ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0f6455c0-764f-11dc-a7b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 20 celkem · entity: place 27, person 36, org 2, work 2
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 10. září.
Praha
2 masthead
K číslu 250. Číslo v Praze za 2b a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se - v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDN
6 article SlI
SlI a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Ministerské rady. Z Pešti, 10. září. Po dnešní mši za císa- řovnu Alžbětu konati se bude společná mini- sterská rada, která potrvá několik hodin. Večer po hostině, kterou na jeho počest pořádá dr- Wekerle, odjede bar. Beck do Vídně, kam na zejtra svolal částečnou ministerskou radu. Z Pešti, 9. září. (K. k.) Ministr zahraničních z- ležitostí svob. pán Aehrenthal přijel sem večer. Bar. Beck v Pešti. Z Vídně, 10. září. Na své včerejší audienci, která trvala 11 hodiny, referoval bar. Beck panovníkovi o pracovním programu pro kampaň říšské rady 1908—09. Podrobnosti pracovního programu toho budou ješté zevrubně vyřízeny. Bar. Beck za svého pobytu v Pešti, kde dlíti bude několikrát za příčinou zasedání delegací, bude vícekráte ještě přijat císařem v audienci, aby mu podával referáty a návrhy. Včera odpoledne měl bar. Beck dlouhou poradu s uherským ministerským předsedou drem. Wekerlem. Protikoaliční skupina v Uhrách. Z Pešti, 10. září. »Magyar Orszag«, ovšem pramen velmi kalný, sděluje, že utvořila se tro- jice protikoaliční, jejímiž hlavními osnovateli jsou prý: bývalý ministr vnitra v kabinetě Fejervára Kristoffy a poslanci Ach i m Petö. V březnu tohoto roku — podle téhož pramene — jednal Kristoffy s poslanci rumun- skými a slováckými ve svém bytě, kde byly omluveny všechny jednotlivosti o založení proti- koalice, která vyhlášena bude v den, kdy ny- nější ministr vnitra Andrássy podá říšskému sněmu volební reformu. K protikoalici náležeti budou: Slováci, Rumuni, Srbové, sociální de- mokraté, strana měšťanská, strana selská a ko- nečně část osmačtyřicátníků. Peníze prý dá Kristoffy, začež bude mu při nových volbách zaručeno 15 poslaneckých mandátů.
Alžběta Wekerle Beck Aehrenthal Magyar Orszag Andrássy Slovák Rumun Srba jítmokratý Pešť Vídeň Uhry
8 article
Jubileum hr. Tolstého.
Tolstý
9 article
Z Petrohradu, 10. září. Městská rada za- slala Tolstému srdečný blahopřejn. telegram k jeho jubileu. Dále vychází na jevo, že s vaty synod vydal svůj projev prloti To- stému bez vědomí ministerského předsedy Stolypina a tolikéž bez vědomí cara. Stolypin vyro z u měl
Tolstý Stolypin Petrohrad
10 article
všechny gubernátory, aby oslavy ku poctě jubilea Tolstého dovo- 1:li. Car vyslovil přání, aby dána byla naprostá svoboďa ve příčině pořádání oslav ku poctě Tolstého. Ze Lvova, 10. září. „Slovu Polskému“ te- legrafuje se z Varšavy: Předseda censurního úřadu Ivanowski povolal k sobě redaktory všech polských novin a sdělil jim, že jest přísně zakázáno, psáti o požadavku Tolstým tlumoče- ném, aby se zrušil trest smrti. Zároveň dal jim na srozuměnou, aby polský tisk u příležitosti jubilea Tolstého se o něm vůbec nezmiňoval. Otázka samosprávy okupovaných zemí. Z Pešti, 10. září. Na dnešní společné mini- sterské radě vyloží bar. Burian program ve příčině postupného vypudování samosprávy Bosny a Hercegoviny za úplného šetření smlouvy berlínské a podá po té stránce konkrétní návrhy Ministr defraudantem. Z Kodaně, 10. září. Skandál Albertiho způ- sobil nevylíčitelný rozruch. Alberti prodal cenné papíry Zemědělské spořitelny, jím spravované, toh- kéž pak cenné papíry Spolku pro vývoz másla. Pe- níze tyto prohrál při spekulacích se zahraničními papíry. Praefektu policejnímu odevzdal skladní list na 9 milionů K, vydaný soukro- mou bankou kodaňskou a opatřený jmény obou ře- ditelů, řka: „Tento papír jest padělaný. Já jej sám padělal, já jej opatřil jmény obou ředitelů bankov ních.“ Ve vězení navštívila ho choť, která ni nej menšího tušení neměla o tom, že se policii udal. Al- berti, který byl šest let ministrem justice, přivodi na celé Dánsko největší národní neštěsti a jeho čin se posuzuje jako těžká rána, způsobená před vzdě- laným světem celému národu dánskému. Kromě pod- vodu 9 milionů ve spořitelně nadělal tento ministn práva a spravedlnosti 15 milionů dluhů v menších obnosech.
Tolstý Tolstá Alberti Lvov Varšava Pešť Bosna a Hercegovina Kodaň Dánsko Tolstý dovo1
11 title
Telegrafické zprávy.
12 article Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 10. září. (K. k.) („,Wr. Ztg.“) Císař jm noval soukromého docenta s titulem mimořádného universitního profesora, zemského zdravotního inspe- ktora dra Jindřicha Matiegku mimořádným profeso rem anthropologie a demographie na české universitě v Praze.
Matiegka Vídeň Praha
13 article Hnutí železničních zřízenců.
Hnutí železničních zřízenců. Z Vídně, 10. září. (K. k.) Jedna místní korespon- dence sděluje: Konference železničních zřízenct
Vídeň
14 article
schválila resoluci, v níž se prohiašuje, že návrhy mi- nisterstva železníc na úpravu neutěšených poměrů personálu státních drah nijak nemohou personál uspo- kojti a že důvěrná schůze předsedů zvolí výkonný výbor a nařídí mu, aby ihned zahájil vyjednávání s ministerstvem železnic.
15 article Protičeské násilnosti v Kašper- ských Horách.
Protičeské násilnosti v Kašper- ských Horách. Četnictvo konsignováno se vše ch stran. — Vloupání se německých násilníků do lékárny. — 50 dra- gounů přijelo hasiti vášně násil- níků. — Tři demonstranti raněni. Dva četníci poraněni. V noci s pondělka na úterý a v úterý nebyl žádný Čech v Kašperských Horách jist svým životem. Přepadávání jednotlivců i sku- pin, povozů i nákladních vozů dálo se po celou tu dobu. Češi prožívali bez přestání nejtrapnější chvilky. Německé tlupy zpitých násilníků, z nichž mnohý odseděl si mnohaletý žalář, na- jaté městskou radou, potulovaly se po městěa tropily násilnosti před každým českým obydlím. Čeští obyvatelé byli nuceni prchati ze svých přibytků, aby ušli násili. Jednotlivci vo- děni po městě jako zločinci, bylo jimi cloumáno, byli slapáni a po- plváni jen proto, že jsou Češil Jestliže se včera pochybovalo o možnosti většího ještě násilí, dnes již pochybnosti jsou vyvráceny. Hordy buršácké a zdejších najatých násilníků vnikly před dům, v němž má lékárnu pan Skála. Násilníci žádali vyšedšího farmaceuta za vydání pana lékárníka. Když tento jim od- větil, že lékárník— jest mimo dům, vnikli přes odpor farmaceutův do lékárny i do skladiště, kdež prohledali každý kout. Při tom farmaceut byl zbit holemi. To událo se před pravým po- lednem Bylo viděti, že násilníci nespokojí se nočním rejem, bylo znáti, že včerejší jich vy- hrůžka o vyhlazení Čechů v Kašperských Horách jest opravdová a proto byle nutno po- starati se o řádnou bezpečnost. Takové jsou dozvuky valných hromad ně- meckých národních spolků. Pan Taschek zasel vítr a sklidí bouři. Fakt, že do jinak klidných Kašperských Hor bylo nutno volati vojsko, zů- stane na dlouhé věky nesmazatelným a vzdy
Čo Čech Čecho Taschek Kašper kašperský hora
16 article FEUILLETON
FEUILLETON K jižnímu polu. Povzbuzen šťastnými výsledky své první cesty do antarktických krajů, vydal se dr. J. Charcot ja kožto vůdce francouzské polární výpravy dne 31 srpna znovu do oněch dalekých a pustých končin. doufaje, že tentokráte výprava jeho dosáhne většíc úspěchů než prvá, ježto vydáva se na cestu, splniv všecky podmínky zdaru. Především vizme plovoucí dům, který po dvě léta má býti přístřeším výpravy. Jest to krásný tří- stěžník s parním strojem o 800 tunách obsahu jest 41 m dlouhý a 9.20 m široký. Jeho stroj o 550 koňských silách bude mu dodávati nejmenší rychlosti 8 uzlů za hodinu; jest zcela zbudován z dřeva dubu a pičpinu. Nejzajimavější však jsou automobilové sáně, jež badatelům umožniti mají v těchto zemích ledu cesto- vati a dokonce snad jižního polu dosáhnouti — cíle. k němuž od dávné doby směřuje pozornost a snaby objevitelů. Po rozličných pokusech, jež kona! Charcot v Alpách, nesmíme se domnívati, že automobilová lokomotiva v těchto dalekých a chladnýcn krajích jest pouhou chimerou. Naopak nutno pohlížeti na ni jako na věc velmi praktickou, ba dokonce velmi snadno proveditelnou. Neboť jiště bude badatelům tam dole projiti obromnými prostorami, a sníh, který je pokrývá, tvářností svou velmi rychle se mění. Brzy jest jako prášek, brzy lepkavý a měkký, většinou však tvrdý a nerovny. K těmto obtížím, jež nesmíme podceňovati, přistupují jiné s podnebím souvisící: expedice bude tam vydana zímě neméně než 40 stupňů pod nulou. Charcot soudi, že typ autosaní, jak jej v prů- smyku Lautaretském vyzkoušel, pro antarktické oblasti jest zcela vhodným. Vozidlo toto skládá s
doktor J Charcot Charcot antarktický kraj Alpy
17 article
ze tří hlavních částí: Sanice z jasanového dřev zhotoveny jsou dle norského způsobu. Motorová čás umístěná vzadu jest úplně chráněna proti sněhu Motor o 23/4 koňských sílách zřízen je pro dvojí rychlost; 4 km a 8 km v hodině. Konečně propellen s důmyslným mechanismem: jest to kolo s dvěma obručemi opatřenými spáry, které určeny jsou k tomu, aby se zatínaly do tvrdého sněhu nebo ledu. Pro- peller přizpůsobuje, se co možná zakřivení cesty zvláštní zařízení reguluje jeho automatický sestup. Tyto automobilové sáně vyzkoušel Charcot při čet- ných pokusech v Alpách a shledal, že ku podivu přesně dají se říditi a že velice snadno lze jimi pro- váděti obraty stejně na sněhu jako na hrubém ledu. Výjezd do kopce jako sjezd dolů lze jimi vykonávati stejně bezpečně. Proto se Charcot rozhodl, že sibiřských psů s sebou do antarktických krajů nevezme. Tato sta- tečná a dobrá zvířata konala síce badatelům i Char- cotovi samému dobré služby dopravujíce potraviny, munici, zbraně a vědecké přístroje, ale bylo třeba starati se též o jejich výživu a mimo to podléhala tato zvířata často strašlivým epidemiím.
Charcot Alpy antarktický kraj Chara km
18 article
Třicet účastníků výpravy vyplulo z Havru, kde parník »Pourquoi pas« naložil potraviny, ohlí a pří- stroje. Z mužstva mnozí provázeli Charcota již na jeho první expedici. Generální štáb sestává z osmi členů: vedle Charcota jsou to tři mladí praporečníci francouzského námořnictva, Bougrain, Rouch a God- froy; dále Gourdon, geolog, Sendeque, fysík, Liou- ville a Gain, přírodozpytci. Až opustí »Pourquci pas« zemi Magelhaensovu, vydá se přímo k Mont Bransfieldu, aby sbírala ukázky fossilií a na ostrov Seymourův, jehož bohatá ložíska potvrdil dr. Nordenskiöld. Tyto sbírky budou ihned, dovolí-li tomu ovšem počasí, zpět dopraveny do Ushudie; v opačném případě budou uloženyv jednom z přístavů se snadným přístupem, které Char- cot objevil, Port Lockroy a Port Charcot zvaných.
Charcot Magelhaensův Seymourův Nordenskiöld Lockroy Havre Chara Mont Bransfield
19 article
Tu snadno bude moci vziti je buď sama výprava při návratu anebo odvézti je zásobovací lod. Východiskem bude ostrov Booth-Wandel, kde přezimovala poslední expedice Charcotova r. 1904. Na toto místo chce Charcot dáti dopraviti značné množství potravin a zvláště uhlí a chce tam zane- chati pozorovací stanici. Pak vydá se výprava k zemi Loubetově a začne své práce v neznámých končinách jižně od této země. Charcot doufá dospěti šířkového stupně země Alexandra I., po případě ji obeplouti. Od tohoto okamžiku jest nemožno stanoviti plán další plavby; avšak expedice bude se snažiti ze země Alexandra I. dospěti do země Edvarda VII. Necht jest tomu již jakkoliv, expedice přezimuje na zemi a to na místě, které za této první letní doby bude nejpříhodnější, při čemž neztratí se zřetele, že vý- lohy a nebezpečí dobrovolného přezimování přípustny jsou jen pod tou podmínkou, že se docílí zdarných výsledků. Po čas přezimování současně s věděck ými pracemi, ve kterých na pevně stanoveném základě generální štáb bude pokračovati, budou konány vy- zkumné výjezdy podél pobřeží a do vnitra země.
Booth Charcotův Charcot Edvard VII Wandel
20 article
Výprava bude se snažiti přiblížiti se jak jen možno polu, ač v tom svůj první úkol nespatřuje. Hlavním účelem Charcotovy expedice jest studium antarktické pevniny. Žemi tuto, velikou jako Australie a Evropa, pokládá Charcot — a mnozí badatelé a učenci vyslovili stejný názor — za velikou pokladnici vědy. Není úloby, jež by vědě více přinesla, než ce- sta do oněch končin podivuhodného, nám nezná- mého světa. Charcot přivezl domů ze své prvé vy- pravy do oněch vzdálených krajů více než pět tisíe skleněných nádob se zajímavými předměty, kdežto vědecké bádání, jež tam s průvodci konal, stěží v osmi silných svazcích uloženo býti mohlo. Charcot proto doufá, že z antarktických zemí tentokráte při- veze domů bohatou žen.
Charcotův Charcot Austrálie Evropa