ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 11401e00-78e9-11dc-b393-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 27, person 76, work 2, org 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 142.
4 article
Fa ranní a odpol. listy přudelácí sus v Praze v aduinistrani n něel nilní leta . . . . 6 K — s dvoji denáškoa nl ku . . . . 7 K 50 a ně . . . . . . 2 K 30h Poštou: a nsesíe nki. . : 9 K oc s dvojí zlsilkou a nřsl L. Z Petrohradu, 24. května. 8.38 hod. večer. (Pův. tel. zvl. zprav. »Nár. Listů«.) Generální štáb nemá, jak se zdá. přesných informací o pravděpodob- ných disposicích japonských v Gund- šulinu. Zdá se ale věřiti v obkličujíeí vzdálené pohyby Japonců po území mougolském. Jinak Japonci stahují wvé voje na jih a opustili stanii Čantafu i vesnici Niančenzi. Puma vržená v Sjedlici proti ná- řelníku policejnímu (viz zprávu o tomt Mlentátu, jakož i o pumovém útoku v Baku na jiné straně. Pozn. red.), budí zde obavy, ře zahájena jest tím nová serie attentátů. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.)
Japonec Niančenzi Praha Petrohrad Bak
5 article Rozbito!
Rozbito! Zaznamenáváme pouhou episodu o drama- fieké krisi uhersko-rakouské, či událost velkého bislorického významu, když podtrhujeme datum 24. května 1905 a dokládáme: Toho dne o po- kdnách dlel ve vídeňském dvorním hradě vy- slanec spojené maďarské opposice, která má t dsby většinu v národě i ve sněmovně uherské hrabě Julius Andrássy na slyšení u c nle a krále uherského, jenž jej pozval k sobě, y mu blíže vyložil vojenské poža- tavky Maďarův složené v adresse sněmu uherského. Když se tak stalo a hr. An- dtássy vyložil panovníkovi, že spojená opposičn rělšina sněmu uherského nezvratne setrvává na svém starém společ- ném programu, požadujíc pro uher- skou čásť společného vojska uher- ské odznaky a místo němčiny ma- darštinu jako řeč úřadní a velie — tu odpověděl mocnář: »Ve vě- cech vojenských nepovolím již pranie!« a setrval na tom svém abso- lutně zamítavém stanovisku až do konce tak pevně, že Andrássyovi se nepodařilo mysl krá- lovu jinak obrátit, nýbrž po necelé hodině opouštěl císařský hrad s nepoři- zenou, rozmrzen a zarmoucen, že poslání jeho nadobro ztroskotalo a že spor mezi ko- runou a Uhry tímto zmařeným pokusem o do- hodu povážlivě se přiostří a prohloubí. — —
Julius Andrássy Maďarův Uhry
6 article
Ano, toť veliká událost dneška: Říšským ministrem financí bar. Burianem z rozkazu mocnářova před týdnem zahájené po- sledsi vyjednávání koruny s opposiční většinou midsrskou — k němuž upínalo se tolik zele- tích nadějí v tisku německém, kolik obav v kruzích starorakouských — jest rozbito szmařeno a nikdo dnes neví, kam nyní z dráhy smíru vyšinuté kole dějův rakouskouherských poletí. Kterak se v kruzích německých dua- listů a bursiánů vídeňských do poslední chvíle ješté toužilo p zdaru dnešní audience András sy- ovy u císaře a krále, viděti drasticky z dopisu z Vídně psaného 22. t. m. do Berlína hmnímu »Börsen-Courieru «: »Konečně, konečně, otvírá se vyhlídka na uzavření míru mezi korunou a zvolenci maďar- ského lidu« — doufal a plesal dopisovatel . . »Pevností Maďarův obměkčen vy- vyslal panovník svého parlamentáře barona Buriana do Pešti, aby vyjevil ústně Ma- dnrům panovnikovu odpověď na jich adressu,
Burian Maďarův Vídeň Berlín Pešť Ma BörsenCourier
7 article
Baron Burian byl zmocněn sdělit vůdcům spojené opposiční většiny, že král jest ochoten zvoliti si uherské ministerstvo z její řad, pakliže jen vůdci koalice svůj program, v adrese formulovaný, blíže králi vysvětli a označi muže, kterého by si přáli mít předsedou ministerstva. Na to koalice maďarská po důkladných poradách přesně vytkla nejmenší míru svých požadavkův a označila jednomyslně hraběte Julia Andrássye za muže své důvěry. Hrabě Julius Andrássy předloží nyní koruně pozměněný program, na základě jehož by za plného souhlasu všech čtyh skupin koalice byl hotov sestaviti nové minister- stvo uherské, načež mu navzájem mocnát oznámí krajní míru ústupkův, k jakým by ko- runa byla svolna. Po všem, co se proslýchá, nalezlo by se východisko z obtíží vojenske otázky — a o tu zvláště jde — v tom směru, že by koruna povolila zavedení maďar- štiny jako plukovní řeči u sborů uher- ských, začež by navzájem koalice upustila o požadavku po maďarském velení.«
Baron Burian Andrássy Julius Andrássy
8 article
Tak snadným a blízkým představovali s do včíra němečtí politikové rozřešení krise uhersko-rakouské. A jak po takovém srovnání toužili, jak Maďarům úspěchu přáli, viděti z dal- šího znění vídeňského dopisu v berlínském bur- sovním listu: »Bylo by událostí velkou a ra- dostně vitanou, kdyby se poslání hraběte An- drássye zdařilo a tak Uhry po dlouholetých bouřích opět se navrátily k zdatné práci a ho- spodářskému zmohutnění Rozšafná povaha hra- běte Julia Andrássye zajisté jest zárukou osvědčí-li se král —— jak vše tomu na- svědčuje — povolným, že věci hladces vyřídí . .. Všechen obdiv starému panovníku, jenž věru velice musil sebe přemáhat, aby aspoň zásadně schválil prinčipy v adresse uherské projevené. Jaká propasť mezi proslulým armád- ním rozkazem chlopským a mezi z ákladnou, na níž se dnes děje vyjednávání o smír mezi korunou a národem maďarským!! A tak v rakouské polovině říše panuje nyní vnitřn mír! Český sněm pracuje a ve vídeňském rajchsráté Čechové dopustili bohdá hodně dlou- hému příměří. Kdož by se toho byl před rokem nadál !« —
Maďar Ana Uher Andrássy Čecho
9 article
Tak si liboval a do Berlína zvěstoval ještě předevčírem tlumočník vídeňských kruhů bur sovních. — A dnes — rázem všechno v troskách — po míru v Uhrách — jako ... v Čech á ch Zprávy peštské zvěstují, že tam neúspěšný vý sledek audience Andrássyovy v kruzích většiný sněmovní působí dojmem přímo omračným tak že v rozhorčené opposici ozývají se hlasové. volající po nejostřejší formě ústavního odporu t. j. po odepření všech povinných platů a při- spěvku Uher na společné vojsko, na společnou diplomacii i na starý společný státní dluh, o sněmovním povolení rekrutův a nových úvěrů na vojenské výzbroje ani nemluvě. A Maďaři ve věcech berních a finančních — jak historie učí — nerozumi vůči Vídni žertům! Provedli jí pěkný »passivní odpor« ne jen za Josefa II., ale i za Schmerlinga . .. Dnes pak jsou neskonale lépe vyzbrojeni vůči Vídni, než kdy v minulosti před tím. Ústava uherská nemá žádného § 14., mocí kterého by v případě odporu sněmu uherského směla vláda pouhým nařízením krá- lovským ukiádat a vymáhat daně, nebo nařizovat odvod rekrutův. Tolikéž není žádné moci, která by mohla Uhry donutit, aby odvá- děly povinný svůj příspěvek na společné vojsko a diplomacii, kdyby sněm uherský odepřel vy- slati deputaci kvotovou k ujednání další oba- polné kvoty. Rovněž nelze jim po zákonech
Maďar Josef II Schmerling Uher Berlín Uhry Čechy Vídeň
10 article
platných zabránit, aby neobnovili celní a obchodní jednoty s Cislajtanií, nýbrž ohradil své hranice proti ní jako proti ostatní cizině svým vlastním uherským tarifem cel ním, jaký právě již také Košut sně- movně uherské navrhujel A co takto krise uhersko-rakouská netuše- nou měrou se zhoršila, bortí se neméně pováž- livě smiřovací politika vlády vídeňské v Če- chách. Na místě nálady snášenlivé a smírné vjela do celého zdejšího tábora — kdož ví, čí návodem, ale vskutku jako na povel hotová všeněmecká zpupnosta pohoršlivá, chauvinistická roz- drážděnost, která den za dnem podniká na sněmu českém i mimo sněm všechno, aby roz- jitřovala staré rány a budila nové hněvy sváry, rozsévajíc jed záští národního v německý lid proti nám křivými žalobami, podezřiváním osočováním našich úmyslů, našich snah národ- ních a všeho, coža našeho jest. Jest methoda v tom štváčském díle Malych, Bachmannův společníků; pánové nechtějí míru, nýbrž válce.
Košut Malych Bachmannův
11 article
Vděk této náladě v táboře německém, vděk tomu »prostředí, jaké pánové způsobili celým svým vystupováním od chebských protestů prol jazyku českému až do svého sněmovního návrhu na rozdělení samosprávy zemské od okresův až po zemský výbor: vděk těm jízli- vým interpellacím, neštiticím se ani solopního udávání — trafik na Král. Vinohradech pro české jejich nápisy »C. k. tabák« místo » K. k. Tabak« — vděk této celé, rovně mizerně jako výmluvné štvanici a útočnosti proti nám, jest po veškeré naději na nějakou dohodu česko- německou za tohoto zasedání sněmu českého veta, a celý plán vlády Gautschovy jest, nel na dobro již zmařen, tedy na jisto odsunut do nedozírné, mlhavě nejisté dálky. — Rozmrzen opouští Andrassy Vídeň, roz- mrzen odjede z ní tolikéž pan baron Gautsch do lázní; také jemu se urovnání dráhy ne- zdařilo, také jeho plány se zhatily a panuje-l v Uhrách chaos — co lepšího panuje v Cis lajfanii?
Král Gautschův Gautsch Vinohrady Tabaco Vídeň Uhry
12 article
Na kom stát šetří? (Přispěvek k seznání poměrů stavu soudcovskéh v Čechách.) Koncem března b. r. jmenováno bylo pro obvod vrehního zemského soudu v království českém 108 adjunktů, z nichž větší počet jme- nován extra statum. Tím mělo jaksi českým soúdcovským úřadníkům dostati se satisfakce za přikoří na nich za vlády Körbrovy soustavně páchaná a měla být zároveň projevena dobrá vůle vlády Gautschovy k českému národu — byloť náhodou mezi jmenovanými adjunkty pouze 9 německé národnosti, poněvadž více zkoušených německých auskultantův té doby vůbe nebylo. Tento »present« českému národu nesmí však přijíti státní pokladně příliš draho, náklad vzešlý státní pokladně jmenováním adjunktů extra statum zamýšlí prý totiž táž aspoň čá- stečně hraditi sobě neobsazením proti všem dosavadním zvyklostem tolika míst auskuliant ských, kolik adjunktů extra statum bylo jme- nováno udávajíe jako důvod zamýšleného pře- kvapení svého soudcovského dorostu, že adjunkti extra statum jmenovaní jsou vlastně auskultant s dosavadními adjuty na plat IX. hodnostn třídy jen doplněnými. Jmenováním většího počtu adjunktů nikte- rak by ovšem nebylo pomuženo nejhůře nyní na tom jsoucím právním praktikantům, vždye
Gautschův Čechy
13 article
při zamýšleném vládou úplném zrušení bezplat ných auskultantských míst došlo by tout cestou auskultování jen asi 40 právních prakti kantů. Avšak i tyto snaží se vláda o jejich dávno zasloužilou, žebráckou mzdu zkrátiti tím,ž jmenování jich bezdůvodně protahuje, by služné jejich, dávno jim již patřici, ještě za nějak ten měsíc mohla sobě shrábnouti státní po- kladna. Kdežlo v dřivější době i za nepříznivé nám vlády Körbrovy jmenování auskultantův dálo se v několika dnech po jmenování adjunktů uplynuly nyní od tohoto téměř již 2 měsíce. aniž auskultanti byli jmenováni a dle doslechu má k jmenování jich dojíti až po zasedání če- ského sněmu, tedy v červnu, ne-li dokonce v červenci. Tak šetří stát na těchto nejnižších služebníeích justice, připraviv je o jejich za- sloužené služné již za měsíce duben a květen a pravděpodobně snad i červen a červenec! Než k tomu přistupuje nyní ještě jiná okolnost. Při posledním jmenování adjunktů v Če- chách přišli totiž Němci k poznání, že nedostávé se jim německého soudcovského dorostu — patrně skvělé (l) vyhlídky stavu soudcovskéh v Čechách Němce přiliš nevábily — a k jejich novinářské proklamaci vstoupili a přestoupil skutečně v poslední době četní němečtí právníe- do služby justiční v Čechách, naplnivše takto počet právních praktikantů německé národnosi asi na 40. Dle názoru německých časopisů a v jejic intencích na vládu německými poslanci vede- ného terroru mohlo by prý dosavadnímu nedo- statku německého soudcovského úřadnictva brevi manu býti odpomoženo tím, že by všichn němečtí praktikanti aspoň s praxi šestineděln při nastávajícím jmenování auskultantův byl auskultováni.
Körbrův Němec Čechy
14 article
Jaký význam by mělo pro české právní praktikanty vyhovění tomuto požadavku německé strany se strany vlády, plyne z toho, že nyn jest v Čechách přes 60 právních praktikantů se služební dobou nejméně přes 20 měsíců a mez těmito jest pouze asi 8 německé národnosti kdežto praxe ostatních německých právníeh praktikantů jest ponejvíce pouze praxí několik nedělní. Nevěříme sice, že by smysl pro právo spravedlnost u vlády Gautschovy tak hluboce po- klesl — aby tato pod nátlakem německých po- slanců propůjčila se k bezpráví tak křiklavému k němuž ani vláda Körbrova při jmenování aus- kultantův se neodhodlala, než zkušenosti z po sledních let nutí nás i tu k opatrnosti. I vyzýváme proto snažně veškeré české po slance bez rozdílu stran, aby v zájmu če- ské a jejich vlastní věci, zájmů če- ských právních praktikantů s ujali a kdyby vláda snad vešker - mu pojmu spravedlnosti a sluš- nosti se příčícímu požadavku Něrnů, byť i jen částečně vyhovět chtěla, rázně se proti tomu opřeli.
Gautschův Čechy
15 article
Jde tu o princip, jehož prolomení mohlo by mit v budoucnosti dalekosáhlé následky; či mohl by budoucně český právník vstoupiti do služby seudní v Čechách s vyhlídkou, že stane se jed- nou také placeným jejím úřadníkem jen až tu nebude nijakého německého kompetenta? K ochraně právních praktikantů aspoň do jisté míry sloužiti má cís. nařízení z 10. října 1854 č. 262 ř. z., ale jak šetří se ho v praxi? Dle § 1. cit. nařízení mají ti, kdo auskul- tanty u soudu ustanoveni býti si přejí, podrobit se předběžné praxi na zkoušku, jež má trvati nejméně 6 neděl a nejdéle 3 měsíce, po kteréžto teprve, pakli zkouška ta příznivě pro ně vy- V drobném prodejle ranní čícle o sobě . . . za g odpol edlní . . . za 2l Ve filialkách na venkovš 20h ranní číslo. . . . . oůpolední . . . . . . . . 3b Inseráty platí se hotově napřed Fřelplacení a inserty přijímá sdminš strace v Mariauské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakce *tiskárna a expedica „Národnich Listů- Rukopisy se novracsji.
Čechy Mariauský ulice
16 article
padne, ku přísaze jako c. k. úřadníci připuštěn býti mají. Z ustanovení toho plyne, že právní prakti- kanti nejdéle po Bměsíční praxi mají buď býti auskultováni, nebo, neosvědčí-li se, ze služby býti propuštěni. V praxi však šetří se ustanovení toho jenom potud, že právní praktikanti mohou po šestinedělní praxi podati žádost za auskulto- vání, kdežto ustanovení o nejdelší zkušební době so ignoruje; tak na př. jest nyní nejméně na 150 právních praktikantů s praxí delší než 3měsíční a jak již uvedeno, přes 60 s praxí od 20 de 26 měsíců. Nebyl-li tedy právní praktikant po 3měsíční praxi propuštěn, uznáno tím mlčky, že zkušební praxe pro něho dobře dopadla a lze jej pak propustiti jen z důvodů, v § 17. organis. zákona uvedených. Propouštění takových práv- ních praktikantů bez udání důvodu, jest stejně nesprávným jako je nesprávným názor, jakoby pro jmenování auskultantův nebyla rozhodná doba vstoupení do praxe soudní, poněvadž prý není statusu práv. praktikantů; opak tohoto plyne z min. nař. z 15. srpna 1897 č. 192 ř. z. a i kdyby žádného zákonného ustanovení nebylo. jest přece jistě požadavkem slušnosti a spra- vedlnosti, aby jmenování dálo se, ne dle libo- vůle, nýbrž dle délky doby služební.
17 article
Ukládati ovšem právnímu praktikanto i hned od doby vstupu jeho do služby vykoná- vání celé řady praci manipulačních a koncept- ních, k jichž obstarávání by jinak stát musil vy- držovati celé legie placených úřadníků manipu- lačních a konceptních, a to za měsíční paušální odměnu, záležející bud z naturalií (několik péra několik archů papíru), neb z jejich peněžitého ekvivalentu per 21 kr. r. č. čili 42 h nové měn rak. a obšťastniti jej po 2leté jeho bezplatné službě, pakli zatím od soudu neuteče nebo hlady nezemře, nadějí, že až tomu politické poměry do- velí, bude buď vyhozen neb jmenován bezplat- ným c. k. auskultantem — to ovšem správa státní dosud dovede! Bezplatná místa auskultantská budou přece v dohledné budoucnosti zrušena, vždyť vláda ku požadavku auskultantův, svého času čině- nému, by veškerá místa auskultantská byla ad- jutována, projevila neobyčejnou ochotu, ne však, jak bylo v intencích žadatelů, adjutováním míst. dosud neadjutovaných, nýbrž hozky lacíno zru- šivši hned z dosavadních 25 těchto míst nead jutovaných deset a ponechávajíc zbytek zrušen v době nejblížší — vlk se nasytí, koza zůstane celá a státní správa ušetří tak ještě paušál mě- síčně 2 K 10 h, jenž neadjutovaným auskultan- tům příslušel! Několik těchto stručných, více než pravdi vých rysů postačí zajisté i laikovi, aby si učinil jasný obraz o záviděníhodných poměrech soud- covského dorostu a to v době, kdy dle všeobec- ného názoru jsou prý u justicc vyhlídky! Což není a nebude z téhle siluace vý- chodu, což známý výrok zesnulého presidenta zemského soudu dra. Pallyho, že za nynějších, v justici panujících poměrů, je obtížnějším státi se auskultantem než presidentem zemského soudu, musil nabýti, bohužel, až přílišné prav- divosti?
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. května. (Neúspěch po- slání Andrássyova. Koaliční „homo publicus“ hr. Jul. Andrássy byl panovníkem přijat dnes o 11. hod. dopol. ve slyšení, jež trvalo tři čtvrti hodiny. Ilr. Andrássy rozvinul dle usnesení výkonného výboru koaliční pro- gram, na jehož základě bylo by možno ustaviti nový kabinet z řad nynější sněmovní většiny. Panovník vyslechl, jak sděluje úřadní tisková kancelář, milostivě přednášku Andrássyovu, ale v celku nelze zaz namenati ni j a k é ho
Jula Andrássy Andrássyův Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobě minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Heller. V době přechodné.
doktor Heller
20 article
Žádné sankvinické naděje. — Jme no- viní mimořádných členů, jimiž stálá Hžská rada byla rozmnožena. — Ni kdo tČechů. — Statistika celé říšské rady. — Kleří maďarští předáci jmenován odmítli. — Veřejnost měla býti vylou čena. — Jednací řád pro sesílenou říš- skou radu. — První ústup vlády. — Za- sedací síň. — Zahájení sesílené říšsk řady. — Formule přísahy. — Právn ohražení Maďarův. — Začátek politi- tkého souboje mezi korunou a Maďary.) Svolání rozšířené říšské rady nevzbudilo nikde vRakousku přílišných nadějí, nejméně snad u nás. laké naděje mohly se také vázati k poradnímu shoru, jehož členové nebyli obyvatelstvem zvo- lení a jenž nebyl nadán ani právem iniciativy čili vlastního počinu ani žádnou mocí usnášecí? Kromě toho nedělo se po úřadním vyhlášení eíssřekého rozhodnutí dlouho nic, tak že se zdálo, jakoby věc zase měla usnouti. Patent vlizení sesilené říšské rady vydán byl dne 5. března a úřadní »Wiener Zeilung« uveřej. la teprv dne 1. května jmenování doživot- nith mimořádných, jakož i dočasný ch nnřádných říšských radů. (Tito dočasní řiššti ndvé měli býti zvoleni, to jest k jmenování cí- saři ponavržení zemskými zastupitelstvy, kterých sle dosud nebylo, pročež jmenování po návrhu vlidy elsař sám vykonal.) Doživotních mimořád- ných řišských radů jmenováno tu 9, mezi nimi knížata Jan Adolf Schwarzenberg, Vine. Karel Auersperg a Frant. Liechtenstcin; dočasných jmenováno 38, mezi nimi: za králov stv české Jindřich Jaroslav hrabě Clam - M ar- tinie, Albert hrabě Nostit z-Rhinek a pre- sident liberecké obchodní komory Gustav Trenkler: za markrabství morav ské Jití hrabě Stockau a továrník Filip
Maďarův Maďar Wiener Zeilung Jan Adolf Schwarzenberg Auersperg František Jindřich Jaroslav hrabě Albert Nostit Trenkler Stockau Filip M ar
21 article
Sehoeller; za vévodství slezské dr. František Hein, náměstek purkmistrůvv Opavě; za království uherské Jan hr. Barkoczy, bar. Josef Eöt vö š, Mikuláš bar. Vay, Jiři šlechtic Majláth, Pavel Som- sich a purkmistr z Velkého Varadu Eugen Toverczer; za království chorvats ke a slavonské Josef Jiří Strossmayer, biskup v Dakovu a Ambrož Vraniczany rylíř Dobrinovič atd. Z českých národních politiků a učeneů ne- byl ani do sesílené řišské rady povolán nikdo. Jinak udávaly německé časopisy tuto statistiku celé říšské rady: a) dle národnostit 11 Maďarů, 18 Slovanů a Rumunů (Slovanya Rumuny počítaly dohromady, aby nebilo do oči. jak malinko skutečných Slovanů, Poláků, Cho- vatů a Srbů, do říšské rady bylo povoláno), 25 Němců a 5 Vlachů; b) dle stav 36 šlechticů a 23 občanských (k občanským řišským radům počítáni všichni, kteři šlechtictví nedávno teprv obdrželi, připočetli-li se tito k šlechticům, sestávala říšská rada z 49 slech- liců a 10 občanů); e) dle povolání bylo 10 skutečných úřadníků a 3 zúřadníci bývali, 6 vojáků a 21 statkářů (když se k těmt statkářům připočetli také členové a majitelě statků, kteří v jiných stavech uvedeni byli, za sedalo v říšské radé 38 velkých statkářů), 4 ka. tolictí a 2 řecko-sjednocení duchovní, 5 obchod níků a průmyslniků a posléz 5 praktickýel právníků a obecních starostů.
doktor Hein Jan Barkocza Eöt bar Pavel Som Toverczer Strossmayer Ambrož Vraniczana Maďar Slovan Rumun Polák Srba Němec Opava 5 Vlach Dakov
22 article
Císařem jmenovaní maďarští pře dáci začali ihned, jak o svém jmenování uvě- doměni byli, uvažovati, mají-li do říšské rady vstoupit čili nic; zprávy v časopisech o tom ustavičně se měnily, až posléz definitivně v zná- most vešlo, že bar. Mikuláš Vay, baron Eötvos a Pavel Somsich hodnost řišských radů odmitli. Na jich místa jmenováni pak elsařem hr. Jire Andrássy, hrab. Ant. Szěchen a titulární biskup Korizmits, kanovník ve Vesprimu. — Z fakta, že císařem povolaní maďaršti politikové teprve po dlouhém uvažování se odhodlali do rozšířené řišské rady vstoupiti, soudilo se mezi čtenáři novin, že Madaři s lím, co národům rakouským patentem ze dne 5. března 1860 uštědřeno bylo, nikterak se nespokojí a že rozšířené řiš- ské rady použijí k pokusu, aby práva svého národa a tedy také práva rakouských národý vůbec rozšířili a tato téměř jistá předtucha za- čala vzbuzovati k rozšířené říšské radě ne-li dů- věru, aspoň jakýsi zájem, aspoň v té části obe- censtva, kteráž si byla z události let 1848 1849 zachovala jakýsi vítr pro možné politické události. V předtuše, že rozšířená říšská rada přiro- zeným tlakem okolnosti úkol svůj rozšíři a přes všechnu vládní ostražitost z mezí svojí kompe tence vybočí, začal vídeňský tisk hned počátkem května žádat, aby říšská rada rokovala veřejné. to jest aby ne-li obecenstvo vůbec, aspoň zá- stupcové veřejného tisku do jejích schůz měli přístup. To však příčilo se docela zámě- rům vlády, kleráž si přála, aby veřejnost z jednání říšské rady docela byla vyloučena a aby president jenom dle svého uznání o debatách na veřejnost dával delší nebo kratší zprávy Bylo tedy každému jasno, že všechno, nejenom co na říšské radě se bude smět mluvit, navr- hovat a usnášet, nýbrž i co tam na veřejnos se bude smět dávat, závisí na liberálnosti pre sidentově.
Vay Eötvos Pavel Somsich Jire Andrássy Korizmits Madar
23 article
Když před samým téměř zahájením sesí lené říšské rady známým se stal jednací řád. jenž pro ni byl sestaven, sklesly naděje v obo- jím ohledu na nejmenší míru, avšak onyse záhy opět povznesly. Obsahovalť jednae řád sesílené říšské rady tato základn a zásadní ustanovení: Schůze konají se bez ohledu na počet přítomných členů. Písemná prohlášení nesmějí se ani ve schůzi ani pon předčitat a do protokolu dávat. Většina můžese usnášeli o konci rozpravy, i když jsou ještě zapsáni řečníci. President může každému mluv- čímu (»Stimmführer«) pro nepříslušné nebo o věci odehylné výroky slovo odníti. Žádný člen říšské rady není opráv- něn obsah porad jakýmkoli způso- bem na veřejnost dávat; avšak presi- dent bude výsledky porad úřadním věstníkem vyhlašovat (8 22). Každý řišský rada má dle
24 article
svého svobodného přesvědčení, pravdivě a přímo bez ohledu na chválu nebo hanu mínění své pronášet a hlasovat. Říšští radové s lož slib, že budou jednací řád z ac ho- vávat.. . Další ustanovení týkala se steno- grafů, protokolů atd. Ustanovení paragrafu 22. způsobilo u všec téměř členů sesilené říšské rady pochopitelné pohoršení a hlavní osobnosti nového poradního sboru vznesly na ně důtklivou slížnost nejenom u členů vlády, nýbrž také a snad zvláště u pre- sidenta stálě říšské rady arcivévody Rainera tu dán jim ústní výklad onoho paragr fu v ten smysl, že se zákaz uveřejňování týče jenom »veřejných písemných projevů«, ale nikoli sou- kromých hovorů a sdělení, jež by členové řišské rady někomu činili. Také proti uslanovení, že řiššti radové jsou povinni složiti slib na jednaci řád, vznesen co možná důtklivý protest a doel- leno, že příslušný odstavec z formule slibovn vypuštěn. To byl první, vynucen ústup vlády ještě před zahájením sesílené říšské rady. Před samým zahájením oznámeno úřadním věstníkem, že jmenováni byli místopředsedy se- sílené rady hrabě Albert Nostiiz-Rhinek a La- dislav Szögyény. Presidentem zůstal arcivévoda Rainer.
Rainer Albert Nostiiz Rhinek
25 article
Zahájení sesílené říšské rady položeno na den 31. května. Zasedací štř upravena v budově dolnorakouského místodr- žitelství. Pět řad lavic po 63 křeslových místech potažených černou lesklou koží, prostíralo s daleko přes polovici sálu. Řady křesel sestaveny amfitheatrálně a každý člen měl před sebou pult. Naproti sedadlům pro říšské rady stála na vy- výšené estrádě křesla se stoly pro presidenta oba místopředsedy. Na pravo odtud seřaděna křesla pro arcivévody a na levo pro ministry Před presidentovým stolem, o něco níže, stál stolek pro zpravodaje, na pravo a na lev odtud byly zeleným suknem potažené »psací la vice« a přímo před těmi, dole, dva stoly, každý pro dva stenografy. Před zahájením sesílené říšské rady byly ve dvorní kapli slavné bohoslužby, jež celebro- val kardinál Rauscher. Při východu z kostela obdržel každý říšský rada vstupenku a plán za- sedací síně s řadami sedadel a vykázanými místy. Po vstupu do dvorany zaujali arcivévo- dové, kardinálové a ministři místa dle pořadu svých hodností, ostatní členové řišské rady dle abecedy. Přitomní byli v uniformách tajných radů, generálů a v pestrých uniformách zem- ských stavů, občanšti členové ve fracích, Ma- daři v národním kroji. Sesilená říšská rada byla zahájena řečí presidenta arcivévody. Rainera, jenž uvílav shromážděné, poukázal na důležité úkoly říšské rady, zejmena na správné sestavem rozpočtu. Na to skládali členové přísahu.
Rauscher Rainer Ma
26 article
Přísežná formule zněla taklo: Uči- níte přísahu bohu všemohoucímu a slibite na svoji čest i věrnost, že nejjasnějšímu, nejvelmož- nějšímu knížeti a pánu, Františku Josefovi I. , z boží milosti cisaři rakouskému, králi uherské- mu a českému atd. atd., našemu nejmilostivěj- šímu pánu, nezlomnou věrnost zachováte, že budele při všech poradách jenom blaho říše na zřeteli miti a svůj, nejvyšší důvěrou vám svě- řený hlas, v sesílené řišské radě dávati jenom dle nejlepšího vlastního uznání a přesvědčení, vzdálen všelikého cizího vlivu. Také slibite co nejslavněji, že budete předpisů jednacího řádu věrně šetřiti.« (Závěrečná věta o jednacím řádu, jak již sděleno, odpadla.) Říšští radové zvolalí každý, když jménem byl vyvolán : »Tak mi pomoziž bůh !«. Italům, kteři (prý) německy nerozuměl, přečtena přisežná formule italsky. Hned v první zahajovací schůzi stalo se zjevným, že budou trumfem celé sesí- lené říšské rady — Maďaři. Jejich mluvčí vstoupili hned prvního dne, hned v prv- ním slavnostním okamžiku, do arény v plné le- sklé zbroji, elegantní sice a ohebné, ale — jak vidno bylo — silné a pevně skuté, Když byli totiž mimořádní řiššti ra- dové slib složili a předsedající arcivévoda dru- hou čásť zahajovací řeči pronesl, přihlásils
bůh Italos Maďar Uč František Josef I