3
masthead
p. ledna 1901. Císlo5
Císlo
4
article
Drobné povídky tohoto plodného autora a zná-
mého žurnalisty ruského náležejí k nejlepším jeho
pracím, co se týče jich umělecké výše i myšlenko-
vého obsahu. Tyto povídky z národního i vojen-
ského života vyznamenávají se svojí srdečnou teplo-
tou, lidumilností, vážnými myšlenkami, hlubokou
realní pravdou i mistrovsky podanými typy lidí obě-
tavých a dobročinných. Tři jeho »Vánoční povídky«
podané v přítomné sbírce, »Probuzená píseň«, »Boh-
dan Šibkin« a »Zapomenutý důl« náležejí k nejlepším
z jeho drobných povídek.
* M. A. Šimáček. Světlo minulosti. Román.
Díl I. a II. Nakl. F. Šimá ček.
Román tento, ještě když v letech 1897 a 1898
vycházel ve »Svělozoru«, vzbudil značnou pozornosí
oním přesvědčujícím líčením, onou plastikou jedna-
jících osob, jíž lze dosíci toliko bystrým pozorováním
skutečného živola Jsou to skuteční lidě z našeho
stiedu, s načimi elnostmi a vadami, zcela nelíčenía
proto tím více vzbuzují účastenství členářovo. Aut n
nejen správně pozoroval skutečnost, ale dovede též
čtenáře přesvědčit o správnosti toho, co viděl. Zají-
mavá osnova děje poutá tim více, jelikož se zakládá
na správném a důsledném psychologickém líčení jed-
najících osob.
Šimáček
5
article
* B. Brodský, Nad propastí. Román. Nakl
Emil Šole v Telči
Autor přítomného románu jest znám jako oblí
bený vypravovatel. Dovede líčit poutavě a zajímavě
děj sice dost romantický nepostrádá pravdě podob
nosti. Podobně jako předešlé jeho knihy, zejmen
»Sillerova rodina« a »Odumřelá ratolest«, vyznačuje
se román »Nad propastí« živým, pohnutým, dost ro-
mantickým dějem a zajímavými figurkami. Vypravo-
van jest hladce a bystře a dovade jak náleží upou-
tati pozornost čtenářovu svou zajímavou zápletkou
* Rud. Jar. Kronbauer, Jizvy. Povídky.
Nakl. Hejda k Tuček.
Čtrnáct povidek, jichž obsahem jest lidská bída
v nejrůznějších obdobách. Autor mnoho viděl a může
tudíž líčili dle vlastních zkušenosti. Vypravuje živě.
názorně, líčí všeliké ty hrůzy dopodrobna, mnohdy
příkrými barvami, ale líčením hrůz proniká souci
s trpícími, jenž charakterisuje veškeré podobné prác
autorovy.
* Růžena Jesenská: Novelly. (Nakl.
J. Otto. »Laciná knihovna«.) Růžena Jesenská byla
posud známa jako jemná, záchvěvy lidského srdce
pozorující básnířka. Dnes přichází se sbírkou prosy.
Brodská
Šole
Sillerův
Kronbauer
Hejda
Tuček
Jesenská
Otta
Telč
Novell
6
article
Ciyři kratší novelly, plné delikátního psychologického
rozboru. Její hrdinky jsou nesmělé ženské duše,
které byly společností utlačeny, ale jež právě proto
mají tim horoucnější a palčivější touhu po životě
jeho radostech. Autorka pohybuje se sice v poměrně
úzkém krubu: kresli jednu neho dvě postavy, s ostat-
ními toliko v pozadí. Ale z každé řádky je patrno.
jak dovede nazírat do lidského srdc« a jemnými tahy
stinit jeho tragédii. Kniha, jejíž tendence je povzná-
šející, bude zajímavým dokladem ku poznání české
* Josef Müldner: Návraty. (Nákladem
vlastním.) Kniha básní mladého autora, jenž na
debutanta ovládá šťastně formu a nalezi ve svých
verších mnoho krásných obrazů a myšlenck.
* František Sekanina: Lyrické inter-
mezzo. (Nakl. A. Píša, Brno.) Již prvý svazek veršo
Sekaninových »Za nocí chmurných i světlýche
vzbudil vlídnou pozornost kritiky. Nové verše jsou
rázu milostného i medilativního. V popisech krajin
projevuje básník jemný smysl pro nálady a přírodu.
*Jan Václav z Finberka: Stiny života.
(Nakl. dr. E. Grége. »Matice lidu«.) Prostým, nehle-
daným slovem líčeny příhody ze života bídných po
horských tkalců. Čtenáři najdou mnohé zajímavé po-
zorování z tohoto skoro neznámého koutku světa.
* Karel Egor: Návrat. Verše. (Nakl.
Weinfurter.) Mnoho smutku a bolesti v těch verších
miadého českého dekadenta. Na konec překonáva
autor svoji úpadkovou tesknotu, vraceje se statečně
ku zdraví a životu.
Sesam.
ženy
Müldner
Sekanina
A Píša
Jan Václav
doktor
E Grége
Egor
Weinfurter
Brno
Matica lid
7
article
Z českých listů.
* Po delším čase opět jedna principiální otázka,
týkající se české literatury. Jaký verš je dovolen
v české poesii? Od počátku nového květu naší lite-
ratury obnovoval se s přestávkami boj o českou
prosodii, o přízvučnost a časomíru, o metrum atd.
a strhoval k této formální otázce několikrát celý
literární zájem. V moderní době vynořil se opět př
příležitosti překladů z literatur antických. Není po
chyby, že naše starší časoměrné překlady řeckých
římských děl básnických byly přímo obavné. A rov-
něž není pochyby, že teprve moderní překlady Krále
a Vaňorného ukázaly, jak řecký i latinský vers
možno čísti v českém překladu s opravdovým po
žitkem, aniž bychom za každým slovem cítili násilí.
páchané na české mluvě. V původní poesii posled-
ních desetiletí český verž nabyl ohebné, zvonivé
formy, techinika jeho zdokonalila se neobyčejně
není divu, že dnes počínáme si podrobně všímati
theoreticky ustrojení českého verše, zvlášť když v po-
sledních letech odbočil od našich míčky uznávaných
útvarů a počal hledati nové dráhy.
Prudce úločný příspěvek k theorii českého verše
podal J. Hotý, z nejmladší dtužiny českých pceto
v posledním čísle Moderní revue. Třldí ny-
nější přízvučnou techniku verše na verš jambický.
trochejský, daktylický a vidí v tom velikou chudobu
a jednotvárnosl. Jamb je přenesen z němčiny aje
to v češtině jen trochej s předrážkou, čítají se jen
s.abiky, při čemž málo se dbá hudebního rythmu.
Král
Vaňorný
8
article
Trochej převládá zvlášť u starších, bez ohledu, ho-
dí-li se k látce. Čistý přízvučný dakty! je velice
vzácný. Autor hájí verš rythmu střídavého, verh
volný. Rozhodně se staví »proti zastaralému před-
sudku, že jedině verš pravidelně krájený je správný«.
nemíní však veršem volným úplnou anarchii, bez-
tvárnost. Při poetickém tvoření a stanovení rythmu
klade váhu na tempo lidské mluvy, nezná »rozkoš
nější melodie nad české, rythmicky spjaté slovo
mluvené«.
Obsah určuje metrum, ať trochej, ať daktyl, a
verš volný. Ve verši volném mohou býti stopy různo
slabičné, s pausou neb bez pausy, důležilý je vliv
větného přízvuku, délka neb výraznost slova atd.
celkem autor nezamítá přesně ustrojenou formu
verše, ale vyžaduje silnějšího přilnutí verše k obsahu
větší právo rythmu a pak nelpění na strnulých for-
mách. Odkazuje na konec ke studiu lidové písně Če-
lakovského »Ohilasů« a Erbenovy »Kytice«.
Erbenův
9
article
* Kvoty, jichž umělecká výzdoba nového roč-
níku pořízena veskrze od Aleše, přinášejí zajímavé
zápisky K. Slavíkové-Welsové: »Lidské hovory«, Au
torka našla nový a přece dávno známý pramen, pro
látku i formu české literatury s rozhovory s pro-
stými lidmi, věrně zapsané. Před nedávnem refero-
vali jsme o podobném zdařilém pokusu o »lidských
dokumentech« na Moravě nasbíraných a nemůžeme
než přáti si, aby talo slibná práce neomezila seu
nás na pouhé pokusy. Dlouho bylo již psáno v ryzí
mluvě i poesii lidové, sbírány poládky, písně, zvyky.
plisloví, zeslavována dialektologie. Český Li
snesl ve svých ročnících množství takového boha-
tého materiálu, jenž, bohužel, není dosti užíván
Dnes přistupuje k tomuto úsilí nový a vděčný způ-
sob, jimž možno sludovati duši českého lidu a těžiti
z ní pro literaturu. Zápisky takové nemožno dosti
oceniti, budouli sbírány sysťematicky a účelně. Ve
volném hovoru lze mnohem lépe postřehnout boha-
tost a dokonalost řeči, rythmus, obraty, spad mluvy,
veškerou tu techniku stova, mluveného člověkem
čistě česky myslícím a nezvyklým řeči spisovné.
která z tohoto pramene mnoho může získati pro své
obrození a zdokonalení. Autorka právem končí před-
mluvu ke svým rozmluvám s prostou slařenkou slo-
váckou výzvou k našim uměi cům a spisovatelům
aby více si všímali Slovácka. »Pro spisovatele, dra-
matika a hudebního skladatele jest Slovácko zlatým
dolem, lánem oblíženým úrodou, ještě netknutým.«
Dodívám jen, že třeba při studiu tom opravdu vno-
řiti se do duše lidu, cítiti s ním, hledati opravdu
krásné a vznešené a při tom především obroditi
Čtenář.
vzdělati duši vlastní.
Aleš
Wels
Morava
Slovácko
10
article
Odborné apisy.
11
article
* Vojt ryl. Král z Dobré Vody: Heral-
dika, souhrů pravidel, předpisův a zvyklostí zna-
kových se zvláštním zřetelem ku zemím koruny
5eské, s 800 obrazy v tertu a na 42. tabulkách
nákladem Rud. Storcha v Karlíně. Steskům, že naše
jteratura nemá nijské pomůcky pro studium heral
dické, mimo nadání najednou dvěma spisy bude
pdpomoženo. Česká Akadem i e tiskne odbornou
Storch
Karlín
12
article
vědeckou knihu o české heraldice od nejlepších
znalců + Mart. Koláře a Aug. Sedláčka —
pro širší zas obecenstvo a s praktickým účelem
vydal právě Vojt. ryt. Král z Dobré Vody
nákladné dílo, témuž předmětu věnované. Jméno
Královo dobře jest známo z ilfustrací Sedláčkových
Hradů a z jiných historických publikaci, kde se
osvědčil jako znalec české genealogie a heraldiky i
spragisliky, spojuje vedle této znalosti dovednos
technickou při znázornění starých památek. Udaje
v knize, provázené řadou názorných kreseb a barvo-
tisků, jsou spolehlivé a zakládají se na věrohod-
ných pramenech. Libí se nám, jak v stručnosti
jasně jest vyložen pojem znaku, jeho třídění, po-
lepšení, přeměna, poloha jeho i pravidla základní.
Stejně poučný jest výklad o štítu se všemi podrob-
nostmi. Správný je rozbor figur znakových. Podle
figury znaku neznámého rodu nalezá se lined udání.
kterému rodu patří, co znamená atd. Jemné kresby
zvyšují rychlé a praktické užívání spisku. Rovněž
prakticky poučuje autor o rodokmenech šlechtických.
o důkazu šlechtictví, o získávání predikátů, o ta-
xách, o obnovování šlechtictví starého, o inkolátu
atd. Samé věci, jež často marně se shánějí po nej
různějších pramenech. V knize Králově jsou sneseny
v přehledný celek. Bude nová kniha vítána v kru-
zích, jež se zajímají o dějiny šlochtictví (a přibývé
jich v poslední době zejmena následkem výhod
v Strakovské Akademii mnoho). Nakladatel nešetři
bohaté výpravy.
Mart
Kolář
Aug
Sedláček
Sedláčkův
Králov
Hrad
13
article
Ze slovanských listů.
* V Petrohradě olevřeno bylo nové lidov
divadlo »Banee paenii
mem Heparopa Hunonaa II.«. Budova nooého di-
vadla vystavěna jest velmi prakticky a odevzdána
byla svému účelu dne 12. prosince. Hlediště roz-
počteno jest na 1200 diváků, vedle toho nalézá se
zde zvláštní sál pro lidové slavnosti a rozsáhlá jí-
delna pro 1500 osob. Délka hlavní fasády měří 7
šířka 30 sáhů. Divadlo opatřeno jest výbornou ven-
tilací, množstvím vchodů a východů jakož i dosta
tečnými vodovody pro případ požáru, slovem budova
požízena jest s největší péčí, aby při vší jednodu-
chosti odpovídala co nejlépe svému účelu. Při zaha-
jovacích slavnostech přítomen byl velkokníže Sěrgě
Michajlovič, princové Oidenburští a-j. členové carské
rodiny v zasloupení carově. Hlavní podnět k novému
divadiu dalo městské kuratorstvo, pečující o obecné
blaho a střízlivost.
paenie
Sěrg Michajlovič
Oidenburský
Petrohrad
Heparopa Hunonao II
14
article
* Mladší umělci petrohradští založili
novou »Opre5 PyCcK XYAOO«. Účelem sdru
žení bude pěstovati těsné styky s domácím průmy-
slem uměleckým a popularisovati domácí umění od-
bornými přednáškami a občasnými i stálými výsta
vami. V založení společnosti měl účast veškerý umě-
lecký dorost petrohradský a přátelé umění očekávaj
proto od ní vlivuplnou činnost k rozvoji uměleckéh
průmyslu ruského
*Jubileum Sienkiewiczovo oslaveno bylo
důstojně nejen ve Varšavě, ale i v Krakově, Petro
hradě, slovem všude, kde Poláci mají střediska svého
národního života. Ve Varšavě po slavných bohosluž
bách v kostele sv. Křiže mistru polského slova bylo
holdováno jmenem polského národa v alexandrovském
sále. Ku slavnosti dostavily se deputace z Krakova
ze Lvova, z Poznaně, Moskvy, Vilna, Oděssy, Char-
kova a j. Adresy a pozdravy došly až z Ameriky
Jmenem ruských spisovatelů podepsali pozdravnou
adresu předseda ruských spisovatelů P. Veinberg
místopředseda N. Karějev a členové výboru P. Anněn-
skij. K. Barancevič, S. Vengerov, N. Kotljarevskij
P. Miljakov, I. Potapenko, V. Semevskij. K. Staňuko-
vič a F. Baťuškov.
Sienkiewiczův
Petro
Polák
N Karějev
K Barancevič
S Vengerov
N Kotljarevskij
P Miljakov
I Potapenko
V Semevskij
K Staňuko
F Baťuškov
Varšava
Krakov
Lvov
Poznaň
Moskva
Vilno
Oděssy
Chara
Amerika
Opre 5 Pycck
svatý . Křiž
15
article
* Oslava slovinského pěvce Prešerna nalezla
ohlasu u všech kmenů jihoslovanských i u ostatníc
Slovanů. Jihos'ovanská akademie věnovala památce
pěvcově zvláštní zasedání, v němž přednášel o poesi
Prešernově člen akademic dr. A. Musič. Některé listy
při té příležitosti vzpomínají Prešernovy nevraživost
na illyrismus a přímého téměř nepřátelství básníkova
ke Gajovi. Zvláštní okolnost tu vysvětlují úzkým vla-
stenectvím slovinského pěvce, jenž v tuhém zápase
s germanisací, nechtčl rozsévati ve svém lidu vnitřní
nesvár a podněcovati nový boj o jazyk.
Slavjanin.
Z cizích spisů.
* Dopls z Paříže. »La beauté de vivre-
p. Fernanda Gregha jest jedna z nejpěknějších knih
básní, jež vyšly v posledních letech. Básník nalezá
se v plném rozvojí svého talentu. Citíme to v jeho
osobitější formě a v onom mistrovství v rylhmu
v harmonii, jehož, jak se zdá, p. Fernand Gregh de-
finitivně získal. Ale co mne především vábí v tomto
svazku, toť vznešené a vážné, toť projev duševního
stavu zajisté velmi upřímný, neboť cílite v něm
chvěti se dosud tolik utrpení a lidskostil
Dávno již se mluvilo o chorobě století a jes
známo, jakými verši navždy nesmrtelnými Musset
kdysi vycitil a vyslovil toto utrpení. Avšak choroba
naší doby jest snad hlubší, neboť jestliže pochybnost
a zoufalství nejsou tu méně rozšířeny, než v době
Mussetově, zdá se, že slova útěchy básníků jsou
méně četna a zejmena méně přesvědčiva a většina
jich dávno, jak se zdá, bohužel si utvořili krutou
rozkoš, opěvati smulek a stavěti oltář melancholii.
doktor
A Musič
Prešernov
Gregh
Mussetův
Paříž
16
article
Avšnk lu, hle, uprostřed těchto hlasů stále
zoufalých a štkajících zvedá se hlas mladý, vřelý.
rozechvělý, jenž opěvá krásu žití, rozkoš žití, povin
nost žíti, tři motivy lyry básníkovy jimž jsme bohužel
již dávno odvykli. A básník, jenž nám podává tyto
ušlechtilé zpěvy, jest muž, jenž trpěl a jenž ne vždy
— uvádím vlastní jeho slova — cítil rozkoš života
Třeba mu tím spíše gratulovat, schvalovati též jeho
šlechetnou iniciativu, že jeho píseň rozlehne se da-
leko, a že kniha jeho může míti na současnou
mládež značný a blahodárný vliv. Přece však, co se
mne týče, myslím, že na to nestačí jediná kniha, byt
byla sebě krásnější, aby vložila v srdce ono
dobré sémě, jež přece konečně vzklíčí a dodá sílya
důvěry celému pokolení.
Avšak myslím, že tato choroba století, ta po-
věstná choroba s příznaky tak neurčitými, ale s dů-
sledky tak osudnými, zapustila v naší duší kořeny
příliš hluboko, aby bylo lze doufat, že ji bude možno
vyplenit za jediný denl
Ale bude to právě úkolem básníků, vzepříti se
statečně této pákaze, jež částečně i jejich vinou se
v nás vyvinula ve stav trvalý. Buď tudíž čest těm,
kdož budou následovatina cestě k veselosti mladého
básníka »Krásy žitl«. Čest těm, kdož zasvětí svoje
mládí a svůj talent, nby rehabilitovali život, aby
zkrátka vykonali šlechetnou a krásnou povinnos
sociální a zahřáli znovu plamenem poesie a ideálu
ty, kdož pochybují, ty, kdož třpí, ty, kdož mrznou
a hladovi tělesně či duševně.
Krása
17
article
»Laube« pana Jeana Reibracha, toť titul časo
pisu, věnovaného olázce ženské, již poslanec d
Lestral, jenž se hodlá státi hlasatelem požadavku
žen v parlamentu, obhajuje. Má následkem toho
nezbytné stážky s četnými epoštoly ženské otůzky
a zejmena s paní Aveclyovu, krá nu, nedšenou.
jež okouzlí poslance, jenž k vůli ní opustí svoji
mladou, půvabnou manželku. Historie paní Averly
ové jest všední; opuštěna svým manželem, ničemou
podle toho, jak jej sama líčí, a jest poněkud nedů-
sledné od autora, chce li, abychom uvěřili náhlému
usmíření obou manželů po lehkém zranění, jež
manžel utržil v soubojí s Lestralem. Lestral, jenž se
byl oddal nadějím dosti pochopitelným v jeho stavu,
jsa opuštěn, malomyslný, pravi si jako již tolik ji-
ných: Žena jest klamná jako mořska vlna.
Laub
Reibrach
Aveclyův
Averla
d Lestral
18
article
Zdá se nám rovněž podivno chování půvabné
Valentiny de Rybes, jež po vážném poměru, plném
přátelství s Pavlem d'Ormay pozná, kterak lask
změnila se nepozorovaně v pouhé přátelství, jež
sdilí i mladík a ve chvíli, kdy se domniváme, že bu-
deme svědky jich zasnoubení. Denisa, sestřenka pani
de Lestral, po dosti zajímavém hovoru mezi oběma
dívkami, jest takřka vnucena Pavlovi, jenž pojednou
zpozoruje, že vskutku miluje Denisu a nikoliv Va-
lentinu. Na novo jsme poněkud zmateni. O časopisu
nedozvídáme se mnoho, byly nám popsány jeho re-
dakční místnosti, víme, že jeho ředitelkou jest pan
de Rybes a nikoliv paní Averlvová, ale toť vše, čeho
jsme se o něm dověděli, jsme tudiž odkázáni na
domněnky a doufáme, že získá své myšlence čelných
stoupenc.
Dovídáme se, že matka pana de Lestral, k níž
autor v nás vzbudil lásku, smířila svého syna s man
želkou; konec je tedy sťastný. Doložme, že po ně
kolika těchto výtkách o kvapu a tudíž i nejasnost
některých sítuací shledáváme v tomto románu ve
škery přednosti komposice a slohu, jež vyznamená
vají talent, tak silný, tak střízlivý a tak osobitýp
Jeana Reibracha.
M. Woll.
Valentinos Rybes
Pavel Ormay
Denisa
Lestral
Pavel
Rybes
Averlvová
Reibrach
M Woll
Virginie
19
article
Z cizích revuí-
20
article
*»La Révue et Révue des révuese
zahájila enketu v záležitosti pouličného prodavačství
sádrových sošek, proti němuž chystá se bouře vel-
kých uměleckých závodů, jež nalezla ohlasu i ve
francouzské sněmovně. Obchodníci stěžují. si n
konkurenci a žádají, aby sněm omezil právo kopit
jenom na díla antická a zakázal moderní. Naproti
tomu namitají přátelé drobných obchodníků italských.
že o konkurenci s velkými domy nemůže býti ani
řeči, malí prodavači vlaští prodávají své výrobky za
několik sous jen chudé třidě obyvatelstva. Redakce
»Révue des révues« obrátila se k několika výtvar-
nikům a znalcům umění s otázkou v té věci.
Albert Bartholomé nesoudí, že by drobný prodej
měl býti zničen, ale dojista reformován. Praví-li se.
že Vlaši svými kopiemi popularisují moderní umě-
lecká díla, pak jest to popularisování nešťastné, nebot
jejich kopie jsou na většině velmi znetvořeny.
Albert Bartholomý
Vlach
Le Révue
21
article
Reditel musea Luxenburského Léon Bénédite soudí.
že se stránky materiální chápe odpor umělců proli
napodobeninám, od nichž autoři díla nemají nejmen-
šího zisku. Se stránky mravní však myslí, že roz-
šíření díla jest jen na prospěch a větší slávu uměl-
covu. — Pro povolení dalšího prodeje vyslovuje se
rozhodně též Einile Bourdelle, Lanra Contan Mon-
torgueil, Eugěne Carričre a j. A. Injalbert dokazuje,
že nikoli chudé třídy kupují sádrové kopie slavných
děl, nýbrž právě střední, ba i bohatá třída dává
přednost této lacinější náhražce bronzu. Pierre
Roche navrhuje, aby se reformovalo popularisování
umění státem. Auguste Rodin přimlouvá ze za vla
ské popularisatory umění. Naopak R. de Saint-
Marceaux protestuje proti »znetvořování« uměle-
ckého díla kopiemi. Jak vidět, osvědčuje se i zde
stará zkošenost: všechen názor ve světě od hledisk
je odvislý, vždycky lze všecko hájit, ale také kárat
podle toho, kde stojím a jak věc popadnu.
Mr. Penn.
Léon Bénédite
Bourdelle
A Injalbert
Roche
August
SaintMarceaux
Reditel muzeum Luxenburský
Lanr Contan Mona
Eugěne Carričre
22
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Prant. Polívka, Názorná květena
zemí koruny české i čelnějších rostlin cizozem-
ských, pěstovaných u nás pro užitek a okrasu, se
zvláštním zřetelem ke zjevům životným. Svazek III
Sešity 7. a 8. Nakl. R. Promberger. Olomoue
Sešit opatřen hojnými illustracemi, diagramy květ
a plodů a zajímavými poznámkami elymologickými
*O kouření. Pro mládež i dospělé sepsa
Karel Kálal. Cena 8 hal. Nákl. »Holubova učitel-
ského rádce« v Lysé n. Labem.
*Účinky lihových nápojů. Pro mládei
i dospělé sepsal Karel Kálal. Cena 12 h. Nákladem
téhož.
Dubrovačka književnost. Sepsal kanovní
Ivan Stojanovič, vydala Srbská akademická
omladina v Dubrovníce. S podobiznou znamenitého
nedávno zesnulého vlastence a spisovatele. Str. 341
*IIO KOMAHIII. In 3 a. Ha-
cao Mura Kaauh. CoMop. 1900. 1. Kr. Tato
veselohra oblíbeného srbského spisovatele veselohen
byla vyznamenána cenou »Matice srbské«.
* »Český Mechanik«, orgán strojníků a me-
chaniků se zvláštním zřetelem na veškerá z kovu
pracující odvětví. Vydává Ant. Vorlíček na Žiž-
kově. Roč. XV.
* Truhlářské noviny. Orgán mistrů trublář
ských v zemích koruny české. Majitelem listuje
»Beseda mistrů truhlářských«, redaktorem Jindřich
Schneider v Praze, Rásnovka, 783—I. Vychází
měsíčně se vzorkovou přílohou. Ročník X
Polívka
R Promberger
Kálal
Holubův
Stojanovič
Kaauh
Vorlíček
Žiž
Schneider
Praha
Rásnovka
23
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Stálá výstava školská, jež nalezá se ve
II. patře farní budovy na Jungmannově náměstí, pří-
stupna jest od 2—4 hod. odpol. každou sobotu
zdarma.
Beseda učitelská bude míti dnes v so-
botu, dne 5. t. m., o 7. hod. v novoměstské škole
měšťanské u nejsv. Trojice mimořádnou valnou hro-
madu, v níž rokovati se bude o úpravě
služného učitelů v Praze a okolí se
zřetelem kchystanému zákonu o služ-
ném učitelstva.
Jungmannův náměstí
Praha
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
hraje se po třetí Šmahova komedie »Zlato« (1. čtvrl.
předpl.). Zejtra večer pořádá se představení na pamět
30leté umělecké činnosti režiséra p. Adoifa Krössinga.
Hráti se bude a to mimo předplacení Smetanova
»Prodaná nevěsta«, v níž jubilant vystoupí
již po 343, a v níž vytvořil Vaškem svou nejrázovi-
tější, nejpopulárnější figuru. Zejtra odpoledne o
343. hod. hráti se bude Verneova výpravná hra
»Cesta kolem světa za 80 dní«. Na pondělek
určeny jsou Davisovy »Katakomby«. Premiéra
veselohry »Přítěž« od Bož. Kunětické ustanovena
na pátek dne 11. t. m. Režii hry má p. Seifert
Hned po »Přitěži« vypraví se v činohře Zeyerova
»Sulamite a to zcela v nové úpravě scénické
i kostumní, jakož i valnou měrou nově obsa zena.
Režii bude míti dramaturg p. Kvapil.
+ Z kanceláře smichovského divadla.
Dnes odpoledne opakuje se hra »U jesliček«, kterou
ve prospěch chudé mládeže hrají smíchovské školní
děti, večer pak jako 18. (sudá) hra v předplacen
Laufsova fraška »Rozpustilý nápad«. Ze svazku di
vadla vystoupila dnem 1. ledna sl. Laura Kaucká.
Šmahův
Adoif Krössing
Smetanův
Vašek
Verneův
Davisův
Bož
Seifert
Zeyerův
Sulamite
Kvapil
Laufsův
Kaucká
národní divadlo
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Paní Jelizaveta Michajlovna Dě-
kanová, choť presidenta soudu v Kišiněvě,
zúčastní se dnes večer slavnosti Praž-
ského klubu, k níž byla s chotěm svým
pozvána. Koncert, jejž k vyzvání přátel ru-
ského umění uspořádá, ustanoven na 10. ledna.
Umělkyně přednese písně ruských skladatelo
u nás posud neznámé. Vedle pražského »Hla-
holu« účinkovati bude »České trio« (pp.
professoři konservatoře K. Hoffmeister, J. Suchý
a J. Burian) a p. Ed. Tregler, král. saský
dvorní varhanik v Dráždanech. Překlad písní
jest již opatřen a vydán bude pro účastníky
koncertu nejbližších dnů se vstupenkami.
Jelizaveta
Michajlovna D
K Hoffmeister
J Suchá
J Burian
Ed
Tregler
Kišiněv
Hla
Český trio
26
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
U okresníko soudu pro přestupky.
Okresní hejtman před sondem. V úla-
dovně tajemníka pana Holimanna konalo se za-
jímavé ličení o žatobě pro urážku na cti, kterou po-
dal prostřednictvím svého zástupce pana dra. Baxy
duchcovský advokát pan JUDr. Rudolí Stejskal na
tamějšího okresního hejtmana hr. Wallise. Urážka
byla dle žaloby spáchýna tím, že hr. Wallis zaslal
zeměbraneckému velitelství dvě oznámení nezná-
mého obsnhu, ve kterých dr. Stejskal byl z ně-
čeho viněn. Následkem oznamení, že dr. Stejska
byl jako záložní důstojník volán před čestný soud,
kde se o oněch dvou oznámeních hr. Wallisem po-
daných sice dověděl, ale obsah jich mu nebyl sdělen.
Holimann
Baxa
JUDr
Stejskal
doktor
Stejska
Wallis
27
article
Každému logicky myslícímu bylo na snadé uhodnouti
že oznámení obsahovala nějaké obvinění a proto žá-
dal dr. Stejskai advokátní komoru, aby proti němu
zavedla disciplinární řízení, aby se prokázalo, jeli
něčím vinen, či nikoli. Advokátní komora žádost tu
odmitla s doložením, že nemá příčiny proti dru. Stej-
skalovi zakročiti, načež tento pdal na hr. Wallise
žalobu pro urážku na cti. Prvě líčení bylo odročeno
jednak z toho důvodu, že žalovaný dlel v ten den
v Italii a k líčení se nedostavil, jednak proto, že obsah
oněch oznámení na zeměbranecké velitelství podaných
se nedal zjistiti, poněvadž ministerstvo války, jemuž
ona oznámení byla zaslána, jich vydání soudu ode-
přelo. Při líčení, které se konalo v lěchto dnech, na-
mítal hr. Wallis, klerý k ličení osobně se dostavil, že
jest vázán služební přísahou a že dřive nemůže po-
dali žádného vysvětlení, dokud nebude sproštěn slibu
mičelivosti. Za tou příčinou soudce lIčení opět od-
ročil a rozhodl, aby dožádáno bylo ministerstvo vnitra
za sproštění hr. Wallise slibu mlčelivosti. Stejná žá-
dost zaslána bude ministerstvu zeměbrany, aby zbavilo
slibu mlčelivosti majora, který předsedal čestnému
vojenskému soudu a který jest v této rozepři veden
jako svědek.
Wallis
Italia
28
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* V otázku o povinném pojišťování živ
nostnictva vržen opětně jasný paprsek skulečne
práce. Dle informací instruktora p. JUDra. K. Po
láka povolil zásluhou posl. Jindřicha Doležala okr
výbor v Novém Bydžově pro tamní povinnou mi-
strovskou pokladnu 10.000 K hotově, místnost, to
pivo, světlo a sílu kancelářskou. Na 40.000 K byl
věnováno živnostnictvu tímto způsobem zásluhou
p. Jindřicha Doležala. Jest to důležitý krok v ději
nách maloživnostenské akce, který nezůstane zajisté
bez vlivu na jiné okresy.
* Z Mostu, 4. ledna. (Zvl Ufgrm. »Nár. Le
Při poradě komise pro vyšetřování poměrů v moste-
ckém revíru uhelném bylo jednáno mimo jiné
okolnostech, jimiž může býti způsobeno nebezpečí
pak o opatřeních proti katastrofám. Aby se nabylo
informací o poměrech a zařízeních ve všech dolech
obvodu tohoto, byly zasílány plnomocným zástup
cům podníků dotazníky, ve kterých se žádají údaje
o způsobu dolováni, o ventilaci v dolu, o bezpeč-
nostních zařízeních proti uhelnému prachu a prot
nebezpečí z ohně, jakož i proti vnikání vody a plo
voucího písku. Zpravodaji jmenováni byli báňský
ředitel Balling, báňský ředite! Vesselý a báňský rada
Ulrich. Komise navštíví jednotlivé závody, aby
nabyla přesnějších informaci.
Doležal
Balling
Ulrich
Nový Bydžov
Most
29
article
Nové krejčovské kursy. V Kratinově
První modní akademii v Praze, v Melantrichově ul
č. 463 počínají každého 1. a 15. dne v měsíci nové
krejčovské kursy pro vyučování všem moderním
střihům. Akademie tato jest jediné učiliště tohoto
druhu, kde každý oděvník nabude žádoucího vzdě
lání v oboru střihačském a za poměrně krátkou
dobu vycvičí se všem střihům panským i damským
Prospekty zasílá ústav zdarma. Tamtéž možno ob
držeti veškeré modní časopisy panské i damské
jakož i knihy pro samouky.
* Ze společenstva knihařů atd. v Praz
a předměstích Karlíně, Smíchové a na Král
Vinohradech. Dle usnesení představenstva na-
lezá se kancelář společenstva od 1. t. m. v závodu
starosty p. K. Justa na Václavském náměstí č. 53
kdež uřaduje se každé ponděli, středu a pátek od
6. do 8. hod. več.
* Valná hromada knihkupeckých pomoc
níků v Praze koná se dnes o půl 9. hod. večerní
novoměstském sále »u Štrajgrů« ve Vodičkově
ulici.
* Klub mechaniků a optiků v Praze mí
dnes o 8. hod. večerní řádnou měsíční schůzi správ
ního výboru v místnosti spolkové.
* Výbor hromady pomocnické dělníků
zámečnických atd. v Praze svolává půlletní val
nou hromadu na den 6. ledna do místnosti su čer
vené růže« v malé Štěpánské ulici. Na programu
jsou volby 100 delegátů pro nemocenskou pokladnu
organisace.
Kratinův
K Just
Praha
Melantrichův
Karlín
Královský Vinohrady
Václavský náměstí
Vodičkův ulice
štěpánský ulice
30
article
Stávky.
Stávky.
* Z Mostu, 4. ledna. (C.-B.) Při včerejší nočn
střídě na dole Vikloriině a dole »Habsburg« přestal
dělníci jako předvčírem také včera odpo edne pra
covati a čekali pak do 3/4 na 4. hod, až by z dolu
vytaženi byli.
Na dole Tereziině přestali horníci o 2. hodině
v noci pracovati a čekali do 4 hodin ráno, aby pak-
z dolu vystoupili. Jinak bylo vše normální a klidné
Ranní sestup do dolu byl normální.
Habsburg
Tereziin
Most
31
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 5 ledna: Výbor Jednoty umělců vý-
tvarných má o 6. hod. večer řádnou týdenní
schůzi s důležitým programem a po ní schůzí člen-
skou. — Sbor bývalých hasičů v Praz
a okolí nemá schůzi správ. výboru v sobotu dne
5. ledna, nýbrž až dne 12. ledna. — Besed
»Svornost« Praha—VII. má schůzi výboru, při
které se též knihy půjčují. — Výherní spole
»Včela« v Žižkově má výborovou a platební
schůzi o 8. hod. več. u p. Maška v Husově třídě. —
Spolek rodáků z Neveklova a okol
v Praze koná schůzi o 8. hod. večer »U Choděry-
v I. poschodí.
Zábavy.
Dne 5. ledna: Z klubu cyklistů »Čechie«
na Král. Vinohradech. Dnes večer vypravo-
vati bude člen klubu p. redaktor Jaromír Hušek n
obvyklém týdenním čajovém večírku v klubovních
místnostech na náměsti krále Jiří o svých cestách
po cizině. V neděli 6. ledna dopoledne návštěva
prohlídka sklepů prvního společného skladu vína če-
ských hostinských na Král. Vinohradech. Schůzk
o 10 hodině dopoledne v Manesově ulici na místě. —
Osmá »Sokolská Beseda« ve Vysočanech
koná se již dnes v sobotu ve všech místnostech ná-
rodní restaurace »U Marešů«. Účinkovati bude br
pěvecký kroužek »Sokola« pražského a slč. Mařenk
Ryskova z Prahy. — Zpěvácký spolek »S me-
tana v Jičíně pořádá o 1/28. hodině koncer
v sále »Hotelu Hamburku« za spoluúčinkování dám.
pěv. jedn. »Ludiše« a virtuosa na violoncello pana
Rudolfa Pavlaty, býv. professora na pražské konser-
vatoři.
Mašek
Husův
Choděra
Král
Hušek
Jiří
Mareš
Mařenk Ryskův
Pavlata
Praha
Žižkov
Neveklov
Manesov ulice
Jičín
Hamburk
Čechie
Vysočan
Sokol
zpěvácký spolek » S Itanout
32
article
Vycházky
Klub velocipedistů »Libeň« pořádá
v neděli dne 6. ledna o 1/23. hod. odpol. vycházku
do elektrické ústřední slanice v Holešovicích se svo
lením správní rady městských elektrických podniků
Schůze v restauraci p. Stolze »na poště« o 1. hod.
odpol.
Ochotnická divadla.
Dětská vánoční hra »U jesliček« od
Jos. Košťálka, pořádaná komitétem dam pro stravo-
vání chudé školní mládeže na Smíchově ve prošpěc
kuchyňského fondu, sehrána byla ponejprv 2. ledna
s úspěchem dobrým a pobavila četně shromážděne
obecenstvo, které sledovalo hru menších i větších
školních dítek se zájmem. V sobotu 5. ledna pořáda
se vánoční hra ve Svandově divadle po druhé. Za-
čátek o 3. hod. odp. Ceny míst obyčejné.
Čtenůřsko-zábavní spolek »Hálek
v Praze sehraje dne 5. t. m. ve velkém sále re-
staurace »U bíté labuti« na Poříčí na vlastním jevist
Šamberkovo »Jedenácté přikázáníe
Stolz
Košťálek
Šamberkův
Libeň
Holešovice
Jos
Smíchov
Čtenůřsko
Praha
ochotnický divadlo
Svandov divadlo
zábavní spolek » Hálek
33
title
Válka jihoafrická.
34
article
V Praze, 4. ledna.
Praha
35
article
Poměry v Kapsku stávají se pro Angličany
stále povážlivějšími. Mnoho podrobností o niel
není, neboť britská censura zadržuje všechny
depeše, ale o tom není pochyby, že Burové
pronikli v Kapsku již nejen daleko na západ,
nýbrž několika směry i hluboko na jih. Blíží se
dokonce ke Kapskému městu. Při velikosti města
toho a vzhledem na okolnost, že právě v hlavním
městě tom jest hollandské obyvatelstvo v menšině,
není as nebezpečí, že by Burové města toho
dobyli, pro Brity tak veliké, jak se v depeších
ličí, snad právě proto, aby Londýn zrychli
vyslání posil: ale za to tím povážlivějším jest
pro Brity možnost, že tak rozsáhlé pronikání
Kapskou osadou rozníti tam všeobecný mez
Hollanďany odboj proti panství britskému. Ten
by vzhledem na fakt, že v osadě té hollandský
kmen jest mnohem čelnějším anglického, moh
tu brítské nadvládě odzvoniti umíráčkem, zvláště
když by podařilo se Anglii zaměstnati i n
jiných stranách.
Angličan
Burová
Brito
Kapsko
Londýn
Anglie
36
article
Telegramy.
Z Londýna, 4. ledna. Časopis »Daily
Mail« sděluje z Kapska: Postup burských družin
Kapské osadě vzbuzuje stále větší znepokojení.
Oddíl Burů, kterýž operuje na východě Kapska,
jest svým předním vojem vzdále
od Kapského města nsi čtyři denne
pochody. Kolem města učiněna všemožná
opatření, aby město nebylo přepadeno od Burů.
Prohlášení stanného práva v Kapsku se poža-
duje jako »nezbytnost«, ježto postup Burů jes
nejhorlivějí od povstalců podporován.
s. Z Brusselu, 4. ledna. Dosud vniklo
9 burských družin do Kapské osady.
Dráha do Kapského města z Blumfonteinu jest
větsínou zničena.
Z Melbournu, 4. ledna. (C.-B.) V osadě
Viktorii najímá se mužstvo nového pluku, jenž
poslati se má do jižní Afriky. Dosud při-
hlásilo se jich 1000. Doufá se, že do konce
t. m. 400 m. bude úplně vyzbrojeno a při-
praveno na cestu.
V jižní Australii hlásilo se 600, v Novém
Zeelandé 2000 m. a Lulensland může — prý —
vypraviti tolik mužstva, mnoho-li si ho budou
přáti.
Z Kapského města, 3. ledna. Ve
všech jihozápadních okresích, vy-
jímaje Kapské město, Caledon, Stellenbank
Paasl, vyhlášeno bylo válečné právo.
y. Z Londýna, 4. ledna. »Daily Mail«
sděluje z Kapského města ze včerejška: Podla
úřadních zpráv změnil západní oddíl burský
směr svůj. Některé oddíly burské vy-
skytly se i v Bečuansku (severně od
Kapska. Pozn. red.) Cilem jich jest nepochybně
Griquatown a Kuruman. Obě místa
obsazena jsou britským vojskem.
Z Kolína n. R., 4. ledna. Londýnský
telegram »Kölniseke Ztg.« oznamuje: »K há-
jení Kapského města, ohroženého
Bury, odvádí úřady každého dru-
hého muže. Londýnské obyvatelstvo je tele-
gramy z Kapského města velice znepokojeno.
Kölniseke Ztg
Londýn
Kapsko
Brusel
Blumfontein
Melbourne
jižní Afrika
Austrálie
Nový Zeelandý 2000
Caledon
Bečuansko
Kolín
Bura
Daily Maila
Viktoria
Stellenbank Paasl
37
title
Válčení s Cínou-
Cína
38
article
Diplomacie.
Diplomacie.
Z Londýna, 3. ledna. (Zvl. tel. » N. L.«)
Zpráva »Timesů« v příčině protektorátu ru-
ského nad jižní provincií mandžurskou Fenli-
enem, vyvolává zde veliké rozčilení. »Globe«
praví: Dříve nebo pozdějil budou britstí stá-
níci nuceni klásti odpor! Čím déle budou jím
odkládati, tím slabší bude pak postavení jejich.
»St. Jomes Gazette« soudí, že usazení se Ně-
mecka v Kiaočau skytá jakousi bezpečnost proti
postupu Ruska k jihu Číny. Z důvodův výbor-
ných nechal prý lord Salisbury vraziti klín ten
mezi Rusko a jih Činy. »Pall Mal! Ga-
zette« praví, že nestálo by za to, vy-
volati boj k vůli Mandžurska. Nač
Anglie má dbáti, jest jediné, aby se nikdo ne-
usadil v obvodu anglických zájmů na Jance-
kianu.
n. Z Berlína, 4. ledna. Brzké ukončení
zápletek čínských věští také telegram, jejž hr.
Waldersee poslal manželce své k Novému roku
a kterýž končí slovy: »Konečně vyhlídka na
mír! Urál«
Waldersee
Londýn
St . Jomes Gazette
Kiaočau
Rusko
Čína
Salisbury
Mala
Anglie
Berlín
Timesy
40
article
w. Z Londýna, 4. ledna. Dle zpráv ze
Sinanu nemůže se navrátiti čínský dvůr před
odchodem spojeneckého vojska z Pekina. Dvů
chce žádati ostatně prý na spojencích také, aby
projednali dříve asi 200 drobných otázek, týka-
jících se definitivního míru.
Místokrál nankinský radí Lichunčanovi ku
změně některých podmínek v notě spojencův.
Rusko-čínská smlouva.
Z Paříže, 4. ledna. (C.-B.) »Tempse
píše o ruskočínské smlouvě: Zřízení
ruského protektorátu v Mandžursku zjednává
carovi politické a territoriální výhody. Casus foe-
deris, naznačený v anglo německé smlouvě, je
dán. Anglie a Némecko, nechtějí-li smlouvu zrušit
neho svou slabost přiznati, musí vyhlašovati pro-
středky, aby rusko-čínská smlouva stala se bez-
cennou. Jsou tu dvě cesty: buď budou obě
moci souditi, že základ společné akce je po-
rušen a budou žádati na Rusku, aby smlouvu
zrušilo, nebo budou počítati s hotovou událost
a žádati na Číně podíly. V obou případech
mohla by míti situace za následek vážné zá-
pletky
Londýn
Sinan
Paříž
Anglie
Rusko
Čína
41
article
Šanchajkvauské železnice.
Z Londýna, 4. ledna. (C.-B.) V telegra-
fické zprávě zaslané »Timesům« z Pekina 2. t
m. sděluje se o odevzdání čilské trati britské dráhy
tjencinsko—šanchajkvanské hrabě Walderseeovi
toto: Vyjednává se o těchto ustanoveních smlouvy,
jež se má uzavříti mezi vojenskými úřady ně-
meckými a ruskými: 1. Rusku dostane se za
trať za Velkou zdí polovička voziva celé dráhy.
2. Rusku přísluší zástavní právo na trať před
Velkou zdí pro výlohy na opravy, a to i tehdy,
bylo-li k opravám použito materialií dráze nále-
žejících, pro dopravní výlohy za ruské okupace.
3. Rozsáhlé železniční dllny šanchajkvanské
stanou se majetkem ruským se vším příslu-
šenstvím.
Dále praví se v telegramu, že dráha ma
býti hr. Waldersceem vrácena vojenským úřadům
britským. Úřady tyto snaží se vymoci změnu
těchto ustanovení smlouvy, jež pokládají za v
liké břímě. Dokud Rusové měli dráhu ve své
moci, brali z dílen, co mohli. Šanchajkvanská
dilna je skoro prázna. I veliký parní jeřáb byl
z dílny té dopraven na mandžurskou dráhu.
Prine Su do Německa.
Z Pekina, 2. ledna. (»Times.«) Možná,
že prine Su, hlava jednoho z osmi velikých
princovských rodů, jenž zaujímá vznešenější
postavení než prine Čin, pojede do Německ
za příčinou smíření. Volba tato pokládá se za
velmi šťastnou.
Drobné zprávy.
Z Lonilýna, 4. ledna. (C.-B.) Námořní
úřad prohlašuje, že nemá zpráv o v zpouře
posádky britské vojenské lodi »Barfle ur
před Honkonem, o níž noviny referovalv.
Z Berlína, dne 4. ledna. (C.-B.) G.-l
Lessel potvrzuje z Tjencina, že za s třelhy
na oslavu nového roku v bejtanských
tvrzích bylo zabito 6 a raněno 15 ne
meckých vojáků.
v. Z Londýna, 4. ledna. Depeše z Hon
kona oznamuje“ Vážná vzpoura vypukla n
Waldersee
Rus
Londýn
Rusko
Německo
Berlín
Timesy
Times