ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1142b610-78e9-11dc-a93a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 136, place 77, org 20, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. května 1905. Císlo 142
4 article
sblížení odporujících si stanovi- sek v otázee vojenské. Situace jest dnes táž, jaká jest už po ně- kolik měsíců. Hr. Andrássy odjel o 3. hod. s poledne do Pešti a tam podá výkonnému vý- beru koalice zprávu o svém slyšení. Vzhledem k vyskytnuvším se zprávám, že kabinet Tiszův bude v nejbližších dnech sproštěn správy úřadů. sděluje táž tisková kancelář, že se dosud ne- stalo delinitivní rozhodnutí, kým nynější ka- binet má býti nahražen. *Členové kabinetu Ti- szova budou tedy nuceni nějaký čas ještě úřa dovati. Z poznámky hr. Andrássya, prohozené v rozhovoru po slyšení, vysvítá, že koruna trvá na tom, že v oboru vojenském nen možno učiniti již nijakých ústup k ů. A poněvadž také koalice trvá na svém sta- nevisku, zůstává situace nezměněná. Pešťské listy otiskují dodatečně nabídky. jež baron Burian přivezl do Pešti. V oboru vnitřních reforem panovník ponechává prý příští vládě volnou ruku, vyhražuje si pouze aby si vláda dříve, než podá parlamentu kterou- koli předlohu, vymohla jeho schválení. — V oboru vojenském panovník jest ocho- ten 1. upraviti otázku praporů tak, aby vyhovo- vala státoprávnímu poměru Uher. Panovník jme- nuje za tím účelem zvláštní komisi a výsledek jejích porad vyhlásí ve vojsku na základě svých výsostných práv. 2. Ve vojenském trestním ř- zení jest hotov učiniti maďarskému jazyku další ústupky. 3. Maďarština má býti prohlá- šena za jazyk služební, ale pouze při nej- nižších oddílech vojska. Všechny tyto ústupky
Andrássy Burian Hradec Pešť Uhry
5 article
Uhry by obdržely mocí výsostného práva panov- níkova a neprovedly by se rázem, nýbrž po- stupně cestou nařízení. 4. Jestliže nová vláda na základě vojenského programu devítičlenného výboru liberální strany a těchto nových ústupků sestaví program, může — ovšem pouze svým jménem — prohlásiti, pokud se týče vojenských otázek za své zásady to, co jest obsaženov adrese, totiž, že se má dostati v jazyku a emble- mech plastického výrázu národnímu rázu uher- ského vojska, tvořícího integrující čásť celé ar- mády. Konečně v oboru hospodářském má býti ponecháno oběma parlamentům, rakou- skému i uherskému, aby se dohodly o příštím hospodářském poměru Uher k Rakousku. Nie- méně příští vláda levice byla by povinna dáti panovníku záruku, že uherský parlament schvál obchodní smlouvy, uzavřené již s Německem Italií.
Uher Uhry Rakousko Německo
6 article
Tyto nabídky, jak vidne, koalici nestačily a poslání hr. Andrássya zůstalo bez úspěchu. O tom, co dále bude, možno si učiniti před- stavu ze stati, kterou Gabr. Ugron uveřejňuje v dnešním „N. W. Tagbl.“ Mluví o příštím chování se strany neodvislosti a tu připouští tř možnosti. Buď koruna přistoupí na všechny po- žadavky koalice a pak jest možným kabinet strany neodvislosti; nebo koruna svolí jen k čá- stečným ústupkům a pak by byl možným ka- binet ze členů koalice, v němž by i strana ne- odvislosti přijala některý odbor a takový kabine by vymáhal postupně dalši ústupky. Anebo ko- nečně koruna vytrvá na svém odmitavém stano- visku jak vzhledem k otázkám vojenským, tak i vzhledem k hospodářské samostatnosti Uher a pak vůbec žádná strana z koalice nebude s to utvořiti kabinet, Mohla by vzniknouti pouze vláda úřadující, jíž by se nepovolil ani zvýšený kentingent nováčků, ani zvýšené výdaje na voj- sko a povinnosti strany by bylo, utvořiti svou moc proti straně liberální tak, aby z příštích voleb strana neodvislosti vyšla již jako držitelka převážné většiny v parlamentě.
Gabr N W Tagbl Uhry
7 article
V Praze, 24. května. (Samostatný celní tarif uherský.) Frant. Košut za- psal dnes do knihy návrhů uherské poslanecké sněmovny následující návrh: „Nechať se sně- movna usnese, že nařizuje, aby se připravil samostatný uherský autonomní celní tarif. Za podklad budiž vzat auto- nomní celní tarif rakousko-uherského celního území, jenž byl dne 28. ledna 1903 tehdejším ministrem obchodu Ludvíkem Lángem podán sněmovně. Sněmovna má tarifní zprávu a při- pojené k ní přílohy, jakož i odůvodnění poklá- dati za iniciativní návrh navrhovatele, přikázat jej hospodářskému a finančnímu výboru, aby v celním tarifu provedly potřebné změny, tal aby vyhovoval zájmům země jako samostatný uherský autonomní celní tarií.“ ke slovu hrabě Apponyi a vyznačil mistrnou řečí své právní stanovisko, čili, jak bychom nyní řekli, podal své státoprávní ohražení. Řeč talo stojí za to, aby zde aspoň v obsahové kostře byla zaznamenána, neboť ona byla z ačát- kem hnutí, z něhož konstituční ži- vot v Rakousku vyplynul.
František Košut Láng Apponyi Praha Rakousko
8 article
Především prohlásil hr. Apponyi, že nemá žádného mandátu a že tedy mluví jenom dle svého osobního přesvědčení, z něhož pro zem, jíž náleží, nevyplývá žádný právní důsledek. Řečník uznává velikost úkolu, jejž sesílená říšská rada vykonati má, avšak považuje za nutné připomenouti, že z ří- zení sesílené říšské rady v Uhrách vzbudilo pocit, jakoby se bylo stalo cosi povážlivého. Zcela prý při- rozeně, ježto národ řečníkův na svých hi- storických právech s nábožen- skou zrovna vroucností lpí a v něm tedy podstatné změny v jeho dřívějším zá- konném poměru k celkovému státu hluboké obavy vzbuditi musí. Cisa- řem povolaní členové tohoto národa vcházejí tuto poprvé v přímý styk se zástupci ostatních dědičných zemi a to vzbuzuje námitky. Byly tedy tím vážnější důvody, jež řečníka a jeho sou- druhy přiměly, aby vstoupili na dráhu, která je patrně odděluje od ostatních politických sou- věrců. Řečník uvádí důvody opportunity, čili prospěšnosti, jež u nich rozhodly, a mezi těmi zvláště, že v tomto novém sboru mo- hou býti s nadějí na úspěch před- nášeny a projednávány nárokya tužby Uherska. Při tom ukáže prý se, že legitimní nároky Uherska nic neobsahují, což by zdar říše, její svaz nebo stav ostatních zemí nějak ohrožovalo, nýbrž že sledují jenom, co by říši blaho a dobrodiní přineslo a s plným uspokojením všech částí také obecné blaho, utužení organického svazu a sesílení monarchie zabezpečiti musilo. V tomto očeká- vání vstoupil prý řečník na půdu a dráhu, na kteréž povinen jest, nezříkaje se žádne svojí zásady, hájiti historických práv Uheraka. Řečník nevzdal prý se tedy
Uhry Uhersko
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. května. Konference biskupů ve Vatikáně o slovanskou bohoslužbu. Do Vatikánu byli svoláni na konferenci bi- skupové těch slovanských zemí, kde se jevi ruch pro slovanskou bohoslužbu v katolické církvi. Biskupové čeští a polští tam scházejí Za to jsou tam biskupové z Istrie, Kráňska, Dal- macie a Chorvatska. Prvá porada konána v ne- děli. Předsedal kardinál Serafino Vanutelli. Po- rady měly se původně konati na přání chorvat- ských a slovanských biskupů v Lublani, ale pa- pež rozhodl, aby byly svolány do Říma. Papež Pius X. slovanské bohoslužbě nepřeje a konfe- rence biskupů mají spíše za účel najíti pro- středky, kterými by se Chorvaté a Slovinci dali odvrátiti od kyrillometodějského odkazu, než aby tužbám jejich bylo vyhověno. Pius X., jak známo, jest italský vlastenec, který za sjedno- cení Italie na barikádách bojoval. Odpůrci slo- vanské bohoslužby působí na jeho italské srdce ukazováním, že by národnosti slovanské příliš byly posíleny na újmu menšin — tedy na újmu Italů v Istrii a Dalmacii. Za vhodnou ke svolání těchto Konferene byla uznána doba po úmrtí biskupa J. J Strossmayera, jenž se kyrillometoděj- ského odkazu až do posledního dechu nadšeně držel. Papež Lev XIII. souhlasil se stanoviskem Strossmayerovým, maje zření ku prospěchům katolické propagandy mezi Slovany pravoslav- nými. V tom smyslu byl r. 1887 uzavřen kon- kordát s Černou Horou, kde slovanský obřad po- volen katolíkům diécese barské, jež po posledni válce k Černé Hoře případla.
Dal Pius Chorvat Italos Strossmayer Lev XIII Strossmayerův Praha Vatikán Istria Kráňsko Chorvatsko Lublaň Řím Dalmacie Černá Hora Serafin Vanutelli
10 article
Ale kongregace obřadů ohradíla se i proti papeží Lvu XIII. a vydala dekret, kterým právo slovanské bohoslužby přiznáno jen těm diéce- sím, ve kterých bylo v posledních 30 létech nepřetržitě praktikováno. Těch míst arci je velmi málo, protože proti slovanskému obřadu bylo od tisíci let všemi způsoby a všemi činiteli urputně bojováno. Ale výklad kongregace je fa lešný, neboť svatí apoštolé slovanští vymohli na papežské stolici slovanský obřad ne pro jedno- tlivá místa nebo diécese, nýbrž pro všechen slo- vanský národ a pro všechen slovanský jazyk nechť kdekoli hlaholí. Konference potrvají delší dobu a průbě jejich zajisté přinese mnoho zajímavého i po učného. Marocké záliby Viléma II. Bavorský »Vaterland« píše: »Vilém II. za- řadil obrovského Maura z Marokka do 1. pluku gardového. Jsme náhledu, že by také naši »bo jovní černí bratří« z jižní Afriky měli býti spo- jeni v řízný gardový pluk a že by plukem tín měly býti oblaženy Postupím a Berlín. Jak velice by se těšilo »věčné ženství« z přírostku toho. Již v r. 1870 jevily pro importované syny pouště nejživější zájem a tak mohlo by se užitečné spo- jiti s příjemným.«
Vilém II Maur Maroko jižní Afrika Berlín papežet Lev XIII
11 article
Nová biskupská afléra ve Francii. Kurie vyzvala arcibiskupa avignonského Msgr. Sueura, aby se odebral do Říma Areibiskup byl povinen dle konkordálu vyžádati si dovolení vlády k této cestě. Poněvadž úče- lem cesty je konference s papežem o důležitých otázkách, není vládě tak snadno možné dovoliti tuto návštěvu v Římě, neboť ani nepřímo ne- může podporovati jednání církevního knížete s kurií papežskou o záležitosti odluky církre od státu. Zdá se však, že povolání Msgr Sueura do Říma souvisí též s jeho osobní situaci v diéeesi. Arcibiskup Sueur je rozhod ným republikánem pokrokového smýšlení. Slá vždy proti rejdům ultramontanním a zavřel jezovitské ústavy, jež byly v odporu s konkor- dátem. Přvrženci jezovitů agitovali proti němu. Byl stejně nenáviděn klerikály jako nějaký svo- bodný miyslitel. Je známo již z podobných affér v Dijonu a Lavalu, jakých zbraní dovedou užiti kleriká- lové proti svobodomyslným biskupům. Podobné je pronásledován osvícený arcibiskup avignon- ský. Sebe menší příležitosti používají zpátečníe ke štvaní proti němu. Měl jakési konflikty s podřízenými knězi a toho, jakož i povidaček práva, jež muvpříštím zákonodárství Uherska připadne. Na konec děkoval Apponyi panu arcivévodovi za milost, že mu dovoleno bylo, aby takto svoje postavení vyzna- čil a prosil, aby jeho prohlášení vzato bylo do protokolu.
Sueur Laval Francie Řím Msgr Sueura Dijon Uhersko
12 article
Na to přihlásil se ke slovu hrabě An- drássy, projevil souhlas s vývody hr. Appo- nya a doložil, že v nynějším svém postavení v říšské radě jenom sobě samu zodpověden jest a nikterak za zástupce Uherska považován býti nemá. Dále pak pravil, že je zmocněn, učiniti toto prohlášení také jmé- nem ostatních mimořádných říšských radů z Uherska. — Souvislost věci vyžaduje, aby zde ihned uvedeno bylo, co na řeči a prohlášení uherských mimořádných říšských radů odpověděla trůnní řeč, kterouž císař dne 1. června, přijímaje v trůnním sálu říšskou radu, tuto oslovil. Po úvodních třech větách pravila totiž trůnní řeč: ».... Při svých poradách mějte na zřetel zásadu, že osudy jednotlivých část říše spolu co nejtěsněji srostly, že pospolitost a vzájemně na sebe působení zá- jmů jednotlivých zemí skutečnosti jsou, jež ti- síci vlákny silnou pásku kolem celé říše uvily. že každý pokus, tento svazekuvol- niti, celku, jakož i jeho částem jenom na škodu býti a proud zdárného rozvoje v du- ševním i hmotném ohledu zadržovati musí a tedy žádný takový pokus bez poškození nej- světějších povinností, jež ke svým národům a zemím mám, trpěn býti nesmI. Stejná ochrana budiž všem kmenům a zemím mojí říše zabezpečena; rovnoprávní týmiž povinnostmi vázáni, buďtež spjat bratrskou svorností v jeden moc- ný celek« atd. To byla zrovna klassická exposice počína- jícího politického dramatu, to bylo slavnostní vyhlášení velkého zásadního rozporu mezi koru nou a Madary.
Ana Appa Madar Uhersko
13 article
nějaké potrhlé ženštiny bylo použito k žalobán na něj v Římě, kde všem klevetám bylo po- přáno sluchu. Nyní má býti proto Msgr. Sueur povolán do Říma, kde jej chtějí donutit, aby se vzdal svého arcibiskupského úřadu, jako svého času arcibiskup Kohn v Olomouci a bi- skupové Le Nordez a Groy ve Francii. Arci- biskup avignonský proto doufá, že mu vláda znemožní nucenou pouť do Říma. To by bylo nejlepší rozluštění afféry. Aspoň zatím, nebot papežská kurie je odhodlaná po provedení roz- luky eírkve a slátu, sesaditi biskupy republikán- ského smýšlení. Je jich asi deset a Msgr. Sueur je na prvním místě. Ale kurie nechce čekati až ji zrušení konkordátu dá moc sezazovati nepo- hodlné kněze bez souhlasu vlády. Territoriální změny ve střední Americe. V Monagně uzavřena byla 19. t. m. smlouva mezi Anglií a Nicaraguou, kteráž uznává svrcho- vanost Nicarague nad pobřežím Moskitským jíž zrušuje se používání San Juanu di Nicuragua jakožto svobodného přístavu.
Sueur Kohn Nicuragua Řím Olomouc Francie Amerika Anglie Nicaragua
14 article
Nevěří sousedům. Vláda belgická požádala včera zvláštní před- lohou sněmovnu za úvěr okrouhle 100 millionů na výstavbu antverpského přístavu a na úpravu Šeldy, zároveň ale též za dalšíeh sto millionů na zřízení dvaceti nových tvrzí ve větší vzdálenosti od města a na bře- zíeh Šeldy. Starý pás povnostní z roku 1875 má býti zrušen. Mozi Francii a Ruskem. Včera měl přijeti francouzský vyslane v Petrohradě Bompard do Paříže, byl ale od hranie německých nazpět do Petrohradu povolán a přibude do Paříže teprve v pátek. Dle všeho zvláštní nynější poměr franeouzsko-ruský vyža- doval osobního jeho zakročení. Odluka slátu od církve až po volbách všeobecných? Francouzská sněmovna poslanecká má před- lohu na odluku státu od církve ukončiti de dvou týdnů. Nebude li ale vzhledem na ob strukci opposice přece s ni hotova tak zavčas. aby se osnova mohla ještě před 11. červnem do senátu dostali, sbor tento bude moci roko vání v plenu o ní zahájiti až v lisfopadu. Pro tože ale senát v lecčems nepochybně ji změní lakže bude musit býti vrácena poslanecké sně movně, nebude lze před koncem tohoto roku předlohu vyřídili. Za okolnosti těchto mohl by zákon nabyti platnosti teprve po všeobeenýci sněmovních volbách r. 1906.
Šelda Francie Rusko Petrohrad Paříž
15 article Všestudentská slavnost.
Všestudentská slavnost. Veřejná slavnostní scháze. Všestudentská slav- nost jest vítanov přiléžitostí, aby se studenti dohodl o svých přáních a louhách, aby — dohodnuvše se — veřejnost na svá přání i snahy upozornili. Loni byla to naléhavá otázka českých universit i genese střediska studentského, jež nyní již jest zakolveno. Novým pří- valem studentstva na vysoké školy, doplňujícího se z větší části z tříd měně zámožných, hlásí se zase znovu stále naléhavěji olázka sociálni studentstva českého. Neobyčejné zvýšení cen u všech téměř život- ních polřeb, a stále horší sociální postavení našeho živnostnictva i malorolnictva, z jehož tříd ponejvice pocházejí snaživí adepti vědy — stěžují existenci stu- dentovu rok za rokem, bez tak již v počátku nikterak záviděm hodnou. Okolnosti tyto přímo si vynutily existenci podpůrných fondů i instituci, které se snaží sociální olázky našeho studentstva v její palčivosti zmirnít. Leč síly jejich tam zůstávají marny, kde naše veřejnost ruky pomocné nepodá. Naše veřejnost jest nyní téměř pretížena sbírkami. Než sbírky ty nutno rozlišovati, nutno pamatovati v první řadě na naše životní zájmy, na zájmy dorostu akademického! Má- ten zdárně vytrvat na cestě, jež mu jeho studiem k po- zdější práci na poli národním je vyměřena, pak musí miti nejmenší starost o to, co by denně jedl neb čím by zaplatil byt! Upozorniti veřejnost nej- širší na sociální postavení student- stva českého, na rozličné fondy a insti- tuce, jež její pozornosti si zasluhují — tot má býti účelem zamýšlené schů ze veřejné c sociální otázce českého stu- dentstva, pořádané při letošní všestudentské slnv nosti v neděli dne 28. května v 10 hod. dopol. na rad- nici staroměstské.
16 article
Lapidarium. Pořadatelstvu všestudeniské slavnost podařilo se uznání hodnou ochotou správy musea království českého získati výstavu památek české architektury, která ve dnech svatojanských těšila se veliké pozornosti a četné návštěvě. Výstava s velikou pečivosti sestavená p. Václavem Fabianem, assisten- tem archaeologických sbírek musejních, zajimavým způsobem podává přehled české architektury od dol nejstarších až do baroku. Doba slohu románského zastoupena známými a velmi zajímavými nálezy ostrovskými. Z gotiky dlužno uvésti památky z klá- štera sv. Anežky a proslulou gotiku kutnohorskou Obrovský plastický model Staré Prahy, odlitek sochy sv. Jiří, jakož i socha sv. Františka Xaverského, která za osudné katastrofy r. 1890 s mostu Karlova se sřítila a po dlouhé námaze byla z Vltavy vyzvednuta přiváhí zajisté hojně obecenstva Stručný nástin programn. Slavnost zahájena bude představením v divadle „Uranii“, po němž uspořádán bude koncert s přátelskou zábavou v zahradní restau- raci „Uranio“. V neděli dopoledne jest slavnostní schůze všestudentská. Odpoledne o 3. hodině zaháji primátor král. hl. města Prahy, jež převzala protek toráž, vlastní slavnost v král. pavillonu ve středu průmyslového paláce, načež zasazena bude slavnost- ním způsobem všestudentská lípa poblíž České cha- lupy. V levém křídle průmyslového paláce aranžuje
Fabiano Anežka svatý . Jiří Xaverský Praha Vltava Český cha muzeum království most Karlov
17 article
Akademický šermířský klub velkou akademii šermíi- skou a turnaj o přebornictví studentstva českoslovan- ského; v pravém křídle průmyslového paláce, promě- něném v obrovskou slavnostní síň, nádherně dekoro- vanou dle původních návrhů architekta p. O. Novot- ného, umístěny budou buífety, kavárna, cukrárna a herna. V tombole bude vylosován skvostný šperk umělecký, pracovaný v atelieru Franty Anýže. Slo- váci. Hanáci a Plzeňáci v krojích obsadí restaurace smíchovského pivovaru, p. Bukovského a Českou cha- lupu, podvratní živlové studentští a všecka veselá cháska, která nerozbije stánek v kumštýřské krěmě „Na větrníku“, usídlí se v hospodě „U skalního vrab- ce“. O třetí hodině přijedou na výstaviště od techniky (Spálenou ulicí, přes Příkop a most cís. Františka Jo- sefa) sludenti v historických krojích s praporem býv „Slavie“, který bude umístěn v královském pavilloně.
Anýž Hanák Plzeňák Bukovský František Jo Český cha Slavia
18 article
Tanec na obrovském podiu (500 m') pod šírým nebem za zvuků kapely kolinského Sokola a origmnální zá- bava s pavími péry, jež nahražují konfetty, rozvíří čilou zábavu ve všech prostorách výstaviště, která bude zvýšena nádherným osvětlením výstaviště zuir- landami žárovek a skupinami olejových lampičekv trávnicích, v umělé obrazce sestavených, což od dol výstavy architektury a inženýrství nebylo na výsta- višti provedeno. Lampionová čtverylka a polonéza. řízená tanečním mistrem, rovněž přispěje nemálo ke slavnostní náladě, která zajisté potrvá do pozdních hodin. Druhého dne se program, jejž jsme v stručnýcn rysech uvedli, opakuje Moziaktí a Slavnostní číslo „Studentského Věst- níku“ bude spojeno u příležitosti všestudentské slav- nosti v obsažné číslo, do něhož pojaty budou články pp. red. Kampera a Hilberta, jakož i podrobný pro- gram. Cena 20 hal., pro studenty v administraci (v svazu) 10 hal. Slavnostní schůze nesludentská. Spolky huma nitní a podpůrně, které chtějí vyslati do slavnosln
Kamper Hilbert Sokol
19 article
schůze svého řečníka, nechť sdělí jeho jméno nejdéle do pátku do 7. hod. večerní v kanceláři slavnostn u Šlechty. Spolky, které nebudou míti svého řečníka nechť zašlou podrobné referáty rovněž do uvedene lhůty, jež budou v plném znění do řeči generálníhe řečníka pojaty. Volné návrhy nutno též v kancelář do 7. hod. (v pátek) podati. Jiné návrhy připuštěny nebudou. Slavnostní zasazení „všestudentské“ lípy prove- deno bude péčí Svazu okrašlovacích spolků a Zales- ňovacího spolku pro král. hlav. město Prahu v neděl odpoledne po třetí hodině o všestudeniské slavnost na výstavišti u České chalupy, poblíž Náprstkova stro- mu v vpomínku na první všestudentskou slavnost která měla netoliko hmotný výtěžek, ale i značný zisk morálni, neboť nejen že založen byl Svaz česko- slovanského studentstva, kdež sdružene jest student- stvo české pez rozdilu přesvědčení, nýbrž dán podně k založení výše jmenovaných korporací. Jest to vlastně první „slavnost stromová“ v Praze, kterou zavádí Svaz okrašlovacích spolků a Zalesňovací a okrašlovaci spolek pro král. hl. město Prahu podle rozšířeného obyčeje amerického. Vláda Spojených států, vidoue jak mizí lesy a krajiny pustnou, jak lze působiti pro- střednictvím školy na mládež, ustanovila zvláštní po- vinný jarní svátek t. zv. „den stromový“ (Arborday) kdy zasazován jest na vhodném místě každou školou strom, takže jen ve státě Nebrasce za 15 let nasázeno tímto způsobem přes 355,560.000 rozmanitých stromů
Šlechta Praha spojený stát Nebraska svaz okrašlovací spolek a Zale spolek pro král Náprstkův stro svaz českýslovanský studentstvo svaz okrašlovací spolek
20 article
Oslava dne stromového v šak šíří se i v kru zích mimoškolských, neboť ve mnohých místech tvoří se zvláštní družstva na vysazování stinných stro- mů a tak i české spolky zalesňovací ujímají se této myšlenky, jsouce si vědomy významu těchto slavnost Tak jako každá téměř škola v Americe má svůj živý strom Washingtonův, měla by míti každá česká škol lipu Žižkovu, Husovu neb Komenského, sokolské jed- noty na svém letním cvičišti strom Tyršův, Fůgnerův neb Havlíčkův, k nimž by se družily stromy, zasa- zované na pozemcích ostatních občanů při význam- ných událostech rodinných atd. Také v Italii ustano- veny pro všecky obce slavnosti stromové za účasti úřadů i škol. O významu těchto slavnosti a podrob- nější údaje seznají všichni účastníci z řečí slavnost- ních řečníků pp. univ. prof. dra. Jana Urbana Jarníka. předsedy Svazu okrašlovacích spolků v Čechách, JUDra. Luboše Jeřábka, I. místopředsedy Okrašlova- cího a zalesňovacího spolku pro král. hl. město Prahu Lampionové čtverylka a polonéza. První zkouška jest dnes ve čtvrtek o 1/27. hod. večerní v sále kon- viktském za řízení tanečního mistra p. Lauschmana Členové skupiny hanácké a plzeňské, jakož i všichni kdož by se chtěli zúčastniti, nechť se tamtéž dodatečně přihlásí před zkouškou. O lampiony bude na výsta- višti postaráno. Žádá se účasí nejhojnější.
Washingtonův Husův Komenský Tyršův Fůgnerův Havlíčkův profesor doktor Urban Jarník Jeřábek Okrašlův Amerika Žižkov Italia Čechy Praha svaz okrašlovací spolek Judra spolek pro král
21 article
Schůzka členů historické skupiny v pátek o5 hod. odpol. na Karlově náměstí na umluveném místě Přihlášky na květinové korso dlužno učiniti nej- déle do soboty do 12. hod. polední. Připomíná se, z za mirný poplatek budou dány k disposici vyzdobeno kočáry. Bližší ve slavnostní kanceláři u Šlechty denně od 8—12 hod. a od 2—7 hod. Plzeňská skupina na všestudeutské slavnosti. Žá dáme spanilomyslné dámy a kollegy ze všech krajů by se laskavě hlásili v místnosti svazu (Spálená jl 20, I. posch. ve dvoře) dnes ve čtvrtek 25. května o 2 do 4 hodin za příčinou bližší informace. PhSt. Jos Hlad. IngC. Frant. Dražan. Hanácký odber svolává schůzi na čtvrtek 25. květ. na, na 7. hod. večer, do Čížkovy restaurace v Ječné ulici. Dámy a páni, kteři chtějí se zůčastniti všestu- dentské slavnosti v kroji dostavtež se jistě; mimo t přijímají se přihlášky dam a informace udělují se v čtvrtek a v pátek od 2—5 hod. odpol. v místnosti svazu ve Spálené ulici.
František Dražan Karlov náměstí Spálená ulice u Šlechta
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Drahota potravin. V neděli sešli s pražští a předměstští řezníci a uzenáři, aby porokovali o poměrech, v jakých nalezá se té doby jejich živnost, zejmena aby veřejnosti vy- světlili, jaké jsou příčiny dnešních neobyčejně vysokých cen masa. Poučiti se o poměrech těch navzájem nebylo asi účelem schůze té, byla pořádána dojista z té příčiny, aby promluvila k veřejnosti a vysvětlila proč maso dnes tal drahé. Na otázku tu odpověděno bylo prostě uvedením nepopíratelného fakta, že dobytek, jenž chová se u nás k aprovisaci nestačí, všal dovoz dobytka cizího že nemožným se činí předpisy veterinářskými a uzavíráním hranie vůbec. Přirozený následek toho, že je nedosta- tek zboží a v důsledcích toho, jeho drahota. Však u nás nejen ceny masa, mouky a vůbec me- meliva, nýbrž i ceny potravin dostoupily v poslední době takové výše, že zásobování potravinami přestává již býti otázkou, kterou vyřizují hospodyně na trhu a při kávě, nýbrž že stává se zne- náhla její řešení neméně důležité, než celá řada otázek sociálních, jimiž si povolaní i ne- povolaní činitelové hlavu lámou. Jisto je, žeu nás snaha povznésti obecný blahobyt, nesla se dosud důsledně jen jedním směrem: j ak totiž potřeby k životu zdražiti.
23 article
Měli jsme stále jen na mysli pro- ducenty, kdežto o konsumenty nikdo se nestaral. Ti ubožáci měli od- nést zimniční úsili všech stavů, rozmnoži přijmy. Následky této jednostranné politiky ho- spodářské znenáhla se dostavují. Tvrdí se ovšem. že celá řada individuí v hospodářské organisaci jsou výrobci a zpotřebovatelé zároveň a ž mohou tedy hojiti se na svých odbératelích. zdraží-li jim čeho k životu nezbytně mají za- potřebí. Tím věc se omlouvá a dokazuje, že hospodářský efekt zvýšení cen není tak hrozný Při tom ovšem zapomínají ti, již tak argumen- tují, že těch, již nemohou zvýšení cen, jímž jsou dotčeni, uvaliti na bedra jiných, je velká majorita a potom že by to byl prapodivný způsob pomáhati obecnému b laho- bvtu, převalováním nepopíratelné škody z jedněch beder na druhá. Tak to nejde jakkoli dnes nikdo nebude proti přiměřené určitými hospodářskými poměry odůvodněné ochraně výroby domácí, nikdo nemůže též býti přítelem methody, jež domnívá se pozvednouli blahobyt do nekonečna jdoucím zdražováním výrobků, najmě oněch produktů, jichž k životu nezbytně je zapotřebl. Žel ale, že u nás ve směru tom možny jsou nejkřiklavější nesrovna- losti a hříchy v pravdě neodpustitelné. Přičinou toho je, že opatřování potravin u nás se provo- zuje zcela nesoustavně, že o tuto tak nesmírně důležitou věc u nás nikdo se nestará, že na jedné straně obchodu s potravinami dovolenou nás všechno, aniž by povolaným k tomu čini- telům napadlo, že jde tu o výživu lidu.
24 article
Všude jinde pečuje veřejná správa o to, aby vždy bylo potravin s dostatek, všude jinde re- guluje se přivoz potravin na základě statistické zkušenosti, nemluvě ani o dozoru, aby potra- viny nebyly svou pochybnou jakostí na škodu lidskému zdraví. Vysoceúřadní stanovení maxi- málních cen z dob dřívějších, nahraženo mou- drou prozíravosti obchodní a rozumnou organi- sací tržby — u nás věci té si nikdo nevšimá Tím na příklad možno, že bez zjevné příčiny a bez důvodu stouply na svátky velikonoční potraviny v Praze — nepřeháníme pranic — bezmála o 50 procent! Máme u nás té doby nazbyt mudrců, již studují — aneb aspoň t tvrdí — všechny možné a nemožné otázky, nás dovede rozvlniti veřejné mínění sebe prázd nější fráze toho kterého politického švingulant však o to, co má člověk ke svému bytí ne nutněji zapotřebí, u nás se nikdo nestar V ohledu tom jsme si zachovali v nynější dobl materialistického názoru světového záviděníhoday idealismus. Snad se k tomu povolaní činite rozviklají, snad pochopí konečně, jakou cen má rozumná aprovisace, až stoupnou pott viny ještě o dalších 50 procent.
Praha
25 article
— Pan Louis Leger, člen Institutu fr couzského, vydal právě nový, svrchovaně v mavý spis, o jehož titulu byli jsme se již přee nedávnem zmínili: Paměti slavofila. — »Sc- venirs d'un Slavopbile« (1863—1897). Slan autor spisů: »Rusové a Slované«, »Svět l vanský«, »Dějiny Rakousko-Uherska« a j.t. rozmnožil novým svým svazkem nepříliš četnou řadu memoirových děl francouzských, jsžs dotýkají velikých olázek soudobého Slovanslr Spis jest věnován p. J. Lairovi, členu Instilutu, na paměť společného úsilí, které byli podnik oba úctyhodní spisovatelé pro zbudování p mniku Jana Lucemburského u Kreščaku, jen letos nejspíše v červenci bude odhalen. Upozo ňujíce české čtenářstvo na nový spis p. Lege (vydán byl nákladem knihkupectví Haachet Co, v Paříží), uvádíme aspoň nadpisy jedno livých statí, z niehž patrný jest obsah cenn knihy: »Paměti slavofila«, »Sigmund Krasinski »Henri Reeve«, »Společnost nauk ve Varšavio,
Leger Slovan J Lair Instiluta Jan lucemburský Kreščako Lege Krasinský Reeve Rusová RakouskoUhersko Paříž d ' uno Slavopbile Haachet Company
26 article
»Česká báseň o hitvě u Kreščaku«, »Klášten život na bývalé Rusi«. Z českých osobnos uvedeni jsou ve spise zejmena Josef Frič, J lius Grégr, Neruda, Palacký, Žofle Podlipslí Pražák, Rieger, Tonner a j. v. Z velkých muži ostatního Slovanstva selkáváme se ve spis s Tolstým, Mickiewiczem, Turgeněvem, Krasit ským, Pisemským, Puškinem, Strossmayerem j Mnohé události slovanské historie poslední dobo jsou spisem p. Legerovým zajímavě osvětleny. — Osobní. Slečna Helenka Knittlo v a vy- konala v těchto dnech státní zkoušku z francou- ského jazyka s vyznamenáním. — Promoce. Pan JUC Rudolí Schmolku z Nového Bydžova, advokátní koncipient ve Frýštaíi (Slezsko), byl dne 24. května t. r. na české unive sitě Karlo Ferdinandově na doktora veškerých prá veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Paní Joza Skák a lovi roz. Helmhackerova a pan MUDr. F r. Ski- kal, městský lékař v Nuslích, slavili dne 20. t. m sňatek manželský v chrámu sv. Ludmily na Kr. Vi- nobradech. — V basilice sv. Václava na Smíchově oddání byli dne 22. t. m. slečna Milada Nesi cká, dcera respicienta c. k. finanční stráže v Nove Kdýni a pan Josef Křížek, vrchní monter firmy »rakouské Simens Schuekertovy závody v Praze. — Úmuztí. Včera dopoledne zemřela zde pí. A nn Kazdova roz. Dundrova, statkářka v Lotoui u Slaného na odp., ve stáří 83 roků. Pohřeb bud v sobotu dne 27. května o 10. hodině dopol. z chrá mu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě na hřbito olšanský.
Frič lius Grégr Neruda Palacká Rieger Tonner Tolstá Mickiewicz Turgeněv Krasit ský Pisemský Puškin Strossmayer Legerův Helenka Knittnout Rudolit Joza Helmhackerův MUDr svatý . Ludmila Kristus svatý . Václav Nesi Křížek Kazdův Dundrův Petro Pavel Rus Nový Bydžov Slezsko Karla Ferdinandov Nusle Smíchov Kdýně Praha Lotoui Slaný Vyšehrad Olšanský Žofle Podlipslit Pražák
27 article
— Doplňovací volby do sněmu král. českébo. Včera provedeny byly v obou skupinách velkostalk doplňovací volby do zemského sněmu. Volba ve svě- řenském velkostatku zahá jena byla v 10 hodin skončena v 11 hodin dopol. Poslancem zvolen b všemi 10 odevzdanými hlasy princ Ferdinand Zdenk Lobkovic. Při volbě za nesvěřenský velkostalel, jež trvala od 9 do 12 hod. odpol., zvoleni byli všen 50 odevzdanými hlasy poslanci P. Basilius Kabr- hel, provinciál piaristů v Praze, Jan hrabě L ažan- ský, univ. prof. bar. dr. Bohuslav Rieger, Marian Rombald šl. Hochiníels, velkostatkář v Vodlochovicích a dr. Stanislav Vopršálek z Plzně Všichni zvolení jsou stoupenci velkostatkářské strany konservativní. — Volba starosty a členů městské rady v Karlini. Na včerejší odpoledne byli pozvání do zasedací sín karlínské členové zastupitelstva, zvolení ve dnec od 2.—6 května, aby vykonali volbu starosty a členl rady městské. Novými členy zastupitelstva jsou pá- nové Sakal Josef, architekt, Sýkora Emil, vinárník Vaněk Frant., úřadník, Vobořil Frant., velkodbchodní, a Škoda Josef, c. k. školní rada. Dřívější starosta ob p. posl. J. Ronz sdělil, že volby byly provedeny zpě- sobem zákonným a že proti jich výsledku nebyie podáno žádných námitek. Když byl představil místo- držitelského radu p. Reháka, odevzdal řízení schůn nejstaršímu členu zastupitelstva p. Ant. Kovaříkoe který požádal za důvěrníky pp. Petráčka a šk. maěl
Zdenk Lobkovic P Basilius Kabr Jan profesor bar doktor Rieger Rombald Vopršálek Karlin Josef Sýkora Emil Vaněk František Vobořil J Ronz Rehák Petráček Praha Plzeň Škoda Josef
28 article
Škodu. Reditel městských kanceláří p. Svatek přečelí zákonná ustanovení o volbě představenstva obce, n- čež přikročeno k volbě starosty. Ze 34 odevzda- ných hlasovacích listků byl 33 hlasy zvolen starosle města Karlína p. Jindřich Ronz, majitel mlýna. v sledek volby provázen byl hlučným souhlasem ap tleskem. Starosta p. Jindřich Ronz za opětnou volh vřele poděkoval a stručnými rysy nastínil budou úkoly městského zastupitelstva. Jsou to úkoly znač leč doufá, že za vzácné shody budou všechny zdán vykonány. Vzpomenul také té okolnosti, že povinnoe obce ve vykonávání přenesené působnosti jsou stsl čím dál tím větší. Bude úkolem zastupitelstva, al se vší rozhodností domáhalo se na vládě úhrady z tuto přenesenou působnost. (Souhlas.) Další znal úkoly očekávají obec v ohledu chudinství, kteréž úžoy také vzrůstají následkem nového zákona o přísluš nosti domovské. Také v tomto směru bude nutno do máhati se úhrady, aby mohla obec splnit všechny úkoly chudinské. Zastupitelstvo v minulém obdlo mnoho prospěšného vykonalo, ale mnohé ještě zbývá vykonati. Jest to zejmena zřízení tržiště na maso, po- stavení lázní pro lid a zbudování domu, v němž by občanstvo mohlo se soustřeďovati; dům tento státi má na bývalé střelnici. Ke konci zminil se pan starosta
Svatek Ronz Karlín
29 article
Ronz o záležitosti připojení Karlína ku Pra- ze. Pravil, že zastupitelstvo zajisté nebude se vzpírat tomuto připojení, bude však při tom dbáti zájmov obyvatelstva karlínského. Vyprošuje si součinnos všech členů, aby prospěch pro Karlín byl všestranný (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan ředitel JUC. Sedlá vyslovil přesvědčení, že veškeré obtižné úkoly obn budou splněny, když správu obce povede muž t zdatný, jakým je p. Ronz, za spolupůsobení jedno ného tělesa zastupitelstva. (Souhlas.) Za vřelá slon uznání starosta p. Ronz poděkoval a vzpomenul tob že o to, co zdárného byle vykonáno, měl také p. ře Sedlák velkou zásluhu. — Na lo vykonány vosby čo městské rady a zvoleni se vzácnou jednomjs ností, v karlinské radnici ještě nikdy nevídanou, p- nové: JUDr. Jaroslav Brabec, advokát, Bohuni Petráček, obchodník, Bohumil Štěrba, archilekl.
Sedlák JUDr Brabec Bohuni Petráček Štěrba Karlín JUC
30 article
Hugo Demartini, maj domu, Josef Engelma nn továrník, Václav Micnner, sklenář, Josef Gebler velkoobchodník, dr. Flant. Logay, advokát, Fri Židlický, továrník, Otto Nekvasil, archictí, a Josef Sakař, architekt. Nově zvolený prvý a městek starostův p. dr. Brabec vzpomenul price těch mužů, kteří se vzdali působení v radě měsist aneb na radnici vůbec; jsou to pánové JUC. Sedlák Kohlik, arch. Blecha, notář Feyerfeil, Sixta a te Schmutzer. Zvláště vřelé díky jménem celého zastu- pitelstva vyslovil p. řed. Sedlákovi, jehož působecln se stalo, že dnes v zastupitelstvu karlínském zmizel různost stran. Projev tento byl provázen hlučným souhlasem. Pan řed. Sedlák odvětil, že vždy m na zřeteli rozvoj samosprávy a slíbil i na příště pn- covati ve prospěch obce. Starosta p. Ronz a zvolen členové městské rady složili pak slib do rukou místo- držitelského rady p. Řeháka, který projevil p. stare stovi blahopřání. Předseda dle stáří p. Kovařít vyslovil nové činnosti zastupitelstva mnoho zdaru (Souhlas.) — Připomenoutí dlužno, že v této schůai poprvé přestaly rozdíly mezi jednotlivými soory členové zasedli v přátelském sdruženl. — Tělesné ostalky polního zbrojmistra baron Filipovíče, zesnulého v r. 1889, budou na zrušeném karlfnském hřbitově vykopány dne 3. června a pře- vezeny na olšanský hřbitov — Národ Moravě a sobě. Ve prospěch stavby českého Národního divadla v Brně zaslali dále: Zemská jednota soukromých úřadníků v královstv
Hugo Demartini Engelma Micnner Gebler doktor Flant Fri Židlický Nekvasil Sakař Brabec Sedlák Kohlik Blech Feyerfeil Sixt Schmutzer Sedlák Ronz Řehák Kovařít Připomenoutí Filipovíč Olšanský Morava Brno český národní divadlo NN továrník