2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. května 1905. Císlo 142
4
article
sblížení odporujících si stanovi-
sek v otázee vojenské. Situace
jest dnes táž, jaká jest už po ně-
kolik měsíců. Hr. Andrássy odjel o 3. hod.
s poledne do Pešti a tam podá výkonnému vý-
beru koalice zprávu o svém slyšení. Vzhledem
k vyskytnuvším se zprávám, že kabinet Tiszův
bude v nejbližších dnech sproštěn správy úřadů.
sděluje táž tisková kancelář, že se dosud ne-
stalo delinitivní rozhodnutí, kým nynější ka-
binet má býti nahražen. *Členové kabinetu Ti-
szova budou tedy nuceni nějaký čas ještě úřa
dovati.
Z poznámky hr. Andrássya, prohozené v
rozhovoru po slyšení, vysvítá, že koruna trvá na
tom, že v oboru vojenském nen
možno učiniti již nijakých ústup
k ů. A poněvadž také koalice trvá na svém sta-
nevisku, zůstává situace nezměněná.
Pešťské listy otiskují dodatečně nabídky.
jež baron Burian přivezl do Pešti. V oboru
vnitřních reforem panovník ponechává
prý příští vládě volnou ruku, vyhražuje si pouze
aby si vláda dříve, než podá parlamentu kterou-
koli předlohu, vymohla jeho schválení. —
V oboru vojenském panovník jest ocho-
ten 1. upraviti otázku praporů tak, aby vyhovo-
vala státoprávnímu poměru Uher. Panovník jme-
nuje za tím účelem zvláštní komisi a výsledek
jejích porad vyhlásí ve vojsku na základě svých
výsostných práv. 2. Ve vojenském trestním ř-
zení jest hotov učiniti maďarskému jazyku
další ústupky. 3. Maďarština má býti prohlá-
šena za jazyk služební, ale pouze při nej-
nižších oddílech vojska. Všechny tyto ústupky
Andrássy
Burian
Hradec
Pešť
Uhry
5
article
Uhry by obdržely mocí výsostného práva panov-
níkova a neprovedly by se rázem, nýbrž po-
stupně cestou nařízení. 4. Jestliže nová vláda
na základě vojenského programu devítičlenného
výboru liberální strany a těchto nových ústupků
sestaví program, může — ovšem pouze svým
jménem — prohlásiti, pokud se týče vojenských
otázek za své zásady to, co jest obsaženov
adrese, totiž, že se má dostati v jazyku a emble-
mech plastického výrázu národnímu rázu uher-
ského vojska, tvořícího integrující čásť celé ar-
mády. Konečně v oboru hospodářském
má býti ponecháno oběma parlamentům, rakou-
skému i uherskému, aby se dohodly o příštím
hospodářském poměru Uher k Rakousku. Nie-
méně příští vláda levice byla by povinna dáti
panovníku záruku, že uherský parlament schvál
obchodní smlouvy, uzavřené již s Německem
Italií.
Uher
Uhry
Rakousko
Německo
6
article
Tyto nabídky, jak vidne, koalici nestačily
a poslání hr. Andrássya zůstalo bez úspěchu.
O tom, co dále bude, možno si učiniti před-
stavu ze stati, kterou Gabr. Ugron uveřejňuje
v dnešním „N. W. Tagbl.“ Mluví o příštím
chování se strany neodvislosti a tu připouští tř
možnosti. Buď koruna přistoupí na všechny po-
žadavky koalice a pak jest možným kabinet
strany neodvislosti; nebo koruna svolí jen k čá-
stečným ústupkům a pak by byl možným ka-
binet ze členů koalice, v němž by i strana ne-
odvislosti přijala některý odbor a takový kabine
by vymáhal postupně dalši ústupky. Anebo ko-
nečně koruna vytrvá na svém odmitavém stano-
visku jak vzhledem k otázkám vojenským, tak
i vzhledem k hospodářské samostatnosti Uher
a pak vůbec žádná strana z koalice nebude s to
utvořiti kabinet, Mohla by vzniknouti pouze
vláda úřadující, jíž by se nepovolil ani zvýšený
kentingent nováčků, ani zvýšené výdaje na voj-
sko a povinnosti strany by bylo, utvořiti svou
moc proti straně liberální tak, aby z příštích
voleb strana neodvislosti vyšla již jako držitelka
převážné většiny v parlamentě.
Gabr
N W Tagbl
Uhry
7
article
V Praze, 24. května. (Samostatný
celní tarif uherský.) Frant. Košut za-
psal dnes do knihy návrhů uherské poslanecké
sněmovny následující návrh: „Nechať se sně-
movna usnese, že nařizuje, aby se připravil
samostatný uherský autonomní
celní tarif. Za podklad budiž vzat auto-
nomní celní tarif rakousko-uherského celního
území, jenž byl dne 28. ledna 1903 tehdejším
ministrem obchodu Ludvíkem Lángem podán
sněmovně. Sněmovna má tarifní zprávu a při-
pojené k ní přílohy, jakož i odůvodnění poklá-
dati za iniciativní návrh navrhovatele, přikázat
jej hospodářskému a finančnímu výboru, aby
v celním tarifu provedly potřebné změny, tal
aby vyhovoval zájmům země jako samostatný
uherský autonomní celní tarií.“
ke slovu hrabě Apponyi a vyznačil mistrnou
řečí své právní stanovisko, čili, jak bychom nyní
řekli, podal své státoprávní ohražení. Řeč talo
stojí za to, aby zde aspoň v obsahové kostře
byla zaznamenána, neboť ona byla z ačát-
kem hnutí, z něhož konstituční ži-
vot v Rakousku vyplynul.
František
Košut
Láng
Apponyi
Praha
Rakousko
8
article
Především prohlásil hr. Apponyi, že nemá
žádného mandátu a že tedy mluví jenom dle
svého osobního přesvědčení, z něhož pro
zem, jíž náleží, nevyplývá žádný
právní důsledek. Řečník uznává velikost
úkolu, jejž sesílená říšská rada vykonati má,
avšak považuje za nutné připomenouti, že z ří-
zení sesílené říšské rady v Uhrách
vzbudilo pocit, jakoby se bylo
stalo cosi povážlivého. Zcela prý při-
rozeně, ježto národ řečníkův na svých hi-
storických právech s nábožen-
skou zrovna vroucností lpí a v něm
tedy podstatné změny v jeho dřívějším zá-
konném poměru k celkovému státu
hluboké obavy vzbuditi musí. Cisa-
řem povolaní členové tohoto národa vcházejí
tuto poprvé v přímý styk se zástupci ostatních
dědičných zemi a to vzbuzuje námitky. Byly tedy
tím vážnější důvody, jež řečníka a jeho sou-
druhy přiměly, aby vstoupili na dráhu, která je
patrně odděluje od ostatních politických sou-
věrců. Řečník uvádí důvody opportunity, čili
prospěšnosti, jež u nich rozhodly, a mezi těmi
zvláště, že v tomto novém sboru mo-
hou býti s nadějí na úspěch před-
nášeny a projednávány nárokya
tužby Uherska. Při tom ukáže prý se, že
legitimní nároky Uherska nic neobsahují, což by
zdar říše, její svaz nebo stav ostatních zemí
nějak ohrožovalo, nýbrž že sledují jenom, co
by říši blaho a dobrodiní přineslo a s plným
uspokojením všech částí také obecné
blaho, utužení organického svazu a sesílení
monarchie zabezpečiti musilo. V tomto očeká-
vání vstoupil prý řečník na půdu a dráhu, na
kteréž povinen jest, nezříkaje se žádne
svojí zásady, hájiti historických
práv Uheraka. Řečník nevzdal prý se tedy
Uhry
Uhersko
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. května.
Konference biskupů ve Vatikáně o slovanskou
bohoslužbu.
Do Vatikánu byli svoláni na konferenci bi-
skupové těch slovanských zemí, kde se jevi
ruch pro slovanskou bohoslužbu v katolické
církvi. Biskupové čeští a polští tam scházejí
Za to jsou tam biskupové z Istrie, Kráňska, Dal-
macie a Chorvatska. Prvá porada konána v ne-
děli. Předsedal kardinál Serafino Vanutelli. Po-
rady měly se původně konati na přání chorvat-
ských a slovanských biskupů v Lublani, ale pa-
pež rozhodl, aby byly svolány do Říma. Papež
Pius X. slovanské bohoslužbě nepřeje a konfe-
rence biskupů mají spíše za účel najíti pro-
středky, kterými by se Chorvaté a Slovinci dali
odvrátiti od kyrillometodějského odkazu, než
aby tužbám jejich bylo vyhověno. Pius X., jak
známo, jest italský vlastenec, který za sjedno-
cení Italie na barikádách bojoval. Odpůrci slo-
vanské bohoslužby působí na jeho italské srdce
ukazováním, že by národnosti slovanské příliš
byly posíleny na újmu menšin — tedy na újmu
Italů v Istrii a Dalmacii.
Za vhodnou ke svolání těchto Konferene
byla uznána doba po úmrtí biskupa J. J
Strossmayera, jenž se kyrillometoděj-
ského odkazu až do posledního dechu nadšeně
držel. Papež Lev XIII. souhlasil se stanoviskem
Strossmayerovým, maje zření ku prospěchům
katolické propagandy mezi Slovany pravoslav-
nými. V tom smyslu byl r. 1887 uzavřen kon-
kordát s Černou Horou, kde slovanský obřad po-
volen katolíkům diécese barské, jež po posledni
válce k Černé Hoře případla.
Dal
Pius
Chorvat
Italos
Strossmayer
Lev XIII
Strossmayerův
Praha
Vatikán
Istria
Kráňsko
Chorvatsko
Lublaň
Řím
Dalmacie
Černá Hora
Serafin Vanutelli
10
article
Ale kongregace obřadů ohradíla se i proti
papeží Lvu XIII. a vydala dekret, kterým právo
slovanské bohoslužby přiznáno jen těm diéce-
sím, ve kterých bylo v posledních 30 létech
nepřetržitě praktikováno. Těch míst arci je
velmi málo, protože proti slovanskému obřadu
bylo od tisíci let všemi způsoby a všemi činiteli
urputně bojováno. Ale výklad kongregace je fa
lešný, neboť svatí apoštolé slovanští vymohli na
papežské stolici slovanský obřad ne pro jedno-
tlivá místa nebo diécese, nýbrž pro všechen slo-
vanský národ a pro všechen slovanský jazyk
nechť kdekoli hlaholí.
Konference potrvají delší dobu a průbě
jejich zajisté přinese mnoho zajímavého i po
učného.
Marocké záliby Viléma II.
Bavorský »Vaterland« píše: »Vilém II. za-
řadil obrovského Maura z Marokka do 1. pluku
gardového. Jsme náhledu, že by také naši »bo
jovní černí bratří« z jižní Afriky měli býti spo-
jeni v řízný gardový pluk a že by plukem tín
měly býti oblaženy Postupím a Berlín. Jak velice
by se těšilo »věčné ženství« z přírostku toho.
Již v r. 1870 jevily pro importované syny pouště
nejživější zájem a tak mohlo by se užitečné spo-
jiti s příjemným.«
Vilém II
Maur
Maroko
jižní Afrika
Berlín
papežet Lev XIII
11
article
Nová biskupská afléra ve Francii.
Kurie vyzvala arcibiskupa avignonského
Msgr. Sueura, aby se odebral do Říma
Areibiskup byl povinen dle konkordálu vyžádati
si dovolení vlády k této cestě. Poněvadž úče-
lem cesty je konference s papežem o důležitých
otázkách, není vládě tak snadno možné dovoliti
tuto návštěvu v Římě, neboť ani nepřímo ne-
může podporovati jednání církevního knížete
s kurií papežskou o záležitosti odluky církre
od státu. Zdá se však, že povolání Msgr
Sueura do Říma souvisí též s jeho osobní
situaci v diéeesi. Arcibiskup Sueur je rozhod
ným republikánem pokrokového smýšlení. Slá
vždy proti rejdům ultramontanním a zavřel
jezovitské ústavy, jež byly v odporu s konkor-
dátem. Přvrženci jezovitů agitovali proti němu.
Byl stejně nenáviděn klerikály jako nějaký svo-
bodný miyslitel.
Je známo již z podobných affér v Dijonu
a Lavalu, jakých zbraní dovedou užiti kleriká-
lové proti svobodomyslným biskupům. Podobné
je pronásledován osvícený arcibiskup avignon-
ský. Sebe menší příležitosti používají zpátečníe
ke štvaní proti němu. Měl jakési konflikty
s podřízenými knězi a toho, jakož i povidaček
práva, jež muvpříštím zákonodárství
Uherska připadne. Na konec děkoval
Apponyi panu arcivévodovi za milost, že mu
dovoleno bylo, aby takto svoje postavení vyzna-
čil a prosil, aby jeho prohlášení vzato bylo do
protokolu.
Sueur
Laval
Francie
Řím
Msgr Sueura
Dijon
Uhersko
12
article
Na to přihlásil se ke slovu hrabě An-
drássy, projevil souhlas s vývody hr. Appo-
nya a doložil, že v nynějším svém postavení
v říšské radě jenom sobě samu zodpověden jest
a nikterak za zástupce Uherska
považován býti nemá. Dále pak pravil,
že je zmocněn, učiniti toto prohlášení také jmé-
nem ostatních mimořádných říšských radů
z Uherska. —
Souvislost věci vyžaduje, aby zde ihned
uvedeno bylo, co na řeči a prohlášení
uherských mimořádných říšských
radů odpověděla trůnní řeč, kterouž
císař dne 1. června, přijímaje v trůnním sálu
říšskou radu, tuto oslovil. Po úvodních třech
větách pravila totiž trůnní řeč:
».... Při svých poradách mějte na zřetel
zásadu, že osudy jednotlivých část
říše spolu co nejtěsněji srostly,
že pospolitost a vzájemně na sebe působení zá-
jmů jednotlivých zemí skutečnosti jsou, jež ti-
síci vlákny silnou pásku kolem celé říše uvily.
že každý pokus, tento svazekuvol-
niti, celku, jakož i jeho částem jenom na
škodu býti a proud zdárného rozvoje v du-
ševním i hmotném ohledu zadržovati musí a tedy
žádný takový pokus bez poškození nej-
světějších povinností, jež ke svým
národům a zemím mám, trpěn býti
nesmI. Stejná ochrana budiž všem kmenům
a zemím mojí říše zabezpečena; rovnoprávní
týmiž povinnostmi vázáni, buďtež spjat
bratrskou svorností v jeden moc-
ný celek« atd.
To byla zrovna klassická exposice počína-
jícího politického dramatu, to bylo slavnostní
vyhlášení velkého zásadního rozporu mezi koru
nou a Madary.
Ana
Appa
Madar
Uhersko
13
article
nějaké potrhlé ženštiny bylo použito k žalobán
na něj v Římě, kde všem klevetám bylo po-
přáno sluchu. Nyní má býti proto Msgr. Sueur
povolán do Říma, kde jej chtějí donutit, aby
se vzdal svého arcibiskupského úřadu, jako
svého času arcibiskup Kohn v Olomouci a bi-
skupové Le Nordez a Groy ve Francii. Arci-
biskup avignonský proto doufá, že mu vláda
znemožní nucenou pouť do Říma. To by bylo
nejlepší rozluštění afféry. Aspoň zatím, nebot
papežská kurie je odhodlaná po provedení roz-
luky eírkve a slátu, sesaditi biskupy republikán-
ského smýšlení. Je jich asi deset a Msgr. Sueur
je na prvním místě. Ale kurie nechce čekati až
ji zrušení konkordátu dá moc sezazovati nepo-
hodlné kněze bez souhlasu vlády.
Territoriální změny ve střední Americe.
V Monagně uzavřena byla 19. t. m. smlouva
mezi Anglií a Nicaraguou, kteráž uznává svrcho-
vanost Nicarague nad pobřežím Moskitským
jíž zrušuje se používání San Juanu di Nicuragua
jakožto svobodného přístavu.
Sueur
Kohn
Nicuragua
Řím
Olomouc
Francie
Amerika
Anglie
Nicaragua
14
article
Nevěří sousedům.
Vláda belgická požádala včera zvláštní před-
lohou sněmovnu za úvěr okrouhle 100 millionů
na výstavbu antverpského přístavu a na úpravu
Šeldy, zároveň ale též za dalšíeh sto
millionů na zřízení dvaceti nových
tvrzí ve větší vzdálenosti od města a na bře-
zíeh Šeldy. Starý pás povnostní z roku 1875
má býti zrušen.
Mozi Francii a Ruskem.
Včera měl přijeti francouzský vyslane
v Petrohradě Bompard do Paříže, byl ale od
hranie německých nazpět do Petrohradu povolán
a přibude do Paříže teprve v pátek. Dle všeho
zvláštní nynější poměr franeouzsko-ruský vyža-
doval osobního jeho zakročení.
Odluka slátu od církve až po volbách
všeobecných?
Francouzská sněmovna poslanecká má před-
lohu na odluku státu od církve ukončiti de
dvou týdnů. Nebude li ale vzhledem na ob
strukci opposice přece s ni hotova tak zavčas.
aby se osnova mohla ještě před 11. červnem
do senátu dostali, sbor tento bude moci roko
vání v plenu o ní zahájiti až v lisfopadu. Pro
tože ale senát v lecčems nepochybně ji změní
lakže bude musit býti vrácena poslanecké sně
movně, nebude lze před koncem tohoto roku
předlohu vyřídili. Za okolnosti těchto mohl by
zákon nabyti platnosti teprve po všeobeenýci
sněmovních volbách r. 1906.
Šelda
Francie
Rusko
Petrohrad
Paříž
15
article
Všestudentská slavnost.
Všestudentská slavnost.
Veřejná slavnostní scháze. Všestudentská slav-
nost jest vítanov přiléžitostí, aby se studenti dohodl
o svých přáních a louhách, aby — dohodnuvše se —
veřejnost na svá přání i snahy upozornili. Loni byla
to naléhavá otázka českých universit i genese střediska
studentského, jež nyní již jest zakolveno. Novým pří-
valem studentstva na vysoké školy, doplňujícího se
z větší části z tříd měně zámožných, hlásí se zase
znovu stále naléhavěji olázka sociálni studentstva
českého. Neobyčejné zvýšení cen u všech téměř život-
ních polřeb, a stále horší sociální postavení našeho
živnostnictva i malorolnictva, z jehož tříd ponejvice
pocházejí snaživí adepti vědy — stěžují existenci stu-
dentovu rok za rokem, bez tak již v počátku nikterak
záviděm hodnou. Okolnosti tyto přímo si vynutily
existenci podpůrných fondů i instituci, které se snaží
sociální olázky našeho studentstva v její palčivosti
zmirnít. Leč síly jejich tam zůstávají marny, kde naše
veřejnost ruky pomocné nepodá. Naše veřejnost jest
nyní téměř pretížena sbírkami. Než sbírky ty nutno
rozlišovati, nutno pamatovati v první řadě na naše
životní zájmy, na zájmy dorostu akademického! Má-
ten zdárně vytrvat na cestě, jež mu jeho studiem k po-
zdější práci na poli národním je vyměřena, pak musí
miti nejmenší starost o to, co by denně jedl neb čím
by zaplatil byt! Upozorniti veřejnost nej-
širší na sociální postavení student-
stva českého, na rozličné fondy a insti-
tuce, jež její pozornosti si zasluhují —
tot má býti účelem zamýšlené schů ze
veřejné c sociální otázce českého stu-
dentstva, pořádané při letošní všestudentské slnv
nosti v neděli dne 28. května v 10 hod. dopol. na rad-
nici staroměstské.
16
article
Lapidarium. Pořadatelstvu všestudeniské slavnost
podařilo se uznání hodnou ochotou správy musea
království českého získati výstavu památek české
architektury, která ve dnech svatojanských těšila se
veliké pozornosti a četné návštěvě. Výstava s velikou
pečivosti sestavená p. Václavem Fabianem, assisten-
tem archaeologických sbírek musejních, zajimavým
způsobem podává přehled české architektury od dol
nejstarších až do baroku. Doba slohu románského
zastoupena známými a velmi zajímavými nálezy
ostrovskými. Z gotiky dlužno uvésti památky z klá-
štera sv. Anežky a proslulou gotiku kutnohorskou
Obrovský plastický model Staré Prahy, odlitek sochy
sv. Jiří, jakož i socha sv. Františka Xaverského, která
za osudné katastrofy r. 1890 s mostu Karlova se
sřítila a po dlouhé námaze byla z Vltavy vyzvednuta
přiváhí zajisté hojně obecenstva
Stručný nástin programn. Slavnost zahájena bude
představením v divadle „Uranii“, po němž uspořádán
bude koncert s přátelskou zábavou v zahradní restau-
raci „Uranio“. V neděli dopoledne jest slavnostní
schůze všestudentská. Odpoledne o 3. hodině zaháji
primátor král. hl. města Prahy, jež převzala protek
toráž, vlastní slavnost v král. pavillonu ve středu
průmyslového paláce, načež zasazena bude slavnost-
ním způsobem všestudentská lípa poblíž České cha-
lupy. V levém křídle průmyslového paláce aranžuje
Fabiano
Anežka
svatý . Jiří
Xaverský
Praha
Vltava
Český cha
muzeum království
most Karlov
17
article
Akademický šermířský klub velkou akademii šermíi-
skou a turnaj o přebornictví studentstva českoslovan-
ského; v pravém křídle průmyslového paláce, promě-
něném v obrovskou slavnostní síň, nádherně dekoro-
vanou dle původních návrhů architekta p. O. Novot-
ného, umístěny budou buífety, kavárna, cukrárna a
herna. V tombole bude vylosován skvostný šperk
umělecký, pracovaný v atelieru Franty Anýže. Slo-
váci. Hanáci a Plzeňáci v krojích obsadí restaurace
smíchovského pivovaru, p. Bukovského a Českou cha-
lupu, podvratní živlové studentští a všecka veselá
cháska, která nerozbije stánek v kumštýřské krěmě
„Na větrníku“, usídlí se v hospodě „U skalního vrab-
ce“. O třetí hodině přijedou na výstaviště od techniky
(Spálenou ulicí, přes Příkop a most cís. Františka Jo-
sefa) sludenti v historických krojích s praporem býv
„Slavie“, který bude umístěn v královském pavilloně.
Anýž
Hanák
Plzeňák
Bukovský
František Jo
Český cha
Slavia
18
article
Tanec na obrovském podiu (500 m') pod šírým nebem
za zvuků kapely kolinského Sokola a origmnální zá-
bava s pavími péry, jež nahražují konfetty, rozvíří
čilou zábavu ve všech prostorách výstaviště, která
bude zvýšena nádherným osvětlením výstaviště zuir-
landami žárovek a skupinami olejových lampičekv
trávnicích, v umělé obrazce sestavených, což od dol
výstavy architektury a inženýrství nebylo na výsta-
višti provedeno. Lampionová čtverylka a polonéza.
řízená tanečním mistrem, rovněž přispěje nemálo ke
slavnostní náladě, která zajisté potrvá do pozdních
hodin. Druhého dne se program, jejž jsme v stručnýcn
rysech uvedli, opakuje
Moziaktí a Slavnostní číslo „Studentského Věst-
níku“ bude spojeno u příležitosti všestudentské slav-
nosti v obsažné číslo, do něhož pojaty budou články
pp. red. Kampera a Hilberta, jakož i podrobný pro-
gram. Cena 20 hal., pro studenty v administraci (v
svazu) 10 hal.
Slavnostní schůze nesludentská. Spolky huma
nitní a podpůrně, které chtějí vyslati do slavnosln
Kamper
Hilbert
Sokol
19
article
schůze svého řečníka, nechť sdělí jeho jméno nejdéle
do pátku do 7. hod. večerní v kanceláři slavnostn
u Šlechty. Spolky, které nebudou míti svého řečníka
nechť zašlou podrobné referáty rovněž do uvedene
lhůty, jež budou v plném znění do řeči generálníhe
řečníka pojaty. Volné návrhy nutno též v kancelář
do 7. hod. (v pátek) podati. Jiné návrhy připuštěny
nebudou.
Slavnostní zasazení „všestudentské“ lípy prove-
deno bude péčí Svazu okrašlovacích spolků a Zales-
ňovacího spolku pro král. hlav. město Prahu v neděl
odpoledne po třetí hodině o všestudeniské slavnost
na výstavišti u České chalupy, poblíž Náprstkova stro-
mu v vpomínku na první všestudentskou slavnost
která měla netoliko hmotný výtěžek, ale i značný
zisk morálni, neboť nejen že založen byl Svaz česko-
slovanského studentstva, kdež sdružene jest student-
stvo české pez rozdilu přesvědčení, nýbrž dán podně
k založení výše jmenovaných korporací. Jest to vlastně
první „slavnost stromová“ v Praze, kterou zavádí
Svaz okrašlovacích spolků a Zalesňovací a okrašlovaci
spolek pro král. hl. město Prahu podle rozšířeného
obyčeje amerického. Vláda Spojených států, vidoue
jak mizí lesy a krajiny pustnou, jak lze působiti pro-
střednictvím školy na mládež, ustanovila zvláštní po-
vinný jarní svátek t. zv. „den stromový“ (Arborday)
kdy zasazován jest na vhodném místě každou školou
strom, takže jen ve státě Nebrasce za 15 let nasázeno
tímto způsobem přes 355,560.000 rozmanitých stromů
Šlechta
Praha
spojený stát
Nebraska
svaz okrašlovací spolek a Zale
spolek pro král
Náprstkův stro
svaz českýslovanský studentstvo
svaz okrašlovací spolek
20
article
Oslava dne stromového v šak šíří se i v kru zích
mimoškolských, neboť ve mnohých místech
tvoří se zvláštní družstva na vysazování stinných stro-
mů a tak i české spolky zalesňovací ujímají se této
myšlenky, jsouce si vědomy významu těchto slavnost
Tak jako každá téměř škola v Americe má svůj živý
strom Washingtonův, měla by míti každá česká škol
lipu Žižkovu, Husovu neb Komenského, sokolské jed-
noty na svém letním cvičišti strom Tyršův, Fůgnerův
neb Havlíčkův, k nimž by se družily stromy, zasa-
zované na pozemcích ostatních občanů při význam-
ných událostech rodinných atd. Také v Italii ustano-
veny pro všecky obce slavnosti stromové za účasti
úřadů i škol. O významu těchto slavnosti a podrob-
nější údaje seznají všichni účastníci z řečí slavnost-
ních řečníků pp. univ. prof. dra. Jana Urbana Jarníka.
předsedy Svazu okrašlovacích spolků v Čechách,
JUDra. Luboše Jeřábka, I. místopředsedy Okrašlova-
cího a zalesňovacího spolku pro král. hl. město Prahu
Lampionové čtverylka a polonéza. První zkouška
jest dnes ve čtvrtek o 1/27. hod. večerní v sále kon-
viktském za řízení tanečního mistra p. Lauschmana
Členové skupiny hanácké a plzeňské, jakož i všichni
kdož by se chtěli zúčastniti, nechť se tamtéž dodatečně
přihlásí před zkouškou. O lampiony bude na výsta-
višti postaráno. Žádá se účasí nejhojnější.
Washingtonův
Husův
Komenský
Tyršův
Fůgnerův
Havlíčkův
profesor
doktor
Urban Jarník
Jeřábek
Okrašlův
Amerika
Žižkov
Italia
Čechy
Praha
svaz okrašlovací spolek
Judra
spolek pro král
21
article
Schůzka členů historické skupiny v pátek o5
hod. odpol. na Karlově náměstí na umluveném místě
Přihlášky na květinové korso dlužno učiniti nej-
déle do soboty do 12. hod. polední. Připomíná se, z
za mirný poplatek budou dány k disposici vyzdobeno
kočáry. Bližší ve slavnostní kanceláři u Šlechty denně
od 8—12 hod. a od 2—7 hod.
Plzeňská skupina na všestudeutské slavnosti. Žá
dáme spanilomyslné dámy a kollegy ze všech krajů
by se laskavě hlásili v místnosti svazu (Spálená jl
20, I. posch. ve dvoře) dnes ve čtvrtek 25. května o
2 do 4 hodin za příčinou bližší informace. PhSt. Jos
Hlad. IngC. Frant. Dražan.
Hanácký odber svolává schůzi na čtvrtek 25. květ.
na, na 7. hod. večer, do Čížkovy restaurace v Ječné
ulici. Dámy a páni, kteři chtějí se zůčastniti všestu-
dentské slavnosti v kroji dostavtež se jistě; mimo t
přijímají se přihlášky dam a informace udělují se v
čtvrtek a v pátek od 2—5 hod. odpol. v místnosti
svazu ve Spálené ulici.
František
Dražan
Karlov náměstí
Spálená ulice
u Šlechta
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Drahota potravin. V neděli sešli s
pražští a předměstští řezníci a uzenáři, aby
porokovali o poměrech, v jakých nalezá se té
doby jejich živnost, zejmena aby veřejnosti vy-
světlili, jaké jsou příčiny dnešních neobyčejně
vysokých cen masa. Poučiti se o poměrech těch
navzájem nebylo asi účelem schůze té, byla
pořádána dojista z té příčiny, aby promluvila
k veřejnosti a vysvětlila proč maso dnes tal
drahé. Na otázku tu odpověděno bylo prostě
uvedením nepopíratelného fakta, že dobytek,
jenž chová se u nás k aprovisaci nestačí, všal
dovoz dobytka cizího že nemožným se činí
předpisy veterinářskými a uzavíráním hranie
vůbec. Přirozený následek toho, že je nedosta-
tek zboží a v důsledcích toho, jeho drahota.
Však u nás nejen ceny masa, mouky a vůbec me-
meliva, nýbrž i ceny potravin dostoupily v poslední
době takové výše, že zásobování potravinami
přestává již býti otázkou, kterou vyřizují hospodyně
na trhu a při kávě, nýbrž že stává se zne-
náhla její řešení neméně důležité, než celá
řada otázek sociálních, jimiž si povolaní i ne-
povolaní činitelové hlavu lámou. Jisto je, žeu
nás snaha povznésti obecný blahobyt, nesla se
dosud důsledně jen jedním směrem: j ak
totiž potřeby k životu zdražiti.
23
article
Měli jsme stále jen na mysli pro-
ducenty, kdežto o konsumenty
nikdo se nestaral. Ti ubožáci měli od-
nést zimniční úsili všech stavů, rozmnoži
přijmy. Následky této jednostranné politiky ho-
spodářské znenáhla se dostavují. Tvrdí se ovšem.
že celá řada individuí v hospodářské organisaci
jsou výrobci a zpotřebovatelé zároveň a ž
mohou tedy hojiti se na svých odbératelích.
zdraží-li jim čeho k životu nezbytně mají za-
potřebí. Tím věc se omlouvá a dokazuje, že
hospodářský efekt zvýšení cen není tak hrozný
Při tom ovšem zapomínají ti, již tak argumen-
tují, že těch, již nemohou zvýšení cen, jímž
jsou dotčeni, uvaliti na bedra jiných, je
velká majorita a potom že by to byl
prapodivný způsob pomáhati obecnému b laho-
bvtu, převalováním nepopíratelné škody
z jedněch beder na druhá. Tak to nejde
jakkoli dnes nikdo nebude proti přiměřené
určitými hospodářskými poměry odůvodněné
ochraně výroby domácí, nikdo nemůže též býti
přítelem methody, jež domnívá se pozvednouli
blahobyt do nekonečna jdoucím zdražováním
výrobků, najmě oněch produktů, jichž k životu
nezbytně je zapotřebl. Žel ale, že u nás ve
směru tom možny jsou nejkřiklavější nesrovna-
losti a hříchy v pravdě neodpustitelné. Přičinou
toho je, že opatřování potravin u nás se provo-
zuje zcela nesoustavně, že o tuto tak nesmírně
důležitou věc u nás nikdo se nestará, že na
jedné straně obchodu s potravinami dovolenou
nás všechno, aniž by povolaným k tomu čini-
telům napadlo, že jde tu o výživu lidu.
24
article
Všude jinde pečuje veřejná správa o to, aby
vždy bylo potravin s dostatek, všude jinde re-
guluje se přivoz potravin na základě statistické
zkušenosti, nemluvě ani o dozoru, aby potra-
viny nebyly svou pochybnou jakostí na škodu
lidskému zdraví. Vysoceúřadní stanovení maxi-
málních cen z dob dřívějších, nahraženo mou-
drou prozíravosti obchodní a rozumnou organi-
sací tržby — u nás věci té si nikdo nevšimá
Tím na příklad možno, že bez zjevné příčiny
a bez důvodu stouply na svátky velikonoční
potraviny v Praze — nepřeháníme pranic —
bezmála o 50 procent! Máme u nás té doby
nazbyt mudrců, již studují — aneb aspoň t
tvrdí — všechny možné a nemožné otázky,
nás dovede rozvlniti veřejné mínění sebe prázd
nější fráze toho kterého politického švingulant
však o to, co má člověk ke svému bytí ne
nutněji zapotřebí, u nás se nikdo nestar
V ohledu tom jsme si zachovali v nynější dobl
materialistického názoru světového záviděníhoday
idealismus. Snad se k tomu povolaní činite
rozviklají, snad pochopí konečně, jakou cen
má rozumná aprovisace, až stoupnou pott
viny ještě o dalších 50 procent.
Praha
25
article
— Pan Louis Leger, člen Institutu fr
couzského, vydal právě nový, svrchovaně v
mavý spis, o jehož titulu byli jsme se již přee
nedávnem zmínili: Paměti slavofila. — »Sc-
venirs d'un Slavopbile« (1863—1897). Slan
autor spisů: »Rusové a Slované«, »Svět l
vanský«, »Dějiny Rakousko-Uherska« a j.t.
rozmnožil novým svým svazkem nepříliš četnou
řadu memoirových děl francouzských, jsžs
dotýkají velikých olázek soudobého Slovanslr
Spis jest věnován p. J. Lairovi, členu Instilutu,
na paměť společného úsilí, které byli podnik
oba úctyhodní spisovatelé pro zbudování p
mniku Jana Lucemburského u Kreščaku, jen
letos nejspíše v červenci bude odhalen. Upozo
ňujíce české čtenářstvo na nový spis p. Lege
(vydán byl nákladem knihkupectví Haachet
Co, v Paříží), uvádíme aspoň nadpisy jedno
livých statí, z niehž patrný jest obsah cenn
knihy: »Paměti slavofila«, »Sigmund Krasinski
»Henri Reeve«, »Společnost nauk ve Varšavio,
Leger
Slovan
J Lair
Instiluta
Jan lucemburský
Kreščako
Lege
Krasinský
Reeve
Rusová
RakouskoUhersko
Paříž
d ' uno Slavopbile
Haachet Company
26
article
»Česká báseň o hitvě u Kreščaku«, »Klášten
život na bývalé Rusi«. Z českých osobnos
uvedeni jsou ve spise zejmena Josef Frič, J
lius Grégr, Neruda, Palacký, Žofle Podlipslí
Pražák, Rieger, Tonner a j. v. Z velkých muži
ostatního Slovanstva selkáváme se ve spis
s Tolstým, Mickiewiczem, Turgeněvem, Krasit
ským, Pisemským, Puškinem, Strossmayerem j
Mnohé události slovanské historie poslední dobo
jsou spisem p. Legerovým zajímavě osvětleny.
— Osobní. Slečna Helenka Knittlo v a vy-
konala v těchto dnech státní zkoušku z francou-
ského jazyka s vyznamenáním.
— Promoce. Pan JUC Rudolí Schmolku
z Nového Bydžova, advokátní koncipient ve Frýštaíi
(Slezsko), byl dne 24. května t. r. na české unive
sitě Karlo Ferdinandově na doktora veškerých prá
veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Paní Joza Skák a lovi
roz. Helmhackerova a pan MUDr. F r. Ski-
kal, městský lékař v Nuslích, slavili dne 20. t. m
sňatek manželský v chrámu sv. Ludmily na Kr. Vi-
nobradech. — V basilice sv. Václava na Smíchově
oddání byli dne 22. t. m. slečna Milada Nesi
cká, dcera respicienta c. k. finanční stráže v Nove
Kdýni a pan Josef Křížek, vrchní monter firmy
»rakouské Simens Schuekertovy závody v Praze.
— Úmuztí. Včera dopoledne zemřela zde pí. A nn
Kazdova roz. Dundrova, statkářka v Lotoui
u Slaného na odp., ve stáří 83 roků. Pohřeb bud
v sobotu dne 27. května o 10. hodině dopol. z chrá
mu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě na hřbito
olšanský.
Frič
lius Grégr
Neruda
Palacká
Rieger
Tonner
Tolstá
Mickiewicz
Turgeněv
Krasit
ský
Pisemský
Puškin
Strossmayer
Legerův
Helenka Knittnout
Rudolit
Joza
Helmhackerův
MUDr
svatý . Ludmila
Kristus
svatý . Václav
Nesi
Křížek
Kazdův
Dundrův
Petro
Pavel
Rus
Nový Bydžov
Slezsko
Karla Ferdinandov
Nusle
Smíchov
Kdýně
Praha
Lotoui
Slaný
Vyšehrad
Olšanský
Žofle Podlipslit Pražák
27
article
— Doplňovací volby do sněmu král. českébo.
Včera provedeny byly v obou skupinách velkostalk
doplňovací volby do zemského sněmu. Volba ve svě-
řenském velkostatku zahá jena byla v 10 hodin
skončena v 11 hodin dopol. Poslancem zvolen b
všemi 10 odevzdanými hlasy princ Ferdinand Zdenk
Lobkovic. Při volbě za nesvěřenský velkostalel,
jež trvala od 9 do 12 hod. odpol., zvoleni byli všen
50 odevzdanými hlasy poslanci P. Basilius Kabr-
hel, provinciál piaristů v Praze, Jan hrabě L ažan-
ský, univ. prof. bar. dr. Bohuslav Rieger, Marian
Rombald šl. Hochiníels, velkostatkář v
Vodlochovicích a dr. Stanislav Vopršálek z Plzně
Všichni zvolení jsou stoupenci velkostatkářské strany
konservativní.
— Volba starosty a členů městské rady v Karlini.
Na včerejší odpoledne byli pozvání do zasedací sín
karlínské členové zastupitelstva, zvolení ve dnec
od 2.—6 května, aby vykonali volbu starosty a členl
rady městské. Novými členy zastupitelstva jsou pá-
nové Sakal Josef, architekt, Sýkora Emil, vinárník
Vaněk Frant., úřadník, Vobořil Frant., velkodbchodní,
a Škoda Josef, c. k. školní rada. Dřívější starosta ob
p. posl. J. Ronz sdělil, že volby byly provedeny zpě-
sobem zákonným a že proti jich výsledku nebyie
podáno žádných námitek. Když byl představil místo-
držitelského radu p. Reháka, odevzdal řízení schůn
nejstaršímu členu zastupitelstva p. Ant. Kovaříkoe
který požádal za důvěrníky pp. Petráčka a šk. maěl
Zdenk Lobkovic
P Basilius Kabr
Jan
profesor
bar
doktor
Rieger
Rombald
Vopršálek
Karlin
Josef
Sýkora
Emil
Vaněk
František
Vobořil
J Ronz
Rehák
Petráček
Praha
Plzeň
Škoda Josef
28
article
Škodu. Reditel městských kanceláří p. Svatek přečelí
zákonná ustanovení o volbě představenstva obce, n-
čež přikročeno k volbě starosty. Ze 34 odevzda-
ných hlasovacích listků byl 33 hlasy zvolen starosle
města Karlína p. Jindřich Ronz, majitel mlýna. v
sledek volby provázen byl hlučným souhlasem ap
tleskem. Starosta p. Jindřich Ronz za opětnou volh
vřele poděkoval a stručnými rysy nastínil budou
úkoly městského zastupitelstva. Jsou to úkoly znač
leč doufá, že za vzácné shody budou všechny zdán
vykonány. Vzpomenul také té okolnosti, že povinnoe
obce ve vykonávání přenesené působnosti jsou stsl
čím dál tím větší. Bude úkolem zastupitelstva, al
se vší rozhodností domáhalo se na vládě úhrady z
tuto přenesenou působnost. (Souhlas.) Další znal
úkoly očekávají obec v ohledu chudinství, kteréž úžoy
také vzrůstají následkem nového zákona o přísluš
nosti domovské. Také v tomto směru bude nutno do
máhati se úhrady, aby mohla obec splnit všechny
úkoly chudinské. Zastupitelstvo v minulém obdlo
mnoho prospěšného vykonalo, ale mnohé ještě zbývá
vykonati. Jest to zejmena zřízení tržiště na maso, po-
stavení lázní pro lid a zbudování domu, v němž by
občanstvo mohlo se soustřeďovati; dům tento státi
má na bývalé střelnici. Ke konci zminil se pan starosta
Svatek
Ronz
Karlín
29
article
Ronz o záležitosti připojení Karlína ku Pra-
ze. Pravil, že zastupitelstvo zajisté nebude se vzpírat
tomuto připojení, bude však při tom dbáti zájmov
obyvatelstva karlínského. Vyprošuje si součinnos
všech členů, aby prospěch pro Karlín byl všestranný
(Hlučný souhlas a potlesk.) Pan ředitel JUC. Sedlá
vyslovil přesvědčení, že veškeré obtižné úkoly obn
budou splněny, když správu obce povede muž t
zdatný, jakým je p. Ronz, za spolupůsobení jedno
ného tělesa zastupitelstva. (Souhlas.) Za vřelá slon
uznání starosta p. Ronz poděkoval a vzpomenul tob
že o to, co zdárného byle vykonáno, měl také p. ře
Sedlák velkou zásluhu. — Na lo vykonány vosby čo
městské rady a zvoleni se vzácnou jednomjs
ností, v karlinské radnici ještě nikdy nevídanou, p-
nové: JUDr. Jaroslav Brabec, advokát, Bohuni
Petráček, obchodník, Bohumil Štěrba, archilekl.
Sedlák
JUDr
Brabec
Bohuni Petráček
Štěrba
Karlín
JUC
30
article
Hugo Demartini, maj domu, Josef Engelma nn
továrník, Václav Micnner, sklenář, Josef Gebler
velkoobchodník, dr. Flant. Logay, advokát, Fri
Židlický, továrník, Otto Nekvasil, archictí,
a Josef Sakař, architekt. Nově zvolený prvý a
městek starostův p. dr. Brabec vzpomenul price
těch mužů, kteří se vzdali působení v radě měsist
aneb na radnici vůbec; jsou to pánové JUC. Sedlák
Kohlik, arch. Blecha, notář Feyerfeil, Sixta a te
Schmutzer. Zvláště vřelé díky jménem celého zastu-
pitelstva vyslovil p. řed. Sedlákovi, jehož působecln
se stalo, že dnes v zastupitelstvu karlínském zmizel
různost stran. Projev tento byl provázen hlučným
souhlasem. Pan řed. Sedlák odvětil, že vždy m
na zřeteli rozvoj samosprávy a slíbil i na příště pn-
covati ve prospěch obce. Starosta p. Ronz a zvolen
členové městské rady složili pak slib do rukou místo-
držitelského rady p. Řeháka, který projevil p. stare
stovi blahopřání. Předseda dle stáří p. Kovařít
vyslovil nové činnosti zastupitelstva mnoho zdaru
(Souhlas.) — Připomenoutí dlužno, že v této schůai
poprvé přestaly rozdíly mezi jednotlivými soory
členové zasedli v přátelském sdruženl.
— Tělesné ostalky polního zbrojmistra baron
Filipovíče, zesnulého v r. 1889, budou na zrušeném
karlfnském hřbitově vykopány dne 3. června a pře-
vezeny na olšanský hřbitov
— Národ Moravě a sobě. Ve prospěch stavby
českého Národního divadla v Brně zaslali dále:
Zemská jednota soukromých úřadníků v královstv
Hugo Demartini
Engelma
Micnner
Gebler
doktor
Flant
Fri Židlický
Nekvasil
Sakař
Brabec
Sedlák Kohlik
Blech
Feyerfeil
Sixt
Schmutzer
Sedlák
Ronz
Řehák
Kovařít
Připomenoutí
Filipovíč
Olšanský
Morava
Brno
český národní divadlo
NN továrník