ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0eca3ae0-70b8-11dc-9358-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 157, place 63, org 8, work 8
1 masthead
Strana
2 masthead
NÁRODNY LISTY.
3 masthead
6. května 1903. Císlo 124
4 article
kterou P. Ocáskovi oznámil opělně dosazení v jeho úžad, může se souditi na zcela zvláštní příkrost arci- biskupovu. Řečník praví, že mu nebylo jasno, pro se nedostalo P. Ocáskovi řádné satisíakce. Prosil jsem tedy za vysvětlení. Předložil mi tele gram, který má dva rukopisy. Text jest český s pravopisnými chybami, podpis „primi“ jest překroucené patrně české slovo „přímý“ a nemá smyslu. Nahoře na- psal úřadník zcela jiným rukopisem německy své poznámky. Jest z toho vidno, že telegram nebyl se- psán úřadníkem, jak bylo jednou praveno. Také Hofer jednou rekl — dle tvrzení arcibiskupa — že telegram sice odeslal, ale nepsal. V dobrozdání znalce písma Kirschnera udán byl P. Ocásek s určitostí jako pisatel. Pravilo se v dobrozdání tom, že pisatelem je stařec. Jest tedy vidno, že talo věc není vyřízena. „Ať se vyšetří — pravil arcibiskup — a bude-li vy- řízena příznivě, dám P. Ocáskovi nejslavnější satis- Iakci. V nynějším stadiu není to možné. Svou žádost, aby mohl nahlédnouti do rukopisu odůvodnil tím, že telegram podepsán jest slovem „primi“. Tušil, že ve slově tom, které nemá žádného smyslu, stala se chyba telegrafního úřadníka. Prot chtěl vykonati kontrolu. Zůstává však faktem, že arcibiskup jest ve sv diécesi osobou nejneoblíbenější. Může pravým po- káním svou chybu a neoblíbenost částečně ještě na- previti u lidu, ale těžko bude potlačiti tuto neoblí- benost na místech vyšších. Český lid však pro- lestuje již nyní proli tomu, aby pr německého knížete Hohenlohe někte- rými činiteli byla ražena cesta k arci- biskupskému stolci. Nynější rozechvě- ní proměnilo by se v bouři, kdyby s vědčlo, že nynější poměry jsou je rouškou pro snahy, kterými má ná národ, národnostně a politicky potla- čovaný, dostati ze na Moravě ještě pode jho německého církevního hodnosly.
P Ocásek Hofer Kirschner Prot Hohenlohe Morava
5 article
Se stanoviska demokratického dlužno lilovati, že právě arcibiskup občanský vzbudil takovou nelibost, tím však nemá býti na druhé straně podporováno pri- vilegované panství určitého stavu ještě více. Jako Čech téšil bych se, kdyby neutěšené poměry se upra- vily úplným obratem arcibiskupovým. Upřímněa zřejmě řekl jsem mu, že musí především potlačiti rejdy klerikalismu, který byl jim založen v olomoucké diě- cesi. Arcibiskup dr. Kohn dopustil se špatnosti, když založil list, který nahromadil na dobré muže jer posměch a hanu. Možno mu nyní říci: „Kde jsou agi- tátoři, které jsi sobě platil? Jsou nyní schůze na celé Moravě proli tobě. Mluvil tam pro tebe některý z nich? Kde jsou poslanci, za které jsi vystavoval menstrance u příležitosti voleb? Řečník polom vznáší obžaloby, kleré český lid po stránce národní činil proti arcibiskupovi. Němečti úřadníci a ředitelé na jeho statcích prohlašují, že ne- chtěji rozuměti „českému idiomu“. Korrespondence mezi úřady je německou. Jsou němečtí provokatěři ve službách Kohnových. Na př. ve Friedlandu byl němečtí úřadníci arcibiskupovi, protože provokovali. z české místnosti vyhozeni. Myslíme, že taků v tomto případě moc skutečných poměrů způsobí obrat. Otázka jest, zda jest arcibiskup Kohn s úkol takový. Jako Čech bych si toho přál. Jako pokrokový člověk však volámi Ať žije arcibiskup Kohn, neboť trvalo-li by te děle, byl by konec klerikalismu na Mo- ravěl Poslanec Baumgartner (ve věcné opravě) prohla- šuje jménem svých přátel a duchovních: Pilný návrh stal se po vládním prohlášení zbytečným: cirkevní záležitosti nepatří před sněmovnu a proto budeme hlasovati proti pilnosti návrhu.
doktor Kohn Kohnův Baumgartner Čechy Morava Friedland
6 article
Poslanec dr. Stránský v doslovu prohlašuje, ž všichni řečníci se vyslovili pro jeho návrh. Pro- hlásil-li však posl. Baumgartner, že on a jeho sou- druzi nebudou hlasovati pro pilnost návrhu, poně- vadž jest po prohlášení vládním bezpodstatným, prav řečník, že teprve vyšetřováním musí býti zjištěno. zda bylo porušeno listovní lajemství a tím státní zákl. zákon. Naproti posl. Schuhmeferovi namítá, ž nepronesl víc omluv na prospěch arcibiskupa Kohna než vznesl na něho žalob. Ve skutečnosti nepronesl žádných omluv, doznává však, že — jak řekl posl. nění, jakmile kdo vystoupí jako žalobce, zástupce mravnosti a zákonnosti, především musí míti tolik autority pro své výklady, by nepronesl bezpodstatnou obžalobu. Co uvedl posl. Schuhmeier, není dokázáno. Nic tak neoslabuje postavení žalobce jako podá-li obhájce třeha jen v jedné věci důkaz, že co tvrdí, není pravda. Trvám na stanovisku — praví řečník — že zasahujeme do vniterních poměrů mezi arcibiskupem a duchovenstvem jeho nikoliv v zájmu církve, nýbrž v zájmu státním. Kdyby znal posl. Schuhmeier poměr mezi naší stranou a arcibiskupem, věděl by, že ne- máme většího protivníka než dra. Kohna. Prosim tedy, by přijata byla pilnost mého návrhu. Při hlasování byla přiznána pilnost návrhu dra- Stránského 70 proti 35 hlasům V meritorní debatě prohlásil posl. Eisenkolb, že všechny řeči jsou mlácením prázdné slámy a že ne- zbývá než zvolat: „Pryč od Říma!“ (Hllučný souhlas u Schönererovců.) Kdo chce ukliditi nešvary ony musí souhlasiti s tím heslem. V příčině arcibiskupe Kohna ovšem římsko-katolická církev jest vlastně ne- vinna, jelikož u Kohna ukázaly se v celé podstatě židovské vlastnosti národní.
doktor Stránský Kohn Schuhmeier Řím
7 article
Posl. Mallik: Protestuji proti tomu, aby dr Stránský arcibiskupa Kohna takřka strkal Němcůn do střevíců (Posměch v pravo) a protestuji proli pro- hlášení posl. Baumgartnera, že parlament nemá za- zahovati do věcí církve Posl. dr. Hruban: Návrh poslance dra. Strán- ského byl některým pánům vítanou záminkou, by uvelli na přetřes zcela jiné věci, než porušení ta- šený. Nemá tím ovšem býti vysloveno para- doxon, že cvičení v šermu má účelem zabrániti vůbec násilným sporům. Vtiskne-li jednou osud muži ať už jakoukoliv shodou okolností zbraň do ruky, pak »býti připraven, je všecko«. Způsob vyučování šermu musí ovšem býti takový, aby směřoval k vážnému a čestnému úkolu, který má šerm plniti. Způsob ten tkví v osobní vážnosti, opravdovosti a mravní hod- notě mistra i žáka, nikoli v té či oné škole šermu, již se užívá. Nám českým šermířům, kteří nemáme dosud vlastní tradice a školy nejméně přísluší rozhodovati o absolutní hodnotě té či oné, vlašské, francouzské, německé, špa- nělské školy, neb o výbornosti jedné či druhé nad ostatními. Každá z nich má své oprávnění a svoji hodnotu, založenou na dlouholeté tra- dici, na slavných jménech šermířů, kteří ji pě- stovali a zvláště na národním charakteru v ní
Posl Stránský Kohn Němcůn doktor Hruban
8 article
se jevícím toho národu, z něhož vyšla a jehož temperamentu a povaze nejlépe odpovídá. O tom ovšem však můžeme uvažovati, který způsob šermu, která zbraň a která škola zdá se nám nejlépe odpovídati povaze naší a našemu tem- peramentu. Máme dnes v Praze na vybranou řadu osvědčených mistrů domácích a cizích, zástupců různých škol, jichž jména jsou ve- směs zárukou, že dovedou vycvičiti dokonalý šermířský dorost. Český klub šermířský po celý čas svého trvání zůstal věren škole francouzské, i v posledních létech, kdy škola italská nabyl v české společnosti značného rozšíření. Avšak ať již ta či ona škola, na jedno nesmí zapo- mínati ani kluby šermiřské vespolek, jež dosud přes různost škol trvají v přátelské shodě, ani jednotlivci, šermu se oddávající: nejedná se o rychlý a snadný výcvik k parádnímu vystou- pení na veřejnost, ani o imitace všech způsobů i nezpůsobů kterékoliv školy cizí, ale jedná se o to, abychom na cizích základech soustavným pěstěním šermu během času z různých škol a v různých klubech vypěstili společně naši do- máci tradici šermířskou a samostatnou domácí školu českou.
Praha
9 article
jemství listovního. Výtky byly vzneseny panem na vrhovatelem celkem klidně a objcklivně. Bylo všal mnohým pánům vítanou příležitostí, by tady, pod ochranou immunity, útočili na osobu v její nepřítom- nosti, na její úřadní hodnost a zejmena na církev a nenáviděný klerikalism. Takové nájezdy na naši cír- kev a její instituce musíme odmítnouti co nejroz- hedněji a též útoky na naže náboženství Posl. Mallik: Tomu vy sám nevěříte. Jste tam jenem z prospěchářství Posl. dr. Hruban: Na úroveň pánů nesestoupím nikdy: toho nejsem schopen. (Hluk. Posl. Iro: Jde to na expensní notu dra. Kohna Posl. Haugk: Kdybych byl v takovém poměru k Kohnovi, mlčel bych. Posl. Stein: To je politické svinstvo, mluvíte- vy. (Opětný hluk u Všeněmců.) Místopředseda dr. Záčsk prosí, aby řečník neby vyrušován Posl. Hannich: To je zástupce krvežíznivce z Ol mouce. Posl. Stein: To je svinstvo, co vy zde mluvite. Mistopředseda dr. Žáčsk: Prosím za klid. Každy poslanec má právo zde mluviti. Posl. dr. Hruban: Nevím, proč jsou páni tk rozechvěni. Přihlásil jsem se k slovu, abych odrazií útcky na naši církev a víru. To jest mojí svatou po- vinností. Pokládá-li pan dr. Eisenkolb za svou po- vinnost nadávati církvi při každé příležitosti, jest mojí povinností proti tomu se ohradit. (Pochvala v pravo, hluk v levo Posl. Stein: Vaší povinností je mlčel?
Posl doktor Hruban Kohn Posl Kohn Stein Záčsk Hannich Eisenkolb Ola
10 article
Posl. dr. Hruban: Páni mne nemohou uraziti Nechci se míchati do podrobností, neboť myslím, že tato smutná věc nepatří před forum parlamentní. Dle měho mínění sem nepatří, dokud církevní instance ne- premluvily. My, kteří ctíme každou svobodu, musíme ctíti též svobodu svého náboženství. (Hluk u Vše- němců.) Posl. Iro: Svobodu pro notorické římské lumpy Kolik pak dostanete za to hájení? Posl. dr. Hruhan: Řím ještě nepromluvil o věe té. Jsem přesvědčen, že Řím pronese spravedlivý sou ve věci té a nic jiného. Hlasoval jsem se svým kollegy pro pilnost a přejeme si.. Posl. Eldersch: Přejeme si, aby Kohr byl zavřen Posl. dr. Hruban: Nezapomínáme však na důstoj nost úřadu jeho. Tvrzení poslance Reichstädtra, že klerikální strana moravská byla založena Kohnem,jo nesprávné Posl. Pospíšil: Kdo vám dal peníze? Posl. dr. Hruban: Nebyli jsme nikdy záslupe arcibiskupovými. Jsem neodvislý muž, jako celá naše strana. Ta zde byla již, když on byl teprve zvolen Nemáme s ním žádné pospolitosti. Nikdy na nás ne působil. Posl. Eldersch: Ale peníze vám dl Posl. dr. Hruban: Také nedal peníze. Naše stran je naprosto neodvislou Přikračuje se k hlasování. Posl. Zázvorka n vrhuje, aby se zjistil poměr hlasů Při souětu poslanců volá posl. Stein: Není zdo 100 poslanců. Konstatuji tudíž, že je sněmovna usná šení neschopna. Pošlete ji domů. Mistopředseda dr. Žáček: Při hlasování odevzdáno bylo 66 hlasů pro návrh, 30 proti. Dohromady tedy 96 hlasů. Sněmovna jest usnášení ne- schopna a prohlašuji schůzi sko- čenou. Konec schůze o 1/42. hodině odpolední. Příšt schůze v úterý dne 12. května v 11 hodin dopcl. s dnešním jednacím pořadem.
Posl doktor Hruban Páňa Svoboda Hruhan Kohr Reichstädtra Kohn Pospíšil Zázvorka Stein Řím
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. května. (Nové slovanské spolky novinářské.) Založením „Svazu slovanských novinářských spolků“, jehož usta- vující valná schůze se konala o Joňském novinář- ském sjezdě v Lublani, dán podnět k organi- saci i oněch rakouských slovanských žurnalistů kteři neměli dosud svých stavovských spolků. na přetřes jak u haličských Rusů, tak i mez Jihoslovany. Všechny přípravně práce vykonány však jen novináři ruskými, kteři měli dne 30 dubna ve Lvově ustavující schůzi a zvolili již de finitivný výbor. Jeho předsedou je O. A. Markov místopředsedou O. A. Mončalovský, jednatelen Svjatitský, pokladníkem Leskovacký a členy vý- boru jsou dr. Dobrjanský, Lucyk a Avdykovský „Spolek ruských žurnalistů“ ve Lvově má dosu 13 členů činných a 15 přispivajících. — S men- ším úspěchem setkala se organisační činnost u Slovinců. Redaktor gorické „Soče“, A. Ga- bršček svolal sice zástupce slovinských časopisů všech směrů k důvěrné schůzi, jež měla rozhod- nouti o založení společného jihoslovanského novinářského spolku, ale jeho snaha se rozbile o odpor novinářů směru klerikálního. Tito ne chtějí prý zasedati ve společném spolku s novi náři liberálními, s nimiž se ve svých časopisech navzájem potírají. A proto zakládaji si klerikální slovinšti žurnalisté svůj zvláštní spolek, jenž má však něsti název „Jihoslovanské novinářské druž- stvo“. Pak liberálním jihoslovanským novinářům nezbude asi nic jiného, než aby si založili také svůj spolek. Litujeme takového tříštění sil tím více, že právě Slovincům jest nejvíce třeba spo- lečného postupu aspoň při takových podnicích. z nichž politika jest už předem vyloučena, a ta- kovými podniky mají býti slovanské novinářské spolky » Rakousku.
Rus Jihoslovan Markov O A Mončalovský Svjatitský doktor Dobrjanský Lucyk Avdykovský Praha Lublaň Lvov Soča Rakousko
12 article
Z Rěkr, 2. května. (Volba Barčičova zrušena.) Neočekávaná nehoda, jež se vlašské panující straně přihodila při doplňovacích vol- bách do rěckého městského zastupitelstva tím. že její kandidáti propadli a zvoleni byli kandidát Chorvatů dr. Erazím Barčič a bývalý podesta Valušnik, dlouho udržovala autonomisty v na- pjetí. Chtěli se nemilého pro sebe dra. Barčiče zbaviti, ale poněvadž volby se dály způsobem úplně zákonným a sám guvernér vydal zvoleným listiny o platnosti jich voleb, neviděli z počátku jiné cesty, než stálou absenci činiti městskou radu neschopnou k usnášení, aby ji vláda musila rozpustiti. Na konec nalezl starosta dr. Vio po- hodlnější prostředek. Všiml si, že on sám do- plňovací volbu vypsal jen na šest dní, kdežto volební řád žádá, aby volba byla vypsána o sm dni napřed. Na základě této formální chyby volba obou zvolených prohlášena ve schůzi dne 30. dubna za neplatnou. Neplatnost její uznal ostatně sám dr. Barčič, který směle nyní půjde do nového volebního boje, poněvadž je si výsled- kem už předem jist. Barčiče nevolili totiž jen Chorvaté, nýbrž i četní rozumní Vlachové, ba i Maďaři, kteří jsou nespokojeni s despotismem nynější panující autonomní frakce. Jaké sym- patii se dr. Barčič těší u obyvatelstva rěckého, ukázalo se po schůzi městského zastupitelstva, v níž jeho mandát prohlášen za neplatný. Zástupy lidu čekaly na něho před radnicí a když vyšel. povznesly ho na ramena a nosily po hlavních ulicích, při čemž se ozývaly hlasy „Evviva Bar- čič!“ „Živio!“ ba i „Eljen Barčič!“
Barčičův Chorvat doktor Barčič Valušnik Vio Vlach Maďar Evviva Bara Eljen Barčič
13 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 5. května. Irská „landbill“, V dolní sněmovně anglické projednávána byla včera vládní předloha irská o získávání půdy Irčany, s nlž souhlasí sice většina angli ckého parlamentu v zásadě, ale jednotlivé strany přejí si v ní více méně podstatné změny Kdežto konservativci ji potírají i v celku, zá stupci irského národa vítají v ní aspoň první krok k nápravě a zlepšení nesnesitelných po- měrů ve své vlasti. Ve včerejší schůzi Irčan Redmond vyslovil se ve shodě s usnesením irské národní rady pro vládní předlohu, protože zjednává se jí první dosud nikdy se nenaskyt- nuvší dobrá příležitost, aby v Irsku zjednal se sociální mír. V předloze jsou sice velké nedo- statky, ale řečník doufá, že vláda přistoupí na návrhy, které je odstraní. Konservativec Cog- hil1 navrhl, by se předloha zamítla, protože by prý vedla k homerule a ukládá anglickým poplatníkům nesmírně těžká břemena. Předseda ministerstva Balfour prohlásil, že vládní předloha zákona má za účel, odstraniti jednu ze škodlivých příčin, která každé politické hnutí v Iraku, třeba by bylo nevinné, poškozuje. Liberál Campbel-Bannermann vyslovil souhlas se zásadami předlohy. Totéž učiniliv další debatě i četní jiní řečníci, ale uváděli zá roveň, že podají k předloze četné opravné návrhy. V poradě pokračovati se bude i v přl štích schůzích.
Irčan Bannermann Praha dolní sněmovna Irsko Irák ministerstvo Balfour
14 article
Kohnovy persekuce. Z Brna, 5. května. (Telef. zpr. »Nár. Listů «.) Z Olomouce dochází »Mor. Orlice« z pramen naprosto spolehlivého toto sdělení: Zprávy v časopisech rozšířené, jak by byl arcibiskup P. Hoferovi úpln odpustil, nezakládají se na pravdě. Arcibiskup dal P. Hoferovi prostřednictvím kn. konsistoře dopsati, že jest pod určitými podmínkami ocholen mu odpustiti: hlavní podmínkou jest, aby P. Hořer vydal arcibiskupovi vešker své zápisky, oznámil své společníky se zavázal, že do »Pozora« už psát- nebude. Znamená to, že P. Hoferovi odebrána býti m napřed z rukou zbraň, vynuceno vyzrazení dalšíe způsobilých obětí a poskytnutí malerialu k pronásle dování jiných. P. Hofer tuto šlechetnou nabídku s veškerou rozhodností odmíul. — Ze středu kněžstva diécese olomoucké doš »Mor. Orlice« tento projev: Takové chvíle nevracejí se často v dějinách A přejdou-li nevyužity, padá kletba na nedbalce kteří prospali chvíli milosti. Už nyní v dobráckém našem kraji ozývají s hlasy: Arciblskup dr. Kohn jest již dosti vytrestár — — ještě důtka z Říma — a bude z něho hodný člověk .. O bláhoví a zdlouhaví srdcem k věření tomu co vám zkušení, kteří jej znají až do srdce a ledví předpovídaji Myslíte, že muž, který stojí na prahu kmetství může se bez zázraku státi jiným ? Naturam expella furca, tamen usque recurret. A což pak jste slepí? Dal arcibiskup dr. Kohr už nejmenší známku pokoření a lítosti? Nevidíte naopak, jak planými opravami v novi nách snaží se vše popříti a pošpiniti jiné Nevidite, že nevinně trestanému P. Ocáskovi do r Jeu snc
Kohnův Mor P Hofer P Hořer doktor Kohn Kohr P Ocásek Jeu Brno Olomouc Orlice Řím
15 article
Nevidíte, že on je pánem a my máme býti otroci. kteží jsou jen k tomu, aby mu na oslavu sloužii bez lidské důstojnosti, spravedlnosti a poctivosti? Že »udělil milost« P. Hoferovi? O děti naivní Co mu mohl udělat? Jemu, před kterým strachy se třese! Jak ho mohl ranit, aniž by sám sebe ne zabil z1 Zde nepomůže mastičkaření, zde je třeba císa ského řezu, má-li Morava ozdravěti. Ale není to snadná věc! Zde stojí muž, kter nastřádal si už millionové bohatství ze statků cín kevních. Zde stojí muž, kterému dosud podléhají sta olroke posvěcených i nesvěcených. Zde stojí muž, který je schopen každé vědomo nepravdy i v listinách úřadních, jak toho máme doklady. Zde stojí muž obrovského zdraví, neúmornéh žaludku, provazových nervů a neuhasitelné žízně p slávě. Kniže církevní, jehož ideálem je Napoleon trochu i Bismarkl Nastává tu těžká práce, vytrhat desítileté jehe kořeny, ale práci tu musí vykonat Morava v zájme náboženství a svobodyl Arcibiskup dr. Kohn je muž, který poškodí české jméno, tak že se teď mluví: Čech neumí uží vati moci.
P Hofer Morava Napoleon doktor Kohn Čo
16 article
Arcibiskup dr. Kobn je muž, který zašantroči pracnou vymoženost těch, kteři dokázali, že stole Methodův není doménou šlechticů a přivandrovalců Boj je a bude tedy těžký, ale musí být vybojo ván. Arcibiskup dr. Kohn se bude příkře bránit- zdaž vytrvá český lid a české kněžstvor Je tu přece církevní právo, které volá: Quen mala plebo odit, discedat! Koho zlý lid nenávidí, a odjede. Koho však nenávidí dobrý lid, ten musí zrovna utíkat ! Theodore, slyšíš!r Ale mužové rázu a původu jeho neutíkají tak fehce. Tu není jemnocitu, jako byl u sv. Vojtěcha. Tu je třeba neústupné, houževnaté práce, drobné práce: od obce k obci, od spolku ke spolku, — ode- všad musejí jít protesty do Říma, k nunciatuře konsistoři, má-li si Morava vydechnout osvobozena. Nestane li se to tentokráte, budou poslední věci naše mnohem horší prvních . . .. Videns.
doktor Kobn Kohn Theodor svatý . Vojtěch Morava Řím Methodův
17 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. Minul den včerejší a ono spasné »definitivn rozhodnutí« stále ještě nedošlo. Spása toliž jes očekávána v tom směru, že vláda dá svolení k tomu. aby její vkladu dalo se použít na vyplácení vklad ních knížek záložny svato-václavské, u »Důvěry- složených. Včera sice ještě nedošla odpověď, ale kompetentních míst se nám sděluje, že povstal »jiskra naděje«. Zástupce vkladatelů i záložny pan dr. Novotný včera navštívil ředitele Zemské a Živno- stenské banky, aby jim znova připomenul nedozírne bědné hospodářské následky konkursu svato- václav ské záložny a požádal je za přispění k urychlení zdárnému vyřízení započaté a kce vykupování vklad ních knížek. Na obou místech bylo delegátovi panu dru. Novotnému dáno ujištění, že dosah následků konkursu jest náležitě známý, připomenuto však vý- slovně, že vkladatelé musí vykonati svoji povinnost že toliž všichni musejí předložit vkladní knížky. Zdárný výsledek sanační akce mají tedy v rukou nyní pouze vkladatslé, jst znova povzbuzujeme k
doktor Novotná Novotný záložna svatýváclavský
18 article
předkládání vkladních knížek. Aby vkladatelé z ven kova nemusili podniknouti cestu do Prahy, poskytuje se jim ulehčení a výhoda v tom směru, že mohou zaslati záložně »Důvěře« toliko písemné prohlášení. že nabízejí knížky své (toliko jméno a obnos) za 50 proc. Taková oznámení nutno však zaslati e nejdříve. Včera do 5 hodin odpol. bylo v »Důvěře- předloženo pouze 6 knížek v nominální ceně 8796k Celkem je k 50petní výplatě předloženo knížek za 4.971.990 K 29 h. Tyto knížky mají však cenu o 100.000 K vyšší, poněvadž se v nich počítá úrok toliko do 30. června 1902, kdežto bilance zněla s úroky do konce roku 1902. V uvážení, že sanační sdružení zkoupilo knížek v cenč 3,336.452 K 24 h, jest tedy celkem přihlášen knižek za 8.308.442 K 53 h. Sanační sdružení má knížek za 68.000 K, vládní rada p. Olič zkoupi knížek za 300.000 K., činí úhrnný obnos odevzda ných knížek 8,676.442 K a se 100.000 K úrok 8,776.442 K. Poněvadž bilance 31. prosince 190 vykazuje vkladů 14.100.000 K. nedostává se knížel ještě v ceně 5,324.000 K. Mezí těmito vkladateli jes mnoho kněží. Jejich tvrdohlavost a neústupnos podněcuje sanační sdružení k mimořádným opatřením Každý kněžský vklad bude pranýtován, když s o 50% nepříhlásí. Sanační komise právem poukazuje k tomu, že vkladatelé laikové ochotně slevují pol- vici ze svých vkladů a tuto ochotu kruhy kněžske tím hbitěji mají projevovati. A ktorými vklady kněž- skými disponuje místodržitelství, nechť jest místo držitelství požádáno, aby je rovněž za 509% »Důvěře předložilo.
Olič Praha
19 article
Tak daleko přece nejde benevolence vkladatel aby laikové musili se spokojiti s polovicí a kleriká- lové tvrdošijní aby po případě dostali více l S pochvalou setkalo se rozhodnutí těch vklada telů, kteří podali na záložnu žaloby. Tito žalobcové vesměs nabyli přesvědčení o tom, že v případě kon kursu dosáhli by velmi malé kvoty a proto už ne- hrozí exekucemi, nýbrž povolili další příročí. B někteří advokáti, kteří dříve hnali záložnu do úz- kých, nyní prohlásili, že bylo by zločinem, nynějš akci záchrannou konkursem zmařit. Výbor záložny včera večer konal schůzi. Projed- nal záležitosti prodeje některých domů. Také na koupi domu sv. václavské záložny čís. pop. 223— v Retězové ulici došla nabídka. Výbor žádal za tento dům obnos 650.000 K. Sdělení, že v sanační akci vznikla »jiskřička naděje«, bylo ve výboru s potěšením vzato na vědomí. Jedna okolnost v záložně způsobuje nemalou po- zornost. Na útraty vkladatelů provádí se totiž v zá ložně soudní revise knih. Tato revise musí býti du kladná a proto postupuje velmi pozvolna. Dosud vy- žadovala nákladu 30.000 K. Ve výboru byl přetřásán náhled, že by tuto revisi měl vlastně prověsti trestn soud dožádanými znalci na útraty státu. O věci tétc bude se ještě dále uvažovati
Retězová ulice
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Také požehnání vodních předloh? Ve vídeňských technických listech vypisuje pražské mistodržitelské presidium konkurs na místa tř stavebních komisařů a čtyř stavebních adjunkto pro pražskou exposituru ředitelstv pro stavbu vodních dráh. Na uchazečích nežádá se kromě vysvědčení o studiích a předběžném za- městnání ničeho více, zvláště není v návěšti tom aa znalosti obo zemských jazyků. Poněvádž vypsäní děje se v německých listech vídeňských, jest na snadě domněnka, která se nepochybně blíží jistotě, že místa tato vyhražují se uchazečům beze z na- losti češtiny, zkrátka, kovaným Němcům. Nevíme, náleží-li snad už také vodní dráhy jich stavba ku „Privatbesitzstandu“ německému ale jisto jest, že velice nutným jeví se tu řízný dotaz na příslušném místě a po případě energick ohražení proti takovému porušování rovného práva jazyků při úřadu, exponovaném v králov- ství českém, nehledě ani ku praktickému úkolu těchto dohlížitelských sil. Či snad má býti i če ské dělnictvo ze zaměstnání při stavbě vodních dráh vyloučeno?
Němec
21 article
— Klub národní strany svobodomyslné. Pra covní komise soukromých úřadníků konala dne 5. t. m. další svoji schůzi za předsednictví pana inž. K. Zelenky. Po vyřízení běžných věc přistoupeno ku pojednání o stavu vládní osnovy zákona ve příčině nedělního klidu vzhle- dem k očekávanému druhému čtení ve sněmovn poslanecké. Po referátu p. Hašourka usne- seno, požádati klub poslanecký o hájení těcht zásad: Z důvodů, jež vedly k vydání platnéh zákona ze dne 16. ledna 1895, ř. z. č. 21, ob- sahujícího článek I.: „V neděli ustati má všeck práce živnostenská“, budiž zavoden také úplný klid nedělní pro veškeru činnost soukromých úřadníků. Budiž učiněno opatření, aby se zákon o klidu nedělním nevykládal jen pro ona podni- kání a zaměstnání, která podléhají řádu živno stenskému; zejmena jedná se o to, aby z dobro diní zákona o klidu nedělním nebyli vylučován úřadníci oněch podniků a zaměstnání, jež vy- hlašovací patent k řádu živnostenskému ze dne 20. prosince 1859, ř. z. č. 227, článkem V.
Ing K Zelenka
22 article
z platnosti tohoto řádu vybavuje, kterými jsou na př. banky, pojišťovny, ústavy úvěrní a pod., kan- coláře advokátní, notářské, vydávání časopisů aj- Jestliže by nebyl požadavek úplného klidu ne- dělního při nynějším měnění zákona uplatněn, nechť se alespoň doplní účelně vládní osnova navrhovaném čl. XII. a), tak totiž, aby politické úřady zemské měly právo upravovati, resp. za- mezovati nedělní práci, stejně jako při živnosti obchodní a jako při komerciální činnosti závodů průmyslových, také při „jiném podnikán po živnostensku provozovaném“ — ne tedy, jak vláda navrhuje, pouze „při ostatních živnostech“, čímž by byly zachyceny zase jen podniky, podléhající řádu živnostenskému, kdežto „podnikání, po živnostensku provozo vaná“ jest pojem širší, který účelu zajisté lépe hoví, jak ukazuje zákon o nemocenském po jišťování (§ 1., odst. 2.). — Po debatě, kterése zúčastnili pánové posl. Macháček, inž. Páv, insp Cujan, návrh referentův přijat. — Volby okresního zastupitelstva v Mlad Boleslavi. V druhé polovici dubna t. r. vykonány byly volby okresního zastupitelstva v Mladé Bole- slavi na tříletí 1903—1906; volby tyto, jakož i volba okres. starosty a výboru jsou vzácným případem v dějinách české samosprávy, v němž v době nynějších stavovských a strannických zá- pasů možno říci, že jest ojedinělým. Volby okres- ního zastupitelstva mladoboleslavského vyzněly totiž v jednomyslnou svornost celého okresu v všech volebních kuriích, a vydaly takto svědectvi o záslužné činnosti dosavadního okresního st
Macháček Ing Mlad Boleslav Mladá Bol
23 article
rosty, poslance C. Papouška, jakož i výbor okresního. Okresní zastupitelstvo mladoboleslav- ské skládá se ze 36 členů, z nichž připadá n kurii obcí venkovských 11, na kurii měst 10. na velký průmysl 7 a na kurii velkých statků zástupců. V kurii obcí venkovských zvoleni byl pp.: Váelav Bartoň z Vinařic, Václa Cihlář z Bukovna, Josef Dědina ze Stre- nic, Václav Dvořák ze Semčic, Rudolí Křováček z Jizerního Vtelna, Jan Ma- čenka ze Žitňovse, C. Papoušek ze Vše- lis, PavelPavlíček z Němčic, Jan Repš z Řepova, Jan Šulc z Voděrad a Ludvik Šule z Jabkenic. Účastenství při volbě bylo ve- lice četné; dostaviloť se ze 104 oprávněných voličů k volbě 99; zemský poslanec C. Pa- poušek zvolen 98 hlasy! V kurii měst při- padlo král. městu Mladé Boleslavi 6, Dobrovici Březnu, Kosmonosům a Sovinkám po 1 zástupci Zvoleni byli: za král. město Mladou Boleslav pp.: Eduard Dobrý, továrník, JUDr. Bedt. Laufberger, advokát, Bohumil Matou- šek, materialista, JUDr. Adolí Pa v lo u s ek, advokát, Pavel Nešněra, knihkupec František Pelant, obchodník. Za město Dobrovici zvolen p. František Pelikán, vrch. správce, za Březno p. Josef Svoboda, rolník, za Kosmonosy p. Josef Sule, rolníka za Sovinky p. František Khýn, starosta městyse. Ve skupení velkoprůmyslu zvoleni byli pp. Karel Dlouhý, stavitel, J osef Gra ss, soukromník, S. Haas, továrník, Bedřic Eisler, továrník, Vladimir Křika va, majitel pivovaru, M. Reis, továrník a JUDr.
C Papoušek Váelav Bartoň Václ Cihlář Dědina Dvořák Křováček ma Papoušek Repš Šulc Ludvik Eduard JUDr Bedt Laufberger Adolit Pavel Nešněra Pelant Pelikán Svoboda Josef Sula Khýn Dlouhý J osef Gr S Haas Bedřic Eisler Křik M Reis Vinařice Bukovno Stre Semčice Jizerní Vtelno Němčice Řepov Voděrady Jabkenice Mladá Boleslav Dobrovice Kosmonosy Sovinka Zvolen PavelPavlíček Bohumil Matašek
24 article
Josef Slavík, majitel mlýna. V kurii velkých statků zvoleni byli pp.: Severin Fechtner, ředitel velkostatku Stránova, Jan Fähnrich, lesní v Krnsku, Vincene Langhans, ná- jemce velkostatku v Sovinkách, Františ ek Pejšek, správce pivovaru v Dobrovici, J an Pernfus, c. a k. vrchní správce v Bezně, František Prokop, ředitel panstvi v Ho- kách n. Jiz., Robert Rakušan, lesmistr Jabkenicích a Adolf Štumvoll, ředitel pan- ství v Březně. Volby tyto verifikovány byly v schůzí dne 28. dubna t. r. a provedena zároven volba okresního starosty a výboru okresního. P velbě okresního starosty odevzdáno bylo 35 hla- sovacích lístků, z nichž obdrželi pp.: C. Pa- poušek, zemský poslanec ve Všelisích 34 p. Severin Fechtner 1 hlas; byl tudíž jedno myslně okresním starostou zvolen již po třet posl. C. Papoušek. Členy okresního výboru zvoleni: z kurie velkých statků p. Severin Fechtner 7 hlasy, z kurie velkoprůmyslu p JUDr. Adolf Pavlousek 6 hlasy, z kuri měst p. JUDr. Bedřich Laufberger9 hlasy, z kurie obcí venkovských p. Jan Ma- čenka 10 hlasy a z plena okresního zastupitel stva pp.: František Pelikán 34 a Fran tišek Khýn 34 hlasy. Zvoleni byli znova vesměs členové odstupujícího okresního výboru.
Slavík Fähnrich Langhans Pejšek Prokop Robert Rakušan Štumvoll Severin Fechtner Papoušek JUDr Pavlousek Laufberger ma Pelikán Fran Khýn Stránov Krnsko Sovinka Dobrovice Bezno Jizera Jabkenice Březno Zvolen Severin Fechtner C . pa
25 article
— Z České akademie věd a umění. Dn 28. m. m. konala I. třída schůzi, v níž před- ložena kritická studie dra. Josefa Šimáka o Bar- toši, písaři a doporučena k vytištění ve Věstníku Akademie; ředitel dr. K. Chytil předložil k vy- tištění v Rozpravách Akademie spis o Junkerech (panicích) v Praze a vyložil obsah i stanovisko sváha dila: nznámeno, že po zesnulém dvor. r. dru. M. Talfřovi zůstalo dílo o taxách v Ra- kousku skoro hotové. V jeho úpravu k tisku k vy- zvání děkanovu a se svolením právnické fakulty uvázal se docent dr. Drachovský, jemuž na pří pravy povolila třída 100 K. Na konec vyřízeny drobnější věci správní a povoleny publikacet Zemské statistické kanceláři, knihovně průmy- slové školy v Brně a redaktoru p. Hanuši Kufl nerovi. — Osobní. Pan Karel Bubla ze Strakoni složil u místodržitelství v Praze zkoušku z pozem- ního stavitelství a stal se stavitelem, — Úmrtí. V nedělí dne 3. května zemřela v Prate po delší nemoci slečna Anna Černá, učit-- lka obecné školy dívčí spojené s měšťanskou v Karlíně. Zesnulá, jsouc výbornou učitelkou, byla pro svou milou povahu od celého sboru i svých žaček ctěn a milována. Pro churavost obdržela v listopadu m. dovolenou, z níž se do školy již nevrátila. Zákeřná nemoc ukončila její dobru a práci zasvěcený živo Pohřeb koná se dnes v 10 hod. dopol. z chrámu sv. Jiljí v Praze. — Včera zemřel zde pan Frant Rška, farář na odpočinku. Narodil se v Příbrami 20. března 1830, vysvěcen byl na kněze 31. čer- vence 1855.
doktor Šimák K Chytil Junker M Talfř drachovský Hanuša Kufl Bubla Černá svatý . Jiljí Rška Praha Brno Karlín Příbram Český akademie věda
26 article
— Mistra Ad. Liebschera nejnovější oyklus „Česke elegie“ jest právě po šestiletém tvoření ukončen česká veřejnost bude moci již v prvních dnech čer- vencových kochati se jeho požitkem na umělecké vý- stavce v Pardubicích. Allegorie, rozdělená mistrem na čtyři hlavní oddíly, jest díle temperové malby. čílající celkem 21 obrazů v prostorné délce 21 metrů. Každý oddíl sestává z pěti samostatných maleb, jich motivy čerpány jsou: z dob nejstarší histoni OPřemyslovců), z doby husitské, bělohorské a časů novějších. První oddíl tvoří malby: Libu- šin sen, Přemyslovo pole (zná zorňující p- věsť o 3 prutech, vzrostlých z „otky“ Přemyslovy) Strážcové zemských stezk (první vpád Něm- ců do Čech). Kressenbrun-Moravské pole (Otakar II. jednak v čele 7000 „železných ryuířo“ jednak mrtev po svém pádu) a Hlad a mor (před- stavující příšeru dob z 12. stotetí, kdy podle spisů Palackého vyhynulo v Čechách milliony duší; obra představuje zimní krajinu s Řipem v pozadí). Druhý oddíl rozvržen jest na skupiny: Česká koruna Gidea vdechnutá obrazu, představujícímu hrad Kal- štejn, jest uplatněnost koruny Karlem IV., jakoži staleté náběhy na korunu českou: mistr předvádí t reminiscenci práce Beneše Třebízského „Karlštejnský havran“, jejž zříli lze na obrazci, poletujícího na za- lesněném úskalí), Žižkův dub (matka Žizkova k po rození syna se chystající), Mučedník kostnický (ve chvíli, kdy pronáší prosbu k nebesům: „Pane, od- pusť jim, neb nevědí, co činí“. Plápolající pochodeň, jíž zapálená hranice kostnická, znázorňuje žár, kte- rýmž zachvácena byla vlast českoslovanská a prou dem řinoucích se láv i kříž melhodějský). Mučed- níci kutnohorští (vrhaní za živa do šachel)a
Liebscher Česke Liba Přemyslův Otakar II Palacký Karel Iva Beneš Třebízský Pardubice Přemyslov Německo ce Čechy Kressenbrun moravský polo Kala Ada Žižkův dub
27 article
„Vae victis — vae victoribus“ (t. j. běda přemoženým, běda vítězům, obraz, představující bitvu u Lipan). — Třetí oddíl, jakožto doba renaissanc rozvržen na: Svaté pole (děvče, sbírající na bělo horské lučině krvavé květy, jež vypučely nad mrtvo- lami Čechů a Moravanů tam pohřbených. V pozadi vystupuje zámek Hvězda). Vidění u mostecke věže (.Patria“ hájí před útoky krkavců lebky českých pánů, navěšené podél věže). Mosi mrtvých (v no- ci po útoku Švédů zjevuje se Patria nad mrtvolami obhájců města. Scéna představuje Karlův most v bez prostřední blízkosti sochy Ukřižovaného. Ustřeleni Kristova hlava — jinak jedna z nejvzácnějších pamá- tek musejních — válí se na dlažbě krví zbrocené. Po- zadí obrazu vyplňuje silhuella Malé strany). „Pane, buď s námi, nebse připozdívá“ (vystěhovalci čeští na hranicích vlasti loučí se s rodnou půdou. Před pomníkem, jehož originál nalezl místa v Náchodsku, vine k sobě Komenský mladého muže, opoušlějícího rodnou zemí) a Třicet letulrpení (vnitřek česká chalupy, zničené po skončení 30leté války: kolem domácího krbu mrtvoly jeho nezdolných obhájců. V za- du zpustošená víska s vyhořelým kostelíkem). — Čtvrtý oddíl, jenž vlastně se jeví souborem úvah a re flexí o přítomnosti i budoucnosti národa, čítá v sobě: Poslední útulek českého národa (výjevs
Čecho Moravan Švéda Kristův Komenský Lipany Náchodsko český národ Svatá polo Mosi mrtvý Karlův most