2
masthead
V Praze, v sobotu dne 5. ledna 190
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přelplácí set
v Praze v adminislraei
na měsle
atrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
na tnrt leta. . . : 7 K 50i
ve nlislch a K gok
na měsic -
Toštou:
na nšste
na čtvrt ika . . . P K 80
s dvojí zásilkou
a naěeje
na dvrt leta: . . !H K so n
Praha
5
article
Porážka „pána Vídně“.
Porážka „pána Vídně“.
Stranu, jejímž vůdcem jest starosta dr.
Lueger, zvaný »páněm Vídně«, stihla při
čtvrtečních volbách v páté kurii, jak již bylo
oznámeno, velmi citelná porážka, tím vý
znamnější pro poměry vídeňské, že bojiště
opanovali sociální demokraté, jejichž kandi-
dáti v zemích českých i alpských nedovedli
čeliti stranám národním. Ve Vídni naopak
strany národní i ostatní strany politické
sklesly v páté kurii na úroveň naprosté bez-
významnosti, hlavně proto, že obrovské massy
voličstva jdou tam za dvěma hesly : křesťan-
sko-sociálním či antisemitským na straně
Luegrovců a na straně druhé za programem
sociálních demokratů.
Tento veliký rozestup obyvatelstva ví
deňského ve zmíněné dva mohutné tábory
pronikl poprvé při posledních obecních vol
bách konaných koncem května minu lého
roku. Pravili jsme tehdy, že výsledek oněch
voleb jest významným proto, že opravdové
veliké strany, jež mají v lidu půdu, jsou ve
Vídni pouze tyto dvě strany a že zvlášte
všemocní kdysi liberálově pozbyli všeho vlivu
na lid, což se dá pověděti po nynějších vol
bách v páté kurii i o straně výstředních
nacionálů německých.
Připomenuli jsme dále, že onen roze-
stup lidových mass ve Vídni ve dva bojovné
tábory jest dalším krokem na dráze zápasů.
k nimž nejdále pokročily přípravy ve Vídni
a jež změnu někdejších tamních mocenských
poměrů nejvýznačněji charakterisují.
Toto naše rozpoznání a ocenění tehdej
ších volebních výsledků nynějšími volbam
do říšské rady za pátou kurii nejen žese
dokonale osvědčilo, ale nabylo jimi i znač
ného přiosiření a zvýšené aktuálnosti.
doktor
Lueger
Vídeň
6
article
Strana antisemitská ve Vídni, jak známo,
mohutněla nejen chybami svých liberálních
někdejších soupeřů, jež vytlačila skorem
úplně z vídeňské radnice, ale neméně i tím,
že jakožto strana křešťansko-sociální dovedla
se v dobách svého vzrůstu vlichotiti líče
nou spravedlnosti i ve přízeň živlu ne-
německého, ve Vídni velmi četného a sil
ného. Sotva však nabyla na radnici Velk
vídně většiny a vůdce její zaujal primátorské
křeslo, odhodila svoji škrabošku a dala na
jevo všem, kdož pobytem svým dodávali
Vídni rázu rakouské národnostní rozmanitosti
a barvitosti, takovou nelásku, při níž ani li-
berálové němečtí nikdy nebyli postíženi
Luegrovci vztýčili pravý Gessterův Floboui
pověstným zavedením slibu na zachováni ně-
meckého rázu Vídně, jejž mají skládati noví
měšťané — ač tato Velkovídeň chce nejen
slouti, nýbrž i skutečně býti hlavním městem
státu, v němž zije nejméně dvakráte tolik
Neněmců jako příslušníků národnosti ně
mecké.
Nedosti však toho; dr. Lueger v dobách
svého rostoucího vlivu a zvláště od oka-
mžiku, kdy se stal »pánem Vídně« — oso-
boval si nejednou právo, zasahovati i mimo
hranice obce vídeňské do práv a zá sa
cizích, nejen snad v Uhrách, ale i v ze
mích nám mnohem bližších a chlubně pro
hlašoval, jak před sebou požene strany ná
rodní v Čechách tak asi, jako hnal německ
vídeňské liberály.
Jest velmi pravděpodobno, že po čtvr
tečních volbách v páté kurii na tyto honby
bude se mu nedostávati »koní«, jak
právě nyní Angličanům při » pronásledo
vání« Burů.
Lueger
Angličan
Vídeň
Uhry
Čechy
7
article
Voj, jenž učinil tento první průlom do
řad »pána Vídně«, strana sociálně-demo-
kratická, náleží rovněž tak jako vídeňský
antisemitism k politickým odpůrcům národ-
ního programu českého a vídeňské jeho
vítězství proto v tomto ohledu se stanoviska
českých zájmů národních zůstavuje nás jinak
velmi klidnými.
Významu však nabývá se stanoviska
všeobecného politického stavu v této polo-
vině říše ve směru několikerém.
Jak již pověděno bylo předem, utrpěli
sociální demokraté mimo Vídeň — poku
se týče Dolních Rakous a Slezska — po
rážky, a vyšlo tudíž dále na jevo, že
proudy, vládnoucí ve Vídni
zcela se různí od proudů, jež
rozhodují v národě českém i o
proudů v zemích alpských. Ve
státu s mnoha národy jest to novým dokla-
dem, kterak centralisace vídeňská
rychle i v této polovině říše
pozbývá všeho smy slu, jako ho již
dávno pozbyla v uherské polovině říše.
kteráž, mímochodem připomenuto, na luegrov-
sko-centralisační a poněmčovací choutky právě
odpovídá Vídni — zavedením úřad-
ního styku v mezinárodním ja
zyku francouzskéml
Sociální demokracie, vědoma si ve Vídn
své síly v massách lidu a pamětliva účinků
jakéž tam měly svého času její demonstračn
průvody na prospěch sevšeobecnění a srov-
nání práva volebního, sotva si dá za nejbliž-
šího zasedání říšské rady ujíti příležitost
aby své citelné, mimovídeňské porážky ne-
snažila se zahladiti a napraviti ve vlastním
ohnisku své sily a odtud neméně než
z úspěchů výstředních nacionálů německých
při posavadních volebních výsledcích se dá
s jistotou takřka mathematickou předpovídati,
že klidné práci parlamentní v příští říšské
radě sotva bude popřáno mnoho dní.
Vídeň
Rakousy
Slezsko
8
article
V tomto ohledu možno již nyní zjistiti,
že projevy vládní, s nimiž se v různých
korporacích a i jinak připravovala půda ny-
nějším volbám, při nichž v paprscích bur-
sovního slunce se třpytily i různé investičn
půjčky a jiná hospodářská jablka těšínská,
doposud úplně selhaly, že pokud se týče
zemí, nikterak se nedotkly svěžesti a kypí-
cího vzrůstu stran národních a jak už nyní
se podobá, zvláště různými opatřeními prot
rovnému právu jazykovému v národech slo-
vanských, zvláště pak českém nijaké malo-
myslnosti a chabosti nezpůsobily, právě tak
jako německo-národní zastrašování nikoho
mezi námi nezaleklo.
Volby v páté kurii zdají se nám byt
ze všech těchto důvodů politickým pro-
padlištěm, v němž nezmizí asi jen ny
nější vláda, ale jehož pokraji povážlivěs
přiblížila i nynější centralistická ústava
zvláště její zastaralá a nevhodná volebn
geometrie.
Než zůstaňme prozatím při nejbližším
účinku — zaražení postupu luegrovštiny ve
Vídni a sesílení národních proudů mimo jej
nejbližší obvod.
Do ukončení voleb ostatně podrobnou
politickou bilanci volební ani podati nelze.
Vídeň
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. ledna. (Výsledky č tv -
tečních voleb.) Deflnitivně byly provedeny
volby v páté kurii v Čechách, ve Slezsku,
Praha
Čechy
Slezsko
10
article
v Hor. Rakousích, v Solnohradsku, ve Štyrsku
v Gorici, v Istrii, pak v městské kurii v Kráň
sku a v Bukovině. Užší volby v některých
volebních okresích musejí býti ještě provedeny
v pátě kurii na Moravě, v Dol. Rakousích
v Terstě; volbu poslanců v městské kurii v Dal
macii rozhodne dnešní tamnější volba v obchod
ních komorách, které volí společné poslane
s městy. Příslušnost nově zvolených poslanet
k politickým stranám ukazuji následující tabulky
Čeehy, V. kurie, 3. ledna.
Volební okre
Čeeha
Rakousy
Solnohradsko
Štyrsko
Gorica
Istria
Bukovina
Morava
Dolo
Terstě
12
article
1. Praha
2. Smíchov
3. Stříbro
4. Cheb
5. Žatee
6. Litoměřice
MI. Bolesla-
8. Liberec
9. Trutnov
10. Jičín
11. Kr. Hradeo
12. Litomyšl
13. Čáslav
14. Kolin
15. Tábor
16. Budějovice
17. Písek
18. Plzeň
Žatee
Praha
Smíchov
Cheb
Liberec
Trutnov
Jičín
Litomyšl
Čáslav
Budějovice
Písek
Plzeň
Bolést
13
article
V. Březnovský, rukaviě
J. Klofáč, redaktor
A. Hauck, mechanik
Fr. Stein, redaktor
Al. Hannich, redaktor
Fr. Schreiler, učitel
Ferd. Šrámek, dělnik
Jos. Hanních, tkadlec
Jos. Herzog, redaktor
Jos. Černý, učitel
V. Formánek, statkář
V. J. Klofáč, redaktor
Fil. Bečvář, hostinský
V. Karbus, řed. nem. pok
Voj. Holauský, hostinsk
Dr. G. Schreiner, nolá
Fr. Kratochvil, zámeční
Václ. Fressl, dělník
ezsko, V. kurie, 3. ledna
Mat. Eldersch, dělník
Petr Cinger, horník
Rakonsy, V. kurie, 3.
Dr. J. Schlegl, soud. adj.
Dr. Leop. Kern, kazatel
Aug. Elz, kovát
V Březnovská
J Klofáč
A Hauck
Stein
Hannich
Schreiler
Ferd
Šrámek
Jos
Herzog
Černá
V Formánek
V J Klofáč
V Karbus
doktor
G Schreiner
Kratochvil
Václ
Mat
Cinger
Rakonsa
J Schlegl
Leop
Kern
Aug
Francie
14
article
Socialist
Socialist.
ledna.
Něm, klerik
Ném. klerik
Něm. klerik
Solnohrady, V. kurie, 3. ledna.
Socialist
Solnohrad
Německo
15
article
1. Opava
2. Těšín
Horni
1. Line
2. Šty
3. Weis
1. Solnohrady Jos.Haider, ob. starosta Něm. nacio
Štyrsko, V. kurie, 3. ledna
Št. Hradee
OL. Wilhelm, uzen. pom.
M. Schoiswohl, díloved.
2. Mosť na Muře
3. Feldbach
Bar. Frt. Morsey, statká
Jos. Zičkar, děkan
4. Celj
Gorice, V. kurie, 3. lodna
Dr. Ant. Gregorčič, pro.
theologie
1. Gorice
Istrie, V. kurie, 3. ledna
Dr. Felix Bennali
Vlach
1. Poreč
Kráňsko, města a obchod. komory, B. ledna.
1. Lublaň Dr. Iv. Tavčar, advokát Lib. Slov.
2. Postojná Dr. O. Ferjančič, s. rada Lib. Slov.
Lib. Slo.
3. Nov, Město Iv. Plantan, notát
Bukovína, města, 3. ledha. aeel
1. Černovice Dr. B. Strancher, advokát Něm demok
2. Sučava Dr.Art. Skedl, univ. prof. Něm, pokrol
V Praze, 3. ledna. (Novoroční řeč)
kterou Max Falk jmenem liberálního klubu po
zdravil předsedu uherského ministerstva Kolom
Szella, vzbudila značnou nelibost mezi přívržene
bývalé národní strany hr. Apponya, jež se p
pádu Banffově spojila se stranou vládní. Orgán
hr. Apponya »Budap. Tagbl.« pozastavuje s
zejmena nad výrokem Falkovým, že se v libe-
rální straně po nastoupení vlády K. Szellem
nic nozměnilo. »M. Falk — píše »B. T.e
— pozbyl patrně již svého zdravého soudu
o otázkách politiekých. Aktuální politika začmná
mu býti cizí, což zejmena dnes sluší zazname-
nati. Vzbudiloť ve všech přílomných trapný po-
cit, když dr. Falk ve své řeči pronesl větu, že
se v liberální straně od nastoupení Szellova nie
nezměnilo, leda že strana čítá nyní o několik
členů více, totiž o dissidenty a národní stranu.
Minilli to M. Falk opravdové, pak dokázal, ze
Horn
Lin
Weis
Solnohrad
Štyrsko
Wilhelm
M Schoiswohl
Morse
Jos
doktor
Antonín
Gregorčič
Felix Bennat
Vlach
Kráňsko
Iva
Tavčar
Libra
Bukovín
Falk
Falkův
K Szell
M Falk
Opava
Těšín
Německo
Mura
Gorica
Istria
Lublaň
Černovice
Praha
Hradee Ola
Feldbach Bara
Celj Gorica
Ferjančič , s . rada Libra
štátný
16
article
se politicky přežil a nezná již ani politiku té
strany, ku křeré sám náleží a jejíž jmenom
uznal za dobré promluviti . . . Neníť pravda,
že se vstoupení hr. Apponya, Horanszkého, hr
Karolya, Hodosse, St. Ivanya, Ivánky a jieh
soudruhů do vládní strany nic nezměnilo, led
že se počet členů rozmnožil; vždyť členové ná-
rodní strany vstoupili do klubu vládního teprv
tehda, když bývalý vládní systém byl poražen
a Kol. Szell vydal svůj program, jenž hlásá
politiku práva, zákona a pravdy, tedy politiku,
o níž Mlax Falk ani dnes ještě nechce nic vě-
děti, kterou však vždycky hájila strana národní.
Jako zřejmý doklad toho, že M. Falk svým vý
rokem pochybil, uvádí »B. T.« slova m.-presi
denta Szella, jenž ve své odpovědi se zvláštním
důrázem ukázal na velký význam toho, že čle-
nové bývalé strany národní vstoupili do klub
vládního.
Z Krakova, 3. ledna. (Význam ha
ličských voleb) posuzuje v »GI. Nar.e
p. G. Smólský. Vidí v nich vítězství myšlenky
solidárnosti národní a také vítězství polského
kola, pokud se toto pokládá za zasobnění on
myšlénky, nikoli však vílězství politiky Javo
ského poslední doby, když se sbližovala s Něme
a stavěla se naproti Čechům. »Všichni totiž —
píše »G. N.« — kdo prostředně neb bezpro
středně podporovali sblížení s Němci, vlastn
inspiratoři politiky Javorského (Rutovský, L
vický, Kolischer), i oni, kdo stávali na straně
Čechům nepřátelské (Vinkovský, Stapiňský, Sto
jalovský, Kozakevič) padli při volbách; jin
zas, kdo se spolčovati s německou obstrukcí
jaky socialisté, ztratili značnou část hlasů .
Horanszký
Karolya
Hodoss
Ivánek
Szell
M Falk
G Smólský
Čecho
G N
Němec
Rutovský
L vický
Kolischer
St . Ivanya
Krakov
Nara
Mlax Falk
Java
17
article
Zvítězila pak myšlenka národního seskupení
význačná svým směrem protinémeckým, a to
jest hlavní a zásadní známka letosních volel
haličských.«
Ze Lvova, 2. ledna. (K poměru rusko
polskému.) Prohlášení »spojených stran li
dových«, že se chtějí zasazovati o úplnou rovno-
právnost haličských Rusů s Poláky, učini
dobrý dojem na listy ruské; ovšem od slova k
skutku — jak poznamenává »Dělo« — jes
ještě daleko. Naopak, mezi polskými demokralu
učinil dobrý dojem projev nově zvoleného na-
odvislého Rusa dra. Kosa, jenž na výtku »S
Pol.«, jakoby byl zarytým nepřítelem Poláků
prohlásil, že nepřitelem Poláků nikdy nebyl
není a nebude. Naopak, národu polskému přeje
všech práv na jeho území, t. j. v etnografických
hranicích a jako sám patři k národu utištěnému.
má soucit s útiskem, pod nímž strádá náro
polský. Ovšem nestotožňuje národ pol s k
s polskými šlechtici a kněžími, od nichž
stejně trpí Poláci i Rusové. Dr. Kos končí pře-
svědčením, že jest i v zájmu »Poláků«, aby se
vzhledem k Rusům řídili heslem: Volní s vol-
nými, rovní s rovnými! Krakovská »Nová RRef.«,
jež se ozvala na toto prohlášení, praví, že p
takových projevech stává se možnou diskuss
o ruských požadaveích. »Cesta k dorozuměn
jest patrná i otevřená« — píše »N. R. « —
my jsme ode dávna hotovi vstoupiti na ni.«
Ze Záhřeba, 1. ledna. (Pomaďař-
vání Chorvatska.) Po společném mini
sterstvě vojenství, jež ve svých vyhláškáchi už
nezná ani chorvatských, ba ani německých
názvů chorvatských měst, nýbrž všechny je píše
maďarsky, přišel nyní maďarisační politice uher-
ské vlády na pomoc také rakousko uherský bank.
Až dosud užíval ve svých přikazech, poukaz-
kách atd., jež zněly na záhřebskou filiálkua
byly psány německy, aspoň německého názvu
Záhřeba — (Agram). Nyní však i v německém
textu jmenuje Záhřeb jen madarsky »Zágráb«
Rus
Polák
Pol
Kos
Volný
Lvov
Nová RRef
Záhřeb
Chorvatsko
19
article
Svobodom.
Svobodom.
Nár. děl—
Něm. radik
Něm, radik.
Něm. radik.
Něm. radik.
Svobodom.
Socialist.
Něm. radik.
Nár. děln-
Svobodom-
Nár. děln-
Svobodom-
Svobodomr
Svobodon
Něm pokrok
Svobodom-
Nár. dělp
Německo
Svobodom
20
article
Něm. antis.
Něm, klerik.
Klerik. Slo
Německo
22
article
V drobném prodeji
ranní čísle o sobe
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve alialkách na venkové-
ranní číslo. . . .
odpolední
Inserá t,
plati se hotově nnpřel
Předplacení a inaerty příjímá admini
straco v Marisnské ullcl č. a.
Tam nackžzejí an též redskce
tiskárna a expedice „Národnich Listů-
Iukoplsy sn nevraceji-
sn
23
article
V generální radě banku zasedá také pan Josi
povič za Chorvatsko. »Obzor« se kojí nadějí.
že si zástupce Chorvatska všimne tohoto ne-
oprávněného jednání banku a poučí jej, že
Chorvatsko jest království samosprávné a úřad-
ním jazykem tam jest výhradně jen chor
vatština
Josi
Chorvatsko
rada banka
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
V Praze, 4. ledna.
Praha
26
article
Z Balkánu.
Z Balkánu.
Zpráva, že mezi Rumunskem a Tureckem
uzavřena obranná smlouva, uvedla do velmi
pessimistické nálady »Poccifo«, jež vidí v tom
prsty nového německého kancléře. Němei orga-
nisují všechny nepřátele Slovanů proti Slo-
vanům. Spolek rumunsko-turecký je zřejmě na-
mířen proti spolku srbsko-bulharskému. Rumuni,
poloslované, před 25 lety bojovali se Slovany
proti Turkům, nyní na radu Němců spolčujíse
s Turky proti Slovanům. Všichni národové, i Ru-
muni, mají býti pamětlivi staročeského pořekadla:
Nechvalno nám v Němcech iskať pravdu! Bal-
kánšti Slováné jsou strašně osamoceni, jsou
jakoby sevřeni železnou obručí. Nejsou proti
nim jen Turci a Rumuni, nýbržši Maďařia
Němci, v Bosně a Hercegovině vládne jejich
protivník Kallay, a Arnauté a Řekové nejsou
menšími nepřáteli Slovanů, než Maďaři a Němci.
Neškodi Slovanům často ukazovati na ne-
přátelství sousedů, neboť ve své bezstarostnosti
byli by s to nepřipraviti se k obraně. Jinak
myslíme, že pohled petrohradského listuje
přiliš mračný. Ani z Turků, ani z Rumuno
nikdy nebudou spolehlivi spojenci Němců. Byl-li
mezi Rumunskem a Tureckem skutečně uzavřen
spolek na obranu, nelze předpokládati, že by
oba státy považovaly za své jediné a nejvělší
odpůrce Slovany. Jeť znám přátelský pomér
mezi Černou Horou a Tureckem, a také mezi
Tureckem a Srbskem jsou poměry dosti dobré.
Srbské listy oznamují, že generál Sava Grujič,
nový srbský vyslanec v Cařihradě, obdržel už
od turecké vlády i patriarchátu přípověď,ž
prizrenské biskupství po úmrti mitropolita Dio-
nýsia zas bude obsazeno Srbem. To svědčío
dobré vůli.
Rumun
Slovan
Turek
Němec
Maďařius
Kallay
Arnautý
Maďar
Sava Grujič
Srb
Balkán
Rumunsko
Turecko
Bala
Turec
Boseň a Hercegovina
Černá Hora
Srbsko
Cařihrad
spolek rumunskýturecký
spolek srbský
Slovan
27
article
Spíše se podobá, že turecko-rumunský
spolek má za účel obranu proti jedinému Bul
harsku, pokůd v něm hraje vážnou, ba roz
hodujíci úlohu Makedonský komitét, jenž je nyní
nejnebezpečnějším zřídlem nepokojů na Balkáně
Nebylo by divu, kdyby proti Makedonskému
komitéťu spojily se všechny balkánské státy,
neboť on vypověděl smrfelné nepřátelství všem
balkánským národnostem kromě bulharské. Ne-
dávný proces bukureštský jej neodstrašil. Vydírá
od zámožných Bulharů zase peníze na sve
účely. A těm, kteři by odepřeli, hrozl smrt
V Makedonii chystá povstání. Turecké úřady
zabavily v Jantře 1000 pušek, jež Makedonský
komitét poslal k ozbrojení povstalců.
Akce Makedonského komitétu, spolehající
výhradně na dýku a revolver, přiméla také
Řecko, že se ujímá makedonských Řeků. Řecký
zahraničný ministr poukázal 150.000 fr. na vy-
zbrojení řecké čety, která by z okoli solunského
vypudila »loupežné bandy bulharské.«
Dělá li Řecko tento krok o své újmě, věze
v něm větší nebezpečí pro mír na Balkáně, než
v řečeném spolku rumunsko tureckém. Začne-i
na Balkáně každý stát dělati pořádek na svůj
vrub, brzy tam nastane boj všech proti všem.
Dohodnou-li se ale všechny v čas o společném
cíli i prostředeích, zachrání nejen mír Balkánu.
Bulhar
Řek
Balkán
Makedonie
Řecko
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Norská navštivenka.
Jako jednotlivci nejbližší společnosti, t)
i národové pociťují dnes touhu uvésti a před
staviti se moderně visitkou »všemu světu«
podati mu stručně a obsažně »svůj charaktere
slovem, ukázati vhodně, »kdo jsou a co do
vedou.«
Navštivenky národů jsou ovšem uzpůsobeny
dle potřeb individuality hromadné a dlo
toho jest i všecka vnitřní i vnější úprava jejich
forma i obsah. Jednotlivci sťačí více méně siln
proužek papíru se zlatou neb prostou ořizkou
opatřený jmenem, příjmením a hodnosti neb po
voláním a ve třidách vyšších vyskytují se hojně
i erby, nejednou jakožto doklad, že aspoň před-
kové nynějšího nositele erbu mívali určitý úkoi
životní. Navštivenky národů nabývají podoby
skvostně vypravených knih, mnohdy i o několika
svazcích a presentují a odevzdávají se zvláště
u příležitosti novověkých veletrhů, na nichž se
závodí ve všech oborech lidského působení.
29
article
Takovouto znamenítou navštivenku pořídil
na př. národu našemu neunavný pan Charles
Hipman spisem »Les Tchěques au XIX. siěcle«
a my ji ochotně a plni nadějí a zvědavosti po-
dáváme a posíláme svým přátelům a těm, jež
bychom za ně rádi aspoň považovali
Letos opatřili si podobnou navštivenku
i Norové a ač jsou národem měné četným než
my, neponechali všecku péčí o uvedení a před-
stavení své na pařížské světové výstavě pouze
horlivosti jednotlivců. Tam sněmovna norské
povolila příslušný, štědrý peníz, aby vydán by
spis, jenž by při vzpomenuté světové příležitost
oznámil ostatním pozemšťanům, co Norové by
mu o sobě nejraději sdélili. Naše česká navšti-
venka jest francouzská, navšlivenka norská jest
vydána jazykem anglickým. Norové jsou kmenem
germánským a uvádějí se nejrozšířenějším ja-
zykem svého plemenného příbuzenstva.
Poslali nám také skvostný výtisk této své
národní navštivenky *), opatřený norským heral
*) Norway, official publication for the Pari
Exhibition 1900. Kristiania. Aktie-Bogtrvkkeriet.
dickým lvem a korunou. Spis naplňuje n
sedm set stránek. Zasluhuje zvláštní pozorno-
stí, že dílo to poměrně dosti obšírné pořízeno
bylo v době velmi krátké; v únoru r. 1899
podán byl sněmu vládní návrh na povolení ná-
kladu na publikaci o království norském pr
světovou výstavu, v březnu storthing povolil
schválil žádaný náklad a dllo, jehož redakee
svěřena byla osvědčeným sílám universityv
Kristianii, pp. Phdru. Stenu Konowu a Karlu
Hipman
Noro
Sten Konowa
Karel
Kristiania
Les Tchěque
the Pari Exhibition
30
article
Fischerovi, bylo nejen v čas do zahájení vý-
stavy hotovo, ale i do angličiny pečlivě přelo
ženo. Spolupracovníků, vesměs odborníků, vy
kazuje spis dle oborů rozdělený šestatřicet
kteří podávají v devíti a třiceti odborných stu
dilch vysoce zajímavý, poučný a pronikavý
obraz své země, její minulosti i přítomnosti
svého národa, jeho dějin a snažení, jeho prae
a podnikání, slovem všeho, co tvoří kulturn
poklady moderního, pokročilého národa. Země
pis, přírodopis, obyvatelstvo, mezinárodní posta
vení Norska, jeho dějiny, ústavu, organisaci
poměry sociální, finanční, církevní, školství
vojsko, loďstvo, zemědělství a jeho hlavní od
větví, dále průmysl, obchod prostředky do
pravní, jazyk, plsemnictví, časopisectvo, uměn
výtvarné, umělecký průmysl, hudba atd., zkrátka.
osvětluje všecky stránky a probírá všecky obory
činnosti přehledně, souměrně a soustavně. Ji
tento stručný přehled obsahu spisu svědčí
všestranné vyspělosti a píli národa
norského,
Země i lid norský jsou charakterisovány
rázovitě hojnými a velezdařilými vyobrazeními
podobně umění zastoupeno četnými, skvostným
reprodukcemi veleděl nejproslulejších mistrů
norských současných i klassických děl z minulosti
Přiroda se zachovala v Norsku k denním
životním potřebám človéka velmi skoupě, ma
cešsky, za to vysypala roh hojnosti svých se
verních horských a vodních krás kolkolem něho
nad ním i pod ním. Příkré svahy hor norských
upomínající i na mohutné stěny Kavkazu i na
ledovce alpské, proryty jsou hlubokými roklemi
těsnými údolími, bezpočetnými bystřinami, ří
cími se vodopády a k moři tvoří velebné po
zadí pobřeží prorvaného nesčíslnými zálivy a zá
tokami, vyzdobeného tolikéž ostrovy a ostrůvkv
Fischer
Norsko
Kavkaz
těsný údolí
31
article
kdež od nepaměti sídlí lid smělý, podnikavý
neohroženě osud svůj s vlnami moře těsně
nerozlučně spojující.
Půda norská jen skrovně opatřuje země
dělce; proto osídleno jest hustěji Norsko pouze
poděl pobřeží a zátok, kdež vysilující práce
vybudovala četné a vltězné pomníky vzdorn
síly lidské, kteráž ani nejdrsnějšími podmínkam
podnebí nedala se zastrašiti.
Avšak čím dále od pobřeží a čim výše de
hor, tím vzácnějšími stávají se sídla lidská
i památky minulosti a rozsáhlé pozadi, vnitr
země norské, dosud jest »rájem« kočovného
Lopaře a jeho stád sobů.
Polovina hornatého Norska vypíná se nad
hladinou mořskou ve výši 1600 stop, osmina
na 3200 stop a pouze něco měně než osmina
leží níže 500 stop a na této osmin
žije hodně přes dvě (řetiny všeho norského
obyvatelstva; plodná půda tvořj tři, nejvýše
čtyři procenta všeho povrchu, kdežto na př
v blizkém a přátelském Dánsku plodná půda
tvoří 76 proc. a ve Francii 70 proc. vešker
rozlohy dotyčných zemí. Plných sedmnácte dva-
cetin země norské obydleno jest jen velm
řídce. Všeho obyvatelstva bylo dle sčítání z roku
1897 okrouhle 2.1 millionu, a uvážíme-li,ze
Norsko zaujímá 3 procenta všeho území evrop-
ského a že počtem obyvatelstva činí jen pn
procenta, vidíme, že jest šestkrát méně zalid
něno, než by činilo průměrné zalidnění Evropy
Více než polovina Norska vykazuje pak na čive
reční mili angliekou sotva po jednom oby
vateli!
jít hora
Norsko
Dánsko
Francie
Evropa
million
32
article
Jest dle toho přirozeno, že Norovéji
v prvých dochovaných zprávách, jež se zmiňuj
o nich, vystupují jakožto odvážní ba neohrožení
námořnici, kteří na svých lodieích dostihoval
nejen všecko pobřeží severo evropskě, Angliia
Island, ale má se za to, že navštěvovali i Groh
sko a severní Ameriku. Vůbec byl vždy a jes
dosud život jejich odkázán na moře. V počát
cích středověku Normané zaujímali na moři as
takové postavení, jako pozdějí Španělé a Porlu-
galci a nyní ovšem v jiných rozmérech i An
gličané.
Někteří dějepisci pokládají je za vlastní
zakladalele eší severních na pevnině evropské
tak na př. Varjahy v Rusku, ba Polák Szaj
nocha dokonce i dokazuje, že Normané pronikl
po Visle do zemí polských a po Labi až k nám
a pokládá na př. šlechtu polskou za potomka
jejich a vykládá, že názvy zbraní, opevnění
staropolského válečnictví vůbec se odvozují z nor-
štiny, že typ šlechty polské dosud se různí o
typu prostého lidu, ba že i nás praotec Čech
jeho družina jest téhož původu, jenž tvoř
vlastní jádro pověsti o bratrství »Čecha, Lecha
a Rusa«.
Norové vynikají dosud mezi všemi Ger
mánci nejčistším rázem plemenným; jsou štíhlé.
vysoké postavy, plavých, světlých vlasů, proslule
bílé pleti; tento typ jest až po dnes pravidel
ným v lidu norském. Asi tři sta tisíe Norů žije
v Americe severní, kdež v době občanské válk
bojovníci z nich néleželi k největším a nej
vytrvalejším
Nás Čechy zajímají Norové stejně jak
Dánové, s nimiž osudy jejich až do počätku
nynějšího století úzce souvisely; náležejíť oboj
ke kmenům nám nejsympatičtějším z rodiny
germánské.
Groh
Norman
Španěl
Polák
Szaj
Čecho
Lech
Rus
Noro
Dán
severní Amerika
Rusko
Čechy
Amerika
Angliia Island
33
article
Zajímavo jest, že Norové i Švédové, ad
státně spojení a kmenově blízce přibuzní, nikdy
k sobě valně nelnuli. Vysvětlení spočivá v tom.
eo již bylo pověděno: Norové ubírali se vždy
směrem západním a jižním, jsouce o ddělen
od Švědů, sídlících na východní, protilehle
straně poloostrova skandinavského až po naše
dny nehostinným vnitrozemím, vo němž
pouze občas se objevují Lopaři a jejich vzpo-
menutá již stáda.
Tyto přirozené podmínky nezůstaly ovšem
bez pronikavého vlivu na dějiny Norů i Švédů
a odvěká tato různost dějinná a trvání daných
přirozených podminek životních účinkují i nyn
na politické poměry a osudy obou království.
Ze Skundinávců národ nás zachoval žive
vzpominky pouze na Švédy, jež poznál koncem
středovéku na samém sklonku vlastní, dosu
neoželené samostatnosti
Ústavní zápasy Norska zasluhují zvláště
naší pozornosti, jsouce nad jiné přesvědčujícím
důkazem, že pouze za bdělusti národních zá-
stupců a statečnosti jejich a národa se dat
politickým svobodám. Od r. 1814 Norsko spo
Noro
Švéda
Švěd
Norsko
34
article
jené osobou panovníkovou a pospolitostí zahra-
ničné politiky se Švédskem stojí stále v bitevním
šiku na obranu své individuality proti rozpína-
vosti sousední moci královské.
To jest ovšem půda zkypřená pro rozvoj
časopisectva, kteréž zaujímá v zápasech téch
přední místo vedle storthingu. V Kristianii za-
stoupeny jsou ovšem denníky všech politických
směrů, demokratické a konservativní, opposiční
i vládní; ale i každé venkovské město může
se vykázati dvěma i více časopisy. Nikde snad
nejsou časopisy tak laciné jako v Norsku, byí
rozšíření jich nemohlo se číselně rovnati časo-
pisům velikých národů. Nieměně vykazují list
v Kristianii až 15.000 odběratelů, na venkově
pak až po 5000. Není chýšky ani na nejdá
nějším severu, aby tam nedocházel časopis.
jenž jest každému Norovi tak nezbytnou po-
třebou jak sůl. Od r. 1897 jsou žurnalisté
norští spojeni ve spolku podpůrném »De norske
Journalister's Pensions og Hjselpeforening«, jehož
jmění činí nyní 115.000 K. Vedle tohoto spo-
lečného střediska jsou ještě sdružení dle polí-
tických směrů, jako »Den Conservative Presse
Forening«, »Venstres Presse Forening«, »Kri
stiania Journalistklub«. Od r. 1896 storthin
udíli žurnalistům dvě cestovní stipendi
ročně, každé po 1000 K.
Noro
Švédsko
Kristiania
Norsko
Pension og Hjselpeforening
Conservative Presse
Venstre Presse Forening
odběratel
35
article
Ješté několik čísel ze statistiky norskéh
časopisectva: v roce 1814 vycházelo 7 časo-
pisů, v r. 1848 již 59, v r. 1865 106 a dvace
let později 262 a v r. 1900 již 429, z toho
196 politických a časových, 88 pro lid, 145
odborných a revuiálních. Pošta dopravila vr
1898 norských časopisů okrouhle 45.65 mill.
čisel, tak že připadá na každého obyvatele bez
rozdílu věku a pohlaví po 22 číslech, čili na
rodinu pětičlennou přes 110 čísel ročné.
Jako politiky a žurnalisty naše tato napjatá
činnost, vítězné zápolení a ústavní život norský
vůbec by ve bližších stycích výdatně posílil a
vzpružil, tak i četným našim touristům, kteři
neradi si odeprou v lelě návštěvu ciziny, při-
roda norská by poskytia mimořádného osvěžení.
Dosud krásami jejími dávají se okouzlovati
hlavně Angličané a mimo ně v posledních le-
tech počinají se objevovati v tamních horských
zátiších kojnějí i Rtusové.
Angličan