ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1207b390-8f16-11dd-bfdf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 118, person 59, work 6, org 13
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 14. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 222.
4 article
Naranni a večerní listy předplácí ne V Praze v administraci: na měsie. . . . . na čavrt leta . . . . 8 K — s dvojí doná škou amásle,. . . . . K s na čtvrt leta :. ve filiálkách: na másle . sKa Pošton a měslo, . . . . . na čtvrt ista . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou s měsie. n dvrt lsta: . . k
Praha
5 article
ečerní dání- V drobném prodeji ranní číslo o sobě za s večerní . . za d Va filiálkách na venkověi ranní čislo- večerní . lnserátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijím administrace v Marianské ul., a Tam nncházejí se táž redakce, tiskárna a sxpediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevrnesů.
Virginie
6 article
V Praze, 14. srpna. Jedno slovo ozývá se dnes ve všech ví- deňských listech a jeden svorný jásot nad po- rážkou domnělé ideje, které slovo to skrývá Všechny listy píší o „panslavismu“ a radují se z toho, že mu byl balkánskými válkami vykopán hrob, který pomáhalo také kopati Rusko. Slovo revise pomalu již mízí z úvah. ačkoliv podivuhodným jest, že Rusko dosud oficiálně nesdělilo, že by ustoupilo od po- žadavku revise, a naopak vyskytují se zprávy. že Francie bude nyní podporovati požadavky Ruska. Chování velmocí v otázce revise je doposud tajemné, ale faktem zůstává tolik. že protestní klausule Bulharska v mírovém protokolu v otázce Kavaly byla dílem rumun- ským, aby se rychleji dospělo k míru a snad také, aby se posloužilo zájmům trojspolku. Vídeňští oficiosové, kterým patrně leží zájem Bulharska přece jen hodně daleko, hleděliv minulých dnech zmásti svým boucharonstvím francouzský tisk i ruskou a bulharskou veřej- nost, aby zakryly skutečný úspěch trojspol- kové politiky na Balkáně a aby ještě více po- štvali Srby a Bulhary navzájem. Německo za- tím upoutává pevněji Rumunsko a Řecko k trojspolku, Rakousko rozeštvává Srby a Bul- hary, jimž vštěpuje nenávist a nedůvěru k Rusku a zmenšuje význam slovanského vlivu a moci na Balkáně na minimum. Politika Ra- kousko-Uherska a Německa se ve skutečnosti doplňuje s tím rozdílem, že Německo koná toliko sympatickou stránku té politikyv Rumunsku, Řecku i Srbsku a klidí za to po silu svého obchodu a průmyslu, kdežto rakou- ská politika je beranem, jenž svojí nesympa- thickou rolí zatlačuje náš obchod a průmysl z celého Balkánu ke strašlivé pohromě celého našeho hospodářského života.
Srba Bulhar Praha Rusko Francie Bulharsko Balkán Německo Rumunsko Řecko Rakousko Srbsko RakouskýUhersko
7 article
Vídeňské listy, třeba se v některých pří- mo mluvilo o konci hr. Berchtolda a jeho po- litiky, přece s uspokojením vítají výsledek toho díla, zníčení slovanského vlivu a živlu na Bal- káně. Nyní už všechny přiznávají barvu. I roz- vážná „Zeit“, která vyčítá tolik zdánlivých „úspěchů“ hr. Berchtoldovi, obrací se proti „panslavistickým“ choutkám Ruska v otázc Kavaly. „Deutsches Volksblatt“ v článku dle označení z informovaných kruhů raduje se z neúspěchů ruské diplomacie, která nedo- vedla zabrániti druhé válce, a praví, že „slo- vanská věc byla zřejmě v Petrohradě pocho- vána „Reichspost“ v nadšeném úvodníku o vze- stupu Řecka chválí Venizela a jeho chytrost. s jakou dovedl vyvolati a podporovati my- šlenku balkánského svazu a využíti jeho ví- tězství nad Tureckem ve prospěch — Řecka.
Berchtold Bala Rusko Petrohrad Řecko Turecko Deutsches Volksblatt
8 article
Tato radost „Reichspostu“ jest jistě trochu nepříjemnou Srbsku a jeho účasti na úspěších a vzrůstu Řecka. „Reichspost“ projevuje veli- kou radost ze zvětšení Rumunska i Řecka. států neslovanských, jejichž vzrůstem bylo Slovanstvo na Balkáně poraženo strašněji. nežli samo Turecko. Svůj vítězný jásot konči větou: „Panslavismus na Balkáně zvítězil smrtelně, západní Evropa zbavila se nebez- pečí, které nejvíce a v prvé řadě ohrožovalo naši monarchii.“ S Rumunskem utvrzuje dobré styky „Fremdenblatt“, a „N. W. Tagblatt“ aby úlohy byly dobře rozděleny, slibuje zase něco Bulharsku a štve je proti Rusku. Vše- chny tři role dohromady spojuje „Neue Freie Presse“. Dokazuje, že Rakousko-Uhersko šlo na bukurešťské konferenci s Rumunskem, stejně jako dříve hájilo vždy Rumunska proti Rusku a zastávalo se i v poslední době jeho nároků na Silistrií. Viní Rusko z neštěstí Bul- hsrska, jemuž vyčítá, že stálo ve službách „panslavismu“, volá ke všem neslovanským národům, aby se se spojily proti strašidlu „panslavismu“ Je zřejmo, co znamená v německých ústech boj proti „panslavismu“. Je to boj proti slovanským národům, který se stále žádá Germánstvem po naší politice vnitřní i zahra- niční a který se nyní žádá i po spojencích Srbska Rumunsku i Řecku. Zdá se, že Srbsko samo ucítí v nejbližší době v zajetí svých ny- nějších přátel, trojspolku oddaných, že hlav- ním výtěžkem balkánských bojů bylo poko- ření slovanské věci na Balkáně, kterému — jak jsme říkali — mělo býti zabráněno za každou cenu. A zdá se, že pro Bulhary i Srby vysvitne brzo zase jediné možné východisko ke zlepšení slovanské věci na Balkáně: smín a spolupráce v zájmu slovanských států a slo- vanského vlivu na Balkáně.
N W Bulhar Srba Řecko Rumunsko Balkán Turecko Evropa Bulharsko Rusko Rakousko Uhersko Silistrie Srbsko Neue Frei Presse
9 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Ruský tisk o bukureštském míru. Veškerý ruský tisk až na ojedinělé výjim- ky je s výsledkem bukureštské konferencea s bukureštským mírem nespokojen a pokládá jej jen za jakýsi delší klid zbraní, ale nespa- třuje v něm skutečného a trvalého míru. V Petrohradě jsou přesvědčeni, že nejen Bul- harsko učiní všechna opatření, aby pomstilo dnešní své ponížení, nýbrž ani Makedonci vú- zemích, připadnuvších Srbsku a Řecku, neza- chovají klidu a s dvojnásobným rozhořčením vystupovati budou proti novým svým pánům. Dle náhledu petrohradských politických kruhů tedy bukureštský mír nepřinesl uklidnění Bal- kánu, nýbrž nad tímto bouřlivým krajem na- hromadil jen ještě černější mraky. Návrat bulharského vojska do Solije. Ze Sofije, 13. srpna. (Ag. tel. bulg.) Včera byl zahájen návrat vojska do Sofije. Vojác jsou obyvatelstvem bouřlivě vítáni a zasypá- váni květinami. Když se vojsko ubírá kolem královského paláce, pořádá králi nadšené ovace. Ze Solije, 14. srpna. Listy nadšeně vítaj vracející se armádu a praví, že bulharské vej- sko vrací se do svých domovů, aniž by bylo potřeno. Není žádnou porážkou, jestliže voj- sko nemůže bojovati proti pěti frontám Vojsko, které s nadšením táhlo do boje, bude ochotno v každém momentě opět přihlásitise ku svým praporům.
Makedonec Petrohrad Srbsko Řecko Solija Bala
10 article
Bulharští uprchlíci z Makedonie ohlašují nové boje. Ze Sofije, 13. srpna. (Ag. tel. bulg.) Bul harští uprchlíci z Makedonie zaslali včera siru Edvardu Greyovi, hr. Berchtoldovi a markýz di San Giulianovi telegram, ve kterém prote- stují proti míru bukureštskému, který nazý vají skvrnou evropské civilisace, a prohlašují že po ztrátě svého majetku zbavení všech prostředků k životu, srbskou a řeckou armá- dou vydrancování a na své cti poskvrněni budou spatřovati svůj jediný a naléhavý úkol v tom, od nynějška vésti krvavý a úporný bol proti novým pánům své země a proti utlačo- vatelům národa svého. Uprchlíci obracejí se k mocnostem s prosbou, aby z Makedonie by- la utvořena autonomní provincie pod ochra- nou mocností, a aby takto byl zaručen svo- bodný vývoj obyvatelstva makedonského, bez rozdílu národnosti a náboženství, protože je to jediným prostředkem zajistiti politickou rovnováhu na Balkáně. Ze Sofije, 14. srpna. 150.000 makedon- ských uprchlíků zaslalo velmocem prosbu, aby odmítly schválení bukurešťského míru, nebot makedonští obyvatelé, kteří po desetiletío existenci bojovali, nechtějí se nyní ocitnouti pod jhem Srbska a Řecka. Jinak museli by po- kračovati v bojích již dříve vedených. poli byli včera zatčeni tři důstojníci bulharšů. Soudí se, že jsou tam ještě jiní důstojníci ukryti.
Grey Berchtold San Giuliano Makedonie Balkán Sofijá Srbsko Řecko
11 article Rakousko na prospěch Bulharska.
Rakousko na prospěch Bulharska. Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) „Neues Wiener Tagblatt“ píše: Z informo va- né strany dostáváme toto sdělení: Ofici- ální prohlášení Ruska k otázce revise do- sud stále ještě nebylopodáno. Ať bu- de stanovisko kabinetu petrohradského ko- nečně jakékoliv, je přece nepochybno, že Rakousko-Uhersko bude se snažit i na dále zmírniti usta- novení míru bukurešťského na prospěch Bulharska. Rakousko-Uhersko a revise mírové smlouvy. Z Vídně, 14. srpna. Mimo všechno očeká- vání prohlašuje se dnes oficielně, že pře obrat v ruské politice,, kterým nastala nová situace, Rakousko-Uhersko setrvá na dosavad- ním stanovisku a vynasnaží se, aby zamezilo přílišné pokoření Bulharska. Prohlášení toto je hodně nesrozumitelné. Důslednost rakousko- uherské vlády jest sice úctyhodná, ale skorem šílená. Není hříchem zahájiti nějakou akci, je- jíž pozdější bezúspěšnost se ukáže, ale jest hrubou chybou, jestliže i potom setrvá na sta- novisku, které k ničemu nevede. Jest to plý- tvání energií a zároveň chybou, která znemož- ňuje pozdější obrat. Jestliže má Rakousko- Uhersko vůbec nějaký životní zájem na Bal- káně, tož jest to v první řadě slušný a snesi- telný poměr s bezprostředním jihovýchodním sousedem. se Srbskem. Na tomto životním zá- imu bylo již tolik hřešeno, že nelze hříchy snadno odčiniti. Poslední spáchán byl právě posledních dnech. Kdyby rakousko-uherský kabinet nebyl tak ostentativně dal si nahléd- nouti do karet, kdyby nebyl tak eklafantně
Rakousko Bulharsko Vídeň Rusko Uhersko RakouskoUhersko Bala Srbsko Ofice kabinet petrohradský kočnít Neue Wiener
12 article
přesvědčil celý svět, že nejde mu toliko o zne- možnění přílišného pokoření Bulharska jako spíše o zmenšení úspěchu Srbska, byla by snad i revisní otázka jinak Evropou řešena. Ale není divu, že v okamžiku, když poznalo Rusko oč vlastně Rakousko-Uhersku jde, petrohrad- ský kabinet ochladl nápadně v revisním nadše- ní a nechal Rakousko-Uhersko na holičkách tak, jako bylo v této akci opuštěno i Něme- ckem. Dnes jest jisto, že k revisi nedojde a lestliže Rakousko-Uhersko trvá na svém sta- novisku, pak musí tento postup v Srbsku býti přijímán s největši nedůvěrou vůči monarchii. Když už jde Rakousko-Uhersku o pomoc pro Bulharsko, tož jistě může použíti příležitosti a zakročiti se steinou vehemencí, jak chovalo se při vzniku otázky revisní, proti Turecku záležitosti drinopolské. V této záležitosti Ra- kousko-Uhersko jistě isolováno nebude a stej- ně silidí také dík Bulharska. Rakouský zájem o práva národností v Make- douii a Thrakií. Z Paříže, 14. srpna. Z Bělehradu sděluje se „Tempsu“: Na podnět Rakouska vyjednává se mezi balkánskými státy znovu o zárukách. které by se poskytly různým národnostemv Makedonii a Thrákii. Rakousko-Uhersko má. jak se praví, na těchto vyjednáváních zvláštní zájem, protože četní Albánci stanou se srb- skými státními občany. Budou-li míti vyjed- návání ta příznivý výsledek, nebude buku- rešťský mír v tomto ohledu sice měněn, ale bude rozšířen.
Albánec Bulharsko Srbsko Evropa Rusko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Turecko kouskoUhersko Paříž Bělehrad Temps Makedonie Thrákie
13 article
ků dopisoval si s králem Konsťantine m. v jednom z těchto dopisů napsal: „Bojuji za vaše práva jako tigr.“ Kromě toho dal londýnskému velvyslanci knížeti Lichnowskému přesné instrukce o poměrech a pohraniční otázce v Epiru i v otázce egejských ostrovů. Současně se snažil, aby pro své záměry získal císaře Františka Josef a italského krále. Když byla zahájena bukurešťská konference, zdálo se, že císař Vílém sleduje si- tuaci den po dni a že m.-p. Majoresca v jeho roz- hodném chování nepřímo podporuje. Aby se rozumělo zpravodajství mezi Berlínem a Bukureští, dlužno podotknouti, že Rumunsko je již po 17 let zastoupeno drem. Beldimarem, rádcem krále Karola a osobním přítelem císaře Vilé. ma. Prostřednictvím rumunského vyslance získal císař účast na bukurešťském vyjednávání a na úsi- Ií rumunské vlády. Přímá dohoda Bulharska s Tureckem. Z Caříhradu, 14. srpna. Zde se ujišťuje, že lze v brzku očekávati přímou dohodu mezi Bulharskem a Tureckem v drinopolské otázce. Zakročení proti Turecku. Z Paříže, 14. srpna. „Temps“ sděluje z Pe- trohradu: Ruská vláda navrhne velmocím, aby se Portou žádané zvýšení cla na 4 odepřelo na tak dlouho, dokud v otázce drinopolské nevyhoví přáním Evropy. Petrohradský kabi- net zamýšlí dále zjednati mezinárodní dohodu dle které by se Portě prozatím odepřela jaká- koli finanční podpora. Stanovení hranic bulharsko-řeckých a bulhar- sko-srbských. Ze Sofije, 14. srpna. Tohoto týdne usta- noveno bude několik komisí vynikajících dů- stojníků topografů a juristů, kteří ustanoví na základě bukurešťského míru hranice mezi Bul- harskem a Srbskem, a mezi Bulharskema Řeckem. Podobné komise ustaveny budou ta- ké z řecké a ze srbské strany.
Lichnowský František Josef Karol Konsťantine m Epirus Berlín Bukurešť Rumunsko Bulharsko Turecko Caříhrad Paříž Evropa Sofijá Srbsko Řecko
14 article
Severní ohraničení Albanie. Z Berlína, 14. srpna. „Lokalanzeiger“ sdě- luje z Petrohradu: Ruská vláda jmenovala vo- jenského plnomocníka v Cetyni generálmajora Paprikova svým zástupcem v mezinárodní komisi k určení severní hranice albanské. Kdo obsadí Dedeagač a Dimotiku? Z Frankfurtu, 14. srpna. [„N. W. T. „Frankf. Ztg.“ ve zprávě z Cařihradu zabývá se otázkou vyklizení a opětného obsazení území na Egejském pobřeží, které musí nyní řecké posádky opustiti a přenechati Bulharům. Kdo obsadí Dedeagač, Dimotiku, Xanthi a Gy- midžinu? Bulhaři jsou od nich obsazením Dri- nopole Turky odříznuti a Bulhaři mohou sek egejskému pobřeží dostati jen tehdy, když te turecké vojsko dovolí. Dedeagač a Dimotika sousedí kromě toho těsně se silnými tureckými posicemi. Proto soudí se, že Turecko obě mí- sta samo obsadí. Dedeagač i Dimotika jsou po- ložena západně od údolí Marice, kterou na- vrhlo Turecko velmocem za hranici, které ne- překročí, avšak podotýká se, že i v tomto pří- padě zvítěziti mohou neočekávané vojenske ohledy nad politickými. Obnovení díplomatických styků mezí Ture- ckem a balkánskými státy. Z Frankfurtu, 14. srpna. „Frankfurten Ztg.“ oznamuje z Cařihradu, že opětné zahá- jení diplomatických styků Porty se Srbskem Řeckem a Černou Horou dlužno v brzku oče- kávati.
Frankf Bulhar Turek Albánie Berlín Petrohrad Frankfurt Cařihrad Turecko údolí Marica Řecko Černá Hora Xanthi ga Frankfurten Ztg
15 article
byla diskreditována a aby byly jaksi ospraved- něny ukrutnosti spáchané vojskem řeckým a ba- šibozuky tureckými. Musí se mimo to poukázati na to, že v části Macedonie, v těchto zprávách jme- nované, není téměř žádných Řeků. Pokud jde o mohamedány, hledají ochranu u vojska bulharského, aby uniklí řádění vojska řeckého. Tak včera ve- čer přibyli opětně uprehlíci mohamedanští do Sofi- je. Přeje-li si však obyvatelstvo řecké v Thraci odebrati se do Řecka, není to zjev neobyčejný,a Řekové nebudou moci klamati svět, vyličujíce přání to za všeobecné vystěhování. Moratorium v Řecku. Z Athén, 17. srpna. („N. Fr. Pr.“) Dne 19. října po vypovězení války zavedené a později několikráte předložené moratorium bude záhy po demobilisaci, která se provede do konce září, zrušeno. Soudy zahájí svou činnost po 1. říjnu starého počtu a připustí projednávání sporných věcí, ale exekuce bude patrně ještě na dalších 6 měsíců zastavena.
Řek Makedonie Řecko Atény Francie
16 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Nový zemský presídent v Solnohradech. Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) Jak „N. W. Tagbl.“ se dovídá, je za nástupce zemského presidenta solnohradského hr. Schaffgotsche, nedávno zemřelého, vyhlédnut místodržitel- ský rada Eduard prine z Liechtenstei- nu, přidělený ministerstvu vnitra ke konání služby. Jeho jmenování bude prý v brzku pu- blikováno. Aféra hr. Tíszy a hr. Pallavícíního. Z Peští, 14. srpna. (K. k.) Uh. tel. k. k. sděluje: Vůči tvrzení markraběte Pallaviciního, že za pro- cesu Lukács-Desy se pokusil hr. Tisza působiti na jednoho svědka, uveřejňuje předseda ministerstva hr. Tisza v „Ujsagu“ toto prohlášení: Mluvil jsem se dvěma svědky v procesu Desyově o výpově- dech. S jedním svědkem hr. Emerichem Karolyim jsem mluvil, protože jsem celou záležitost tu sly- šel nejprve od něho. Se svědkem druhým jsem mluvil, protože se mne tázal o radu. Před oběma svědky jsem zdůraznil, že ovšem mají vypovídati jen pravdu. Jestliže elastický výrok hr. Pallavici- ního chtěl tvrditi opak, je to lež, zrovna tak jako též tvrzení jistého listu, že prý jsem někomu ode- vzdal text výpovědi. Hr. Štěpán Tisza. Nový poslanec uherského sněmu. Z Marmarošského Sigetu, 14. srpna. (K.k. — Uh. t. k. k.) Uherský státní tajemník Va- dasz byl jednomyslně zvolen poslancem říš- ského sněmu.
N W Tagbl Schaffgotsch prine Tísza Lukács Des Karolyi Štěpán Tisza Solnohrad Vídeň Liechtenstei Pešť Hradec Siget Virginie Tisza
17 article
Zdravotní poměry v Bosně. Ze Sarajeva, 14. srpna. (K. k.) Ani v Horní Tuzle ani v Bukyni nebyly zjištěny no- vé případy cholery. Všech šest osob onemocnělých cholerou zemřelo. Nyní nejsou v Horní Tuzle ani v Bukyni nemocní cholerou. Obě místa byla nejpřísněji uzavřena. Řeky Ja- la, Spreca a Bosna od Doboje k Brodu byly prohlášeny za infikované. Stav zdravotní v ce- lém okrese je ostatně dobrý. Byla učiněna nej- přísnější bezpečnostní opatření. K úmrtí Aug. Bebela. Z Churu, 13. srpna. (K. k.) Tělesné ostatky Augusta Bebela byly z lázeňského domu v Passugu převezeny do zdejší hřbitovní kaple a budou zítra dopoledne o 10. hod., provázeny svazem sociálně- demokratické strany v Churu, dopraveny na ná- draží. Odtud budou pravděpodobně převezeny do curyšského krematoria. Některá ustanovení o po- hřbu obsahuje poslední závěť Bebelova, která je uložena v Curychu a po příchodu nejbližších pří- buzných Bebelových bude otevřena.
Aug Bebel Augusta Bebel Bebelův Boseň Sarajevo Horní Tuzla Bukyně Doboj Brod Chur Curych svaz sociálnodemokratický strana
18 article
Bulharsko-turecká srážka. Z Ceřihradu, 14. srpna. (K. k.) Jak listy sdělují, strhl se na hranicích u Košikavaku boj mezi silným tureckým oddílem výzvědným bulharským oddílem, čítajícím 85 mužů. Bul- harský oddíl byl prý obklíčen a zajat. V Drino- Zakročení císaře Víléma. Z Paříže, 14. srpna. („Zeit.“) O intervenci cí- saře Viléma při bukurešťských poradách míro- vých dovídá se „Temps“ z „nejlepších kruhů“: „Akce císaře Viléma vyličuje se jako „náhlé vnuknutí“, bez něhož by se mír nebyl uskutečnil. Pravdou však je něco jiného. Císař zajímal se stále balkánskou válkou a na počátku balkánských zmat- Stěhování Řeků a mohamedánů v bulhar ských krajích. Ze Sofije, 13. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě- luje: Zprávy pocházející z Athén, v nichž mluví se o stěhování Řeků a mohamedánů z území přířče- ných Bulharsku, jsou úplně nepravdivé a puštěny do světa patrně za tím účelem, aby správa bulharsk
Vilém Temps Řek Ceřihrad Drina Paříž Atény Bulharsko Zeit
19 article
Zvýšení vojenských nákladů v Anglii. Z Londnýa, 13. srpna. (K. k.) Při třetím čtení zákona finančního prohlásil v dolní sně- movně kancléř pokladu Lloyd George ve pří-
Lloyd George Anglie
20 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Beseda Učitelská“ (XLV. č. 7) ve stati K organisaci našeho lidového škol- ství upozorňuje na nebezpečí, kterým by byly pro rozvoj měšťanského školství t. zv. ukončující třídy (šestá, po případě i sedmá a osmá) při ško- lich obecných. Ukončující třídy byly zaváděny před lety v Praze a — neosvědčily se. Byly zřizo- vány v letech osmdesátých, v době, kdy bylo usi- lováno ve zpátečnických kruzích o snížení nejen školní docházky, nýbrž i o redukování škol, kdy pověstná školská novela zavedla úlevy, snížila vzdělání učitelstva a i jiné trhliny učinila do roz- víjejici se moderní školy. Ale prospěch žactva ve školách těch byl malý, práce učitelova značná, až vyčerpávající. Do třid ukončujících totiž byli zařa- zováni žáci, kteří nebyli způsobilí pro školu mě- štanskou. Žáci ovšem postřehli, „že jsou parii mezi žactvem, že za nic nestojí a že do ukončujících třid chodí jen proto, aby dočkali se buď úlevy ne- bo čtrnáctého roku. Co neuměl jeden za darebno- sti, naučil ho druhý. Byla to totiž sebranka vždy z několika pětitřidních škol. Darmo učitel před- kládal jim učivo trochu ostrouhanější než na mě- šťance. Posléze učitelstvo úsilovně se přičinilo, že tyto kuriosní třídy byly zavřeny.“ Místo nich po- tom zřizovány byly školy měšťanské, jejichž zdár- ný vývoj na čas hatily ukončující třídy při školách obecných. Nyní myšlenku ukončujících třid oživuji na Moravě. Dle usnesení učitelstva obecných a mě- Fťanských škol bude prý příštím školním rokem při obecné škole v Třebíči otevřena šestá třída. Do šesté třídy budou zapsány děti, které mají v páté třídě obecné školy průměrný prospěch dostatečný.
Praha Morava obecný škola v Třebíč
21 article
a které by jistě v prvé měšťance neprospívalya vyučování a pokračování ostatních žáků stěžovaly a v dalších dvou ročnících by jen rozmnožily po- čet žáků, opakujících prvou měšťanku. Proti tomu „Beseda učitelská“ upozorňuje na uvedené zku- šenosti pražské. Dokládá, že za dnešních poměrů a platného zřízení školského znamenaly by šesté a sedmé třídy pohromu měšťanských škol: nebot jsou lacinější a svádějí tím vydržovatele škol, aby se jimi spokojili. A to je nebezpečím pro rozvoj pokrok našeho školství. Neboť měšťanská škola může a má se státi vyšší školou lidovou dosu
22 article
ovšem nejčastěji pouze připravuje žactvo pro jiné ústavy, ale časem může se vyvinouti ve školu, kte- rá by poskytovala vyšší vzdělání nejširším vrst- vám lidovým. K tomu však je třeha, aby měšťan- ské školy byly rozšiřovány o čtvrtý ročník, a aby byla doplňována jejich siť. Ale co se žactvem, jež není způsobilo pro měšťanskou školu? „Nikdo ne- bude popírati, že zjev, aby děti hromadně byly způsobilé pro dokončující třídy a nezpůsobilé pro školy měšťanské, je nezdravý. Někde to vázne. Nechybíme, řekneme-li, že v tom, že dnes učitel ve škole obecné jest přetížen počtem žactva. Snižte počet žactva pro učitele a on bude moci více dbáti individuality dětí, více bude mu možno zabývati se s jednotlivými žáky a působiti na jejich zdravý vývoj duševní. Je-li však dítě nenormální, patří do pomocné školy.“ Tu je naznačena cesta k ná- pravě skutečné, kterou by nikdy nebylo vyhýbán měšťanským školám pomocí ukončujících tříd škol obecných. — V ostatním obsahu „Besedy Učitel- ské“ je: Nekrolog: Mikoláš Aleš. — Ant. Dolen- ský, Musea jako ústavy esteticko-výchovné. Paedagogické názory W. Wundtovy. — O vývoji těla a duše u dětí nenormálných. — A. Sluvse, Tě- lesná výchova dětí obecných škol velkých měst. — A. Binet a T. Simon, Jak vyšetřovati inteligenci desítiletého dítěte. — Umělecká výchova. — Roz- hledy. — Písemnictví.
W Wundtův A Sluvs A Binet Simon Mikoláš Aleš
23 article
V „Listech Filologických“ (XL, č. 4 podává V. S. zprávu o nově objeveném zlomku sta- rého tisku „Rozmlouvání mladého s sta- rým“. Bibliotekáři Strakovi na Strahově podaři- lo se sloupnouti s desk starého tisku zlomek ne- známého dolud staročeského tisku z r. 1518: „Roz- mlúvání neb řeč dvau, kterak jse člověk spravo- vati má“. Je zachována hořejší polovice listu: byl foliový, ve třech sloupcích potištěný, ale jen po jedné straně; zadní strana je prázdná. Na počátku prvního sloupce jest malý obrázek, představující starce v starém kroji (má pod sebou erb: v černém poli hlava jelení), jak rozmlouvá s mládencemv plášti a s mečem (má pod sebou erbt černý chrt v bilém poli a bílý chrt v černém poli proti sobě obrácení, ale jen hořejšky těl) — nad tím letopo- čet 1518. Celý leták byl patrně určen k nalepení na stěnu jako jiné podobné. Celá skladba podle to- ho obsahovala sotva 200 veršů, spíše něco méně.
zpráva Straka Strahov verš
24 article
Máme podobných rozmlouvání z patnáctého az šestnáctého věku na padesát nejrůznějších, veršo- vaných i prosaických, ale naše skladba není dotud známa. Pokud jde o její stáří, soudí „Filolodické Listy“ že skladba je patrně starší než její tisk. Vy- skytuje se v ní rým „vizi“ místo pozdějšího „vl- dim a „votíži“, jež by mohly snad ukazovati ke značnému stáří předlohy; ale právě archalsmus uvizi drží se po různu ještě počátkem šestnáctého století a nemůžeme tedy naň klásti váhy. Důleži- tější je rým „to můdří radí — že žádný auřad dláho nedědí“; z tohoto jest patrno, že báseň vznikla již v době, kdy bylo zúženo je v í („radí za starší „radie!) — a proto sotva je starší než ze sklonku XV. století. Na to „Listy Filologické“ ob- jevený zlomek otiskují. — V dalším číslo obsahu- je: Fr. Groh. Nové dílo o Parthenonu. — Vl. Škor- pil. Opravy a dodatky k seznamu rhodských epo- nymů. — K. Wenig. Rhetorismus v literatuře řím- ské prvního století po Kr. — O. Hujer, Jazykové poměry starověké Italie. — J. Hanuš, Týdeník „Ueber die Broschüren unserer Zeiten“ (Úd B.]). — Mil. Hýsek, Poznámky ku počátkům novočeského básnictví. — Fr. Wenzl. K historii „Pohorské ves- nice“ od Boženy Němcové. — K. J. Černý. K „So- netům samotáře“ Jaroslava Vrchlického. (Podává zprávu o rukopisu Vrchlického, pocházejícím pa- trně z rodiny Maudrovy, jenž obsahuje tři sonety dosud neznámé, které nyní tu otištěny.) — V. S. Drobnosti filologické. — Jos. Zubatý. K Chelčické- ho Sieti viery. — O. Hujer, Drobnosti gramatické — Úvahy. — Hlídka programů středních škol. Drobné zprávy.
Groh K Wenig Kristus Hujer Hýsek Němcová Černá Vrchlický Maudrův drobnost Jos Uebry die Broschür unserer Zeiten
25 title
Různé zprávy.
26 article Mezinárodní kongres lékařský proti rituální pověře.
Mezinárodní kongres lékařský proti rituální pověře. Spojené sekce soudní mediciny a psychiatrie na mezinárodním lékařském kongresu v Londýně usnesly se na ostré resoluci proti kyjevské pověře rituální vraždy. Při thematu „Psychologie zločinu mluvil profesor soudního lékařství Puppe z Králov- ce o případu Jusčinského. Jeho vývody podporo- val předseda sekce soudního lékařství Harvey Littlejoha a přednosta spojených sekcí Christon Browne. Protestní resoluce přijata byla jedno- myslně. Jménem ruských učenců odsoudil moskev- ský profesor Bašenov dobrozdání kyjevskéh psychiatra Sikorského. = Jen obchodnicky. Indočínětí obyvatelé Ana- mu (na východním břehu Zadní Indie) jsou pověst- ní svou lakotou. Tato nectnost obráží se také jejich legendách, jak zábavně dokazuje tato hi- storka: Starý Anamit měl tři syny. Když se blízila hodina jeho smrti, shromáždil své syny kolem své- ho lůžka a ptal se jich, jak by ho který pohřbil. „Já“, pravil nejstarší, „vystrojím ti pěkný pohře s hudbou“. „Jsi marnotratník,“ zvolal umírající rozhořčeně, „k čemu taková vydání?“ „Já,“ pravil mladší, „pohřbím tě uprostřed pole.“ „To už je lepší, pravil otec, „ale nedovedeě mne nikterak zužitkovati?“ „Já na to přišel,“ zvolal radostně nejmladší, „nasolím tě a po kouskách prodám“ „Výborně, synu můj.“ usmál se blaženě stařee. „Jsi důstojným mým potomkem. Chraň se jen pro- dati něco našemu sousedu. Špatně plati a v ob- chodu s ním přišel bys jen o peníze. = Temperamentní tanečnice. Vynikající člen ruského baletu, který právě mešká v Londýně.
Harvey Christon Brown Sikorský Londýn spojený sekce Indie Pupp Králov
27 article
Anna Pavlova, má tolik temperamentu, že často ji přivede do konfliktu s kolegy. Nedávno tančila se svým partnerem Novikovem a nebyla s ním spokojena. Oba vyměnili spolu ostré pohledy, ne- patřící k tanci a v tom už také mělo obecanstvo potěšení pozorovati, jak drobná ručka tanečnice prudkým pohybem ocitla se na tváři překvapeného Novikova. Uražený tanečník šel skrýt svou poha- nu mezi kulisy a Pavlova odtančila na druhou stra- nu. Hudba hrála chváli před prázdným jevištěm. Následkem konfliktu chtěl Novikov odejíti od ruského baletu, ale nyní prý se opět oba smířilia Novikov zůstane. Po některých pohostinských hrách v různých městech pojedou prý oba do Ame- riky. = Americké sufražetky. Z Washingtonu se oznamuje: V posledních dnech uspořádaly ameri- cké sufražetky v hlavním městě Spojených států opět demontstraci, která se však hodně liší o pankhurstiád suíražetek anglických. Dámy přijely k senátu částečně v 75 automobilech, částečně přišly pěšky, aby korporativně žádaly o hlasovací právo pro ženy. Ze svého středu zvolily zástup- kyně, které vyslaly dovnitř budovy vyjednávat. Byly přijaty v zasedací sini senátu. Byl to pěkný. postrý obrázek, neboť Američanky přese všecku emancipaci, hledí si zachovati půvab pravého žen- ství, který, rozumí se, jeví se také ve vkusných moderních oděvech. Bude-li míti podání velké pe- tice za hlasovací právo žen, podepsané statisíci žen, žádoucí výsledek, se ovšem dosud neví. Z 96 senátorů vyslovila se pro udělení hlasovacího prá- va ženám 22 senátoři, většinou ze států, kde už ženy mají politická práva. Z ostatních se vyslovil přímo proti petici jen jediný senátor z Louisianya dostatečně si svou smělost odpyká, neboť každá pošta mu přinese psaní, psané sice něžnou rukou. ale za to slovy neněžnými.
Pavlův Novikov Pavlov ame Washington spojený stát
28 article
= Jak máme spáti? O umění spáti napsal francouzský lékař Fernand Mazade brožurku. Člo- věk má spáti vždy sám a lehnouti si do prostřed postele, aby každý sval měl podporu. Nechť nikdo nenapodobuje žen, které, patrně z koketnosti, dá- vají ruku pod hlavu. Tato posice sice dává příznivě vyniknouti tahům obličeje, ale stahuje krk, unavuje svaly ruky a prsou a způsobuje krát- ký a vyrážený dech. Poloha na znaku je nepo- hodlná a ženská. Dle některých lékařů je přimo strašná, protože má za následek choroby michy. Ale, jak dr. Mazade ujišťuje, je toto tvrzení pře- mrštěné. Rozhodně však způsobuje tato poloha někdy úzkostlivé probuzení, těžké sny a halucina- ce. Nevýhody spaní na levé straně jsou ještě větší. Člověk vystavuje se tím stísněnosti, nedostatku dechu, zdržuje zažívání a dokonce tep srdce. Také se nemá spáti na břiše, jak bylo modou v dobách druhého císařství. Tehdy se tato poloha označe- vala jako „neobyčejně skvostná“. Myslilo se, že není nic lepšího, nežli spáti natažen jako vapř („plat comme porc' a přemáhaly se tím srdeční křeče a asthma. Ale byla to tehdy velká mýlka; doktor Mazade dokazuje, že při ležení na břiše se záda kulatí, břicho je stlačováno a prsní svaly se stahují. A tak nezbývá nežli spáti na pravé straně, což je dle dra Mazada nejlepší; v této poloze není ohrožována žádná podstatná funkce orgánů. Dle toho nechť se tedy každý řídí — ne- bo také ne.
Fernand Mazade Mazade Mazada