2
masthead
V Praze, ve středu dne 6. května 1903.
Praha
4
article
raaní a odpel. Hiat,
před, lseí sa:
v Praze v sdnsisbs ěraci
mněsí
za ctert irta . . . . 6 K —
s dvojí donáške
a měsle
na lnt lota . . . . 7 R no h
ve alalkásh a K no
na naětie
Poštout
sa maiste
n čtut leis . . . . 9 K o0
s dvojí zěrilkou
na rtřsin
na čtvt leta . . . 11 K do
Hiat
Praha
5
article
Dvojspolek v trojspolku.
Dvojspolek v trojspolku.
V praobyčejném, nejvšednějším životě ne
politickém zachovává se ušlechtilý, krásný
zvyk, sejdou-li se z řady opravdových, upřím-
ných přátel k zábavě neb poradě jen dva, že ne-
opomenou, věnovati vřelou vzpomínku ostatním,
nepřítomným. Potěšení jejich ze shledání se ne-
bylo by úplné, kdyby nepamatovali při tom na
druhy nepřítomné. Vždyť praví se o nich vždy.
že aspoň duchem svým jsou přítomni schůzce
takové. Ba lidé jemných mravův a vyššího vzdě-
lání bývají při takové příležitosti pamětlivi
přátel zemřelých! Tak upřímné a opravdové
přátelství projevuje se v životě nepolitickém,
takový krásný i chvalitebný obyčej zachovává
se od jakživa mezi všedními smrtelníky.
V politice, zvláště pak ve vyšším patře jejím.
v diplomacii, pro sentimentálnost vůbec není mí-
sta; cítění lidské pokládá se tam za slabost
poněvadž sám základ takové nálady, toliž
upřímné, opravdové přátelství jest tam věcí ne-
známou. V tom ohledu soustátí rakousko-uherské
právě obohatilo velikou zásobu svých přežalost-
ných zkušeností starých o jednu novou. Pr
diváky vzdálenější nemálo zajímavou.
6
article
Je všeobecně známo, že Rakousko-Uhersko
osmém roce po r. 1866, vstoupilo s Německem
a s Italií, sjednocenými po jeho porážce, v přá-
telskou trojici. Všechen ostatní svět byl pře-
kvapen novým tímto dílem Bismarkovým. Tako-
vého obratu zajisté nikdo se nenadál do politiky
a diplomacie rakousko-uherské, obratu nejen zá
sadního a hlubokého, ale i brzkého, ba kvap-
ného. Nikdo v Evropě nechtěl a nemohl uvěřiti.
že Rakousko-Uhersko by podalo novému císař-
ství německému ruku ku přátelství, sotva že ně-
kolikrát zazelenala se tráva na rozsáhlém po-
hřebišti u Hradce Králové. A stejné podiven
ozvalo se na celé pevnině, že Rakousko-Uhersko
se smířilo rovněž rychle s Italií, jíž, ač pora-
žené, k nalehání německému musilo postoupiti
krásnou zemi na zcelení její jednoty. Zato
pražádný úžas nevzbudilo faktum, že sjedno-
cené Německo i nadále se smluvilo se sjedno-
cenou Italií k vůli „zachování a pojištění evrop-
ského míru“. Přijalo se za věc zcela přirozenou
a nezbytnou, aby obě tyto nové jednoly státní.
vzniklé ve střední Evropě, i nadále stály k sobě
vedle Rakousko-Uherska, či vlastně prot
němu.
Bismarkův
Rakousko
Uhersko
Německo
Evropa
RakouskoUhersko
Hradec Králové
7
article
V ten smysl vykládáno bylo zřízení troj-
spolku již při jeho ohlášení na veřejnosti, a ter
výklad osvědčoval se čím dále tím více správ-
ným. Italie sice nemalou měrou také pocítila,
co to znamená, ocitnouti se v závislosti prusko-
německé; však ve svýcn polestech, vzešlýchj
odluď Hlavně ve financích, mohla se utěšovati
utěšuje se posud pomyšlením, že bez pomoci
pruské do té chvíle by nebyla královstvím sjedno-
ceným.
Však Rakousko-Uhersko od první chvíle
jeho vstoupení do trojspolku bylo opravdu obět-
ným beránkem míru středoevropského, be-
ránkem, jehožto vlnu oškubávalo a jehožto krev
vyssávalo napořád sjednocené Německo, jakož
až příliš jasně dokazuje předně rok co rok stou-
pající rozpočet rakousko-uherského militarismu,
za druhé vybujnělá na půdě rakouského moc-
nářství agitace všeněmecká, jež nechce dopustiti.
aby monarchie habsburská vrátila se k základům
svým dějinným a k určení svému právnímu.
Nikdy a nikdy politika všeněmecká, roz-
tahující se zejmena v západní polovině této říše
a usilující o konečné pohlcení její Německem
pod prapory pruskými, nebyla by nabyla zde
takové volnosti a moci, kdyby Rakousko-Uhersko
za ministrování Julia Andrássyho nebylo bývalo
Andrássy
Rakousko
Uhersko
Německo
8
article
vtrženo do trojspolku, v němž Prusko od první
chvíle bylo pánem a zůstává pánem až posud.
Všeněmecká rakovina, jíž státní organism
rakouský do samých základův jest rozžírán a
den co den patrněji chřadne, nebyla by v něm
vznikla, kdyby nebylo trojspolku, kdyby Rakou-
sko bylo bývalo pamětlivo svého dějinného pů-
vedu, svého právního základu, své mnohonárodn
povahy a své státní zvláštnosti. Oč silnější, zdra
vější a pro budoucnost slibnější byl organism
soustátí rakouského, než organism státu pru-
ského, ještě po r. 1866 a 1867, a jak hlavně
a jedině účastenstvím svým v trojspolku vypadá
vedle státního ústrojí pruského nyní? —
Zcela dle pravdy, již nestranné dějiny za
jisté potvrdí, možno a dlužno říci, že velmocen-
ské postavení Rakousko-Uherska a s ním vnitřní
pevnost jeho ocitly se na šikmé ploše onoho ne
blahého dne, kdy hr. Andrássy podepsal jehc
jménem úmluvu trojspolku s Německem
s Italií.
Andrássy
Prusko
RakouskoUhersko
Německo
Italia
9
article
A dnes, bezmála po třiceti létech, oba tito
nepřátelé a škůdci Rakousko-Uherska z r. 1860
oslavujívŘíměsvé přátelství a pr
tom ani slovičkem nevzpomněli na
svého soudruha v trejspolkul
Počátkem tohoto roku nynější říšský kancléh
německý veřejně prohlásil, že na obnovení troj-
spolku Německu už mnoho nezáleží, že troj-
spolek pro Německo už není nutností; po dva.
tři měsíce v Italii rozdmychovala a stupňovala se
opposice proti trojspolku, hlavně z příčin ná-
rodně-hospodářských, uvažovala se otázka, ne-
bude-li lépe, vypověděti své další trvání v troj-
spolku, jenž přivádí národ italský na žebrotu;
jen v Rakousko-Uhersku napořád hlásáno mí
nění, že setrvání v trojspolku jest nezbytnou pod-
mínkou míru, jehož všechen svět si přeje a po-
třebuje: a hle, jaká odpověď zazněla k tomu
v neděli z Říma od hostiny, na níž král italský
oslavoval svého hostě, císaře německého? —
Dva přátelé z trojspolku se sešli, stiskli si
pravice, slíbili si věrnost i pro budoucnost; ale
na třetího společníka, na Rakousko-Uhersko,
nevzpomněl při tom radostném
shledánise anihostitel, ani hostl
A přece Rakousko-Uhersko neleží daleko ani
od Iialie, ani od císařství německého. Sousedít
s oběma, jest nejvěrnějším a nejobětavějším
obrancem trojspolku.
Ve Vídni jakoby byli nedoslýchaví, nebo
jakoby byli přeslechli. Nevé utvrzení přá-
telství německoitalského v Římě
s naprostým zapomenutim na Ra-
kousko-Uhersko jest událostí politickou
a mezinárodní velikého
ze Zäprii, 2e Vě hra
nicích trojspolku utváři se užš
dvojspolek.
Diplomati a státníci rakousko-uherští snad
přece pocití tento úder palicí do hlavy, aby o tom
pcněkud přemýšlelil
Sousedít
Rakousko
Uhersko
Německo
Řím
RakouskoUhersko
Vídeň
RakouskýUhersko
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 215.
Z Vídně, 5. května.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Ani dnes nemohla poslanecká sněmovna
projednati pilný návrh posl. dra. Stránské-
ho, kterým se vláda vyzývá, by konati dala
přísné šetření o tom, jakým způsobem arcibiskup
dr. Theodor Kohn dostal se k telegramu a po
případě, aby potrestati dala skutečného vinníka
Stala se totiž sněmovna po 1 khodinném jednání
Stránský
doktor
Kohn
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
při meritorním hlasování o tomto pilném návrhu
k usnášení neschopnou. Bylo všeho
všudy přítomno jen 96 členů. Pováží-li se
že sněmovna má 425 poslanců a že po něko-
likadenní prázdni a před celotý-
denní prázdni nesejde se ani zá
konité minimum, potom věru dlužno říci
že tento zastupitelský sbol jest na
prosto neschopný k nějaké prási
ba že jest naprosto neschopným tak
k vyřízení pilných věcí, jakou bez od-
peru jest afféra arcibiskupa dra. Th
Kohna sjehokněžími. Sněmovna uznal
pilnost návrhu dra. Stránského majoritou na
vlas dle jednacího řádu, totiž 70 hlasy proti 35.
Kdyby z těchto 70 byl scházel i jen jediný český
poslanec, byla by sněmovna dle přání opata
Baumgartnera, podle přání četných pánů na
pravo i na levo, kterým nebylo vhod, že věc do
stala se před forum parlamentní, odkázala návrl
na prostý pořad.
Nikdy v poslední době neukázala se ma
látnost, rozháranost, nedělnost
žalostná konstituce poslanecké sně
movny ve způsobě tak křiklavém, jake
dnes. Ani 3 hodiny nezůstala sněmovna k usná
šení schopnou. Posl. Reichstädter vypra
voval sněmovně obsah své rozmluvy, kterou mě
s arcibiskupem drem. Theodorem Kohnem včera
Co sdělil, jsou zajímavé podrobnosti. Moravsk
poslanec neskončil bez projevu přání, by dr
Kohn na cestě nastoupené a falešné obrátila
způsobil pronikavou nápravu.
Kohn
Stránský
Baumgartner
Posl
Reichstädter
12
article
Navrhovatel dr. Stránský mohl přestati na
velice stručné replice. Nebylo by došlo vůbee
k žádné meritorní debatě, kdyby p. dr. Eisen-
kolb nebyl užil příležitosti té ku provolání hesla
„Pryč od Říma!“ Jeho soudruh ze všeněmeck
skupiny p. Malik způsobil si svými jazykovým
kotrmelei důkladný posměch celé sněmovny.
Dr. Hruban podle našeho mínění neměl za-
sahovati do afféry, ve které jest interessován
Tam, kde mlčeli kněži, kde mlčel P. Stojan
mohl také dr. Hruban ukládatis
reservu. Na druhé straně musíme odsoudit
pokus Všeněmců, dra. Hrubana umlčeti. Páni ze
všeněmecké strany patrně po té stránce prováděj
princip: jednou umlčí člověka, protože jest Če-
chem, po druhé klerikála. Jakkoliv není p. dr-
Iruban nám sympatický, jakkoliv není nám sym
patickou strana, ke které náleží, jakkoliv nen
nám sympatickou věc, kterou zastával, musíme
přece v zájmu parlamentní svobody proněsti tent
Teprve ode dneška za týden rozhodne sně-
Jaký bude jeho osud, nelze předpovídati. Bylye
při dnešním hlasování e pilnosti jeho strany ve-
lice rozdrobeny. Pro ni hlasovali totiž Čechové
Všeněmci, sociální demokraté, někteří němečt
pokrokovci a někteří němečtí lidovci. Poláci p
většině vyšli. Sedm z nich, kteří zůstali, položil
své votum proti pilnosti, stejně jako všichn
velkostatkáři, všichni konservativní Slo
vinci a všichní antisemité.
Sněmovna má zase celotýdenní prázden.
scud.
doktor
Stránský
Eisen
Malik
Hruban
Čecho
Polák
Řím
13
article
Předseda hr. Vetřer zahajuje schůzi o 11
hodině dopol
Ministr financí podal předlobu o poplatkové svo
podě pro konversi prioritních dluhopisů železničních
Ministr orby předložil rozpočet sum, jež mají s
vydati letos z melioračního fondu.
Návrhy podali poslanci: Kleewein a sp. n
náhradu 15% cla z ceny v novém celním tarifu
pro pomocně zvlášť nejmenované lučebniny: —
Stwiertni a sp. na rovnoměrnost železničního
personálu při vyměřování renty v případě úrazu ve
službě; — Olner a sp. na úpravu divadelních
smluv, koncesí a censury.
14
article
Posl. dr. Lad. Dvořák, dr. Servác Holler a soud
podali na celý kabinet, zvláště pak na ministra ob
chodu tento
dotar
Vaše Excellence! Nepopíratelná snaha kabinetn
pracovati k národnostnímu rozdělení některých obor
státní správy v království českém a neodůvodněné
nespravedlivé fedrování německých kandidátů pt
obsazování úřadnických míst v tak zvaném uzavř
ném území na úkor službou starších, aspoň stejně
kvalifikovaných kompetentů národnosti české vzbu
zuje vždy hlubší znepokojení v českém lidu.
Tyto vládou patronisované směry daleko již
překročily meze ochrany zájmů stavovských a vy
barvily se namnoze v organisované hnui
povahy politické a demonstrační, jal
nejlépe z tobo je patrno, že tote hnutí projevujes
i ve případech, kde stavovské interessy německého
obyvatelstva nijak nejsou dotčeny.
Dokladem toho jest i následující případ
Ve sboru konceptních ůřadníků praž-
ského ředítelství pošt a telegraf
vznikla myšlenka, zříditi zemský spolek konceptních
úřadníků poštovních k hájení stavovských zájmů
télo kategorie
Porátkem dubna t. r. konala se valná schůz
těchto úřadníků v místnosti poštovního ředitelství
Praze. Ve schůzi té byl učiněn návrh, aby spolek
měl název »Spolek administrativních úřadníků c. k
ředitelství pošt a telegrafů v království če-
ském« — »Verein der administrativen Beamten den
k. k. Post- und Telegrafen-Direction im Koenigreiche
Bochmen«.
Posl
doktor
Lada
Dvořák
Holler
Praha
und TelegrafenDirection
Koenigreiche Bochmen
15
article
Dle § 32. navržené osnovy stanov měla býti
»jakákoli politická a národnostní činnost ve spolku
bez výjimky vyloučena«, při čemž »za politickou
národnostní považuje se každá činnost, která jakožto
taková třeba jen jediným členem ve spolkové schůz
byla označena“.
Dle § 3. měly záležitosti spolkové projednávati
se stejnoměrně oběma zemskými jazyky a při volb
všech funkcionářů měla rozhodovati zásada, že každá
z obou národností musí býti zastoupena stejným
počtem členů, ačkoli počet úřadníků národnosti ně-
mecké jest mnohem menší, než úřadníků českých.
Jakkoli tedy veškerá národnostní a politick
činnost byla vyloučena a německé menšině stejný
vliv imperativně se zaručoval, prohlásili se v řečené
schůzi mluvčí německých úřadníků co nejrozhodněji
proti tomu, aby do názvu spolku pojato bylo ozna-
čení »v království českém« a v rokování zahájeném
potírali navržená slova »království české« jak
urážlivý prý osten proti německému úřadnictvu.
Když pak při hlasování návrh na označení spolk
se slovy sv království českém« přijat byl 45 hlasy
českými proti 25 hlasům německým, zvedli se ně
mečtí úřadníci a demonstrativně odešli do jednoho
z poradní síně.
Věci dospěly tedy již tak daleko, že úřadní titul
království českého a panovníkův, který došel státo-
právního výrazu i v označení státu jako souboru
»království a zemí na říšské radě zastoupených«
jest urážkou demonstrantům, kteří odvažují
se takové provokace v hlavním městě českého
království.
spolek pojmout
16
article
»Co učinil kabinet a zejmena J. E
pan ministr obchodu, aby tyto zje vy
byly pro budoucnost nemožný m
strantům v ředitelství pošt a te-
legralů dostalo se příslušného po-
učení nejen o politickém taktu, nýbrž
také o povinnosti každého úřadníka
státního, jednati dle platných zá-
konů?«
Poslanec dr. Ladislav Dvořák a soudruzi činí
k předsedovi ministerstva jako správci ministerstva
vnitra a k ministrovi financí tento
dota si
C. k. finanční konceptní praktikani
zemského finančního ředitelstv
v Praze zamýšleli ke dni 3. května t. r. uspořádati
schůzi k ochraně stavovských zájmů.
Všem těmto úřadníkům byl presidiem zemského
finančního ředitelství udělen úřadní pokyn, aby
schůze oné se nezúčastnili.
Činíme proto dotaz
1. Jest V. E. toto jednání uvedeného presidia
známo?
2. Zamýšlí V. E právo shromažďovací všem stát
ním občanům slátním základním zákonem zaber
pečené také vůči presidiu zemského finančníh
ředitelství v Praze chrániti a ku platnosti přivěsti
Dotazy podali dále poslanci Fresl a sp. po
zákazu přeštické schůze 25. m. m. tamějším okres.
hejtmanstvím, — po zvyšování cukerních cen rafk-
v srobném prodejii
ranní číelo o sobě . . . ma sb
. . . za zh
odpoleln
Va flialkách na venkové
raení číso. . . . . . . . 10h
oápoladní . . . . . . . . Sb
Inseráty
platí se hotevě napřeo
Fřečplacení a interty přljtná ndmínl-
strace v Marianské alici č.3.
Tsm nacbiizají ae též refliakce
tiskárha a ezpedica „Národnich Listů“
Bukopiny se nevraceji
doktor
Dvořák
V E
Fresl
Praha
Virginie
17
article
neril a zadrženém pohřebném v Klatovech finančním
erárem: — Prášek a sp. po nedostalku dobytči
soli: — Biankini a sp. po demonstracích a ne-
pokojích v Chorvatsku a po vojenském ze v ročení
o chorvatských demonstracích v Záhřebě a jin !e: —
dr. Baxa a sp. po trestní praxi u zem. jako trest.
soudu v Praze v záležitosti »České spořitelny«: —
Tschan a sp. po chování se okr. hejtmana ja blone-
ckého ve schůzi a soudního adjunkta Tungra v Tann-
waldě ve směru jazykovém: — Iro a sp. po novi-
nových opisech o katolické církvi; — Ellenbo-
gen a sp. po nouzi mezi skláři v jizerském pohoříi
— dr. Dyk a sp. po objednávání kontrolních appa-
rátů mladinkových v cizině
Prášek
Baxa
doktor
Dyk
Klatovy
Chorvatsko
Záhřeb
Praha
Český spořitelna
18
article
M. p. dr. Körber odpovidá na Schönererův dotat
po mimozákonném stavu v Uhrách, že vláda nehodlá
proto dělati zvláštních opafření následkem uherských
poměrů. Neučiní tak, protože uherská vláda neči-
nila také nijakých opatření vzhledem k událostem
v rakouském parlamentu. K tomu neměla a nemá
jedna ani druhá vláda práva a také parlamenty by
jistě rázně protestovaly proti takému mísení se do
domácích záležitosti. Mimozákonný stav v Uhrách
nemá ani nejmenšího vlivu na průběh porad o vy-
rovnání, tak jako v r. 1899 nenastal žádný průtah
v projednávání tehdejších vyrovnacích předlohv
uherském parlamentě, ač poslanecká sněmovna ra-
kouská nedospěla k 2. čtení. Není věcí vlády, aby
vyšetřovala, je-li nynější stav v Uhrách ústavní nebo
ne; o tom mohou rozhodnout jen oprávnění činitel
uherští. Kdyby se však zamýšlelo vykládati nynější
poměry uherské ve smyslu neshody, dotýkající se
předpokladů vyrovnání z r. 1867, odmitá řečník ta-
kové počínání, neboť je v odporu se životními zájmy
rakouskými.
— na Biakinův dnešní dotaz, že jej odmít
proto, že nemá žádné ingerence na události v zemích
uherské koruny. V dotazu tvrdí se, že události ty
vrhají na říši tmavý stín; on (předseda ministerstva)
toho nepozoruje a není pro to žádného příznaku
Ostatně soudí, že nesluší se činiti dotazů po věcecho
o nichž nelze jednati v říšské radě rakouské.
doktor
Körber
Schönererův
Uhry
poslanecký sněmovna
19
article
Poslanec Iro navrhuje, aby se ve příští schůzi
rokovalo o odpovědi předsedy ministerstva na Scho-
nererův dotaz
Poslansc dr. Schalk žádá, by se zjistil pomě
hlasů
Poslanec Biankini navrhuje, aby se zahájilo
rokování o odpovědi předsedy ministerstva na jeho
dotar.
Irův návrh propad! 104 proti 56 hlasům
(Tronická pochvala a výkřiky mezi Všeněmci.
Týž osud stihí návrh Bíankinův. (Výkřiky mez
Všeněmci.)
Poslanec Iro: Velice čestné pro slavnou sně-
movnu! Maďaři se budou smát, až se budou z
břicho popadat
Potom vykonány doplňovací volby vy
borové a rokovalo se dále o pilném návrhu po
slance dra. Stránského
doktor
Schalk
Biankini
Irův
Bíankinův
Maďar
Stránský
20
article
o afléře Rectově.
21
article
Posl. Reichslädter (generální řečník pro návrh)
podotýká, že veškeré obyvatelstvo olomoucké diěcese
nejen laikové, nýbrž i kněží, nacházejí se ve velkém
rozechvění. V obcích, ve kterých jest u vesla kleri-
kální strana, založená arcibiskupem Kohnem, chy-
slány byly výpravy k damopstracím nroli.
arcibiskup nebyl internování to v poslední chvíli zru-
šil. Na Moravě jest nyní hnutí reformní, které mocně
vzroste, nestane-li se přítrž těmto poměrům. Řečník
čte potom sebrané listy Rectovy, jež překládá do
němčiny. V jednom listě, ve kterém se mluví o visi-
tačních cestách arcibiskupových, se priví: „Li
se Tebe šuítí jako moru. Vitá-li Tě někde, činí tak
proto, aby se zavděčil farářům . .
Předseda hr. Vetter přerušuje řečníka a napomíná
ho, že není přípustno, aby četl celé knihy. Pokud
se jedná o četbu jednotlivých citátů, nečiní praesidium
námitek, ale čelbu celých brožur nemůže dovoliti
Poslanec Reichstädter pokračuje a sděluje, ž
mluvil s arcibiskupem Kohnem o Rectově afféřea
smutných poměrech diécese olomoucké. Chtěl také
mluviti s Hofrem. Netajil jsem arcibiskupovi před
svědky, jaké jest o něm smýšlení. Arcibiskup jest
vědom, jaké plameny proti němu šlehají. Opakuje
však neustále: „Důvěřuji v boha a věřím, že spra-
vedlnost zvítězí!“ O P. Hofrovi řekl, že mu odpustil
a že se mu ani teď. ani později pro jeho stati ni-
čeho neslane. Alféru P. Dostala vysvětloval takto:
„P. Dostal přes opětné výstrahy vyličoval poměry
v arcidiécesi způsobem nepříznivým a prohlásil, že
nepokládá se šťastným v nich. Tu mu bylo dáno na
srozuměnou, že mu nic nestojí v cestě, aby se odebral
jinam, že však k ničemu není nucen a může zůstati
také na dosavadním místě.“ Z lakonické depeše.
Posl
Kohn
Vetter
Reichstädter
Rectův
Hofr
P Hofr
P Dostal
Morava
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O českém šerm u.
Podává V. Tille.-)
Když roku 1887 kroužek českých šermiř
při zemské šermirně pražské pořádal v konvikt
ském sále první českou šermiřskou akademii
byli členové jeho sice plni růžových nadějí do
budouena, spolehajíce pevně na přízeň a po
rozumění českého obecenstva, netušili však
přes to, že jejich úsili dojde tak záhy a v míře
tak značné svého splnění. Dnes minulo od te
doby na šestnácté let, a za tu poměrně krátkou
dobu nejen že se z původního soukromého
kroužku vyvinul samostatný, representační klub
šermířský, ale vznikla též řada nových sdru-
žení, a vedle zemské šermírny několik nových
škol, jež vypěstily značný počet dobrého českého
šermiřského dorostu. Studentstvo jevilo čilou
účast založením akademického odboru, a i po
českém venkově byl o šerm zájem značný.
Ve snaze obnoviti a znovu vypěstití český
šerm, měli jsme znamenitého předchůdce, je-
muž nejen že nechceme upirali priority, ale
naopak, k němuž vždy budeme vzhližeti a úctou.
V Till
23
article
Tyršův pokus, zařaditi šerm do sokolského
programu, vytvořiti české názvosloví a české
velení, byl zdařilý, byl výborným doplňkem sou-
stavného tělesného cvíčení a zůstane vždy.
ovšem v původní omezené formě, součástkou
sokolského výeviku, i když samostatné pěstení
šermu jako sportu o sobě vyrůstá vedle něho
a uchyluje se pro svůj základ a program znovu
k původním pramenům: k cizím šermiřským
školám a tradicím.
Neboť — a toho jsme si od počátku vě
domi — nemáme české školy, české tradice
šermířské, jsme všichni odkázáni na vzory cizí,
jež k nám uvedli naši domácí i cizí mistři. Na
počátku — nu a byly to počátky dosti krušné
— nejednalo se tak o tu či onu školu, jako
spíše vůbec o probuzení zájmu pro šerma
o vycvičení většího počtu žáků aspoň v zákla-
*) Z přednášky na společenském večeru Českého
šerniřského klubu v Hotel Centra! 6. dubna v Praze
Tyršův
Praha
hotel Centro
24
article
dech šermu. Brzy ovšem, když výcvik pokroči
a obecenstvo veřejným akademiím s neobyčej
ným zájmem vyšlo vstřic, nebylo již lhostejno
v jaké škole a tradici šermířské má býti dorost
vychováván.
Že ode dávna byly a jsou rozmanité způ-
soby šermu, různou i toutéž zbraní, rozumi se
samo sebou. Každý národ, každá doba vytvořily
si své oblíbené zbraně, ač u kulturních národů
se vždy jevila snaha sjednotit se pro hry zbraní.
pro zápasy na oko na jistých zbraních mezi-
národních. V době turnajů bylo to dřevce,
později v pěším šermu dlouhý meč, jenž brzo
ustoupil lehčí, bodné zbrani, »peru«, fleuretu,
kordu a v naší době je to šavle a fleuret, jež
přijaty jsou všeobecně. Ovšem uniformita zbraně
neznamená ještě, že způsob jejiho ovládání musí
býti všudy týž. I laik rozezná brzy, jak značný
je rozdíl mezi německou mensurou, francouz-
ským assaut a italským způsobem zápasu přes
shodné principy základní, a historie vypravuje
kroniky o zvláštnostech španělské, skotské,
ilalské atd. školy a o tajných bodech a secích
proslavených šermířů. Je přirozeno, že se ptáme
historie, byla-li též česká tradice šermířská; zda
měli jsme i my svoji oblibenou zbraň, svůj
způsob šermířské techniky a zda při veřejných
zápasech bylo lze rozeznati českého šermiře,
tak jako italského, francouzského atd. po způ
sobu boje? Nemáme, bohužel, odborných, sou
stavných dějin českého šermu a jsme odkázáni
na jednotlivé studie, jež ze starých zpráv vy-
nesly několik zajímavých obrázků.*)
25
article
Z doby jízdních zápasů, kdy hra zbran
byla zábavou šlechtickou a převládalo na tur
najích a sedáních dřevce, víme, že Čechové
milovali zbraň těžkou, že zápasili velice upřímně
opravdově a poctivě. První zpráva váže se
k jménu rylířského krále Jana. Když v září
roku 1310 slavena byla ve Špýru svatba dobro-
družného a později v cizině slaveného syna
Čecho
Jan
Špýr
26
article
*) Příklady následující jsou vyňaty ze Šmídova
článku v Musejníku 1848. Scheinerovy studie v Sokole
1886, Jiráskovy poutavé knížky Až na konec světa
a Wintrova rozkošného obrázku v premii Uměleck
besedy na rok 1888. Daly by se ještě rozmnožiti
na př. ze Zlbrtových studil slůšnou fadou.
Jindřicha VII. s Eliškou, poslední Přemyslovnou.
vjeli také čeští pánové do šraňků, a tu, jak
vypravuje opat zbraslavský, nikdo z porýnských
jezdců nemohl odolati těžkému a silnému dřeve
českých zápasníků. Jak některý vyjel, volal nan
lid »Čech! Čech l« a nikdo se mu dobrovolně
nepostavil, ale nikdo též nevyčítal nesprávný
způsob boje. Husitskými válkami jen stoupla,
zdá se, záliba Čechů v těžké zbrani.
Půl druhého sta let později, když vyjel
švakr krále Jiřího, Lev z Rožmitála, na diplo-
matickou cestu po dvorech evropských, opět
působili Čechové, tentokráte na dvoře Filipa
Šmídův
Scheinerův
Jiráskův
Wintrův
Jindřich VII
Eliška
Přemyslovna
Čo
Čecho
Filip
Musejník
král Jiří , Lev
Rožmitál
27
article
Dobrého v Brusselu, úžas svou silou a těžkou
zbraní a upřímným způsobem boje. Věrný kro-
nikář páně Lvův, Šašek z Mezihoří, vypsal, jak
pan Lev s panem Kolovratem lámali dřevce
bez brnění, s prsoma krytýma jen prošívaným ka-
bátem, jak pan Kolovrat zlámal své těžké kopí
dvakrát o stěnu a nevypadl ze sedla. Ke staré
zálibě přistoupila nová, původní zbraň česká.
železný palcát — a užasl i statečný syn Filipův
burgundský vévoda Karel, když uzřel české
šlechtice v mistrném zápasu touto nebezpečnou,
hroznou zbraní. O poctivosti a čestném způsobu
boje starých Čechů, třeba že na oko provádě-
ného, zachoval pan Šašek posudek o rytíř-
skosti francouzských zápasníkův i divákův
záškodnosti a zlovůli Španělů Opravdovost př
turnajích a těžká zbraň zůstala Čechům až na
konec tohoto druhu zábavy. Zápasil-li pan Lev
roku 1466 na cizím, brusselském dvoře pře
všechnu tíhu zbraně a upřímnost útoků opalrně,
nešetřili se zápasníci doma nikterak. Winter
přidává doklad sto let pozdější, že v Plzni
roku 1555 na turnaji mnoho šlechticů českých
bylo ztlučeno a zraněno, i sám arcikníže Ferdi-
nand, jemuž na počest turnaj konán, měl ruku
krví podběhlou.
V té době hra zbraněmi dávno již nabyla
demokratičtějšího rázu pilným pěstěním pěšího
šermu sečnou i bodnou zbraní, dlouhým mečem
a perem. Sdružení pod ochranou sv. Marka ve
Frankfurtě, již v XV. století pověstně, pak Lu-
kášové, mistři dlouhého meče atd. nepatřil
v Německu asi právě tak jako v Čechách vyš
ším, slechtickým vrstvám, ač společným erbem
Šašek
Lev
Kolovrat
Filipův burgundský
Karel
Čecho
Španěl
Winter
Brusel
Mezihoří
Plzeň
Frankfurta
Německo
Čechy
28
article
privilejemi propůjčovaným a společným titulem
na příklad z Löwenberka rodový rozdíl měl být
vyrovnáván. Winter pěkně ukázal, že i v tomto
demokratickém druhu hry zbraní jsme měli do-
mácí, samostatně vyrostlou tradici. Byl to cech
nožířský, jenž dle řádu z konce šestnáctéh
stoleti měl školu šermířskou od předků, od dáv-
ných let zůstavenou pro pokojné cvičení pocii
vých lidí, zvláště mladého věku. Jaká zbran
převládala a jaký způsob šermu, o tom nemáme
odborně sebraných zpráv. Čteme-li však ve sta-
rém řádu, že nemá se užívati dlouhých rukavi
po lokot, ale tak jako dříve řemeslníci užíval
jen na krytí pratů, tak že se každý šermiř jen
na »své srdce, umění a zmužilost« bezpečiti
má, proniká v tom zase stará záliba v upřímném
i poctivém boji, k níž dobře se hodí sporě
zprávy o ušáku (Němci řikali: dussak)
těžké a nebezpečné zbrani, dřevěných
železných palaších bez koše a bez jilee
Winter
Němec
29
article
jen s otvorem pro prsty v šíroké čepeli,
u Čechů prý oblíbené. Podrobnější zprávy o zá-
bavách šermířských značně lidového rázu zabý-
vají se již spíše šermem Markusů, vlašských,
francouzských i německých šermířů ze řemesla,
kteří v Praze drželi školy, svádělí i tovaryše
řemeslníky od práce k řemeslu šermiřskému, až
docházelo k mnohým různicím a potyčkám. Je
to šerm dlouhým mečem i perem, porůznu
i jinou, exotickou zbraní a způsob jeho, jak se
v Praze provozoval, svědčí ne tak o špatných
základech školy, jako o povrchním a nepěkném
jejím provádění. Je těžko vybírat ze zákazů vše-
likých zlořádů, z hodně strannických zpráv Gua
rinonových a ze soudních akt o potyčkách a spo-
rech, doklady o způsobu školy šermu pražského,
dohadovat dokonce, pokud šlo o domácí tradie
a pokud o německý šerm a pokud o vlašské
francouzské vlivy. Pravi-li Guarinoni, že šerm
v Čechách je pohanský a haní-li hrubý, kejklíř-
ský, neumělý způsob sermu jak v Německu tak
v Praze, stavě proti němu jemnější, elegantnější.
Čecho
Markus
Praha
Čechy
Německo
Gua rinonový
30
article
umělejší šerm vlašský, vystihl tím así v pod-
statě rozdíl obou škol, ale vyplývá z toho jen,
že Vlaši tehdy školu vlašskou pěstovali pečlivěji
než Němci a Pražané svojí. Naši lidé záse ne-
niěli vlašskou školu v lásce. Jednou Vlach jakýe
hanil pražské šermíře při veřejných zápasech
vskutku řadu jich přemohl. Ale domácí šermíři
přičitali jeho přovahu nezvyklosti, ne způsobu
jeho školy. Když Rudolf II. nadal r. 1607
1608 privilegiem vladycký pořádek svobodných
šermiřů perem v Praze, jednalo se jistě ješte
o spolek český, jenž hleděl zachovati ve způ-
sobu šermířském, v nabývání titulu svobodného
šermíře a mistra na veřejných zápasech o sv.
Vlach
Němec
Pražan
Rudolf II
Praha
31
article
Vítě náležitý řád proti nepořádným šermířům z
řemesla a cizím dobrodruhům. I když později
Matyáš potvrzuje privileje, jsou to měšťané
řemeslníci pražští, kteří spolek ten vedou. Po-
zději, když císař Leopold koncem 17. věku
nazývá je při potvrzování mistry dlouhého meče
a přidává titul z Greifenfelsu, je to svědectvím,
jaká zbraň a jaká národnost ve sdružení tom
nabyla vrchu. Z pozdější doby víme jen, že
spolek trval ve stycích s cizími družstvy a že
r. 1730 za Karla VI. zašel, nedosáhnuv potvr-
zení výsad pro častě bitky, krvavě končicí. Kdy-
bychom chtěli hledat další tradici, musili bychom
sledovat francouzské, vlašské i jiné mistry, vy-
učující soukromě šlechtu v Čechách a studovat
zárodky zemské královské školy šermířské, v niž
se obrodil novodobý šerm v Čechách a v niž
počal též nynější šerm český.
V naší české společnosti je dnes pro šerm,
pro ušlechtilou hru zbraní značný zájem. Je
přirozeno, ptáme-li se v době zakládání proti-
soubojových spolků, kongressů míru, Tolstojova
učení o neodpírání zlému, v době, kdy lidem
intelligentním je souboj přežitkem barbarského
stavu, není-li nepřípustno vyučovat mládež k
zápasu v souboji. Nechci mluviti za celou obee
šermifskou, jsem však osobně přesvědčen, ž
názor, jako by cvičení šermu vedlo neb chtělo
vésťi k soubojům, je naprosto nesprávný. Živo
a okolnosti nutí člověka často proti jeho váli
k obraně, a rovněž tak jeho vášně a pudy,
neb neblahá shoda okolnosti dohánějí jej leckdy
a strhují k útoku. Muž v zápase zkušený, zna-
jicí účinky zbraně a ovládající výcvikem roz-
vážně a chladně svůj způsob obrany a útoku,
dovede v nebezpečné chvíli a choulostivých
okolnostech mnohem spíše zabrániti sporům
násili, než muž necvičený a ve zbraní nezku-
Matyáš
Leopold
Karel
Tolstojův
Čechy