1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 14. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní listy
předplácí ne
V Praze v administraci:
na měsie. . . . .
na čavrt leta . . . . 8 K —
s dvojí doná škou
amásle,. . . . . K s
na čtvrt leta :.
ve filiálkách:
na másle .
sKa
Pošton
a měslo, . . . . .
na čtvrt ista . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
s měsie.
n dvrt lsta: . . k
Praha
5
article
ečerní
dání-
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě
za s
večerní
. . za d
Va filiálkách na venkověi
ranní čislo-
večerní .
lnserátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijím
administrace v Marianské ul., a
Tam nncházejí se táž
redakce, tiskárna a sxpediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevrnesů.
Virginie
6
article
V Praze, 14. srpna.
Jedno slovo ozývá se dnes ve všech ví-
deňských listech a jeden svorný jásot nad po-
rážkou domnělé ideje, které slovo to skrývá
Všechny listy píší o „panslavismu“ a radují
se z toho, že mu byl balkánskými válkami
vykopán hrob, který pomáhalo také kopati
Rusko. Slovo revise pomalu již mízí z úvah.
ačkoliv podivuhodným jest, že Rusko dosud
oficiálně nesdělilo, že by ustoupilo od po-
žadavku revise, a naopak vyskytují se zprávy.
že Francie bude nyní podporovati požadavky
Ruska. Chování velmocí v otázce revise je
doposud tajemné, ale faktem zůstává tolik.
že protestní klausule Bulharska v mírovém
protokolu v otázce Kavaly byla dílem rumun-
ským, aby se rychleji dospělo k míru a snad
také, aby se posloužilo zájmům trojspolku.
Vídeňští oficiosové, kterým patrně leží zájem
Bulharska přece jen hodně daleko, hleděliv
minulých dnech zmásti svým boucharonstvím
francouzský tisk i ruskou a bulharskou veřej-
nost, aby zakryly skutečný úspěch trojspol-
kové politiky na Balkáně a aby ještě více po-
štvali Srby a Bulhary navzájem. Německo za-
tím upoutává pevněji Rumunsko a Řecko k
trojspolku, Rakousko rozeštvává Srby a Bul-
hary, jimž vštěpuje nenávist a nedůvěru k
Rusku a zmenšuje význam slovanského vlivu
a moci na Balkáně na minimum. Politika Ra-
kousko-Uherska a Německa se ve skutečnosti
doplňuje s tím rozdílem, že Německo koná
toliko sympatickou stránku té politikyv
Rumunsku, Řecku i Srbsku a klidí za to po
silu svého obchodu a průmyslu, kdežto rakou-
ská politika je beranem, jenž svojí nesympa-
thickou rolí zatlačuje náš obchod a průmysl
z celého Balkánu ke strašlivé pohromě celého
našeho hospodářského života.
Srba
Bulhar
Praha
Rusko
Francie
Bulharsko
Balkán
Německo
Rumunsko
Řecko
Rakousko
Srbsko
RakouskýUhersko
7
article
Vídeňské listy, třeba se v některých pří-
mo mluvilo o konci hr. Berchtolda a jeho po-
litiky, přece s uspokojením vítají výsledek toho
díla, zníčení slovanského vlivu a živlu na Bal-
káně. Nyní už všechny přiznávají barvu. I roz-
vážná „Zeit“, která vyčítá tolik zdánlivých
„úspěchů“ hr. Berchtoldovi, obrací se proti
„panslavistickým“ choutkám Ruska v otázc
Kavaly. „Deutsches Volksblatt“ v článku dle
označení z informovaných kruhů raduje se
z neúspěchů ruské diplomacie, která nedo-
vedla zabrániti druhé válce, a praví, že „slo-
vanská věc byla zřejmě v Petrohradě pocho-
vána
„Reichspost“ v nadšeném úvodníku o vze-
stupu Řecka chválí Venizela a jeho chytrost.
s jakou dovedl vyvolati a podporovati my-
šlenku balkánského svazu a využíti jeho ví-
tězství nad Tureckem ve prospěch — Řecka.
Berchtold
Bala
Rusko
Petrohrad
Řecko
Turecko
Deutsches Volksblatt
8
article
Tato radost „Reichspostu“ jest jistě trochu
nepříjemnou Srbsku a jeho účasti na úspěších
a vzrůstu Řecka. „Reichspost“ projevuje veli-
kou radost ze zvětšení Rumunska i Řecka.
států neslovanských, jejichž vzrůstem bylo
Slovanstvo na Balkáně poraženo strašněji.
nežli samo Turecko. Svůj vítězný jásot konči
větou: „Panslavismus na Balkáně zvítězil
smrtelně, západní Evropa zbavila se nebez-
pečí, které nejvíce a v prvé řadě ohrožovalo
naši monarchii.“ S Rumunskem utvrzuje dobré
styky „Fremdenblatt“, a „N. W. Tagblatt“
aby úlohy byly dobře rozděleny, slibuje zase
něco Bulharsku a štve je proti Rusku. Vše-
chny tři role dohromady spojuje „Neue Freie
Presse“. Dokazuje, že Rakousko-Uhersko šlo
na bukurešťské konferenci s Rumunskem,
stejně jako dříve hájilo vždy Rumunska proti
Rusku a zastávalo se i v poslední době jeho
nároků na Silistrií. Viní Rusko z neštěstí Bul-
hsrska, jemuž vyčítá, že stálo ve službách
„panslavismu“, volá ke všem neslovanským
národům, aby se se spojily proti strašidlu
„panslavismu“
Je zřejmo, co znamená v německých
ústech boj proti „panslavismu“. Je to boj proti
slovanským národům, který se stále žádá
Germánstvem po naší politice vnitřní i zahra-
niční a který se nyní žádá i po spojencích
Srbska Rumunsku i Řecku. Zdá se, že Srbsko
samo ucítí v nejbližší době v zajetí svých ny-
nějších přátel, trojspolku oddaných, že hlav-
ním výtěžkem balkánských bojů bylo poko-
ření slovanské věci na Balkáně, kterému —
jak jsme říkali — mělo býti zabráněno za
každou cenu. A zdá se, že pro Bulhary i Srby
vysvitne brzo zase jediné možné východisko
ke zlepšení slovanské věci na Balkáně: smín
a spolupráce v zájmu slovanských států a slo-
vanského vlivu na Balkáně.
N W
Bulhar
Srba
Řecko
Rumunsko
Balkán
Turecko
Evropa
Bulharsko
Rusko
Rakousko
Uhersko
Silistrie
Srbsko
Neue Frei Presse
9
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Ruský tisk o bukureštském míru.
Veškerý ruský tisk až na ojedinělé výjim-
ky je s výsledkem bukureštské konferencea
s bukureštským mírem nespokojen a pokládá
jej jen za jakýsi delší klid zbraní, ale nespa-
třuje v něm skutečného a trvalého míru. V
Petrohradě jsou přesvědčeni, že nejen Bul-
harsko učiní všechna opatření, aby pomstilo
dnešní své ponížení, nýbrž ani Makedonci vú-
zemích, připadnuvších Srbsku a Řecku, neza-
chovají klidu a s dvojnásobným rozhořčením
vystupovati budou proti novým svým pánům.
Dle náhledu petrohradských politických kruhů
tedy bukureštský mír nepřinesl uklidnění Bal-
kánu, nýbrž nad tímto bouřlivým krajem na-
hromadil jen ještě černější mraky.
Návrat bulharského vojska do Solije.
Ze Sofije, 13. srpna. (Ag. tel. bulg.) Včera
byl zahájen návrat vojska do Sofije. Vojác
jsou obyvatelstvem bouřlivě vítáni a zasypá-
váni květinami. Když se vojsko ubírá kolem
královského paláce, pořádá králi nadšené
ovace.
Ze Solije, 14. srpna. Listy nadšeně vítaj
vracející se armádu a praví, že bulharské vej-
sko vrací se do svých domovů, aniž by bylo
potřeno. Není žádnou porážkou, jestliže voj-
sko nemůže bojovati proti pěti frontám
Vojsko, které s nadšením táhlo do boje, bude
ochotno v každém momentě opět přihlásitise
ku svým praporům.
Makedonec
Petrohrad
Srbsko
Řecko
Solija
Bala
10
article
Bulharští uprchlíci z Makedonie ohlašují
nové boje.
Ze Sofije, 13. srpna. (Ag. tel. bulg.) Bul
harští uprchlíci z Makedonie zaslali včera siru
Edvardu Greyovi, hr. Berchtoldovi a markýz
di San Giulianovi telegram, ve kterém prote-
stují proti míru bukureštskému, který nazý
vají skvrnou evropské civilisace, a prohlašují
že po ztrátě svého majetku zbavení všech
prostředků k životu, srbskou a řeckou armá-
dou vydrancování a na své cti poskvrněni
budou spatřovati svůj jediný a naléhavý úkol
v tom, od nynějška vésti krvavý a úporný bol
proti novým pánům své země a proti utlačo-
vatelům národa svého. Uprchlíci obracejí se
k mocnostem s prosbou, aby z Makedonie by-
la utvořena autonomní provincie pod ochra-
nou mocností, a aby takto byl zaručen svo-
bodný vývoj obyvatelstva makedonského, bez
rozdílu národnosti a náboženství, protože je
to jediným prostředkem zajistiti politickou
rovnováhu na Balkáně.
Ze Sofije, 14. srpna. 150.000 makedon-
ských uprchlíků zaslalo velmocem prosbu, aby
odmítly schválení bukurešťského míru, nebot
makedonští obyvatelé, kteří po desetiletío
existenci bojovali, nechtějí se nyní ocitnouti
pod jhem Srbska a Řecka. Jinak museli by po-
kračovati v bojích již dříve vedených.
poli byli včera zatčeni tři důstojníci bulharšů.
Soudí se, že jsou tam ještě jiní důstojníci
ukryti.
Grey
Berchtold
San
Giuliano
Makedonie
Balkán
Sofijá
Srbsko
Řecko
11
article
Rakousko na prospěch Bulharska.
Rakousko na prospěch Bulharska.
Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) „Neues
Wiener Tagblatt“ píše: Z informo va-
né strany dostáváme toto sdělení: Ofici-
ální prohlášení Ruska k otázce revise do-
sud stále ještě nebylopodáno. Ať bu-
de stanovisko kabinetu petrohradského ko-
nečně jakékoliv, je přece nepochybno, že
Rakousko-Uhersko bude se
snažit i na dále zmírniti usta-
novení míru bukurešťského na
prospěch Bulharska.
Rakousko-Uhersko a revise mírové smlouvy.
Z Vídně, 14. srpna. Mimo všechno očeká-
vání prohlašuje se dnes oficielně, že pře
obrat v ruské politice,, kterým nastala nová
situace, Rakousko-Uhersko setrvá na dosavad-
ním stanovisku a vynasnaží se, aby zamezilo
přílišné pokoření Bulharska. Prohlášení toto je
hodně nesrozumitelné. Důslednost rakousko-
uherské vlády jest sice úctyhodná, ale skorem
šílená. Není hříchem zahájiti nějakou akci, je-
jíž pozdější bezúspěšnost se ukáže, ale jest
hrubou chybou, jestliže i potom setrvá na sta-
novisku, které k ničemu nevede. Jest to plý-
tvání energií a zároveň chybou, která znemož-
ňuje pozdější obrat. Jestliže má Rakousko-
Uhersko vůbec nějaký životní zájem na Bal-
káně, tož jest to v první řadě slušný a snesi-
telný poměr s bezprostředním jihovýchodním
sousedem. se Srbskem. Na tomto životním zá-
imu bylo již tolik hřešeno, že nelze hříchy
snadno odčiniti. Poslední spáchán byl právě
posledních dnech. Kdyby rakousko-uherský
kabinet nebyl tak ostentativně dal si nahléd-
nouti do karet, kdyby nebyl tak eklafantně
Rakousko
Bulharsko
Vídeň
Rusko
Uhersko
RakouskoUhersko
Bala
Srbsko
Ofice
kabinet petrohradský kočnít
Neue Wiener
12
article
přesvědčil celý svět, že nejde mu toliko o zne-
možnění přílišného pokoření Bulharska jako
spíše o zmenšení úspěchu Srbska, byla by snad
i revisní otázka jinak Evropou řešena. Ale
není divu, že v okamžiku, když poznalo Rusko
oč vlastně Rakousko-Uhersku jde, petrohrad-
ský kabinet ochladl nápadně v revisním nadše-
ní a nechal Rakousko-Uhersko na holičkách
tak, jako bylo v této akci opuštěno i Něme-
ckem. Dnes jest jisto, že k revisi nedojde a
lestliže Rakousko-Uhersko trvá na svém sta-
novisku, pak musí tento postup v Srbsku býti
přijímán s největši nedůvěrou vůči monarchii.
Když už jde Rakousko-Uhersku o pomoc pro
Bulharsko, tož jistě může použíti příležitosti
a zakročiti se steinou vehemencí, jak chovalo
se při vzniku otázky revisní, proti Turecku
záležitosti drinopolské. V této záležitosti Ra-
kousko-Uhersko jistě isolováno nebude a stej-
ně silidí také dík Bulharska.
Rakouský zájem o práva národností v Make-
douii a Thrakií.
Z Paříže, 14. srpna. Z Bělehradu sděluje
se „Tempsu“: Na podnět Rakouska vyjednává
se mezi balkánskými státy znovu o zárukách.
které by se poskytly různým národnostemv
Makedonii a Thrákii. Rakousko-Uhersko má.
jak se praví, na těchto vyjednáváních zvláštní
zájem, protože četní Albánci stanou se srb-
skými státními občany. Budou-li míti vyjed-
návání ta příznivý výsledek, nebude buku-
rešťský mír v tomto ohledu sice měněn, ale
bude rozšířen.
Albánec
Bulharsko
Srbsko
Evropa
Rusko
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Turecko
kouskoUhersko
Paříž
Bělehrad
Temps
Makedonie
Thrákie
13
article
ků dopisoval si s králem Konsťantine m. v
jednom z těchto dopisů napsal: „Bojuji za vaše
práva jako tigr.“ Kromě toho dal londýnskému
velvyslanci knížeti Lichnowskému přesné
instrukce o poměrech a pohraniční otázce v Epiru
i v otázce egejských ostrovů. Současně se snažil,
aby pro své záměry získal císaře Františka Josef
a italského krále. Když byla zahájena bukurešťská
konference, zdálo se, že císař Vílém sleduje si-
tuaci den po dni a že m.-p. Majoresca v jeho roz-
hodném chování nepřímo podporuje.
Aby se rozumělo zpravodajství mezi Berlínem
a Bukureští, dlužno podotknouti, že Rumunsko je
již po 17 let zastoupeno drem. Beldimarem, rádcem
krále Karola a osobním přítelem císaře Vilé.
ma. Prostřednictvím rumunského vyslance získal
císař účast na bukurešťském vyjednávání a na úsi-
Ií rumunské vlády.
Přímá dohoda Bulharska s Tureckem.
Z Caříhradu, 14. srpna. Zde se ujišťuje, že
lze v brzku očekávati přímou dohodu mezi
Bulharskem a Tureckem v drinopolské otázce.
Zakročení proti Turecku.
Z Paříže, 14. srpna. „Temps“ sděluje z Pe-
trohradu: Ruská vláda navrhne velmocím, aby
se Portou žádané zvýšení cla na 4 odepřelo
na tak dlouho, dokud v otázce drinopolské
nevyhoví přáním Evropy. Petrohradský kabi-
net zamýšlí dále zjednati mezinárodní dohodu
dle které by se Portě prozatím odepřela jaká-
koli finanční podpora.
Stanovení hranic bulharsko-řeckých a bulhar-
sko-srbských.
Ze Sofije, 14. srpna. Tohoto týdne usta-
noveno bude několik komisí vynikajících dů-
stojníků topografů a juristů, kteří ustanoví na
základě bukurešťského míru hranice mezi Bul-
harskem a Srbskem, a mezi Bulharskema
Řeckem. Podobné komise ustaveny budou ta-
ké z řecké a ze srbské strany.
Lichnowský
František Josef
Karol
Konsťantine m
Epirus
Berlín
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Caříhrad
Paříž
Evropa
Sofijá
Srbsko
Řecko
14
article
Severní ohraničení Albanie.
Z Berlína, 14. srpna. „Lokalanzeiger“ sdě-
luje z Petrohradu: Ruská vláda jmenovala vo-
jenského plnomocníka v Cetyni generálmajora
Paprikova svým zástupcem v mezinárodní
komisi k určení severní hranice albanské.
Kdo obsadí Dedeagač a Dimotiku?
Z Frankfurtu, 14. srpna. [„N. W. T.
„Frankf. Ztg.“ ve zprávě z Cařihradu zabývá
se otázkou vyklizení a opětného obsazení
území na Egejském pobřeží, které musí nyní
řecké posádky opustiti a přenechati Bulharům.
Kdo obsadí Dedeagač, Dimotiku, Xanthi a Gy-
midžinu? Bulhaři jsou od nich obsazením Dri-
nopole Turky odříznuti a Bulhaři mohou sek
egejskému pobřeží dostati jen tehdy, když te
turecké vojsko dovolí. Dedeagač a Dimotika
sousedí kromě toho těsně se silnými tureckými
posicemi. Proto soudí se, že Turecko obě mí-
sta samo obsadí. Dedeagač i Dimotika jsou po-
ložena západně od údolí Marice, kterou na-
vrhlo Turecko velmocem za hranici, které ne-
překročí, avšak podotýká se, že i v tomto pří-
padě zvítěziti mohou neočekávané vojenske
ohledy nad politickými.
Obnovení díplomatických styků mezí Ture-
ckem a balkánskými státy.
Z Frankfurtu, 14. srpna. „Frankfurten
Ztg.“ oznamuje z Cařihradu, že opětné zahá-
jení diplomatických styků Porty se Srbskem
Řeckem a Černou Horou dlužno v brzku oče-
kávati.
Frankf
Bulhar
Turek
Albánie
Berlín
Petrohrad
Frankfurt
Cařihrad
Turecko
údolí Marica
Řecko
Černá Hora
Xanthi
ga
Frankfurten Ztg
15
article
byla diskreditována a aby byly jaksi ospraved-
něny ukrutnosti spáchané vojskem řeckým a ba-
šibozuky tureckými. Musí se mimo to poukázati na
to, že v části Macedonie, v těchto zprávách jme-
nované, není téměř žádných Řeků. Pokud jde o
mohamedány, hledají ochranu u vojska bulharského,
aby uniklí řádění vojska řeckého. Tak včera ve-
čer přibyli opětně uprehlíci mohamedanští do Sofi-
je. Přeje-li si však obyvatelstvo řecké v Thraci
odebrati se do Řecka, není to zjev neobyčejný,a
Řekové nebudou moci klamati svět, vyličujíce přání
to za všeobecné vystěhování.
Moratorium v Řecku.
Z Athén, 17. srpna. („N. Fr. Pr.“) Dne 19.
října po vypovězení války zavedené a později
několikráte předložené moratorium bude záhy
po demobilisaci, která se provede do konce
září, zrušeno. Soudy zahájí svou činnost po 1.
říjnu starého počtu a připustí projednávání
sporných věcí, ale exekuce bude patrně ještě
na dalších 6 měsíců zastavena.
Řek
Makedonie
Řecko
Atény
Francie
16
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Nový zemský presídent v Solnohradech.
Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) Jak „N. W.
Tagbl.“ se dovídá, je za nástupce zemského
presidenta solnohradského hr. Schaffgotsche,
nedávno zemřelého, vyhlédnut místodržitel-
ský rada Eduard prine z Liechtenstei-
nu, přidělený ministerstvu vnitra ke konání
služby. Jeho jmenování bude prý v brzku pu-
blikováno.
Aféra hr. Tíszy a hr. Pallavícíního.
Z Peští, 14. srpna. (K. k.) Uh. tel. k. k. sděluje:
Vůči tvrzení markraběte Pallaviciního, že za pro-
cesu Lukács-Desy se pokusil hr. Tisza působiti na
jednoho svědka, uveřejňuje předseda ministerstva
hr. Tisza v „Ujsagu“ toto prohlášení: Mluvil jsem
se dvěma svědky v procesu Desyově o výpově-
dech. S jedním svědkem hr. Emerichem Karolyim
jsem mluvil, protože jsem celou záležitost tu sly-
šel nejprve od něho. Se svědkem druhým jsem
mluvil, protože se mne tázal o radu. Před oběma
svědky jsem zdůraznil, že ovšem mají vypovídati
jen pravdu. Jestliže elastický výrok hr. Pallavici-
ního chtěl tvrditi opak, je to lež, zrovna tak jako
též tvrzení jistého listu, že prý jsem někomu ode-
vzdal text výpovědi. Hr. Štěpán Tisza.
Nový poslanec uherského sněmu.
Z Marmarošského Sigetu, 14. srpna. (K.k.
— Uh. t. k. k.) Uherský státní tajemník Va-
dasz byl jednomyslně zvolen poslancem říš-
ského sněmu.
N W Tagbl
Schaffgotsch
prine
Tísza
Lukács
Des
Karolyi
Štěpán Tisza
Solnohrad
Vídeň
Liechtenstei
Pešť
Hradec
Siget
Virginie
Tisza
17
article
Zdravotní poměry v Bosně.
Ze Sarajeva, 14. srpna. (K. k.) Ani v Horní
Tuzle ani v Bukyni nebyly zjištěny no-
vé případy cholery. Všech šest osob
onemocnělých cholerou zemřelo. Nyní nejsou
v Horní Tuzle ani v Bukyni nemocní cholerou.
Obě místa byla nejpřísněji uzavřena. Řeky Ja-
la, Spreca a Bosna od Doboje k Brodu byly
prohlášeny za infikované. Stav zdravotní v ce-
lém okrese je ostatně dobrý. Byla učiněna nej-
přísnější bezpečnostní opatření.
K úmrtí Aug. Bebela.
Z Churu, 13. srpna. (K. k.) Tělesné ostatky
Augusta Bebela byly z lázeňského domu v Passugu
převezeny do zdejší hřbitovní kaple a budou zítra
dopoledne o 10. hod., provázeny svazem sociálně-
demokratické strany v Churu, dopraveny na ná-
draží. Odtud budou pravděpodobně převezeny do
curyšského krematoria. Některá ustanovení o po-
hřbu obsahuje poslední závěť Bebelova, která je
uložena v Curychu a po příchodu nejbližších pří-
buzných Bebelových bude otevřena.
Aug
Bebel
Augusta Bebel
Bebelův
Boseň
Sarajevo
Horní Tuzla
Bukyně
Doboj
Brod
Chur
Curych
svaz sociálnodemokratický strana
18
article
Bulharsko-turecká srážka.
Z Ceřihradu, 14. srpna. (K. k.) Jak listy
sdělují, strhl se na hranicích u Košikavaku boj
mezi silným tureckým oddílem výzvědným
bulharským oddílem, čítajícím 85 mužů. Bul-
harský oddíl byl prý obklíčen a zajat. V Drino-
Zakročení císaře Víléma.
Z Paříže, 14. srpna. („Zeit.“) O intervenci cí-
saře Viléma při bukurešťských poradách míro-
vých dovídá se „Temps“ z „nejlepších kruhů“:
„Akce císaře Viléma vyličuje se jako „náhlé
vnuknutí“, bez něhož by se mír nebyl uskutečnil.
Pravdou však je něco jiného. Císař zajímal se stále
balkánskou válkou a na počátku balkánských zmat-
Stěhování Řeků a mohamedánů v bulhar
ských krajích.
Ze Sofije, 13. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě-
luje: Zprávy pocházející z Athén, v nichž mluví se
o stěhování Řeků a mohamedánů z území přířče-
ných Bulharsku, jsou úplně nepravdivé a puštěny do
světa patrně za tím účelem, aby správa bulharsk
Vilém
Temps
Řek
Ceřihrad
Drina
Paříž
Atény
Bulharsko
Zeit
19
article
Zvýšení vojenských nákladů v Anglii.
Z Londnýa, 13. srpna. (K. k.) Při třetím
čtení zákona finančního prohlásil v dolní sně-
movně kancléř pokladu Lloyd George ve pří-
Lloyd George
Anglie
20
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Beseda Učitelská“ (XLV. č. 7) ve stati
K organisaci našeho lidového škol-
ství upozorňuje na nebezpečí, kterým by byly
pro rozvoj měšťanského školství t. zv. ukončující
třídy (šestá, po případě i sedmá a osmá) při ško-
lich obecných. Ukončující třídy byly zaváděny
před lety v Praze a — neosvědčily se. Byly zřizo-
vány v letech osmdesátých, v době, kdy bylo usi-
lováno ve zpátečnických kruzích o snížení nejen
školní docházky, nýbrž i o redukování škol, kdy
pověstná školská novela zavedla úlevy, snížila
vzdělání učitelstva a i jiné trhliny učinila do roz-
víjejici se moderní školy. Ale prospěch žactva ve
školách těch byl malý, práce učitelova značná, až
vyčerpávající. Do třid ukončujících totiž byli zařa-
zováni žáci, kteří nebyli způsobilí pro školu mě-
štanskou. Žáci ovšem postřehli, „že jsou parii mezi
žactvem, že za nic nestojí a že do ukončujících
třid chodí jen proto, aby dočkali se buď úlevy ne-
bo čtrnáctého roku. Co neuměl jeden za darebno-
sti, naučil ho druhý. Byla to totiž sebranka vždy
z několika pětitřidních škol. Darmo učitel před-
kládal jim učivo trochu ostrouhanější než na mě-
šťance. Posléze učitelstvo úsilovně se přičinilo, že
tyto kuriosní třídy byly zavřeny.“ Místo nich po-
tom zřizovány byly školy měšťanské, jejichž zdár-
ný vývoj na čas hatily ukončující třídy při školách
obecných. Nyní myšlenku ukončujících třid oživuji
na Moravě. Dle usnesení učitelstva obecných a mě-
Fťanských škol bude prý příštím školním rokem při
obecné škole v Třebíči otevřena šestá třída. Do
šesté třídy budou zapsány děti, které mají v páté
třídě obecné školy průměrný prospěch dostatečný.
Praha
Morava
obecný škola v Třebíč
21
article
a které by jistě v prvé měšťance neprospívalya
vyučování a pokračování ostatních žáků stěžovaly
a v dalších dvou ročnících by jen rozmnožily po-
čet žáků, opakujících prvou měšťanku. Proti tomu
„Beseda učitelská“ upozorňuje na uvedené zku-
šenosti pražské. Dokládá, že za dnešních poměrů
a platného zřízení školského znamenaly by šesté
a sedmé třídy pohromu měšťanských škol: nebot
jsou lacinější a svádějí tím vydržovatele škol, aby
se jimi spokojili. A to je nebezpečím pro rozvoj
pokrok našeho školství. Neboť měšťanská škola
může a má se státi vyšší školou lidovou dosu
22
article
ovšem nejčastěji pouze připravuje žactvo pro jiné
ústavy, ale časem může se vyvinouti ve školu, kte-
rá by poskytovala vyšší vzdělání nejširším vrst-
vám lidovým. K tomu však je třeha, aby měšťan-
ské školy byly rozšiřovány o čtvrtý ročník, a aby
byla doplňována jejich siť. Ale co se žactvem, jež
není způsobilo pro měšťanskou školu? „Nikdo ne-
bude popírati, že zjev, aby děti hromadně byly
způsobilé pro dokončující třídy a nezpůsobilé pro
školy měšťanské, je nezdravý. Někde to vázne.
Nechybíme, řekneme-li, že v tom, že dnes učitel ve
škole obecné jest přetížen počtem žactva. Snižte
počet žactva pro učitele a on bude moci více dbáti
individuality dětí, více bude mu možno zabývati
se s jednotlivými žáky a působiti na jejich zdravý
vývoj duševní. Je-li však dítě nenormální, patří
do pomocné školy.“ Tu je naznačena cesta k ná-
pravě skutečné, kterou by nikdy nebylo vyhýbán
měšťanským školám pomocí ukončujících tříd škol
obecných. — V ostatním obsahu „Besedy Učitel-
ské“ je: Nekrolog: Mikoláš Aleš. — Ant. Dolen-
ský, Musea jako ústavy esteticko-výchovné.
Paedagogické názory W. Wundtovy. — O vývoji
těla a duše u dětí nenormálných. — A. Sluvse, Tě-
lesná výchova dětí obecných škol velkých měst.
— A. Binet a T. Simon, Jak vyšetřovati inteligenci
desítiletého dítěte. — Umělecká výchova. — Roz-
hledy. — Písemnictví.
W Wundtův
A Sluvs
A Binet
Simon
Mikoláš Aleš
23
article
V „Listech Filologických“ (XL, č. 4
podává V. S. zprávu o nově objeveném zlomku sta-
rého tisku „Rozmlouvání mladého s sta-
rým“. Bibliotekáři Strakovi na Strahově podaři-
lo se sloupnouti s desk starého tisku zlomek ne-
známého dolud staročeského tisku z r. 1518: „Roz-
mlúvání neb řeč dvau, kterak jse člověk spravo-
vati má“. Je zachována hořejší polovice listu: byl
foliový, ve třech sloupcích potištěný, ale jen po
jedné straně; zadní strana je prázdná. Na počátku
prvního sloupce jest malý obrázek, představující
starce v starém kroji (má pod sebou erb: v černém
poli hlava jelení), jak rozmlouvá s mládencemv
plášti a s mečem (má pod sebou erbt černý chrt
v bilém poli a bílý chrt v černém poli proti sobě
obrácení, ale jen hořejšky těl) — nad tím letopo-
čet 1518. Celý leták byl patrně určen k nalepení
na stěnu jako jiné podobné. Celá skladba podle to-
ho obsahovala sotva 200 veršů, spíše něco méně.
zpráva
Straka
Strahov
verš
24
article
Máme podobných rozmlouvání z patnáctého az
šestnáctého věku na padesát nejrůznějších, veršo-
vaných i prosaických, ale naše skladba není dotud
známa. Pokud jde o její stáří, soudí „Filolodické
Listy“ že skladba je patrně starší než její tisk. Vy-
skytuje se v ní rým „vizi“ místo pozdějšího „vl-
dim a „votíži“, jež by mohly snad ukazovati ke
značnému stáří předlohy; ale právě archalsmus
uvizi drží se po různu ještě počátkem šestnáctého
století a nemůžeme tedy naň klásti váhy. Důleži-
tější je rým „to můdří radí — že žádný auřad
dláho nedědí“; z tohoto jest patrno, že báseň
vznikla již v době, kdy bylo zúženo je v í („radí
za starší „radie!) — a proto sotva je starší než ze
sklonku XV. století. Na to „Listy Filologické“ ob-
jevený zlomek otiskují. — V dalším číslo obsahu-
je: Fr. Groh. Nové dílo o Parthenonu. — Vl. Škor-
pil. Opravy a dodatky k seznamu rhodských epo-
nymů. — K. Wenig. Rhetorismus v literatuře řím-
ské prvního století po Kr. — O. Hujer, Jazykové
poměry starověké Italie. — J. Hanuš, Týdeník
„Ueber die Broschüren unserer Zeiten“ (Úd B.]). —
Mil. Hýsek, Poznámky ku počátkům novočeského
básnictví. — Fr. Wenzl. K historii „Pohorské ves-
nice“ od Boženy Němcové. — K. J. Černý. K „So-
netům samotáře“ Jaroslava Vrchlického. (Podává
zprávu o rukopisu Vrchlického, pocházejícím pa-
trně z rodiny Maudrovy, jenž obsahuje tři sonety
dosud neznámé, které nyní tu otištěny.) — V. S.
Drobnosti filologické. — Jos. Zubatý. K Chelčické-
ho Sieti viery. — O. Hujer, Drobnosti gramatické
— Úvahy. — Hlídka programů středních škol.
Drobné zprávy.
Groh
K Wenig
Kristus
Hujer
Hýsek
Němcová
Černá
Vrchlický
Maudrův
drobnost
Jos
Uebry die Broschür unserer Zeiten
26
article
Mezinárodní kongres lékařský proti
rituální pověře.
Mezinárodní kongres lékařský proti
rituální pověře.
Spojené sekce soudní mediciny a psychiatrie
na mezinárodním lékařském kongresu v Londýně
usnesly se na ostré resoluci proti kyjevské pověře
rituální vraždy. Při thematu „Psychologie zločinu
mluvil profesor soudního lékařství Puppe z Králov-
ce o případu Jusčinského. Jeho vývody podporo-
val předseda sekce soudního lékařství Harvey
Littlejoha a přednosta spojených sekcí Christon
Browne. Protestní resoluce přijata byla jedno-
myslně. Jménem ruských učenců odsoudil moskev-
ský profesor Bašenov dobrozdání kyjevskéh
psychiatra Sikorského.
= Jen obchodnicky. Indočínětí obyvatelé Ana-
mu (na východním břehu Zadní Indie) jsou pověst-
ní svou lakotou. Tato nectnost obráží se také
jejich legendách, jak zábavně dokazuje tato hi-
storka: Starý Anamit měl tři syny. Když se blízila
hodina jeho smrti, shromáždil své syny kolem své-
ho lůžka a ptal se jich, jak by ho který pohřbil.
„Já“, pravil nejstarší, „vystrojím ti pěkný pohře
s hudbou“. „Jsi marnotratník,“ zvolal umírající
rozhořčeně, „k čemu taková vydání?“ „Já,“ pravil
mladší, „pohřbím tě uprostřed pole.“ „To už je
lepší, pravil otec, „ale nedovedeě mne nikterak
zužitkovati?“ „Já na to přišel,“ zvolal radostně
nejmladší, „nasolím tě a po kouskách prodám“
„Výborně, synu můj.“ usmál se blaženě stařee.
„Jsi důstojným mým potomkem. Chraň se jen pro-
dati něco našemu sousedu. Špatně plati a v ob-
chodu s ním přišel bys jen o peníze.
= Temperamentní tanečnice. Vynikající člen
ruského baletu, který právě mešká v Londýně.
Harvey
Christon Brown
Sikorský
Londýn
spojený sekce
Indie
Pupp
Králov
27
article
Anna Pavlova, má tolik temperamentu, že často
ji přivede do konfliktu s kolegy. Nedávno tančila
se svým partnerem Novikovem a nebyla s ním
spokojena. Oba vyměnili spolu ostré pohledy, ne-
patřící k tanci a v tom už také mělo obecanstvo
potěšení pozorovati, jak drobná ručka tanečnice
prudkým pohybem ocitla se na tváři překvapeného
Novikova. Uražený tanečník šel skrýt svou poha-
nu mezi kulisy a Pavlova odtančila na druhou stra-
nu. Hudba hrála chváli před prázdným jevištěm.
Následkem konfliktu chtěl Novikov odejíti od
ruského baletu, ale nyní prý se opět oba smířilia
Novikov zůstane. Po některých pohostinských
hrách v různých městech pojedou prý oba do Ame-
riky.
= Americké sufražetky. Z Washingtonu se
oznamuje: V posledních dnech uspořádaly ameri-
cké sufražetky v hlavním městě Spojených států
opět demontstraci, která se však hodně liší o
pankhurstiád suíražetek anglických. Dámy přijely
k senátu částečně v 75 automobilech, částečně
přišly pěšky, aby korporativně žádaly o hlasovací
právo pro ženy. Ze svého středu zvolily zástup-
kyně, které vyslaly dovnitř budovy vyjednávat.
Byly přijaty v zasedací sini senátu. Byl to pěkný.
postrý obrázek, neboť Američanky přese všecku
emancipaci, hledí si zachovati půvab pravého žen-
ství, který, rozumí se, jeví se také ve vkusných
moderních oděvech. Bude-li míti podání velké pe-
tice za hlasovací právo žen, podepsané statisíci
žen, žádoucí výsledek, se ovšem dosud neví. Z 96
senátorů vyslovila se pro udělení hlasovacího prá-
va ženám 22 senátoři, většinou ze států, kde už
ženy mají politická práva. Z ostatních se vyslovil
přímo proti petici jen jediný senátor z Louisianya
dostatečně si svou smělost odpyká, neboť každá
pošta mu přinese psaní, psané sice něžnou rukou.
ale za to slovy neněžnými.
Pavlův
Novikov
Pavlov
ame
Washington
spojený stát
28
article
= Jak máme spáti? O umění spáti napsal
francouzský lékař Fernand Mazade brožurku. Člo-
věk má spáti vždy sám a lehnouti si do prostřed
postele, aby každý sval měl podporu. Nechť nikdo
nenapodobuje žen, které, patrně z koketnosti, dá-
vají ruku pod hlavu. Tato posice sice dává
příznivě vyniknouti tahům obličeje, ale stahuje
krk, unavuje svaly ruky a prsou a způsobuje krát-
ký a vyrážený dech. Poloha na znaku je nepo-
hodlná a ženská. Dle některých lékařů je přimo
strašná, protože má za následek choroby michy.
Ale, jak dr. Mazade ujišťuje, je toto tvrzení pře-
mrštěné. Rozhodně však způsobuje tato poloha
někdy úzkostlivé probuzení, těžké sny a halucina-
ce. Nevýhody spaní na levé straně jsou ještě větší.
Člověk vystavuje se tím stísněnosti, nedostatku
dechu, zdržuje zažívání a dokonce tep srdce. Také
se nemá spáti na břiše, jak bylo modou v dobách
druhého císařství. Tehdy se tato poloha označe-
vala jako „neobyčejně skvostná“. Myslilo se, že
není nic lepšího, nežli spáti natažen jako vapř
(„plat comme porc' a přemáhaly se tím srdeční
křeče a asthma. Ale byla to tehdy velká mýlka;
doktor Mazade dokazuje, že při ležení na břiše se
záda kulatí, břicho je stlačováno a prsní svaly se
stahují. A tak nezbývá nežli spáti na pravé
straně, což je dle dra Mazada nejlepší; v této
poloze není ohrožována žádná podstatná funkce
orgánů. Dle toho nechť se tedy každý řídí — ne-
bo také ne.
Fernand Mazade
Mazade
Mazada