ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 11888de0-65ff-11dc-994d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 86, person 108, work 5, org 15
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 5. ledna 190
Praha
3 masthead
Číslo 5.
4 article
Na ranní a odpol. listy přelplácí set v Praze v adminislraei na měsle atrrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou na tnrt leta. . . : 7 K 50i ve nlislch a K gok na měsic - Toštou: na nšste na čtvrt ika . . . P K 80 s dvojí zásilkou a naěeje na dvrt leta: . . !H K so n
Praha
5 article Porážka „pána Vídně“.
Porážka „pána Vídně“. Stranu, jejímž vůdcem jest starosta dr. Lueger, zvaný »páněm Vídně«, stihla při čtvrtečních volbách v páté kurii, jak již bylo oznámeno, velmi citelná porážka, tím vý znamnější pro poměry vídeňské, že bojiště opanovali sociální demokraté, jejichž kandi- dáti v zemích českých i alpských nedovedli čeliti stranám národním. Ve Vídni naopak strany národní i ostatní strany politické sklesly v páté kurii na úroveň naprosté bez- významnosti, hlavně proto, že obrovské massy voličstva jdou tam za dvěma hesly : křesťan- sko-sociálním či antisemitským na straně Luegrovců a na straně druhé za programem sociálních demokratů. Tento veliký rozestup obyvatelstva ví deňského ve zmíněné dva mohutné tábory pronikl poprvé při posledních obecních vol bách konaných koncem května minu lého roku. Pravili jsme tehdy, že výsledek oněch voleb jest významným proto, že opravdové veliké strany, jež mají v lidu půdu, jsou ve Vídni pouze tyto dvě strany a že zvlášte všemocní kdysi liberálově pozbyli všeho vlivu na lid, což se dá pověděti po nynějších vol bách v páté kurii i o straně výstředních nacionálů německých. Připomenuli jsme dále, že onen roze- stup lidových mass ve Vídni ve dva bojovné tábory jest dalším krokem na dráze zápasů. k nimž nejdále pokročily přípravy ve Vídni a jež změnu někdejších tamních mocenských poměrů nejvýznačněji charakterisují. Toto naše rozpoznání a ocenění tehdej ších volebních výsledků nynějšími volbam do říšské rady za pátou kurii nejen žese dokonale osvědčilo, ale nabylo jimi i znač ného přiosiření a zvýšené aktuálnosti.
doktor Lueger Vídeň
6 article
Strana antisemitská ve Vídni, jak známo, mohutněla nejen chybami svých liberálních někdejších soupeřů, jež vytlačila skorem úplně z vídeňské radnice, ale neméně i tím, že jakožto strana křešťansko-sociální dovedla se v dobách svého vzrůstu vlichotiti líče nou spravedlnosti i ve přízeň živlu ne- německého, ve Vídni velmi četného a sil ného. Sotva však nabyla na radnici Velk vídně většiny a vůdce její zaujal primátorské křeslo, odhodila svoji škrabošku a dala na jevo všem, kdož pobytem svým dodávali Vídni rázu rakouské národnostní rozmanitosti a barvitosti, takovou nelásku, při níž ani li- berálové němečtí nikdy nebyli postíženi Luegrovci vztýčili pravý Gessterův Floboui pověstným zavedením slibu na zachováni ně- meckého rázu Vídně, jejž mají skládati noví měšťané — ač tato Velkovídeň chce nejen slouti, nýbrž i skutečně býti hlavním městem státu, v němž zije nejméně dvakráte tolik Neněmců jako příslušníků národnosti ně mecké. Nedosti však toho; dr. Lueger v dobách svého rostoucího vlivu a zvláště od oka- mžiku, kdy se stal »pánem Vídně« — oso- boval si nejednou právo, zasahovati i mimo hranice obce vídeňské do práv a zá sa cizích, nejen snad v Uhrách, ale i v ze mích nám mnohem bližších a chlubně pro hlašoval, jak před sebou požene strany ná rodní v Čechách tak asi, jako hnal německ vídeňské liberály. Jest velmi pravděpodobno, že po čtvr tečních volbách v páté kurii na tyto honby bude se mu nedostávati »koní«, jak právě nyní Angličanům při » pronásledo vání« Burů.
Lueger Angličan Vídeň Uhry Čechy
7 article
Voj, jenž učinil tento první průlom do řad »pána Vídně«, strana sociálně-demo- kratická, náleží rovněž tak jako vídeňský antisemitism k politickým odpůrcům národ- ního programu českého a vídeňské jeho vítězství proto v tomto ohledu se stanoviska českých zájmů národních zůstavuje nás jinak velmi klidnými. Významu však nabývá se stanoviska všeobecného politického stavu v této polo- vině říše ve směru několikerém. Jak již pověděno bylo předem, utrpěli sociální demokraté mimo Vídeň — poku se týče Dolních Rakous a Slezska — po rážky, a vyšlo tudíž dále na jevo, že proudy, vládnoucí ve Vídni zcela se různí od proudů, jež rozhodují v národě českém i o proudů v zemích alpských. Ve státu s mnoha národy jest to novým dokla- dem, kterak centralisace vídeňská rychle i v této polovině říše pozbývá všeho smy slu, jako ho již dávno pozbyla v uherské polovině říše. kteráž, mímochodem připomenuto, na luegrov- sko-centralisační a poněmčovací choutky právě odpovídá Vídni — zavedením úřad- ního styku v mezinárodním ja zyku francouzskéml Sociální demokracie, vědoma si ve Vídn své síly v massách lidu a pamětliva účinků jakéž tam měly svého času její demonstračn průvody na prospěch sevšeobecnění a srov- nání práva volebního, sotva si dá za nejbliž- šího zasedání říšské rady ujíti příležitost aby své citelné, mimovídeňské porážky ne- snažila se zahladiti a napraviti ve vlastním ohnisku své sily a odtud neméně než z úspěchů výstředních nacionálů německých při posavadních volebních výsledcích se dá s jistotou takřka mathematickou předpovídati, že klidné práci parlamentní v příští říšské radě sotva bude popřáno mnoho dní.
Vídeň Rakousy Slezsko
8 article
V tomto ohledu možno již nyní zjistiti, že projevy vládní, s nimiž se v různých korporacích a i jinak připravovala půda ny- nějším volbám, při nichž v paprscích bur- sovního slunce se třpytily i různé investičn půjčky a jiná hospodářská jablka těšínská, doposud úplně selhaly, že pokud se týče zemí, nikterak se nedotkly svěžesti a kypí- cího vzrůstu stran národních a jak už nyní se podobá, zvláště různými opatřeními prot rovnému právu jazykovému v národech slo- vanských, zvláště pak českém nijaké malo- myslnosti a chabosti nezpůsobily, právě tak jako německo-národní zastrašování nikoho mezi námi nezaleklo. Volby v páté kurii zdají se nám byt ze všech těchto důvodů politickým pro- padlištěm, v němž nezmizí asi jen ny nější vláda, ale jehož pokraji povážlivěs přiblížila i nynější centralistická ústava zvláště její zastaralá a nevhodná volebn geometrie. Než zůstaňme prozatím při nejbližším účinku — zaražení postupu luegrovštiny ve Vídni a sesílení národních proudů mimo jej nejbližší obvod. Do ukončení voleb ostatně podrobnou politickou bilanci volební ani podati nelze.
Vídeň
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. ledna. (Výsledky č tv - tečních voleb.) Deflnitivně byly provedeny volby v páté kurii v Čechách, ve Slezsku,
Praha Čechy Slezsko
10 article
v Hor. Rakousích, v Solnohradsku, ve Štyrsku v Gorici, v Istrii, pak v městské kurii v Kráň sku a v Bukovině. Užší volby v některých volebních okresích musejí býti ještě provedeny v pátě kurii na Moravě, v Dol. Rakousích v Terstě; volbu poslanců v městské kurii v Dal macii rozhodne dnešní tamnější volba v obchod ních komorách, které volí společné poslane s městy. Příslušnost nově zvolených poslanet k politickým stranám ukazuji následující tabulky Čeehy, V. kurie, 3. ledna. Volební okre
Čeeha Rakousy Solnohradsko Štyrsko Gorica Istria Bukovina Morava Dolo Terstě
11 title
Zvolen
Zvolen
12 article
1. Praha 2. Smíchov 3. Stříbro 4. Cheb 5. Žatee 6. Litoměřice MI. Bolesla- 8. Liberec 9. Trutnov 10. Jičín 11. Kr. Hradeo 12. Litomyšl 13. Čáslav 14. Kolin 15. Tábor 16. Budějovice 17. Písek 18. Plzeň
Žatee Praha Smíchov Cheb Liberec Trutnov Jičín Litomyšl Čáslav Budějovice Písek Plzeň Bolést
13 article
V. Březnovský, rukaviě J. Klofáč, redaktor A. Hauck, mechanik Fr. Stein, redaktor Al. Hannich, redaktor Fr. Schreiler, učitel Ferd. Šrámek, dělnik Jos. Hanních, tkadlec Jos. Herzog, redaktor Jos. Černý, učitel V. Formánek, statkář V. J. Klofáč, redaktor Fil. Bečvář, hostinský V. Karbus, řed. nem. pok Voj. Holauský, hostinsk Dr. G. Schreiner, nolá Fr. Kratochvil, zámeční Václ. Fressl, dělník ezsko, V. kurie, 3. ledna Mat. Eldersch, dělník Petr Cinger, horník Rakonsy, V. kurie, 3. Dr. J. Schlegl, soud. adj. Dr. Leop. Kern, kazatel Aug. Elz, kovát
V Březnovská J Klofáč A Hauck Stein Hannich Schreiler Ferd Šrámek Jos Herzog Černá V Formánek V J Klofáč V Karbus doktor G Schreiner Kratochvil Václ Mat Cinger Rakonsa J Schlegl Leop Kern Aug Francie
14 article
Socialist Socialist. ledna. Něm, klerik Ném. klerik Něm. klerik Solnohrady, V. kurie, 3. ledna.
Socialist Solnohrad Německo
15 article
1. Opava 2. Těšín Horni 1. Line 2. Šty 3. Weis 1. Solnohrady Jos.Haider, ob. starosta Něm. nacio Štyrsko, V. kurie, 3. ledna Št. Hradee OL. Wilhelm, uzen. pom. M. Schoiswohl, díloved. 2. Mosť na Muře 3. Feldbach Bar. Frt. Morsey, statká Jos. Zičkar, děkan 4. Celj Gorice, V. kurie, 3. lodna Dr. Ant. Gregorčič, pro. theologie 1. Gorice Istrie, V. kurie, 3. ledna Dr. Felix Bennali Vlach 1. Poreč Kráňsko, města a obchod. komory, B. ledna. 1. Lublaň Dr. Iv. Tavčar, advokát Lib. Slov. 2. Postojná Dr. O. Ferjančič, s. rada Lib. Slov. Lib. Slo. 3. Nov, Město Iv. Plantan, notát Bukovína, města, 3. ledha. aeel 1. Černovice Dr. B. Strancher, advokát Něm demok 2. Sučava Dr.Art. Skedl, univ. prof. Něm, pokrol V Praze, 3. ledna. (Novoroční řeč) kterou Max Falk jmenem liberálního klubu po zdravil předsedu uherského ministerstva Kolom Szella, vzbudila značnou nelibost mezi přívržene bývalé národní strany hr. Apponya, jež se p pádu Banffově spojila se stranou vládní. Orgán hr. Apponya »Budap. Tagbl.« pozastavuje s zejmena nad výrokem Falkovým, že se v libe- rální straně po nastoupení vlády K. Szellem nic nozměnilo. »M. Falk — píše »B. T.e — pozbyl patrně již svého zdravého soudu o otázkách politiekých. Aktuální politika začmná mu býti cizí, což zejmena dnes sluší zazname- nati. Vzbudiloť ve všech přílomných trapný po- cit, když dr. Falk ve své řeči pronesl větu, že se v liberální straně od nastoupení Szellova nie nezměnilo, leda že strana čítá nyní o několik členů více, totiž o dissidenty a národní stranu. Minilli to M. Falk opravdové, pak dokázal, ze
Horn Lin Weis Solnohrad Štyrsko Wilhelm M Schoiswohl Morse Jos doktor Antonín Gregorčič Felix Bennat Vlach Kráňsko Iva Tavčar Libra Bukovín Falk Falkův K Szell M Falk Opava Těšín Německo Mura Gorica Istria Lublaň Černovice Praha Hradee Ola Feldbach Bara Celj Gorica Ferjančič , s . rada Libra štátný
16 article
se politicky přežil a nezná již ani politiku té strany, ku křeré sám náleží a jejíž jmenom uznal za dobré promluviti . . . Neníť pravda, že se vstoupení hr. Apponya, Horanszkého, hr Karolya, Hodosse, St. Ivanya, Ivánky a jieh soudruhů do vládní strany nic nezměnilo, led že se počet členů rozmnožil; vždyť členové ná- rodní strany vstoupili do klubu vládního teprv tehda, když bývalý vládní systém byl poražen a Kol. Szell vydal svůj program, jenž hlásá politiku práva, zákona a pravdy, tedy politiku, o níž Mlax Falk ani dnes ještě nechce nic vě- děti, kterou však vždycky hájila strana národní. Jako zřejmý doklad toho, že M. Falk svým vý rokem pochybil, uvádí »B. T.« slova m.-presi denta Szella, jenž ve své odpovědi se zvláštním důrázem ukázal na velký význam toho, že čle- nové bývalé strany národní vstoupili do klub vládního. Z Krakova, 3. ledna. (Význam ha ličských voleb) posuzuje v »GI. Nar.e p. G. Smólský. Vidí v nich vítězství myšlenky solidárnosti národní a také vítězství polského kola, pokud se toto pokládá za zasobnění on myšlénky, nikoli však vílězství politiky Javo ského poslední doby, když se sbližovala s Něme a stavěla se naproti Čechům. »Všichni totiž — píše »G. N.« — kdo prostředně neb bezpro středně podporovali sblížení s Němci, vlastn inspiratoři politiky Javorského (Rutovský, L vický, Kolischer), i oni, kdo stávali na straně Čechům nepřátelské (Vinkovský, Stapiňský, Sto jalovský, Kozakevič) padli při volbách; jin zas, kdo se spolčovati s německou obstrukcí jaky socialisté, ztratili značnou část hlasů .
Horanszký Karolya Hodoss Ivánek Szell M Falk G Smólský Čecho G N Němec Rutovský L vický Kolischer St . Ivanya Krakov Nara Mlax Falk Java
17 article
Zvítězila pak myšlenka národního seskupení význačná svým směrem protinémeckým, a to jest hlavní a zásadní známka letosních volel haličských.« Ze Lvova, 2. ledna. (K poměru rusko polskému.) Prohlášení »spojených stran li dových«, že se chtějí zasazovati o úplnou rovno- právnost haličských Rusů s Poláky, učini dobrý dojem na listy ruské; ovšem od slova k skutku — jak poznamenává »Dělo« — jes ještě daleko. Naopak, mezi polskými demokralu učinil dobrý dojem projev nově zvoleného na- odvislého Rusa dra. Kosa, jenž na výtku »S Pol.«, jakoby byl zarytým nepřítelem Poláků prohlásil, že nepřitelem Poláků nikdy nebyl není a nebude. Naopak, národu polskému přeje všech práv na jeho území, t. j. v etnografických hranicích a jako sám patři k národu utištěnému. má soucit s útiskem, pod nímž strádá náro polský. Ovšem nestotožňuje národ pol s k s polskými šlechtici a kněžími, od nichž stejně trpí Poláci i Rusové. Dr. Kos končí pře- svědčením, že jest i v zájmu »Poláků«, aby se vzhledem k Rusům řídili heslem: Volní s vol- nými, rovní s rovnými! Krakovská »Nová RRef.«, jež se ozvala na toto prohlášení, praví, že p takových projevech stává se možnou diskuss o ruských požadaveích. »Cesta k dorozuměn jest patrná i otevřená« — píše »N. R. « — my jsme ode dávna hotovi vstoupiti na ni.« Ze Záhřeba, 1. ledna. (Pomaďař- vání Chorvatska.) Po společném mini sterstvě vojenství, jež ve svých vyhláškáchi už nezná ani chorvatských, ba ani německých názvů chorvatských měst, nýbrž všechny je píše maďarsky, přišel nyní maďarisační politice uher- ské vlády na pomoc také rakousko uherský bank. Až dosud užíval ve svých přikazech, poukaz- kách atd., jež zněly na záhřebskou filiálkua byly psány německy, aspoň německého názvu Záhřeba — (Agram). Nyní však i v německém textu jmenuje Záhřeb jen madarsky »Zágráb«
Rus Polák Pol Kos Volný Lvov Nová RRef Záhřeb Chorvatsko
19 article Svobodom.
Svobodom. Nár. děl— Něm. radik Něm, radik. Něm. radik. Něm. radik. Svobodom. Socialist. Něm. radik. Nár. děln- Svobodom- Nár. děln- Svobodom- Svobodomr Svobodon Něm pokrok Svobodom- Nár. dělp
Německo Svobodom
20 article
Něm. antis. Něm, klerik. Klerik. Slo
Německo
21 title
Klerik. Slov
22 article
V drobném prodeji ranní čísle o sobe odpolední . . . . . . . za 2h Ve alialkách na venkové- ranní číslo. . . . odpolední Inserá t, plati se hotově nnpřel Předplacení a inaerty příjímá admini straco v Marisnské ullcl č. a. Tam nackžzejí an též redskce tiskárna a expedice „Národnich Listů- Iukoplsy sn nevraceji-
sn
23 article
V generální radě banku zasedá také pan Josi povič za Chorvatsko. »Obzor« se kojí nadějí. že si zástupce Chorvatska všimne tohoto ne- oprávněného jednání banku a poučí jej, že Chorvatsko jest království samosprávné a úřad- ním jazykem tam jest výhradně jen chor vatština
Josi Chorvatsko rada banka
24 title
Politické zprávy zahraničné.
25 article
V Praze, 4. ledna.
Praha
26 article Z Balkánu.
Z Balkánu. Zpráva, že mezi Rumunskem a Tureckem uzavřena obranná smlouva, uvedla do velmi pessimistické nálady »Poccifo«, jež vidí v tom prsty nového německého kancléře. Němei orga- nisují všechny nepřátele Slovanů proti Slo- vanům. Spolek rumunsko-turecký je zřejmě na- mířen proti spolku srbsko-bulharskému. Rumuni, poloslované, před 25 lety bojovali se Slovany proti Turkům, nyní na radu Němců spolčujíse s Turky proti Slovanům. Všichni národové, i Ru- muni, mají býti pamětlivi staročeského pořekadla: Nechvalno nám v Němcech iskať pravdu! Bal- kánšti Slováné jsou strašně osamoceni, jsou jakoby sevřeni železnou obručí. Nejsou proti nim jen Turci a Rumuni, nýbržši Maďařia Němci, v Bosně a Hercegovině vládne jejich protivník Kallay, a Arnauté a Řekové nejsou menšími nepřáteli Slovanů, než Maďaři a Němci. Neškodi Slovanům často ukazovati na ne- přátelství sousedů, neboť ve své bezstarostnosti byli by s to nepřipraviti se k obraně. Jinak myslíme, že pohled petrohradského listuje přiliš mračný. Ani z Turků, ani z Rumuno nikdy nebudou spolehlivi spojenci Němců. Byl-li mezi Rumunskem a Tureckem skutečně uzavřen spolek na obranu, nelze předpokládati, že by oba státy považovaly za své jediné a nejvělší odpůrce Slovany. Jeť znám přátelský pomér mezi Černou Horou a Tureckem, a také mezi Tureckem a Srbskem jsou poměry dosti dobré. Srbské listy oznamují, že generál Sava Grujič, nový srbský vyslanec v Cařihradě, obdržel už od turecké vlády i patriarchátu přípověď,ž prizrenské biskupství po úmrti mitropolita Dio- nýsia zas bude obsazeno Srbem. To svědčío dobré vůli.
Rumun Slovan Turek Němec Maďařius Kallay Arnautý Maďar Sava Grujič Srb Balkán Rumunsko Turecko Bala Turec Boseň a Hercegovina Černá Hora Srbsko Cařihrad spolek rumunskýturecký spolek srbský Slovan
27 article
Spíše se podobá, že turecko-rumunský spolek má za účel obranu proti jedinému Bul harsku, pokůd v něm hraje vážnou, ba roz hodujíci úlohu Makedonský komitét, jenž je nyní nejnebezpečnějším zřídlem nepokojů na Balkáně Nebylo by divu, kdyby proti Makedonskému komitéťu spojily se všechny balkánské státy, neboť on vypověděl smrfelné nepřátelství všem balkánským národnostem kromě bulharské. Ne- dávný proces bukureštský jej neodstrašil. Vydírá od zámožných Bulharů zase peníze na sve účely. A těm, kteři by odepřeli, hrozl smrt V Makedonii chystá povstání. Turecké úřady zabavily v Jantře 1000 pušek, jež Makedonský komitét poslal k ozbrojení povstalců. Akce Makedonského komitétu, spolehající výhradně na dýku a revolver, přiméla také Řecko, že se ujímá makedonských Řeků. Řecký zahraničný ministr poukázal 150.000 fr. na vy- zbrojení řecké čety, která by z okoli solunského vypudila »loupežné bandy bulharské.« Dělá li Řecko tento krok o své újmě, věze v něm větší nebezpečí pro mír na Balkáně, než v řečeném spolku rumunsko tureckém. Začne-i na Balkáně každý stát dělati pořádek na svůj vrub, brzy tam nastane boj všech proti všem. Dohodnou-li se ale všechny v čas o společném cíli i prostředeích, zachrání nejen mír Balkánu.
Bulhar Řek Balkán Makedonie Řecko
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Norská navštivenka. Jako jednotlivci nejbližší společnosti, t) i národové pociťují dnes touhu uvésti a před staviti se moderně visitkou »všemu světu« podati mu stručně a obsažně »svůj charaktere slovem, ukázati vhodně, »kdo jsou a co do vedou.« Navštivenky národů jsou ovšem uzpůsobeny dle potřeb individuality hromadné a dlo toho jest i všecka vnitřní i vnější úprava jejich forma i obsah. Jednotlivci sťačí více méně siln proužek papíru se zlatou neb prostou ořizkou opatřený jmenem, příjmením a hodnosti neb po voláním a ve třidách vyšších vyskytují se hojně i erby, nejednou jakožto doklad, že aspoň před- kové nynějšího nositele erbu mívali určitý úkoi životní. Navštivenky národů nabývají podoby skvostně vypravených knih, mnohdy i o několika svazcích a presentují a odevzdávají se zvláště u příležitosti novověkých veletrhů, na nichž se závodí ve všech oborech lidského působení.
29 article
Takovouto znamenítou navštivenku pořídil na př. národu našemu neunavný pan Charles Hipman spisem »Les Tchěques au XIX. siěcle« a my ji ochotně a plni nadějí a zvědavosti po- dáváme a posíláme svým přátelům a těm, jež bychom za ně rádi aspoň považovali Letos opatřili si podobnou navštivenku i Norové a ač jsou národem měné četným než my, neponechali všecku péčí o uvedení a před- stavení své na pařížské světové výstavě pouze horlivosti jednotlivců. Tam sněmovna norské povolila příslušný, štědrý peníz, aby vydán by spis, jenž by při vzpomenuté světové příležitost oznámil ostatním pozemšťanům, co Norové by mu o sobě nejraději sdélili. Naše česká navšti- venka jest francouzská, navšlivenka norská jest vydána jazykem anglickým. Norové jsou kmenem germánským a uvádějí se nejrozšířenějším ja- zykem svého plemenného příbuzenstva. Poslali nám také skvostný výtisk této své národní navštivenky *), opatřený norským heral *) Norway, official publication for the Pari Exhibition 1900. Kristiania. Aktie-Bogtrvkkeriet. dickým lvem a korunou. Spis naplňuje n sedm set stránek. Zasluhuje zvláštní pozorno- stí, že dílo to poměrně dosti obšírné pořízeno bylo v době velmi krátké; v únoru r. 1899 podán byl sněmu vládní návrh na povolení ná- kladu na publikaci o království norském pr světovou výstavu, v březnu storthing povolil schválil žádaný náklad a dllo, jehož redakee svěřena byla osvědčeným sílám universityv Kristianii, pp. Phdru. Stenu Konowu a Karlu
Hipman Noro Sten Konowa Karel Kristiania Les Tchěque the Pari Exhibition
30 article
Fischerovi, bylo nejen v čas do zahájení vý- stavy hotovo, ale i do angličiny pečlivě přelo ženo. Spolupracovníků, vesměs odborníků, vy kazuje spis dle oborů rozdělený šestatřicet kteří podávají v devíti a třiceti odborných stu dilch vysoce zajímavý, poučný a pronikavý obraz své země, její minulosti i přítomnosti svého národa, jeho dějin a snažení, jeho prae a podnikání, slovem všeho, co tvoří kulturn poklady moderního, pokročilého národa. Země pis, přírodopis, obyvatelstvo, mezinárodní posta vení Norska, jeho dějiny, ústavu, organisaci poměry sociální, finanční, církevní, školství vojsko, loďstvo, zemědělství a jeho hlavní od větví, dále průmysl, obchod prostředky do pravní, jazyk, plsemnictví, časopisectvo, uměn výtvarné, umělecký průmysl, hudba atd., zkrátka. osvětluje všecky stránky a probírá všecky obory činnosti přehledně, souměrně a soustavně. Ji tento stručný přehled obsahu spisu svědčí všestranné vyspělosti a píli národa norského, Země i lid norský jsou charakterisovány rázovitě hojnými a velezdařilými vyobrazeními podobně umění zastoupeno četnými, skvostným reprodukcemi veleděl nejproslulejších mistrů norských současných i klassických děl z minulosti Přiroda se zachovala v Norsku k denním životním potřebám človéka velmi skoupě, ma cešsky, za to vysypala roh hojnosti svých se verních horských a vodních krás kolkolem něho nad ním i pod ním. Příkré svahy hor norských upomínající i na mohutné stěny Kavkazu i na ledovce alpské, proryty jsou hlubokými roklemi těsnými údolími, bezpočetnými bystřinami, ří cími se vodopády a k moři tvoří velebné po zadí pobřeží prorvaného nesčíslnými zálivy a zá tokami, vyzdobeného tolikéž ostrovy a ostrůvkv
Fischer Norsko Kavkaz těsný údolí
31 article
kdež od nepaměti sídlí lid smělý, podnikavý neohroženě osud svůj s vlnami moře těsně nerozlučně spojující. Půda norská jen skrovně opatřuje země dělce; proto osídleno jest hustěji Norsko pouze poděl pobřeží a zátok, kdež vysilující práce vybudovala četné a vltězné pomníky vzdorn síly lidské, kteráž ani nejdrsnějšími podmínkam podnebí nedala se zastrašiti. Avšak čím dále od pobřeží a čim výše de hor, tím vzácnějšími stávají se sídla lidská i památky minulosti a rozsáhlé pozadi, vnitr země norské, dosud jest »rájem« kočovného Lopaře a jeho stád sobů. Polovina hornatého Norska vypíná se nad hladinou mořskou ve výši 1600 stop, osmina na 3200 stop a pouze něco měně než osmina leží níže 500 stop a na této osmin žije hodně přes dvě (řetiny všeho norského obyvatelstva; plodná půda tvořj tři, nejvýše čtyři procenta všeho povrchu, kdežto na př v blizkém a přátelském Dánsku plodná půda tvoří 76 proc. a ve Francii 70 proc. vešker rozlohy dotyčných zemí. Plných sedmnácte dva- cetin země norské obydleno jest jen velm řídce. Všeho obyvatelstva bylo dle sčítání z roku 1897 okrouhle 2.1 millionu, a uvážíme-li,ze Norsko zaujímá 3 procenta všeho území evrop- ského a že počtem obyvatelstva činí jen pn procenta, vidíme, že jest šestkrát méně zalid něno, než by činilo průměrné zalidnění Evropy Více než polovina Norska vykazuje pak na čive reční mili angliekou sotva po jednom oby vateli!
jít hora Norsko Dánsko Francie Evropa million
32 article
Jest dle toho přirozeno, že Norovéji v prvých dochovaných zprávách, jež se zmiňuj o nich, vystupují jakožto odvážní ba neohrožení námořnici, kteří na svých lodieích dostihoval nejen všecko pobřeží severo evropskě, Angliia Island, ale má se za to, že navštěvovali i Groh sko a severní Ameriku. Vůbec byl vždy a jes dosud život jejich odkázán na moře. V počát cích středověku Normané zaujímali na moři as takové postavení, jako pozdějí Španělé a Porlu- galci a nyní ovšem v jiných rozmérech i An gličané. Někteří dějepisci pokládají je za vlastní zakladalele eší severních na pevnině evropské tak na př. Varjahy v Rusku, ba Polák Szaj nocha dokonce i dokazuje, že Normané pronikl po Visle do zemí polských a po Labi až k nám a pokládá na př. šlechtu polskou za potomka jejich a vykládá, že názvy zbraní, opevnění staropolského válečnictví vůbec se odvozují z nor- štiny, že typ šlechty polské dosud se různí o typu prostého lidu, ba že i nás praotec Čech jeho družina jest téhož původu, jenž tvoř vlastní jádro pověsti o bratrství »Čecha, Lecha a Rusa«. Norové vynikají dosud mezi všemi Ger mánci nejčistším rázem plemenným; jsou štíhlé. vysoké postavy, plavých, světlých vlasů, proslule bílé pleti; tento typ jest až po dnes pravidel ným v lidu norském. Asi tři sta tisíe Norů žije v Americe severní, kdež v době občanské válk bojovníci z nich néleželi k největším a nej vytrvalejším Nás Čechy zajímají Norové stejně jak Dánové, s nimiž osudy jejich až do počätku nynějšího století úzce souvisely; náležejíť oboj ke kmenům nám nejsympatičtějším z rodiny germánské.
Groh Norman Španěl Polák Szaj Čecho Lech Rus Noro Dán severní Amerika Rusko Čechy Amerika Angliia Island
33 article
Zajímavo jest, že Norové i Švédové, ad státně spojení a kmenově blízce přibuzní, nikdy k sobě valně nelnuli. Vysvětlení spočivá v tom. eo již bylo pověděno: Norové ubírali se vždy směrem západním a jižním, jsouce o ddělen od Švědů, sídlících na východní, protilehle straně poloostrova skandinavského až po naše dny nehostinným vnitrozemím, vo němž pouze občas se objevují Lopaři a jejich vzpo- menutá již stáda. Tyto přirozené podmínky nezůstaly ovšem bez pronikavého vlivu na dějiny Norů i Švédů a odvěká tato různost dějinná a trvání daných přirozených podminek životních účinkují i nyn na politické poměry a osudy obou království. Ze Skundinávců národ nás zachoval žive vzpominky pouze na Švédy, jež poznál koncem středovéku na samém sklonku vlastní, dosu neoželené samostatnosti Ústavní zápasy Norska zasluhují zvláště naší pozornosti, jsouce nad jiné přesvědčujícím důkazem, že pouze za bdělusti národních zá- stupců a statečnosti jejich a národa se dat politickým svobodám. Od r. 1814 Norsko spo
Noro Švéda Švěd Norsko
34 article
jené osobou panovníkovou a pospolitostí zahra- ničné politiky se Švédskem stojí stále v bitevním šiku na obranu své individuality proti rozpína- vosti sousední moci královské. To jest ovšem půda zkypřená pro rozvoj časopisectva, kteréž zaujímá v zápasech téch přední místo vedle storthingu. V Kristianii za- stoupeny jsou ovšem denníky všech politických směrů, demokratické a konservativní, opposiční i vládní; ale i každé venkovské město může se vykázati dvěma i více časopisy. Nikde snad nejsou časopisy tak laciné jako v Norsku, byí rozšíření jich nemohlo se číselně rovnati časo- pisům velikých národů. Nieměně vykazují list v Kristianii až 15.000 odběratelů, na venkově pak až po 5000. Není chýšky ani na nejdá nějším severu, aby tam nedocházel časopis. jenž jest každému Norovi tak nezbytnou po- třebou jak sůl. Od r. 1897 jsou žurnalisté norští spojeni ve spolku podpůrném »De norske Journalister's Pensions og Hjselpeforening«, jehož jmění činí nyní 115.000 K. Vedle tohoto spo- lečného střediska jsou ještě sdružení dle polí- tických směrů, jako »Den Conservative Presse Forening«, »Venstres Presse Forening«, »Kri stiania Journalistklub«. Od r. 1896 storthin udíli žurnalistům dvě cestovní stipendi ročně, každé po 1000 K.
Noro Švédsko Kristiania Norsko Pension og Hjselpeforening Conservative Presse Venstre Presse Forening odběratel
35 article
Ješté několik čísel ze statistiky norskéh časopisectva: v roce 1814 vycházelo 7 časo- pisů, v r. 1848 již 59, v r. 1865 106 a dvace let později 262 a v r. 1900 již 429, z toho 196 politických a časových, 88 pro lid, 145 odborných a revuiálních. Pošta dopravila vr 1898 norských časopisů okrouhle 45.65 mill. čisel, tak že připadá na každého obyvatele bez rozdílu věku a pohlaví po 22 číslech, čili na rodinu pětičlennou přes 110 čísel ročné. Jako politiky a žurnalisty naše tato napjatá činnost, vítězné zápolení a ústavní život norský vůbec by ve bližších stycích výdatně posílil a vzpružil, tak i četným našim touristům, kteři neradi si odeprou v lelě návštěvu ciziny, při- roda norská by poskytia mimořádného osvěžení. Dosud krásami jejími dávají se okouzlovati hlavně Angličané a mimo ně v posledních le- tech počinají se objevovati v tamních horských zátiších kojnějí i Rtusové.
Angličan