Periodikum ALTO Viewer

1

21. května 1905.

2

I. Přiloha Národnich Listů

Národnich

3

k číslu 138.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Z Rudelfina. = Mimo pyrenejský poloostrov proniklo blech sedmdesátých ze španělských umělců je- diné jméno: Fortuny; v létech osmdesátých cbdivovali jsme se skupině historiků kolem Pnadilly a téměř celá dvě následující desetileli brla pod různými vlastními jmény opakováním loho, co oni přinesli. První, perlivost a jiskři- tost barev, koloritní ohňostroje, vypalované mokokových drobnostech; druzí, líčitelé smrti mažd, přišli se zvýšeným zdáním pravdivostia přirozenosti. Manuel Garcia y Rodriguez a Jos Gallégos na výstavě, letos i jindy, dovozují, že vliv Fortunyho, přeměněný v recept, je sífnějši 1 trvalejší. Mezi tím však studium malířů a hi- vetiků, Franeouzů, Angličanů a Němců, osvě- Elo dvě veliké postavy španělské minulosti, v zichž poznány pravé vrcholky pyrenejskéh maliřství a závažní předehůdcové moderní malbyt Velazquez a Goya. První, veliký objektivista věeho zjevení, druhý, štětec neobyčejného tem piramentu a tryskající fantasie, oba malíři a je naliři od hlavy až k patě, prosti šablon, bez tizíeh příměsků, s netknutosti granda a vášni- rost lidu, malíři barev a světla, oceňovatelé je- jieh krásy. Mladý Ignacio Zuloaga vystoupil pře nálo léty slavně v Paříži a ukázal, že chee hričeli po jejich cestách. Misto nastrojených, elegantních a obratných herců postavil do svých cbrazů lidi: toreadory, cikánky, majy, seňory 1 seňority, sedláky a hrbáčky s úžasnou prav- čirostí typů a zjevů. Nechal je po většině pěrozené velikosti a jeho široký, lehce se po- kylující štělec vystihuje jejich podslatnost tvarů

Garcia Rodriguez Gallégos Angličan Němec Goya Ignacio Zuloaga Rudelfina Paříž Fortuna Fortuny

6 article

1 modelace, a sylé, hluboké barvy, svedeněv fumené a při tom neobyčejně jemné soulady na ntích neb přitmělých pozadích dávají nezapo- nenutelné obrazy. Tuto šířku tonu má od Ve- hgneza, od něho tedy ono silné a úhrnné obe palí zjevu lidského malířským okem, od Goy skoro vyzývavou bezprostřednost, ano nepokry lsl a smělost v uchopování a ličení typu. Jeh iagesionismus nestaví jedině na zákonu roze- lncé intensity světla, nýbrž na zmocnění s ulého, třeba že mžikového dojmu hybného ži- nla, aspoň u lidí v jeho celistvosti, a vždycky v uehopení a vyzvednutí plnozvuké krásy široké hrevnosti. Jednotlivé postavy v Zulosgové díle jou vždy nejsilnější, ať už stojí o sobě, isolo- nné, v rámci, ať se v něm pojí ve skupinách. Ijeho nejlepší obrazy »Po coridě«, nebo »Ulice lisky v Segovii«, nebo »Rodina toreadorova«, Perá tu byla loni, jsou vlastně sestaveny ze sivělých zjevů jednotliveň. »Prodavač medu letos, nebo »Dva pijáei« zase jsou takové mo- nosti a první v prosté a důrazné siluetě, druz v životnosti typů, oba obrazy ve chmuřivé har- monii na nebi, o němž v Čechách pochybuji že by bylo španělské, přicházejí do dvacálého stoleti přímo ze sedmnáctého »Vykladačka ka ret«, tyto dvě proti sobě postavené hlavy, smě jici se cikánky a seňory markantního profilu, přinášejí ve výrazu a kresbě temperamentnost

Ije Goy Segovia Čechy

7 article

Goyovu až do Rudolfinu. Ale Ign. Zulosga do- vede být i koazelníkem světla a »Carmencita« jejíž rudý šat plane od spoda v záři rampy. jejž lákavý úsměr vynořuje se z přitmí maliho jeviště, je koloristní div, ehef d'oeuvre ceého Rudolfina, do dálky zářící a z dálky noeně vábící. A hned vedle něho »Tanee za lerase«, nad Sevillou, se siluetou Gra- nady a sněhem Sierry v pozadí, obraz,v nlmž Zuloaga nalezl celistvost a spojitost skupiny s okolím a jeho hloubkou, jaké vždy nenivá. Zde je život plně a hlasítě tepajícl, v každém oku, na každé naličené tváři, v ka- tdim pohybu boků a rukou. Zde je ona ná- lednost života, kterou malir tajuplně přenaší v nohutnost rozvážně vytvořeného, v sobě uza- vleného a pro sebe existujícího uměleckého dila, kde linie a tony sdružují se v rylhmy, jichž vevpočítáte, které však všechen cit náš za- Vjncs. Proti tomuto jižnímu temperamentu, který nad ani neví. jak horce vře mu krev v žilách, pněvadž je to temperatura jeho vlastní i všeho hlem něho, postavte Hanse Thomu s jeho bo- lalou kolekcí maleb, leptů a litografii a máte keslrast umělecký, povahový a národnostní po- zruhodný i překvapující. Osudy tohoto druhidy tukfurtského samotáře jsou skoro tklivé, tiše dojimavé jako jeho dílo. Vždycky odstrkován. zanedbáván, i vysmíván, vlastními krajany ne- poznáván a neoceňován, pracoval neochvějně a nepozměněně, až neočekávaně nevolané, v pozd nich lelech, dostavilo se uznání a umění v ta- kové míře, že se na mnohých mistech zvrhlo v nemirně a nerozumné přeceňování. Jeho vlastn podobizna ve své tiché objektivnosti a prosto- srdečné upřímnosti připominá mi německé por telisty šestnáclého věku, a celé jeho umění v němž objevují se jako pohádky rytíři a víly permanšíl a hellenšti bohové, Kristus a svatl ldů a pole, krabatiny Schwárzwaldu a tišiny

Goyův Thoma bůh Kristus Sevilla gra Rudolfinum

8 article

lesní, palouky a nebesa, sedláci a rekové, hou- slislé a oráči, vše to přichází od oněch něme- tkých realistů úzkého obzoru, kteří, zmíněn dsby, v malých městech jako bodří měšláci žil a a poctivou a naivní myslí své obrázky malo- uli a měděné desky ryli. Není tu vášně, žha- vostl a myslnosti, jen Gemüth, nepřeložitelné slovo, mysl prostá, jednoduchá, domácká, jakást rousnlická sentimentálnost a passivní, své nedo konalosti pokorně vědomý údiv nad přírodou živolem. Je mnoho prostičkého, ale také milého v umění Thomově; skoro dojímavě působí jeho jakoby edevzdaná neobratnost techinická a ře meslná, jeho nedostatek svalové síly, který na- hražuje bodrou vlidností a milou prostoduchosti mysli. Pravý Němec venkovský, který proživá sté sváteční dny v boží přirodě, venku, naivně se těše ze všeho, nač oko jeho padne. Je-li Thoma kde zvláště silný, pak je to vůbec jen v krajinách, zejmena těch, kde jeho hled se svažuje po dalekých rozvlněných pohledech po domácí pahorkatině, nebo i v tichu lesa, kde na- značujíci linie a přibližný ton, bez zvláštních sub tilností a harmonii, stačí k vypovědění jeho po- božné uetivosti k božímu stvoření. Tedy i zde tradice a národní karakter u tichého a přemitavého Němce i žhavého Špa- něla, právě svojí protilehlostí nápadné a zrovna hmalatelné. Mnohem tíž lze nám vyšetřiti takově momenty u Stephana Sindinga, norského sochaře v Kodani. Je mu málem šedesát let a platí za

Thomův Němec Thoma Stephanus Sinding Kodaň

9 article

prvního plastika v Norvéžsku a Dánsku, kde nejsou Wiegeland a Munch nejvyššími svatými. Berlín, Paříž, Řím byly jeho studijními etapami a malou kollekci v Rudolfinu zahajuje první velké dílo jeho »Germanská matka«. Arci jenom v drobné redukci, jako téměř všechny ostatní Berlínská kterás firma uvedla je do obchodu a mnoho-li se v takovém zmenšení, po výtce řemeslném, ztrácí na síle a hutnosti, můžete poznat porovnáním dvou různých redukcí »Za- jaté matky«, uvážite-li, že originál je v při- rozené velikosti člověka jako skupina »Zbožňo- vání«, prostřed sálu stojící. I dokonalá dřevo- řezba slepé ženy »Nejstarší svého rodu« je to- liko hořejší polovicí celé sochy původní, která tichou, pevnou sevřenosti v několik vertikal pů- sobi právě dojmem strnuti a nehybností státi Možná že Sindingovo umění dnes, zejmena v těchto neblahých a mnohdy povrchních zmen- šeních působí poněkud akademicky, ale originály ubezpečují vás, mají svoji mohutnost a plasti- ckou sílu. V našich dnech bychom měli z nich větší potěšení, kdyby měly víe bezprostřední drsnosti a tím svěžesti forem, které jsou sice silné, norsky robustní, baladicky mocné, přece však vyrostly v představivosti reflexivní, víc li- niovou skladnost a plastickou spojitost a jasnost na mysli mající, nežli eitovou eruptivnost a bez- ohlednost. Ale právě v oněch vlastnostech ležt

Wiegeland Munch Sindingův Norvéžsko Dánsko Berlín Paříž Řím Rudolfinum

10 article

Sindingův umělecký karakter a lím jeho osobitá síla. Thema lásky dvou lidí, chlapce a děvčete, jinocha a dívky, manžela a ženy, matky ke ko- jeňátku a mrtvému synu, to je thema, k němuž se St. Sinding stále vrací a vždy z něho vyváží velkorysou plastickou skupinu, spjetí těl a ohyb linií, sevřenost grup zvláštní tuhé pružnosti jako v »Dvou lidech« se libajících, v jichž dlouhém polibku leží celý život pokolení, ve spoutané matce na zemi klečící a prs k děcku schylující, v oné rekovské ženě, mrtvého syna z bojiště odnášejícího, v mladíku s vroucí oddaností ko lena ženy, na oltáři sediel, libajícím. Vše toje zdravé, přimě, přirozené ve vzájemném poměru a citovém obsahu. Zdravé lidské v přirozenost svého projevu a v důmyslně uměleckou plasti- ckou formu převedeno. Jistě to souvisí víc s ro bustními sagami nežli s moderní rozčilenost nervů.

Sindingův Stanislav Sinding

11 article

Tu spíše naleznele v kabinetu Franze Metz- nera. Někdy, v »Mladiku« a »Zkřehlých ženáche plete mu Minne koncept svými hubenými a křeh kými, trpícími zjevy. Sám chce býti vlastně sil ným, ne-li dokonce gigantickým. Něco moder ního nebo modního mysticismu přibírá do svých koncepci hrobkových a náhrobkových, a moder ního nebo modního titanismu do komposie po- mnikových, a jeho mluvou je zjednodušení, v ši- roké plochy převedená mnohotvárná plastik zjevu a vyzvednuti dekorativných linií a tvarů Co z toho, že někdy — v »Utrpení« a »Boji« — vyrostou mu pod rukou očité nebo prázdné nemožnosti, že při násilně do sebe schouleném muži, »Zemi« prý personifikujícím, přejde do ne- zřetelností. Nejde mu o umělecký výraz živola a životnosti, nýbrž hlavně o neobyčejnost, ne- obvyklost v dnešním shonu pro originahtě. Nie- méně je F. Melzner ze Všerub talent eminentně plastický, zvlášiních sehopnosti shrnujících a v rafinovaném zhušťovaní a zjednodušování silně karakterisujíel, muž fantasie, klerý ony vlastnost nejspíše podržel ze svých prací pro poreulán, a má svůj určitý a osobní poměr k povaze životu přírody, víc kontemplativný nežli im- pulsivný.

Franze Metz Melzner Všeruby

12 title

Karel B. Mádl.

Mádl

13 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Učitelské a školské požadavky ve sněmu. Málokdo má tolik příčin přáti si dělnosti. pilné dělnosti sněmu království českého jako česká škula a české učitelstvo. V kypicí a rušné debě přítomné, kdy v desítiletí zastará, co dříve véky přestálo, v době kulturního rozmachu a stoupajících kulturních požadavků, stojí u nás vše, co se školství a učitelstva týče, v pohodlném statu quo, ač právě v oboru školství kupíse přímo požadavky reformn a potřebí jest nutně již aspoň nejnaléhavějším učiniti zadost. Posledním zemským zákonem, týkajícím se upravení právních poměrů učitelstva, učiněn byl sice velmi silný a úspěšný náběh směrem ke zlepšení školství a zlepšení trudného sociálního postavení učitelstva, ale od těch dob vlivem ne- příznivé politické stagnace octla se česká škol- ská otázka v jakémsi mrtvém bodě. A přece úprava školství národního ve smyslu moderních oprav, opatření nejvýhodnějších podmínek roz- voje a prospěchu školství národního jest poža- davkem nejen kulturním, ale u nás a pro nás přímo — národním a politickým. Není tedy ani myslitelno, že by v nastalé době sněmování ne- bylo příznivější situace co nejplněji využite k tomu, aby aspoň nejdůležitějším požadavkům a nejakutnějším de- sideriim našeho školství národ- ního a našeho národního učitel stva bylo vyhověno.

14 article

Arci, kdyby mělo býti vyhověno všem, velm oprávněným přáním v tomto tak vysoce důleži- tém odvětví národní kultury, musilo by velmi dlouhé sezení sněmovní býti věnováno jen a jen výhradně školství národnímu, a ještě by nebylo naděje, že aspoň nejvážnější otázky budou roz řešeny. Tempo našeho kulturního života je mnohem živější než volný chod rozvoje našeho elementárního školství, a bude-li ještě několik let hladových, let sněmovní nedělnosti a politi- cké stagnace — pohltí několik těch hladoveů všechny výtěžky let tučnějších, t. j. přijdeme u nás s reformami nejdůležitější naší národní instituce, národní školy, hodně pozdě ... Částečnou úpravou platů učitelských zpev něno hmotné postavení většiny učitelstva do t míry, že možno teď učitelstvu s větším klidem. s jistou mírou upokojivého vědomí o zajištěn nejnutnějších podmínek existenčních oddati se školské a výchovné práci. Arci má učitelstv ještě velmi daleko ke zlepšení svého oprávně ného požadavku, aby totiž bylo v platu svém na roveň postaveno aspoň nejnižším třídám úřad nickým, a také není splněn požadavek učitelstva by při stejné práci a stejném vzdělání dostalo se všemu učitelstvu dle spravedlnosti stejn hmotné odměny. Dosud jen malé procento uči telstva požívá přídavku aktivního, a největším množství učitelstva, žijícímu právě v nejtčžšíel

národní škola

15 article

sociálních poměrech, je dosud aktivní přídavek odpírán. Avšak vzdor této neblahé okolnosti navzdor tomu, že drahotní poměry v posledních létech tak se zhoršily, že vlastně stává se illu- sorním ono zlepšení hmetného stavu částečným zvýšením služného nastalé, tedy navzdor tomu. že učitelstvo dosud má velmi mnoho příčin, aby o spravedlivější a rovnoměrné upravení svých příjmů se hlásilo, nieméně učitelstvo neminí opětně domáhati se zlepšení svého stavu hmot- ného, ale přodnáší sněmu žádosti, tý kající se zlepšení bědných poměrů právních, a zlepšení organisace školvůbee.

16 article

Nejdůležitější otázkou, která nestrpí dal- šího odkladu, a kterou naprosto nutno jest nyní sněmu království českého se obírati, jest otázka spravedlivého discipli- nárního řádu. Poněvadž zemský výbor předlohu osnovy zákona o změně diseiplinárního řádu již vypracoval, poněvadž jsou tu po ruce sankeionované nové zákony: bukovinský, štyr ský a moravský, které vesměs upravily discipli- nárni řády směrem pokrokovým, a poněvadž v nejpodstatnějších věcech reformy disciplinár ního řádu učitolstvo české i německé a vůbec učitelstvo všech kategoril jest sjednoceno, jsou tím dány nejpříznivější podminky k zrychlenému jednání o tak vysoee důležité partii zájmů učitelských a školských,a ježto uskutečnění opravy řádu diseiplinárního není naprosto spojeno se zvýšením vydání na školství a poněvadž dokonce i stanovisko vlády v této otázce je zřejmo ze schválení nedávno vy- daných podobných zákonů v zemích jiných, lze bezpečně očekávati, že sněm nedá si ujíti pří- ležitosti usnésti se na novém zákoně diseiplinárním.

17 article

K této otázce řadi se ihned otázka bv- tová. Arci tu nelze se nadíti, že by poměrně krátké nastávající zasedání vyneslo učitelstvu žádanou novellu k § 30. zákona zemského ze dne 27. ledna 1903 v tom smyslu, aby všem učitelům opatřen byl buď naturální byt anebo nárok na příbytečné. Otázka tato, kterou sněmy ve Slezsku, Horních Rakousích, Istrii, Vorarl- berku, Korutanech, Haliči a Bukovině na základě ustanovení § 63. říšského zákona ze dne 14. května 1869 již rozřešily, bude arci u nás po- třebí teprve studia, a bude nutno vyšetřiti bytové poměry učitelstva, zajistiti jmenovitě, jak po stránce hygienické vyhovují a jak jmenovitě bytová otázka těsně souvisí se zdarem učitelovy práce školské a p. v. Není však příčiny, proč by mělo býti s těmito nutnými pracemi přípravným nadále odkládáno a lze při dobré vůli i při zcela krátkém zasedání nalézti chvíle a příležitosti k usnesení, jimž ukládá se zem- skému výboru, aby ihned příslušná studia důležité otázky bytové za- hájil, potřebný materiál statisti- cký sebral a vhodné návrhy k nej- blíže příštímu, bohdá dlouhému zasedání sněmovnímu opatřil. Ji tímto aktem dobré vůle posíleno by bylo strá- dajíci učitelsívo v blahé nadějí, že v dozírné době bude konečně i o jeho byty postaráno.

Slezsko Horní Rakousy Istria Pearl Korutany Halič Bukovina

18 article

Z četných přání, týkajících se reformy škol ské a zdokonalení školské organisace, dere se neodbytně do popředí ofázka, která se nadále již do pozadí odstrčiti nedá a která nadále ne- strpí, aby se přes ni přešlo k dennímu pořádku. Jeť to dávno již nutná změna zákona zem- ského o zřizování škol národních. jeť to nutný požadavek zákona, upravu jl- cího zřizování a vydržování ško pronárodnímenšiny. Je tomu letos dva- cet sedm roků, kdy posl. dr. Čelako vský poprvé na sněmě království českéha domáhal se zákonitého upravení otázky škol menšinových — a za celou tu dobu třídesetiletí nenadešla pří- znivá doba k uskutečnění tak vysoce spravedli- vého a vždy dobře hájeného požadavku. Poda- řilot se sice dru. Čelakovskému v r. 1896, že sněm přijal jeho návrh zákona, jímž mělo upra- veno býti zřizování a vydržování škol pro národní menšiny — ale zákon dosud nepřed- ležen k sankcil

doktor Čelako Čelakovský

19 article

Jinou důležitou otázkou, kterou nutno záhy rezřešiti, jest zřizování pokračovacíc škol a kursů hospodářských př školách vesnických. Tato záležitost vleče se do nekonečna, akta příslušná putují od zemského výboru k zemědělské radě a naopak, všude se uznává naprostá nezbytnost, pohinouti tímto dlouholetým „ležákem“ — ale dosud se nevykonalo na tomto ubohém úhoru školské or- ganisace praničeho. Všude se pociťuje, že ny- nější stav organisace pokračovacích škol je ne- udržitelný, poněvadž pro nejpočetnější třídu ob- čanstva, pro mládež vesnickou, není vůbeco vzdělání pokračovací pranie postaráno. — Jde tu o zájem eminentně kulturní, nikoliv politicky nebo národnostně přibarvený, a poněvadž není možno uvésti jediného důvodu proti zřizování škol pokračovacích hospodářských, v době, kdy každé městečko má o pokračovací školy průmy- slové a obchodní postaráno, a poněvadž školství ono je potřebou obou národních kmenů, dou- fáme, že poslední — a jen formální a zdánlivé překážky — stojící konečnému uzákonění po- kračovacích škol hospodářských v cestě,se podaří odstraniti, a že nastávající sněmovní za- sedání záležitostí touto důkladně pohneku předu.

organizace pokračovací škola

20 article

Timto výčtem přání vůči sněmovnímu za- sedání není arci řada nejdůležitějších desideri čoské školy a českého učitelstva skončena. Škol ství naše potřebovalo by doplnění, upra- venía mnohé reformy, učitelstvem dožadované. Od ústavů pro kojence, jesl a opatroven až do zřizování čtvrtých ročníků při školách měšťanských nalezli bychom na pol českého školství národního tolik nezúrodněných záhonů, že by sebe delší sněmovní zasedání ne- bylo s to, zanedbané ty luhy školské zákono- dárně upraviti. Arci namítne se ihned jen. probůh, nechtějte v nynějších těžkých dobách praničeho, co podmíněno je zvýšením vydán zemských. Nuže, jsou celé oblasti zájmů škol- ských a učitelských, čekajících na zreformování — a přece by zákony příslušné neukládaly pra- žádných nových vydání. Jsou to na př. dávno želaný zákon o dosazování učitelstva zákon o spravedlivém zastoupeni učitelstva v úřadech školnícha jmenovitě zákon, jímž upravuje se discipli- nární řád — kteréž zákony vyžadují jen a jen dobrou vůli našeho sněmu. Pevně doufáme, že aspoň nejdůležitějším pežadavkům školy a učitelstva vyhověno budel

21 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm. ** Ze šermířského klubu »Mikuláš Dačický z Heslova«. Přátelská schůzka členů klubu koná se dne 24. t. m. v restaurační zahradě hotelu u černého koně«. Athletika a sportovní hry- ** Dnes o 4. hod. odpolední hraje »S. K. Slavia proti »Toltenham-Hotspura« poslední zápas v tomto období s anglickými professionály. »Totienham« při svém prvém vystoupení v Praze získal si všeobec- ných sympathil, neb jeho hra byla docela faira i mužstvo příznivější dojem činilo, než ostatní v Praze hrající professionálové. »Tottenham« hrál v Pešti s »Budapesti Torna Clubem« v poměru 7: 1 a mi strovský klub maďarský »Testgyakorlok Köre« porazií docela v poměru 12:1. Dle výsledků těchto lze sou diti, že »Tottenham« zůstane sice nad »Slavi!« ví- tězem, však vyloučeno není, že i čeští borci stekou bránu anglickou. ** Příští neděli braje S. K. »Slavia« proti I. Vlenna F. C. a A. C. »Sparta« proti »Herthě- z Berlína. Za 14 dní hraje »Sparta« proti N. A. C ** »Pražský team« jede dnes k zápasu do Ko- lína n. L. ** S. K. »Viktoria« (Žižkov) jede dnes d Kladna k zápasu s tamějším S. K. »Kladno« ** K zápasu »Sparta«— »Newcastle United« dlu- žno dodati opravu: druhou branku získal Hradecký a ne Jenda, jak v referátu omylem udáno.

Dačický Heslův F C A C S K Viktoria Jenda Praha Pešť Budapest Berlín ko Žižkov Kladno Slavia Hotspura Tottenham Testgyakorlok Köre Sparta d Kladno Newcastle United

22 article

Střelectví. Jednota českých střelců v Karlín koná svou mimořádnou valnou hromadu v neděli dne 21. května o 2. hodině odpol. v místnostech spolkových. Jednota českých střelců »Tyrše v Praze koná v neděli dne 28. t. m. o 3. hod. odpol. zahradní zábavu, spojenou se závodní a zá- bavní střelbou v místnostech velkorestaurace na »Slovanech«. Hudební část obstará chvalně známá kapela páně Kubinkova. — Večer pak ohňostroj. — Dnes, jakož i každou neděli koná cvičitelský sbor cvičení ve střelbě a v pochodovém cvičení. Dnes pak před cvičením o 9 hod. dop. koná se schůze sboru cvičitelského. Dochvilnost nutna. oNEu s Bergerova denova myle v Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k myt a koupání proti vyrážkám kožním s nečistotě pleti upotřebuji. Každá viněta musi býti touto ochran. znám továrni frmy opatře- ecklacse na, jinak nejsou tog pravá, po 35 r. v obchodě se nalézající mýdla ve Vídni, I, Biber- strasse, s 5259

Tyrš Kubinkův Bergerův Karlín Praha RakouskoUhersko Vídeň I , Biber

35 article

Pudr ravissante riimo ssl Mělostneu, zakrývá svým velmi skv stným smašlem po neštovicies, rodni znamení, vyrornárá vrásky a záhnyby všechny nedustatky, jako: dolsčk, tenský obličej pávabným a ku podive mladistvým. Ja tae ja- stahuje roztašené pory a člní k aee diný pudr, po jehok upotřubení můžeme se mýti, auiž by sensačni působivost zmisela. Cenn kartonu K 3.— omlazuje o desitiletí a má he večer kažňá dáma upotřebiu Cena tygiÍku K 3.—. zabrsšuje ochrnatí kůše, aílí tute a jest nejvýtec nejšl se všech tedletníck EauTavsSa vodiček listým výslečkem korusovaných. Cena lálve K 5.— Všechny má výrubky byly v Paříží, v Londyné s ve Vidni vysnamenány velkuu zlatuu medaille Za podivuhodny výsledsk svých připravků se úplné zaručuji. Nesčstné dopisy uznaní z uejvyššich kruke jseu u mns k nahlédnuti. — Každé dámě co nejlépa dopernéite lno C. k. priv, čelenka k dosalení vrások prostého, bělastně mramorového čela, kus K 3.— a vý- borné, krášlici nýdle „Navon ravissante“í kns K 1.60 a K 2.40 Madame Rosa Schaifes vykonzli svým „KONOOREM“- na každém sedadivélém vlasu původni barv mladistvou — skvostnou rason, kaštanovou nob snostově černou — a žádné myti docíleného odstl nu neodstrani. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3 —, velký K 10.— Pravé jen s ným obrazene.

Paříž madame Rosa Schaife

39 article (Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydané.)

(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydané.) Marvel, Mládenecká snění, aneb Kniha srdce. Přeložil J. David Zvičínský. S podob. autora. Anglické knihovny ř. Il, sv. 14. Potapenko, Síla slabého. Román Z ruštiny přeložil V. Unzeitig. Otťovy La- ciné knihovny nár. sv. 212. Erben, Veškeré spisy básnické. Vydání kritické. Uspořádal Jar. Sutnar. S podob. básníkovou a snímkem jeho ru- kopisu. Sky. váz. Arbes, Knihy novel a povídek IV., sešit 2.40 6.40 Brehmův Život zvířat. Třetí vyd. Seš 109. Hmyz sešit 5. Moore, Mildred Lawsonová a jiné povidky. Přeložil J. Bartoš. Sešit 2. . K Ottův Slovník naučný. Sešit 539. D 24., sešit 1. Staroženské — Stav tkalcov- ský Malý Ottův Slovník naučný. Dvou- dílný. Sešit 55. Dílu II. sešit 14. Pellia — Písecký Südslavisches Novellenbuch. Aus dem Kroatischen und Serbischen übersetzt von Lj. v. Kulpin, dr. J. Veličkovió u. Fr. Vever. Sešit 11. Tolstoj, Anna Karenina. Román. Čtvrté vydání. Sešit 32. Dokončení K Vrchlický, Života smrt. Básně. Se- šit 4. . Besody lidu. Číslo 15. S četnými illustra- cemi Světozor, dříve Illustrovaný Svět. Sešit 32. S 29 illustracemi: Panorama Prachov- ských skal. Třetí ruské loďstvo. Moderní vynálezci (7 fot.) Obrázky z Lutichu (3 fot.) Sbor české svob. obice ref. v Lodi.

Ott Marvel svatý . 14 Potapenko V Unzeitig svatý . 212 Erben Sutnar Arbes Brehmův Moor Lawsonová J Bartoš Ottův Staroženský Lj doktor J Veličkovió Vever Tolstoj Karenina Vrchlický Života Praha Francie Prachov Otťův Le Südslavisches Novellenbuch Aus dema Kroatischen Světozor novela Lutich

40 article

Útěk obyvatel ind. města Lahore před ze- metřesením. Obrázky z Kordovy (3 fot.) Zvířata — stavitelé (9 obr.) a j. v. . . K Posel z Budče. Číslo 36. Z obsahu : 36 millionů pro učitele. Psychologie Härke- lova. O některých úkazech fysiologicko- psychických. Revue škol. světa franc. osnova k vyuč. zpěvu a j. v. Půlletně K Zlatá Praha. Číslo 31. S 11 obrazy: Mach: Jarní koncert. Klimt, Hudba. Dědina, Léto. Augusta: Intimní chví- le. — Fotografle: Obrázky z Rezzie (2 fot.) Jos. V. Novák. Prof. dr. J. V. Rohon. Pa- mét. medaille České akademie k juhileu nejv. zem. maršálka. Sir Row. Blennerhas- set. — Slovesný obsah: Růž. Svobodová: Prrní a druhá. Práci této přiřknuta byla cena „Zla- té Prahy“. Nečásek: Oči, které se smějí. Klose: Básně. Breska: Svátek krásy. Konrád: Pod kvetoucí jabloní. Ad. Černý: Opět v Rezzii. K. E.: Feuilleton. — Zprávy a poznámky. — Na zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na křídovém papíře, předplácí se p lletněk s poštovní zásilkou . . K Ukázkový sešit tohoto vydání . . . . K

Mach Klimt Augusta V Novák profesor doktor Rohon Svobodová Prrní Klos Konrád Černá Lahore Budeč Härke Praha Dědina Český akademie Kordův Rezzia

47 article

Skupina losů 2: Ročně 13 tahů. 1 los 400fr. turecký Hlavní výhry: 1 los velechrámu 600.000 franků 1 los srh. sl. z r. 1908 300.000 100.000 1 los Dobrélo sráce 75.000 Tyto 4losy dolirom. na 30.000 korun 20.000 . „ měs. splátek po KK 8.— a t. d. Okamžitého herníh práva nabude kupující bned při složení první splátky. Tažební listiny zdarma. 1154 Kdo jeduu skupinu odebéře a hned pouze 1 1os státní loterie splátky složí, ob- k tahu 15. června. drží Hlavní výhra: zdarma K200.000 Bankovni závod a směnárna IG. S. WEINER, Praha, Celetná ul. č. 42, vedle Prašné brány. K vystřihání se před padělky račte si dobře povšínoutl jména Rosa Schaffer-

S Weiner Schaffer Praha Celetná ulice