1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 10. září.
Praha
2
masthead
K číslu 250.
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se -
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
SlI
SlI
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Ministerské rady.
Z Pešti, 10. září. Po dnešní mši za císa-
řovnu Alžbětu konati se bude společná mini-
sterská rada, která potrvá několik hodin. Večer
po hostině, kterou na jeho počest pořádá dr-
Wekerle, odjede bar. Beck do Vídně, kam
na zejtra svolal částečnou ministerskou radu.
Z Pešti, 9. září. (K. k.) Ministr zahraničních z-
ležitostí svob. pán Aehrenthal přijel sem večer.
Bar. Beck v Pešti.
Z Vídně, 10. září. Na své včerejší
audienci, která trvala 11 hodiny, referoval bar.
Beck panovníkovi o pracovním programu pro
kampaň říšské rady 1908—09. Podrobnosti
pracovního programu toho budou ješté zevrubně
vyřízeny. Bar. Beck za svého pobytu v Pešti,
kde dlíti bude několikrát za příčinou zasedání
delegací, bude vícekráte ještě přijat císařem
v audienci, aby mu podával referáty a návrhy.
Včera odpoledne měl bar. Beck dlouhou poradu
s uherským ministerským předsedou drem.
Wekerlem.
Protikoaliční skupina v Uhrách.
Z Pešti, 10. září. »Magyar Orszag«, ovšem
pramen velmi kalný, sděluje, že utvořila se tro-
jice protikoaliční, jejímiž hlavními osnovateli
jsou prý: bývalý ministr vnitra v kabinetě
Fejervára Kristoffy a poslanci Ach i m
Petö. V březnu tohoto roku — podle téhož
pramene — jednal Kristoffy s poslanci rumun-
skými a slováckými ve svém bytě, kde byly
omluveny všechny jednotlivosti o založení proti-
koalice, která vyhlášena bude v den, kdy ny-
nější ministr vnitra Andrássy podá říšskému
sněmu volební reformu. K protikoalici náležeti
budou: Slováci, Rumuni, Srbové, sociální de-
mokraté, strana měšťanská, strana selská a ko-
nečně část osmačtyřicátníků. Peníze prý dá
Kristoffy, začež bude mu při nových volbách
zaručeno 15 poslaneckých mandátů.
Alžběta
Wekerle
Beck
Aehrenthal
Magyar Orszag
Andrássy
Slovák
Rumun
Srba
jítmokratý
Pešť
Vídeň
Uhry
8
article
Jubileum hr. Tolstého.
Tolstý
9
article
Z Petrohradu, 10. září. Městská rada za-
slala Tolstému srdečný blahopřejn. telegram
k jeho jubileu. Dále vychází na jevo, že s vaty
synod vydal svůj projev prloti To-
stému bez vědomí ministerského
předsedy Stolypina a tolikéž bez
vědomí cara. Stolypin vyro z u měl
Tolstý
Stolypin
Petrohrad
10
article
všechny gubernátory, aby oslavy
ku poctě jubilea Tolstého dovo-
1:li. Car vyslovil přání, aby dána
byla naprostá svoboďa ve příčině
pořádání oslav ku poctě Tolstého.
Ze Lvova, 10. září. „Slovu Polskému“ te-
legrafuje se z Varšavy: Předseda censurního
úřadu Ivanowski povolal k sobě redaktory
všech polských novin a sdělil jim, že jest přísně
zakázáno, psáti o požadavku Tolstým tlumoče-
ném, aby se zrušil trest smrti. Zároveň dal jim
na srozuměnou, aby polský tisk u příležitosti
jubilea Tolstého se o něm vůbec nezmiňoval.
Otázka samosprávy okupovaných zemí.
Z Pešti, 10. září. Na dnešní společné mini-
sterské radě vyloží bar. Burian program ve
příčině postupného vypudování samosprávy
Bosny a Hercegoviny za úplného šetření smlouvy
berlínské a podá po té stránce konkrétní návrhy
Ministr defraudantem.
Z Kodaně, 10. září. Skandál Albertiho způ-
sobil nevylíčitelný rozruch. Alberti prodal cenné
papíry Zemědělské spořitelny, jím spravované, toh-
kéž pak cenné papíry Spolku pro vývoz másla. Pe-
níze tyto prohrál při spekulacích se
zahraničními papíry. Praefektu policejnímu
odevzdal skladní list na 9 milionů K, vydaný soukro-
mou bankou kodaňskou a opatřený jmény obou ře-
ditelů, řka: „Tento papír jest padělaný. Já jej sám
padělal, já jej opatřil jmény obou ředitelů bankov
ních.“ Ve vězení navštívila ho choť, která ni nej
menšího tušení neměla o tom, že se policii udal. Al-
berti, který byl šest let ministrem justice, přivodi
na celé Dánsko největší národní neštěsti a jeho čin
se posuzuje jako těžká rána, způsobená před vzdě-
laným světem celému národu dánskému. Kromě pod-
vodu 9 milionů ve spořitelně nadělal tento ministn
práva a spravedlnosti 15 milionů dluhů v menších
obnosech.
Tolstý
Tolstá
Alberti
Lvov
Varšava
Pešť
Bosna a Hercegovina
Kodaň
Dánsko
Tolstý dovo1
11
title
Telegrafické zprávy.
12
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 10. září. (K. k.) („,Wr. Ztg.“) Císař jm
noval soukromého docenta s titulem mimořádného
universitního profesora, zemského zdravotního inspe-
ktora dra Jindřicha Matiegku mimořádným profeso
rem anthropologie a demographie na české universitě
v Praze.
Matiegka
Vídeň
Praha
13
article
Hnutí železničních zřízenců.
Hnutí železničních zřízenců.
Z Vídně, 10. září. (K. k.) Jedna místní korespon-
dence sděluje: Konference železničních zřízenct
Vídeň
14
article
schválila resoluci, v níž se prohiašuje, že návrhy mi-
nisterstva železníc na úpravu neutěšených poměrů
personálu státních drah nijak nemohou personál uspo-
kojti a že důvěrná schůze předsedů zvolí výkonný
výbor a nařídí mu, aby ihned zahájil vyjednávání
s ministerstvem železnic.
15
article
Protičeské násilnosti v Kašper-
ských Horách.
Protičeské násilnosti v Kašper-
ských Horách.
Četnictvo konsignováno se vše ch
stran. — Vloupání se německých
násilníků do lékárny. — 50 dra-
gounů přijelo hasiti vášně násil-
níků. — Tři demonstranti raněni.
Dva četníci poraněni.
V noci s pondělka na úterý a v úterý
nebyl žádný Čech v Kašperských Horách jist
svým životem. Přepadávání jednotlivců i sku-
pin, povozů i nákladních vozů dálo se po celou
tu dobu. Češi prožívali bez přestání nejtrapnější
chvilky. Německé tlupy zpitých násilníků,
z nichž mnohý odseděl si mnohaletý žalář, na-
jaté městskou radou, potulovaly se po městěa
tropily násilnosti před každým českým obydlím.
Čeští obyvatelé byli nuceni prchati ze svých
přibytků, aby ušli násili. Jednotlivci vo-
děni po městě jako zločinci, bylo
jimi cloumáno, byli slapáni a po-
plváni jen proto, že jsou Češil
Jestliže se včera pochybovalo o možnosti
většího ještě násilí, dnes již pochybnosti jsou
vyvráceny. Hordy buršácké a zdejších najatých
násilníků vnikly před dům, v němž má lékárnu
pan Skála. Násilníci žádali vyšedšího farmaceuta
za vydání pana lékárníka. Když tento jim od-
větil, že lékárník— jest mimo dům, vnikli přes
odpor farmaceutův do lékárny i do skladiště,
kdež prohledali každý kout. Při tom farmaceut
byl zbit holemi. To událo se před pravým po-
lednem
Bylo viděti, že násilníci nespokojí se
nočním rejem, bylo znáti, že včerejší jich vy-
hrůžka o vyhlazení Čechů v Kašperských
Horách jest opravdová a proto byle nutno po-
starati se o řádnou bezpečnost.
Takové jsou dozvuky valných hromad ně-
meckých národních spolků. Pan Taschek zasel
vítr a sklidí bouři. Fakt, že do jinak klidných
Kašperských Hor bylo nutno volati vojsko, zů-
stane na dlouhé věky nesmazatelným a vzdy
Čo
Čech
Čecho
Taschek
Kašper
kašperský hora
16
article
FEUILLETON
FEUILLETON
K jižnímu polu.
Povzbuzen šťastnými výsledky své první cesty
do antarktických krajů, vydal se dr. J. Charcot ja
kožto vůdce francouzské polární výpravy dne 31
srpna znovu do oněch dalekých a pustých končin.
doufaje, že tentokráte výprava jeho dosáhne většíc
úspěchů než prvá, ježto vydáva se na cestu, splniv
všecky podmínky zdaru.
Především vizme plovoucí dům, který po dvě
léta má býti přístřeším výpravy. Jest to krásný tří-
stěžník s parním strojem o 800 tunách obsahu
jest 41 m dlouhý a 9.20 m široký. Jeho stroj o 550
koňských silách bude mu dodávati nejmenší rychlosti
8 uzlů za hodinu; jest zcela zbudován z dřeva
dubu a pičpinu.
Nejzajimavější však jsou automobilové sáně, jež
badatelům umožniti mají v těchto zemích ledu cesto-
vati a dokonce snad jižního polu dosáhnouti — cíle.
k němuž od dávné doby směřuje pozornost a snaby
objevitelů. Po rozličných pokusech, jež kona! Charcot
v Alpách, nesmíme se domnívati, že automobilová
lokomotiva v těchto dalekých a chladnýcn krajích
jest pouhou chimerou. Naopak nutno pohlížeti na ni
jako na věc velmi praktickou, ba dokonce velmi
snadno proveditelnou. Neboť jiště bude badatelům
tam dole projiti obromnými prostorami, a sníh, který
je pokrývá, tvářností svou velmi rychle se mění.
Brzy jest jako prášek, brzy lepkavý a měkký, většinou
však tvrdý a nerovny. K těmto obtížím, jež nesmíme
podceňovati, přistupují jiné s podnebím souvisící:
expedice bude tam vydana zímě neméně než 40
stupňů pod nulou.
Charcot soudi, že typ autosaní, jak jej v prů-
smyku Lautaretském vyzkoušel, pro antarktické
oblasti jest zcela vhodným. Vozidlo toto skládá s
doktor
J Charcot
Charcot
antarktický kraj
Alpy
17
article
ze tří hlavních částí: Sanice z jasanového dřev
zhotoveny jsou dle norského způsobu. Motorová čás
umístěná vzadu jest úplně chráněna proti sněhu
Motor o 23/4 koňských sílách zřízen je pro dvojí
rychlost; 4 km a 8 km v hodině. Konečně propellen
s důmyslným mechanismem: jest to kolo s dvěma
obručemi opatřenými spáry, které určeny jsou k tomu,
aby se zatínaly do tvrdého sněhu nebo ledu. Pro-
peller přizpůsobuje, se co možná zakřivení cesty
zvláštní zařízení reguluje jeho automatický sestup.
Tyto automobilové sáně vyzkoušel Charcot při čet-
ných pokusech v Alpách a shledal, že ku podivu
přesně dají se říditi a že velice snadno lze jimi pro-
váděti obraty stejně na sněhu jako na hrubém ledu.
Výjezd do kopce jako sjezd dolů lze jimi vykonávati
stejně bezpečně.
Proto se Charcot rozhodl, že sibiřských psů
s sebou do antarktických krajů nevezme. Tato sta-
tečná a dobrá zvířata konala síce badatelům i Char-
cotovi samému dobré služby dopravujíce potraviny,
munici, zbraně a vědecké přístroje, ale bylo třeba
starati se též o jejich výživu a mimo to podléhala
tato zvířata často strašlivým epidemiím.
Charcot
Alpy
antarktický kraj
Chara
km
18
article
Třicet účastníků výpravy vyplulo z Havru, kde
parník »Pourquoi pas« naložil potraviny, ohlí a pří-
stroje. Z mužstva mnozí provázeli Charcota již na
jeho první expedici. Generální štáb sestává z osmi
členů: vedle Charcota jsou to tři mladí praporečníci
francouzského námořnictva, Bougrain, Rouch a God-
froy; dále Gourdon, geolog, Sendeque, fysík, Liou-
ville a Gain, přírodozpytci.
Až opustí »Pourquci pas« zemi Magelhaensovu,
vydá se přímo k Mont Bransfieldu, aby sbírala
ukázky fossilií a na ostrov Seymourův, jehož bohatá
ložíska potvrdil dr. Nordenskiöld. Tyto sbírky budou
ihned, dovolí-li tomu ovšem počasí, zpět dopraveny
do Ushudie; v opačném případě budou uloženyv
jednom z přístavů se snadným přístupem, které Char-
cot objevil, Port Lockroy a Port Charcot zvaných.
Charcot
Magelhaensův
Seymourův
Nordenskiöld
Lockroy
Havre
Chara
Mont Bransfield
19
article
Tu snadno bude moci vziti je buď sama výprava při
návratu anebo odvézti je zásobovací lod.
Východiskem bude ostrov Booth-Wandel, kde
přezimovala poslední expedice Charcotova r. 1904.
Na toto místo chce Charcot dáti dopraviti značné
množství potravin a zvláště uhlí a chce tam zane-
chati pozorovací stanici. Pak vydá se výprava k zemi
Loubetově a začne své práce v neznámých končinách
jižně od této země. Charcot doufá dospěti šířkového
stupně země Alexandra I., po případě ji obeplouti.
Od tohoto okamžiku jest nemožno stanoviti plán
další plavby; avšak expedice bude se snažiti ze země
Alexandra I. dospěti do země Edvarda VII. Necht
jest tomu již jakkoliv, expedice přezimuje na zemi
a to na místě, které za této první letní doby bude
nejpříhodnější, při čemž neztratí se zřetele, že vý-
lohy a nebezpečí dobrovolného přezimování přípustny
jsou jen pod tou podmínkou, že se docílí zdarných
výsledků. Po čas přezimování současně s věděck ými
pracemi, ve kterých na pevně stanoveném základě
generální štáb bude pokračovati, budou konány vy-
zkumné výjezdy podél pobřeží a do vnitra země.
Booth
Charcotův
Charcot
Edvard VII
Wandel
20
article
Výprava bude se snažiti přiblížiti se jak jen
možno polu, ač v tom svůj první úkol nespatřuje.
Hlavním účelem Charcotovy expedice jest studium
antarktické pevniny. Žemi tuto, velikou jako Australie
a Evropa, pokládá Charcot — a mnozí badatelé a
učenci vyslovili stejný názor — za velikou pokladnici
vědy. Není úloby, jež by vědě více přinesla, než ce-
sta do oněch končin podivuhodného, nám nezná-
mého světa. Charcot přivezl domů ze své prvé vy-
pravy do oněch vzdálených krajů více než pět tisíe
skleněných nádob se zajímavými předměty, kdežto
vědecké bádání, jež tam s průvodci konal, stěží
v osmi silných svazcích uloženo býti mohlo. Charcot
proto doufá, že z antarktických zemí tentokráte při-
veze domů bohatou žen.
Charcotův
Charcot
Austrálie
Evropa