ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 114eeb10-78e9-11dc-9284-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 29 celkem · entity: person 53, place 92, org 12, work 49
1 masthead
25. května 1605. Číslo 142.
2 masthead
NÁRODN LISTY
3 masthead
Strana b.
4 article
nimku. Pak věří se, že nasťane rausa také tamální náhlým odročením parla- Bentu uherského do měsíce záři, proto že císař odjede na dva měsíce k obvyklému letnímu pobytu do Išlu. Hrabě Andrássy sám vy- sovil se, že nevěří v brzké propuštění hraběte Šupána Tiszy. Podle toho nebylo by dosazení úk zv. administrativního kabinetu ani blizkým, ani pravděpodobným. Zdá se, že nastane inter- regnum, o jehož délce a konci neodvažujeme se nižádné předpovědi. Uherská krise. z Vídně, 24. května. Pa své audienci hr. Andrássy přijal zdejšť žurnalisty a vyjádřil se k nim o svém dojmu z sudience: „Cisař nepo- volil na poli vojenských otázek. Nelze jej po- hnonti k žádným ústupkům. Veškerá námaha jest marna. Protože však také koalice trvá na svém stanovisku, jest situace stejná, jako byla před audiencí.“ „dozvinula Vaše Excell. Jeho Veličenstvu podrobně program koaličních stran?“ — byl tá- zán hr. Andrássy. „Na základě autentických sdělení vyložil jsem panovníkovi přání koalice. Král zůstal však pevně při tom, že neposkytne žádných nových koncessí na vojenském poli.“ — „Dostaví se Vaše Excell. ještě jednou k au- Jenci?“ „Ne. Dnes ještě odjedu.“ — „Jak jest k s hospodářskými otázkami?“ „O tom nebylo v dnešní audienci vůbee řeči,“ pravil Andrássy. Z Vídně, 24. května. „Zert“ zazname- nívá výrok ministra vojenství Pitreicha, který byl dnes kolportován. Ministr vojenství Pitreich vůěi jednomu uherskému státnikovi pravil prý; „K vůli náhodné parlamentní konstellaci, o kte- ré ani nevíme, zdali bude trvalou, nemůžeme vzdáti se jednotné armády.“ Dále píše týž list: „Opět se výnořuje Mízka, co se má státi. Většína poslanecké sně- novny uherské jest rozhodnuta, nerozeházeti se z, ať již bude po ruce zodpovědná vláda, čilt nie, dávati zákony a vyřizovati běžné záležitosti.
Bent Andrássy Vaš Excell Pitreich Išlu Vídeň Jenk Tisza
5 article
Tak bude nejprve projednán návrh Košutův na vypracování samostatného celního tarifua pravdě podobně také delší dobu již připravovaný tivrh na obžalobu kabinetu Tiszova. Počítá se však také s možností, že panovník by mohl této čanosti sněmovní většiny klásti překážky v ce- , což by se mohlo hlavně státi odročením Miského sněmu královským listem. Aby tomu se zabránilo, zamýšlí majorrta již v nej- bližších dnech učiniti ve sně- nevně usnesení, klerým prohla- luje se rozpuštění neb odročen sněmovny královským reskriptem za exlegálního stavu činem prsti- ústavním. Hr. Andrássy ihned telefonoval po své au- dienci Košutovi o bezvýslednosti její a žádal jej, aby na zejtřek svolal schůzi výkonného výboru spojené opposice. V této sehůzi bude velerovati hr. Andrássy o své audienci. Z Pešti, 24. května. Listy, blízké koalici, jnou velice nemile překvapeny odmítavou odpo- vědl, kterou si odnesl hr. Julius Andrássy dnes z dvorního hradu videňského a o značují situsci jako bezůtěšnou. „M ag. Drszág“ praví, že všeobecné heslo bude brzy zniti: Passivní odpor jako v létech šede- sátých. Především budou odepřany veškeré pří- spěvky na společné výdaje a nebudou povoleny sni daně, ani rekruti. Z Peští, 24. května. (C.-B.) Hr. Andrá s sy vitil se večer z Vídně a konferoval s Fr. Iošutem, jenž ho navštivil. Zprávu o své sudienci podá řídícímu výboru osobně, ale kdy. dosud neusfanovil. Liberální strana usnesla se večen opříti se dnešnímu Košutovu návrhu, aby nedával se na jednací pořad, protožeje zbytečný a bylo by velkou chybou udělati ze společného celního tarifu obratem ruky samo- shatný.
Košutův Andrássy Julius Andrássy Iošut Hradec spojený opposice Pešť Vídeň Francie
6 article
Ministerská krise v Srhsku. Sp. Z Bělehradu, 24. května. Na večerní poradě předáků stran u krále byli plilomni i ministři. Všichni přítomní vyslovili mínění, že je skupština neschopná práce a že ji nevyhnutelně třeba rozpustit a nové volby nařídit. Jen Avakumovič trval na tom, že je nutno nějaké dohodnutí mezi radikály a samostatníky, teprve, jestli se to ne- podaří, nutno rozpustiti skupštinu. Pro ten při- pad samostatníci a liberálové radili králi, sesta- viti neutrálnou vládu z koalice všech stran, což ale v přísně pariamentním a konstitučním státě není možno. Když král vyslovil žádost, aby učiněn byl pokus o dohodnutí radikálů a samo- statníků, Pašič převzal úkol předsevziti kroky v tom směru. Na dnešní poradě s místopředsedou samostatníků Ljubomírem Stejanovi- čem pokus zůstal bez úspěchu. V konkretných otázkách nemůže býti dohodnutí stran. Potom Pašič konferoval s Ljubomírem Živkovičem, jenž od včerejška není více předsedou samostatného kruhu radikálů.
Avakumovič Pašič Stejan Ljubomír Živkovič Bělehrad
7 article
Porada ještě trvá; všeobecné je přesvěd- čení, že skupština musí býti rozpuštěna a že se nepodaří samostatníkům a liberálům sestavení neutrálné vlády. Kluby mají odpoledne schůze. Sp. Z Bělehradu, 24. května. (Pův. telegr. »N. L.«) Snahu samostatných demokratů a libe- rálů zlepšíti pro sebe nepříznivé postavení situaci návrhem, aby byla sestavena neutrálná vláda s úkolem rozpuštění skupštiny a prove- dení nových voleb, radikální »Samouprava« označila dnes za návrat z parlamentního režimu k rsakci. Neutrální kabinet byl nejmilejším prostředkem osobního režímu bývalé dynasti k tyranisování lidu a ku potírání národních práv. Rozhodnutí krise očekává se zejtra. Ljubo- nir Živkovič konečně odtrhl se od strany sanoststných radikálů. Na schůzí její prohlásil, že madále nepřejímá zodpovědnost za politiku strany počtem příliš silné a rozumem a taktem docela prý slabé a neschopn ke správě státu.
Ljuba Živkovič Bělehrad
8 article
Živkovič osvětlí ještě veřejně svoje rozhodnutí. Z Bělehradu, 24. května. (C.-B.) Volby provede nynější nebo správní ministerstvo, protože liké král rozhodl se pro rozpuštění skupštiny. Dle dosavadních disposicí dá se král za- slupovat o sňatku německého následníka zvlášt ním poselstvem pod generálem Grujičem. Studentské nepokoje v Bulharsku. R. Ze Sofije, 24. května. Jak známo, byla před Velikonocemi následkem obstrukce proti universitnímu řádu zdejší universita zavřena. Poněvadž však mezi studentstvem nebylo ve příčině tohoto řádu jednoty a toliko jedna část byla pro bezohiednou obstrukci, nastalo mezi oběma tábory značné napjetí. Dnes u příležitosti slavnosti patrona Cyrilla a Methoděje došlo ke hlučným demonstracím „obstrukeionistů“. Tito shromáždíli se v ústředním parku, kde prome- nuje nojelegantnější obecenstvo a prováděli zde různé allotria, pískali, povykovali a jinak úto- čili na své protivníky. Pojednou zazněl výstřel. který měl v zápěti všcobecnou paniku. Ukázalo se, že jeden studující vypálil 4 rány na piskajíeí studenty, nikoho však netrefil. Útočník byl stu- denty sbit. V městě panuje velké rozhořčení proti studentům.
Živkovič Grujič Cyrill Methoděj Bělehrad Bulharsko Sofij
9 article
Telegramy korresp. kanceláře. Vídeňští noláblové. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Dnes o po- ledni bývalý ministr železniční ryt. Wittek skládal u purkmistra dra. Luegra přísahu, jakožto čestný měšťan města Vídně. Slavnosti byla přílomna skorem celá obecní rada s purkmistrem drem. Luegrem a dnes zvolenými jeho dvěma ná- městky i četní vysocí úřadníci ministerstva že- leznie. Dr. Lueger oslovil čestného měšťana řečí. v níž poukazoval k jeho »zvláštním zásluhám v oboru železnictví« a pravil, že mu bylo pro- půjčeno právo čestného měšťana, protože vždy staral se o potřeby města Vídně cítil vřele s obyvatelstvem. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) V dnešní schůzi obeení rady vykonány volby prvních dvou náměstků purkmistrových. Dr. Neumayer zvolen 125 hlasy za prvního náměstka, 19 hlasů dosta dr. šl. Dorn, tři hlasovací listky byly prázdny.
Wittek doktor Lueger Neumayer šl Dorn Vídeň
10 article
Dr. Porzer byl zvolen 126 hlasy za druhého náměstka purkmistrova. Dr. šl. Dorn dostal 19 hlasů, dva hlasovací lístky byly prázdny. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Obeení rada usnesla se zříditi kolem Vídně pásm lesův a luk a vysokou silnicí. K tomu účelu budou reservovány příslušné obecní pozemky a jiné potřebné se zakoupí. Náklad pro I. období je rozpočten na 25 mil. K, avšak o úhradě půjčky a její amortisaci rozhodne se teprve v pozdější době. Úřadnická organisace. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Předsedou Prvního všeobecného úřadnického spolku zvolen odborný přednosta na odp. Jan Karel rytír Obentraut. Z uherské sněmovny. Z Pešti, 24. května. (C.-B.) Předseda Justh zahájiv schůzi poslanecké sněmovny oznámil, že inkompatíbilitní výbor v záležitosti poslanee hr. Št. Geglevicha podal zprávu a při tom sdělil, že výbor požádal k objasnění některých okolností ministra vnitra, což však minis trem vnitra bylo odepřeno. Výbor prosí tudíž sněm, aby nařídil ministrovi vnitra, aby žádané spisy předložil. Předseda navrhuje vzhledem k neobyčej nému případu, aby zpráva výboru inkompatibi- litního i s přípisem ministra vnitra byla dána do tisku, rozdala se a dala na jednací pořad schůze zejtřejší. V knize návrhů je zapsán návrh poslance Simonyia-Semodena (ze strany lidové) na změnu zákona IV. z r. 1903 o vystěhovalectví. (Zru- šení vystěhovaleckých agentur.) Odůvodnění ná- vrhu na změnu zákona o vystěhovaleích klade se rovněž na pořad zejtřejší schůze.
doktor Porzer šl Dorn rada Jan Karel Justh Simonyia Vídeň Pešť uherský sněmovna poslanecký sněmovna Obentraut Semoden zákon Iva
11 article
Z rumunského parlamentu. Z Bukurešti, 24. května. (C.-B) Ministr zahraničních věcí podal v parlamentě žádanou zprávu o koníliktu s Tureckem. Ne- způsobila jej otomanská vláda, ale turecký úřadník přes rozkaz Porty. Vylíčiv celou udá- lost, vypočítával práva slíbená rumunské národnosti sultánským iradem: bohoslužbu v ru- munské řeči, rumunské školy s vlastními in- spektory a učiteli, zřizování obcí s vlastním starosty, posílání delegátů do krajské správni rady. Ministr velebil noviny všech stran, cho- vání se většiny i opposiee parlamentní a vytkl i sultánovu zásluhu o turecké Rumuny i pod- poru velmocí ve prospěch spravedlivé věci. Ministrovo prohlášení bylo příjato nadše- nými vlasteneckými projevy- Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 24. května. (C.-B.) Sněmovna poslanecká počala v dopolední schůzi rokovati o návrhu na zavedení cia 714 fr. na cizozemská hedvábná tkanina se současným zrušením celní svobody, jíž hedvábné látky z dálného Východu požívaly. — V rokování bude se pokračovati v sobotu.
Rumun Bukurešť Turecko Paříž
12 article
Z Francie. Z Paříže, 24. května. (C.-B.) »Siěcle« při- kládá eestě arcibiskupa Sueura do Říma vý- znam veliký. Kdyby arcibiskup, praví, vrátil se do Francie s poselstvím Vatikánu, polom se řekne, že papež hodlá se zachovati k fran- couzské vládě smířlivě. Kdyby však Sueur pro své republikánské smýšlení byl Vatikánem po- kárán nebo dokonce potrestán, potom nebylo by možno pochybovati o tom, že papež jest úplne v rukou řeholí, jež pracují proti republice. Německý císaž a francouzšlí důstojníci. Z Paříže, 24. května. (»Havas«.) Německý císař chce prý pozvati francouzské důstojníky, již budou zastupovati francouzskou republiku o následnikově sňatku, na vojenské cvičení př té příležitosti pořádané. Požádá prý je proto. aby prodloužili svůj pobyt v Německu. Císař Vilém II. Z Vizbadenu, 24. května. (C.-B.) Německý císař s choti byli odpoledne v Biebrichu. On jel v automobilu, jeho choť v krytém kočáře. Byli na procházce v zámecké zahradě. Císa- řovna vrátila se záhy potom do Visbadenu. císař později po prohlídce památného chrámu v Biebrichu.
Sueura Sueur Havas Vilém II Francie Paříž Siěcle Řím Vatikán Německo Císa Biebrich
13 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 24. května. (C.-B) Dnes vyří- zeny různé malé - předlohy a přijata definitivnt předloha o úlevě říšského soudu. Dále prohlá- šeno několik voleb neplatnými, také polských poslanců Brejského a Korfan ty ho. Na jednacím pořadu zejtřejším je také bursovní novela. Němčina na Rusi. Z Petrohradu, 24. května. (C.-B.) Mini- sterský komitét vyslovil se ve své včerejší schůzi pro připustění německého jazyka jako vyučova- čího na soukromých středních školách v balti- ckých provineilch. Než žáci těchito skol do- sáhnou práv příslušících absolventům škol střed- ních, musí se podrobiti zkoušce z ruštiny Národní hospodář. Ústřední říšská pokladna. Z Vídně, 24. května. Finančnímu mini- sterstvu bylo v těchto dnech předsedou Svazu zemědělských společenstev Störkem odevzdáno memorandum, ve kterém se žádá za založení říšské ústřední pokladny, jejíž úkolem by bylo hlavně upravení úvěrnietví a peněžních obratů pro živnostenská a zemědělská společenstva. Po- dle rozsahu této říšské ústřední pokladny byl by žádoucí státní přispěvek 10—20 millionů K. V pamětním spise se ponkazuje k tomu, že zá- ležitost tato několikráte dostala se již na přetřes v poslanecké sněmovně a že zástupcové všech stran se pro ústřední pokladnu říšskou vvalovili.
Brejský Korfan Min Berlín Rus Petrohrad Vídeň svaz zemědělský společenstvo Störko poslanecký sněmovna
14 article
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 24. května. Ve včerejší schůzi bursovní komory, konané za předsednictví pre- sidenta, člena panské sněmovny ryt. Schöllera. byle usneseno uchazečům o bursovní lístek, jiehž obchod jest takového rozsahu, že činí oprávněný nárok na snížení poplatků, aby bur- sovní lístek byl jim dán za poplatek 40 K místo 80 K. Zároveň byla doba bursy ve středu a sobotu nově upravena a sice tak, že bursovní doba ve středu trvá od 101/4—11/4 hod. a od 31 do 41/4 hod., v sohotu pak od 10—11 1/2 a ol 121/—3 hod. dpol. Od 15. července počínaj až včetně do 14. října započne dopolední bursa v sobotu již e 9. hodině. Trvající všeobecný zá- kaz kouření bude ve středu od 121/4—1 1/4 hod. odpol. zrušen, stejně pak i v sobotu od 2—3. Tato ustanovení nastoupí v platnost dne 1. června t. r. Na ochranu zakouského vývozu. Z Vídně, 24. května. V rakouském vývozním spolku konala se 23. t. m. společná schůze předsednictva a četných vyni- kajících vývozníků v záležitosti tarifů rakou- ského Lloydu. Byl vyslechnut podrobný referát předsedy tarifového výboru p. Jaffa a návrh tarifů en bloc schválen. Návrh tento byl ode- vzdán průmyslové radě a touto jakožto pod- klad pro další jednání přijat. Úpadek. P. Z Vídně, 25. května. Závod s kožemi Moric J. Steiner v Pešti, jenž ode dvou měsíců byl insolventní, ohlásil konkurs. Passiv činí 160 000 K. Spor firmy Walt, Scharí a spol. proti firmě Siemens a Halske. Z Berlína, 24. května. Žaloba firmy Wait Scharf a spol. proti všeobecné elektricitní spo- lečnosti Siemens Halake a proti prodejně spo- jených továren na žárovky v Beriíně, kterážto žaloba nesla se tím směrem, že kartelová smlouva oproti žalobcům není platnou, byla nyní také v druhé instanci úplně zamítnuta.
Schöller Lloyd J Steiner Wait Scharf Vídeň Pešť Berlín Beriín panská sněmovna tarifový výbor p . Jaffa Walt Scharí Siemens Halske Siemens Halake
15 article
Nová japonská půjčka. Z Berlína, 21. května. Proslýchá se, že německo-asíatská banka vyjednává s Japonskem za účelem nové půjčky, jejíž výtěžek z větší části má býti obrácen na objednávky v Německu. st. Z Pešti, 24. května. (Zvl. telegr. »Nár- Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů o 10—15 haléřů levněji. Platila za 100 kilogr.: pšenice tisská 81 kg K 18.95, 80 kg K 18.40 žlutá, stolno-bělehradská 78 kg K 18.35, pešt- ská 80 kg K 18.40, 79.5 kg K 18.30, budín- ská 76 kg K 18.10, tolenská 78 kg K 18.30, 76.5 kg K 17..80, banátská 79 kg K 18.45, 77.5 kg K 18.—, báčská 78 5 kg K 18. 60, bajská 75 kg K 17.90, srbská 7.75 kg K 17.50 žito (— 5 halérů) K 14.40 až 14.50, o v e K 13.60 až 14 70, kukuřiee (— 5 haléřů) K 1550, ječmen K 13.60. Termínový obchod byl zprvu pevný na vysoké záznamy americké a zprávy o deštich, odpoledne mdlý na krásné teplé počasí. K večeru znamenala: pše nic e na květen K 17.86, na říjen K 16.42, žito na květen K 14.60, na řijen K 13.34, oves na květen K 13.40, na říjen K 11.28, kukuřice na květen K 15.22, na červenec K 14.54, řepka na srpen K 23.60.
Platil Berlín Japonsko Německo Pešť kg žlutat žít
16 article
Plodinový trh byl bez odbytu a změny. Z Liverpbolu, 24 května. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 10.000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz žeků. Americké dodávky na měsíc květen 4 44. 0.—, na květen-červen 4.44, 0.—, na červen-červene 4.44. 0.—, na červenec-srpen 4.45, 0.—, na srpeu- září 4.48, 0.—, na září-říjen 4.47. 0.—, na říjen listopad 4.47, 0.—, na listopad-prosinec 4.48, 0.— a prosinec-leden 4.48, 0.—, na leden únor 4.49 0.—. Smýšlení pevné. Z Nověho Yorku, 24. května. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá- znam poslední.] P'lodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala: pše- nice na květen 1075/s (102.—), na červe- nec 955/s (935/s), kukuřice na květen 591/2 (563/4), cukr (Fair Muscovados) 311/16 (311/1e), bavlun 8.65 (8.55). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu pevné.
24 květen na říjen Nově York 955 / s
17 article
Obilné ceny v devatenáctém století. V Conradových Jabrbücher uveřejňuje peštský professor Béla Földes zajímavou studii statistickou o obitních cenách v devatenáclém stoleti. Předesílaje stručný úvod o příslušné literatuře, kterým na tomto mistě netřeba se nám oblrati, podává předem vý- sledky své studie a uvádí potom data cenového vý- voje obilního v těch kterých státech. Kolfsání cen pšenice, které jsou v podstatě směrodatny pro rozvoj cen ostatních druhů obilních, dáno následujícím obrazem: 1. polovina sloletí 2. polovina století nejdražší nejlevn. nejdražší nejlevnější desetiletí desetiletí Anglie ... . 1811/20 1841/50 1850/60 1891/1900 Francie ... 1811/20 1841/50 1871/80 1891/ 1900 Rusko . .. . — — 1871/80 1891/1900 1861/1870 Předlitavsko 1801/10 1831/40 1871/80 1891/1900 1871/80 1891/1900 Uhry. .. . . — Belgic . .. . 1811/20 1821/30 1851/60 1891/1900 Nizozemí . . 1811/20 1821/30 1861/70 1891/1900 Finsko. . .. 1811/20 1841/50 1871/80 1891/1900 — 1871/80 1891/1900 Rusko . . . . — Nejlevnější desetiletí byla tedy léta 1821—30, 1841—50 a 1891—1900, nejdražšfmi pak léta 1811—20
Földes Conradův Jabrbüchry Anglie Francie Rusko Uhry Nizozemí Finsko 1850 / 60
18 article
1851—60, 1871—80, jichž stopy hluboce jsou zaryty v život národů. Snad nejlepším výrazem změn, kterým podlehly ceny obilní v devatenáctém století, jest srovnání cen obilních z počátku a konce stoleti. Dle něho jeví se tento výsledek: 1891—1900 Anglie (pšen., ov., ječm.) 1801-10 149.40 70.90 sh Francie (pšenice) . . . 1801 10 19.25 14.77 fr. Prusko (pš., žito, ječ., ov.) 1821-30 238.10 363.50 mk Předlitavsko . . . 1821 -30 10.97 20.21 zl. 7.79 17.20 zl. „ . . 1821.30 Rusko 14.69 27.06r . . . 1842-50 Belgie (pšenice, žito) . 1801-10 29.76 23.02 fr. Nizozemí (ječ., ž., oves) 1801-10 25.54 15.35 n. zl Dánsko (žito, ječ., oves) 1801 10 32.94 26.37 kor. Švédsko (pš., ž., j, ov.) 1834-40 27.01 30. 02 kor. 1821-30 41.87 36 78 kor. Norsko 1811.20 84.52 23.91 ml. Finsko Srovnáme-li uvedená data, shledáme, že byly ceny obili koncem století vyšší: v Prusku. Před- litavsku, Uhrách, Rusku; nižší: v Anglii, Francii, Belgii, Nizozemí, Dánsku, Norsku a Finsku. Jak patrno, klesly tedy během dovatenáctého století ceny v zemích spotřebních a stouply v zemích produkčních, při čemž se ceny do jisté míry vyrov- návaly a rozdily jich překlenovaly. Během devate- náctého století dána organisací obchodu a dopravy oněm zemím, které odkázány na spotřehu cizího obilí, možnost, aby za levné ceny uhražovaly po- třeby životní, zatím co stouply ceny v zemích, kleré nabyly nyní širokých odbytišť pro přebytečné své obilí. V Anglii jsou ceny obilní koncem století o po- lovinu nižší, než počátkemn jeho — důležitý to faktor v její rozvoji sociálním. V zemích produkčních stoupá současně s cenami i rentabilita půdy. Jinaký bude ovšem obraz, srovnáme-li pouze různá období druhé poloviny minulého století. Ceny vyvíjely se tu následovně:
Anglie Francie Předlitavsko Rusko Belgie Dánsko Švédsko Norsko Finsko Prusko Uhry Nizozemí 14.77 Fr . Prusko zl Fr . Nizozemí můj ml
19 title
Uhry
Uhry
20 article
1851—60 1891—190 Anglie (pš., ž., j.) . . . . 112.2 Francie (pš.) . . . . . . 22.11 14.77 Prusko (pš., ž., j., o.) . . 438.20 363 0 20.21 . . 20.05 Předlitavsko» 17.20 Uhry . . 18.75 . . 17.59 27.06 Rusko . . 48.95 Belgie 15.35 Nizozemí , . . 28.63 26.37 Dánsko (ž., j., o.) . . . . 30.— Švédsko (pš., ž., j., o.) . . 36.22 30.02 Norsko (ž., j., o.) . . . . 28.79 24.39 Finsko (pš., ž., j., o.) . . . 76.27 73. 91 Srovnáme-li tato data, shledáme, že ceny obi byly koncem století pouze vyšší v Rusku, stejné v Předlitavsku a v ostatních zemích nižší. Výsledek tento přivoděn ovšem do jisté míry tím, že v deseli- letí 1850—60 byly velmi vysoké a 1891—1900 velmí nízké ceny. Ještě více by byl cenový pokles zřej mým, kdybychom srovnali ceny let 1871—80 a po sledního desetiletí minul ého století. Jaké změny nastaly v místních rozdílech ceno vých? Na tomto poli zanechaly vlívy změn doprav ních nejhlubší stopy. I zde obrazec následující podá zajímavou odpověď. Ceny pšenice činily v korunách 1851—60 1891—1900 12.89 Anglie . . . . . . 18.80 15.51 Francie . . . . . . 17.68 Prusko . . . . . . 16.14 15.64 14.16 Předlitavsko . . . . 14.02 13.06 Uhry . . . . . . 12.46 17.88
190 Anglie Francie Belgie Nizozemí Dánsko Švédsko Finsko Rusko Předlitavsko Anglie Prusko Uhry 14.77 Prusko Předlitavsko Uher 27.06 Rusko Francie 15.64 17.88
21 article
Italie . . . . . . 16.28 13.89 Belgie . . . . . . 19.32 14.89 Nizozemí . . . . . 24.47 13.59 Švédsko . . . . . 14.68 17.39 Finsko . . . . . . 12.70 12 3 Rusko . . . . . . 11.16 Spojené státy . . . 23.46 11.25 Největší rozdíl byl tedy mezi Anglií a Ruskem (nehledě k Belgii) a činil počátkem druhé poloviny minulého stotetí 68.4%. Koncem stolelí má Rusko ještě nejlacinější ceny, ale v Anglii nejsou již ceny nejvyšší, nýbrž ve Francii a Prusku. Největší rozdí cenový činí již pouze 26.53%. Cenový rozdíl mezi Anglií a Uhrami, který čínil 1851—60 50.89%, klesl v posledním století na 1.390. V čísle tomto nejlépe vyjádřeny pronikavé změny druhé poloviny minulého století. Vysoce význačným zjevem jest důsledné stou- pání cen různých druhů obilí ve srovnání s cenou pšenice resp. pokles ceny pšenice v poměru k jiným druhům obilí. Tak činil cena žita — cena pšenice = 190 — v 1891—1900 Prusku . . . 1816—20 70.— 81.— Předlitavsku . 1801—10 73.— 87.— 58.— 74.1 Uhrách . . . 1821 —30 77 4 Rusku . . . 1842—50 602 Relativní cena ječmene činila: 1891—190 Anglie . . . 1801—-10 50.8 889 Prusko . . . 1816—20 51.— 70.—- Předlitavsko . 1801—10 54.— 76.— 45.8 52.9
Finsko Rusko Anglie Belgie Francie Prusko Uhry Předlitavsko 13.89 Belgie 14.89 Nizozemí Švédsko spojený stát
22 article
Uhry . . . . 1821—30 Rusko . . . 1842—50 51.5 60-2 60.5 Švédsko. . . 1834—40 59.3 Norsko . . . 1821—30 59.2 66 4 Finsko . . . 1801—10 52.2 Ceny obilí v Předlitavsku od r. 1870 (v K z 50 kg dle záznamů vídeňské bursy) činily: pšenice žita ječmene ovsa 1871 13.60 8.70 8.80 780 1872 14.49 8.81 8.22 6.88 1873 16.61 11.57 10.37 7.21 9.45 1874 14.29 11.55 11.12 8.58 10.82 8.68 891 9.40 12.— 9.45 9.88 7. 84 13.57 10.08 10.44 6.99 11.82 787 991 6.62 12.25 8.23 10.12 7.42 13.44 10.11 10.21 7.40 13.40 1060 10.70 7.60 12.10 8.70 10.20 7.10. 11.— 8.30 10.60 7.50 9.80 8.70 11.— 7.20 7.70 9.20 9.30 7.20 9.20 6.80 6.30 9.10 6.90 8.90 5.80 8.20 6.40 8.80 6.68 8 67 7.19 9.52 8.91 8.12 9.48 8.07 1890 10.72 9.41 8.57 7.05 970 8.67 8.25 6.18 7.02 8.56 7.— 8 81 1894 766 5.99 8.96 6.99 1895 7.46 6.47 8.56 6.73 782 701 8.26 6.61 10.80 805 9.52 6. 6z 12.381/, 901/, 9.781/, 7.031, 1006 774 8.63 6.11 8.70 5.80
Uher Rusko Švédsko Norsko Finsko Předlitavsko kg 8.81 6.88 9.88 10.11 10.21 7.40 1060 10.70 7.60 8.70 7.10 10.60 9.80 8.70 7.70 9.30 7.20 6.18
23 article
1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882. 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1891 1892 1893 Rakouská severozápadní dráha. Stručný výňatek z výroční zprávy společnosti severozápadní dráhy. který jsme včera uvedli, nutne doplniti některými po- drobnostmi. Okolnost, že doplňovací trať podlehlk plné berní povinnosti a že labská doprava na několik měsíců přerušena, měla pronikavý vliv na obchodns vývoj dráhy v minulém roce. Dopravní výsledky byly následkem toho jak na trati zaručené tak doplňovac podstatně nepříznivější než r. 1903. Na zaručených tratích příjmy sice stouply o 407.982 = 1.597%, jinak ale jest závěrka roku skoro veskrze nepříznivá. Př- jmový vzestup zaručené trati vyvážen totiž vzestupem výdajů o 546.793 K = 3.34%, takže jest čistý výnos o 13S.810 K menší (1.5196) a činí 9,068.679 K. Aby dosaženo bylo výnosu státně zaručeného, který pře- kročen loni 14.593 K, nutno reflektovati na příplatek 124.217 K se strany státu. Ještě nepříznivější jsou výsledky doplňovací trati, jejíž příjmy klesly a 590.044 K = 3.49%, zalím co náklady o 1,213.676 k = 13.25% stouply, takže klesl čistý výnos této traí (5,927.426 K) oproti r. 1903 o 1,803.721 K = 23.33 %. Následkem tohoto poklesu nedostane se na kmenové akcie žádného podilu z výnosu doplňovací trati.
severozápadní dráha 590.044 K 721 K
24 article
Příjmový vzestup hlavní a pokles doplňovací trati při- voděn, prolože výnos dopravy osobní jen nepatrně stoupl, skoro veskrze vývojem dopravy nákladově. Doprava tato vynesla na hlavní trati o 338.845 K = 1.86% více, na doplňovací o 592.789 K = 4.39% méně než roku 1903. Hlavním momentem stlačujícím výnos jest, jak uvedeno, plné zatížení daňové. Daň výděl- ková stoupla na zaručené trati o 192.280 K = 9.045 a na doplňovací o 1,235.325 K = 355.02%. Jak již praveno, podřízeny veškeré doplňovací trati plnému zdanění. Proti postupu tomuto podána stižnost Ná- klady provozovací stouply dále následkem potřeh pensijního fondu zřízenců, jehož běžné příjmy rolu 1904 nestačily na plnění povinnoslí. Dle stanov bylo nuíno schodek 157.845 K hraditi z pokladen společ- nosti. V dopravě osobní jeví se u obou tratí vzestup počtu dopravených osob (na hlavní trati o 2.58 9%. na doplňovací o 1.2595). Jizda druhou i prvou Užádou klesla i zde, zalím co počet cestujících třetí třídy stoupl o 2.57%. V dopravě nákladové dopraveno na hlavní trati o 50.622 t. více (= 1.29.2%) so 4.463.424 t. km. (= 1.279%), na doplňovací trati méně o 103.904 t. (= 2.59) a 13,763,.822 t. km. = 5.149.
325 K km
25 article
Čbytek tento způsoben nepříznivým stavem dopravy labské. K momentu tomuto družilo se zmenšení do- pravy řepy a řepních řízků — 95.000 km. na obou tratích); také doprava cukru klesla o 74.000 t. Obní dopraveno méně o 125.000 t., rovněž doprava mouky, lnu a konopí se zmenšila. Za to noprava uhlí a koksu stoupla následkem zastavení dopravy labské o 70.000 t. Vzestup vykazuje dále doprava dříví, cihel a kameně (e 90.000 t). Čistý výnos zaručené trati činí 9,128.679 K (— 138.810 K). Čistý výnos doplňovací trati činí 5.927.426 K (— 1,803.721 K). Vedlejší výdaje doplňo- vací trati činily 2,478.220 K proti 1,161.443 K roku 1903, stouply tedy o 113.37%%. Správní rada navrhuje aby kupon kmenových akcií, splatný 1. července, byl honorován 7 K, k čemuž potřebí 1.260.000 K; zbytek 463.411 K přenese se na nový účet. Pro akcie lit. H navrhuje se dividenda K 16.— na akcii a přenos zbytku 545.620 K na nový účet. Zpráva zmiňuje s konečně i o slosování někonvertovaných dosud priori a o dohodě dozorčím úřadem schválené, dle níž konč slosování obligací A. rokem 1935, B. rokem 1937a C. rokem 1940.
km
26 article
Rozpor mezi Kruppovou z Ehrharčlovou spolsě- ností. V dubnu rozeslala porýnská Ehrhardtova fovárna kovového zboží a strojů v Düsseldorfu oběžník, v kterém zevrubě „ylíčila různé rozpory své » firmon Kruppovou. Nyní výdala Kruppova společňost od- pověď, ve steré snaží se vyvraceti tvrzení porýnská továrny. Prohlašuje nesprávným tvrzení, že v Caři- hradu teprve zasažením německého vyslance odsunuía příznivá nabíďka důsseldorfské továrny. Firma tata jest sama svým neúspěchem vinna. Její nabidka byma původně vyšší nabídky Kruppovy, byle ale po přání tureckých úřadů tak snížena, že povstal rozdíl 17 mill. franků. Tento postup musil přes vřelou pomoc něme- ckého vyslance vzbuditi nedůvěru tureckých úřadů, lím spíše, protože učiněny nepřiznivé zkušenosti s vadnou dodávkou střel továrny důsseldoríské. Ná- sledkem toho nepadala nabíďka továrny těto na vábu a ani zakročení vyslance nebylo by změnilo ničeho na tomto stavu věcí. Podpora, které se dostalo Krup- pově firmě se strany vyslanectva německého v Cali- hradu, jest vouhou výjinkou, přivoděnou pouze enen- gickým zakročením francouzského vyslance ve pro- spěch francouzské soutěže. Také nelze na Kruppové firmě žádati, aby dohodou s firmou důsseldorfskou rovnala jí cestu do ciziny, kde závod tento svými ne- zdary technickými si podryl půdu. Německý uhelný trh v lednu až dubnu 1905.
Kruppův Krupp Düsseldorf Cali
27 article
Od počátku t. r. do konce dubna bylo v Německu vytěženo resp. vyrobeno: 35,981.428 (roku 1904: 39,721.693) t. kamenného uhlí, 16,929.962 (15,952.645) L hnědého uhlí, 3,754.967 (3.966.557) t. koksua 3,977.931 (3,685.978) t. briket. Jak z čísel těchto pa- trno, jeví se značný pokles těžby uhelné v tomte roce, hlavně ovšem následkem stávek lednových a únoro- vých. V měsíci dubnu t. r. těžba sice značně stoupl (kamenně uhlí 9,564.376, r. 1904: 9,393.859 t.. hněda uklí 3,781.512 r. 1904: 3,604.434 t.) leč nezdařilo se vyrovnati jí úbytky měsíců stávkových. Stávkami urovnána do Německa cesta cizímu uhlí — bude nutno podstoupiti delší zápas soutěžní, než zdaří se je vytlačiti. Tak stoupl v dubnu dovoz kamenného uhlí z 634.138 t. r. 1904 na 704.899 t. r. 1905. V tomt vzestupu připadá lví podil na uhlí anglické, jehot dovoz vzrosti z 531.169 t. na 604.401 t. Vývoz ně- meckého uhlí poklesnul v dubnu s 1,587.828 t. na 1,315.869 t. Celkem bylo od počátku roku dovezeno do Německa 3,235.416 t. kamenného uhli prot 1,863.348 t. v tomže období roku 1904. Vývoz ka- menného uhlí klesl v téže době s 6,011.604 t. na 5,413.723 t. Hnědého uhlí dovezeno v prvých čtyřech měsících 2,669.996 t. r. 1905 a 2,566.707 r. 1904. Ceny uhlí vykazují náladu vzestupnou.
Německo 16,929 . 962 3,754 . 967 428
29 article
Český vývoz hnědouhelný. Od 14. do 20. t. m dopraveno bylo saskýmí drahami 202.140 (+ 1492 tun uhlí. Z teho bylo českého uhlí hnědého 60.791 (—2814) t., německého hnědého uhlí 26.887 (— 2511) tun, německých briket 35.570 (++ 9219) t. a kamea- ného uhlí 78.892 (— 2402) t Růmě zprávy. Báňské a průmyslové závody dřive J. D. Starck stanoví dividendu 21/2 % (jako loni). — Rothschildova skupina rozprodala úplně v únoru pře- vzatou uherskou korunovou rentu. Celkem bylo skupině zadáno renty za 80 mill. K. Emisse uči. něna při kursu 96.10 . II. řádná veřejná schůze obch. a průmysl. komor v Česk. Budějovicích konati se bude v pondělí dne 29. května 1905 o 2. hodině odpolední v zasedací síni komorní. Jednací pořad: 1. Schvásení protokolu po slední řádné veřejné schůze. 2. Kancelářská zpráva. 3. Průmyslové školství v obvodu obchodní komory budějovické a stanovisko správy vyučovaci. 4. Zpráva obchodního výboru o žádoucích změnách honebního zákona pro království české. 5. Zásady pro udílení stípendií a podpor studijních. 6. Návrh společného výboru na vydání adresáře, protokolovaných firem obvodu komorního. 7. Návrh společného výberu na udělení medaille komornl.
Starck Rothschildův K Emiss Budějovice zákon pro království český . 5