3
masthead
11. února 1905. Číslo 42.
4
article
Poláci a v jich středu poslanec Skéne, čině
jim výklady. Těch do opposice proti ministru
nedostane. Uzavřeli — jako často již — s vlá-
dou svůj speciální smír a dobře — jak dí —
pochodili při něm. Starají se o sebe.
První čtení rozpočtu letošního pokročile
hodně rychle. Monsgr. Scheicher svou m-
chanou řeč zakončil slovy: „Nesmíme se domý
šleti, že dovedeme český národ, vysoce vyvinufý
potřit a potlačiti. Musíme navzájem uznati svých
práv.“ Rozumné a správné to poznání. Žel
strana křesťansko-sociální, k níž tento duchovní,
fento „vzorný nacienální kněz“ náleží, nejední
dle něho, nýbrž jest vůbec a ve Vídni ještě ne
snášelivější, než byla staroliberální garda, kte-
rou porazila.
Oba Slovinci, dr. Ploj a dr. Tav č ar
rozhodně a rázně ozvali se proti ponižování Slo
vanů na jihu monarchie zvláště v soudech a ze
jmena po stránce personální, po které minist
justice v kabinetě Badenově hi. J. Nep. Gleis-
pach, zapsali se docela německo-nacionálnímu
konventu štyrsko-hradeckému. Netřeba, aby-
ehom ujišťovali, že ze všech sil a z celého srdce
obranný boj Slovinců a Chorvatů na tři fronty
proti Němcům, Vlachům a proti jejich fedro-
vatelům centrální správy budeme podporovati.
Polák
Skéne
doktor
Ploj
Badenův
Chorvat
Němec
Vlach
Vídeň
Netřeba
5
article
Velkou pozornost vzbudil zástupce města
Lublaně sdělením, že dle vůle hr. Gleispacha
má býti postaven před delegovaný soud mari-
borský, který jest německým a nikoli před
lublaňský. To jest úpadek z dob, jež považovali
jsme za dávno minulé. To je persekuce tak
antiquovaného zrna, takového politicky násil-
ného rázu, kromě toho takového národního ne-
přátelství, že by spravedlivá justice —
budiž prominut tento přídavek, jenž není v Ra-
kousku, žel, zbytečným — předem měla vy-
leučiti postup tak odiosní, jenž jest ještě zostřen
momentem, naprosto odsouzení hodným: posl.
dr. Tavčar není ještě vydán sněmovnou a přece
již o tom bylo disponováno, ano i rozhodnuto,
že má býti souzen. V Norimberce dle známého
pořekadla nevěší, koho nemají a tak dou-
fáme, že Němci v Mariboru nebudou dra. Tav-
čara souditi, poněvadž spoleháme, že sněmovna
jistě ho nevydá.
Hovor předsedy kola polského hr. D zie
duszyckého nelišil se ničím od projevů.
jimiž debutoval tento poslanec, dokud neby
ještě předsedou kola. Novou barvou na jeho pa-
letě byla toliko apostrofa, kterou učinil v parla
mentě na adresu Poláků ruských vzhle-
dem na události, které ještě nedospěly k fasi
konečné.
Poslanec Choc vykonal hlídku nad čin-
nestí všech ressortů po stránce národní
Pohříchu, skutečný stav poskytuje žalobci hojně
materiálu. Právem vytkl Němcům, že jejich
náhlý nájezd na dra. Witika zaráží, na ministrn
to, jehož nacionální činnost zajisté byla a jest
jim vhod.
Sněmovna přijala pilný návrli poslancep
dra. Stojana, podepsaný 227 poslanci a při
kázala ho pak prostě rozpočtovému výboru.
doktor
Tavčar
Němec
Choc
Stojan
Lublaň
Norimberk
Maribor
6
article
Z Vídně, 10. února. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 10. hod
15 min. dopol.
Mezi došlými spisy byl návrh poslanc
Peschky a spol., jimž vláda varuje se, aby n
žádný způsob neuzavírala smlouvu s Ruskem a bal
kánskými státy se Srbskem o zvířecích nákazách.
nepovolovala jim dovoz dobytka ani masa, ani vý
body v hranničném obchodu
Sněmovna rokovala dál
o státním rozpočtu.
Posl. Scheicher diví se, že tak mírný poslanee
jako Skéne napadl včera tak prudce ministra želez-
nic. Vydal-li o své vůli příliš mnoho peněz, bude
pohnán k zodpovědnosti. Jedná se o 80 mill. korun
a proto doráží tak prudce na ministra. Ale železář-
ských a uhlářských kartelů, odírajících lid o sta
millionů, se šetří. Když Uhry nás vyssávají, zůstává
vše klidno. Možná že děláme opposici alpským že-
leznicím, abychom nedostali jiných.
Útočí prudce na Maďary. Pochybuje, že v této
sněmovně bude někdo hlasovati pro vyrovnánís
Uhrami. Musíme žádati úplnou rozluku; nedáme si
více líbiti zalitavskou zpupnost. (Souhlas.)
Řečník stěžuje si na veliký vliv židů. Ariově
dávají se ovládati myšlenkami, suggerovanými židov-
stvem. O tom svědčí také hnutí proti zatčení Gor-
kého. Germánských a rumunských spisovatelů.
zalčených v Uhrách, nezastal se nikdo. Spor mezi
Němci a Slovany byl způsoben židy zůmyslně, aby
se odvrátila pozornost od nich. K vyrovnání se Slo-
vany dojde; národ tak vysoce vyvinutý nemůže s
potlačiti. Musíme se považovati za bratry jedné země.
Vetter
Peschek
Posl
Uher
Maďar
Ariův
Němec
Vídeň
Rusko
Srbsko
Uhry
Slovan
7
article
(Pochvala křesťanských sociálů.)
Posl. Lindner přimlouvá se za zřízení poštov
ního ředitelství v Opavě a úplného státního gymnasia
v Bruntálu a za doplnění železniční trati ve Slez-
sku. Postátnění severní dráhy ustoupilo do pozadí.
neboť jest strach z počešťování. Selské poměry zhor
šily se obchodní smlouvou s Německem
Přecházeje k uherským poměrům, praví: V ná-
rodo hospodářství a vojenství nechceme býti závislí
na Uhrách, spíše přidružíme se k Německu. Konečně
chce státní němčinu, vyzývaje německé strany, aby
zaujaly postavení v této otázce. (Pochvala mezi Vše-
němci.)
Posl. Popoviciu je povděčen sněmovní dělnosti
a nabádá všecky strany k svornosti a spolupůsobení
proti škodám, jež hrozí s uherské strany. Rumuni s
přejí mocného státu a proto chtějí, aby armáda byla
vždy pohotova a v říši panovaly všude spořádané
poměry. Avšak žádají také, aby se dbalo jejich přání
a provedla úplná rovnoprávnost ve všech oboreeh
národního života. (Hlučná pochvala mezi Rumuny.)
Posl. Ploj prohlašuje, že slovanská sveza zachová
vyčkavé postavení a zařídí se dle skutků vlády.
Uvidíme, změnila-li se jen firma a zůstalo vše jiné.
jako bylo. Také my přejeme si trvalé dělnosti sně-
movny, ale třeba, aby vláda byla nestranna a dbala
s náležitou péčí o oprávněné zájmy jednotlivých ná-
rodů. (Pochvala.) Její snaby o národní mír v Čechách
provázíme vroucími sympatiemi, přejeme si, by se
dílo to povedlo, ale přílišnou naději nemáme.
Posl
Lindner
Rumun
Opava
Bruntál
Německo
Uhry
Čechy
8
article
Dále uvažoval řečník boj Chorvatů za jich politi-
cká, národní a hospodářská práva. Vláda musí starsti
se o-Jihoslovany již z příčin státní myšlenky. Stýská
si na odstrkování Slovinců i Chorvatů ve všech obo-
rech státního života, na nedostatek úřadní objektiv-
nosti a na nedostatek slovinských škol v Terstu; při-
mlouvá se za zřízení slovinské university v Lublani.
Varuje před definitivním rozhodováním o státo-
právním a hospodářském poměru k Uhrám, kde po
měry nejsou ustáleny. Chorvaté sledují vývoj tam-
ních věcí chladně a vypočítavě. Vláda je povinna
bdit, aby rakouské zájmy v příhodné době byly
chráněny. (Pochvala mezi Jihoslovany.)
Poslanec Schwegel prohlašuje jménem své strany
že souhlasí s názorem předsedy ministerstva, že děl-
nost sněmovny je ku prospěchu státu i životní pod-
mínkou sněmovny. Úznává potřebu smíru mezi
Němci a Čechy, neboť na tom závisí trvalé odstra-
nění vnitropolitických zmatků. Je toho tím víc
třeba, protože je před úpravou poměrů k Ubrám
i poměrů mezinárodních. Záleží nám na zachování
vzájemného poměru mezi oběma částmi říše v jejich
vlastním prospěchu. Troufů, že také v Uhrách stane
se obrat v tomto směru.
Poslanec Tavčar stěžoval si na germanisační
snahy vlády ve Štyrsku, což jeví se nápadně při
jmenování soudních úřadníků. Doráží na předsedu
vrchního zemského soudu hraběte Gleispacha, jenž
pny snahy podporuje a roztrpčuje Slovince. Za ny
nější vlády stal se pokus postaviti slovinské novi
Chorvat
Jihoslovan
Schwegel
Němec
Čecho
Tavčar
Gleispach
Terst
Lublaň
Uhry
Štyrsko
mínka sněmovna
9
article
náře před německou porotu. Viní vrchní zemský
soud štyrskohradecký ze strannictví a porušení
práva. (Slyšte, slyšte!) Za takových okolností nelze
důvěřovati ubezpečování předsedy ministerstva o ob
jektivnosti a svědomitém zachování zákonů. (Hlučná
pochvala mezi Jihoslovany.)
Posl. hr. Dziedusnycki praví, že jednání vlády
rozhodne o postavení Polského klubu. Doufá, že p
vyhovění oprávněným přáním haličským bude možní
vládě důvěřovati. Poukazuje na hospodářská nebez
pečí, před nimiž může chránili poněkud jen dosa-
vadní hospodářský svazek mezi oběma částmi říše
Ještě větší je nebezpeči od mezinárodní komplikace
nebude-li jednotná branná moc chrániti svobodu
život národů. Žel, že obstrukce zmařila včasné státo-
právní a hospodářské smlouvy mezi Rakouskema
Uhrami. Z obstrukce a ochromování parlamentu vy-
plývalo ještě větší nebezpečí. Spolehá na státnickou
rozvahu a vlastenectví v obou státech a doufá, že
zachová se jednota vojenská i hospodářská. Parla-
ment musí povznésti se nad partikularistické snaby
a malicherné národní šrůtky a musí pracovati v
společném zájmu. (Souhlas mezi Poláky.)
Je povděčen, že může ujmouti se slova o roz
počtu v dělném parlamentu. Avšak nesmí zůstati př
pouhém náběhu; musi se obnoviti vážnost sně-
movny ku prospěchu říše. Ujednané vyrovnání a celn
spolek musí se vyříditi. Je žádoucím, by sněmovně
byla podána a projednána nová branná předloha.
Jihoslovan
Posl
Polák
Rakouskema Uhry
10
article
Řeči pro rozluku s Uhrami jsou zhoubné. Východo-
asijská vojna je výstrahou rakouským národům.
Musí dbáli, aby organisace armády a její jednota
nebyly ohrožovány. Všecky polské strany litují hnutí.
způsobené v ruském Polsku sociálními demokraty.
Národní strany kongresovské před nimi důtklivě
varovaly a proto litujeme, že nemohou působiti
na pospolité žití. Poslanci nesmějí pomýšleti, jak by
se pro okamžik zalibili voličům, ale musí zabezpe-
čiti budoucnost všech národův a zříditi také v Ra-
kousku majoritní vládu. Po rozpočtu a j. záležitostech
musí skoncovati také vyrovnání a branný zákon
tak působiti na šťastnou úpravu říše. Ubezpečuje
vládu, že jeho strana ji bude podporovati ve všem.
čeho třeba k upokojení parlamentu. (Hlučná pochvala
a potlesk mezi Poláky.)
Posl. Choc stěžoval si na chování vlády př
jmenování soudcovských úřadníků a na nedostatek
pevnosti českých úřadníků v otázce úřadní řeči. V
pravoval o policejním úřadníku v Praze, který v ho-
stincích a kavárnách zadarmo jí a pije a vykládá
že ministr Wittek je německý ministr, jakého jsme
dosud neměli.
Rokování o rozpočtu přerušuje se a k návrhu
výborového předsedy dra. Kramáře dána na
pořad předloha o rozšíření dočasného osvobo-
zení od domovní daně krnovských pře-
staveb a po Hengerovu referátu schválena ve 2. a
3. člení.
Posl. Stojan. Treuinfels a spol. podali
pilný návrh na ůpravu kongrny katolického ducho-
venstva.
Polák
Posl
Choc
Wittek
Kramář
Hengerův
Stojan
Uhry
Polsko
Praha
11
article
Posl. Stojan odůvodňuje návrh pravil, že je
podepsán 228 poslanci různých stran a má obráliti
pozornost vlády na úpravu kongruy, aby podala záhy
příslušnou předlohu. Odporuje tvrzení, že biskupové
pro nižší duchovenstvo ničeho nečiní. Duchovenstvo
na státu ničeho nežádá: ať jen mu vrátí co druhdy
církvi vzal. Duchovenskou prací uspoří si státy
ročné mnoho millionů. Žádá, by jeho návrh by
uznán pilným. (H'učná pochvala.)
Posl. Hanich praví, že sociální demokraté chtějí
aby církev ve státě byla svobodna, ale musí posta
rati se o výživu svého duchovenstva. Jeho strana
bude hlasovati proti pilnos
Pilnost návrhu byla přijata a návrh sám p
přímluvě posl. Romančuka za vdovy a sirotky
po unitských knězích přikázán rozpočtovému výboru
Posl. Mazzorana nalehal na vyřízení před-
loh o rozšíření terstského přístavu a o tytulu inže
nýrském.
Posl. Špindler, výborový předseda, odpo
vídá, že vyjednává se s předsedou sněmovny, aby
předloha o inženýrském tytulu vyřídila se do
Velikonoe.
Posl. Schöneřer (v dolazu ku předsedovi
ústavního výboru) žádal za přikázání cís. nařízení.
načež předseda Grabmayer odpověděl, že to
není jeho věcí.
Při oznamování jednacího pořadu navrhl posl.
Schönerer, aby se po 1. čtení rozpočtu dala na
jednací pořad všecka dosud nepřikázaná cís. nařízen
a za hlasování volal: Prosím dra. Grabmayra, aby
návrh podporoval ! (Veselost.)
Schönererův návrh propadl, načež navrhovale
volal: Všemi proti 6—8 hlasům.
Konec schůze ve 4.45 hod. odpol ; příští bude
v úterý s dnešním jednacím pořadem.
Posl
Stojan
Hanich
Romančuk
Špindler
Schöneřer
Grabmayer
Schönererův
12
article
Panská sněmovna
Z Vídně, 10. února.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Panská sněmovna měla velmi skrovně na-
vštívenou schůzi — sešlo se sotva 40 členů,
počet, kterého jest třeba k platnému usnášen
— ale schůzi dlouhou. To znamená, měla tam
věcnou debatu. Vlastně byly rozpravy dvě. Jedna
o známé státní akci k úlevě zemědělské tisně,
způsobené živelními nehodami loňského léta.
Blíží se jaro již, ale nadešla polovina únorová,
nežli se mohly poskytnouti parlamentem sub
vence za škody způsobené z roku prošlého.
Protože panská sněmovna přistoupila na kvotu
sněmovny poslanecké, nestává pro vládu tedy
nižádné překážky, aby souhlasné rozhodnuti
obou sněmoven neprodleně dala potvrditi ko-
runou a povolených 15% mill. rozděliti mezi lidi
potřebně.
Souhlas lordů nebyl udělen bez odporu.
Zastával jej ředitel severní dráhy dvorní rada
Jeiteles, jemuž odpovídal princ Ferdinand Lob-
kovic, hr. Buquoy a sekční chef Róža.
Ferdinand lob
Buquoy
Vídeň
Jeitele
Róža
13
article
Kdykoliv vyskytne se nějaká otázka, týka-
jící se třid výrobních a pracovních, jsme svědky
zvláštního zjevu. Mezi oběma sněmovnami na
stává spor, který trvá pravidelně několik mě-
síců, ba let. Předloha vleče se ze sněmovny do
sněmovny a trvá hodně dlouho, než se dostanou
obě k dohodě. Tak měly se věci již bezpočtu
kráte. Nyní jest konflikt pro nedělní klid. Ve
příčině tohoto panská sněmovna po přímluvě hr
Clama Martinice a býv. ministra dra. Plenera
přijala v elaborátě posl. sněmovny podstatnou
změnu.
Týká se nedělního klidu v živnostech ob-
chodních na venkově. Maximální pracovní doba
byla totiž ustanovena v předloze, jak vyšla
z poslanecké sněmovny, na hodiny čtyři. Ven-
kovští kupei žádali hodin šest. Přišli, jak ozna-
mujeme na jiném místě, dnes hromadně do
parlamentu nalehati u sněmoven obou, aby jim
bylo vyhověno. Panská sněmovna částečně tak
učinila. Přijala formálně návrh, aby v městech,
čítajících méně nežli 6000 obyvatelů, neděln
práce dovolena byla 6 hodin.
Martinic
Plener
poslanecký sněmovna
14
article
Jakkoli zajisté přejeme pomocníkům ob-
chodním oddechu nedělního celého, nemůžeme
na druhé straně popřiti, že vyžadují toho zájmy
jak obchodníků, to jest prodavačů, tak i oby-
vatelstva, to jest kupujících, aby měli o nedě-
lích možnost k nákupu. Kromě toho odklidila
panská sněmovna z operátu poslanecké sně-
movny nesrovnalost v příčině náhradního odpo-
činku pro pekaře. Bylo toliž stanoveno ve čl
V., že místo nedělního klidu celodenního maji
pomocníci pekařští dva půldny v týdnu prázdno,
v čl. X. však že mají klid půldenní. Panská
sněmovna vymítila z čl. X. omezujíeí ustano-
vení, by uvedla jej v souhlas s čl. V. Předloha
panskou sněmovnou změněná vráti se tedy zase
sněmovně poslanecké.
Panská sněmovna měla dnes opět tajnou
schůzi. Člověk by myslil, kdo vl proč. Jednal
se však pouze o vydání vysoce urozeného hr.
Roberta Althana. Kdo by však myslil, že pro
nějaký přestupek, o kterém musí býti jednáno
důvěrně s vyloučením vo řejnosti, nechať vezme
na vědomost, že jest obžalován aristokrat onen
pro úraz, který způsobil automobilem. Pán
lordové jsou citlivi, když jde o jejich vydání
ale jsou necitelni, ba bezeitní, kde jde o poru-
šení a poškození práv lidových.
Na zejtřek svolána jest panská sněmovna
zase, aby skoncovala návrh zvláštní komise na
změnu jednacího řádu obou sněmoven. Tento
návrh, který zastupuje známý prof. trestního
práva university vídeňské dv. rada Lammaseh
bude většinou panské sněmovny přijat. Ale zu-
stane pouhým usnesením sněmovny lordů. Jsme
jisti, že nikdy nedostane se na přetřes sně
movny poslanecké. Proto rozumíme a schvalu
jeme, že sociální demokraté se dnes usnesli
zejtra neuspořádati na galerifch panské sně
movny žádné demonstrance, které byly někte
rými přívrženci sociálně demokratickými dopo
ručovány.
Althan
univerzita vídeňský
15
article
Z Vídně, 10. února. (C. - B.)
Místopředseda kn. Auersperg zahájil schůz
o 1.30 hod. a vyžádal si zmocnění, by směl gratu
lovat arciknížeti Leopoldu Salvatoru k narození syna
Hr. Go5sa složil slib, načež předseda věnova
posmrtnou vzpomínku bar. Dipaulovi.
Po přečtení došlých spisů hr. Sehön
born odůvodnil svůj známý návrh stran § 2. zbroj-
ního patentu a ten přikázán politickému výboru.
Bar. Czedik referoval o nouzové před
loze, přimlouvaje se za přijetí předlohy dle textu
poslanecké sněmovny.
Po vývodech dv. r. Jeitelesa, kn. Fer
Lobkovice a řečích ministra orby hr. Buquoye
a odb. šefa Rože byla předloha schválena.
Po referálu bar. Bergera o úpravě nedě
ního a svátečního klidu a přímluvných vý
vodech hr. Clama Martinice, jenž vyhradil
odměnný návrh pro podrobnou debatu, přijat čl. 9
dle Plenerova návrhu, aby v místech pod 6000 oby
vatelů povolila se pouze na 6 hodin.
Čl. 10. přijat beze slov spro pecnárny a pe
kárny« a předloha odbyta také ve 3. čtení.
Po volbě člena do vyrovnacího výboru za f Di
panla konala se schůze důvěrná.
Příští schůze bude zejtra v poledne.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 10. února. (C. B.)
Národohospodářský výbor dosadil pr
vystěhovalecký zákon 7členný odbo
v němž zasedají poslanci: Merunowicz, Ploj
Tambosi, Licht, dr. Šílený, Schoiswohl a Bu
kovič, jenž má svolat ankelu.
Posl. Licht navrhl poradu o předloze k po
poře průmyslu, jenž před dvěma léty uvázl
zvláště pokud jde o dvoji poplatnost ake. společnosti
jež mají ve svém portefenillu průmyslové papíry
Předseda slíbil, že stane se tak v příští schůz
Auersperg
Leopold Salvator
Jeitelesa
Lobkovic
Buquoy
Berger
Martinic
Plenerův
Posl
Vídeň
Hradec
Sehön born
poslanecký sněmovna
Ploj Tambos
Licht
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. února.
Svoboda svědomi v Rusku.
Komitét ministrů ve schůzi dne 7. t.
rokoval o tom bodě reformního carského mani-
festu ze dne 25. prosincé, kterým se nařizuje.
aby „ehráněna byla zaručená základními zá
kony imperie snášelivostí ve věeoch víry, aby
přehlednuty byly zákony o právech rozkolníků.
avšak rovněž i osob, hlásících se ke křesťan-
ským vyznáním nepravoslavným i k věrám ji-
ným, a aby učiněna byla cestou administrativno
opatření, kterými by odstraněno bylo vše, c
keho ve příčině vyznávání své víry tísní, poku
by to neodporovalo zákonům.
Komitét ministrů v prvé schůzi, těmto otáz-
kám věnované, jednal o právech staroob-
řadců, a rozhodně se vyslovil pro zrušen
každého omezení jejich svobody, pokud jde
o konání bohoslužeb podle jejich obřadu.
Pomocník ministra vnitra, senátor Dur
novo, promluvil o staroobřadeích jak o Ru
sech, upřímně milujících svou vlasť, čestných
a neunavných pracovníeích země ruské, hod
ných, aby jim dopřáno bylo úplné svobody svě
domi. Komitét ministrů jednomyslně schváli
tyto vývody a prohlásil se pro zrušení všech
uzákoněných omezení, kterými staroobřadci do
sud byli tísněni.
Petrohradský mitropolit Antonij
schůzi té přítomný, důtklivě žádal, aby zrušeno
bylo ustanovení, kterým se pravoslavnému
duchovenstvu ukládá, aby úřadům soudníma
politickým podávalo zprávy o tom nebo jinén
kenání staroobřadců.
V duchu plné tolerance a svobody boho-
služebné vyslovil se také senátor V. K. Sa-
bler, jenž zastupoval nemocného a nepřítom
ného vrchního prokurátora sv. synodu K. P
Pobědonosceva,
V K S bler
K P Pobědonoscev
Praha
Rusko
17
article
Hohentalův attentát v Helsinglorse,
Londýnský zpravodaj „Nového Vremene“
oznamuje, že attentát Hohentalův učinil na
tamní Finy zdreující dojem. Nepřijimají ho na
účet národních snah finských a připisují švědo-
manské agitaci, jež, chtějíc Finsko přivěsti pod
švédské žezlo, je stojně nepřátelská Finsku jako
Rusku. Finové v Londýně prohlašují, že národ
jejich je spokojen správou generál-gubernátora
kn. Obolenského. Angličané jsou překvapeni ta
kovými výroky Finů, o nichž se dosud domní
vali, že jsou nepřáteli Ruska za každou cenu.
vždycky a všudc.
O osobnosti zavražděného Hohentalem pro
kurátora finského senátu Jonsona píše týž list:
Jenson přináležel k těm rozumným finským po-
litikům posledních let, kteří se klidně choval
k státně - sjednocovacím požadavkům ruské
vlády, uznávajíce je za přirozené. Jonson byi
z těch příslušníků finské intelligence, s kterým
představitelům ruské vlády možno bylo mluviti
raditi se a posuzovati poměry finské. Býval čle
nem komisí, které byly svolávány do Petro
hradu k rokování o finských věcech, a vždy háji
zájmy své vlasti čestně a tak, jak jim rozuměl
Ale klice agitátorů nebylo toho dosti. Oni oče
kávali, že Jonson bude protestovati a žalovat
na generál-gubernátora Bobrikova, a když se ne
dočkali, usilovali o jeho sesazení. Druhou vinou
Jonsonovou bylo, že byl „finoman“, t. j. ná-
rodní Fin, kterážto domácí strana je nyní v men
šině naproti straně švédomanské a mladofinske
jež se dala strhnouti švédomany.
Hohentalův
Fina
Angličan
Jonson
Jenson
Bobrikův
Jonsonův
Fin
Helsinglors
Finsko
Rusko
Londýn
Petra hrad
18
article
Rozkol v táboře francouzských socialistův.
V noci na 8. t. m. byla schůze peslane
socialistických, na níž velkou většinou byl přija
návrh, aby poslanci socialističtí se vyzvali, aby
přerušili všechno spolupracovni-
ctví s ostatními stranami levice
Tento návrh přivodí asi rozluku strany socia-
listů parlamentních. Někteří, jako Jaurěs
Préssensé jsou ochotni podrobiti se tomuto ná-
vrhu a chtějí, aby strana jejich vystupovala
zcela samostatně. Naproti tomu Angagneur,
Deville a Zavais jsou pro dosavadní styk
s levicí.
Odluka církve od státu ve Francii.
Předloha franeouzského ministra kultu n
odluku církve od státu vzbudila u levice sně-
movní veliké uspokojení. Zástupci její projevit
chtějí prý při debatě o dotazu radíkála Maseola
názor svůj o předloze a zvláště žádati, aby tato
záhy vyřízena byla. Ministr prohlásí jmenem
vlády, že předloha bude po vyřízení zákona
o dvouleté službě vojenské, tudíž ještě před
velikonocemi, dána na jednací pořad. Zpravodaj
Briand prohlásil, že jest s to podati zprávu
o předloze nejděle ve 14 dnech. Nacionalistéa
konservativci chtějí dnes ve sněmovně navrh-
nouti resoluci, v níž žádají, aby předlo ha
o dělnických pensich byla projed-
nána ještě před zákonem o odluce
Dojde-li tudíž dnes na věci ty ve sněmovně.
bude schůze zajisté po nejedné stránce význam-
nou, protože při ní objasněny budou názory
o velké oné reformě z obou táborů, protože
bude rozhodnuto, kdy skutečně bude dána na
jednací pořad a protože konečně zjevno bude.
zdaří-li se vládě Rouvierově utvořiti pro sebe
většinu čistě republikánskou. V poslední chvíli
proslýchalo se ale v Paříži, že vláda chce při
pustiti rokování o dotazu v příčině předlohy te-
prve, až výbor sněmovní o předloze zprávu
podá. Aspoň včerejší ministerská rada toto stano-
visko zaujala.
Zavais
Briand
Francie
Paříž
19
article
Důvody, vládou k dotyčné předloze podané
praví, že ministerstvo chtělo předlohou vyhovět
všemožně návrhům výboru, který na vyzvání
plena sněmovního měl zkoumati různé návrhy.
na odluku během času podané. Chceme, prav
se ve zprávě, právě tak jako výbor svobodné
vykonávání kultu v mezích, stanovených veřej-
ným pořádkem. Různá opatření předlohy maj
přechod od slarého režimu k novému bez val-
ných rozvratů uskutečniti.
Nový proliněmecký projev v Anglii.
Sotva že pokusil se lord admirality Le
zmírniti dosah své nedávné řeči proti Německu,
již oznamuje se nový podobný projev osobnosti
anglické, vládě blizké, proti Vilémově říši. Tento-
kráte jest to pan T. A. Brassey, vydavatel »Na
val annualu«, jenž ujal se role veřejnost an
glickou upozorniti na německé nebezpečí. Pro-
hlásil v řeči své, že celá politika Německa jes
ohrožením Anglie. Německo má v úmyslu tal
dlouho budovati na nových lodích, až bude moe
i na moři s Anglií konkurovati. Možná, že také
tato řeč bude dodatečně seslabena, ale na pra-
vých cílech a intencích německých to nic ne-
mění.
Brassey
Anglie
Německo
Vilémov
20
article
Úkoly technika
ve veřejném zdravotnictví.
Úkoly technika
ve veřejném zdravotnictví.
Aktuální otázce věnoval včerejší svou schůzi
Spolek architektů a inženýrů, zajímav
mimo jiné tím, že vedla k založení odboru tech-
nicko-hygienického ve středu tohoto spolku.
Program velice pečlivý, jakož i zajímavou debatu,
do které zasáhl mimo jiné i městský fysik p. dr
Záhoř, podáváme níže.
Předseda Spolku architektů a inže-
nýrů inž R. Jahn, v úvodní své řeči vzpomněl velmi
vřele abrahamovin prof. Jana Kouly, kterémužto
projevu dán souhlas pochvalou a hromadným po-
vstáním. Po dalších sděleních presidiálních, ujals
slova první přednášející, vrchní inž. Lud. Čížek. Vý-
klady své zahájil trochou filosofických úvah o živote
lidském, jeho ceně, síle životní a energii a úvodem
tímto dospěl k pojmu veřejného zdravotnictví. Kul-
turní vývoj sám nutkal člověka k řešení otázky ve-
řejného zdravotnictví, neboť poznal, že zanedbávání
ničí ústrojí lidské. Arci jest zapotřebí všestranné
součinnosti, aby péče o veřejné zdravotnictví setkala
se s kýženým zdarem. Úkol technika s opatřením
hygienickým velmi těsně souvisí, neboť jemu připadá
pemýšleti v mnohých směrech, zejmena poku
se bytových olázek týče, na praeventivní
zamezení vzniku nemocí. Spolku architektů a inže-
nýrů nejedenkráte dostalo se tě cti, že brán byl na po-
radu v záležitostech veřejného zdravolnictví. I roz-
hodnuto po delších úvahách utvořiti ve Spolku archi-
tektů a inženýrů samostatný
odbor technicko - hypienický.
Záhoř
R Jahn
profesor
Koula
Kula
spolek architekt
21
article
Pan přednášející rozvíjí program velice zajímavý
a cbjasňuje, že úkolem odboru bude uplatňovati zá-
sady zdravotnické ve všech oborech působ-
nosti a práce technika a to ve dvou hlavních
směrech či oddílech: tedy při zařízeních a opatřeních
k podpoře a udržování veřejného zdravotnictví a při
zařízeních a opatřeních k odstranění a zamezování
příčin a vlivů, které zdraví škodlivy jsou nebo býti
mehou. Pan přednášející podává pak bližší rozvinute
programu technicko-hygienického, a to při zaříze-
ních a opatřeních k podpoře a udržování veřejného
zdravotnictví. Pokud se stanoviska povšechnéhoč
základního týče, uvádí v obor technika spadajíc
otázky: Zakládání měst a osad, využitkování půdy
k jiným účelům, vegelace, využitkování vod spod-
ních, srážkových, povrchových, oblasti vzdušné
práva kutacího; regulace a parcelace pozemků vůbec
a v obcích zvlášť při zakládání ulic, náměstí, komu-
nikací, dopravnictví atd. Zakládání: sadů, hřišt.
částí fovárních a femeslných, částí kolážových, ve-
řejných záchodů, veřejných lázní, ústavů pro opa-
třování potravin a nápojů, ústavů pro výchovu du-
ševní (mravní) i pro zábavu, ústavů pro výchovu tě-
lesnou, budov a zařízení pro hospodářské potřeby.
budov obytných, provádění slaveb vůbec, projekty
jich, hmoty stavební; dělnictvo.
náměstí
ústav pro op
22
article
Pokud se slanoviska podrobného či zařizovacíh
týče, jmenuje jako oboru technicko - hygienickému
připadající úkoly: obývací budcvy a byty
s jich příslušenstvím: činžovní, rodinné, dělnickéa
společné (kasárny), budovy úřadní, peněžní, pojišťov-
ny atd., hotely a pokoje hostinské, neclehárny. O pa-
třování potravin a nápojů: tržnice a tržiště
skladiště potravin a nápojů, sýpky, jalky mlékárny.
pivovary a cukrovary, pekárny, mlýny, cukrárny
výroba oplatek, uzenářství a řeznictví, kruhárny zel
a pod., hostince, kavárny a stravovny, obchody
potravinami a nápoji atd., opatřování vody vůbec
opatřování ledu, lednice a chladírny. Ústavya
zařízení pro tělesnou výchovu: tělo-
cvičny a jízdárny, lázně a plovárny, hřiště a závo-
diště. Zařízení pro výchovu dušev ní
(mravní), vzdělání, kultus, umění neb
pro zůbavu: školní budovy a útulky, knihovny
a čítárny, musea a výstavní místnosti, kostely, di-
vedla, domy hudební, besední, spolkově, věznice,
káznice, polepšovny, sirotčince. Zařizení pr
potřeby hospodářské: dvory (též obecní).
konírny a stáje, skladiště píce, skladiště paliva a jiná,
hnojiště a smetiště. Továrny, závody a živ-
nosti veškerého průmyslu, řemesela
obchodní místnosti s veškerým pří-
slušenstvím. Zařízení pro dopravu.
vůbec dopravnictví a provozování dopravy, zejmen
osob. Topení, větrání a osvětlování.
23
article
Pokud se zařízení a opatření k odstranění a za-
mezení příčin vlivů, které zdraví škodlivy jsou nebo
býti mohou, týče, jsou to opět ústavy lěčrbné:
nemocnice, chorobince, invalidovny, porodnice, sa-
natoria, baráky isolační, stanice pozorovaci, ústavy
pro choromyslné, lázně léčebné, klimatické, léčebné
ústavy soukromé. Desiníekce: ústavy desinfekční
veřejné i v ústavech sub 1., opatření (desinfckční)
proti přenášení nakažlivin v půjčovnách šatstva, knih,
hudebnin, v holírnách, krejčovnách, závodech, dílnách
a skladištich kožešníků, obuvníků, čalouníků, v prá-
delnách, čistírnách, žehlírnách atd., desinfekční pro-
středky vůbec. Odstraňování zdraví škod-
livých odpadků, smetí atd.: provádění a udr-
ževání čistoty na veřejných prostorách v městech,
zejmena metení ulic, náměstí, kropení jich, sbírání
odvoz a odstraňování smetí a odpadků uličníchi
domácích, odstraňování výkalů a odvodňování (kana-
lisace), odstraňování sněhu z prostor komunikačníeh
a z měst vůbec, odstraňování splodin hoření při to-
pení a osvětlování umělém, obmezení sazí, kouře,
prachu, zápachu, lomozu atd. Pohřebnictví
t. j.: doprava a umístění (embalage) mrivol před
pohřbením, umrlčí komory, kaple, výslava mrivol,
pitevny, hřbitovy, krematoria. Pohodnictvii
kontumační stanice, doprava zdechlin, odstranění,
zpracování zdechlin a odpadků zvířecích
24
article
Provádění programu technicko-hygienického bude
se takto uskutečňovati: přednáškami a rozhovory ve
schůzích spolkových, podáváním zpráv v časopise
spolkovém, podáváním dobrých zdání představenstvu,
členstvu i veřejnosti, nazíráním na provedená zařízení
technicko-hygienická správná i pochybená, upozor-
ňeváním představenstva, členstva i veřejnosti na zá-
vedy i výhody technických zařízení po stránce hy-
gienické, sledováním literatury, sledováním vynálezů
a nových myšlenek v oboru tomto, styky se spolky a
odbory hygienickými, vysíláním zástupců ke sjezdům,
výstavům a poradám hygienického rázu a směru.
studijními vycházkami a cestami (Výborně! Potlesk.)
Městský fysik dr. Záhoř děkuje Spolku archi-
tektů a inženýrů, že si obral tento předmět za otázku
své přednášky. Uvádí, že lékař a technik ve veřejném
životě a zejmena v otázce veřejného zdravotnictví
se doplňují. Technik jako lékař zasahá do reelní vědy
a tím je již podána záruka zdaru akce. Pokud se věci
samotně týče, uvádí dr. Záhoř, že zdraví jest stav,
v němž každý člověk s raností může plniti svůj vy-
kázaný úkol. Soubor podmínek zachování zdravi ob-
klíčen jest formou zdravodědy. Znáti podmínky těto
zdravovědy jest hlavní zásadou hygieny. Technik
má veliké úkoly po této stránce: jemu připadlo opa-
tření pitné vody, zdravé opatření lidských příbytků
atd. Vybízi k součinné akci technika a lékaře, vzpo-
menuv celé řady pomalých, avšak konečně přece
provedených oprav. (Výborně!) — Vrchní živnosten-
ský inspektor p. Jazeš upozorňuje na nedostatek
technické hygieny v průmyslových závodech a pod-
nicích. Lékárník Mag. pharm. Heřman Rüdiger, člen
doktor
Záhoř
Mag
Heřman Rüdiger
25
article
Spolku pro veřejné zdravotnictví vítá myšlénku utvo-
ření odboru technicko-hygienického. Inž. p. Marei
podotýká k řeči živnostenského inspek tora o spalo
vání kouře a bezdýmného topení, že věc tato vyža-
duje ještě času a řešení technického, značného ná-
kladu a pod., ale že nepochybuje, že i v této věci
dojde se k cíli. Vrchní inženýr p. Boh. Müller uvádí,
že olázka tato úzce souvisí s postavením technika ve
veřejně správě vůbec, jelikož téměř všechny akty
veřejné od technického podkladu vycházejí. Inspek-
tor p. Štolz zmiňuje se o hygienických opatřeních
při novostavbách. Inž. p. Tille promlouvá o širokém
poli působnosti technika v otázce zásobování měst po-
travinami, jich udržování v dobrém stavu, zařizová-
ním pořádných lednic, tržnic atd.
Předseda inž Jahn v závěrečném slovu poukázal
na chuť impulsivnějšího vystoupení spolku v tomto
směru a doufá, že se mu podaří podobně, jako v jiných
otázkách veřejných, zjednati si platné váhy. Dáv
pak hlasovati o zřizení technicko-hy-
gienického odboru a programu; obojí
jednomyslně se schvaluje.
Ing
Marei
Müller
Štolz
Till
Inspky
ření odbor technickýhygienický
Ing Jahn
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Malichernost dialektiky realistického
denníku uzřejmila se mimo jiné také včerejší
jeho »drobností« pod záhlavím »Spisovný jazyk
— mumie!« Okolnost, že uvedli jsme zesnu-
lého prof. Hattalu mezi autory o život spisov-
ného jazyka českého zasloužilými, přiměla
obrance Masarykova k výroku, že vědomě své
čtenáře — obelháváme, neboť Hattala v »Bruse«
pravil o písemné češtině, že »stranu hlásek po-
dobá se mumii,« že »každá z písemných řeči
hláskami a deklinací i konjugací podobás
mumii«. Přes tyto výroky, jež činí Hattal
ostatně s výhradou, nelze mu upříti o život
spisovného jazyka českého veliké zásluhy. Na-
zor Dobrovského o budouenosti českého spisov-
ného jazyka, že není schopen dalšího kulturního
vývoje, a jeho skepse vůči buditelským snahám
jsou přece známy, a přece mu jakožto zakla-
dateli novočeské literatury nelze upírati zásluhy
o život a dnešní vývoj českého jazyka spisov-
ného, větší než kohokoli jiného, což výslovně
připomínáme, aby nám zejtra nebylo vytknuto,
že klademe Dobrovského a Hattalu na týž stu-
peň! Uvedli jsme mezi jmény mužů o živo
českého spisovného jazyka zasloužilých také
prof. Gebauera, autoritu, která by měla našim
protivníkům vůbec stačit, aniž bychom souhla-
sili se všemi názory této autority, jak s dosta-
tek známo. Naše seřadění těchto jmen nazváno
dnes vůbec nesmyslným; má však přece
jednu nepopíratelnou zásluhu a síce — realisti-
cké efektní seřadění prof. Hattaly s prof. Masa-
rykem, kombinace to dosud neslýchaná! Podle
Hattala
Masarykův
Dobrovský
profesor
Gebauer
27
article
Hattaly jest český jazyk spisovný proti mluve-
nému podoben mumii, podle Masaryka jest če-
ský spisovný jazyk naproti mluvenému mrtvý
Nenadál se ani nebožtik Hattala, že mu přes
jeho mohylu Masaryk ruku jednou podá ! Do-
poručujeme realistickému denníku více klidu
pozornosti na to, — na co nesedá! Jinak po-
kládali jsme my polemiku o »mrtvém spisov-
ném jazyce českém« za vyřízenou již v pondělí.
Hattala
Masaryk
28
article
Není naší vinou, že nutno vésti polemikyo
pravdy tak zřejmé, jako jest životnost českého
spisovného jazyka. — Že nemáme ani nejmen-
šího spojení s původcem letáku »Mrtvý jazyka
spolek českých spisovatelů »Máj«, v dnešním čísle
real. denníku produkovaného, není třeba ani
zvláště vyvraceti. Samo znění fohoto letáku,
zvláště jeho kazimluvy (»každopádně« »byl by
té samé ceny« a j. v.), nasvědčuje, že nemůže
od nás, ani z kruhů nám blízkých pocházeli.
— Stomillionové překročení schváleného
nákladu na dráhy alpské. Z Vídně, 10. února.
Jak bylo námi již sděleno, zvolil výbor želez-
niční na radě říšské ku prozkoumání příčin to-
hoto neobyčejného překročení sumy, zákonem
ze dne 6. června 1901 povolené, zvláštní s uh-
komitét, jenž za předsednictví posl, inženýra
Kaftana konal 8. t. m. svou první sehůzi.
ve které rokoval devítičlenný subkomitét na zá-
kladě návrhů předsedou předložených, ke kte-
rým členové dr. Kolischer, dr. Ellenbogen
Mazzorana podali další dotazy, o sestavení do-
tazníku k ministru železničnímu. Dnes odevzdal
předseda subkomitétu poslanec inženýr Kaft an
ministru ryt. Wittkovi dotazník, žádaje za
brzké předložení dotyčného materiálu, načež
bude svolána schůze subkomitétu, ke které po-
zváni budou zástupci vládní, aby podali vysvě-
tlení a přednesli důvody, jež je vedly k tako-
vému obrovskému překročení, aniž by bylo mi-
Kaftan
doktor
Kolischer
Ellenbogen
Mazzoran
Wittek
Vídeň
spolek český spisovatel