2
masthead
V Praze, v sobotu dne tI. února 1905.
Praha
4
article
Na rauní n odpol. listy
předa lácí se
v Praze v aialslslraci
a měsí
na řtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
na viěste
oi
na čtvit let
ve Glch 2 K 80
Ba uěske .
Pošton:
z nsje, . . . . . Ro0h
n čtvrt leta
s ibvojí zlsílkoi
ns ntězi
ke
ns číert leta
Praha
5
article
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
L. Z Petrohradu, 10. února. V 8 hod
20 min. večer. (Původní telegram zvláštního
zpravodaje »Národních Listů«.) Dle sen-
sačních pověstí, zde kolujících, jest
obava před stávkou na dráze sibiř-
ské. Opatření pro tento případ byla
učiněna.
Pro 18. únor očekává se manifest
ohlašující svolání zemského soboru.
Deputace studujících oznámila
rektoru, že nniversitu bude možno
otevříti teprve, když budou prokla-
movány: ochrana osobníeb práv, svo-
boda tisku i rovnost náboženství.
Dnešní ministerský komitét sehvá-
lil návrhy subkomitétu o dělnické
otázce za předsednictví finaněního
ministra Kokocova.
Z Varšavy, 10. února. (C.-B) Věer
večer pokusil se zástup dělníků v Sos-
novicích v jedné továrně zhasiti
oheň v tavící peci. Vojsko, vyslane
k ochraně dělníků tam pracujících.
vystřelilo 3 salvy proti zástupům
čímž přes 100 dělníků bylo usmrceno
neb zraněno. Na rozkaz gen. guver-
néra konána konference nejčelnějších
továrníků varšavských a továrních
inspektorů k stanovení možných
ústupků pro dělníky.
Z Petrohradu, 10. února. (C.-B
Telegram gen. Kuropatkina ze věe-
rejška sděluje: Včera o 11. hodině
v noci ujali se Japonci opět ofensivy
proti našemu levému křídlu a naší
frontě v rozloze 2 verst, byli ale
odraženi. Nový útok o 5. ho-
dině ranní stihl týž osud
Jen pět mužů bylo z naší strany
zraněno. Přes tuhé mrazy jsou pří-
pady omrznutí velmi řídké.
Kokocův
Japonec
Praha
Petrohrad
Varšava
6
article
S kým a kam?
S kým a kam?
Neklamnou známkou prozíravé politíky jest
pružná způsobilost a schopnost iniciativy ve
chvili, kdy neočekávaná, veliká událost rázem
mění danou situaci a otřese všemi tradičním
názory a šablonovitými předpoklady.
Takovou událostí pro soustáti rakousko-
uherské staly se volby maďarské, vykonané v
dnech od 26. ledna do 2. února t. r., jimiž
maďarská strana neodvislosti tak sesilila, že sama
o sobě čítá více poslanců, než posavadní libe-
rální a spolu vládní strana. Vítězství to zna-
mená především, že odpůrci soustavy duali-
stické nabyli v Uhrách moci nebývalé, a že jes
pouhou otázkou času, kdy tato moc bude roz-
hodující; ba v Uhrách jsou přesvědčeni, že se
jí stala již nyní, a že nebude třeba ani nových
voleb, aby se to osvědčilo ještě v této sněmovně
v době snad velmi blízké.
S tím faktem však, že dualism se za-
chvěl ve svých základech, že v Uhrách na mí
sto jeho stoupenců nastoupili jeho histori
čtí odpůrci a hlasatelé myšlenky státní ne-
odvislosti Uher, počítá se již ve všech skuteč-
ných politických kruzích, a potvrdí-li se zpráva.
že panovník se odhodlal vyslechnouti i mínění
vůdce strany neodvislých, Františka Košuta, jest
to nejen důkazem důsledného ústavního stano-
viska, na němž jako uherský král trvá, ale
známkou, že nepostavil se již předem odmítavě
ke snahám strany neodvislosti.
Košut
Uhry
7
article
Nenásleduje ovšem odtud, že nějakým ná-
hlým obratem již zejtra zmizi forma dualistická
a že nové uspořádání státního útvaru bez dlou-
hých u podrobných příprav vyšvihne se z po-
měrů jako Minerva z hlavy Jovišovy. Ale rov-
něž tím není řečeno, že nebudou Maďaři kout
železo, dokud jest žhavé, a že zejmena propa-
sou lhůtu, již jim poskytuje přízeň panovníka,
ve věku velice požehnaném se nalezajícího.
Zvláště pokud se týče společného celního
územi a hospodářské pospolitosti, nabývá my-
šlenka rozluky stejné obliby jak v Uhrách, tal
i v královstvích a zemích na radě říšské za-
stoupených. Tak prohlásil Prade v Linci, že
by Rakousko celní rozlukou jen získalo. Vše-
němci těši se, že by přestaly ohledy na Čechy
a Poláky, s nimiž se muselo smlouvati při každé
obnově hospodářského vyrovnání s Uhrami.
V rozpočtové debatě, ve čtvrtek v říšské
radě zahájené, ihned prvý německý řečník d
Sommer prohlásil, že jest třeba připraviti ho-
spodářskou rozluku; potom že bude Cislajtanie
hospo lářsky silnější. Má-li se však vybojovati
boj s Uhrami, jest zapotřebí silně řišské rady.
jež by byla nesena takovým řišským duchem.
že by přes partikularistické snahy mohla opa-
třiti zájmy společné. Ale takovým říšským du-
chem, dle dr. Sommra, nebude parlament ovlá-
dán, dokud neněmečtí národov
sledují politiku federalisticko u
proto si přeje veřejného a poctivého vyřízen
národnostních sporů. Ovšem tento německý po-
litik také nezamlčel, že chce proto hospodář-
skou rozluku s Uhrami, aby mohl navá z at
na Německo. Sami bez Maďarů prý můžeme
vejítí v lepší poměr k Německu, tak výslovně
doznal.
Jovišův
Maďar
Prade
Polák
Sommer
Sommr
Uhry
Rakousko
Čechy
Německo
8
article
Ve vídeňském dopise mnichovských »Neu
Nachricht.« pak se vykládá: Pro hospodářskou
rozluku jsou: křesťanští sociálové (luegrovci),
Všeněmci, sociální demokraté a četní členové
německých lidovců, a jeden z polských poslanců
v celním výboru se vyslovil, že by celní roz-
luka dosáhla v říšské radě většiny osmi desetin
všech poslanců.
Z těchto projevů jest patrno, že se bez
celní rozluky neobejde, že nastane snad již
roku 1907, jímž posavadní stav--hospodářské
reciprocity končí, a i v úmluvě o bance ra-
kousko uherské jest vyhraženo, že může se
provésti likvidace její roku 1907, kdyby na-
dešla celní rozluka. Není tedy vyloučena my-
šlenka, že již v době těchto úmluv byl r. 1907
stanoven jako přesná lhůta pro zakončení posa-
vadní hospodářské pospolitosti.
Neo Nachricht
9
article
Avšak z projevů německýchi, v této
záležitosti dosud učiněných, veliký dosah
mají pro sebe následující okolnosti: předně, že
čásť Němců přeje si těsnějšího hospodářského
přimknutí k Německu, za druhé, že
cítí potřebu vyrovnání národnostních
sporů, za třetí, že předstírá, že i neněmečtí
národové mají tytéž hospodářské zájmy, jako
Němci, a za čtvrté, že se na nich žádá, aby se
zřekli všech snah federalistických. Ostatní
strany, zvláště luegrovci, vidí v hospodářské
rozluce vydatnou zbraň proti Maďarům, v do-
mněnce, že hospodářsky silnější Cislajtanie
záhy by je přinutila — lézti do prosa.
Celkem si tedy Němci představují vývoj ve
směru rozluky jako koncentrac i všech si
cislajtánských k hospodářskému boji s Maďary
ke sblížení s Německem a uznání svého vůd-
covství za jakéhosi vyrovnání s národy neněme-
ckými, a tedy zejmena s národem českým. Pod-
mínky takového vyrovnání jsou prozatím jejich
tajemstvím, a nemusíme snad připomínat
zvláště, že by to nemohly býti ony podmínky.
jež nám dosud kladli jako spojenci maďarských
liberálů, jako spojenei strany, jež v Uhrách do-
hospodařila.
Němec
Maďar
Německo
Uhry
10
article
Vítězství strany neodvislosti smetlo tyto je-
jich spojence, ne-li navždy, tož aspoň na dobu
tak dlouhou, dokud ve Vídni bude se hledat
způsob dohody se spojenou uherskou opposie
a dokud se nestane rozhodnutí, že se bude če-
liti známými z minulosti silnými prostředky dů-
sledkům voleb uherských.
Vítězná strana neodvislosti ústy svého
vůdce Košuta rovněž již prohlásila, jak si před-
stavuje vývoj poměrů v této polovině soustátí a
staví proti myšlence koncentrace sil za vedení
německého — myšlenku federativní
a nové ožiti národů s velikou historickou nanu-
lostí. Tento projev Košutův není ojedinělýa
nevytryskl teprve ve volební vřavě. Jest stálým
článkem v programu strany neodvislosti a byl
vysloven ještě zesnulým Košutem Lájošem. My
sami v posledních létech častěji jsme uvedli
stejné hlasy stoupenců strany neodvislosti. Nent
proto správným názor, jenž se tu a tam vysky-
tuje v Čechách; že vítězná opposice maďarská
prestě převezme spojenství se zdejšími Němci
jako dědictví po maďarských liberálech.
Jak my rozumíme dějinám maďarským a
poměrům v Uhrách, jest i tam veliká obava před
postupem němectví na Východ, a proto jest
pravděpodobnější, že si nebudou přáti oslabiti
v této polovině soustátí ony národní síly, jež
chovají stejné obavy.
Historicky jest pak osvědčeno, že samo-
statné království české trvalo vedle neodvislých
Uher, a že za totožných téměř okolností toto svo
pestavení pozbyly.
Košut
Košutův
Košut Lájoš
Němec
Vídeň
spojený uherský
Čechy
Uhry
11
article
Ostatně již sama myšlenka dra. Sommra
že jest nutno vyrovnati se s národnostmi a od-
straniti národnostní spory, jest důkazem, že
zvláště Všeněmci pociťují, že strana neodvislost
v Uhrách nebude v poměru k nim pouhým po-
kračováním strany liberální.
Rovněž jest velice pochybno, jsou-li ho
spodářské zájmy neněmeckých národů opravdu
tak shodné s hospodářskými zájmy německými
že by měly přímo podporovati snahy po těsněj-
ším hospodářském splynutí s Německem. Starš
dějiny české naopak tomu nasvědčují, že ho-
spodářskému vývojí svědčily vždy lépe dobré
hospodářské styky ce zeměmi na Východ leží-
cími. Průmyslový vývoj v těsnějším spojení
s Německem by záhy pocítil převahu průmyslové
síly v Německu; a také v posledních létech t
zástupci nejednoho průmyslového odvětví ve-
řejně prohlašovali.
Ostatně ani dle programu maďarské strany
neodvislosti nebude s těsnějším připojením k Ně-
mecku tak na spěch, jak by se mohlo zdáti: pro-
gram ten předpokládá nezkrácenou državu zemi.
dynastií ovládaných; takový smysl má Košutova
formule: Král bude hájiti neodvislé Uhry a Uhry
budou hájiti krále.
A tak volby uherské položily i nám Čechům
důležitou otázku a ukázaly, že význam našeho
národa jimi získal. Nabídky, jak vidno, se ozí-
vají s jedné i druhé strany.
Odpovídati na ně dle dřívějších formulí
předpokladů, zdá se býti nemožno. Nadchází
nový stav, položen zárodek nových útvarů; a
tu nutno zaujati k novým otázkám i nové stano-
visko. Nalézti pravou výslednici v tomto pa-
ralelogramu sil — toť problém, jejž jest řešiti
odpovědné politice české.
Snad ani nebude záhodno, příliš ukvapeně
vysloviti — s kým a kam?
Sommr
Košutův
Čecho
Uhry
Německo
12
article
Oprava jednacího řádu.
Oprava jednacího řádu.
Z Vídně, 9. února.
Panská sněmovna pustila se po nezdařeném
pokusu dr. Baernreithra sama do práce, aby
oblažila dolní sněmovnu takovým jednacím řá
dem, jenž by znemožnil obstrukci.
Nedá se popříti, že je to ústavní její právo
že formálně nic se přoti tomuto kroku nedá na-
mítati, však přes to jsou jisté ohledy, jichž
třeba šetřiti i tam, kde na straně toho, jenž
v jisté věci uchopí se iniciativy, je plná a ne-
popíratelná zákonnost.
Panská sněmovna mohla by věděti, že po
kus její je pouhým bezůčelným úderem do
vzduchu již proto, že žádný parlament lidový
i kdyby v sebe smutnější nalézal se situaci
nedal by si libiti ve vlastní věci mentorován
sboru jiného.
Neméně ovšem k tomu však povolána ra-
kouská sněmovna panská, jejíž doba »slávy«
dávno již minula, jež dnes není ničím jiným.
než ústavním instrumentem k tomu povolaným
znemožníti, co usneseno sněmovnou lidovou, co
ale není po chuti vládě.
Proto také zbytečno by bylo dlouho a ši-
roce zabývati se elaborátem, jejž sestavila ko-
mise panské sněmovny, ke změně jednacího řádu
pro poslaneckou sněmovnu zvolená. Že neslan
se skutkem elaborát ten, aspoň ne cestou ústavní,
o tom netřeba šířiti slov. Snad až na lidi z ka-
tolického středu a na některé Poláky nebude
poslance ve sněmovně poslanců, jenž by nad
pokusem pánů pérů nepokrčil útrpně rameny.
Nedá se popřiti, že referent prof. La m-
masch ve práci své si počínal energickya
s panskou bezohledností směrem dolů a s onou
byzantinskou hezohledností směrem nahoru
jež ve vládě spatřuje instituci prozřetelnosti.
Baernreithr
Polák
profesor
Vídeň
Le mmasch
panská sněmovna
kouský sněmovna
13
article
Dbal především o tak zvané státní nezbytnost
a snažil se především zabezpečiti projednání
státního rozpočtu, rekrutýrku, státní smlouvy
volbu do delegaci. Pro tyto věci určil zvláštní
dny a sice tři v týdnu, výhradně k tomu určené,
aby v nich tylo věci byly projednány a prove-
deny. Při tom vymezil dobu, v níž za každé
okolnosti musí býti ta či ona věc vyřízena.
Pro projednání rozpočtu ve druhém a třelím
čtení na příklad určil časovou prostoru 27 dnů.
Proč ne plných 30 nebo 25 dnů, ví bůh. Bylo
by zajímavo zvěděti, jaké při tom užil míry.
V motivech aspoň věc tu nevyložil. V těchto
schůzích nesmi býti projednáno nic jiného, než
předměly svrchu naznačené; došlé spisy mají
býti čteny ke konci schůze a návrh na změnu
jednacího pořadu má býti nepřípustný. Však
i komise mají býti vázány co do doby. Povin-
nosti předsedy bude vyžádati si na sněmovně
určitou lhůlu pro projednání předlohy. Pro vý-
borové projednání rozpočtu nemá býti tato lhůta
delší než 6 neděl. Kdyby kromě nadání komise
v daně ji době s poradami hotova nebyla, vezme
se jí prostě co vyřídila a to ostalní provede se
přímo a bez předchozího výborového projednání.
bůh
14
article
Když jde pan Lammasch tak daleko, bylo by
snad lépe výborové projednání po příkladu ně-
kterých parlamentů v jiných státech vůbec zrušiti.
Kdyby se přihodilo, že by v plenu řečníei
nebyli v určité době se svými řečmi hotovi
má předseda povinnost v poslední
den debaty úderem 2. hodiny od-
polední řečníka přerušiti a vy-
zvati sněmovnu, aby o příslušný ch
návrzích hlasovala. To je tak zvaná
guillotina, která sice dobrým byla by remediem
V drobném prodeji:
reuní číslo o robě . . . za s
cdpolos dni
. . . za 2k
Ve flialkách na venkověe
ranní čhalo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3b
Inserát
platí se hotově nepřeě.
Přečplaeoní a Inserty pšijímá zdmlnl-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nacházejí so též redakce
tiskárna n oxpeňice „ Národnich Listě“.
Rakopisy ze navracají.
Lammasch
15
article
proti mnohomluvnosti, jež by ale v rukou vlády
strannické mohla se státi vhodným prostředkem
projevy opposice vůbec znemožniti aneb aspoů
je citelně obmeziti.
Privilegovaná strážkyně bohabojnosti a do-
brého mravu, jakouž chce se dle svého počí-
nání v poslední době panská sněmovna mermo-
mocí státi, snaží se návrhem prof. Lammasche
právo interpellační velmi citelně obmeziti. Vy-
lučuje totiž povinnost vládya
ostatních činitelův odpovídati na
dotazy veřejně. Mají býti prostě zapsány
do zvláštní knihy a v této knize má je inter-
pellovaný také zodpověděti. Veřejně má se to
státi jen v tom případě, když o to požádá nej-
méně 50 poslanců. Však předseda má právo
vyloučiti z interpellací všechno, co dle jeho ná-
hledu uráží dobrý mrav a co involvuje trestný
skutek. Na základě tohoto práva mohl by před-
seda po připadě potlačiti každou interpellaci,
Pobuřování proti úřadu neb urážka
úřadů nalezla by se při ochotě
předsedově snad v každém do-
tazu. —
Professor Lammasch tvrdí, že mu byly při
této jeho reformě vzorem ustanovení o jedna-
cích řádech cizích, zejmena ustanovení v jed-
nacím řádě parlamentu britského. Naproti tomu
připomínáme, že sice některá ustanovení vy-
půjčil si z jednacího řádu zákonodárného sboru
francouzského, v parlamentě Spojených králov-
ství že však se nenalezají, nýbrž tam že to,
co prof. Lammasch opsal, je pouhou z vy-
klosti, ovšem že průběhem staleti ustálenou.
profesor
Lammasch
spojený králov
16
article
Však porovnávati videňský parlament s in-
stitucí velikosti a významu, jakou má anglický
parlament, je počínání tak odvážné, že obdivu-
jeme se kuráži páně professorově. Peerská jeho
povýšenost odpustí, upřímně-li mu řekněme.
kdy by se snad poslanci s jeho refor-
mami spokojili. V tom totiž toliko pří-
padě, kdyby se mu podařilo po-
vznésti parlament vídeňský k ve-
likosti a významu parlamentu anglického
a kdyby o to se laskavě postaral, aby parla-
ment ten nabyl práv i moci, jakou má nejstarší
zákonodárný sbor evropský. Pak mohl bys
zdarem učiniti pokus, k němuž se odvažuje
nyní a jenž skončiti musí úplným fiaskem.
Tvrdíme tak ne snad proto, že bychom si přáli,
aby zmohl se právě vídeňský parlament ke
slávě a moci, ale z té příčiny, že nyní vůbec
parlamentarismus v Rakousku je vlastně paškvil,
právě tak jako rakouská konstituce.
pán professorův
Rakousko
18
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 10. února.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
V nádherném vestibulu parlamentního pa-
láce cislajtanského bylo dnes plno. Možno říci,
že v tomto prostoru bylo více lidí než v zase-
dací síni poslanecké sněmovny, kde bylo ze
tří čtvrtin prázdno.
Kromě malých deputací, tlačily se v onom
peristylu dvě deputace hromadné: deputace
soukromého úřadnictva celého státu a deputace
kupecká. Podáváme o jejich požadavcích, před-
nesených ministrům, zprávy na jiném místě.
Afféra ministra železnic dra. Wittka, po-
kud jde o překročení nákladu na alpské dráhy,
zmizela stejně rychle z pořadu veřejného jed-
nání sněmovního, jak se naň dostala. Podobá
se, že byla posunuta na vedlejší kolej — do vý-
boru. Jen malá příhoda upozornila na její exi-
stenci. Na pravici plena sešel se zvláštní sbor:
Wittek
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác
Heller.
doktor
Heller
20
article
V době přechodně.
III.
21
article
(Z Čech žádná ozvěna opravního hnu
tí. — Šlechtická brožura proti konsti
tuci. — Zřízení první české záložny.
Doba, jež nastala pádem ministra Bachaa
jeho systému byla, pokud se vlády a rozhodu-
jících kruhů týče, dobou hledání nových forem
a nových prostředků na povznesení státní správy
a mohutnosti říše, na cesílení branné moci
zlepšení státních financí. Podobala se v tom
ohledu do jisté míry době, již nyní prožívá Ru-
sko, s tím arci rozdílem, že v Rakousku nebylo
po celý rok 1859 v obyvatelstvu žádného
»opravního hnuti«, žádného petičního ani revo-
lučního ruchu, žádných spiknuti ani násilných
pokusů na zjednání nového pořádku, žádných
veřejných žalob nebo stesků. Rozhodující dvorní
kruhy dospěly po nešťastné válce v Italii samy
k přesvědčení, že je stát v úpadku a že musí
býti nastoupena cesta oprav, nemá-li nastati
dříve nebo později katastrofa. Ještě byla část
Italie — Benátsko — v držení Rakouskaa
každému, kdo oči měl k vidění, bylo jasno, že
veliké hnuti po osvobození a sjednocení Italie
u hranic »benátského království« se nezastavi,
nýbrž že sesílený Piemont se starým nebo s no-
vým nějakým spojencem znovu a to brzy opět
meč vytasí, aby tak šťastně a nadějně zahájené
dílo dovršil, to jest, že Rakousku za nedlouho
nastane nová vojna v Italii. Tu pak ovšem roz-
hodující kruhy prohráti nechtěly a proto zahá-
jily samy akci opravnou. Teprve když císařským
manifestem a prohlášením nové vlády reformn
počin byl udělán, začalo se ve veřejném tisku
a polom i v obyvatelstvu hlavního města říše
jeviti jakési, ale jenom docela slabounké opravné
hnutí, jež tu a tam docházelo ostýchavé ozvěny
také v zemích rakouských. Jenom v Čechách
ne. Zde neodvažoval se nikdo pronésti slova
Čechy
Rakousko
Benátsko
Piemont
Italia
22
article
nějaké touhy po ústavnosti nebo účastenst
lidu v zákonodárství a státní správě. Novin ne-
bylo a jinak, brožurami nebo příležitostními
řečmi neměl nikdo odvahy říci své mínění. Po
předácích českého národa, po chrabrých výteč-
nících z let 1848 a 1849 nebylo ani slechu,
jakoby se byli vystěhovali někam na měsíc.
Někteři z nich, kteří by asi srdnatosti si byli
dodali, odpykávali si svou dřívější kuráž na
pevnostech a ti, kteři se persekuci vyhnouti do-
vedli, aneb na svobodě zůstavení byli, chránili
se, aby nelibost všemohoucí dosud vlády na sebe
neuvalili. Z Čech tedy nedostalo se slabě pro-
citlému konstitučnímu ruchu žádné posily. Spíše
naopak.
V listopadu r. 1859 vyšla v Praze (rozum
se, že německy sepsaná) brožura s názvem
»Sustine et abstine«, za jejíhož autora se po-
važoval předák »české« šlechty jakožto mluvčí
všech pánů z bývalého stavovského sněmu. Au-
tor prohlašoval, že považuje konstitu e
čili ústavnost v Rakousku za ne-
možnou a vykládal dále, že zájmová zastupi-
telstva (Interessenvertretungen), jež by zavedena
býti měla, jenom jakožto poradní sbory
si představuje, dále pak, že »v deskovém, po
otcích převzatém právu« (im Rechte der Land-
tafelfähigkeit«) nespatřuje jenom právo, nýbrž
také zděděnou povinnost, totiž povinnost, aby
šlechtici zachováním práv deskového velkostatku
zůstali otei země«. — Tu bylo tedy ve vší
formě prohlášeno v mlhavém zásvitu nové doby
a v tajemném šelestu opravního ruchu, že tehdejší
české šlechtě o nic nešlo, než o zachování je-
jích, z deskového práva plynoucích výsad. Z
lakovéhoto stavu věcí minul rok 1859.
Někter
Sustine
Interessenvertretungen
Čechy
Praha
Rakousko
Recht der Land
23
article
Vypravování z upomínek na tuto dobu ne-
bylo by ani s mé strany úplné, ba vykazovalo
by velkou mezeru, kdyby v něm nebylo vzpo-
menuto události, jež se pro celý náš novodobý
hospodářský život stala vysoce pamálnou, zave-
dení záložen v Čechách. Pisatel těchto řádků
nesmí o této události pomlčeti již proto, že stá
jako studentík u kolébky první české záložny.
podle níž všechny ostatní byly zřízeny.
Od nového roku 1857 začal v Praze vy
cházeli v pětiarchových sešilech a v pětineděl
ních lhůtách nepolitický, jenom hospodářským
vůbec praktickým záležitostem věnovaný časopis
»Posel z Prahy«, jehož vydavatelem a redaktorem
byl Vojlěch Bělák (František Šimáček). V jednom
z prvních sešitů »Posla« uveřejnil Bělák článek o zá-
ložnách dle soustavy Schulze-Delitschovy a do
poručil našemu lidu zřizování podobných ústavů
Nový časopis neušel pozornosti několika pilných
čtenářů ve Vlašimi a Bělákova rada dopadla
zde na úrodnou půdu. Nejuvědomělejší občané
mého rodiště Jan Pláteník, V. Zenker, Vojtěch
Kulíček, Vojtěch Červ a Josef Mrázek sošli se
v bytě mého otce k poradě a tu stalo se usne-
sení, že učiněn bude pokus o založení peněž-
ního ústavu, jak jej Bělák doporučuje. V dal-
ších poradách, při nichž jakožto zapisova-
tel můj bratr Saturnin byl účasten, se-
psány stanovy a dožádáni občané Pláte-
ník (obuvník), Vojtěch Červ (krejčí) a Voj-
těch Kulíček (hodinář), aby jakožto zakládajíeí
komitét věc do proudu uvedli. Pánové tito ode-
brali se k purkmistrovi Řihovi a odevzdavše
mu stejnopisy stanov, požádati jej, aby u pod-
krajského úřadu v Benešově, kdež byl František
Říha velmi dobře zapsán, vymohl dovolení, aby
spolek směl zahájiti činnost. Purkmistr slibil,
že věc panu podkrajskému doporučí, ale učinil-l
nebo neučinil-li tak, zůstalo úřadním tajemstvím.
Vojlěch Bělák
Šimáček
Posl
Schulz
Delitschův
Bělákův
Jan pláteník
V Zenker
Kulíček
Vojtěch červ
Mrázek
Saturnin
Plát
Řih
Říha
Čechy
Praha
Vlašim
krajský úřad v Benešov
24
article
Když ani počátkem následujícího roku (1858)
žádné vyřízení nedocházelo, vyžádali si pánové
ze zakládajícího komitétu stanovy nazpět a ob-
drževše je od purkmistra (což se mohlo pova-
žovati za důkaz, že pan primator věcí ani ne-
hnul), odebrali se k předsedovi tehdejšího c. k.
okresního úřadu ve Vlašimi, panu Jirovcovia
osvícený tento úřadník přijav stanovy ku pří-
mému zaslání na místodržitelství, udělil z vlastní
moci dovolení, aby záložna byla zřízena a aby
bez prodlení činnost zahájila, nečekajíe, až by
stanovy místodržitelstvím byly schváleny. Což se
také stalo.
V neděli, dne 14. března 1858 konalas
v sále hostince »u Karla IV.« ustavující hro-
mada vlašimské záložny. Účastenství nebylo
valné, neboť dostavilo se jenom osmnáct přihla-
sivších se členů. Každý člen složil jakožto
vklad 1 zlatý rakouské měny a několik šestáků
(deset až čtyřicet krejcarů) jakožto příspěvek
k reservnímu fondu, tak že se celkem sešlo
26 zlatých 25 krejcarů. Pravé to horčičné se-
mínko
Knihař vlašimský pořídil pro členstvo dle
objednávky malé knížtičky, jejichž rubriky byly
dle tehdejšího způsobu »rastrýrovány« t. j.
ručně linkovány čárkovacím přistrojem, sestave-
ným dle vzoru »péra«, kterýmž se při »rastrý-
rování« notového papíru všech pět notových čar
nebo linií najednou »vytahovalo«. Hlavice rubrik
byly latinským písmem vepsány. Knížtičky tyto
připadaly nám později jako dětské hračky —
a byl to prvopočáteční instrument obrovské ho-
spodářské akce. Za pokladníka zvolený velmi
vážný, opatrně a váhavě si vedoucí občan Voj
těch Červ dal si ihned ze dřeva vyřezat stam
pilku s plným svým jménem a potvrzoval její
mi otisky v knížečkách učiněné vklady. Z po
čátku tiskla se talo potvrzení rozetřenou tuží.
Jirovcovius
Vlašim
Karel Iva
krejcar
25
article
Jakmile spolek vlašimské záložny byl usta
ven, zahájena ihned činnost. Ústní cestou roz-
hlásilo se po městě a okolí, že si každý může
v záložně na knížku ukládati úspory jakýchikol
obnosů, nejméně po 10 krejeařích a že se časem
každý také dle okolností bude moci, v čas potřeby,
vypůjčovat. Pozvání takto učiněné nezůstalo bez
úspěchu a záhy přicházeli učňové, služky, tova-
ryši a děli se svými drobnými úsporami, uklá-
dali si na zkoušku po šestácích a odnášelis
s patřičnou zálibou malé knižličky, připomína-
jící jim slavné knižky »České spořitelny« praž-
ské, jež byli tu a tam snad spatřili aneb o
nichž jako o něčem velkém a vzácném vypra-
vovati slýchali. Tu a tam přišla také nějaká
zlatka, ale odvážlivců s většími obnosy ješt
nebylo.
Zakladatelé stanovili moudrou, z povahy
věci ovšem plynoucí zásadu, že se složené pe-
níze ihned musí rozpůjčit a poněvadž na po-
čátku žádných žadatelů o zápůjčky nebylo, roz
hodnuto, že se první členové dle svých běžných
čísel dlužiti musí. Hned druhého dne po valne
hromadě začalo se takto »půjčovat« a rozpůj-
čena celá kasovní hotovost, vklady i s reserv-
ním fondem, jako pro žert, mezi první zapsané
členy.
Pro první dobu učiněno pravidlem, že s
má takto každý týden půjčovat jinému členu
nebo jiným členům, dle běžných čísel, než
vklady vzrostou a půjček skutečně potřební ža-
datelé se hlásiti začnou.
Obyvatelé vlašimšti dívali se na tuto no-
votu zde s jakousi nedůvěrou, onde s pohrdli-
vými úsměvy, ale ponejvíce s nepředpojatou, ale
zdrželivou zvědavostí. Zakladatelé nebyli zrovna
notábly města, ani nejbohatšími občany, ale byli
to lidé, o nichž se řikalo, že jsou »sečtělí«
o nichž se vědělo, že jsou moudří a poctiví.
Český spořitelna
26
article
Proto se působnost záložny navzdor svému více
než skromnému a skrovnému začátku rychlým
postupem vzmáhala a šiřila. Zvláštního připome-
nutí zasluhuje, že bylo zásadou prvních stanov
vlašimské záložny: záložna nesmí míti žádným
směrem a žádnou měrou povahu ústavu výděl-
kového, to jest: členové nesmějí míti kromě
úroku ze svých vkladů žádného jiného požitku;
čistý výnos věnuje se, po odepsání určité částky
k reservnímu fondu, vzdělávacím a dobročinným
účelům, nejprve na pořizování školských po-
můcek a podporování chudé školní mládeže.
Pro úřadovnu záložny propůjčil občan
Vojtěch Červ v přízemku svého jednopatrového
domu (naproti »valům«, vedle nynější záložen-
ské budovy) klenutý pokoj, ve kterémž se potom
dlouhá léta úřudovalo a také výborové schůze
konaly. Úřadování bylo na počátku velmi prosté,
ale zdokonalovalo se, jak ústav mohutněl a jeho
agenda vzrůstala. Ježto se záložna považovala
za výpomocný spořitelní ústav pro » malé lidi«,
byly úvěrní operace její omezeny na úvěr
osobní s vyloučením hypotek. Teprve v po-
zdějším rozvoji zavedeno také půjčování na hy-
poteky, jako všude jinde.
Roku 1858 c. k. místodržitelství zaslané
stanovy byly potvrzeny teprve dne 4. srpna 1860,
tedy v době, kdy záložna již půltřetiho roku pů-
sobila a již poměrně dosti silným ústavem bylal
Dle vzoru vlašimské záložny zakládány záhy
téhož druhu ústavy v jiných městech českých,
což arci bylo vlašimským k nemalé ctl a radost.
Vojtěch červ