceno Německem, aby zacho- valo svou samostatnost a upevnilo své státní zřízení plodnými re- formami. Rakousko-Uhersko, rozumějící své- mu mezinárodnímu poslání, může býti nejlepší hradbou proti pangermanismu. S tohoto stano- viska úplně jest pochopitelno, že čeští poslanci žádají, aby mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem uzavřen byl formalný spolek. Ale i bez takového spolku může býti dosaženo eíle, upevní li se v Rakousko- Uhersku nová poliřika, jejížto známky začinají už nyní obraceti k sobě zraky všech přátel evropského míru. Opět sesílení německého vojska. Z Berlína se oznamuje pařížskému »Rap pelu« tato sensační zpráva: »V ku- loarech říšského sněmu se vypravuje, že ministr války, opíraje se o výsledky posledního sčítání lidu, které jak známo, vykazují veliký příbytek obyvatelstva, má v úmyslu předložiti sněmu osnovu zákona, žádající rozmnožení kontingentu nováčků. Kvinkvenat (pětiletí) vyprší teprve v měsíci březnu roku 1904. Ale německý minist vojenství nechce vyčkati této lhůty a chce při kročiti bezprostředně k podání návrhu v onom smyslu.« Veškeré francouzské listy živ komentují tuto zprávu a táží se francouzskéh ministra války, co proti tomu učiniti hodlá.
Schmerling Beust Praha Rakousko Rusko Německo Uhersko Berlín
15 article
Otázka marocká. Francouzské listy doufají, že otázka pro- tektorátu Francie nad sulta- nátem marockým bude co nejdříve příznivě vyřízena. Veškeré velmoci ovropské daly prý svůj souhlas, jediné Španělsko činí malé překážky, týkající se spíše věcí druhu podřízeného. Tomuto optimísmu odporuje ale prohlášení vlády anglické v parlamentu, z něhož nijak nevyzíral souhlas s protektorátem fran- couzským, ba spíše pravý opak. Dle zpráv oranského listu »Echo d' Orane veškeré franeouzské vojenske posádky, rozložené poďél hranie alžírsko-marockých jsou ne- obyčejně sesíleny a již plných čtrnácte dní k hotovosti při- praveny. Že situace jest velice vážná, tomu nasvědčuje rovněž okolnost, že vojenská skla- diště v Sidi Bel-Abběsu, ve Tlemcenu, v Bedu a v Ain-Sefře dostala rozkazy, aby mě l připravenu výzbroj, šat a mu- nici nejen pro své reservy nýbrž i pro jistý počet vojenských trestaneů. jichž jest v Alžíru více než 4000, a kteří by po prohlášení války byli ihned reintegrováni vřaděni do svých bývalých pluků. Zpravodaj »Paris Nouvelles« v Alžíru oznamuje, že kaid Arfouť des Kebdana, původee vraždy na panu Pouzetovi spáchané, byl po- lapen, řetězy spoután a odveden do Zelouanu a odtud dále až do Fézu. Trest tento neminul se velikým účinkem n marocké poddaně. Všichni okolní marabutové vyslali své zástupce, aby vyslovili své nejhlubší politování panu Louisovi nad onou vraždou.
d ' Oran Paris Nouvelles Pouzet Louis Francie Španělsko Sidi BelaAbběs Tlemcen Beda AinSefra Alžír Zelouan
16 article
Ke klesání obyvatelstva v Irsku. Výsledky sčitání lidu v Irsku byly uveřej něny a některá data z nich jsme již přinesli Ciíry ty jsou velmi smutné, značíť hrozny úbytek obyvatelstva této ubohé země. V roku 1841 čitalo Irsko 8,186.507 obyv. roku 1861 5,798.907, roku 1881 5,174.836 a roku 1901 4,456.546 obyv. Největší provincií irskou jest hrabství con- noughtské, okres to čístě katolický a keltický a právě zde lze konstatovati největší úbytek 50 za 50 let. Zmenšilť se počet obyvatelů z 1,420.725 v roce 1841 na 649.635v roce 1901. Číslice tyto jsou výmluvnými svědky utrpení a strastech tohoto malého a nešťastného národa. Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Pořad IV. sletu všesokolského v králov- ském hlavním můstě Praze v dnech 28., 29., 30. června a 1. čer- vence 1901. V pátek dne 28. června. Vitání přijíždějících hosti na nádražích uvádění jich ve vykázané byty. Odpoledne koncert na Žofině Večer: Přátelská sehůze na ostrově Žofin ském. O 7. hod. slavnostní představení v Ná- rodním divadle. 1. Proslov. 2. Slavnostní ouvertura.3 »Psohlavei«, opera od K. Kovařoviče. 4. Živ obraz. O 8. hod. Schůze soudců na Žofině O 10. hod. Pozdravení cizích host. V sobotu dne 29. června.
Žofina K Kovařovič Živa Irsko Praha Ná Žofina O 10
17 article
Ráno v 6 hodin závody na cvičišti n Lelně. O 7. hod. zkouška na cvičení ženskýc odborů s kuželi. O 10. hod. zkouška dorostu s tyčemi O 11. hod. zkouška členstva na prostn evičení. Odpoledne o 5. hod. veřejné cvíčení na Letné: 1. Nastoupení. 2. Prostná evíčení Sokolstva. 3. Vystoupení dorostu. a) s tyčemi, b) na nářadí, hry a závody. 4. Vystoupení ženských odborů a) s kuželi, b) na nářadí, c) hry- 5. Cvičení host. Večer lidová slavnost na výstavišti. V neděli dne 30. června. Ráno o 6. hod. dokončení závodů. Dopoledne: Průvod o 9. hod. z Král. Vi nohradů přes Václavské náměstí na Staroměst ské náměstí, kdež vzdán bude pozdrav králov ské Praze. Pocta hostí zastupitelstvem města na rad nici staroměstské. Odpoledne o 5. hod. veřejné cvičení jedno sokolských na evičišti na Letné. 1. Prostná cvičení Sokolstva. 2. Cvičení družstev na nářadích s jedním střídáním. 3. Cvičení společná na 32 koních. 4. Cvičení moravsko-slezské obce So kolské. 5. Vzorná cvičení společná a) prostná, b) s kuželi. Večer o 8. hod. Přátelský večer v sálo žofínském a vinohradském Národním domě V pondělí dne 1. července. Dopoledne: Výlet. Odpoledne o 5. hod. cvičení jízdy kolské: 1. Rej jezdecká. 2. Voltižování. 3. Hry jezdecké, cviky se šavlí a kopím 4. Překroky a skoky 5. Pořadová cvičení. Večer slavnost na rozchodnou.
Král Letná Václavský náměstí ský náměstí Praha Lelně národní dům O 11
18 article
Vstupenky na cvičiště budou během krátké doby úplně rozprodány. Pro sobotní veřejné cvičení zbývá již nepatrný počeť lístků. Rovněž jest čilá poptávka po lístcích pro druhý den. Finanční odbor účastníky z venkova důtklivě upozorňuje, aby si zavčas lístky zakoupili, poněvadž o dnech sletu více žádných neobdrží. Rozesílání vstupenek na venek končí neodvolatelně dnem 24. června. Vzhledem k stále docházejícím dotazům po cenách vstupenek oznamujeme tímto způsobem opětně ceny jednotli- vých listků. Pro 29. a 30. červen prodávají se a) lože s 8 sedadly po 60 K, v předprodeji p 50 K, lože se 6 sedadly po 50 K, v předprodeji p 40 K; b) sedadla: po 5 K, v předprodeji po 4 k po 4 K. v předprodeji po 3 K, po 3 K, v předpro- deji po 2 K: c) k stání po 1 K 60 hal., v před- prodeji po 1 K. Vstupenky k stání pro členy spolků (m i m jednoty sokolské) pro studenty na vykázání se legitimací, pro dělnictvo a děti prodávají se po 60 hal. Na jedno sedadlo možno místo dospěléh umístiti dvě dítky ve stáří od 4 do 8 let. Cena vstupenek k veřejnému cvičení jízdy sokolské dne 1. července odpoledne obnáší n všechna místa polovici cen, stanovených pro dny 29. a 30. června. Vstupenky k závodům dne 29. června ed 6. hod. ranní do 11. hod. dopol. konaným, prodávají se toliko k stání po 2 K. Vstupenky tyto pro ve- řejné cvičení odpolední platnosti nemají.
19 article
Prodej vstupenek vyřizuje finaněn odbor sletový ve slavnostní kance- láři. Vstupenky na venek zasílají se jen na předem zaslaný obnos k rukám pokladníka slavnostního výboru Edvarda Warausa v Praze—I., Stará rychta. Při objednávce budiž po- znamenáno, pro který den má býti vstupenka odeslána. K objednávce vstupenek budiž přiložen obnos 40 hal, k uhražení poštov- ného (doporučeně). Upozornění pro účastníky sletu z jednot sokolských. Každý účastník sletu z jednot sokolských musí být opalřen slavnostním odznakem. S od- znakem se vydává pro každého jednotlivce legiti- mace (tištěná průkázka se jménem člena a'přislušné jednoty) za tím účelem, aby se zamezilo všeliké zne- užití slavnostního odznaku. Přesně vyplněná legitimace musí být opatřena razíikem jednoty a podpisem starosty její. Bez legiti mace nemá odznak platnosti, neboť tvoří s touto je- diný celek. Za legitimaci se ovšem zvláště neplatí Odznakem kovovým bude každý účastník zevně ozna- čen a legitimací musí zjistiti totožnost své osoby.
Edvard Warausa v Praga
20 article
Poplatek slavnostní určen pro každého účastníka na 3 K. Legitimací se vykázavší mají volný vstup do veškerých zábav, na cvičiště a nárok na hro- madné ubytování. Do slavnostního průvod u při- poštěni toliko členové v kroji sokolském, slavnostním odznakem opatření. Pro ženské odbory vydá- vají se odznaky s legitimací toliko cvičenkám. Vý- hody jsou stejně. S objednávkou budiž za- slán příslušný obnos s poštovným 45h S rozesiláním odznaků s legitimacemi bylo v těchto dnech započato. K slavnostnímu představení »Pso- hlavci« v Národním divadle v pátek dne 28. června prodávají se vštupenky toliko v knihkupectví Alex Storch syn v Praze I. na Staroměstském náměstí za obvyklé ceny operní. Na společné ubytování mají nárok tolik účastníci sletu, slavnostním odznakem opatření, vy- kážíli se řádně vyplněnou slavnostní legitimací Lhůta k přihláškám prodloužena do 17. t. m. Za vyřízení pezději došlých přihlášek ne- bere ubyťovací odbor zodpovědnost. Boposud přihlá- šeno k hromadnému ubytování 7000 Sokolů. Bývalá »kadetka«, kdež ubytována bude polovice všech účastníků, jest uvedena nákladem 2000 K v stav k ubytování úplně způsobilý a opatřena za účelem tím vším možným pohodllm. Cvičenky žen- ských odborů budou ubytovány ve vyšší dívčí škole v Praze II. ve Vedičkové ul. Pamětní spis vydán bude u příležitosti ve- řejného vystoupení jízdy sokolské o sletu všesokol- ském. Slavnostní kancelář nalezá sev Praze II., ve Vodičkově ul. čís. 33.
Storch Praha staroměstský náměstí Vedičková ulice Vodičkův ulice Pso národní divadlo vysoký dívčit škola v Praga II Sokol Praga II
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pomlouvači Prahy. Jakýsi Paloczy, který nedávno ještě jmenoval se svým poctivým židovsko-allemanským jmenem Pereles, popisuje v »Pester Journalu« Prahu a vykládá, jak prý něměina u nás je pronásledována, jak cizinee ani v nejelegantnějším hotelu pražském, neumí-li česky, od sklepníka ani odpovědi nedostane, jak prý eizinec v Praze vůbec na pospas je dán českému terrorismu a české nesnášelivosti. A přece prý byla Praha ještě před čtyřiceti lety většinou německá. Napočtěno prý zde 60 pro- cent Němců a pouze 40 procent Čechů! Tím prý se ovšem vysvětluje, proč cizinci nyní se Praze vyhýbají a proč prý nejelegantnější hotel pražský »Grandhotel« musil býti zrušen a vě- nován německým studentům. Kdo prý by se také do Prahy odvážil; k vůli několikadennímu pobytu prý se nebude učiti česky, aby dovedl rozřešiti české hieroglyřy na nárožích ulic. Pan Pareles byl dle této ukázky v »německém domě« velmi dobře zpracován. Napsal jen to, co mu bylo na Příkopech našeptáno. Maďar, který vy- týká nám Čechům násili na Němcích spáchané.
Palocza Němec Čecho Pareles Maďar Praha německý dům
22 article
My že Němcům bráníme ve volném životě ná- rodním, my že z nich násilím chceme nadělat Čechů! Čte-li nesmysl ten zdejší. Němec, mne si potěšením ruce, jak »hloupého Maďara« na- pálil. Hloupý Maďar měl by ale míti na mysli, jak on sám s Němci zatočil. Chce-li pan Pe- reles živou mocí počítat, ať zjistí číselně, mnoho-li bylo před čtyřicet i lety Němců v Uhrách a mnoho-li jich tam dnes. A mnoho- statistika maďarská tam napočítala slovenského lidu a mnoho-li ho tam je ve skutečnosti. To by byly cifry! Odkud sebral pan Pereles cifry z roku 1856 nevíme, však tvrzení, že Praha byla tehdy většinou německá, je tak směšné drzé zároveň, že bychom se ponížili to vyvra- ceti. Je pravda: v době duchovní a politické poroby, v době metternichovské a pozdější ba- chovské žilo v Praze velmi mnoho lidí, národně neuvědomělých a vlažných, ale Němci ti čeští Procházkové, Slavíkové, Vaňkové atd. třeba že německy mluvili, věru nebyli. Že Němee nebo cizinec, neznající česky, nedostane v praž- ském hostinci odpovědi? Vypsali bychom cenu, kde by se nalezl hostinský nebo jeho číšník, který by oproti hostu-cizinci tak se zachoval, jak to líčí pan Pereles. Nechť to zkusí tento pán a poručí si v hostinci německého domu, čeho si přeje, po česku a nechť učiní tak pán ten v měšťanské besedě české po německu.
Němec Čecho Maďar Pereles Procházka Slavíková Vaněk Uhry Praha
23 article
Uvidí, jak pochodí. Z německého domu ho vy- hodí, v měšťanské besedě české ho budou sklep- níci obskakovat. Zdali pak v Pešti opatřena jsou nároží ulic německými nápisy? My tam jiných než maďarských neviděli. A zle by po- chodil, kdo by se odvážil porušiti něčím ryze maďarský ráz Pešti. Jaká je národní »volnoste v Maďarii, toho nejvýmluvnějším dokladem je pan Paloczy sám. Aby mohl udělat karriéru, musil pomaďařit vlastní své jméno. U nás dosud žádnému Čechu s německým jmenem —a máme jich chvála bohu dost — nenapadlo dát se překřuit. — Nesprávné dedukce. Netřeba, aby chom teprve označovali stanovisko své v příčině národního smíru. Přejeme si do tě duše a přáli jsme sí vždy z hlubin srdce, aby národové, ji
Palocza Čech Pešť Netřeba
24 article
obývají tuto krásnou, požehnanou zemi, podali si ruce k smíru. My to byli, kteří myšlenku t propagovali a kteří za ni trpěli v době, kdy touha po klídu a pokoji nebyla ve všech vrstvách společnosti naší tak obecnou. Vzpo- meňme jen dra. Sladkovského a divokého ne- urvalého boje proti straně svobodomyslná. Proto máme legitimaci o věci té mluvit, proto jsme kompetentními v ohledu tom. Však jakého do- máháme se smíru? Takového nikdy, za který bychom nuceni byli obětovati svou národní dů- stojnost a hrdost a při tom zřící se práva, které na naše potomky dochovati je svatou po- vinností naší. Jako rovní s rovnými smířime se ihned, však neztrpíme, aby pod jakýmkoli prae- textem, pod jakoukoli záminkou, byl nám odejmut třeba jen stín naprostého rovného práva. Byli jsme pány v této zemi, byli jsme zde národem prvním a jediným. Stihlo nás neštěstí a kruté následky jeho. Smířili jsme se s nimi, uznali jsme zménu poměrů, jež zatím nastala a připustili Němce vedle sebe. Klademe důraz na to vedle — nikoli nad sebe. Stojíce na podkladě obnoveného zřízení zemského, nežádáme nic vice, než co dopřáno Němcům, však s menší mírou práv než oni nespokojíme se zde nikdy . . . .. Tolik jsme pokládali za nutné odpověděti n falešné dedukce, jež vyvozují německé listy a patrně i němečtí politikové z návštěvy císařské. Představují si věc tak, my že ustoupíme z po- žadavků svých a tím že se Němcům přiblížíme.
Sladkovský Němec
25 article
Oni že na svém stanovisku setrvají, my ale zřeknem se toho, co tvoří obsah našich desi- derií a požadavků. Tolik-li očekávají Němci, pak jsou na strašně bludné cestě a my nevá- háme je vyvésti z toho klamu, jsouce přesvěd- čeni, že v národě českém nikdo nás nebude desavouovati. Je to předovším politická naivnost domnívati se do nás, že za účelem vyrovnání moci i práva, my, kteří práva toho máme va skutečnosti tak málo, učiníme ústupky těm, kteří v jazykových a národních prívilegiich tonou. Jak vůbec možno mluviti o nějakém národním smíru, když se strany německé hned předem se hlásá, že to, co vytkli Němci v po- věstném svatodušním programu, je minimem toho, nač by ve připadně smiřovací transakci přistoupiti mohli? Je-li skutečně úmyslem jejich tak se zachovati, potom o nějakém národním smíru nelze ani mluvít. Domněnka, že by ve směru tom mohla učiniti nějakou zménua způsobiti obrat eisařova návštéva, je na- prosto lichá. — Cesta ministra dra Rezka do Lito- měřic. Telegramy po několik dnů rozhlašovaly, že ministr dr. Rezek nebude provázeli císate do Litoměřic a z toho vyvozovány důsledky. Ačkoliv jsme již sdělili, že zprávy ony byly úplně bezpodstatné, přece vracíme se k této okolnosti ještě jednou a sice z toho důvodu, abychom se zmínili o episodě, která se stala ve středu při příjezdu císaře do Prahy. Jakmile totiž panovník odpověděl na oslovení starosty dra Srba, přistoupil k ministru dru. Rezkovi a pravil mu: »Vy mne budete i na dále doprovázet!« Tím byly definitivně zapla- šeny všechny kombinace, z Vídně pocházejicl. — Polský hlas o návštévě Prahy.
Němec Rezek Srba Litoměřice Praha Vídeň
26 article
Krakovský »Czas« přináší z péra p. Wlad- slawa Szajnochy, účastníka III. sjezdu přírodozpytců a lékařů českých, nadšený feuille- ton o král. hlav. městě českém. »Kdo za po- zdního večera květnového nehleděl se strání Pe- třína na rozsvěcující se čáry světel pražských mostů i všech ulic — praví pisatel — kdo při západu slunce od Strahova nebo s Hradčan neunášel se velkolepým pohledem na širokéi tak různotvárně nakupené budovy Starého i No- vého města, ten je věru chudší o krajinářský dojem, jakého třeba pohledati.« . . . V jiném odstavei čteme: »Hledě na historické i monu- mentálné stavby města, na novodobé stavby veřejné i domy soukromé, na výklady a ob- chody bohaté, na neobyčejně živý ruch pouličný, tramwayový, povozový i pěší, máš dokonslý dojem velkého, bohatého hlavního města, jež s napjetím všech sil pracuje, aby si osvojilo všecky vymoženosti novodobého komfortu i ev- ropské vzdělanosti« . . . . »Známkou Prahy charakteristickou a zvláště českého obyvatelstva města zdá se býti především ta okolnost, že se životná míza města neustále doplňuje z venkov- ského lidu celých Čech a nikoli ze živlů dávno po městsku žijících. Ty postavy, zvláště ženské, zdravím, silou i životem kypící, jež po stecha stech potkáváš ať na Příkopě nebo na vltavském Nábřeží, anebo odpoledne svátečně upravené, v pěkných a tak rozsáhlých sadech městských, svědčí o tom, že teprve v první, nejvýše ve druhé generaci náležejí do města, nepodlehnuvše dosud otravným vlivům jeho ovzduší« . . .
český Strahov Hradčany Praha Čechy
27 article
Dále se rozpisuje návštěvník o českém úsill kulturním, obdivuje musea a sbírky, naznačuje, co hotovo, čeho ještě dosíci třeba. »Na kaž- dém poli vědy panuje v Čechách značný ruch a to nejen ve hlavních městech, ale i po městech krajských i nejodlehlejších. Je někdy až na podiv, že se tu vydávají díla, ať už rázu vzácnějšího, ať pro širší veřejnost určená, přece však na tolik odborná, že by z pravidla sotva mohla právem počítati na několik desítek odbě- ratelův — a přece pro taková díla najdou s nakladatelé a autor dostane svůj honorář av hotovosti. Jak je to možno? .. . Tím, že všecky stavy a třídy účastní se v tom ruchu novodo- bém: soukromník i kupec, úřadník i velkostat- kář, že všickni se cíti částmi celku a nikdy mezi nimi nebylo tak ostrých sporů kulturnich, jak se vídí v Polsce.« Velmi se zamlouvala autoru úprava Českého musea. »S Britským museem v Londýně nikdo arci na kontinenta nemůže rivalisovat, ale museum království če- ského může směle se postaviti po bok cisař- skému ve Vídni i museím v Paříži, v Brusselu a v Berlíně, a čásť na př. mineralogická co do bohatství a upravení svého je prvořadná« . .. Dále se rozpisuje autor o obrazárně v Rudol- finu, o výstavě Krasoumné jednoty a o Národ- ním divadle. Je pln obdivu nad českou operou i činohrou. O představení Zeyerovy »Sulamit«, kterému byl přítomen, praví: »Jakmile si úcho polské navykne na určité zvláštnosti českého jazyka, když přemůže některé první přírozené obtíže vnímací, pak je přímo na podiv, jak zvučně a melodicky dovede zníti český veršv deklamaci.« Autor vyslovuje své uznání hercůn i pěvcům, které viděl a slyšel, umělcům, ktep poznal a končí: »V Čechách možno se ce svědčit očividně, kterak sílv národní, dlov“ pe
Zeyerův Sulamit Čechy Londýn Vídeň Paříž Brusel Berlín Rudol Český muzeum