2
masthead
NÁRODNY LISTY.
3
masthead
6. května 1903. Císlo 124
4
article
kterou P. Ocáskovi oznámil opělně dosazení v jeho
úžad, může se souditi na zcela zvláštní příkrost arci-
biskupovu. Řečník praví, že mu nebylo jasno, pro
se nedostalo P. Ocáskovi řádné satisíakce. Prosil
jsem tedy za vysvětlení. Předložil mi tele gram, který
má dva rukopisy. Text jest český s pravopisnými
chybami, podpis „primi“ jest překroucené patrně
české slovo „přímý“ a nemá smyslu. Nahoře na-
psal úřadník zcela jiným rukopisem německy své
poznámky. Jest z toho vidno, že telegram nebyl se-
psán úřadníkem, jak bylo jednou praveno. Také
Hofer jednou rekl — dle tvrzení arcibiskupa — že
telegram sice odeslal, ale nepsal. V dobrozdání znalce
písma Kirschnera udán byl P. Ocásek s určitostí jako
pisatel. Pravilo se v dobrozdání tom, že pisatelem
je stařec. Jest tedy vidno, že talo věc není vyřízena.
„Ať se vyšetří — pravil arcibiskup — a bude-li vy-
řízena příznivě, dám P. Ocáskovi nejslavnější satis-
Iakci. V nynějším stadiu není to možné.
Svou žádost, aby mohl nahlédnouti do rukopisu
odůvodnil tím, že telegram podepsán jest slovem
„primi“. Tušil, že ve slově tom, které nemá žádného
smyslu, stala se chyba telegrafního úřadníka. Prot
chtěl vykonati kontrolu.
Zůstává však faktem, že arcibiskup jest ve sv
diécesi osobou nejneoblíbenější. Může pravým po-
káním svou chybu a neoblíbenost částečně ještě na-
previti u lidu, ale těžko bude potlačiti tuto neoblí-
benost na místech vyšších. Český lid však pro-
lestuje již nyní proli tomu, aby pr
německého knížete Hohenlohe někte-
rými činiteli byla ražena cesta k arci-
biskupskému stolci. Nynější rozechvě-
ní proměnilo by se v bouři, kdyby s
vědčlo, že nynější poměry jsou je
rouškou pro snahy, kterými má ná
národ, národnostně a politicky potla-
čovaný, dostati ze na Moravě ještě pode
jho německého církevního hodnosly.
P Ocásek
Hofer
Kirschner
Prot
Hohenlohe
Morava
5
article
Se stanoviska demokratického dlužno lilovati, že
právě arcibiskup občanský vzbudil takovou nelibost,
tím však nemá býti na druhé straně podporováno pri-
vilegované panství určitého stavu ještě více. Jako
Čech téšil bych se, kdyby neutěšené poměry se upra-
vily úplným obratem arcibiskupovým. Upřímněa
zřejmě řekl jsem mu, že musí především potlačiti rejdy
klerikalismu, který byl jim založen v olomoucké diě-
cesi. Arcibiskup dr. Kohn dopustil se špatnosti, když
založil list, který nahromadil na dobré muže jer
posměch a hanu. Možno mu nyní říci: „Kde jsou agi-
tátoři, které jsi sobě platil? Jsou nyní schůze na
celé Moravě proli tobě. Mluvil tam pro tebe některý
z nich? Kde jsou poslanci, za které jsi vystavoval
menstrance u příležitosti voleb?
Řečník polom vznáší obžaloby, kleré český lid
po stránce národní činil proti arcibiskupovi. Němečti
úřadníci a ředitelé na jeho statcích prohlašují, že ne-
chtěji rozuměti „českému idiomu“. Korrespondence
mezi úřady je německou. Jsou němečtí provokatěři
ve službách Kohnových. Na př. ve Friedlandu byl
němečtí úřadníci arcibiskupovi, protože provokovali.
z české místnosti vyhozeni. Myslíme, že taků v tomto
případě moc skutečných poměrů způsobí obrat. Otázka
jest, zda jest arcibiskup Kohn s úkol takový. Jako Čech
bych si toho přál. Jako pokrokový člověk však volámi
Ať žije arcibiskup Kohn, neboť trvalo-li by te
děle, byl by konec klerikalismu na Mo-
ravěl
Poslanec Baumgartner (ve věcné opravě) prohla-
šuje jménem svých přátel a duchovních: Pilný návrh
stal se po vládním prohlášení zbytečným: cirkevní
záležitosti nepatří před sněmovnu a proto budeme
hlasovati proti pilnosti návrhu.
doktor
Kohn
Kohnův
Baumgartner
Čechy
Morava
Friedland
6
article
Poslanec dr. Stránský v doslovu prohlašuje, ž
všichni řečníci se vyslovili pro jeho návrh. Pro-
hlásil-li však posl. Baumgartner, že on a jeho sou-
druzi nebudou hlasovati pro pilnost návrhu, poně-
vadž jest po prohlášení vládním bezpodstatným, prav
řečník, že teprve vyšetřováním musí býti zjištěno.
zda bylo porušeno listovní lajemství a tím státní
zákl. zákon. Naproti posl. Schuhmeferovi namítá, ž
nepronesl víc omluv na prospěch arcibiskupa Kohna
než vznesl na něho žalob. Ve skutečnosti nepronesl
žádných omluv, doznává však, že — jak řekl posl.
nění, jakmile kdo vystoupí jako žalobce, zástupce
mravnosti a zákonnosti, především musí míti tolik
autority pro své výklady, by nepronesl bezpodstatnou
obžalobu. Co uvedl posl. Schuhmeier, není dokázáno.
Nic tak neoslabuje postavení žalobce jako podá-li
obhájce třeha jen v jedné věci důkaz, že co tvrdí, není
pravda. Trvám na stanovisku — praví řečník — že
zasahujeme do vniterních poměrů mezi arcibiskupem
a duchovenstvem jeho nikoliv v zájmu církve, nýbrž
v zájmu státním. Kdyby znal posl. Schuhmeier poměr
mezi naší stranou a arcibiskupem, věděl by, že ne-
máme většího protivníka než dra. Kohna. Prosim
tedy, by přijata byla pilnost mého návrhu.
Při hlasování byla přiznána pilnost návrhu dra-
Stránského 70 proti 35 hlasům
V meritorní debatě prohlásil posl. Eisenkolb, že
všechny řeči jsou mlácením prázdné slámy a že ne-
zbývá než zvolat: „Pryč od Říma!“ (Hllučný souhlas
u Schönererovců.) Kdo chce ukliditi nešvary ony
musí souhlasiti s tím heslem. V příčině arcibiskupe
Kohna ovšem římsko-katolická církev jest vlastně ne-
vinna, jelikož u Kohna ukázaly se v celé podstatě
židovské vlastnosti národní.
doktor
Stránský
Kohn
Schuhmeier
Řím
7
article
Posl. Mallik: Protestuji proti tomu, aby dr
Stránský arcibiskupa Kohna takřka strkal Němcůn
do střevíců (Posměch v pravo) a protestuji proli pro-
hlášení posl. Baumgartnera, že parlament nemá za-
zahovati do věcí církve
Posl. dr. Hruban: Návrh poslance dra. Strán-
ského byl některým pánům vítanou záminkou, by
uvelli na přetřes zcela jiné věci, než porušení ta-
šený. Nemá tím ovšem býti vysloveno para-
doxon, že cvičení v šermu má účelem zabrániti
vůbec násilným sporům. Vtiskne-li jednou osud
muži ať už jakoukoliv shodou okolností zbraň
do ruky, pak »býti připraven, je všecko«.
Způsob vyučování šermu musí ovšem býti
takový, aby směřoval k vážnému a čestnému
úkolu, který má šerm plniti. Způsob ten tkví
v osobní vážnosti, opravdovosti a mravní hod-
notě mistra i žáka, nikoli v té či oné škole
šermu, již se užívá. Nám českým šermířům,
kteří nemáme dosud vlastní tradice a školy
nejméně přísluší rozhodovati o absolutní hodnotě
té či oné, vlašské, francouzské, německé, špa-
nělské školy, neb o výbornosti jedné či druhé
nad ostatními. Každá z nich má své oprávnění
a svoji hodnotu, založenou na dlouholeté tra-
dici, na slavných jménech šermířů, kteří ji pě-
stovali a zvláště na národním charakteru v ní
Posl
Stránský
Kohn
Němcůn
doktor
Hruban
8
article
se jevícím toho národu, z něhož vyšla a jehož
temperamentu a povaze nejlépe odpovídá. O tom
ovšem však můžeme uvažovati, který způsob
šermu, která zbraň a která škola zdá se nám
nejlépe odpovídati povaze naší a našemu tem-
peramentu. Máme dnes v Praze na vybranou
řadu osvědčených mistrů domácích a cizích,
zástupců různých škol, jichž jména jsou ve-
směs zárukou, že dovedou vycvičiti dokonalý
šermířský dorost. Český klub šermířský po celý
čas svého trvání zůstal věren škole francouzské,
i v posledních létech, kdy škola italská nabyl
v české společnosti značného rozšíření. Avšak
ať již ta či ona škola, na jedno nesmí zapo-
mínati ani kluby šermiřské vespolek, jež dosud
přes různost škol trvají v přátelské shodě, ani
jednotlivci, šermu se oddávající: nejedná se
o rychlý a snadný výcvik k parádnímu vystou-
pení na veřejnost, ani o imitace všech způsobů
i nezpůsobů kterékoliv školy cizí, ale jedná se
o to, abychom na cizích základech soustavným
pěstěním šermu během času z různých škol a
v různých klubech vypěstili společně naši do-
máci tradici šermířskou a samostatnou domácí
školu českou.
Praha
9
article
jemství listovního. Výtky byly vzneseny panem na
vrhovatelem celkem klidně a objcklivně. Bylo všal
mnohým pánům vítanou příležitostí, by tady, pod
ochranou immunity, útočili na osobu v její nepřítom-
nosti, na její úřadní hodnost a zejmena na církev a
nenáviděný klerikalism. Takové nájezdy na naši cír-
kev a její instituce musíme odmítnouti co nejroz-
hedněji a též útoky na naže náboženství
Posl. Mallik: Tomu vy sám nevěříte. Jste tam
jenem z prospěchářství
Posl. dr. Hruban: Na úroveň pánů nesestoupím
nikdy: toho nejsem schopen. (Hluk.
Posl. Iro: Jde to na expensní notu dra. Kohna
Posl. Haugk: Kdybych byl v takovém poměru k
Kohnovi, mlčel bych.
Posl. Stein: To je politické svinstvo, mluvíte-
vy. (Opětný hluk u Všeněmců.)
Místopředseda dr. Záčsk prosí, aby řečník neby
vyrušován
Posl. Hannich: To je zástupce krvežíznivce z Ol
mouce.
Posl. Stein: To je svinstvo, co vy zde mluvite.
Mistopředseda dr. Žáčsk: Prosím za klid. Každy
poslanec má právo zde mluviti.
Posl. dr. Hruban: Nevím, proč jsou páni tk
rozechvěni. Přihlásil jsem se k slovu, abych odrazií
útcky na naši církev a víru. To jest mojí svatou po-
vinností. Pokládá-li pan dr. Eisenkolb za svou po-
vinnost nadávati církvi při každé příležitosti, jest
mojí povinností proti tomu se ohradit. (Pochvala v
pravo, hluk v levo
Posl. Stein: Vaší povinností je mlčel?
Posl
doktor
Hruban
Kohn Posl
Kohn
Stein
Záčsk
Hannich
Eisenkolb
Ola
10
article
Posl. dr. Hruban: Páni mne nemohou uraziti
Nechci se míchati do podrobností, neboť myslím, že
tato smutná věc nepatří před forum parlamentní. Dle
měho mínění sem nepatří, dokud církevní instance ne-
premluvily. My, kteří ctíme každou svobodu, musíme
ctíti též svobodu svého náboženství. (Hluk u Vše-
němců.)
Posl. Iro: Svobodu pro notorické římské lumpy
Kolik pak dostanete za to hájení?
Posl. dr. Hruhan: Řím ještě nepromluvil o věe
té. Jsem přesvědčen, že Řím pronese spravedlivý sou
ve věci té a nic jiného. Hlasoval jsem se svým
kollegy pro pilnost a přejeme si..
Posl. Eldersch: Přejeme si, aby Kohr byl zavřen
Posl. dr. Hruban: Nezapomínáme však na důstoj
nost úřadu jeho. Tvrzení poslance Reichstädtra, že
klerikální strana moravská byla založena Kohnem,jo
nesprávné
Posl. Pospíšil: Kdo vám dal peníze?
Posl. dr. Hruban: Nebyli jsme nikdy záslupe
arcibiskupovými. Jsem neodvislý muž, jako celá naše
strana. Ta zde byla již, když on byl teprve zvolen
Nemáme s ním žádné pospolitosti. Nikdy na nás ne
působil.
Posl. Eldersch: Ale peníze vám dl
Posl. dr. Hruban: Také nedal peníze. Naše stran
je naprosto neodvislou
Přikračuje se k hlasování. Posl. Zázvorka n
vrhuje, aby se zjistil poměr hlasů
Při souětu poslanců volá posl. Stein: Není zdo
100 poslanců. Konstatuji tudíž, že je sněmovna usná
šení neschopna. Pošlete ji domů.
Mistopředseda dr. Žáček: Při hlasování odevzdáno
bylo 66 hlasů pro návrh, 30 proti. Dohromady tedy
96 hlasů. Sněmovna jest usnášení ne-
schopna a prohlašuji schůzi sko-
čenou.
Konec schůze o 1/42. hodině odpolední. Příšt
schůze v úterý dne 12. května v 11 hodin
dopcl. s dnešním jednacím pořadem.
Posl
doktor
Hruban
Páňa
Svoboda
Hruhan
Kohr
Reichstädtra
Kohn
Pospíšil
Zázvorka
Stein
Řím
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. května. (Nové slovanské
spolky novinářské.) Založením „Svazu
slovanských novinářských spolků“, jehož usta-
vující valná schůze se konala o Joňském novinář-
ském sjezdě v Lublani, dán podnět k organi-
saci i oněch rakouských slovanských žurnalistů
kteři neměli dosud svých stavovských spolků.
na přetřes jak u haličských Rusů, tak i mez
Jihoslovany. Všechny přípravně práce vykonány
však jen novináři ruskými, kteři měli dne 30
dubna ve Lvově ustavující schůzi a zvolili již de
finitivný výbor. Jeho předsedou je O. A. Markov
místopředsedou O. A. Mončalovský, jednatelen
Svjatitský, pokladníkem Leskovacký a členy vý-
boru jsou dr. Dobrjanský, Lucyk a Avdykovský
„Spolek ruských žurnalistů“ ve Lvově má dosu
13 členů činných a 15 přispivajících. — S men-
ším úspěchem setkala se organisační činnost
u Slovinců. Redaktor gorické „Soče“, A. Ga-
bršček svolal sice zástupce slovinských časopisů
všech směrů k důvěrné schůzi, jež měla rozhod-
nouti o založení společného jihoslovanského
novinářského spolku, ale jeho snaha se rozbile
o odpor novinářů směru klerikálního. Tito ne
chtějí prý zasedati ve společném spolku s novi
náři liberálními, s nimiž se ve svých časopisech
navzájem potírají. A proto zakládaji si klerikální
slovinšti žurnalisté svůj zvláštní spolek, jenž má
však něsti název „Jihoslovanské novinářské druž-
stvo“. Pak liberálním jihoslovanským novinářům
nezbude asi nic jiného, než aby si založili také
svůj spolek. Litujeme takového tříštění sil tím
více, že právě Slovincům jest nejvíce třeba spo-
lečného postupu aspoň při takových podnicích.
z nichž politika jest už předem vyloučena, a ta-
kovými podniky mají býti slovanské novinářské
spolky » Rakousku.
Rus
Jihoslovan
Markov
O A Mončalovský
Svjatitský
doktor
Dobrjanský
Lucyk
Avdykovský
Praha
Lublaň
Lvov
Soča
Rakousko
12
article
Z Rěkr, 2. května. (Volba Barčičova
zrušena.) Neočekávaná nehoda, jež se vlašské
panující straně přihodila při doplňovacích vol-
bách do rěckého městského zastupitelstva tím.
že její kandidáti propadli a zvoleni byli kandidát
Chorvatů dr. Erazím Barčič a bývalý podesta
Valušnik, dlouho udržovala autonomisty v na-
pjetí. Chtěli se nemilého pro sebe dra. Barčiče
zbaviti, ale poněvadž volby se dály způsobem
úplně zákonným a sám guvernér vydal zvoleným
listiny o platnosti jich voleb, neviděli z počátku
jiné cesty, než stálou absenci činiti městskou
radu neschopnou k usnášení, aby ji vláda musila
rozpustiti. Na konec nalezl starosta dr. Vio po-
hodlnější prostředek. Všiml si, že on sám do-
plňovací volbu vypsal jen na šest dní, kdežto
volební řád žádá, aby volba byla vypsána o sm
dni napřed. Na základě této formální chyby
volba obou zvolených prohlášena ve schůzi dne
30. dubna za neplatnou. Neplatnost její uznal
ostatně sám dr. Barčič, který směle nyní půjde
do nového volebního boje, poněvadž je si výsled-
kem už předem jist. Barčiče nevolili totiž jen
Chorvaté, nýbrž i četní rozumní Vlachové, ba
i Maďaři, kteří jsou nespokojeni s despotismem
nynější panující autonomní frakce. Jaké sym-
patii se dr. Barčič těší u obyvatelstva rěckého,
ukázalo se po schůzi městského zastupitelstva,
v níž jeho mandát prohlášen za neplatný. Zástupy
lidu čekaly na něho před radnicí a když vyšel.
povznesly ho na ramena a nosily po hlavních
ulicích, při čemž se ozývaly hlasy „Evviva Bar-
čič!“ „Živio!“ ba i „Eljen Barčič!“
Barčičův
Chorvat
doktor
Barčič
Valušnik
Vio
Vlach
Maďar
Evviva Bara
Eljen Barčič
13
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 5. května.
Irská „landbill“,
V dolní sněmovně anglické projednávána
byla včera vládní předloha irská o získávání
půdy Irčany, s nlž souhlasí sice většina angli
ckého parlamentu v zásadě, ale jednotlivé strany
přejí si v ní více méně podstatné změny
Kdežto konservativci ji potírají i v celku, zá
stupci irského národa vítají v ní aspoň první
krok k nápravě a zlepšení nesnesitelných po-
měrů ve své vlasti. Ve včerejší schůzi Irčan
Redmond vyslovil se ve shodě s usnesením
irské národní rady pro vládní předlohu, protože
zjednává se jí první dosud nikdy se nenaskyt-
nuvší dobrá příležitost, aby v Irsku zjednal se
sociální mír. V předloze jsou sice velké nedo-
statky, ale řečník doufá, že vláda přistoupí na
návrhy, které je odstraní. Konservativec Cog-
hil1 navrhl, by se předloha zamítla, protože
by prý vedla k homerule a ukládá anglickým
poplatníkům nesmírně těžká břemena. Předseda
ministerstva Balfour prohlásil, že vládní
předloha zákona má za účel, odstraniti jednu
ze škodlivých příčin, která každé politické hnutí
v Iraku, třeba by bylo nevinné, poškozuje.
Liberál Campbel-Bannermann vyslovil
souhlas se zásadami předlohy. Totéž učiniliv
další debatě i četní jiní řečníci, ale uváděli zá
roveň, že podají k předloze četné opravné
návrhy. V poradě pokračovati se bude i v přl
štích schůzích.
Irčan
Bannermann
Praha
dolní sněmovna
Irsko
Irák
ministerstvo Balfour
14
article
Kohnovy persekuce.
Z Brna, 5. května.
(Telef. zpr. »Nár. Listů «.)
Z Olomouce dochází »Mor. Orlice« z pramen
naprosto spolehlivého toto sdělení:
Zprávy v časopisech rozšířené, jak
by byl arcibiskup P. Hoferovi úpln
odpustil, nezakládají se na pravdě.
Arcibiskup dal P. Hoferovi prostřednictvím kn.
konsistoře dopsati, že jest pod určitými podmínkami
ocholen mu odpustiti: hlavní podmínkou jest, aby
P. Hořer vydal arcibiskupovi vešker
své zápisky, oznámil své společníky
se zavázal, že do »Pozora« už psát-
nebude.
Znamená to, že P. Hoferovi odebrána býti m
napřed z rukou zbraň, vynuceno vyzrazení dalšíe
způsobilých obětí a poskytnutí malerialu k pronásle
dování jiných.
P. Hofer tuto šlechetnou nabídku s veškerou
rozhodností odmíul. —
Ze středu kněžstva diécese olomoucké doš
»Mor. Orlice« tento projev:
Takové chvíle nevracejí se často v dějinách
A přejdou-li nevyužity, padá kletba na nedbalce
kteří prospali chvíli milosti.
Už nyní v dobráckém našem kraji ozývají s
hlasy: Arciblskup dr. Kohn jest již dosti vytrestár
— — ještě důtka z Říma — a bude z něho hodný
člověk ..
O bláhoví a zdlouhaví srdcem k věření tomu
co vám zkušení, kteří jej znají až do srdce a ledví
předpovídaji
Myslíte, že muž, který stojí na prahu kmetství
může se bez zázraku státi jiným ? Naturam expella
furca, tamen usque recurret.
A což pak jste slepí? Dal arcibiskup dr. Kohr
už nejmenší známku pokoření a lítosti?
Nevidíte naopak, jak planými opravami v novi
nách snaží se vše popříti a pošpiniti jiné
Nevidite, že nevinně trestanému P. Ocáskovi do
r Jeu
snc
Kohnův
Mor
P Hofer
P Hořer
doktor
Kohn
Kohr
P Ocásek
Jeu
Brno
Olomouc
Orlice
Řím
15
article
Nevidíte, že on je pánem a my máme býti otroci.
kteží jsou jen k tomu, aby mu na oslavu sloužii
bez lidské důstojnosti, spravedlnosti a poctivosti?
Že »udělil milost« P. Hoferovi? O děti naivní
Co mu mohl udělat? Jemu, před kterým strachy se
třese! Jak ho mohl ranit, aniž by sám sebe ne
zabil z1
Zde nepomůže mastičkaření, zde je třeba císa
ského řezu, má-li Morava ozdravěti.
Ale není to snadná věc! Zde stojí muž, kter
nastřádal si už millionové bohatství ze statků cín
kevních.
Zde stojí muž, kterému dosud podléhají sta olroke
posvěcených i nesvěcených.
Zde stojí muž, který je schopen každé vědomo
nepravdy i v listinách úřadních, jak toho máme
doklady.
Zde stojí muž obrovského zdraví, neúmornéh
žaludku, provazových nervů a neuhasitelné žízně p
slávě.
Kniže církevní, jehož ideálem je Napoleon
trochu i Bismarkl
Nastává tu těžká práce, vytrhat desítileté jehe
kořeny, ale práci tu musí vykonat Morava v zájme
náboženství a svobodyl
Arcibiskup dr. Kohn je muž, který poškodí
české jméno, tak že se teď mluví: Čech neumí uží
vati moci.
P Hofer
Morava
Napoleon
doktor
Kohn
Čo
16
article
Arcibiskup dr. Kobn je muž, který zašantroči
pracnou vymoženost těch, kteři dokázali, že stole
Methodův není doménou šlechticů a přivandrovalců
Boj je a bude tedy těžký, ale musí být vybojo
ván. Arcibiskup dr. Kohn se bude příkře bránit-
zdaž vytrvá český lid a české kněžstvor
Je tu přece církevní právo, které volá: Quen
mala plebo odit, discedat! Koho zlý lid nenávidí, a
odjede. Koho však nenávidí dobrý lid, ten musí zrovna
utíkat ! Theodore, slyšíš!r
Ale mužové rázu a původu jeho neutíkají tak
fehce. Tu není jemnocitu, jako byl u sv. Vojtěcha.
Tu je třeba neústupné, houževnaté práce, drobné
práce: od obce k obci, od spolku ke spolku, — ode-
všad musejí jít protesty do Říma, k nunciatuře
konsistoři, má-li si Morava vydechnout osvobozena.
Nestane li se to tentokráte, budou poslední věci naše
mnohem horší prvních . . ..
Videns.
doktor
Kobn
Kohn
Theodor
svatý . Vojtěch
Morava
Řím
Methodův
17
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Minul den včerejší a ono spasné »definitivn
rozhodnutí« stále ještě nedošlo. Spása toliž jes
očekávána v tom směru, že vláda dá svolení k tomu.
aby její vkladu dalo se použít na vyplácení vklad
ních knížek záložny svato-václavské, u »Důvěry-
složených. Včera sice ještě nedošla odpověď, ale
kompetentních míst se nám sděluje, že povstal
»jiskra naděje«. Zástupce vkladatelů i záložny pan
dr. Novotný včera navštívil ředitele Zemské a Živno-
stenské banky, aby jim znova připomenul nedozírne
bědné hospodářské následky konkursu svato- václav
ské záložny a požádal je za přispění k urychlení
zdárnému vyřízení započaté a kce vykupování vklad
ních knížek. Na obou místech bylo delegátovi panu
dru. Novotnému dáno ujištění, že dosah následků
konkursu jest náležitě známý, připomenuto však vý-
slovně, že vkladatelé musí vykonati svoji povinnost
že toliž všichni musejí předložit vkladní knížky.
Zdárný výsledek sanační akce mají tedy v rukou
nyní pouze vkladatslé, jst znova povzbuzujeme k
doktor
Novotná
Novotný
záložna svatýváclavský
18
article
předkládání vkladních knížek. Aby vkladatelé z ven
kova nemusili podniknouti cestu do Prahy, poskytuje
se jim ulehčení a výhoda v tom směru, že mohou
zaslati záložně »Důvěře« toliko písemné prohlášení.
že nabízejí knížky své (toliko jméno a obnos) za
50 proc. Taková oznámení nutno však zaslati e
nejdříve. Včera do 5 hodin odpol. bylo v »Důvěře-
předloženo pouze 6 knížek v nominální ceně 8796k
Celkem je k 50petní výplatě předloženo knížek za
4.971.990 K 29 h. Tyto knížky mají však cenu
o 100.000 K vyšší, poněvadž se v nich počítá úrok
toliko do 30. června 1902, kdežto bilance zněla
s úroky do konce roku 1902.
V uvážení, že sanační sdružení zkoupilo knížek
v cenč 3,336.452 K 24 h, jest tedy celkem přihlášen
knižek za 8.308.442 K 53 h. Sanační sdružení má
knížek za 68.000 K, vládní rada p. Olič zkoupi
knížek za 300.000 K., činí úhrnný obnos odevzda
ných knížek 8,676.442 K a se 100.000 K úrok
8,776.442 K. Poněvadž bilance 31. prosince 190
vykazuje vkladů 14.100.000 K. nedostává se knížel
ještě v ceně 5,324.000 K. Mezí těmito vkladateli jes
mnoho kněží. Jejich tvrdohlavost a neústupnos
podněcuje sanační sdružení k mimořádným opatřením
Každý kněžský vklad bude pranýtován, když s
o 50% nepříhlásí. Sanační komise právem poukazuje
k tomu, že vkladatelé laikové ochotně slevují pol-
vici ze svých vkladů a tuto ochotu kruhy kněžske
tím hbitěji mají projevovati. A ktorými vklady kněž-
skými disponuje místodržitelství, nechť jest místo
držitelství požádáno, aby je rovněž za 509% »Důvěře
předložilo.
Olič
Praha
19
article
Tak daleko přece nejde benevolence vkladatel
aby laikové musili se spokojiti s polovicí a kleriká-
lové tvrdošijní aby po případě dostali více l
S pochvalou setkalo se rozhodnutí těch vklada
telů, kteří podali na záložnu žaloby. Tito žalobcové
vesměs nabyli přesvědčení o tom, že v případě kon
kursu dosáhli by velmi malé kvoty a proto už ne-
hrozí exekucemi, nýbrž povolili další příročí. B
někteří advokáti, kteří dříve hnali záložnu do úz-
kých, nyní prohlásili, že bylo by zločinem, nynějš
akci záchrannou konkursem zmařit.
Výbor záložny včera večer konal schůzi. Projed-
nal záležitosti prodeje některých domů. Také na
koupi domu sv. václavské záložny čís. pop. 223—
v Retězové ulici došla nabídka. Výbor žádal za tento
dům obnos 650.000 K. Sdělení, že v sanační akci
vznikla »jiskřička naděje«, bylo ve výboru s potěšením
vzato na vědomí.
Jedna okolnost v záložně způsobuje nemalou po-
zornost. Na útraty vkladatelů provádí se totiž v zá
ložně soudní revise knih. Tato revise musí býti du
kladná a proto postupuje velmi pozvolna. Dosud vy-
žadovala nákladu 30.000 K. Ve výboru byl přetřásán
náhled, že by tuto revisi měl vlastně prověsti trestn
soud dožádanými znalci na útraty státu. O věci tétc
bude se ještě dále uvažovati
Retězová ulice
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Také požehnání vodních předloh? Ve
vídeňských technických listech vypisuje pražské
mistodržitelské presidium konkurs na místa tř
stavebních komisařů a čtyř stavebních adjunkto
pro pražskou exposituru ředitelstv
pro stavbu vodních dráh. Na uchazečích nežádá
se kromě vysvědčení o studiích a předběžném za-
městnání ničeho více, zvláště není v návěšti tom
aa znalosti obo
zemských jazyků. Poněvádž vypsäní děje
se v německých listech vídeňských, jest na snadě
domněnka, která se nepochybně blíží jistotě, že
místa tato vyhražují se uchazečům beze z na-
losti češtiny, zkrátka, kovaným Němcům.
Nevíme, náleží-li snad už také vodní dráhy
jich stavba ku „Privatbesitzstandu“ německému
ale jisto jest, že velice nutným jeví se tu řízný
dotaz na příslušném místě a po případě energick
ohražení proti takovému porušování rovného
práva jazyků při úřadu, exponovaném v králov-
ství českém, nehledě ani ku praktickému úkolu
těchto dohlížitelských sil. Či snad má býti i če
ské dělnictvo ze zaměstnání při stavbě vodních
dráh vyloučeno?
Němec
21
article
— Klub národní strany svobodomyslné. Pra
covní komise soukromých úřadníků konala dne
5. t. m. další svoji schůzi za předsednictví pana
inž. K. Zelenky. Po vyřízení běžných věc
přistoupeno ku pojednání o stavu vládní osnovy
zákona ve příčině nedělního klidu vzhle-
dem k očekávanému druhému čtení ve sněmovn
poslanecké. Po referátu p. Hašourka usne-
seno, požádati klub poslanecký o hájení těcht
zásad: Z důvodů, jež vedly k vydání platnéh
zákona ze dne 16. ledna 1895, ř. z. č. 21, ob-
sahujícího článek I.: „V neděli ustati má všeck
práce živnostenská“, budiž zavoden také úplný
klid nedělní pro veškeru činnost soukromých
úřadníků. Budiž učiněno opatření, aby se zákon
o klidu nedělním nevykládal jen pro ona podni-
kání a zaměstnání, která podléhají řádu živno
stenskému; zejmena jedná se o to, aby z dobro
diní zákona o klidu nedělním nebyli vylučován
úřadníci oněch podniků a zaměstnání, jež vy-
hlašovací patent k řádu živnostenskému ze dne
20. prosince 1859, ř. z. č. 227, článkem V.
Ing
K Zelenka
22
article
z platnosti tohoto řádu vybavuje, kterými jsou na
př. banky, pojišťovny, ústavy úvěrní a pod., kan-
coláře advokátní, notářské, vydávání časopisů aj-
Jestliže by nebyl požadavek úplného klidu ne-
dělního při nynějším měnění zákona uplatněn,
nechť se alespoň doplní účelně vládní osnova
navrhovaném čl. XII. a), tak totiž, aby politické
úřady zemské měly právo upravovati, resp. za-
mezovati nedělní práci, stejně jako při živnosti
obchodní a jako při komerciální činnosti závodů
průmyslových, také při „jiném podnikán
po živnostensku provozovaném“ —
ne tedy, jak vláda navrhuje, pouze „při ostatních
živnostech“, čímž by byly zachyceny zase jen
podniky, podléhající řádu živnostenskému,
kdežto „podnikání, po živnostensku provozo
vaná“ jest pojem širší, který účelu zajisté lépe
hoví, jak ukazuje zákon o nemocenském po
jišťování (§ 1., odst. 2.). — Po debatě, kterése
zúčastnili pánové posl. Macháček, inž. Páv, insp
Cujan, návrh referentův přijat.
— Volby okresního zastupitelstva v Mlad
Boleslavi. V druhé polovici dubna t. r. vykonány
byly volby okresního zastupitelstva v Mladé Bole-
slavi na tříletí 1903—1906; volby tyto, jakož
i volba okres. starosty a výboru jsou vzácným
případem v dějinách české samosprávy, v němž
v době nynějších stavovských a strannických zá-
pasů možno říci, že jest ojedinělým. Volby okres-
ního zastupitelstva mladoboleslavského vyzněly
totiž v jednomyslnou svornost celého okresu v
všech volebních kuriích, a vydaly takto svědectvi
o záslužné činnosti dosavadního okresního st
Macháček
Ing
Mlad Boleslav
Mladá Bol
23
article
rosty, poslance C. Papouška, jakož i výbor
okresního. Okresní zastupitelstvo mladoboleslav-
ské skládá se ze 36 členů, z nichž připadá n
kurii obcí venkovských 11, na kurii měst 10.
na velký průmysl 7 a na kurii velkých statků
zástupců. V kurii obcí venkovských zvoleni byl
pp.: Váelav Bartoň z Vinařic, Václa
Cihlář z Bukovna, Josef Dědina ze Stre-
nic, Václav Dvořák ze Semčic, Rudolí
Křováček z Jizerního Vtelna, Jan Ma-
čenka ze Žitňovse, C. Papoušek ze Vše-
lis, PavelPavlíček z Němčic, Jan Repš
z Řepova, Jan Šulc z Voděrad a Ludvik
Šule z Jabkenic. Účastenství při volbě bylo ve-
lice četné; dostaviloť se ze 104 oprávněných
voličů k volbě 99; zemský poslanec C. Pa-
poušek zvolen 98 hlasy! V kurii měst při-
padlo král. městu Mladé Boleslavi 6, Dobrovici
Březnu, Kosmonosům a Sovinkám po 1 zástupci
Zvoleni byli: za král. město Mladou Boleslav
pp.: Eduard Dobrý, továrník, JUDr. Bedt.
Laufberger, advokát, Bohumil Matou-
šek, materialista, JUDr. Adolí Pa v lo u s ek,
advokát, Pavel Nešněra, knihkupec
František Pelant, obchodník. Za město
Dobrovici zvolen p. František Pelikán,
vrch. správce, za Březno p. Josef Svoboda,
rolník, za Kosmonosy p. Josef Sule, rolníka
za Sovinky p. František Khýn, starosta
městyse. Ve skupení velkoprůmyslu zvoleni byli
pp. Karel Dlouhý, stavitel, J osef Gra ss,
soukromník, S. Haas, továrník, Bedřic
Eisler, továrník, Vladimir Křika va,
majitel pivovaru, M. Reis, továrník a JUDr.
C Papoušek
Váelav Bartoň
Václ Cihlář
Dědina
Dvořák
Křováček
ma
Papoušek
Repš
Šulc
Ludvik
Eduard
JUDr
Bedt
Laufberger
Adolit
Pavel Nešněra
Pelant
Pelikán
Svoboda
Josef Sula
Khýn
Dlouhý
J osef Gr
S Haas
Bedřic Eisler
Křik
M Reis
Vinařice
Bukovno
Stre
Semčice
Jizerní Vtelno
Němčice
Řepov
Voděrady
Jabkenice
Mladá Boleslav
Dobrovice
Kosmonosy
Sovinka
Zvolen
PavelPavlíček
Bohumil Matašek
24
article
Josef Slavík, majitel mlýna. V kurii velkých
statků zvoleni byli pp.: Severin Fechtner,
ředitel velkostatku Stránova, Jan Fähnrich,
lesní v Krnsku, Vincene Langhans, ná-
jemce velkostatku v Sovinkách, Františ ek
Pejšek, správce pivovaru v Dobrovici, J an
Pernfus, c. a k. vrchní správce v Bezně,
František Prokop, ředitel panstvi v Ho-
kách n. Jiz., Robert Rakušan, lesmistr
Jabkenicích a Adolf Štumvoll, ředitel pan-
ství v Březně. Volby tyto verifikovány byly v
schůzí dne 28. dubna t. r. a provedena zároven
volba okresního starosty a výboru okresního. P
velbě okresního starosty odevzdáno bylo 35 hla-
sovacích lístků, z nichž obdrželi pp.: C. Pa-
poušek, zemský poslanec ve Všelisích 34
p. Severin Fechtner 1 hlas; byl tudíž jedno
myslně okresním starostou zvolen již po třet
posl. C. Papoušek. Členy okresního výboru
zvoleni: z kurie velkých statků p. Severin
Fechtner 7 hlasy, z kurie velkoprůmyslu p
JUDr. Adolf Pavlousek 6 hlasy, z kuri
měst p. JUDr. Bedřich Laufberger9
hlasy, z kurie obcí venkovských p. Jan Ma-
čenka 10 hlasy a z plena okresního zastupitel
stva pp.: František Pelikán 34 a Fran
tišek Khýn 34 hlasy. Zvoleni byli znova
vesměs členové odstupujícího okresního výboru.
Slavík
Fähnrich
Langhans
Pejšek
Prokop
Robert Rakušan
Štumvoll
Severin Fechtner
Papoušek
JUDr
Pavlousek
Laufberger
ma
Pelikán
Fran
Khýn
Stránov
Krnsko
Sovinka
Dobrovice
Bezno
Jizera
Jabkenice
Březno
Zvolen
Severin Fechtner
C . pa
25
article
— Z České akademie věd a umění. Dn
28. m. m. konala I. třída schůzi, v níž před-
ložena kritická studie dra. Josefa Šimáka o Bar-
toši, písaři a doporučena k vytištění ve Věstníku
Akademie; ředitel dr. K. Chytil předložil k vy-
tištění v Rozpravách Akademie spis o Junkerech
(panicích) v Praze a vyložil obsah i stanovisko
sváha dila: nznámeno, že po zesnulém dvor. r.
dru. M. Talfřovi zůstalo dílo o taxách v Ra-
kousku skoro hotové. V jeho úpravu k tisku k vy-
zvání děkanovu a se svolením právnické fakulty
uvázal se docent dr. Drachovský, jemuž na pří
pravy povolila třída 100 K. Na konec vyřízeny
drobnější věci správní a povoleny publikacet
Zemské statistické kanceláři, knihovně průmy-
slové školy v Brně a redaktoru p. Hanuši Kufl
nerovi.
— Osobní. Pan Karel Bubla ze Strakoni
složil u místodržitelství v Praze zkoušku z pozem-
ního stavitelství a stal se stavitelem,
— Úmrtí. V nedělí dne 3. května zemřela v Prate
po delší nemoci slečna Anna Černá, učit-- lka
obecné školy dívčí spojené s měšťanskou v Karlíně.
Zesnulá, jsouc výbornou učitelkou, byla pro svou
milou povahu od celého sboru i svých žaček ctěn
a milována. Pro churavost obdržela v listopadu m.
dovolenou, z níž se do školy již nevrátila. Zákeřná
nemoc ukončila její dobru a práci zasvěcený živo
Pohřeb koná se dnes v 10 hod. dopol. z chrámu
sv. Jiljí v Praze. — Včera zemřel zde pan Frant
Rška, farář na odpočinku. Narodil se v Příbrami
20. března 1830, vysvěcen byl na kněze 31. čer-
vence 1855.
doktor
Šimák
K Chytil
Junker
M Talfř
drachovský
Hanuša Kufl
Bubla
Černá
svatý . Jiljí
Rška
Praha
Brno
Karlín
Příbram
Český akademie věda
26
article
— Mistra Ad. Liebschera nejnovější oyklus „Česke
elegie“ jest právě po šestiletém tvoření ukončen
česká veřejnost bude moci již v prvních dnech čer-
vencových kochati se jeho požitkem na umělecké vý-
stavce v Pardubicích. Allegorie, rozdělená mistrem
na čtyři hlavní oddíly, jest díle temperové malby.
čílající celkem 21 obrazů v prostorné délce 21 metrů.
Každý oddíl sestává z pěti samostatných maleb, jich
motivy čerpány jsou: z dob nejstarší histoni
OPřemyslovců), z doby husitské, bělohorské
a časů novějších. První oddíl tvoří malby: Libu-
šin sen, Přemyslovo pole (zná zorňující p-
věsť o 3 prutech, vzrostlých z „otky“ Přemyslovy)
Strážcové zemských stezk (první vpád Něm-
ců do Čech). Kressenbrun-Moravské pole
(Otakar II. jednak v čele 7000 „železných ryuířo“
jednak mrtev po svém pádu) a Hlad a mor (před-
stavující příšeru dob z 12. stotetí, kdy podle spisů
Palackého vyhynulo v Čechách milliony duší; obra
představuje zimní krajinu s Řipem v pozadí). Druhý
oddíl rozvržen jest na skupiny: Česká koruna
Gidea vdechnutá obrazu, představujícímu hrad Kal-
štejn, jest uplatněnost koruny Karlem IV., jakoži
staleté náběhy na korunu českou: mistr předvádí t
reminiscenci práce Beneše Třebízského „Karlštejnský
havran“, jejž zříli lze na obrazci, poletujícího na za-
lesněném úskalí), Žižkův dub (matka Žizkova k po
rození syna se chystající), Mučedník kostnický
(ve chvíli, kdy pronáší prosbu k nebesům: „Pane, od-
pusť jim, neb nevědí, co činí“. Plápolající pochodeň,
jíž zapálená hranice kostnická, znázorňuje žár, kte-
rýmž zachvácena byla vlast českoslovanská a prou
dem řinoucích se láv i kříž melhodějský). Mučed-
níci kutnohorští (vrhaní za živa do šachel)a
Liebscher
Česke
Liba
Přemyslův
Otakar II
Palacký
Karel Iva
Beneš Třebízský
Pardubice
Přemyslov
Německo
ce
Čechy
Kressenbrun
moravský polo
Kala
Ada
Žižkův dub
27
article
„Vae victis — vae victoribus“ (t. j. běda
přemoženým, běda vítězům, obraz, představující bitvu
u Lipan). — Třetí oddíl, jakožto doba renaissanc
rozvržen na: Svaté pole (děvče, sbírající na bělo
horské lučině krvavé květy, jež vypučely nad mrtvo-
lami Čechů a Moravanů tam pohřbených. V pozadi
vystupuje zámek Hvězda). Vidění u mostecke
věže (.Patria“ hájí před útoky krkavců lebky českých
pánů, navěšené podél věže). Mosi mrtvých (v no-
ci po útoku Švédů zjevuje se Patria nad mrtvolami
obhájců města. Scéna představuje Karlův most v bez
prostřední blízkosti sochy Ukřižovaného. Ustřeleni
Kristova hlava — jinak jedna z nejvzácnějších pamá-
tek musejních — válí se na dlažbě krví zbrocené. Po-
zadí obrazu vyplňuje silhuella Malé strany). „Pane,
buď s námi, nebse připozdívá“ (vystěhovalci
čeští na hranicích vlasti loučí se s rodnou půdou. Před
pomníkem, jehož originál nalezl místa v Náchodsku,
vine k sobě Komenský mladého muže, opoušlějícího
rodnou zemí) a Třicet letulrpení (vnitřek česká
chalupy, zničené po skončení 30leté války: kolem
domácího krbu mrtvoly jeho nezdolných obhájců. V za-
du zpustošená víska s vyhořelým kostelíkem). —
Čtvrtý oddíl, jenž vlastně se jeví souborem úvah a re
flexí o přítomnosti i budoucnosti národa, čítá v sobě:
Poslední útulek českého národa (výjevs
Čecho
Moravan
Švéda
Kristův
Komenský
Lipany
Náchodsko
český národ
Svatá polo
Mosi mrtvý
Karlův most