1
article
nosti na nejvlastnější naší půdě nás netýral,
odepíraje nám právo na užívání jazyka českého.
Ve stavu takovém žádný národ, jenž žíti chce,
setrvati nesmí a kdyby desetkrát ve Vídni nám
dokazovali, že jinak to nejde, že kdyby nám
bylo vyhověno, vzbouřili by se opět Němci,
my Čechové neustupně na tom trvati musíme.
aby zřeklo se Rakousko staré své tradice: býti
ochrancem národa jednoho — od roku 1867
národů dvou — ostatní pak týrati a utlačovati
na prospěch a slávu národů privilegovaných.
Myšlenka národní nesmí býti také v Rakousku
zatlačena za myšlenku státní. Mezi oběma třeba
zjednati kompromis a kdyby to nešlo, přilnouti
vší silou k ideji státu národního, k jakému Ra-
kousko dějinami předisponováno. Myšlenka bez-
duché uniformity hodí se pro tento stát nejměně.
s tou pochodil by snad jen v jedinkém
případě. Kdyby národové rakoušti sami od
myšlenky národní upustili, kdybychom zejmena
my Čechové zrady se dopustili na tom, co
dosud nám bylo zdrojem sily životní, kdyby-
chom posunuli zájem národní za nějaký
jiný interes. A žel, že nebezpeči tou
nás stalo se akutní. Nač vlády vídeňské
ode dávna spekulovaly, znenáhla se dostavuje,
že totiž bída materiální ubije v nás národní
cit. Pěkným vídeňským hospodářstvím dospěli
jsme konečně k takové mízerii hmotné, že
každý instinktivně chápe se toho, co mu nej-
blíž, aby v nedostatku a bídě neutonul. A nelze
se tomu ani divíti, že ne pouze jednotlivci,
nýbrž celé vrstvy společnosti naší chopily se
pro tento případ uchystaných na ně vnadidel.
Čecho
Vídeň
Rakousko
2
article
Jedním z těchto vnadidel a nejnebezpečnějším
je tak zvaná politika stavovská. Nikdo nebude
výtýkati příslušníkům určitých stavů, aby se
sestoupili v organisovanou družinu za tím úče-
lem, aby hájili své speciální zájmy naproti
státu i naproti ostatní společnosti. Proti čemu
ale musíme stále a stále, ba čím dále
tím s větší energii se vzpírati, je tvoře n
se politických stran dle zájmu
stavovských. Je to především nemožností
a potom počínáním naší národní věci nade vše
škodlivým. Nemožnosti pro to, že na dlouho
žádná strana politická bez určitého cíle politi-
ckého se neudrží. Politická strana bez politiky
je tak zvaný Lichtenbergův nůž bez střenkya
bez želízka. Narážet dle potřeby politiku na brdo
hmotného stavovského prospěchu je negací
oné politiky, kterou zejména národ náš říditi se
musí a která žádá podřizování všech
jiných zájmů interessům národa.
Však zkušenost učí, že při té tak zvané nestran-
nosti politické a při sdružení bez určitého poli-
tického zbarvení to nikdy nezůstane. Nezůstane
proto, poněvadž se to příčí přirozenému vývoji
věci. Což nevidíme to dnes již na straně agrární?
Opakujeme ještě jednou, co tolikrát již jsme
lidu našemu na srdce i v srdce kladli, pro nás
nehotové, bez zajištěné národní existence, roz-
vrstvení stavovské jako politický fundament
nejen se nehodí, nýbrž musí se státi naším
neštěstím, naši záhubou. Zdali pak spatřujeme
Lichtenbergův
3
article
— Podívejte se, začala znova rózhovor, vi-
díte tamhle to velké, hloupé děvče v bílých
šatech, jak se tam sama nudí? Minule se mne
dala ptát, jestli bych dovolila, aby mi byla před-
stavena. Pomyslete si, má drahá, je to dcera
nějakého uřadníčka. Pochopíte, že jsem od-
mítla. Člověk si nesmí tak zadat!
Lily sešpulila ústa, jako uražená princezna.
Přítelkyně její byla rozhodně poražena: neměla
žádného slunníku a nikdo se neucházel o přízeř
býti jí představenu. Zbledla jako žena, která jes
přítomna vítězstvím své sokyně. Objala Lily
kolem pasu, aby ji mohla nepozorovaně vzadu
pomuchlat. Ale usmívala se na ni svým zbožňo
váníhodným úsměvem, ukazujíe své bílé, kou-
savé zoubky.
Vzdalujíce se od svých matinek, zpozoro
valy konečně, že se na ně dívám. Od toho oka-
mžiku ještě více sesládly: koketovaly jako sle-
činky, které chtějí zasloužiti si a také upoutat
pozornost. Dívá se na ně pán! O dcery Eviny
dábel pokouší vás již v kolébce!
Na to vypukly v smích. Něco na mém
obleku je překvapilo, zdálo se jim komickým.
Bezpochyby to byl můj klobouk, jehož tvar nen
jjiž moderním. Tropily si ze mne posměch, v pra
vém toho slova smyslu. Posmívaly se, zadržu
jíce ručkou smích, ze rtů se perlící, jako dělají
dámy v salonech. Na konec jsem se zastyděla
začervenal, nevěda ani, kudy kam. A uprchl
jsem, zůstaviv pole oběma děvčátkům s žerty
i divnými pohledy dospělých žen.
Rřeložila R. Eloischorova.
Evin
Rřeložil R Eloischorův
4
article
kde podobný zjev v národech jiných? Jen
v Německu. Tam ale agrárnictvo není svazem
rolníků, nýbrž velikým sdružením reakcionář-
ských junkerů z méně pokročilých provincií vý-
chodních, kde lid dá se ještě panem šlechticem
komandovati. A to jsme Německu, které, žel,
že ve všem zlém jest nám také vzorem a ne
pouze v dobrém, odkoukali. Při tom ale zapo-
mněli jsme na to, že především nás není více
než 60 millionů, že nemáme samostatného če-
ského národního státu, naopak, že o každý
úřadní cár rváti se musíme s Vídní na krev
krůček za krůčkem dobývati práv a půdy.
kterou jsme průběhem věků ztratili. Na to ne-
zapomínejme, že co u jiných neznamená ničeho,
u nás může býti zkázou. Při tom budiž nám
rozuměno: nejsme snad proti tomu, aby pří-
slušníci určitých stavů se v celek pojili, aby
pracovali na své hmotné i mravné povzne-
šení. Naopak, práci tu vedle jiných
pokládáme rovněž za nezbytnou,
ale opětně tvrdíme, že činiti zájem s ta-
vovský kriteriem politickým zna-
mená u nás národní zkázu.
Německo
Vídeň
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pozdního bycha honí realistický denník
kolem nedělní schůze Národní rady. Po výsledku
této první schůze a po naší polemice ze dne vče-
rejšího lituje dnes realistický orgán každé řádky
a každého slova „dobře míněného“, které o Ná-
rodní radě pronesl. A konečně, jako pravidelně
po každém matchi, v němž přespříliš těsně při
kůži přistřižen, odškodňuje se realistický orgán
nadávkou pisateli těchto řádek. Stačí-li rez z na-
šeho kopí na rány realistického podebrance,
budiž. Abychom však ve věci samé pronesli zá-
věrečné slovo, myslíme, že průběh schůze ospra-
vedlnil naše názory o tom, jaké povahy jedině
mohou býti předměty jejího rokování. Náhodou
sešly se dvě události, které skvěle odůvodňovaly
názor, že dlužno Národní radu vystříci přede-
vším všech různících politických záležitostí,
kteréž nemají s protiněmeckým bojem nic spo-
lečného a všech stran, stojících mimo státoprávní
program. Slavnost Husova, která by v Národní
radě byla najisto vzbudíla odpor tří stran v ní
zastoupených, bez nichž se ovšem položení zá-
kladního kamene výtečně a slavně obejde, ačkoli
nemůžeme okolnost, že při ní scházeti budou po-
slanci veliké části venkovského lidu, potomků
to Schwarzenbergových „lupičů a žhářů“, jinak
nazvati než bezednou hanbou jich schwarzen-
bergského člověčenství — dokazuje tvrzení první,
bohopustý protest sociálně-demokratického or-
gánu proti sanaci kateřinské záložny, poněvadž
strana tato musí podporovati každý konkurs, roz-
množující její stoupence, jest dokladem tvrzení
druhého. Strana sociálně-demokratická se aspoň
nenabízela do Národní rady, za to však reali-
stická, jejíž list učinil několikrát v tom smyslu
narážky velice nezahalené („proč jsou vylučovány
strany, které nemají poslanců?“).
Husův
národní rada
6
article
— Za řádem Milosrdných bratrů, bojujícíeh
v Praze pod velkoněmeckou vlajkou a velitelstvím
vědeckého janičára prof. Bayera, jde všechno
Němectvo v Čechách jako jeden muž. Všechny
samosprávné korporace německé považují za svou
povinnost odměniti úsluhu řádu Bayerovým ma-
chinacím zvýšeným příspěvkem do pokladny vá-
lečného řádu, vojskujícího proti české národ-
nosti. Činí tak jeden německý okres, jedno ně-
mecké město za druhým. Zertovné intermezzo
přihodilo se v tomto chvatu tajemníku okresního
výboru žateckého, kterýž v domněnce, že
„Deutschbrod“ jest okresem německým, zaslal
na tamní okresní výbor následující sdělení (ovšem
německy),
»Okresnímu výboru v Německém Brodě.
Okresní výbor žatecký usnesl se v plné schůzi
ze dne 14. května 1903 bez debaty a jednohlasně,
vysloviti nejhlubší politování nedůstojné štvanici
proti německému lékařstvu a nemocnici milosrdných
bratří v Praze, dosavadní subvenci ze 40 K do 100k
zvýšiti, všem obcím okresu podnět dátí, aby subvence
nemocnici milosrdných bratří již přířknuté přiměřeně
zvýšily, v případě, že subvence pro tuto nemocnici
by povoleny nebyly, aby povolily je v přiměřeném
obnosu, i toto usnesení všem německým okresním
zastupitelstvím v Čechách za účelem podobného za-
kročení sděliti atd. Okresní starosta dr. Frt. Bernt.«
profesor
Bayer
Němectvo
Bayerův
doktor
Frt
Bernt
Praha
Čechy
německý Brod
okresní výbor žatecký
7
article
Nemůže býti výmluvnějšího dokladu, že se
řád Milosrdných bratří a zvláště jeho konvent
v Praze stal politickým nástrojem německé agi-
tace a to tak důležitým, že útraty jeho práce v tom
směru hraditi, prohlašuje se za nacionální povin-
nest německou. Jaká povinnost z toho vzniká
okresům a obcím českým, vysvítá z věci samo
sebou. Okresní zastupitelstvo německo-brodské
zastavilo přispěvek Milosrdným bratrům dne 23
května, rovněž jednohlasným usnesením, stejně
zachovala se i obec i pravovárečné měšťanstvo
tomní. Ostatní obce a samosprávné korporace
české budou zajisté následovati, pokud se tak již
nestalo.
— Z Týna nad Vltavou, 26. května. (Zvl.
telegr. „Nár. Listů.“) (Pojížďka z Budě-
jovicdo Prahy.) Z Hluboké až do Jaroslavic
plula výprava nejkrásnějšími partiemi jež jsou
plny romantiky a dojemných půvabů. V Týně n.
Vlt. bylo slavnostní vítání. Na lodech vyzdobe-
ných lampiony velkolepý ohňostroj ozařoval plav-
bu, konanou za plné tmy. Starosta Pavlíček
s městskou radou uvítal výpravu srdečnou řečí,
načež předseda Povltavské jednoty poslanec pan
Jos. Brdlik vzdal dík za okázalé a vřelé české
přijetí. Večer byla schůze v besedě. Dnes v plavbě
se pokračuje, cílem je Orlík.
— Volby do obecního zastupitelstva kutno-
horského. Při včerejší volbě starosty zvolen po
čtvrté došavadní zasloužilý starosta pan Jan Ma-
cháček, koželuh a zem. poslanec. Do rady
městské pánové: Jan Tuček, stavitel varhan,
Frant. Sýkora, statkář, Ferd. Jäger, uzenář,
Boh. Černý, obchodník, Vojt. Krehan, maj.
realit, dr. Koníček, advokát, Ant. Hrabák,
truhlář a Jos. Štěpánek, hrnčíř, vesměs
upřímní stoupenci národní strany svobodomyslně.
Pavlíček
Jos
ma
Tuček
František
Sýkora
Ferd
Jäger
Boh
Černá
Antonín
Hrabák
Štěpánek
Praha
Týn nad Vltava
Buda
Jaroslavice
Vltava
Orlík
Jos
8
article
— Úmrti. V Písku zemřela minulou neděli po
delší nemoci paní Alžběta Stocká roz. Nová-
ková, manželka pana Karla Stockého, měšťanas
voskáře, v 38. roce svého života. Pohřeb koná se
dnes o 4. hodině odpolední na místní hřbitov u sv.
Trojice.
— Pouť ke hrobu historiografa Fzant. Palackého.
Dnes po 7 hod. ranní odjela od staroměstské vad-
nice pražské do Lobkovic výprava delegátů, abyu
hrobu Františka Palackého ve výroční den úmrtí hi-
storiográfa vzdala čest jeho památce. Výpravy se zú-
častnili: za král. hlav. město Prahu pp. Hubáček
c. r. Voitl, za Národní divadlo pp. doc. dr. Kosea
Mácha, za Měšťanskou besedu pp. dr. Fuhricha
Mayerhoffer, za Jednotu občanů pražských pp. Brož,
Portík a Přeifer, za Český klub pp. Sedlák a Žák, za
obec vinohradskou pp. M. Bílek a Sikyta, dále čle-
nové »Hlaholu«, kteří u hrobu zapějí a zástupce Mo-
ravsko-slezské besedy. V Karlíně připojila se k vý-
pravě depntace města Karlína.
Stocká
Stocký
Palacký
Hubáček
Voitl
docent
doktor
Kose Mácha
Fuhrich Mayerhoffer
Brož
Portík
Přeifer
Sedlák
M Bílek
Sikyt
Písek
Lobkovice
Praha
Karlín
národní divadlo
Český klub page
Hlahol
9
article
— Zemský výbor království českého učinil ve
schůzi, konané dne 20. května 1903 za předsednictví
nejvyššího maršálka zemského Jiřího kníž. Lobkovice
mezi jiným tato usnesení: V zemské službě byl jme-
nován: Ferd. Bláha inženýrským adjunktem. Do vyšší
třídy platu postoupili: a) ve II. kategorii konkr. st.
účet. revident Evžen Spinka, účetní Fr. Ulrich a revi-
dent Jar. Jeřábek; k) ve III. kat. konkr. st. účetní offi-
ciálové J. Smichous, L. Krejčí, R. Rauscher, V. Karel,
G. Kratochvíl, B. Šimek, A. Brejník, V. Šerý a O. Po-
lák; c) ve IV. kat. konkr. st. účet. assistenti: F. Títěra,
J. Poseděl, A. Vacek, J. Sládeček, E. Jirsík, J. Pavlíček,
A. Felber, J. Dvořák, E. Meixner, Š. Hejda, E. Kriner,
R. Brdička, E. Klimeš, F. Říha a B. Svítil. Do vyššího
adjuta postoupili: úč. praktikanti: F. Pankrác, A. Ji-
roušek, J. Hoffmann, V. Jelínek, J. Perný, V. Žnojem-
ský, M. Meixner, K. Martinovič, F. Dohnal a F. Že-
lenka. Účetní officiál Cyrill Vorel jmenován byl revi-
dentem, účetní officiál Fr. Král správcem ústavu opo-
řanského, úč. officiál Jos. Zápotocký revidentem, účetní
assitenti F. Pospíšil, A. Ullrich, V. Nigrín, H. Vodička,
A. Procházka a H. Korynta jmenováni účet. officiály:
úč. praktikanti J. Kruta, K. Bíčovský, A. Havlík, O. Ku-
čera, F. Dvořák, R. Janeš, A. Novák, F. Souček a J.
Jiří kníž
Bláha
Spinka
Ulrich
Jeřábek
J Smichous
L Krejčí
R Rauscher
Karel
G Kratochvíl
B Šimek
A Brejník
V Šerá
F Títěra
A Vacek
J Sládeček
E Jirsík
J Pavlíček
A Felber
J Dvořák
E Meixner
Š Hejda
E Kriner
R Brdička
E Klimeš
F Říha
Svítil
J Hoffmann
V Jelínek
V Žnoj
M Meixner
K Martinovič
F Dohnal
Cyrill Vorel
F Pospíšil
A Ullrich
V Nigrín
H Vodička
A Procházka
H Korynta
J Kruta
K Bíčovský
A Havlík
F Dvořák
R Janeš
A Novák
F Souček
Francie
Ku
10
article
Procházka úč. assitenty. Zemské školní radě vysloven
souhlas: se zařízením zat. pobočky při obecné škole
v Hněvkovicích na dobu tohoto školního roku; s pone-
cháním zat. pobočky při měšť. škole chlapecké v Kra-
lupech n. Vlt.; se zařízením def. III. postupní třídy
při obecné škole v Tisu; prozat. pobočky k první třídě
při měšť. škole chlapecké v Neydeku; s ponecháním
2. zat. pobočky při měšť. škole chlapecké v Plzni na
r. 1903-1904; s ponecháním 2. zat. pobočky při obecné
škole chlapecké v Plzni na r. 1903-1904; s ponecháním
prov. poboček povolených na školní rok 1902-1903
při 2. a 4. třídě obecné školy dívčí ve Falknově na
dobu další potřeby; odepřen souhlas s ponecháním
druhé zatímní pobočky při druhé obecné škole dívčí
v Plzni na čas potřeby.
— Paběrky a pobylu olomouckého arcibiskupa
v Přerově. „Lid. Noviny“ se dovídají z Přerova: Když
arcibiskup Kohn ubíral se v neděli v průvodu do ko-
stela, došlo k různým výtržnostem, jež zavinil přerov-
ský farář. Pokřikoval a posuňky nutil lid, aby před
arcibiskupem smekl a poklekl. To vzbudilo v přerov-
ském obecenstvu odpor, tak že ozvalo se i hlasité vo-
lání: Pereat Kohn! Sotva arcibiskup poodešel, vrhio
se několik vesnických fanatiků na hlouček mladých
lidí, který provolal „hanbu“ Kohnovi a fackovali je
a holemi tloukli jako divá zvěř. Zvláště jednoho po-
sluchače obchodní školy, který odsoudil toto jednání
několika ostrými slovy, tloukli a trhali tak, že by ho
byli snad utloukli, kdyby ho nebyl strážník vytrhl.
Při hostině na faře přerovské mluvil arcibiskup osten-
tativně německy
Kohn
Hněvkovice
Vltava
Plzeň
Falknov
Přerov
Lido
Pereat Kohn
11
article
—U příležitosti kesonování sedmého pilíře mostu
Karlova (počítaje od strany staroměstské), podnika-
ného radou král. hlav. města Prahy, zřídí se za úče-
lem bezpečnosti plavby říční po dobu prací na 7.a
8. mostním oblouku svodidla. Aby účelu svodidel
bylo snáze docíleno, uvádí se ustanovení 8 5. před-
pisu o polícií říční pro plavbu lodí a vorů na Vltavě,
vyhlášeného vynesením místodržitele ze dne 10.
února 1854 čís. 1809, vedle něhož lodi a vory, ob-
zvláště též při plavení skrze vrata staroměstského
jezu dodržovati mají mezi sebou vzdálenost 380 m,
v paměť, by se ustanovením tím bylo přísně řízeno.
Dále se nařizuje, aby pokud státi budou ona sve-
didla, po celou plavbu od vrat jezu staroměstského
k mostu Karlovu jeden plavec konal službu při ve-
Karlův
Praha
Vltava
pilíř most Karlův