— Utopila synáčka. Ke krajskému soudu Mladé Boleslavi dopravena byla 18letá Anna Řehá- kova z Turnova, protože zavraždila vlastní dítko. Ve středu dne 3. t. m. vytáhlo dítě, chytající v Tur“ nově dříví plovoucí po Jizeře, mrtvolu novorozeného hošíka, zabaleného v hadrech, načež vyšetřováním zjištěno, že jest to dítko Anny Řehákovy, která se příznala, že hodila je do Jizery, sotva že dala mu život v městském lesíku. —Ze Žebráka. Divadelní ochotnický spolek v Žebráce měl dne 16. září valnou hromadu. Nově zvolený výbor usnesl se zaslati oběžník k získání členů, by činnost spolková mohla se sesíliti. Dle přihlášek potkálo se vyzvání tos dobrým výsledkem. Spolek ochotnický v Žebráce jest nejstarším ochotnickým spolkem v Čechách ještě před krátkým časem těšil se hojné přízni míst- ního i okolního občanstva; bohužel, v poslední době byla činnost spolková tak slabá, že i nejlepší činov- níci ztráceli chuť k další práci; zavinila to slabá účast obecenstva v divadle. Osvěžení činnosti spolku který může se vykázati tak záslužnou minulostí sluší vítati s velikým uspokojením.

Ze soudní síně. Kdo dělal tehoře? (Před senátem čtyřčlenným.) Velmi zajímavým případem trestním zabýval se včera čtyřčlenný senát pres. dra. Wokauna. Obviněn ze zločinu utrbání na cti, zasedl před soudní stolec 17letý čeledín Alois Novotný z Lipan. Přivedli jej v erárním plátěném obleku. Nosí ho už přes dva měsíce, od doby, kdy vzat byl do vyšetřovací vazby, neboť zvláště jeho rozbitá, děravá kamizola nevyho- vovala předpisům domácího řádu novoměstské trestnice . .. Novotný sloužíval lipanskému rolníku V. až do nedávných časů. Byl to z počátku hodný hoch pracoval, hleděl si svého a nikoho si nevšímal. Až teprve v pozdějších časech trochu se mu rozvázal jazyk a nějak mu zbujněla krev... A také prý se dobře naučil lhát . .. Brzy po novém roce zpozoroval rolník, že mu do uzamčené sýpky zhusta zapadává »tchoř«. Ano konstatoval dokonce, že se mu několikráte v jediném týdnu scvrkly zásoby obilí vždy o několik pytlů Proto už pantátu přešla chuť, aby k tomu nečinně přihlížel dal. Nebylo divu. Za kratičký poměrně čas scházelo na sýpce obilí za maličkost 539 korun .. Hospodář přišel brzy věci na kloub. Nejstarší jeho syn Václav žádal na něm v masopustě častěji peníze na veselost. Otec však syna vždy odbyl, od- kazuje ho pokaždé na časy lepší budoucnosti. Syn se potom sice u otce více o sestáčky nehlásil, ale přece jen utrácel a vesele si vedl...

Nebylo pochyby. »Tchořem« nebyl nikdy jiný nežli syn Václav! Starý hospodář dával si odté chvíle pozor ještě přísnější a bedlivější a jakkoliv na venek schválně neprojevoval žádného rozčílení přece jen pálila jej v nitru žhavá touha, už aby na sýpce tchoře za krk chytil a aby mu jak se patř vykrákal za uši. Ale právě mezi tím, když pantáta na podloud- ného tchoře tak se kasal, vyfoukl mu vítr přes no opět sedm pytlů obilí . .. Teď už přestávalo všechno ! Shovívavost i milo srdenství. A bezohledně do toho!... Hospodář udal věc četnickému velitelství ve Zbraslavi a již dne 25 února zahájeno bylo v záležitosti této úřadní pátrání. Toho dne vypravil se do lipanského statku zbra- slavský strážmistr a počal s výslechem domácích lidí. A hle! Resultát byl více nežli překvapující: ob- jevilo se, že nádenníci Josef Šolek a Václav Mika odnášejí ze statku v nejhlubší noci pytle obilí do skladu místního obchodníka Leopolda Sušickéhoa že tak činí z návodu hospodářových synů Václavaa Antonína. Strážmistru udal to vše kočí Alois Novotný, jenž v krátkém čase potom výpověď svou opakoval před okresním soudem, kamž jej dne 1. března obeslali. A svědek dodával ještě, že nedávno v noci na 17. února zúčastnil se sám jedně z takových krádeží Tehda nařídil prý mu hospodářův syn Václav, aby společně s druhým synkem rolníkovým Antonínem a nádenníkem Josefem Šolkem odnesli z uzamčené půdy 11 pytlů žita a aby je skryli v uprázdněné sto- dole sousedově, jehož syn prý nejbližšího dne prode, kradeného obilí výhodně sprostředkuje. A obchodník Leopold Sušický dodal prý skutečně také do soused ního statku sám pytle k přesypání obilí . ..

Následkem udajů těchto zavedeno s obviněnými nádenníky i obchodníkem přípravné vyšetřování, vrcholící podánim žaloby na Josefa Šolka a udavače Aloisa Novotného pro zločin krádeže a na Leopolda Sušického pro účastenství v krádeži zločinné. V pří- čině ostatních bylo vyšetřování dílem zastaveno, dílem nemohlo býti v něm pokračováno, protože se jednalo o krádež v rodině spáchanou. S obviněnými konáno také již 11. září závěrečné líčení před zdejším čtyřčlenným senátem. A tu udála se episoda naprosto neočekávaná. Při úřadním výslechu totiž prohlásil prvý z trojiístku žalovaných, Alois Novotný, na jehož jediné výpovědi základ ža- loby byl zbudován, že ve vyšetřování lhal, že o pachateli domácích krádeží neví, a že Šolek i Sušický naprosto jsou nevinni a že je Novotný zcela bez- důvodně podezříval, jsa k tomu třetí osobou naveden... Za takového stavu věci, protože nebylo pra- žádných svědků, vynesl soud v září nad všemi obviněnými rozsudek osvobozující a žalobyje sprostil. Za to však vyhradilo si státní zastupitelství právo k dalšímu stíhání Aloisa Novotného pro zločin utrhání na cti, protože Šolka a Sušického falešně obviňoval ze zločinů vymyšlených a protože obviňo- vání ta zavdala příčinu k soudnímu stíhání těchto osob. A tak dospěla věc k líčení včerejšímu. A zde právě dosáhla nejvyššího bodu záhady i zajímavosti.

Obžalovaný totiž prohlašoval se vší rozhodností. že vinným není. Předs.: Proč jste tedy udal celou řadu lidí ze zločinných krádeží? Obžal.: Je to zcela jednoduché. Učini jsem to z návodu hospodářova . .. Předs.: Rozvažte si, co povídáte. Měl jste snad něco za to slíbeno ? Obžal.: Ano. Hospodář mi slíbil dvacet zlatých a nové šaty. Předs.: Je-li to pravda, musilo to mít svů zvláštní důvod. Není vám snad povědom? Obžal.: Ano. Hned tenkráte, když pantáta věc oznámil četníkům, vyšlo v domácností na jevo, že na »tchoři« béře největší podíl pajmáma A aby to na pajmámě nezůstalo, měl jsem slíbeno dvacet zlatých a šaty, udám-li vše tak jak se stalo. Pantáta V. byl včerejšímu líčení přítomen a pro- hlásil bývalého čeledína za naprostého lháře. Ale senát přes to neuznal žalovaného vinným nýbrž vynesl rozsudek osvobozující, z nemálo zajímavého důvodu, že i když dřívější výpověď No- votného nebyla pravdivou, soud v ní neshledává smýšlené obviňování třetích osob, neboť původní a hlavní podezření z páchaných krádeží nejprve bylo uvaleno otcem na členy jeho rodiny. A čeledín, na něhož dodatečně vznesena byla žaloba pro zločin krádeže, měl právo hájiti se způsobem legálně pří- pustným, ať už vlastní vinu popíral, nebo ji na jiného sváděl. Tím věc skončila. A mladý muž, jenž zaslechl, že jest opět jednou volným, pospíšil si dolů do přijímací kanceláře za měnit plátěnou erární kazajku se svou rozbitou, děra- vou kamizolou . ..

U okresního soudu pro přestupky. Pro fušerství odsouzeni. Služce Mari K. ulomily se dva přední zuby. Všecka utrápená vy- pravovala o nehodě domovnici, a ta — zkušená již osoba — věděla hned pomoc. Před časy potřebovala sama také zuby umělé i odebrala se k zubnímu technikovi Bernardovi, a ten zřídil jí za levný peníz chrup, jenž vyhovoval docela dobře. Na základě to- hoto odporučení odebralo se děvče p. Bernardovi, zubnímu techniku na Štěpanské ulici, a žádalo, aby jí ulomené dva zuby vysadil. Operateur posadil děvče na židli, prohlédl znaleckým okem chrup projevil náhled, že by snad bylo lépe, kdyby se vy- sadilo zubů více: dělá prý se velice hezky, je-li vy- sazená hned celá řada. Skutečně také uštípl kleštěmi dva sousední zuby, jež byly poněkud nakaženy. Po- něvadž se při tom p. Bernardovi třásly ruce — jest již stařičký — zavolal si z kuchyně neteř svoji slečnu Zelenkovou, předal jí kleště, a ta uštípla ještě další 4 zuby — z nichž dva byly úplně zdravé. Všechny uštípnuté zuby měiy úplně zdravou dřeň, a ta byla při odlomení koruny obnažena. Poněvadž ani p. Bernard, ani slečna neteř neměli o anato- mickém složení zubů ani ponětí, (slečna doznala tak sama upřímně před soudem), nechali pahýly zubů beze všeho dalšího ošetření a zhotovili kaučukovou prothesu, za níž jim bylo zaplaceno 26 korun.

Tím ale věc nebyla odbyta. Obnažené nervy působily děvčeti ohromnou bolest. Nejmenší dotek vynutil slzy z očí; nejhůře pak bylo, když byly nasazeny umělé zuby. Konce porculánových zubů přiloženy byly na obnažené nervy a to budilo bolest nevýslov- nou. Týden nemohla dívka spáti, nemohla jísti, až konečně zmořena bolestí a nevyspáním byla poslána k odbornému lékaři p. dru. Jesenskému na Ferdinan- dově třídě. Týž sbledal služku ve stavu velice zubo- ženém. Napřed měla uštípnutou celou řadu zubů. Úplně zdravé pahýly zubů poukazovaly zřejmě, že zničeny byly zuby buď úplně zdravé nebo jen nepa- trně zkažené. Z kořenových kanálků vyčnívaly zdu- řelé konce zubní dřeně, velmi bolestivé. Lékař od- stranil bolestivost nervů kyselinou arsenovou, umrt- vené nervy vytáhl a tím konečně služce bylo ule- veno. Spolek českých zubních lékařův učinil o pří- hodě té trestní oznámení, na základě jehož konalo se včera líčení u přestupkového soudu na Ovocném trhu. Zubní technik Bernard nebyl pro nemoc líčení přítomen a operatérka slečna Zelenková přiznávala se úplně k vylíčené operaci. Na základě toho od- souzen byl zubní technik p. Bernard k pokutě 25k event. ku vězení 48 hodin a slečna Zelenková k po- kutě 15 korun, event. ku vězení 24 hodin. Mimo to povinni jsou společně nahraditi služce 38 korun bolestného. Zájmy její při líčení hájil advokát p. dr. Klumpar.

Eudba + Kubelík v Jihlavě. »Jihlavská beseda- uspořádá v úterý dne 16. října v hotelu Čápově Kubelíkův koncert. Na pianě doprovázeti bude koncertistu pan Ludvík Šváb z Prahy. Začátek přesně o půl 8. hod večer. Předprodej lístků v papírnickém obchodě pana Jos. Vernera na dolním náměstí a ho- dinu před koncertem u pokladny koncertní.

Sbor.

Školská hlídka. Učit. jedn. »Budeč« ve Vlašimi pořádá na paměť svého 30letého trvání dne 11. října t.r slavnostní schůzi s pořadem: Sbor. Zahajovací řeč. Jednatelská zpráva za uplynulé třicetiletí. »Socialní otázka učitelstva«, přednese pan JUDr. F. Joklík

deřnickě a vlásenkářské, koná schůzio 8. hod. več. »na Košíku«. — Klub »Český cite- rista« v Karlíně má večírek v spolkových míst- nostech v hostinci u p. Barocha. Přijímání nových členů pánů i dam tamtéž. — Z Českoslovan- ské Jednoty. Schůze výboru koná se o 7. hod. več. v místnostedh Měšťanské besedý v Praze. Dne 13. října 1900: Výbor Jednoty sa- mosprávných úřadníků obecních a okresních v království českém má schůzio 51/2 hod. odpol. v místnostech Jednoty.

Tržní a hospodářské zprávy. Konkurs prohlášen byl krajským soudemv Liberci na jměníi Anny Klimové v Liberci. Konkursní komisař rada Weisser, správce dr. Otto Bauer, advo- kát v Liberci. Schůze věřitelů 23. října, přihlášky do 20. listopadu, stání likvidační 28. listopadu. V Roudnici, 5. října. 1 hektol. pšenice K —.— až K 13.20, žita K —.— až K 12.55, ječmene K 11.76 až K 1.2.26, ovsa K —.— až K —.—, hráchu K —.— až K —..—, hktl. čočky K —.— až K — — vikev K —.— 4.ž K 0.—, bramborů K 5.04 až K 0.— kopa vajec K 2.20, 1 kg másla K 4.40. Cuk r. (Poslední zpráva.) —n— V Praze, 10. října. (10 hod. 35 mn. dop.) Obchod se surovinou chabý. Nová kainpaň na říjen - prosinee K 25.60 franko Ústí peníze. Raffi- náda nezniěněma K 84.— až K 85.— ze stanice. M. Z Vídně, 10. října. (Počátečni bursa.) Znamenaly: marky 118.32, 20franky 19.27, květnová renta 97.15, rakouská renta korunová —.—, stříbrná renta —.— rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta —.—, uher. kor. 90.40, kreditky 644.50 po —.—, uher. kreditky 654.—, anglob. 271.— unionky 5344.—, bank. jednota 466.—, länder- banka 407150, státní dráha 652.50, jižní dráha 107.50, dižiha Karla Ludvíka —.—, polab. dráha 459.—, ralouská zbrojovka —.—, turecké tabákové žežie —.—, alpinky 416.—, rým.. mur. 505.—, pražsko-želez. společnosti 1625.— turecké losy 104.—, mostecké uhlářské společ- nosti 859.—— po 851.—, pozemkové —.—, paro- plavební —..—, buštěhradské A. —.— (pevně) buštěhradské B. —.—, západočeské uhelné společností —.—, tramway a) —.—, tramway b) —.—, Lloyd —.—, Poldina huť — české báňské —.—, montanní —.—, vídeňské cihlářské ! —.—, hirtenberské —.—, silniční A. —.—,, B.

—, Rudolfova hut Smýšlení Jepší. Z Nového Yorku, 9. října. (Telegram »Nár. Listů«.) Pšenice ustálená, na místě 80/4, na říjen 791/s, na prosinec 81/s, na květen 841/2. — Kukuříce na říjen 461/2, na prosinec 421/s. — Mouka 3.—. Do- vozne za tobilí 41/2. Cukr 41/4. Káva 81/1e. Směnky na Londýn 4.80/2. Stříbro 6494. Zemřelí v Praze. Dne 5. října 1900: Kotrčová Kateřína, man- želka hofiče, 68 roků, 1398—II. Červenka Josef dělník, 39 roků, 249—I. Jiskra Josef, syn řezníka, 9 měsíců, 533—VIl. Ondřejček Josef, syn dělníka, 7 měs., 80—IV. Vácha Jan, posluha, 51 r., 1388—II. Davídek Stěpán, domovník, 63 roky, 611—I. — Ve všeobtcné nemocnici: Dimerová Marie, po- domní obchodnice, 52 roky. Bečvář František, po- krývač, 51 rok. Egermajerová Františka, manželk posluhy, 53 roky. Vanečková Barbora, švadlena, 35 roků. Šamannová Anna, posluhovačka, 45 roků. — V chudobinci: Rainhard Václav, lakýrník, 69 roků. — U milosrdných sester: Podho- recká Františka, dělnice, 20 roků.

Z úřadních zpráv. Misto ředitele obsadí se na české státní reálce v Brně. Žádosti do 18. listop. školní zemské radě pno markrabství moravské v Brně. Mista učitelská (na Moravě). Konkurs na místa nadučitelů na 2tř. školách v Bystřici ve Startém Hrozenkově a na jednotřídce v Cichově prodlonžen byl od okr. škol. rady v Uherském Brodě do 31. října. — Učitele na jednotřídce ve Skoroticích. Žádosti do 15. listop. okr. škol. radě v Tišnově. Iědictví. Po Vilémě Jenčové, která zemřevši 3. ledna t. r. v Třemošné, nezanechala poslední vůli. zůstal dědic Antonín Jenč, případně jeho právní nástupci, o nichž se neví; nechť přihlásí se do dne a do roka u soudu v Plzni. — Anna Mrázková a Josef š Václav Ríhové nechť přihlásí se v dědické věci po své tetě Anně Kozové, rozené Říhových, do dne a do roka u soudu v Týně nad Vltavou.

Věstník spolkový. Schůze. Dnes 10. října 1900: Spolek »Panicové v Karlíně má v 8 hod. več. schůzi správ. výboru v místnosti p. Šustery ve Vítkově ulici. — Beseda »Barák« má schůzi výborovou v místnosti spolkové »u zlatého klíče« v Králodvorské ulici. Dne 11. října 1900: Představenstvo nemo- oo nské pokladny pro pomocníky holičské, ka-

J. Novák v Praze, Vodičkova ul., „U Štajgro“,