2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. května 1905.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. listy
přudelácí sus
v Praze v aduinistrani
n něel
nilní leta . . . . 6 K —
s dvoji denáškoa
nl
ku . . . . 7 K 50
a ně . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
a nsesíe
nki. . : 9 K oc
s dvojí zlsilkou
a nřsl
L. Z Petrohradu, 24. května. 8.38
hod. večer. (Pův. tel. zvl. zprav. »Nár. Listů«.)
Generální štáb nemá, jak se zdá.
přesných informací o pravděpodob-
ných disposicích japonských v Gund-
šulinu. Zdá se ale věřiti v obkličujíeí
vzdálené pohyby Japonců po území
mougolském. Jinak Japonci stahují
wvé voje na jih a opustili stanii
Čantafu i vesnici Niančenzi.
Puma vržená v Sjedlici proti ná-
řelníku policejnímu (viz zprávu o tomt
Mlentátu, jakož i o pumovém útoku v Baku
na jiné straně. Pozn. red.), budí zde obavy,
ře zahájena jest tím nová serie
attentátů.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 4.)
Japonec
Niančenzi
Praha
Petrohrad
Bak
5
article
Rozbito!
Rozbito!
Zaznamenáváme pouhou episodu o drama-
fieké krisi uhersko-rakouské, či událost velkého
bislorického významu, když podtrhujeme datum
24. května 1905 a dokládáme: Toho dne o po-
kdnách dlel ve vídeňském dvorním hradě vy-
slanec spojené maďarské opposice, která má t
dsby většinu v národě i ve sněmovně uherské
hrabě Julius Andrássy na slyšení u c
nle a krále uherského, jenž jej pozval k sobě,
y mu blíže vyložil vojenské poža-
tavky Maďarův složené v adresse
sněmu uherského. Když se tak stalo a hr. An-
dtássy vyložil panovníkovi, že spojená opposičn
rělšina sněmu uherského nezvratne
setrvává na svém starém společ-
ném programu, požadujíc pro uher-
skou čásť společného vojska uher-
ské odznaky a místo němčiny ma-
darštinu jako řeč úřadní a velie
— tu odpověděl mocnář: »Ve vě-
cech vojenských nepovolím již
pranie!« a setrval na tom svém abso-
lutně zamítavém stanovisku až do konce tak
pevně, že Andrássyovi se nepodařilo mysl krá-
lovu jinak obrátit, nýbrž po necelé hodině
opouštěl císařský hrad s nepoři-
zenou, rozmrzen a zarmoucen, že poslání
jeho nadobro ztroskotalo a že spor mezi ko-
runou a Uhry tímto zmařeným pokusem o do-
hodu povážlivě se přiostří a prohloubí. — —
Julius Andrássy
Maďarův
Uhry
6
article
Ano, toť veliká událost dneška:
Říšským ministrem financí bar. Burianem
z rozkazu mocnářova před týdnem zahájené po-
sledsi vyjednávání koruny s opposiční většinou
midsrskou — k němuž upínalo se tolik zele-
tích nadějí v tisku německém, kolik obav
v kruzích starorakouských — jest rozbito
szmařeno a nikdo dnes neví, kam
nyní z dráhy smíru vyšinuté kole
dějův rakouskouherských poletí.
Kterak se v kruzích německých dua-
listů a bursiánů vídeňských do
poslední chvíle ješté toužilo p
zdaru dnešní audience András sy-
ovy u císaře a krále, viděti drasticky
z dopisu z Vídně psaného 22. t. m. do Berlína
hmnímu »Börsen-Courieru «:
»Konečně, konečně, otvírá se vyhlídka na
uzavření míru mezi korunou a zvolenci maďar-
ského lidu« — doufal a plesal dopisovatel . .
»Pevností Maďarův obměkčen vy-
vyslal panovník svého parlamentáře barona
Buriana do Pešti, aby vyjevil ústně Ma-
dnrům panovnikovu odpověď na jich adressu,
Burian
Maďarův
Vídeň
Berlín
Pešť
Ma
BörsenCourier
7
article
Baron Burian byl zmocněn sdělit vůdcům
spojené opposiční většiny, že král jest ochoten
zvoliti si uherské ministerstvo z její řad,
pakliže jen vůdci koalice svůj program, v adrese
formulovaný, blíže králi vysvětli a označi muže,
kterého by si přáli mít předsedou ministerstva.
Na to koalice maďarská po důkladných poradách
přesně vytkla nejmenší míru svých požadavkův
a označila jednomyslně hraběte Julia Andrássye
za muže své důvěry. Hrabě Julius Andrássy
předloží nyní koruně pozměněný program, na
základě jehož by za plného souhlasu všech čtyh
skupin koalice byl hotov sestaviti nové minister-
stvo uherské, načež mu navzájem mocnát
oznámí krajní míru ústupkův, k jakým by ko-
runa byla svolna. Po všem, co se proslýchá,
nalezlo by se východisko z obtíží vojenske
otázky — a o tu zvláště jde — v tom
směru, že by koruna povolila zavedení maďar-
štiny jako plukovní řeči u sborů uher-
ských, začež by navzájem koalice upustila o
požadavku po maďarském velení.«
Baron Burian
Andrássy
Julius Andrássy
8
article
Tak snadným a blízkým představovali s
do včíra němečtí politikové rozřešení krise
uhersko-rakouské. A jak po takovém srovnání
toužili, jak Maďarům úspěchu přáli, viděti z dal-
šího znění vídeňského dopisu v berlínském bur-
sovním listu: »Bylo by událostí velkou a ra-
dostně vitanou, kdyby se poslání hraběte An-
drássye zdařilo a tak Uhry po dlouholetých
bouřích opět se navrátily k zdatné práci a ho-
spodářskému zmohutnění Rozšafná povaha hra-
běte Julia Andrássye zajisté jest zárukou
osvědčí-li se král —— jak vše tomu na-
svědčuje — povolným, že věci hladces
vyřídí . .. Všechen obdiv starému panovníku,
jenž věru velice musil sebe přemáhat, aby
aspoň zásadně schválil prinčipy v adresse uherské
projevené. Jaká propasť mezi proslulým armád-
ním rozkazem chlopským a mezi z ákladnou,
na níž se dnes děje vyjednávání o smír mezi
korunou a národem maďarským!! A tak
v rakouské polovině říše panuje nyní vnitřn
mír! Český sněm pracuje a ve vídeňském
rajchsráté Čechové dopustili bohdá hodně dlou-
hému příměří. Kdož by se toho byl před rokem
nadál !« —
Maďar
Ana
Uher
Andrássy
Čecho
9
article
Tak si liboval a do Berlína zvěstoval ještě
předevčírem tlumočník vídeňských kruhů bur
sovních. —
A dnes — rázem všechno v troskách —
po míru v Uhrách — jako ... v Čech á ch
Zprávy peštské zvěstují, že tam neúspěšný vý
sledek audience Andrássyovy v kruzích většiný
sněmovní působí dojmem přímo omračným
tak že v rozhorčené opposici ozývají se hlasové.
volající po nejostřejší formě ústavního odporu
t. j. po odepření všech povinných platů a při-
spěvku Uher na společné vojsko, na společnou
diplomacii i na starý společný státní dluh,
o sněmovním povolení rekrutův a nových úvěrů
na vojenské výzbroje ani nemluvě.
A Maďaři ve věcech berních a finančních
— jak historie učí — nerozumi vůči Vídni
žertům! Provedli jí pěkný »passivní odpor« ne
jen za Josefa II., ale i za Schmerlinga . ..
Dnes pak jsou neskonale lépe vyzbrojeni
vůči Vídni, než kdy v minulosti před tím.
Ústava uherská nemá žádného § 14., mocí
kterého by v případě odporu sněmu uherského
směla vláda pouhým nařízením krá-
lovským ukiádat a vymáhat daně, nebo
nařizovat odvod rekrutův. Tolikéž není žádné
moci, která by mohla Uhry donutit, aby odvá-
děly povinný svůj příspěvek na společné vojsko
a diplomacii, kdyby sněm uherský odepřel vy-
slati deputaci kvotovou k ujednání další oba-
polné kvoty. Rovněž nelze jim po zákonech
Maďar
Josef II
Schmerling
Uher
Berlín
Uhry
Čechy
Vídeň
10
article
platných zabránit, aby neobnovili celní a
obchodní jednoty s Cislajtanií, nýbrž ohradil
své hranice proti ní jako proti ostatní cizině
svým vlastním uherským tarifem cel
ním, jaký právě již také Košut sně-
movně uherské navrhujel
A co takto krise uhersko-rakouská netuše-
nou měrou se zhoršila, bortí se neméně pováž-
livě smiřovací politika vlády vídeňské v Če-
chách. Na místě nálady snášenlivé a smírné
vjela do celého zdejšího tábora — kdož
ví, čí návodem, ale vskutku jako na povel
hotová všeněmecká zpupnosta
pohoršlivá, chauvinistická roz-
drážděnost, která den za dnem podniká na
sněmu českém i mimo sněm všechno, aby roz-
jitřovala staré rány a budila nové hněvy
sváry, rozsévajíc jed záští národního v německý
lid proti nám křivými žalobami, podezřiváním
osočováním našich úmyslů, našich snah národ-
ních a všeho, coža našeho jest. Jest methoda
v tom štváčském díle Malych, Bachmannův
společníků; pánové nechtějí míru, nýbrž válce.
Košut
Malych
Bachmannův
11
article
Vděk této náladě v táboře německém, vděk
tomu »prostředí, jaké pánové způsobili celým
svým vystupováním od chebských protestů prol
jazyku českému až do svého sněmovního
návrhu na rozdělení samosprávy zemské od
okresův až po zemský výbor: vděk těm jízli-
vým interpellacím, neštiticím se ani solopního
udávání — trafik na Král. Vinohradech pro
české jejich nápisy »C. k. tabák« místo » K. k.
Tabak« — vděk této celé, rovně mizerně jako
výmluvné štvanici a útočnosti proti nám, jest
po veškeré naději na nějakou dohodu česko-
německou za tohoto zasedání sněmu českého
veta, a celý plán vlády Gautschovy jest, nel
na dobro již zmařen, tedy na jisto odsunut do
nedozírné, mlhavě nejisté dálky. —
Rozmrzen opouští Andrassy Vídeň, roz-
mrzen odjede z ní tolikéž pan baron Gautsch
do lázní; také jemu se urovnání dráhy ne-
zdařilo, také jeho plány se zhatily a panuje-l
v Uhrách chaos — co lepšího panuje v Cis
lajfanii?
Král
Gautschův
Gautsch
Vinohrady
Tabaco
Vídeň
Uhry
12
article
Na kom stát šetří?
(Přispěvek k seznání poměrů stavu soudcovskéh
v Čechách.)
Koncem března b. r. jmenováno bylo pro
obvod vrehního zemského soudu v království
českém 108 adjunktů, z nichž větší počet jme-
nován extra statum. Tím mělo jaksi českým
soúdcovským úřadníkům dostati se satisfakce za
přikoří na nich za vlády Körbrovy soustavně
páchaná a měla být zároveň projevena dobrá
vůle vlády Gautschovy k českému národu —
byloť náhodou mezi jmenovanými adjunkty pouze
9 německé národnosti, poněvadž více zkoušených
německých auskultantův té doby vůbe
nebylo.
Tento »present« českému národu nesmí
však přijíti státní pokladně příliš draho, náklad
vzešlý státní pokladně jmenováním adjunktů
extra statum zamýšlí prý totiž táž aspoň čá-
stečně hraditi sobě neobsazením proti všem
dosavadním zvyklostem tolika míst auskuliant
ských, kolik adjunktů extra statum bylo jme-
nováno udávajíe jako důvod zamýšleného pře-
kvapení svého soudcovského dorostu, že adjunkti
extra statum jmenovaní jsou vlastně auskultant
s dosavadními adjuty na plat IX. hodnostn
třídy jen doplněnými.
Jmenováním většího počtu adjunktů nikte-
rak by ovšem nebylo pomuženo nejhůře nyní
na tom jsoucím právním praktikantům, vždye
Gautschův
Čechy
13
article
při zamýšleném vládou úplném zrušení bezplat
ných auskultantských míst došlo by tout
cestou auskultování jen asi 40 právních prakti
kantů.
Avšak i tyto snaží se vláda o jejich dávno
zasloužilou, žebráckou mzdu zkrátiti tím,ž
jmenování jich bezdůvodně protahuje, by služné
jejich, dávno jim již patřici, ještě za nějak
ten měsíc mohla sobě shrábnouti státní po-
kladna. Kdežlo v dřivější době i za nepříznivé
nám vlády Körbrovy jmenování auskultantův
dálo se v několika dnech po jmenování adjunktů
uplynuly nyní od tohoto téměř již 2 měsíce.
aniž auskultanti byli jmenováni a dle doslechu
má k jmenování jich dojíti až po zasedání če-
ského sněmu, tedy v červnu, ne-li dokonce
v červenci. Tak šetří stát na těchto nejnižších
služebníeích justice, připraviv je o jejich za-
sloužené služné již za měsíce duben a květen
a pravděpodobně snad i červen a červenec!
Než k tomu přistupuje nyní ještě jiná
okolnost.
Při posledním jmenování adjunktů v Če-
chách přišli totiž Němci k poznání, že nedostávé
se jim německého soudcovského dorostu —
patrně skvělé (l) vyhlídky stavu soudcovskéh
v Čechách Němce přiliš nevábily — a k jejich
novinářské proklamaci vstoupili a přestoupil
skutečně v poslední době četní němečtí právníe-
do služby justiční v Čechách, naplnivše takto
počet právních praktikantů německé národnosi
asi na 40.
Dle názoru německých časopisů a v jejic
intencích na vládu německými poslanci vede-
ného terroru mohlo by prý dosavadnímu nedo-
statku německého soudcovského úřadnictva
brevi manu býti odpomoženo tím, že by všichn
němečtí praktikanti aspoň s praxi šestineděln
při nastávajícím jmenování auskultantův byl
auskultováni.
Körbrův
Němec
Čechy
14
article
Jaký význam by mělo pro české právní
praktikanty vyhovění tomuto požadavku německé
strany se strany vlády, plyne z toho, že nyn
jest v Čechách přes 60 právních praktikantů se
služební dobou nejméně přes 20 měsíců a mez
těmito jest pouze asi 8 německé národnosti
kdežto praxe ostatních německých právníeh
praktikantů jest ponejvíce pouze praxí několik
nedělní.
Nevěříme sice, že by smysl pro právo
spravedlnost u vlády Gautschovy tak hluboce po-
klesl — aby tato pod nátlakem německých po-
slanců propůjčila se k bezpráví tak křiklavému
k němuž ani vláda Körbrova při jmenování aus-
kultantův se neodhodlala, než zkušenosti z po
sledních let nutí nás i tu k opatrnosti.
I vyzýváme proto snažně veškeré české po
slance bez rozdílu stran, aby v zájmu če-
ské a jejich vlastní věci, zájmů če-
ských právních praktikantů s
ujali a kdyby vláda snad vešker -
mu pojmu spravedlnosti a sluš-
nosti se příčícímu požadavku
Něrnů, byť i jen částečně vyhovět
chtěla, rázně se proti tomu opřeli.
Gautschův
Čechy
15
article
Jde tu o princip, jehož prolomení mohlo by mit
v budoucnosti dalekosáhlé následky; či mohl
by budoucně český právník vstoupiti do služby
seudní v Čechách s vyhlídkou, že stane se jed-
nou také placeným jejím úřadníkem jen až tu
nebude nijakého německého kompetenta?
K ochraně právních praktikantů aspoň do
jisté míry sloužiti má cís. nařízení z 10. října
1854 č. 262 ř. z., ale jak šetří se ho v praxi?
Dle § 1. cit. nařízení mají ti, kdo auskul-
tanty u soudu ustanoveni býti si přejí, podrobit
se předběžné praxi na zkoušku, jež má trvati
nejméně 6 neděl a nejdéle 3 měsíce, po kteréžto
teprve, pakli zkouška ta příznivě pro ně vy-
V drobném prodejle
ranní čícle o sobě . . . za g
odpol edlní
. . . za 2l
Ve filialkách na venkovš
20h
ranní číslo. . . . .
oůpolední . . . . . . . . 3b
Inseráty
platí se hotově napřed
Fřelplacení a inserty přijímá sdminš
strace v Mariauské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakce
*tiskárna a expedica „Národnich Listů-
Rukopisy se novracsji.
Čechy
Mariauský ulice
16
article
padne, ku přísaze jako c. k. úřadníci připuštěn
býti mají.
Z ustanovení toho plyne, že právní prakti-
kanti nejdéle po Bměsíční praxi mají buď býti
auskultováni, nebo, neosvědčí-li se, ze služby
býti propuštěni. V praxi však šetří se ustanovení
toho jenom potud, že právní praktikanti mohou
po šestinedělní praxi podati žádost za auskulto-
vání, kdežto ustanovení o nejdelší zkušební době
so ignoruje; tak na př. jest nyní nejméně na 150
právních praktikantů s praxí delší než 3měsíční
a jak již uvedeno, přes 60 s praxí od 20
de 26 měsíců. Nebyl-li tedy právní praktikant
po 3měsíční praxi propuštěn, uznáno tím mlčky,
že zkušební praxe pro něho dobře dopadla a lze
jej pak propustiti jen z důvodů, v § 17. organis.
zákona uvedených. Propouštění takových práv-
ních praktikantů bez udání důvodu, jest stejně
nesprávným jako je nesprávným názor, jakoby
pro jmenování auskultantův nebyla rozhodná
doba vstoupení do praxe soudní, poněvadž prý
není statusu práv. praktikantů; opak tohoto
plyne z min. nař. z 15. srpna 1897 č. 192 ř. z.
a i kdyby žádného zákonného ustanovení nebylo.
jest přece jistě požadavkem slušnosti a spra-
vedlnosti, aby jmenování dálo se, ne dle libo-
vůle, nýbrž dle délky doby služební.
17
article
Ukládati ovšem právnímu praktikanto i
hned od doby vstupu jeho do služby vykoná-
vání celé řady praci manipulačních a koncept-
ních, k jichž obstarávání by jinak stát musil vy-
držovati celé legie placených úřadníků manipu-
lačních a konceptních, a to za měsíční paušální
odměnu, záležející bud z naturalií (několik péra
několik archů papíru), neb z jejich peněžitého
ekvivalentu per 21 kr. r. č. čili 42 h nové měn
rak. a obšťastniti jej po 2leté jeho bezplatné
službě, pakli zatím od soudu neuteče nebo hlady
nezemře, nadějí, že až tomu politické poměry do-
velí, bude buď vyhozen neb jmenován bezplat-
ným c. k. auskultantem — to ovšem správa
státní dosud dovede!
Bezplatná místa auskultantská budou přece
v dohledné budoucnosti zrušena, vždyť vláda
ku požadavku auskultantův, svého času čině-
nému, by veškerá místa auskultantská byla ad-
jutována, projevila neobyčejnou ochotu, ne však,
jak bylo v intencích žadatelů, adjutováním míst.
dosud neadjutovaných, nýbrž hozky lacíno zru-
šivši hned z dosavadních 25 těchto míst nead
jutovaných deset a ponechávajíc zbytek zrušen
v době nejblížší — vlk se nasytí, koza zůstane
celá a státní správa ušetří tak ještě paušál mě-
síčně 2 K 10 h, jenž neadjutovaným auskultan-
tům příslušel!
Několik těchto stručných, více než pravdi
vých rysů postačí zajisté i laikovi, aby si učinil
jasný obraz o záviděníhodných poměrech soud-
covského dorostu a to v době, kdy dle všeobec-
ného názoru jsou prý u justicc vyhlídky!
Což není a nebude z téhle siluace vý-
chodu, což známý výrok zesnulého presidenta
zemského soudu dra. Pallyho, že za nynějších,
v justici panujících poměrů, je obtížnějším státi
se auskultantem než presidentem zemského
soudu, musil nabýti, bohužel, až přílišné prav-
divosti?
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. května. (Neúspěch po-
slání Andrássyova. Koaliční „homo
publicus“ hr. Jul. Andrássy byl panovníkem
přijat dnes o 11. hod. dopol. ve slyšení, jež
trvalo tři čtvrti hodiny. Ilr. Andrássy rozvinul
dle usnesení výkonného výboru koaliční pro-
gram, na jehož základě bylo by možno ustaviti
nový kabinet z řad nynější sněmovní většiny.
Panovník vyslechl, jak sděluje úřadní tisková
kancelář, milostivě přednášku Andrássyovu, ale
v celku nelze zaz namenati ni j a k é ho
Jula
Andrássy
Andrássyův
Praha
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobě minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác
Heller.
V době přechodné.
doktor
Heller
20
article
Žádné sankvinické naděje. — Jme no-
viní mimořádných členů, jimiž stálá
Hžská rada byla rozmnožena. — Ni kdo
tČechů. — Statistika celé říšské rady.
— Kleří maďarští předáci jmenován
odmítli. — Veřejnost měla býti vylou
čena. — Jednací řád pro sesílenou říš-
skou radu. — První ústup vlády. — Za-
sedací síň. — Zahájení sesílené říšsk
řady. — Formule přísahy. — Právn
ohražení Maďarův. — Začátek politi-
tkého souboje mezi korunou a Maďary.)
Svolání rozšířené říšské rady nevzbudilo nikde
vRakousku přílišných nadějí, nejméně snad u nás.
laké naděje mohly se také vázati k poradnímu
shoru, jehož členové nebyli obyvatelstvem zvo-
lení a jenž nebyl nadán ani právem iniciativy
čili vlastního počinu ani žádnou mocí usnášecí?
Kromě toho nedělo se po úřadním vyhlášení
eíssřekého rozhodnutí dlouho nic, tak že se
zdálo, jakoby věc zase měla usnouti. Patent
vlizení sesilené říšské rady vydán byl dne
5. března a úřadní »Wiener Zeilung« uveřej.
la teprv dne 1. května jmenování doživot-
nith mimořádných, jakož i dočasný ch
nnřádných říšských radů. (Tito dočasní řiššti
ndvé měli býti zvoleni, to jest k jmenování cí-
saři ponavržení zemskými zastupitelstvy, kterých
sle dosud nebylo, pročež jmenování po návrhu
vlidy elsař sám vykonal.) Doživotních mimořád-
ných řišských radů jmenováno tu 9, mezi nimi
knížata Jan Adolf Schwarzenberg, Vine. Karel
Auersperg a Frant. Liechtenstcin; dočasných
jmenováno 38, mezi nimi: za králov stv
české Jindřich Jaroslav hrabě Clam - M ar-
tinie, Albert hrabě Nostit z-Rhinek a pre-
sident liberecké obchodní komory Gustav
Trenkler: za markrabství morav
ské Jití hrabě Stockau a továrník Filip
Maďarův
Maďar
Wiener Zeilung
Jan
Adolf
Schwarzenberg
Auersperg
František
Jindřich Jaroslav hrabě
Albert
Nostit
Trenkler
Stockau
Filip
M ar
21
article
Sehoeller; za vévodství slezské
dr. František Hein, náměstek purkmistrůvv
Opavě; za království uherské Jan hr.
Barkoczy, bar. Josef Eöt vö š, Mikuláš bar.
Vay, Jiři šlechtic Majláth, Pavel Som-
sich a purkmistr z Velkého Varadu Eugen
Toverczer; za království chorvats ke
a slavonské Josef Jiří Strossmayer,
biskup v Dakovu a Ambrož Vraniczany
rylíř Dobrinovič atd.
Z českých národních politiků a učeneů ne-
byl ani do sesílené řišské rady povolán nikdo.
Jinak udávaly německé časopisy tuto statistiku
celé říšské rady: a) dle národnostit
11 Maďarů, 18 Slovanů a Rumunů (Slovanya
Rumuny počítaly dohromady, aby nebilo do oči.
jak malinko skutečných Slovanů, Poláků, Cho-
vatů a Srbů, do říšské rady bylo povoláno),
25 Němců a 5 Vlachů; b) dle stav
36 šlechticů a 23 občanských (k občanským
řišským radům počítáni všichni, kteři šlechtictví
nedávno teprv obdrželi, připočetli-li se tito
k šlechticům, sestávala říšská rada z 49 slech-
liců a 10 občanů); e) dle povolání bylo
10 skutečných úřadníků a 3 zúřadníci bývali,
6 vojáků a 21 statkářů (když se k těmt
statkářům připočetli také členové a majitelě
statků, kteří v jiných stavech uvedeni byli, za
sedalo v říšské radé 38 velkých statkářů), 4 ka.
tolictí a 2 řecko-sjednocení duchovní, 5 obchod
níků a průmyslniků a posléz 5 praktickýel
právníků a obecních starostů.
doktor
Hein
Jan
Barkocza
Eöt
bar
Pavel Som
Toverczer
Strossmayer
Ambrož Vraniczana
Maďar
Slovan
Rumun
Polák
Srba
Němec
Opava
5 Vlach
Dakov
22
article
Císařem jmenovaní maďarští pře
dáci začali ihned, jak o svém jmenování uvě-
doměni byli, uvažovati, mají-li do říšské rady
vstoupit čili nic; zprávy v časopisech o tom
ustavičně se měnily, až posléz definitivně v zná-
most vešlo, že bar. Mikuláš Vay, baron Eötvos
a Pavel Somsich hodnost řišských radů odmitli.
Na jich místa jmenováni pak elsařem hr. Jire
Andrássy, hrab. Ant. Szěchen a titulární biskup
Korizmits, kanovník ve Vesprimu. — Z fakta,
že císařem povolaní maďaršti politikové teprve
po dlouhém uvažování se odhodlali do rozšířené
řišské rady vstoupiti, soudilo se mezi čtenáři
novin, že Madaři s lím, co národům rakouským
patentem ze dne 5. března 1860 uštědřeno
bylo, nikterak se nespokojí a že rozšířené řiš-
ské rady použijí k pokusu, aby práva svého
národa a tedy také práva rakouských národý
vůbec rozšířili a tato téměř jistá předtucha za-
čala vzbuzovati k rozšířené říšské radě ne-li dů-
věru, aspoň jakýsi zájem, aspoň v té části obe-
censtva, kteráž si byla z události let 1848
1849 zachovala jakýsi vítr pro možné politické
události.
V předtuše, že rozšířená říšská rada přiro-
zeným tlakem okolnosti úkol svůj rozšíři a přes
všechnu vládní ostražitost z mezí svojí kompe
tence vybočí, začal vídeňský tisk hned počátkem
května žádat, aby říšská rada rokovala veřejné.
to jest aby ne-li obecenstvo vůbec, aspoň zá-
stupcové veřejného tisku do jejích schůz
měli přístup. To však příčilo se docela zámě-
rům vlády, kleráž si přála, aby veřejnost z
jednání říšské rady docela byla vyloučena a aby
president jenom dle svého uznání o debatách
na veřejnost dával delší nebo kratší zprávy
Bylo tedy každému jasno, že všechno, nejenom
co na říšské radě se bude smět mluvit, navr-
hovat a usnášet, nýbrž i co tam na veřejnos
se bude smět dávat, závisí na liberálnosti pre
sidentově.
Vay
Eötvos
Pavel Somsich
Jire Andrássy
Korizmits
Madar
23
article
Když před samým téměř zahájením sesí
lené říšské rady známým se stal jednací řád.
jenž pro ni byl sestaven, sklesly naděje v obo-
jím ohledu na nejmenší míru, avšak onyse
záhy opět povznesly. Obsahovalť jednae
řád sesílené říšské rady tato základn
a zásadní ustanovení: Schůze konají se bez
ohledu na počet přítomných členů. Písemná
prohlášení nesmějí se ani ve schůzi ani pon
předčitat a do protokolu dávat. Většina můžese
usnášeli o konci rozpravy, i když jsou ještě
zapsáni řečníci. President může každému mluv-
čímu (»Stimmführer«) pro nepříslušné nebo o
věci odehylné výroky slovo odníti.
Žádný člen říšské rady není opráv-
něn obsah porad jakýmkoli způso-
bem na veřejnost dávat; avšak presi-
dent bude výsledky porad úřadním věstníkem
vyhlašovat (8 22). Každý řišský rada má dle
24
article
svého svobodného přesvědčení, pravdivě a přímo
bez ohledu na chválu nebo hanu mínění své
pronášet a hlasovat. Říšští radové s lož
slib, že budou jednací řád z ac ho-
vávat.. . Další ustanovení týkala se steno-
grafů, protokolů atd.
Ustanovení paragrafu 22. způsobilo u všec
téměř členů sesilené říšské rady pochopitelné
pohoršení a hlavní osobnosti nového poradního
sboru vznesly na ně důtklivou slížnost nejenom
u členů vlády, nýbrž také a snad zvláště u pre-
sidenta stálě říšské rady arcivévody Rainera
tu dán jim ústní výklad onoho paragr fu v ten
smysl, že se zákaz uveřejňování týče jenom
»veřejných písemných projevů«, ale nikoli sou-
kromých hovorů a sdělení, jež by členové řišské
rady někomu činili. Také proti uslanovení, že
řiššti radové jsou povinni složiti slib na jednaci
řád, vznesen co možná důtklivý protest a doel-
leno, že příslušný odstavec z formule slibovn
vypuštěn. To byl první, vynucen
ústup vlády ještě před zahájením
sesílené říšské rady.
Před samým zahájením oznámeno úřadním
věstníkem, že jmenováni byli místopředsedy se-
sílené rady hrabě Albert Nostiiz-Rhinek a La-
dislav Szögyény. Presidentem zůstal arcivévoda
Rainer.
Rainer
Albert Nostiiz
Rhinek
25
article
Zahájení sesílené říšské rady
položeno na den 31. května. Zasedací štř
upravena v budově dolnorakouského místodr-
žitelství. Pět řad lavic po 63 křeslových místech
potažených černou lesklou koží, prostíralo s
daleko přes polovici sálu. Řady křesel sestaveny
amfitheatrálně a každý člen měl před sebou pult.
Naproti sedadlům pro říšské rady stála na vy-
výšené estrádě křesla se stoly pro presidenta
oba místopředsedy. Na pravo odtud seřaděna
křesla pro arcivévody a na levo pro ministry
Před presidentovým stolem, o něco níže, stál
stolek pro zpravodaje, na pravo a na lev
odtud byly zeleným suknem potažené »psací la
vice« a přímo před těmi, dole, dva stoly, každý
pro dva stenografy.
Před zahájením sesílené říšské rady byly
ve dvorní kapli slavné bohoslužby, jež celebro-
val kardinál Rauscher. Při východu z kostela
obdržel každý říšský rada vstupenku a plán za-
sedací síně s řadami sedadel a vykázanými
místy. Po vstupu do dvorany zaujali arcivévo-
dové, kardinálové a ministři místa dle pořadu
svých hodností, ostatní členové řišské rady dle
abecedy. Přitomní byli v uniformách tajných
radů, generálů a v pestrých uniformách zem-
ských stavů, občanšti členové ve fracích, Ma-
daři v národním kroji. Sesilená říšská rada byla
zahájena řečí presidenta arcivévody. Rainera,
jenž uvílav shromážděné, poukázal na důležité
úkoly říšské rady, zejmena na správné sestavem
rozpočtu. Na to skládali členové přísahu.
Rauscher
Rainer
Ma
26
article
Přísežná formule zněla taklo: Uči-
níte přísahu bohu všemohoucímu a slibite na
svoji čest i věrnost, že nejjasnějšímu, nejvelmož-
nějšímu knížeti a pánu, Františku Josefovi I. ,
z boží milosti cisaři rakouskému, králi uherské-
mu a českému atd. atd., našemu nejmilostivěj-
šímu pánu, nezlomnou věrnost zachováte, že
budele při všech poradách jenom blaho říše na
zřeteli miti a svůj, nejvyšší důvěrou vám svě-
řený hlas, v sesílené řišské radě dávati jenom
dle nejlepšího vlastního uznání a přesvědčení,
vzdálen všelikého cizího vlivu. Také slibite co
nejslavněji, že budete předpisů jednacího řádu
věrně šetřiti.« (Závěrečná věta o jednacím řádu,
jak již sděleno, odpadla.) Říšští radové zvolalí
každý, když jménem byl vyvolán : »Tak mi
pomoziž bůh !«.
Italům, kteři (prý) německy nerozuměl,
přečtena přisežná formule italsky.
Hned v první zahajovací schůzi stalo se
zjevným, že budou trumfem celé sesí-
lené říšské rady — Maďaři. Jejich
mluvčí vstoupili hned prvního dne, hned v prv-
ním slavnostním okamžiku, do arény v plné le-
sklé zbroji, elegantní sice a ohebné, ale — jak
vidno bylo — silné a pevně skuté,
Když byli totiž mimořádní řiššti ra-
dové slib složili a předsedající arcivévoda dru-
hou čásť zahajovací řeči pronesl, přihlásils
bůh
Italos
Maďar
Uč
František Josef I