1
masthead
25. května 1605. Číslo 142.
4
article
nimku. Pak věří se, že nasťane rausa také
tamální náhlým odročením parla-
Bentu uherského do měsíce záři,
proto že císař odjede na dva měsíce k obvyklému
letnímu pobytu do Išlu. Hrabě Andrássy sám vy-
sovil se, že nevěří v brzké propuštění hraběte
Šupána Tiszy. Podle toho nebylo by dosazení
úk zv. administrativního kabinetu ani blizkým,
ani pravděpodobným. Zdá se, že nastane inter-
regnum, o jehož délce a konci neodvažujeme
se nižádné předpovědi.
Uherská krise.
z Vídně, 24. května. Pa své audienci hr.
Andrássy přijal zdejšť žurnalisty a vyjádřil se
k nim o svém dojmu z sudience: „Cisař nepo-
volil na poli vojenských otázek. Nelze jej po-
hnonti k žádným ústupkům. Veškerá námaha
jest marna. Protože však také koalice trvá na
svém stanovisku, jest situace stejná, jako byla
před audiencí.“
„dozvinula Vaše Excell. Jeho Veličenstvu
podrobně program koaličních stran?“ — byl tá-
zán hr. Andrássy. „Na základě autentických
sdělení vyložil jsem panovníkovi přání koalice.
Král zůstal však pevně při tom, že neposkytne
žádných nových koncessí na vojenském poli.“
— „Dostaví se Vaše Excell. ještě jednou k au-
Jenci?“ „Ne. Dnes ještě odjedu.“ — „Jak jest
k s hospodářskými otázkami?“ „O tom nebylo
v dnešní audienci vůbee řeči,“ pravil Andrássy.
Z Vídně, 24. května. „Zert“ zazname-
nívá výrok ministra vojenství Pitreicha, který
byl dnes kolportován. Ministr vojenství Pitreich
vůěi jednomu uherskému státnikovi pravil prý;
„K vůli náhodné parlamentní konstellaci, o kte-
ré ani nevíme, zdali bude trvalou, nemůžeme
vzdáti se jednotné armády.“
Dále píše týž list: „Opět se výnořuje
Mízka, co se má státi. Většína poslanecké sně-
novny uherské jest rozhodnuta, nerozeházeti se
z, ať již bude po ruce zodpovědná vláda, čilt
nie, dávati zákony a vyřizovati běžné záležitosti.
Bent
Andrássy
Vaš Excell
Pitreich
Išlu
Vídeň
Jenk
Tisza
5
article
Tak bude nejprve projednán návrh Košutův na
vypracování samostatného celního tarifua
pravdě podobně také delší dobu již připravovaný
tivrh na obžalobu kabinetu Tiszova. Počítá se
však také s možností, že panovník by mohl této
čanosti sněmovní většiny klásti překážky v ce-
, což by se mohlo hlavně státi odročením
Miského sněmu královským listem. Aby tomu
se zabránilo, zamýšlí majorrta již v nej-
bližších dnech učiniti ve sně-
nevně usnesení, klerým prohla-
luje se rozpuštění neb odročen
sněmovny královským reskriptem
za exlegálního stavu činem prsti-
ústavním.
Hr. Andrássy ihned telefonoval po své au-
dienci Košutovi o bezvýslednosti její a žádal
jej, aby na zejtřek svolal schůzi výkonného
výboru spojené opposice. V této sehůzi bude
velerovati hr. Andrássy o své audienci.
Z Pešti, 24. května. Listy, blízké koalici,
jnou velice nemile překvapeny odmítavou odpo-
vědl, kterou si odnesl hr. Julius Andrássy dnes
z dvorního hradu videňského a o značují
situsci jako bezůtěšnou. „M ag.
Drszág“ praví, že všeobecné heslo bude brzy
zniti: Passivní odpor jako v létech šede-
sátých. Především budou odepřany veškeré pří-
spěvky na společné výdaje a nebudou povoleny
sni daně, ani rekruti.
Z Peští, 24. května. (C.-B.) Hr. Andrá s sy
vitil se večer z Vídně a konferoval s Fr.
Iošutem, jenž ho navštivil. Zprávu o své
sudienci podá řídícímu výboru osobně, ale kdy.
dosud neusfanovil.
Liberální strana usnesla se večen
opříti se dnešnímu Košutovu návrhu,
aby nedával se na jednací pořad, protožeje
zbytečný a bylo by velkou chybou udělati ze
společného celního tarifu obratem ruky samo-
shatný.
Košutův
Andrássy
Julius Andrássy
Iošut
Hradec
spojený opposice
Pešť
Vídeň
Francie
6
article
Ministerská krise v Srhsku.
Sp. Z Bělehradu, 24. května. Na večerní
poradě předáků stran u krále byli
plilomni i ministři. Všichni přítomní vyslovili
mínění, že je skupština neschopná
práce a že ji nevyhnutelně třeba rozpustit
a nové volby nařídit. Jen Avakumovič
trval na tom, že je nutno nějaké dohodnutí mezi
radikály a samostatníky, teprve, jestli se to ne-
podaří, nutno rozpustiti skupštinu. Pro ten při-
pad samostatníci a liberálové radili králi, sesta-
viti neutrálnou vládu z koalice všech stran, což
ale v přísně pariamentním a konstitučním státě
není možno. Když král vyslovil žádost, aby
učiněn byl pokus o dohodnutí radikálů a samo-
statníků, Pašič převzal úkol předsevziti kroky
v tom směru. Na dnešní poradě s místopředsedou
samostatníků Ljubomírem Stejanovi-
čem pokus zůstal bez úspěchu.
V konkretných otázkách nemůže býti dohodnutí
stran. Potom Pašič konferoval s Ljubomírem
Živkovičem, jenž od včerejška není více
předsedou samostatného kruhu radikálů.
Avakumovič
Pašič
Stejan
Ljubomír Živkovič
Bělehrad
7
article
Porada ještě trvá; všeobecné je přesvěd-
čení, že skupština musí býti rozpuštěna a že se
nepodaří samostatníkům a liberálům sestavení
neutrálné vlády. Kluby mají odpoledne schůze.
Sp. Z Bělehradu, 24. května. (Pův. telegr.
»N. L.«) Snahu samostatných demokratů a libe-
rálů zlepšíti pro sebe nepříznivé postavení
situaci návrhem, aby byla sestavena neutrálná
vláda s úkolem rozpuštění skupštiny a prove-
dení nových voleb, radikální »Samouprava«
označila dnes za návrat z parlamentního režimu
k rsakci. Neutrální kabinet byl nejmilejším
prostředkem osobního režímu bývalé dynasti
k tyranisování lidu a ku potírání národních
práv. Rozhodnutí krise očekává se zejtra. Ljubo-
nir Živkovič konečně odtrhl se od strany
sanoststných radikálů. Na schůzí její prohlásil,
že madále nepřejímá zodpovědnost za politiku
strany počtem příliš silné a rozumem a taktem
docela prý slabé a neschopn ke správě státu.
Ljuba
Živkovič
Bělehrad
8
article
Živkovič osvětlí ještě veřejně svoje rozhodnutí.
Z Bělehradu, 24. května. (C.-B.) Volby
provede nynější nebo správní ministerstvo, protože
liké král rozhodl se pro rozpuštění skupštiny.
Dle dosavadních disposicí dá se král za-
slupovat o sňatku německého následníka zvlášt
ním poselstvem pod generálem Grujičem.
Studentské nepokoje v Bulharsku.
R. Ze Sofije, 24. května. Jak známo, byla
před Velikonocemi následkem obstrukce proti
universitnímu řádu zdejší universita zavřena.
Poněvadž však mezi studentstvem nebylo ve
příčině tohoto řádu jednoty a toliko jedna část
byla pro bezohiednou obstrukci, nastalo mezi
oběma tábory značné napjetí. Dnes u příležitosti
slavnosti patrona Cyrilla a Methoděje došlo ke
hlučným demonstracím „obstrukeionistů“. Tito
shromáždíli se v ústředním parku, kde prome-
nuje nojelegantnější obecenstvo a prováděli zde
různé allotria, pískali, povykovali a jinak úto-
čili na své protivníky. Pojednou zazněl výstřel.
který měl v zápěti všcobecnou paniku. Ukázalo
se, že jeden studující vypálil 4 rány na piskajíeí
studenty, nikoho však netrefil. Útočník byl stu-
denty sbit. V městě panuje velké rozhořčení
proti studentům.
Živkovič
Grujič
Cyrill
Methoděj
Bělehrad
Bulharsko
Sofij
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Vídeňští noláblové.
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Dnes o po-
ledni bývalý ministr železniční ryt. Wittek skládal
u purkmistra dra. Luegra přísahu, jakožto čestný
měšťan města Vídně. Slavnosti byla přílomna
skorem celá obecní rada s purkmistrem drem.
Luegrem a dnes zvolenými jeho dvěma ná-
městky i četní vysocí úřadníci ministerstva že-
leznie. Dr. Lueger oslovil čestného měšťana řečí.
v níž poukazoval k jeho »zvláštním zásluhám
v oboru železnictví« a pravil, že mu bylo pro-
půjčeno právo čestného měšťana, protože vždy
staral se o potřeby města Vídně
cítil vřele s obyvatelstvem.
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) V dnešní
schůzi obeení rady vykonány volby prvních dvou
náměstků purkmistrových. Dr. Neumayer zvolen
125 hlasy za prvního náměstka, 19 hlasů dosta
dr. šl. Dorn, tři hlasovací listky byly prázdny.
Wittek
doktor
Lueger
Neumayer
šl
Dorn
Vídeň
10
article
Dr. Porzer byl zvolen 126 hlasy za druhého
náměstka purkmistrova. Dr. šl. Dorn dostal 19
hlasů, dva hlasovací lístky byly prázdny.
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Obeení rada
usnesla se zříditi kolem Vídně pásm
lesův a luk a vysokou silnicí.
K tomu účelu budou reservovány příslušné
obecní pozemky a jiné potřebné se zakoupí.
Náklad pro I. období je rozpočten na 25 mil.
K, avšak o úhradě půjčky a její amortisaci
rozhodne se teprve v pozdější době.
Úřadnická organisace.
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Předsedou
Prvního všeobecného úřadnického spolku zvolen
odborný přednosta na odp. Jan Karel rytír
Obentraut.
Z uherské sněmovny.
Z Pešti, 24. května. (C.-B.) Předseda Justh
zahájiv schůzi poslanecké sněmovny oznámil,
že inkompatíbilitní výbor v záležitosti poslanee
hr. Št. Geglevicha podal zprávu a při tom
sdělil, že výbor požádal k objasnění některých
okolností ministra vnitra, což však minis trem
vnitra bylo odepřeno. Výbor prosí tudíž sněm,
aby nařídil ministrovi vnitra, aby
žádané spisy předložil.
Předseda navrhuje vzhledem k neobyčej
nému případu, aby zpráva výboru inkompatibi-
litního i s přípisem ministra vnitra byla dána
do tisku, rozdala se a dala na jednací pořad
schůze zejtřejší.
V knize návrhů je zapsán návrh poslance
Simonyia-Semodena (ze strany lidové) na změnu
zákona IV. z r. 1903 o vystěhovalectví. (Zru-
šení vystěhovaleckých agentur.) Odůvodnění ná-
vrhu na změnu zákona o vystěhovaleích klade
se rovněž na pořad zejtřejší schůze.
doktor
Porzer
šl
Dorn
rada
Jan
Karel
Justh
Simonyia
Vídeň
Pešť
uherský sněmovna
poslanecký sněmovna
Obentraut
Semoden
zákon Iva
11
article
Z rumunského parlamentu.
Z Bukurešti, 24. května. (C.-B) Ministr
zahraničních věcí podal v parlamentě žádanou
zprávu o koníliktu s Tureckem. Ne-
způsobila jej otomanská vláda, ale turecký
úřadník přes rozkaz Porty. Vylíčiv celou udá-
lost, vypočítával práva slíbená rumunské
národnosti sultánským iradem: bohoslužbu v ru-
munské řeči, rumunské školy s vlastními in-
spektory a učiteli, zřizování obcí s vlastním
starosty, posílání delegátů do krajské správni
rady. Ministr velebil noviny všech stran, cho-
vání se většiny i opposiee parlamentní a vytkl
i sultánovu zásluhu o turecké Rumuny i pod-
poru velmocí ve prospěch spravedlivé věci.
Ministrovo prohlášení bylo příjato nadše-
nými vlasteneckými projevy-
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 24. května. (C.-B.) Sněmovna
poslanecká počala v dopolední schůzi rokovati
o návrhu na zavedení cia 714 fr. na cizozemská
hedvábná tkanina se současným zrušením celní
svobody, jíž hedvábné látky z dálného Východu
požívaly. — V rokování bude se pokračovati
v sobotu.
Rumun
Bukurešť
Turecko
Paříž
12
article
Z Francie.
Z Paříže, 24. května. (C.-B.) »Siěcle« při-
kládá eestě arcibiskupa Sueura do Říma vý-
znam veliký. Kdyby arcibiskup, praví, vrátil se
do Francie s poselstvím Vatikánu, polom se
řekne, že papež hodlá se zachovati k fran-
couzské vládě smířlivě. Kdyby však Sueur pro
své republikánské smýšlení byl Vatikánem po-
kárán nebo dokonce potrestán, potom nebylo by
možno pochybovati o tom, že papež jest úplne
v rukou řeholí, jež pracují proti republice.
Německý císaž a francouzšlí důstojníci.
Z Paříže, 24. května. (»Havas«.) Německý
císař chce prý pozvati francouzské důstojníky,
již budou zastupovati francouzskou republiku
o následnikově sňatku, na vojenské cvičení př
té příležitosti pořádané. Požádá prý je proto.
aby prodloužili svůj pobyt v Německu.
Císař Vilém II.
Z Vizbadenu, 24. května. (C.-B.) Německý
císař s choti byli odpoledne v Biebrichu. On
jel v automobilu, jeho choť v krytém kočáře.
Byli na procházce v zámecké zahradě. Císa-
řovna vrátila se záhy potom do Visbadenu.
císař později po prohlídce památného chrámu
v Biebrichu.
Sueura
Sueur
Havas
Vilém II
Francie
Paříž
Siěcle
Řím
Vatikán
Německo
Císa
Biebrich
13
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 24. května. (C.-B) Dnes vyří-
zeny různé malé - předlohy a přijata definitivnt
předloha o úlevě říšského soudu. Dále prohlá-
šeno několik voleb neplatnými, také
polských poslanců Brejského a Korfan
ty ho.
Na jednacím pořadu zejtřejším je také
bursovní novela.
Němčina na Rusi.
Z Petrohradu, 24. května. (C.-B.) Mini-
sterský komitét vyslovil se ve své včerejší schůzi
pro připustění německého jazyka jako vyučova-
čího na soukromých středních školách v balti-
ckých provineilch. Než žáci těchito skol do-
sáhnou práv příslušících absolventům škol střed-
ních, musí se podrobiti zkoušce z ruštiny
Národní hospodář.
Ústřední říšská pokladna.
Z Vídně, 24. května. Finančnímu mini-
sterstvu bylo v těchto dnech předsedou Svazu
zemědělských společenstev Störkem odevzdáno
memorandum, ve kterém se žádá za založení
říšské ústřední pokladny, jejíž úkolem by bylo
hlavně upravení úvěrnietví a peněžních obratů
pro živnostenská a zemědělská společenstva. Po-
dle rozsahu této říšské ústřední pokladny byl
by žádoucí státní přispěvek 10—20 millionů K.
V pamětním spise se ponkazuje k tomu, že zá-
ležitost tato několikráte dostala se již na přetřes
v poslanecké sněmovně a že zástupcové všech
stran se pro ústřední pokladnu říšskou vvalovili.
Brejský
Korfan
Min
Berlín
Rus
Petrohrad
Vídeň
svaz zemědělský společenstvo Störko
poslanecký sněmovna
14
article
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 24. května. Ve včerejší schůzi
bursovní komory, konané za předsednictví pre-
sidenta, člena panské sněmovny ryt. Schöllera.
byle usneseno uchazečům o bursovní lístek,
jiehž obchod jest takového rozsahu, že činí
oprávněný nárok na snížení poplatků, aby bur-
sovní lístek byl jim dán za poplatek 40 K místo
80 K.
Zároveň byla doba bursy ve středu a sobotu
nově upravena a sice tak, že bursovní doba ve
středu trvá od 101/4—11/4 hod. a od 31
do 41/4 hod., v sohotu pak od 10—11 1/2 a ol
121/—3 hod. dpol. Od 15. července počínaj
až včetně do 14. října započne dopolední bursa
v sobotu již e 9. hodině. Trvající všeobecný zá-
kaz kouření bude ve středu od 121/4—1 1/4 hod.
odpol. zrušen, stejně pak i v sobotu od 2—3.
Tato ustanovení nastoupí v platnost dne
1. června t. r.
Na ochranu zakouského vývozu.
Z Vídně, 24. května. V rakouském
vývozním spolku konala se 23. t. m.
společná schůze předsednictva a četných vyni-
kajících vývozníků v záležitosti tarifů rakou-
ského Lloydu. Byl vyslechnut podrobný referát
předsedy tarifového výboru p. Jaffa a návrh
tarifů en bloc schválen. Návrh tento byl ode-
vzdán průmyslové radě a touto jakožto pod-
klad pro další jednání přijat.
Úpadek.
P. Z Vídně, 25. května. Závod s kožemi
Moric J. Steiner v Pešti, jenž ode dvou
měsíců byl insolventní, ohlásil konkurs. Passiv
činí 160 000 K.
Spor firmy Walt, Scharí a spol. proti firmě
Siemens a Halske.
Z Berlína, 24. května. Žaloba firmy Wait
Scharf a spol. proti všeobecné elektricitní spo-
lečnosti Siemens Halake a proti prodejně spo-
jených továren na žárovky v Beriíně, kterážto
žaloba nesla se tím směrem, že kartelová smlouva
oproti žalobcům není platnou, byla nyní také
v druhé instanci úplně zamítnuta.
Schöller
Lloyd
J Steiner
Wait Scharf
Vídeň
Pešť
Berlín
Beriín
panská sněmovna
tarifový výbor p . Jaffa
Walt
Scharí
Siemens
Halske
Siemens Halake
15
article
Nová japonská půjčka.
Z Berlína, 21. května. Proslýchá se, že
německo-asíatská banka vyjednává s Japonskem
za účelem nové půjčky, jejíž výtěžek z větší
části má býti obrácen na objednávky v Německu.
st. Z Pešti, 24. května. (Zvl. telegr. »Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů
o 10—15 haléřů levněji. Platila za 100 kilogr.:
pšenice tisská 81 kg K 18.95, 80 kg K 18.40
žlutá, stolno-bělehradská 78 kg K 18.35, pešt-
ská 80 kg K 18.40, 79.5 kg K 18.30, budín-
ská 76 kg K 18.10, tolenská 78 kg K 18.30,
76.5 kg K 17..80, banátská 79 kg K 18.45,
77.5 kg K 18.—, báčská 78 5 kg K 18. 60,
bajská 75 kg K 17.90, srbská 7.75 kg K 17.50
žito (— 5 halérů) K 14.40 až 14.50, o v e
K 13.60 až 14 70, kukuřiee (— 5 haléřů)
K 1550, ječmen K 13.60.
Termínový obchod byl zprvu pevný
na vysoké záznamy americké a zprávy o deštich,
odpoledne mdlý na krásné teplé počasí.
K večeru znamenala: pše nic e na květen
K 17.86, na říjen K 16.42, žito na květen
K 14.60, na řijen K 13.34, oves na květen
K 13.40, na říjen K 11.28, kukuřice na
květen K 15.22, na červenec K 14.54, řepka
na srpen K 23.60.
Platil
Berlín
Japonsko
Německo
Pešť
kg
žlutat
žít
16
article
Plodinový trh byl bez odbytu a změny.
Z Liverpbolu, 24 května. (Telegr.) Ve 4 hod.
10 minut. Obraty činily 10.000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz
žeků. Americké dodávky na měsíc květen 4 44.
0.—, na květen-červen 4.44, 0.—, na červen-červene
4.44. 0.—, na červenec-srpen 4.45, 0.—, na srpeu-
září 4.48, 0.—, na září-říjen 4.47. 0.—, na říjen
listopad 4.47, 0.—, na listopad-prosinec 4.48, 0.—
a prosinec-leden 4.48, 0.—, na leden únor 4.49
0.—. Smýšlení pevné.
Z Nověho Yorku, 24. května. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá-
znam poslední.] P'lodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. — Znamenala: pše-
nice na květen 1075/s (102.—), na červe-
nec 955/s (935/s), kukuřice na květen
591/2 (563/4), cukr (Fair Muscovados)
311/16 (311/1e), bavlun 8.65 (8.55). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
pevné.
24 květen
na říjen
Nově York
955 / s
17
article
Obilné ceny v devatenáctém století.
V Conradových Jabrbücher uveřejňuje peštský
professor Béla Földes zajímavou studii statistickou
o obitních cenách v devatenáclém stoleti. Předesílaje
stručný úvod o příslušné literatuře, kterým na tomto
mistě netřeba se nám oblrati, podává předem vý-
sledky své studie a uvádí potom data cenového vý-
voje obilního v těch kterých státech. Kolfsání cen
pšenice, které jsou v podstatě směrodatny pro rozvoj
cen ostatních druhů obilních, dáno následujícím
obrazem:
1. polovina sloletí 2. polovina století
nejdražší nejlevn. nejdražší nejlevnější
desetiletí
desetiletí
Anglie ... . 1811/20 1841/50 1850/60 1891/1900
Francie ... 1811/20 1841/50 1871/80 1891/ 1900
Rusko . .. . — — 1871/80 1891/1900
1861/1870
Předlitavsko 1801/10 1831/40 1871/80
1891/1900
1871/80 1891/1900
Uhry. .. . . —
Belgic . .. . 1811/20 1821/30 1851/60 1891/1900
Nizozemí . . 1811/20 1821/30 1861/70 1891/1900
Finsko. . .. 1811/20 1841/50 1871/80 1891/1900
— 1871/80 1891/1900
Rusko . . . . —
Nejlevnější desetiletí byla tedy léta 1821—30,
1841—50 a 1891—1900, nejdražšfmi pak léta 1811—20
Földes
Conradův Jabrbüchry
Anglie
Francie
Rusko
Uhry
Nizozemí
Finsko
1850 / 60
18
article
1851—60, 1871—80, jichž stopy hluboce jsou zaryty
v život národů.
Snad nejlepším výrazem změn, kterým podlehly
ceny obilní v devatenáctém století, jest srovnání cen
obilních z počátku a konce stoleti. Dle něho jeví se
tento výsledek:
1891—1900
Anglie (pšen., ov., ječm.) 1801-10 149.40 70.90 sh
Francie (pšenice) . . . 1801 10 19.25 14.77 fr.
Prusko (pš., žito, ječ., ov.) 1821-30 238.10 363.50 mk
Předlitavsko . . . 1821 -30
10.97 20.21 zl.
7.79 17.20 zl.
„ . . 1821.30
Rusko
14.69 27.06r
. . . 1842-50
Belgie (pšenice, žito) . 1801-10 29.76 23.02 fr.
Nizozemí (ječ., ž., oves) 1801-10 25.54 15.35 n. zl
Dánsko (žito, ječ., oves) 1801 10 32.94 26.37 kor.
Švédsko (pš., ž., j, ov.) 1834-40 27.01 30. 02 kor.
1821-30 41.87 36 78 kor.
Norsko
1811.20 84.52 23.91 ml.
Finsko
Srovnáme-li uvedená data, shledáme, že byly
ceny obili koncem století vyšší: v Prusku. Před-
litavsku, Uhrách, Rusku; nižší: v Anglii, Francii,
Belgii, Nizozemí, Dánsku, Norsku a Finsku.
Jak patrno, klesly tedy během dovatenáctého
století ceny v zemích spotřebních a stouply v zemích
produkčních, při čemž se ceny do jisté míry vyrov-
návaly a rozdily jich překlenovaly. Během devate-
náctého století dána organisací obchodu a dopravy
oněm zemím, které odkázány na spotřehu cizího
obilí, možnost, aby za levné ceny uhražovaly po-
třeby životní, zatím co stouply ceny v zemích, kleré
nabyly nyní širokých odbytišť pro přebytečné své
obilí. V Anglii jsou ceny obilní koncem století o po-
lovinu nižší, než počátkemn jeho — důležitý to faktor
v její rozvoji sociálním. V zemích produkčních
stoupá současně s cenami i rentabilita půdy. Jinaký
bude ovšem obraz, srovnáme-li pouze různá období
druhé poloviny minulého století. Ceny vyvíjely se tu
následovně:
Anglie
Francie
Předlitavsko
Rusko
Belgie
Dánsko
Švédsko
Norsko
Finsko
Prusko
Uhry
Nizozemí
14.77 Fr . Prusko
zl
Fr . Nizozemí
můj
ml
20
article
1851—60 1891—190
Anglie (pš., ž., j.) . . . . 112.2
Francie (pš.) . . . . . . 22.11 14.77
Prusko (pš., ž., j., o.) . . 438.20 363 0
20.21
. . 20.05
Předlitavsko»
17.20
Uhry
. . 18.75
. . 17.59 27.06
Rusko
. . 48.95
Belgie
15.35
Nizozemí ,
. . 28.63
26.37
Dánsko (ž., j., o.) . . . . 30.—
Švédsko (pš., ž., j., o.) . . 36.22 30.02
Norsko (ž., j., o.) . . . . 28.79 24.39
Finsko (pš., ž., j., o.) . . . 76.27 73. 91
Srovnáme-li tato data, shledáme, že ceny obi
byly koncem století pouze vyšší v Rusku, stejné
v Předlitavsku a v ostatních zemích nižší. Výsledek
tento přivoděn ovšem do jisté míry tím, že v deseli-
letí 1850—60 byly velmi vysoké a 1891—1900 velmí
nízké ceny. Ještě více by byl cenový pokles zřej
mým, kdybychom srovnali ceny let 1871—80 a po
sledního desetiletí minul ého století.
Jaké změny nastaly v místních rozdílech ceno
vých? Na tomto poli zanechaly vlívy změn doprav
ních nejhlubší stopy. I zde obrazec následující podá
zajímavou odpověď. Ceny pšenice činily v korunách
1851—60 1891—1900
12.89
Anglie . . . . . . 18.80
15.51
Francie . . . . . . 17.68
Prusko . . . . . . 16.14
15.64
14.16
Předlitavsko . . . . 14.02
13.06
Uhry . . . . . . 12.46
17.88
190 Anglie
Francie
Belgie
Nizozemí
Dánsko
Švédsko
Finsko
Rusko
Předlitavsko
Anglie
Prusko
Uhry
14.77 Prusko
Předlitavsko
Uher
27.06 Rusko
Francie
15.64
17.88
21
article
Italie . . . . . . 16.28
13.89
Belgie . . . . . . 19.32
14.89
Nizozemí . . . . . 24.47
13.59
Švédsko . . . . . 14.68
17.39
Finsko . . . . . . 12.70
12 3
Rusko . . . . . . 11.16
Spojené státy . . . 23.46 11.25
Největší rozdíl byl tedy mezi Anglií a Ruskem
(nehledě k Belgii) a činil počátkem druhé poloviny
minulého stotetí 68.4%. Koncem stolelí má Rusko
ještě nejlacinější ceny, ale v Anglii nejsou již ceny
nejvyšší, nýbrž ve Francii a Prusku. Největší rozdí
cenový činí již pouze 26.53%. Cenový rozdíl mezi
Anglií a Uhrami, který čínil 1851—60 50.89%, klesl
v posledním století na 1.390. V čísle tomto nejlépe
vyjádřeny pronikavé změny druhé poloviny minulého
století.
Vysoce význačným zjevem jest důsledné stou-
pání cen různých druhů obilí ve srovnání s cenou
pšenice resp. pokles ceny pšenice v poměru k jiným
druhům obilí. Tak činil
cena žita — cena pšenice = 190 — v
1891—1900
Prusku . . . 1816—20 70.— 81.—
Předlitavsku . 1801—10 73.— 87.—
58.— 74.1
Uhrách . . . 1821 —30
77 4
Rusku . . . 1842—50 602
Relativní cena ječmene činila:
1891—190
Anglie . . . 1801—-10 50.8 889
Prusko . . . 1816—20 51.— 70.—-
Předlitavsko . 1801—10 54.— 76.—
45.8
52.9
Finsko
Rusko
Anglie
Belgie
Francie
Prusko
Uhry
Předlitavsko
13.89 Belgie
14.89 Nizozemí
Švédsko
spojený stát
22
article
Uhry . . . . 1821—30
Rusko . . . 1842—50 51.5
60-2
60.5
Švédsko. . . 1834—40 59.3
Norsko . . . 1821—30 59.2 66 4
Finsko . . . 1801—10 52.2
Ceny obilí v Předlitavsku od r. 1870 (v K z
50 kg dle záznamů vídeňské bursy) činily:
pšenice žita ječmene ovsa
1871 13.60 8.70 8.80 780
1872 14.49 8.81 8.22 6.88
1873 16.61 11.57 10.37
7.21
9.45
1874
14.29 11.55 11.12
8.58
10.82 8.68 891
9.40
12.— 9.45 9.88
7. 84
13.57 10.08 10.44
6.99
11.82 787 991
6.62
12.25 8.23 10.12
7.42
13.44 10.11 10.21
7.40
13.40 1060 10.70
7.60
12.10 8.70 10.20
7.10.
11.— 8.30 10.60
7.50
9.80 8.70 11.—
7.20
7.70 9.20
9.30 7.20 9.20
6.80
6.30
9.10 6.90 8.90
5.80
8.20 6.40 8.80
6.68
8 67
7.19 9.52
8.91 8.12 9.48 8.07
1890
10.72 9.41 8.57
7.05
970 8.67 8.25 6.18
7.02
8.56 7.— 8 81
1894 766 5.99 8.96 6.99
1895 7.46 6.47 8.56 6.73
782 701 8.26 6.61
10.80 805 9.52 6. 6z
12.381/, 901/, 9.781/, 7.031,
1006 774 8.63 6.11
8.70
5.80
Uher
Rusko
Švédsko
Norsko
Finsko
Předlitavsko
kg
8.81
6.88
9.88
10.11
10.21
7.40
1060 10.70 7.60
8.70
7.10
10.60
9.80 8.70
7.70
9.30
7.20
6.18
23
article
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882.
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1891
1892
1893
Rakouská severozápadní dráha. Stručný výňatek
z výroční zprávy společnosti severozápadní dráhy.
který jsme včera uvedli, nutne doplniti některými po-
drobnostmi. Okolnost, že doplňovací trať podlehlk
plné berní povinnosti a že labská doprava na několik
měsíců přerušena, měla pronikavý vliv na obchodns
vývoj dráhy v minulém roce. Dopravní výsledky byly
následkem toho jak na trati zaručené tak doplňovac
podstatně nepříznivější než r. 1903. Na zaručených
tratích příjmy sice stouply o 407.982 = 1.597%, jinak
ale jest závěrka roku skoro veskrze nepříznivá. Př-
jmový vzestup zaručené trati vyvážen totiž vzestupem
výdajů o 546.793 K = 3.34%, takže jest čistý výnos
o 13S.810 K menší (1.5196) a činí 9,068.679 K. Aby
dosaženo bylo výnosu státně zaručeného, který pře-
kročen loni 14.593 K, nutno reflektovati na příplatek
124.217 K se strany státu. Ještě nepříznivější jsou
výsledky doplňovací trati, jejíž příjmy klesly a
590.044 K = 3.49%, zalím co náklady o 1,213.676 k
= 13.25% stouply, takže klesl čistý výnos této traí
(5,927.426 K) oproti r. 1903 o 1,803.721 K = 23.33 %.
Následkem tohoto poklesu nedostane se na kmenové
akcie žádného podilu z výnosu doplňovací trati.
severozápadní dráha
590.044 K
721 K
24
article
Příjmový vzestup hlavní a pokles doplňovací trati při-
voděn, prolože výnos dopravy osobní jen nepatrně
stoupl, skoro veskrze vývojem dopravy nákladově.
Doprava tato vynesla na hlavní trati o 338.845 K =
1.86% více, na doplňovací o 592.789 K = 4.39% méně
než roku 1903. Hlavním momentem stlačujícím výnos
jest, jak uvedeno, plné zatížení daňové. Daň výděl-
ková stoupla na zaručené trati o 192.280 K = 9.045
a na doplňovací o 1,235.325 K = 355.02%. Jak již
praveno, podřízeny veškeré doplňovací trati plnému
zdanění. Proti postupu tomuto podána stižnost Ná-
klady provozovací stouply dále následkem potřeh
pensijního fondu zřízenců, jehož běžné příjmy rolu
1904 nestačily na plnění povinnoslí. Dle stanov bylo
nuíno schodek 157.845 K hraditi z pokladen společ-
nosti. V dopravě osobní jeví se u obou tratí vzestup
počtu dopravených osob (na hlavní trati o 2.58 9%.
na doplňovací o 1.2595). Jizda druhou i prvou Užádou
klesla i zde, zalím co počet cestujících třetí třídy
stoupl o 2.57%. V dopravě nákladové dopraveno
na hlavní trati o 50.622 t. více (= 1.29.2%) so
4.463.424 t. km. (= 1.279%), na doplňovací trati méně
o 103.904 t. (= 2.59) a 13,763,.822 t. km. = 5.149.
325 K
km
25
article
Čbytek tento způsoben nepříznivým stavem dopravy
labské. K momentu tomuto družilo se zmenšení do-
pravy řepy a řepních řízků — 95.000 km. na obou
tratích); také doprava cukru klesla o 74.000 t. Obní
dopraveno méně o 125.000 t., rovněž doprava mouky,
lnu a konopí se zmenšila. Za to noprava uhlí a koksu
stoupla následkem zastavení dopravy labské o 70.000
t. Vzestup vykazuje dále doprava dříví, cihel a kameně
(e 90.000 t). Čistý výnos zaručené trati činí 9,128.679
K (— 138.810 K). Čistý výnos doplňovací trati činí
5.927.426 K (— 1,803.721 K). Vedlejší výdaje doplňo-
vací trati činily 2,478.220 K proti 1,161.443 K roku
1903, stouply tedy o 113.37%%. Správní rada navrhuje
aby kupon kmenových akcií, splatný 1. července, byl
honorován 7 K, k čemuž potřebí 1.260.000 K; zbytek
463.411 K přenese se na nový účet. Pro akcie lit. H
navrhuje se dividenda K 16.— na akcii a přenos
zbytku 545.620 K na nový účet. Zpráva zmiňuje s
konečně i o slosování někonvertovaných dosud priori
a o dohodě dozorčím úřadem schválené, dle níž konč
slosování obligací A. rokem 1935, B. rokem 1937a
C. rokem 1940.
km
26
article
Rozpor mezi Kruppovou z Ehrharčlovou spolsě-
ností. V dubnu rozeslala porýnská Ehrhardtova fovárna
kovového zboží a strojů v Düsseldorfu oběžník, v
kterém zevrubě „ylíčila různé rozpory své » firmon
Kruppovou. Nyní výdala Kruppova společňost od-
pověď, ve steré snaží se vyvraceti tvrzení porýnská
továrny. Prohlašuje nesprávným tvrzení, že v Caři-
hradu teprve zasažením německého vyslance odsunuía
příznivá nabíďka důsseldorfské továrny. Firma tata
jest sama svým neúspěchem vinna. Její nabidka byma
původně vyšší nabídky Kruppovy, byle ale po přání
tureckých úřadů tak snížena, že povstal rozdíl 17 mill.
franků. Tento postup musil přes vřelou pomoc něme-
ckého vyslance vzbuditi nedůvěru tureckých úřadů,
lím spíše, protože učiněny nepřiznivé zkušenosti
s vadnou dodávkou střel továrny důsseldoríské. Ná-
sledkem toho nepadala nabíďka továrny těto na vábu
a ani zakročení vyslance nebylo by změnilo ničeho
na tomto stavu věcí. Podpora, které se dostalo Krup-
pově firmě se strany vyslanectva německého v Cali-
hradu, jest vouhou výjinkou, přivoděnou pouze enen-
gickým zakročením francouzského vyslance ve pro-
spěch francouzské soutěže. Také nelze na Kruppové
firmě žádati, aby dohodou s firmou důsseldorfskou
rovnala jí cestu do ciziny, kde závod tento svými ne-
zdary technickými si podryl půdu.
Německý uhelný trh v lednu až dubnu 1905.
Kruppův
Krupp
Düsseldorf
Cali
27
article
Od počátku t. r. do konce dubna bylo v Německu
vytěženo resp. vyrobeno: 35,981.428 (roku 1904:
39,721.693) t. kamenného uhlí, 16,929.962 (15,952.645)
L hnědého uhlí, 3,754.967 (3.966.557) t. koksua
3,977.931 (3,685.978) t. briket. Jak z čísel těchto pa-
trno, jeví se značný pokles těžby uhelné v tomte roce,
hlavně ovšem následkem stávek lednových a únoro-
vých. V měsíci dubnu t. r. těžba sice značně stoupl
(kamenně uhlí 9,564.376, r. 1904: 9,393.859 t.. hněda
uklí 3,781.512 r. 1904: 3,604.434 t.) leč nezdařilo
se vyrovnati jí úbytky měsíců stávkových. Stávkami
urovnána do Německa cesta cizímu uhlí — bude
nutno podstoupiti delší zápas soutěžní, než zdaří se
je vytlačiti. Tak stoupl v dubnu dovoz kamenného
uhlí z 634.138 t. r. 1904 na 704.899 t. r. 1905. V tomt
vzestupu připadá lví podil na uhlí anglické, jehot
dovoz vzrosti z 531.169 t. na 604.401 t. Vývoz ně-
meckého uhlí poklesnul v dubnu s 1,587.828 t. na
1,315.869 t. Celkem bylo od počátku roku dovezeno
do Německa 3,235.416 t. kamenného uhli prot
1,863.348 t. v tomže období roku 1904. Vývoz ka-
menného uhlí klesl v téže době s 6,011.604 t. na
5,413.723 t. Hnědého uhlí dovezeno v prvých čtyřech
měsících 2,669.996 t. r. 1905 a 2,566.707 r. 1904. Ceny
uhlí vykazují náladu vzestupnou.
Německo
16,929 . 962
3,754 . 967
428
29
article
Český vývoz hnědouhelný. Od 14. do 20. t. m
dopraveno bylo saskýmí drahami 202.140 (+ 1492
tun uhlí. Z teho bylo českého uhlí hnědého 60.791
(—2814) t., německého hnědého uhlí 26.887 (— 2511)
tun, německých briket 35.570 (++ 9219) t. a kamea-
ného uhlí 78.892 (— 2402) t
Růmě zprávy. Báňské a průmyslové závody dřive
J. D. Starck stanoví dividendu 21/2 % (jako loni). —
Rothschildova skupina rozprodala úplně v únoru pře-
vzatou uherskou korunovou rentu. Celkem
bylo skupině zadáno renty za 80 mill. K. Emisse uči.
něna při kursu 96.10 .
II. řádná veřejná schůze obch. a průmysl. komor
v Česk. Budějovicích konati se bude v pondělí dne
29. května 1905 o 2. hodině odpolední v zasedací síni
komorní. Jednací pořad: 1. Schvásení protokolu po
slední řádné veřejné schůze. 2. Kancelářská zpráva.
3. Průmyslové školství v obvodu obchodní komory
budějovické a stanovisko správy vyučovaci. 4. Zpráva
obchodního výboru o žádoucích změnách honebního
zákona pro království české. 5. Zásady pro udílení
stípendií a podpor studijních. 6. Návrh společného
výboru na vydání adresáře, protokolovaných firem
obvodu komorního. 7. Návrh společného výberu na
udělení medaille komornl.
Starck
Rothschildův
K Emiss
Budějovice
zákon pro království český . 5