ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 103cb7c0-78e9-11dc-a05c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 35, person 49, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne tI. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 42.
4 article
Na rauní n odpol. listy předa lácí se v Praze v aialslslraci a měsí na řtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškou na viěste oi na čtvit let ve Glch 2 K 80 Ba uěske . Pošton: z nsje, . . . . . Ro0h n čtvrt leta s ibvojí zlsílkoi ns ntězi ke ns číert leta
Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách. L. Z Petrohradu, 10. února. V 8 hod 20 min. večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Dle sen- sačních pověstí, zde kolujících, jest obava před stávkou na dráze sibiř- ské. Opatření pro tento případ byla učiněna. Pro 18. únor očekává se manifest ohlašující svolání zemského soboru. Deputace studujících oznámila rektoru, že nniversitu bude možno otevříti teprve, když budou prokla- movány: ochrana osobníeb práv, svo- boda tisku i rovnost náboženství. Dnešní ministerský komitét sehvá- lil návrhy subkomitétu o dělnické otázce za předsednictví finaněního ministra Kokocova. Z Varšavy, 10. února. (C.-B) Věer večer pokusil se zástup dělníků v Sos- novicích v jedné továrně zhasiti oheň v tavící peci. Vojsko, vyslane k ochraně dělníků tam pracujících. vystřelilo 3 salvy proti zástupům čímž přes 100 dělníků bylo usmrceno neb zraněno. Na rozkaz gen. guver- néra konána konference nejčelnějších továrníků varšavských a továrních inspektorů k stanovení možných ústupků pro dělníky. Z Petrohradu, 10. února. (C.-B Telegram gen. Kuropatkina ze věe- rejška sděluje: Včera o 11. hodině v noci ujali se Japonci opět ofensivy proti našemu levému křídlu a naší frontě v rozloze 2 verst, byli ale odraženi. Nový útok o 5. ho- dině ranní stihl týž osud Jen pět mužů bylo z naší strany zraněno. Přes tuhé mrazy jsou pří- pady omrznutí velmi řídké.
Kokocův Japonec Praha Petrohrad Varšava
6 article S kým a kam?
S kým a kam? Neklamnou známkou prozíravé politíky jest pružná způsobilost a schopnost iniciativy ve chvili, kdy neočekávaná, veliká událost rázem mění danou situaci a otřese všemi tradičním názory a šablonovitými předpoklady. Takovou událostí pro soustáti rakousko- uherské staly se volby maďarské, vykonané v dnech od 26. ledna do 2. února t. r., jimiž maďarská strana neodvislosti tak sesilila, že sama o sobě čítá více poslanců, než posavadní libe- rální a spolu vládní strana. Vítězství to zna- mená především, že odpůrci soustavy duali- stické nabyli v Uhrách moci nebývalé, a že jes pouhou otázkou času, kdy tato moc bude roz- hodující; ba v Uhrách jsou přesvědčeni, že se jí stala již nyní, a že nebude třeba ani nových voleb, aby se to osvědčilo ještě v této sněmovně v době snad velmi blízké. S tím faktem však, že dualism se za- chvěl ve svých základech, že v Uhrách na mí sto jeho stoupenců nastoupili jeho histori čtí odpůrci a hlasatelé myšlenky státní ne- odvislosti Uher, počítá se již ve všech skuteč- ných politických kruzích, a potvrdí-li se zpráva. že panovník se odhodlal vyslechnouti i mínění vůdce strany neodvislých, Františka Košuta, jest to nejen důkazem důsledného ústavního stano- viska, na němž jako uherský král trvá, ale známkou, že nepostavil se již předem odmítavě ke snahám strany neodvislosti.
Košut Uhry
7 article
Nenásleduje ovšem odtud, že nějakým ná- hlým obratem již zejtra zmizi forma dualistická a že nové uspořádání státního útvaru bez dlou- hých u podrobných příprav vyšvihne se z po- měrů jako Minerva z hlavy Jovišovy. Ale rov- něž tím není řečeno, že nebudou Maďaři kout železo, dokud jest žhavé, a že zejmena propa- sou lhůtu, již jim poskytuje přízeň panovníka, ve věku velice požehnaném se nalezajícího. Zvláště pokud se týče společného celního územi a hospodářské pospolitosti, nabývá my- šlenka rozluky stejné obliby jak v Uhrách, tal i v královstvích a zemích na radě říšské za- stoupených. Tak prohlásil Prade v Linci, že by Rakousko celní rozlukou jen získalo. Vše- němci těši se, že by přestaly ohledy na Čechy a Poláky, s nimiž se muselo smlouvati při každé obnově hospodářského vyrovnání s Uhrami. V rozpočtové debatě, ve čtvrtek v říšské radě zahájené, ihned prvý německý řečník d Sommer prohlásil, že jest třeba připraviti ho- spodářskou rozluku; potom že bude Cislajtanie hospo lářsky silnější. Má-li se však vybojovati boj s Uhrami, jest zapotřebí silně řišské rady. jež by byla nesena takovým řišským duchem. že by přes partikularistické snahy mohla opa- třiti zájmy společné. Ale takovým říšským du- chem, dle dr. Sommra, nebude parlament ovlá- dán, dokud neněmečtí národov sledují politiku federalisticko u proto si přeje veřejného a poctivého vyřízen národnostních sporů. Ovšem tento německý po- litik také nezamlčel, že chce proto hospodář- skou rozluku s Uhrami, aby mohl navá z at na Německo. Sami bez Maďarů prý můžeme vejítí v lepší poměr k Německu, tak výslovně doznal.
Jovišův Maďar Prade Polák Sommer Sommr Uhry Rakousko Čechy Německo
8 article
Ve vídeňském dopise mnichovských »Neu Nachricht.« pak se vykládá: Pro hospodářskou rozluku jsou: křesťanští sociálové (luegrovci), Všeněmci, sociální demokraté a četní členové německých lidovců, a jeden z polských poslanců v celním výboru se vyslovil, že by celní roz- luka dosáhla v říšské radě většiny osmi desetin všech poslanců. Z těchto projevů jest patrno, že se bez celní rozluky neobejde, že nastane snad již roku 1907, jímž posavadní stav--hospodářské reciprocity končí, a i v úmluvě o bance ra- kousko uherské jest vyhraženo, že může se provésti likvidace její roku 1907, kdyby na- dešla celní rozluka. Není tedy vyloučena my- šlenka, že již v době těchto úmluv byl r. 1907 stanoven jako přesná lhůta pro zakončení posa- vadní hospodářské pospolitosti.
Neo Nachricht
9 article
Avšak z projevů německýchi, v této záležitosti dosud učiněných, veliký dosah mají pro sebe následující okolnosti: předně, že čásť Němců přeje si těsnějšího hospodářského přimknutí k Německu, za druhé, že cítí potřebu vyrovnání národnostních sporů, za třetí, že předstírá, že i neněmečtí národové mají tytéž hospodářské zájmy, jako Němci, a za čtvrté, že se na nich žádá, aby se zřekli všech snah federalistických. Ostatní strany, zvláště luegrovci, vidí v hospodářské rozluce vydatnou zbraň proti Maďarům, v do- mněnce, že hospodářsky silnější Cislajtanie záhy by je přinutila — lézti do prosa. Celkem si tedy Němci představují vývoj ve směru rozluky jako koncentrac i všech si cislajtánských k hospodářskému boji s Maďary ke sblížení s Německem a uznání svého vůd- covství za jakéhosi vyrovnání s národy neněme- ckými, a tedy zejmena s národem českým. Pod- mínky takového vyrovnání jsou prozatím jejich tajemstvím, a nemusíme snad připomínat zvláště, že by to nemohly býti ony podmínky. jež nám dosud kladli jako spojenci maďarských liberálů, jako spojenei strany, jež v Uhrách do- hospodařila.
Němec Maďar Německo Uhry
10 article
Vítězství strany neodvislosti smetlo tyto je- jich spojence, ne-li navždy, tož aspoň na dobu tak dlouhou, dokud ve Vídni bude se hledat způsob dohody se spojenou uherskou opposie a dokud se nestane rozhodnutí, že se bude če- liti známými z minulosti silnými prostředky dů- sledkům voleb uherských. Vítězná strana neodvislosti ústy svého vůdce Košuta rovněž již prohlásila, jak si před- stavuje vývoj poměrů v této polovině soustátí a staví proti myšlence koncentrace sil za vedení německého — myšlenku federativní a nové ožiti národů s velikou historickou nanu- lostí. Tento projev Košutův není ojedinělýa nevytryskl teprve ve volební vřavě. Jest stálým článkem v programu strany neodvislosti a byl vysloven ještě zesnulým Košutem Lájošem. My sami v posledních létech častěji jsme uvedli stejné hlasy stoupenců strany neodvislosti. Nent proto správným názor, jenž se tu a tam vysky- tuje v Čechách; že vítězná opposice maďarská prestě převezme spojenství se zdejšími Němci jako dědictví po maďarských liberálech. Jak my rozumíme dějinám maďarským a poměrům v Uhrách, jest i tam veliká obava před postupem němectví na Východ, a proto jest pravděpodobnější, že si nebudou přáti oslabiti v této polovině soustátí ony národní síly, jež chovají stejné obavy. Historicky jest pak osvědčeno, že samo- statné království české trvalo vedle neodvislých Uher, a že za totožných téměř okolností toto svo pestavení pozbyly.
Košut Košutův Košut Lájoš Němec Vídeň spojený uherský Čechy Uhry
11 article
Ostatně již sama myšlenka dra. Sommra že jest nutno vyrovnati se s národnostmi a od- straniti národnostní spory, jest důkazem, že zvláště Všeněmci pociťují, že strana neodvislost v Uhrách nebude v poměru k nim pouhým po- kračováním strany liberální. Rovněž jest velice pochybno, jsou-li ho spodářské zájmy neněmeckých národů opravdu tak shodné s hospodářskými zájmy německými že by měly přímo podporovati snahy po těsněj- ším hospodářském splynutí s Německem. Starš dějiny české naopak tomu nasvědčují, že ho- spodářskému vývojí svědčily vždy lépe dobré hospodářské styky ce zeměmi na Východ leží- cími. Průmyslový vývoj v těsnějším spojení s Německem by záhy pocítil převahu průmyslové síly v Německu; a také v posledních létech t zástupci nejednoho průmyslového odvětví ve- řejně prohlašovali. Ostatně ani dle programu maďarské strany neodvislosti nebude s těsnějším připojením k Ně- mecku tak na spěch, jak by se mohlo zdáti: pro- gram ten předpokládá nezkrácenou državu zemi. dynastií ovládaných; takový smysl má Košutova formule: Král bude hájiti neodvislé Uhry a Uhry budou hájiti krále. A tak volby uherské položily i nám Čechům důležitou otázku a ukázaly, že význam našeho národa jimi získal. Nabídky, jak vidno, se ozí- vají s jedné i druhé strany. Odpovídati na ně dle dřívějších formulí předpokladů, zdá se býti nemožno. Nadchází nový stav, položen zárodek nových útvarů; a tu nutno zaujati k novým otázkám i nové stano- visko. Nalézti pravou výslednici v tomto pa- ralelogramu sil — toť problém, jejž jest řešiti odpovědné politice české. Snad ani nebude záhodno, příliš ukvapeně vysloviti — s kým a kam?
Sommr Košutův Čecho Uhry Německo
12 article Oprava jednacího řádu.
Oprava jednacího řádu. Z Vídně, 9. února. Panská sněmovna pustila se po nezdařeném pokusu dr. Baernreithra sama do práce, aby oblažila dolní sněmovnu takovým jednacím řá dem, jenž by znemožnil obstrukci. Nedá se popříti, že je to ústavní její právo že formálně nic se přoti tomuto kroku nedá na- mítati, však přes to jsou jisté ohledy, jichž třeba šetřiti i tam, kde na straně toho, jenž v jisté věci uchopí se iniciativy, je plná a ne- popíratelná zákonnost. Panská sněmovna mohla by věděti, že po kus její je pouhým bezůčelným úderem do vzduchu již proto, že žádný parlament lidový i kdyby v sebe smutnější nalézal se situaci nedal by si libiti ve vlastní věci mentorován sboru jiného. Neméně ovšem k tomu však povolána ra- kouská sněmovna panská, jejíž doba »slávy« dávno již minula, jež dnes není ničím jiným. než ústavním instrumentem k tomu povolaným znemožníti, co usneseno sněmovnou lidovou, co ale není po chuti vládě. Proto také zbytečno by bylo dlouho a ši- roce zabývati se elaborátem, jejž sestavila ko- mise panské sněmovny, ke změně jednacího řádu pro poslaneckou sněmovnu zvolená. Že neslan se skutkem elaborát ten, aspoň ne cestou ústavní, o tom netřeba šířiti slov. Snad až na lidi z ka- tolického středu a na některé Poláky nebude poslance ve sněmovně poslanců, jenž by nad pokusem pánů pérů nepokrčil útrpně rameny. Nedá se popřiti, že referent prof. La m- masch ve práci své si počínal energickya s panskou bezohledností směrem dolů a s onou byzantinskou hezohledností směrem nahoru jež ve vládě spatřuje instituci prozřetelnosti.
Baernreithr Polák profesor Vídeň Le mmasch panská sněmovna kouský sněmovna
13 article
Dbal především o tak zvané státní nezbytnost a snažil se především zabezpečiti projednání státního rozpočtu, rekrutýrku, státní smlouvy volbu do delegaci. Pro tyto věci určil zvláštní dny a sice tři v týdnu, výhradně k tomu určené, aby v nich tylo věci byly projednány a prove- deny. Při tom vymezil dobu, v níž za každé okolnosti musí býti ta či ona věc vyřízena. Pro projednání rozpočtu ve druhém a třelím čtení na příklad určil časovou prostoru 27 dnů. Proč ne plných 30 nebo 25 dnů, ví bůh. Bylo by zajímavo zvěděti, jaké při tom užil míry. V motivech aspoň věc tu nevyložil. V těchto schůzích nesmi býti projednáno nic jiného, než předměly svrchu naznačené; došlé spisy mají býti čteny ke konci schůze a návrh na změnu jednacího pořadu má býti nepřípustný. Však i komise mají býti vázány co do doby. Povin- nosti předsedy bude vyžádati si na sněmovně určitou lhůlu pro projednání předlohy. Pro vý- borové projednání rozpočtu nemá býti tato lhůta delší než 6 neděl. Kdyby kromě nadání komise v daně ji době s poradami hotova nebyla, vezme se jí prostě co vyřídila a to ostalní provede se přímo a bez předchozího výborového projednání.
bůh
14 article
Když jde pan Lammasch tak daleko, bylo by snad lépe výborové projednání po příkladu ně- kterých parlamentů v jiných státech vůbec zrušiti. Kdyby se přihodilo, že by v plenu řečníei nebyli v určité době se svými řečmi hotovi má předseda povinnost v poslední den debaty úderem 2. hodiny od- polední řečníka přerušiti a vy- zvati sněmovnu, aby o příslušný ch návrzích hlasovala. To je tak zvaná guillotina, která sice dobrým byla by remediem V drobném prodeji: reuní číslo o robě . . . za s cdpolos dni . . . za 2k Ve flialkách na venkověe ranní čhalo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3b Inserát platí se hotově nepřeě. Přečplaeoní a Inserty pšijímá zdmlnl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí so též redakce tiskárna n oxpeňice „ Národnich Listě“. Rakopisy ze navracají.
Lammasch
15 article
proti mnohomluvnosti, jež by ale v rukou vlády strannické mohla se státi vhodným prostředkem projevy opposice vůbec znemožniti aneb aspoů je citelně obmeziti. Privilegovaná strážkyně bohabojnosti a do- brého mravu, jakouž chce se dle svého počí- nání v poslední době panská sněmovna mermo- mocí státi, snaží se návrhem prof. Lammasche právo interpellační velmi citelně obmeziti. Vy- lučuje totiž povinnost vládya ostatních činitelův odpovídati na dotazy veřejně. Mají býti prostě zapsány do zvláštní knihy a v této knize má je inter- pellovaný také zodpověděti. Veřejně má se to státi jen v tom případě, když o to požádá nej- méně 50 poslanců. Však předseda má právo vyloučiti z interpellací všechno, co dle jeho ná- hledu uráží dobrý mrav a co involvuje trestný skutek. Na základě tohoto práva mohl by před- seda po připadě potlačiti každou interpellaci, Pobuřování proti úřadu neb urážka úřadů nalezla by se při ochotě předsedově snad v každém do- tazu. — Professor Lammasch tvrdí, že mu byly při této jeho reformě vzorem ustanovení o jedna- cích řádech cizích, zejmena ustanovení v jed- nacím řádě parlamentu britského. Naproti tomu připomínáme, že sice některá ustanovení vy- půjčil si z jednacího řádu zákonodárného sboru francouzského, v parlamentě Spojených králov- ství že však se nenalezají, nýbrž tam že to, co prof. Lammasch opsal, je pouhou z vy- klosti, ovšem že průběhem staleti ustálenou.
profesor Lammasch spojený králov
16 article
Však porovnávati videňský parlament s in- stitucí velikosti a významu, jakou má anglický parlament, je počínání tak odvážné, že obdivu- jeme se kuráži páně professorově. Peerská jeho povýšenost odpustí, upřímně-li mu řekněme. kdy by se snad poslanci s jeho refor- mami spokojili. V tom totiž toliko pří- padě, kdyby se mu podařilo po- vznésti parlament vídeňský k ve- likosti a významu parlamentu anglického a kdyby o to se laskavě postaral, aby parla- ment ten nabyl práv i moci, jakou má nejstarší zákonodárný sbor evropský. Pak mohl bys zdarem učiniti pokus, k němuž se odvažuje nyní a jenž skončiti musí úplným fiaskem. Tvrdíme tak ne snad proto, že bychom si přáli, aby zmohl se právě vídeňský parlament ke slávě a moci, ale z té příčiny, že nyní vůbec parlamentarismus v Rakousku je vlastně paškvil, právě tak jako rakouská konstituce.
pán professorův Rakousko
17 title
Říšská rada.
18 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 10. února. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) V nádherném vestibulu parlamentního pa- láce cislajtanského bylo dnes plno. Možno říci, že v tomto prostoru bylo více lidí než v zase- dací síni poslanecké sněmovny, kde bylo ze tří čtvrtin prázdno. Kromě malých deputací, tlačily se v onom peristylu dvě deputace hromadné: deputace soukromého úřadnictva celého státu a deputace kupecká. Podáváme o jejich požadavcích, před- nesených ministrům, zprávy na jiném místě. Afféra ministra železnic dra. Wittka, po- kud jde o překročení nákladu na alpské dráhy, zmizela stejně rychle z pořadu veřejného jed- nání sněmovního, jak se naň dostala. Podobá se, že byla posunuta na vedlejší kolej — do vý- boru. Jen malá příhoda upozornila na její exi- stenci. Na pravici plena sešel se zvláštní sbor:
Wittek Vídeň poslanecký sněmovna
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Heller.
doktor Heller
20 article
V době přechodně. III.
21 article
(Z Čech žádná ozvěna opravního hnu tí. — Šlechtická brožura proti konsti tuci. — Zřízení první české záložny. Doba, jež nastala pádem ministra Bachaa jeho systému byla, pokud se vlády a rozhodu- jících kruhů týče, dobou hledání nových forem a nových prostředků na povznesení státní správy a mohutnosti říše, na cesílení branné moci zlepšení státních financí. Podobala se v tom ohledu do jisté míry době, již nyní prožívá Ru- sko, s tím arci rozdílem, že v Rakousku nebylo po celý rok 1859 v obyvatelstvu žádného »opravního hnuti«, žádného petičního ani revo- lučního ruchu, žádných spiknuti ani násilných pokusů na zjednání nového pořádku, žádných veřejných žalob nebo stesků. Rozhodující dvorní kruhy dospěly po nešťastné válce v Italii samy k přesvědčení, že je stát v úpadku a že musí býti nastoupena cesta oprav, nemá-li nastati dříve nebo později katastrofa. Ještě byla část Italie — Benátsko — v držení Rakouskaa každému, kdo oči měl k vidění, bylo jasno, že veliké hnuti po osvobození a sjednocení Italie u hranic »benátského království« se nezastavi, nýbrž že sesílený Piemont se starým nebo s no- vým nějakým spojencem znovu a to brzy opět meč vytasí, aby tak šťastně a nadějně zahájené dílo dovršil, to jest, že Rakousku za nedlouho nastane nová vojna v Italii. Tu pak ovšem roz- hodující kruhy prohráti nechtěly a proto zahá- jily samy akci opravnou. Teprve když císařským manifestem a prohlášením nové vlády reformn počin byl udělán, začalo se ve veřejném tisku a polom i v obyvatelstvu hlavního města říše jeviti jakési, ale jenom docela slabounké opravné hnutí, jež tu a tam docházelo ostýchavé ozvěny také v zemích rakouských. Jenom v Čechách ne. Zde neodvažoval se nikdo pronésti slova
Čechy Rakousko Benátsko Piemont Italia
22 article
nějaké touhy po ústavnosti nebo účastenst lidu v zákonodárství a státní správě. Novin ne- bylo a jinak, brožurami nebo příležitostními řečmi neměl nikdo odvahy říci své mínění. Po předácích českého národa, po chrabrých výteč- nících z let 1848 a 1849 nebylo ani slechu, jakoby se byli vystěhovali někam na měsíc. Někteři z nich, kteří by asi srdnatosti si byli dodali, odpykávali si svou dřívější kuráž na pevnostech a ti, kteři se persekuci vyhnouti do- vedli, aneb na svobodě zůstavení byli, chránili se, aby nelibost všemohoucí dosud vlády na sebe neuvalili. Z Čech tedy nedostalo se slabě pro- citlému konstitučnímu ruchu žádné posily. Spíše naopak. V listopadu r. 1859 vyšla v Praze (rozum se, že německy sepsaná) brožura s názvem »Sustine et abstine«, za jejíhož autora se po- važoval předák »české« šlechty jakožto mluvčí všech pánů z bývalého stavovského sněmu. Au- tor prohlašoval, že považuje konstitu e čili ústavnost v Rakousku za ne- možnou a vykládal dále, že zájmová zastupi- telstva (Interessenvertretungen), jež by zavedena býti měla, jenom jakožto poradní sbory si představuje, dále pak, že »v deskovém, po otcích převzatém právu« (im Rechte der Land- tafelfähigkeit«) nespatřuje jenom právo, nýbrž také zděděnou povinnost, totiž povinnost, aby šlechtici zachováním práv deskového velkostatku zůstali otei země«. — Tu bylo tedy ve vší formě prohlášeno v mlhavém zásvitu nové doby a v tajemném šelestu opravního ruchu, že tehdejší české šlechtě o nic nešlo, než o zachování je- jích, z deskového práva plynoucích výsad. Z lakovéhoto stavu věcí minul rok 1859.
Někter Sustine Interessenvertretungen Čechy Praha Rakousko Recht der Land
23 article
Vypravování z upomínek na tuto dobu ne- bylo by ani s mé strany úplné, ba vykazovalo by velkou mezeru, kdyby v něm nebylo vzpo- menuto události, jež se pro celý náš novodobý hospodářský život stala vysoce pamálnou, zave- dení záložen v Čechách. Pisatel těchto řádků nesmí o této události pomlčeti již proto, že stá jako studentík u kolébky první české záložny. podle níž všechny ostatní byly zřízeny. Od nového roku 1857 začal v Praze vy cházeli v pětiarchových sešilech a v pětineděl ních lhůtách nepolitický, jenom hospodářským vůbec praktickým záležitostem věnovaný časopis »Posel z Prahy«, jehož vydavatelem a redaktorem byl Vojlěch Bělák (František Šimáček). V jednom z prvních sešitů »Posla« uveřejnil Bělák článek o zá- ložnách dle soustavy Schulze-Delitschovy a do poručil našemu lidu zřizování podobných ústavů Nový časopis neušel pozornosti několika pilných čtenářů ve Vlašimi a Bělákova rada dopadla zde na úrodnou půdu. Nejuvědomělejší občané mého rodiště Jan Pláteník, V. Zenker, Vojtěch Kulíček, Vojtěch Červ a Josef Mrázek sošli se v bytě mého otce k poradě a tu stalo se usne- sení, že učiněn bude pokus o založení peněž- ního ústavu, jak jej Bělák doporučuje. V dal- ších poradách, při nichž jakožto zapisova- tel můj bratr Saturnin byl účasten, se- psány stanovy a dožádáni občané Pláte- ník (obuvník), Vojtěch Červ (krejčí) a Voj- těch Kulíček (hodinář), aby jakožto zakládajíeí komitét věc do proudu uvedli. Pánové tito ode- brali se k purkmistrovi Řihovi a odevzdavše mu stejnopisy stanov, požádati jej, aby u pod- krajského úřadu v Benešově, kdež byl František Říha velmi dobře zapsán, vymohl dovolení, aby spolek směl zahájiti činnost. Purkmistr slibil, že věc panu podkrajskému doporučí, ale učinil-l nebo neučinil-li tak, zůstalo úřadním tajemstvím.
Vojlěch Bělák Šimáček Posl Schulz Delitschův Bělákův Jan pláteník V Zenker Kulíček Vojtěch červ Mrázek Saturnin Plát Řih Říha Čechy Praha Vlašim krajský úřad v Benešov
24 article
Když ani počátkem následujícího roku (1858) žádné vyřízení nedocházelo, vyžádali si pánové ze zakládajícího komitétu stanovy nazpět a ob- drževše je od purkmistra (což se mohlo pova- žovati za důkaz, že pan primator věcí ani ne- hnul), odebrali se k předsedovi tehdejšího c. k. okresního úřadu ve Vlašimi, panu Jirovcovia osvícený tento úřadník přijav stanovy ku pří- mému zaslání na místodržitelství, udělil z vlastní moci dovolení, aby záložna byla zřízena a aby bez prodlení činnost zahájila, nečekajíe, až by stanovy místodržitelstvím byly schváleny. Což se také stalo. V neděli, dne 14. března 1858 konalas v sále hostince »u Karla IV.« ustavující hro- mada vlašimské záložny. Účastenství nebylo valné, neboť dostavilo se jenom osmnáct přihla- sivších se členů. Každý člen složil jakožto vklad 1 zlatý rakouské měny a několik šestáků (deset až čtyřicet krejcarů) jakožto příspěvek k reservnímu fondu, tak že se celkem sešlo 26 zlatých 25 krejcarů. Pravé to horčičné se- mínko Knihař vlašimský pořídil pro členstvo dle objednávky malé knížtičky, jejichž rubriky byly dle tehdejšího způsobu »rastrýrovány« t. j. ručně linkovány čárkovacím přistrojem, sestave- ným dle vzoru »péra«, kterýmž se při »rastrý- rování« notového papíru všech pět notových čar nebo linií najednou »vytahovalo«. Hlavice rubrik byly latinským písmem vepsány. Knížtičky tyto připadaly nám později jako dětské hračky — a byl to prvopočáteční instrument obrovské ho- spodářské akce. Za pokladníka zvolený velmi vážný, opatrně a váhavě si vedoucí občan Voj těch Červ dal si ihned ze dřeva vyřezat stam pilku s plným svým jménem a potvrzoval její mi otisky v knížečkách učiněné vklady. Z po čátku tiskla se talo potvrzení rozetřenou tuží.
Jirovcovius Vlašim Karel Iva krejcar
25 article
Jakmile spolek vlašimské záložny byl usta ven, zahájena ihned činnost. Ústní cestou roz- hlásilo se po městě a okolí, že si každý může v záložně na knížku ukládati úspory jakýchikol obnosů, nejméně po 10 krejeařích a že se časem každý také dle okolností bude moci, v čas potřeby, vypůjčovat. Pozvání takto učiněné nezůstalo bez úspěchu a záhy přicházeli učňové, služky, tova- ryši a děli se svými drobnými úsporami, uklá- dali si na zkoušku po šestácích a odnášelis s patřičnou zálibou malé knižličky, připomína- jící jim slavné knižky »České spořitelny« praž- ské, jež byli tu a tam snad spatřili aneb o nichž jako o něčem velkém a vzácném vypra- vovati slýchali. Tu a tam přišla také nějaká zlatka, ale odvážlivců s většími obnosy ješt nebylo. Zakladatelé stanovili moudrou, z povahy věci ovšem plynoucí zásadu, že se složené pe- níze ihned musí rozpůjčit a poněvadž na po- čátku žádných žadatelů o zápůjčky nebylo, roz hodnuto, že se první členové dle svých běžných čísel dlužiti musí. Hned druhého dne po valne hromadě začalo se takto »půjčovat« a rozpůj- čena celá kasovní hotovost, vklady i s reserv- ním fondem, jako pro žert, mezi první zapsané členy. Pro první dobu učiněno pravidlem, že s má takto každý týden půjčovat jinému členu nebo jiným členům, dle běžných čísel, než vklady vzrostou a půjček skutečně potřební ža- datelé se hlásiti začnou. Obyvatelé vlašimšti dívali se na tuto no- votu zde s jakousi nedůvěrou, onde s pohrdli- vými úsměvy, ale ponejvíce s nepředpojatou, ale zdrželivou zvědavostí. Zakladatelé nebyli zrovna notábly města, ani nejbohatšími občany, ale byli to lidé, o nichž se řikalo, že jsou »sečtělí« o nichž se vědělo, že jsou moudří a poctiví.
Český spořitelna
26 article
Proto se působnost záložny navzdor svému více než skromnému a skrovnému začátku rychlým postupem vzmáhala a šiřila. Zvláštního připome- nutí zasluhuje, že bylo zásadou prvních stanov vlašimské záložny: záložna nesmí míti žádným směrem a žádnou měrou povahu ústavu výděl- kového, to jest: členové nesmějí míti kromě úroku ze svých vkladů žádného jiného požitku; čistý výnos věnuje se, po odepsání určité částky k reservnímu fondu, vzdělávacím a dobročinným účelům, nejprve na pořizování školských po- můcek a podporování chudé školní mládeže. Pro úřadovnu záložny propůjčil občan Vojtěch Červ v přízemku svého jednopatrového domu (naproti »valům«, vedle nynější záložen- ské budovy) klenutý pokoj, ve kterémž se potom dlouhá léta úřudovalo a také výborové schůze konaly. Úřadování bylo na počátku velmi prosté, ale zdokonalovalo se, jak ústav mohutněl a jeho agenda vzrůstala. Ježto se záložna považovala za výpomocný spořitelní ústav pro » malé lidi«, byly úvěrní operace její omezeny na úvěr osobní s vyloučením hypotek. Teprve v po- zdějším rozvoji zavedeno také půjčování na hy- poteky, jako všude jinde. Roku 1858 c. k. místodržitelství zaslané stanovy byly potvrzeny teprve dne 4. srpna 1860, tedy v době, kdy záložna již půltřetiho roku pů- sobila a již poměrně dosti silným ústavem bylal Dle vzoru vlašimské záložny zakládány záhy téhož druhu ústavy v jiných městech českých, což arci bylo vlašimským k nemalé ctl a radost.
Vojtěch červ