Telegrafické zprávy. Z Nového Yorku. 9. října. (C.-B) Zprávy o nepokojích v Guayamě jsou přehnáné. Byla jen jedna osoba zabita a dvě raněny. 3iAnglické volby. Z Londýna, 10. října. O 10. hod ráno. (C.-B.) Dosud bylo zvoleno 337 vlád- ních, 113 liberálních kandidátů a 72 irských nacionalistů. Brodrick a Morley byli zase zvoleni. Vládní získali 26, opposice 1 mandátů.

Boje v Číně. Z Londýna, 9. října. »Reuterova kan- celář« dovídá se z Pekina ze dne 6. října; Prine Čin obdržel od císaře Kvansu edikt ze dne 1. října, jakožto odpověď na svůj pamětní spis, ve kterémž císaři jmenem cizích vysla- nectev radil, aby s celým dvorem do Pekina se navrátil. Císař prohlašuje, že se do Pekina vrátí, jakmile vyjedná- vání ku příznivému obratu do- n21 14o m spějt 5voZ Londýna, 9. října, »Reuterova kan- celář« oznamuje ze Šanchaje ze dne vče- rejšího: Dnes před svítáním byli dobrovolníci poplachem vyburcováni. Dle prohlášení generála Crengha nestalo se tak to proto, že by bylo hrozilo nebezpečí, nýbrž aby mužstvo co do pohotovosti bylo vyzkoušeno. Pověst, že boxeři přes velký průplav se přepravili, nepotvrzuje se. imZ Londýna, 9. října. (C.-B.) Mnoho Čí- ňanů z venková hlásí se, poslušno provolání červnového, ke zbrani. Dle čínských zpráv jest jich už na jihozápadě pohromadě na 50.000 mužů. Z Washingtonu, 9. října. (C.-B.) Včera sešel se kabinet k půltřetihodinné poradě, jež se zabývala výhradně záležitostmi čínskými. V zásadě byla usnesena odpověď na fran- couzskou nótu. Znění odpovědi bude co nejdříve vypracováno a do Paříže zasláno. Obsah bude teprve uveřejněn, až bude odpověď do- dána francouzskému velevyslanci k doručení. Dod

Válka jihoafrická. iml Z Londýna, 10. října. (C. B.) »Times« sdělují z Wrede Fort-Roads ze včerejška: Divise bsadního vojska a vojsko plukovníka Delisla musilo bojovati po tři dni, od 5. do 7. října, seDlew eittem. Odrazilo Bury, vypudilo je z jejich postavení a rozptýlilo jejich velitelství, jež demoralisováno se rozprchlo. Dewette má 5 děb a asi 1000 mužů k ruce. K bitvě oné došlo u Wrede-Fortu. Anglické ztráty jsou zcela nepatrné. Již v nedaleku řidly stromy. Štěpán z hlu- boka oddychoval. Pot se mu jen řinul po bron- zově tváři. Vyběhl na palouk. Zapomněl na své úmysly, že se bude opatrně plížit, a jen letěl, letěl — —ilozí v o4 te Palouk byl mrtvý. Nikde ani hlásku. Od- nikud ni zvonku nebylo slyšet. Štefka se za- razil a ustrnule se rozhlížel po ddučiněn Mrtvo a püsto I ty jalovcové keříky výpadaly jako opuštěné siroty. bo e i Koliby ještě nebylo vidět. Ale dým se nad tím místem nevznášel! Bože, co to l om Krivoš zavzlykl a táhl se dále. Již ne- spěchal. Tušil, že koliba jest opuštěna, a že salaš v té době jest asi jinde. Jak se tak časy mění. Jindy vždy v této době bývala salaš na Javorové a nikde jinde. Po několika krocích poznal, že skutečně salaš jest jinde. Veliká koliba tísnila se smutně, opušténě ke stromům, a pusto bylo kolem. Jakáž pomoci! Odpočíne si tedy v kolibě, bude chvíli vzpomínat na mládí, na ty krásné doby, jež tu prožil, a pak půjde pod Kobylí, tam salaš jistě najde. svslDušel ke kolibě: rozhlédl, se kolem a ischýliv hřbet, vtlačil se úzkými dvířky dovnitř. Pohled jeho padli hned na jakýsi neumělý nápis nad dvířky do přístěnku. věqěuNapjal zrak a četl: 13. augusta 1900 z- mrel bača Štefan Krivoš. Štefik strnule, vytřeštěnýma očima hledě na děsný nápis. Dnes bylo devatenáctého. Tedy před šesti dny — — Chytil se za hlavu a sklesl na kolena. Jan Havla sa.

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, st 165—168. — Svoji k svému. Jděte po Praze a pře- svědčíte se, že každý menší a malý obchodník má krám svůj opatřený buď výhradně českým neb oboujazyčným nápisem. Obchodu s výhradně německým označením v Praze již nenajdete také by špatně pochodil, kdo by se k tomu od- vážil. »Handwerkerverein« smutně pochodils akcí v tomto směru zahájenou. Za to ale jest na velkoobchodě v Praze — není-li majitel závodu Čech — český nápis jen výjimkou. A nalezá-li se na takovém závodě, je na druhém místě krčí se chudáček vedle ohromné tabule repre- sentační. Dle toho by se zdálo, že malý obchod u nás šmahem český a velkoobchod šmahem německý a přece tomu není tak. Výhradně ně- mecký nápis na velkoobchodě nemá jiného účelu než připomenouti nám, že německý fabrj- kant neb velkokupec o zákazníky české nestojí, že jimi pohrdá, že k němu přijíti musíme, chceme-li to či ono zboží. Malí obchodníci, k nimž my se ženeme pod heslem »svůj k svému« kupují tedy od Němců! Naše peníze na konec přece tedy jen se ocitnou v ohnivzdorných po- kladnách největších odpůrcův našich, kteří nám na pomezí českém vystavěli věnec fabrických tvrzí, ne na obranu, nýbrž na útok a postup proti nám do vnitř země! Ano, tako jest. Do- znáváme, že jsou obory, na něž česká výroba nestačí, neb jí vůbec není, odbírati ale zboží dotčené z pramenů cizích, ale mimoněmeckých, že by se naprosto nevyplatilo. Obchodníkům takovým při nejlepší vůli nic nezbude, než od- bírati zboží ze závodů německých, však žel, že mnohá strašně antisemitská firma od našeho národního odpůrce nestoudně opatřuje si zboží, jakkoli za stejných podmínek a při stejné ja- kosti mohla by je dostati v závodech českých.

A na tyto zajímavě representanty hnutí »svoji k svému« chtěli jsme upozornit. Není vůbec málo těch, kteří pod firmou národního interessu provádějí ve svůj prospěch a na zřejmou škodu svých odběratelův nejhorší švindl s tímto he- slem, kterého zejmena v hospodářských stycích lze použiti jen s největší opatrností a při garan- tovačné poctivosti. Upozorňujeme jednak na tyto vykořisťovatele národního citu a varujeme před nimi, však upozorňujeme též »na zpupné ony velkoobchodníky«, kteří na potupu jmena če- ského v Praze jen německy se presentují. Kdybychom vážně chtěli, za měsíč bychom do- nutili tyto bezohledné lidi k slušnostiv a náležité úctě k obrovské většině českého obyvatelstvav tomto hlavním městě království českého: — Jsme zvědavi, jakým způsobem roz- řeší esthetikové pražští dekorativní otázku nového mostu u Národního divadla. Lvi tam tedy postaveni nebudou. Dobrá. Nám se také nelíbili. Ne snad proto, že by je bylo krylo sloupení Národního divadla, ale z té příčiny, že v některých drobnostech, které ovšem byly by se daly snadno opravit, nečinili dobrý dojem.

Malá zavřená tlama s poměrně tak malým spod- ním pyskem neslušela králi zvířat a represen- tantu velkodušnosti a síly. Také se nám z Fer- dihandovy třídy nelibila hříva jeho, vypadala jako by měl na ni naraženu sokolskou čapku. Postaví tam tedy jinou sochu? Ale jakou? Určitou postavu z dějin českých či nějakou allegorii? Na slavobránu, která dle našeho do- mnění prý by se tam hodila nejlépe, není ale peněz. Co tedy? Máme za to, že usneseno bude nepostaviti tam prozatím — nic. — Rodinné zprávy. Pan František Mišne hostinský »Na zastávce« v Praze-VII., v Bělského tř. slavil dnes dopol. se svou chotí Marií v kostele sv Klimenta v Bubnech stříbrnou svatbu. Promoce. Pan MUC. Jan Maňbal z Ji- nec byl dnes 10. října 1900 o 10. hod. dop. na české universitě Karlo-Ferdinandově na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen.

Nouze tkalců orlických a krkonoš- ských. Neblahý osud stihä čím dále tím více ubohé tkalce našich hor. Nouze dosud v tak děsné podobě nepoznaná hrozí jetos obyvatelům Krkonoš a Orli- ckých hor; úpadkem ruční tkalcoviny přicházejío ediný výdělek, z kterého bídně sice, ale přece žíli. V Orlických horách na Rychnovsku uživilo se skrovně pilnou prací tkalcovskou tisíce rodin; k 5000 ručních stavů bylo v činnosti leta minulá, letos sotva 1500. Jiné výživy v horách našich není; sklářská industrie perel a knoflíků v Krkonoších úplně zanikla, chudé pak polaření v Orlíckých horách nestačí na výživu čtvrtiny obyvatelstva. Chudoba a nouze tak daleko již ve druhou generaci se zahnízdila, že ve zdra- vém vzduchu s vodou výbornou, která by se mohla za drahý peníz prodávati, umírá valná část dítek v mládí do 14 let, poněvadž ani rodiče ani dítky ne- mají dostatečné výživy a tím zakrňuje tělo i duch. Zejmena před letošní zimou hrozné jsou obavy. Jsou ovšem slova tato, několikráte v listech projevená hla- sem volajícího na poušti, ale snad předce oprávněné a srdcervoucí nářky naleznou u korporace státní jednou ohlasu. 22— Firma Filip Haas a synové, továrna na koberce a látky nábytkové, oznamuje, že svěřila vedení svého závodu v Praze panu Emilianu ryt. Skramlíkovi společně s panem Karlem Grubrem.

— Nedostatek vody. Již před delší dobou přinesli jsme zprávu o citelném nedostatku vody v přečetných krajinách; dnes, kdy od doby té slunce neustále stějně praží jako v červenci, hrozí již vyschlá řečiště, potoky a prameny osudnou kata- strofou. I v krajinách horských na poříčí řeky Orlice, která přece vždy živou vodou se vyznamenává, jest tak zle o vodu, že na př. v krajinách kostelecké, častolovické a opočenské lidé pro vodu dobytku do dalekých rybníků jezditi musí. V Labi i v Orlici vy- stupují po celém toku veliké výspy a ostrožiny. Jak- mile vypustí mlynáři nadrženou vodu na mlýny, klesne voda hluboko pod normál, až — 60 centimetrů. Divá z jara Doubravka podobá se rozpukanému ko- rytu, plnému prachu a kamení. U Kolína Klejnarka, Výrovka sotva na dně řečiště o vodě známku má. Z hor Orlických a podkrkonošských přicházejí stesky, že suchem o vyklíčení obilí dosud není ani nejmeniší potuchy. — Boj vesničanů s cikány. V obci, Malou- tech u Kaplice oslavovala v těchto dnech selská chasa konec žní taneční zábavou, při kteréž vybí- ráno, jak to zvykem, dosti značné vstupné. Když zábava byla v nejlepším proudu, nahrnul se do sálu dav cikánů, žen i mužů, kteří poblíže obce leželi táborem. Vstupného cikániovšem neplatili, ale nejen to, beze všeho vmísili se mezi tančící chasu. To ovšem popudilo domáčí hosty, kteří chtěli cikány vy- strnaditi. Tito byli neústupní a když konečně zakro- čeno proti ním rázněji, vytáhl jeden z cikánů nůž a bodl nejblíže stojícího chasníka do hlavy. Hned na to strhla se yšeobecná řež, která mohla míti smut- nýchi následků, kdýby přívolaní četníci nebyli v pravý čas zakročili. Všichni cikáni byli zatčeni a dodáni okresnímu soudu.

Bouda v plamenech. Včera o 2. hod. od- polední z neznámé příčiny vznikl oheň v hlídačské boudě, postavené na řepovém poli u usedlosti »Ro- kosky« ve Staré Libni a za nedlouho boudu úplně zničil. — Drobné místní zprávy. Ze 17 členů se- stávající cikánská rodina Růžičkova utábořila sev nocí na dnešek na polí u usedlosti Béránky v Dej- vicích, byla však policejní hlídkou za hranice poli- cejního obvodu vypuzena. — Rolník Ant. Petrlík z Bystřice u Benešova vezl včera na pražský trh náklad ovoce. V Haviíčkově třídě na Král. Vinohra- dech náruční kůň klouzl na koleji elektřické dráhy, upadl a tak těžce se pohmoždil, že byl k další, jízdě nezpůsobilý. — Nebezpečně pobodán. V Lindnerově ulici v Michli včera po 6. hod. večerní sešel se 32letý dělník František Fast z čís. 201 tamtéž se 27letým dlaždičským pomocníkem Františkem Kostkou. Mezi oběma po delší dobu již panuje zjevné nepřátelství. které tentokráte v násilný čin propuklo. V průběhu hádky uchopil Fast nůž a bodl Kostku tak mocně do břicha, že Kostka klesl a pozbyl vědomí. Dle lé- kařského dobrozdání jest poranění jeho velmi vážné, pročež byl dopraven do všeobečné nemocnice.

Nehody a úrazy. Josef Hubený, 30letý strojník, obsluhoval parní pluh, který byl z továrny Reissenzahnovy v Bubnech dodán do Bohnic. Včera odpoledne osudnou náhodou dostal se Hubený levou nohou pod těžké kolo, které mu ji úplně rozdrtilo. Těžce zraněný byl přivezen k léčení do všeobecné nemocnice. — Smrtelným úrazem byl stížen 31letý dělník Vojtěch Valentin v Kubíkově papírně v Bu- benči. Dělník čerpal vzduch do kotle, náhle vy- razil vzduch ventil, Valentin se ulekl a odskočil k otvoru vytahovadla právě v tom okamžiku, když toto jelo vzhůru. Dělník byl vytahovadlem zachycen a na zadní části hlavy těžce poraněn. Ve stavu bez- nadějném byl přivezen do všeobecné nemocnice. — Jan Macena, 51letý dělník na hospodářství p. Krumb- holce v Čičovicích u Smíchova včera odpoledne spadl s vozu, dostal se pod kolo, které mu levou nohu rozdrtilo. Byl rovněž dopraven do nemocnice.

Kočí i s povozem zmizelZ Veleslavín- ské cihelny, náležející vídeňské bankovní společnosti, odjel předevčírem odpoledne kočí Frant. Štula s ná- kladem cihel do Šumavské ulice na Král. Vinohra- dech, na novostavbu pp. Mayera a Bláhy. Od té doby do cihelny nevrátil se ani kočí ani povoz. Po- něvadž měli koně značnou cenu, zavedeno by do ihned pátrání, kam se spřežení dostalo. Zjistilo se, že kočí řádně cihly k novostavbě přivezl a pak od- jel. Kam, nedalo se zjistit. Zástupce cihelny učinil o tom oznámení u policejního úřadu a včera telegrafo- váno a telefonováno na všechny strany, aby po zmizelém bylo pátráno. Pojednou došla odpověďz komisařství Starého města. V jeho obvodu byl totiž kočí Štula zatčen, poněvadž byl tak nepříčetný, že sotva na kozlíku seděl. Poněvadž byl k další jízdě nezpůsobilý, ujala se ho stráž a odvedla ho na pryčnu, kde spal Štula po celou noc a celé půldne. Koně dostali prozatím přístřeší v konírně »U Štu- partů.« — Smrtelně opařen. Dělník Josef Tichý, 40 roků starý, v sobotu odpoledne ve Stabenově to- várně na Žižkově, nešťastnou náhodou spadl do kádě, vařící vodou naplněné a na celém těle těžce se opařil. Ačkoliv se nebožákovi ve všeobecné ne- mocnici dostalo všemožné péče, přece za krutých bo- lestí včera večer zemřel. Mrtvola bude soudními lé- kaři pytvána. Podlehl poranění. Štěpán Kejmar, 55letý dělník ze Staré Libně č. 23, který včera v sebevra- žedném úmyslu následkem nezhojitelností svého ne- duhu podřezal si žíly na levé ruce, v noci na dne- šek ve všeobecné nemocnici následkem veliké ztráty krve zemřel. Mrtvola jeho přenešena byla do patho- logického ústavu.