ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0ec531d0-70b8-11dc-9023-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 49, person 84, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Praze, ve středu dne 6. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 124.
4 article
raaní a odpel. Hiat, před, lseí sa: v Praze v sdnsisbs ěraci mněsí za ctert irta . . . . 6 K — s dvojí donáške a měsle na lnt lota . . . . 7 R no h ve alalkásh a K no na naětie Poštout sa maiste n čtut leis . . . . 9 K o0 s dvojí zěrilkou na rtřsin na čtvt leta . . . 11 K do
Hiat Praha
5 article Dvojspolek v trojspolku.
Dvojspolek v trojspolku. V praobyčejném, nejvšednějším životě ne politickém zachovává se ušlechtilý, krásný zvyk, sejdou-li se z řady opravdových, upřím- ných přátel k zábavě neb poradě jen dva, že ne- opomenou, věnovati vřelou vzpomínku ostatním, nepřítomným. Potěšení jejich ze shledání se ne- bylo by úplné, kdyby nepamatovali při tom na druhy nepřítomné. Vždyť praví se o nich vždy. že aspoň duchem svým jsou přítomni schůzce takové. Ba lidé jemných mravův a vyššího vzdě- lání bývají při takové příležitosti pamětlivi přátel zemřelých! Tak upřímné a opravdové přátelství projevuje se v životě nepolitickém, takový krásný i chvalitebný obyčej zachovává se od jakživa mezi všedními smrtelníky. V politice, zvláště pak ve vyšším patře jejím. v diplomacii, pro sentimentálnost vůbec není mí- sta; cítění lidské pokládá se tam za slabost poněvadž sám základ takové nálady, toliž upřímné, opravdové přátelství jest tam věcí ne- známou. V tom ohledu soustátí rakousko-uherské právě obohatilo velikou zásobu svých přežalost- ných zkušeností starých o jednu novou. Pr diváky vzdálenější nemálo zajímavou.
6 article
Je všeobecně známo, že Rakousko-Uhersko osmém roce po r. 1866, vstoupilo s Německem a s Italií, sjednocenými po jeho porážce, v přá- telskou trojici. Všechen ostatní svět byl pře- kvapen novým tímto dílem Bismarkovým. Tako- vého obratu zajisté nikdo se nenadál do politiky a diplomacie rakousko-uherské, obratu nejen zá sadního a hlubokého, ale i brzkého, ba kvap- ného. Nikdo v Evropě nechtěl a nemohl uvěřiti. že Rakousko-Uhersko by podalo novému císař- ství německému ruku ku přátelství, sotva že ně- kolikrát zazelenala se tráva na rozsáhlém po- hřebišti u Hradce Králové. A stejné podiven ozvalo se na celé pevnině, že Rakousko-Uhersko se smířilo rovněž rychle s Italií, jíž, ač pora- žené, k nalehání německému musilo postoupiti krásnou zemi na zcelení její jednoty. Zato pražádný úžas nevzbudilo faktum, že sjedno- cené Německo i nadále se smluvilo se sjedno- cenou Italií k vůli „zachování a pojištění evrop- ského míru“. Přijalo se za věc zcela přirozenou a nezbytnou, aby obě tyto nové jednoly státní. vzniklé ve střední Evropě, i nadále stály k sobě vedle Rakousko-Uherska, či vlastně prot němu.
Bismarkův Rakousko Uhersko Německo Evropa RakouskoUhersko Hradec Králové
7 article
V ten smysl vykládáno bylo zřízení troj- spolku již při jeho ohlášení na veřejnosti, a ter výklad osvědčoval se čím dále tím více správ- ným. Italie sice nemalou měrou také pocítila, co to znamená, ocitnouti se v závislosti prusko- německé; však ve svýcn polestech, vzešlýchj odluď Hlavně ve financích, mohla se utěšovati utěšuje se posud pomyšlením, že bez pomoci pruské do té chvíle by nebyla královstvím sjedno- ceným. Však Rakousko-Uhersko od první chvíle jeho vstoupení do trojspolku bylo opravdu obět- ným beránkem míru středoevropského, be- ránkem, jehožto vlnu oškubávalo a jehožto krev vyssávalo napořád sjednocené Německo, jakož až příliš jasně dokazuje předně rok co rok stou- pající rozpočet rakousko-uherského militarismu, za druhé vybujnělá na půdě rakouského moc- nářství agitace všeněmecká, jež nechce dopustiti. aby monarchie habsburská vrátila se k základům svým dějinným a k určení svému právnímu. Nikdy a nikdy politika všeněmecká, roz- tahující se zejmena v západní polovině této říše a usilující o konečné pohlcení její Německem pod prapory pruskými, nebyla by nabyla zde takové volnosti a moci, kdyby Rakousko-Uhersko za ministrování Julia Andrássyho nebylo bývalo
Andrássy Rakousko Uhersko Německo
8 article
vtrženo do trojspolku, v němž Prusko od první chvíle bylo pánem a zůstává pánem až posud. Všeněmecká rakovina, jíž státní organism rakouský do samých základův jest rozžírán a den co den patrněji chřadne, nebyla by v něm vznikla, kdyby nebylo trojspolku, kdyby Rakou- sko bylo bývalo pamětlivo svého dějinného pů- vedu, svého právního základu, své mnohonárodn povahy a své státní zvláštnosti. Oč silnější, zdra vější a pro budoucnost slibnější byl organism soustátí rakouského, než organism státu pru- ského, ještě po r. 1866 a 1867, a jak hlavně a jedině účastenstvím svým v trojspolku vypadá vedle státního ústrojí pruského nyní? — Zcela dle pravdy, již nestranné dějiny za jisté potvrdí, možno a dlužno říci, že velmocen- ské postavení Rakousko-Uherska a s ním vnitřní pevnost jeho ocitly se na šikmé ploše onoho ne blahého dne, kdy hr. Andrássy podepsal jehc jménem úmluvu trojspolku s Německem s Italií.
Andrássy Prusko RakouskoUhersko Německo Italia
9 article
A dnes, bezmála po třiceti létech, oba tito nepřátelé a škůdci Rakousko-Uherska z r. 1860 oslavujívŘíměsvé přátelství a pr tom ani slovičkem nevzpomněli na svého soudruha v trejspolkul Počátkem tohoto roku nynější říšský kancléh německý veřejně prohlásil, že na obnovení troj- spolku Německu už mnoho nezáleží, že troj- spolek pro Německo už není nutností; po dva. tři měsíce v Italii rozdmychovala a stupňovala se opposice proti trojspolku, hlavně z příčin ná- rodně-hospodářských, uvažovala se otázka, ne- bude-li lépe, vypověděti své další trvání v troj- spolku, jenž přivádí národ italský na žebrotu; jen v Rakousko-Uhersku napořád hlásáno mí nění, že setrvání v trojspolku jest nezbytnou pod- mínkou míru, jehož všechen svět si přeje a po- třebuje: a hle, jaká odpověď zazněla k tomu v neděli z Říma od hostiny, na níž král italský oslavoval svého hostě, císaře německého? — Dva přátelé z trojspolku se sešli, stiskli si pravice, slíbili si věrnost i pro budoucnost; ale na třetího společníka, na Rakousko-Uhersko, nevzpomněl při tom radostném shledánise anihostitel, ani hostl A přece Rakousko-Uhersko neleží daleko ani od Iialie, ani od císařství německého. Sousedít s oběma, jest nejvěrnějším a nejobětavějším obrancem trojspolku. Ve Vídni jakoby byli nedoslýchaví, nebo jakoby byli přeslechli. Nevé utvrzení přá- telství německoitalského v Římě s naprostým zapomenutim na Ra- kousko-Uhersko jest událostí politickou a mezinárodní velikého ze Zäprii, 2e Vě hra nicích trojspolku utváři se užš dvojspolek. Diplomati a státníci rakousko-uherští snad přece pocití tento úder palicí do hlavy, aby o tom pcněkud přemýšlelil
Sousedít Rakousko Uhersko Německo Řím RakouskoUhersko Vídeň RakouskýUhersko
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 215. Z Vídně, 5. května. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Ani dnes nemohla poslanecká sněmovna projednati pilný návrh posl. dra. Stránské- ho, kterým se vláda vyzývá, by konati dala přísné šetření o tom, jakým způsobem arcibiskup dr. Theodor Kohn dostal se k telegramu a po případě, aby potrestati dala skutečného vinníka Stala se totiž sněmovna po 1 khodinném jednání
Stránský doktor Kohn Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
při meritorním hlasování o tomto pilném návrhu k usnášení neschopnou. Bylo všeho všudy přítomno jen 96 členů. Pováží-li se že sněmovna má 425 poslanců a že po něko- likadenní prázdni a před celotý- denní prázdni nesejde se ani zá konité minimum, potom věru dlužno říci že tento zastupitelský sbol jest na prosto neschopný k nějaké prási ba že jest naprosto neschopným tak k vyřízení pilných věcí, jakou bez od- peru jest afféra arcibiskupa dra. Th Kohna sjehokněžími. Sněmovna uznal pilnost návrhu dra. Stránského majoritou na vlas dle jednacího řádu, totiž 70 hlasy proti 35. Kdyby z těchto 70 byl scházel i jen jediný český poslanec, byla by sněmovna dle přání opata Baumgartnera, podle přání četných pánů na pravo i na levo, kterým nebylo vhod, že věc do stala se před forum parlamentní, odkázala návrl na prostý pořad. Nikdy v poslední době neukázala se ma látnost, rozháranost, nedělnost žalostná konstituce poslanecké sně movny ve způsobě tak křiklavém, jake dnes. Ani 3 hodiny nezůstala sněmovna k usná šení schopnou. Posl. Reichstädter vypra voval sněmovně obsah své rozmluvy, kterou mě s arcibiskupem drem. Theodorem Kohnem včera Co sdělil, jsou zajímavé podrobnosti. Moravsk poslanec neskončil bez projevu přání, by dr Kohn na cestě nastoupené a falešné obrátila způsobil pronikavou nápravu.
Kohn Stránský Baumgartner Posl Reichstädter
12 article
Navrhovatel dr. Stránský mohl přestati na velice stručné replice. Nebylo by došlo vůbee k žádné meritorní debatě, kdyby p. dr. Eisen- kolb nebyl užil příležitosti té ku provolání hesla „Pryč od Říma!“ Jeho soudruh ze všeněmeck skupiny p. Malik způsobil si svými jazykovým kotrmelei důkladný posměch celé sněmovny. Dr. Hruban podle našeho mínění neměl za- sahovati do afféry, ve které jest interessován Tam, kde mlčeli kněži, kde mlčel P. Stojan mohl také dr. Hruban ukládatis reservu. Na druhé straně musíme odsoudit pokus Všeněmců, dra. Hrubana umlčeti. Páni ze všeněmecké strany patrně po té stránce prováděj princip: jednou umlčí člověka, protože jest Če- chem, po druhé klerikála. Jakkoliv není p. dr- Iruban nám sympatický, jakkoliv není nám sym patickou strana, ke které náleží, jakkoliv nen nám sympatickou věc, kterou zastával, musíme přece v zájmu parlamentní svobody proněsti tent Teprve ode dneška za týden rozhodne sně- Jaký bude jeho osud, nelze předpovídati. Bylye při dnešním hlasování e pilnosti jeho strany ve- lice rozdrobeny. Pro ni hlasovali totiž Čechové Všeněmci, sociální demokraté, někteří němečt pokrokovci a někteří němečtí lidovci. Poláci p většině vyšli. Sedm z nich, kteří zůstali, položil své votum proti pilnosti, stejně jako všichn velkostatkáři, všichni konservativní Slo vinci a všichní antisemité. Sněmovna má zase celotýdenní prázden. scud.
doktor Stránský Eisen Malik Hruban Čecho Polák Řím
13 article
Předseda hr. Vetřer zahajuje schůzi o 11 hodině dopol Ministr financí podal předlobu o poplatkové svo podě pro konversi prioritních dluhopisů železničních Ministr orby předložil rozpočet sum, jež mají s vydati letos z melioračního fondu. Návrhy podali poslanci: Kleewein a sp. n náhradu 15% cla z ceny v novém celním tarifu pro pomocně zvlášť nejmenované lučebniny: — Stwiertni a sp. na rovnoměrnost železničního personálu při vyměřování renty v případě úrazu ve službě; — Olner a sp. na úpravu divadelních smluv, koncesí a censury.
14 article
Posl. dr. Lad. Dvořák, dr. Servác Holler a soud podali na celý kabinet, zvláště pak na ministra ob chodu tento dotar Vaše Excellence! Nepopíratelná snaha kabinetn pracovati k národnostnímu rozdělení některých obor státní správy v království českém a neodůvodněné nespravedlivé fedrování německých kandidátů pt obsazování úřadnických míst v tak zvaném uzavř ném území na úkor službou starších, aspoň stejně kvalifikovaných kompetentů národnosti české vzbu zuje vždy hlubší znepokojení v českém lidu. Tyto vládou patronisované směry daleko již překročily meze ochrany zájmů stavovských a vy barvily se namnoze v organisované hnui povahy politické a demonstrační, jal nejlépe z tobo je patrno, že tote hnutí projevujes i ve případech, kde stavovské interessy německého obyvatelstva nijak nejsou dotčeny. Dokladem toho jest i následující případ Ve sboru konceptních ůřadníků praž- ského ředítelství pošt a telegraf vznikla myšlenka, zříditi zemský spolek konceptních úřadníků poštovních k hájení stavovských zájmů télo kategorie Porátkem dubna t. r. konala se valná schůz těchto úřadníků v místnosti poštovního ředitelství Praze. Ve schůzi té byl učiněn návrh, aby spolek měl název »Spolek administrativních úřadníků c. k ředitelství pošt a telegrafů v království če- ském« — »Verein der administrativen Beamten den k. k. Post- und Telegrafen-Direction im Koenigreiche Bochmen«.
Posl doktor Lada Dvořák Holler Praha und TelegrafenDirection Koenigreiche Bochmen
15 article
Dle § 32. navržené osnovy stanov měla býti »jakákoli politická a národnostní činnost ve spolku bez výjimky vyloučena«, při čemž »za politickou národnostní považuje se každá činnost, která jakožto taková třeba jen jediným členem ve spolkové schůz byla označena“. Dle § 3. měly záležitosti spolkové projednávati se stejnoměrně oběma zemskými jazyky a při volb všech funkcionářů měla rozhodovati zásada, že každá z obou národností musí býti zastoupena stejným počtem členů, ačkoli počet úřadníků národnosti ně- mecké jest mnohem menší, než úřadníků českých. Jakkoli tedy veškerá národnostní a politick činnost byla vyloučena a německé menšině stejný vliv imperativně se zaručoval, prohlásili se v řečené schůzi mluvčí německých úřadníků co nejrozhodněji proti tomu, aby do názvu spolku pojato bylo ozna- čení »v království českém« a v rokování zahájeném potírali navržená slova »království české« jak urážlivý prý osten proti německému úřadnictvu. Když pak při hlasování návrh na označení spolk se slovy sv království českém« přijat byl 45 hlasy českými proti 25 hlasům německým, zvedli se ně mečtí úřadníci a demonstrativně odešli do jednoho z poradní síně. Věci dospěly tedy již tak daleko, že úřadní titul království českého a panovníkův, který došel státo- právního výrazu i v označení státu jako souboru »království a zemí na říšské radě zastoupených« jest urážkou demonstrantům, kteří odvažují se takové provokace v hlavním městě českého království.
spolek pojmout
16 article
»Co učinil kabinet a zejmena J. E pan ministr obchodu, aby tyto zje vy byly pro budoucnost nemožný m strantům v ředitelství pošt a te- legralů dostalo se příslušného po- učení nejen o politickém taktu, nýbrž také o povinnosti každého úřadníka státního, jednati dle platných zá- konů?« Poslanec dr. Ladislav Dvořák a soudruzi činí k předsedovi ministerstva jako správci ministerstva vnitra a k ministrovi financí tento dota si C. k. finanční konceptní praktikani zemského finančního ředitelstv v Praze zamýšleli ke dni 3. května t. r. uspořádati schůzi k ochraně stavovských zájmů. Všem těmto úřadníkům byl presidiem zemského finančního ředitelství udělen úřadní pokyn, aby schůze oné se nezúčastnili. Činíme proto dotaz 1. Jest V. E. toto jednání uvedeného presidia známo? 2. Zamýšlí V. E právo shromažďovací všem stát ním občanům slátním základním zákonem zaber pečené také vůči presidiu zemského finančníh ředitelství v Praze chrániti a ku platnosti přivěsti Dotazy podali dále poslanci Fresl a sp. po zákazu přeštické schůze 25. m. m. tamějším okres. hejtmanstvím, — po zvyšování cukerních cen rafk- v srobném prodejii ranní číelo o sobě . . . ma sb . . . za zh odpoleln Va flialkách na venkové raení číso. . . . . . . . 10h oápoladní . . . . . . . . Sb Inseráty platí se hotevě napřeo Fřečplacení a interty přljtná ndmínl- strace v Marianské alici č.3. Tsm nacbiizají ae též refliakce tiskárha a ezpedica „Národnich Listů“ Bukopiny se nevraceji
doktor Dvořák V E Fresl Praha Virginie
17 article
neril a zadrženém pohřebném v Klatovech finančním erárem: — Prášek a sp. po nedostalku dobytči soli: — Biankini a sp. po demonstracích a ne- pokojích v Chorvatsku a po vojenském ze v ročení o chorvatských demonstracích v Záhřebě a jin !e: — dr. Baxa a sp. po trestní praxi u zem. jako trest. soudu v Praze v záležitosti »České spořitelny«: — Tschan a sp. po chování se okr. hejtmana ja blone- ckého ve schůzi a soudního adjunkta Tungra v Tann- waldě ve směru jazykovém: — Iro a sp. po novi- nových opisech o katolické církvi; — Ellenbo- gen a sp. po nouzi mezi skláři v jizerském pohoříi — dr. Dyk a sp. po objednávání kontrolních appa- rátů mladinkových v cizině
Prášek Baxa doktor Dyk Klatovy Chorvatsko Záhřeb Praha Český spořitelna
18 article
M. p. dr. Körber odpovidá na Schönererův dotat po mimozákonném stavu v Uhrách, že vláda nehodlá proto dělati zvláštních opafření následkem uherských poměrů. Neučiní tak, protože uherská vláda neči- nila také nijakých opatření vzhledem k událostem v rakouském parlamentu. K tomu neměla a nemá jedna ani druhá vláda práva a také parlamenty by jistě rázně protestovaly proti takému mísení se do domácích záležitosti. Mimozákonný stav v Uhrách nemá ani nejmenšího vlivu na průběh porad o vy- rovnání, tak jako v r. 1899 nenastal žádný průtah v projednávání tehdejších vyrovnacích předlohv uherském parlamentě, ač poslanecká sněmovna ra- kouská nedospěla k 2. čtení. Není věcí vlády, aby vyšetřovala, je-li nynější stav v Uhrách ústavní nebo ne; o tom mohou rozhodnout jen oprávnění činitel uherští. Kdyby se však zamýšlelo vykládati nynější poměry uherské ve smyslu neshody, dotýkající se předpokladů vyrovnání z r. 1867, odmitá řečník ta- kové počínání, neboť je v odporu se životními zájmy rakouskými. — na Biakinův dnešní dotaz, že jej odmít proto, že nemá žádné ingerence na události v zemích uherské koruny. V dotazu tvrdí se, že události ty vrhají na říši tmavý stín; on (předseda ministerstva) toho nepozoruje a není pro to žádného příznaku Ostatně soudí, že nesluší se činiti dotazů po věcecho o nichž nelze jednati v říšské radě rakouské.
doktor Körber Schönererův Uhry poslanecký sněmovna
19 article
Poslanec Iro navrhuje, aby se ve příští schůzi rokovalo o odpovědi předsedy ministerstva na Scho- nererův dotaz Poslansc dr. Schalk žádá, by se zjistil pomě hlasů Poslanec Biankini navrhuje, aby se zahájilo rokování o odpovědi předsedy ministerstva na jeho dotar. Irův návrh propad! 104 proti 56 hlasům (Tronická pochvala a výkřiky mezi Všeněmci. Týž osud stihí návrh Bíankinův. (Výkřiky mez Všeněmci.) Poslanec Iro: Velice čestné pro slavnou sně- movnu! Maďaři se budou smát, až se budou z břicho popadat Potom vykonány doplňovací volby vy borové a rokovalo se dále o pilném návrhu po slance dra. Stránského
doktor Schalk Biankini Irův Bíankinův Maďar Stránský
20 article
o afléře Rectově.
21 article
Posl. Reichslädter (generální řečník pro návrh) podotýká, že veškeré obyvatelstvo olomoucké diěcese nejen laikové, nýbrž i kněží, nacházejí se ve velkém rozechvění. V obcích, ve kterých jest u vesla kleri- kální strana, založená arcibiskupem Kohnem, chy- slány byly výpravy k damopstracím nroli. arcibiskup nebyl internování to v poslední chvíli zru- šil. Na Moravě jest nyní hnutí reformní, které mocně vzroste, nestane-li se přítrž těmto poměrům. Řečník čte potom sebrané listy Rectovy, jež překládá do němčiny. V jednom listě, ve kterém se mluví o visi- tačních cestách arcibiskupových, se priví: „Li se Tebe šuítí jako moru. Vitá-li Tě někde, činí tak proto, aby se zavděčil farářům . . Předseda hr. Vetter přerušuje řečníka a napomíná ho, že není přípustno, aby četl celé knihy. Pokud se jedná o četbu jednotlivých citátů, nečiní praesidium námitek, ale čelbu celých brožur nemůže dovoliti Poslanec Reichstädter pokračuje a sděluje, ž mluvil s arcibiskupem Kohnem o Rectově afféřea smutných poměrech diécese olomoucké. Chtěl také mluviti s Hofrem. Netajil jsem arcibiskupovi před svědky, jaké jest o něm smýšlení. Arcibiskup jest vědom, jaké plameny proti němu šlehají. Opakuje však neustále: „Důvěřuji v boha a věřím, že spra- vedlnost zvítězí!“ O P. Hofrovi řekl, že mu odpustil a že se mu ani teď. ani později pro jeho stati ni- čeho neslane. Alféru P. Dostala vysvětloval takto: „P. Dostal přes opětné výstrahy vyličoval poměry v arcidiécesi způsobem nepříznivým a prohlásil, že nepokládá se šťastným v nich. Tu mu bylo dáno na srozuměnou, že mu nic nestojí v cestě, aby se odebral jinam, že však k ničemu není nucen a může zůstati také na dosavadním místě.“ Z lakonické depeše.
Posl Kohn Vetter Reichstädter Rectův Hofr P Hofr P Dostal Morava
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O českém šerm u. Podává V. Tille.-) Když roku 1887 kroužek českých šermiř při zemské šermirně pražské pořádal v konvikt ském sále první českou šermiřskou akademii byli členové jeho sice plni růžových nadějí do budouena, spolehajíce pevně na přízeň a po rozumění českého obecenstva, netušili však přes to, že jejich úsili dojde tak záhy a v míře tak značné svého splnění. Dnes minulo od te doby na šestnácté let, a za tu poměrně krátkou dobu nejen že se z původního soukromého kroužku vyvinul samostatný, representační klub šermířský, ale vznikla též řada nových sdru- žení, a vedle zemské šermírny několik nových škol, jež vypěstily značný počet dobrého českého šermiřského dorostu. Studentstvo jevilo čilou účast založením akademického odboru, a i po českém venkově byl o šerm zájem značný. Ve snaze obnoviti a znovu vypěstití český šerm, měli jsme znamenitého předchůdce, je- muž nejen že nechceme upirali priority, ale naopak, k němuž vždy budeme vzhližeti a úctou.
V Till
23 article
Tyršův pokus, zařaditi šerm do sokolského programu, vytvořiti české názvosloví a české velení, byl zdařilý, byl výborným doplňkem sou- stavného tělesného cvíčení a zůstane vždy. ovšem v původní omezené formě, součástkou sokolského výeviku, i když samostatné pěstení šermu jako sportu o sobě vyrůstá vedle něho a uchyluje se pro svůj základ a program znovu k původním pramenům: k cizím šermiřským školám a tradicím. Neboť — a toho jsme si od počátku vě domi — nemáme české školy, české tradice šermířské, jsme všichni odkázáni na vzory cizí, jež k nám uvedli naši domácí i cizí mistři. Na počátku — nu a byly to počátky dosti krušné — nejednalo se tak o tu či onu školu, jako spíše vůbec o probuzení zájmu pro šerma o vycvičení většího počtu žáků aspoň v zákla- *) Z přednášky na společenském večeru Českého šerniřského klubu v Hotel Centra! 6. dubna v Praze
Tyršův Praha hotel Centro
24 article
dech šermu. Brzy ovšem, když výcvik pokroči a obecenstvo veřejným akademiím s neobyčej ným zájmem vyšlo vstřic, nebylo již lhostejno v jaké škole a tradici šermířské má býti dorost vychováván. Že ode dávna byly a jsou rozmanité způ- soby šermu, různou i toutéž zbraní, rozumi se samo sebou. Každý národ, každá doba vytvořily si své oblíbené zbraně, ač u kulturních národů se vždy jevila snaha sjednotit se pro hry zbraní. pro zápasy na oko na jistých zbraních mezi- národních. V době turnajů bylo to dřevce, později v pěším šermu dlouhý meč, jenž brzo ustoupil lehčí, bodné zbrani, »peru«, fleuretu, kordu a v naší době je to šavle a fleuret, jež přijaty jsou všeobecně. Ovšem uniformita zbraně neznamená ještě, že způsob jejiho ovládání musí býti všudy týž. I laik rozezná brzy, jak značný je rozdíl mezi německou mensurou, francouz- ským assaut a italským způsobem zápasu přes shodné principy základní, a historie vypravuje kroniky o zvláštnostech španělské, skotské, ilalské atd. školy a o tajných bodech a secích proslavených šermířů. Je přirozeno, že se ptáme historie, byla-li též česká tradice šermířská; zda měli jsme i my svoji oblibenou zbraň, svůj způsob šermířské techniky a zda při veřejných zápasech bylo lze rozeznati českého šermiře, tak jako italského, francouzského atd. po způ sobu boje? Nemáme, bohužel, odborných, sou stavných dějin českého šermu a jsme odkázáni na jednotlivé studie, jež ze starých zpráv vy- nesly několik zajímavých obrázků.*)
25 article
Z doby jízdních zápasů, kdy hra zbran byla zábavou šlechtickou a převládalo na tur najích a sedáních dřevce, víme, že Čechové milovali zbraň těžkou, že zápasili velice upřímně opravdově a poctivě. První zpráva váže se k jménu rylířského krále Jana. Když v září roku 1310 slavena byla ve Špýru svatba dobro- družného a později v cizině slaveného syna
Čecho Jan Špýr
26 article
*) Příklady následující jsou vyňaty ze Šmídova článku v Musejníku 1848. Scheinerovy studie v Sokole 1886, Jiráskovy poutavé knížky Až na konec světa a Wintrova rozkošného obrázku v premii Uměleck besedy na rok 1888. Daly by se ještě rozmnožiti na př. ze Zlbrtových studil slůšnou fadou. Jindřicha VII. s Eliškou, poslední Přemyslovnou. vjeli také čeští pánové do šraňků, a tu, jak vypravuje opat zbraslavský, nikdo z porýnských jezdců nemohl odolati těžkému a silnému dřeve českých zápasníků. Jak některý vyjel, volal nan lid »Čech! Čech l« a nikdo se mu dobrovolně nepostavil, ale nikdo též nevyčítal nesprávný způsob boje. Husitskými válkami jen stoupla, zdá se, záliba Čechů v těžké zbrani. Půl druhého sta let později, když vyjel švakr krále Jiřího, Lev z Rožmitála, na diplo- matickou cestu po dvorech evropských, opět působili Čechové, tentokráte na dvoře Filipa
Šmídův Scheinerův Jiráskův Wintrův Jindřich VII Eliška Přemyslovna Čo Čecho Filip Musejník král Jiří , Lev Rožmitál
27 article
Dobrého v Brusselu, úžas svou silou a těžkou zbraní a upřímným způsobem boje. Věrný kro- nikář páně Lvův, Šašek z Mezihoří, vypsal, jak pan Lev s panem Kolovratem lámali dřevce bez brnění, s prsoma krytýma jen prošívaným ka- bátem, jak pan Kolovrat zlámal své těžké kopí dvakrát o stěnu a nevypadl ze sedla. Ke staré zálibě přistoupila nová, původní zbraň česká. železný palcát — a užasl i statečný syn Filipův burgundský vévoda Karel, když uzřel české šlechtice v mistrném zápasu touto nebezpečnou, hroznou zbraní. O poctivosti a čestném způsobu boje starých Čechů, třeba že na oko provádě- ného, zachoval pan Šašek posudek o rytíř- skosti francouzských zápasníkův i divákův záškodnosti a zlovůli Španělů Opravdovost př turnajích a těžká zbraň zůstala Čechům až na konec tohoto druhu zábavy. Zápasil-li pan Lev roku 1466 na cizím, brusselském dvoře pře všechnu tíhu zbraně a upřímnost útoků opalrně, nešetřili se zápasníci doma nikterak. Winter přidává doklad sto let pozdější, že v Plzni roku 1555 na turnaji mnoho šlechticů českých bylo ztlučeno a zraněno, i sám arcikníže Ferdi- nand, jemuž na počest turnaj konán, měl ruku krví podběhlou. V té době hra zbraněmi dávno již nabyla demokratičtějšího rázu pilným pěstěním pěšího šermu sečnou i bodnou zbraní, dlouhým mečem a perem. Sdružení pod ochranou sv. Marka ve Frankfurtě, již v XV. století pověstně, pak Lu- kášové, mistři dlouhého meče atd. nepatřil v Německu asi právě tak jako v Čechách vyš ším, slechtickým vrstvám, ač společným erbem
Šašek Lev Kolovrat Filipův burgundský Karel Čecho Španěl Winter Brusel Mezihoří Plzeň Frankfurta Německo Čechy
28 article
privilejemi propůjčovaným a společným titulem na příklad z Löwenberka rodový rozdíl měl být vyrovnáván. Winter pěkně ukázal, že i v tomto demokratickém druhu hry zbraní jsme měli do- mácí, samostatně vyrostlou tradici. Byl to cech nožířský, jenž dle řádu z konce šestnáctéh stoleti měl školu šermířskou od předků, od dáv- ných let zůstavenou pro pokojné cvičení pocii vých lidí, zvláště mladého věku. Jaká zbran převládala a jaký způsob šermu, o tom nemáme odborně sebraných zpráv. Čteme-li však ve sta- rém řádu, že nemá se užívati dlouhých rukavi po lokot, ale tak jako dříve řemeslníci užíval jen na krytí pratů, tak že se každý šermiř jen na »své srdce, umění a zmužilost« bezpečiti má, proniká v tom zase stará záliba v upřímném i poctivém boji, k níž dobře se hodí sporě zprávy o ušáku (Němci řikali: dussak) těžké a nebezpečné zbrani, dřevěných železných palaších bez koše a bez jilee
Winter Němec
29 article
jen s otvorem pro prsty v šíroké čepeli, u Čechů prý oblíbené. Podrobnější zprávy o zá- bavách šermířských značně lidového rázu zabý- vají se již spíše šermem Markusů, vlašských, francouzských i německých šermířů ze řemesla, kteří v Praze drželi školy, svádělí i tovaryše řemeslníky od práce k řemeslu šermiřskému, až docházelo k mnohým různicím a potyčkám. Je to šerm dlouhým mečem i perem, porůznu i jinou, exotickou zbraní a způsob jeho, jak se v Praze provozoval, svědčí ne tak o špatných základech školy, jako o povrchním a nepěkném jejím provádění. Je těžko vybírat ze zákazů vše- likých zlořádů, z hodně strannických zpráv Gua rinonových a ze soudních akt o potyčkách a spo- rech, doklady o způsobu školy šermu pražského, dohadovat dokonce, pokud šlo o domácí tradie a pokud o německý šerm a pokud o vlašské francouzské vlivy. Pravi-li Guarinoni, že šerm v Čechách je pohanský a haní-li hrubý, kejklíř- ský, neumělý způsob sermu jak v Německu tak v Praze, stavě proti němu jemnější, elegantnější.
Čecho Markus Praha Čechy Německo Gua rinonový
30 article
umělejší šerm vlašský, vystihl tím así v pod- statě rozdíl obou škol, ale vyplývá z toho jen, že Vlaši tehdy školu vlašskou pěstovali pečlivěji než Němci a Pražané svojí. Naši lidé záse ne- niěli vlašskou školu v lásce. Jednou Vlach jakýe hanil pražské šermíře při veřejných zápasech vskutku řadu jich přemohl. Ale domácí šermíři přičitali jeho přovahu nezvyklosti, ne způsobu jeho školy. Když Rudolf II. nadal r. 1607 1608 privilegiem vladycký pořádek svobodných šermiřů perem v Praze, jednalo se jistě ješte o spolek český, jenž hleděl zachovati ve způ- sobu šermířském, v nabývání titulu svobodného šermíře a mistra na veřejných zápasech o sv.
Vlach Němec Pražan Rudolf II Praha
31 article
Vítě náležitý řád proti nepořádným šermířům z řemesla a cizím dobrodruhům. I když později Matyáš potvrzuje privileje, jsou to měšťané řemeslníci pražští, kteří spolek ten vedou. Po- zději, když císař Leopold koncem 17. věku nazývá je při potvrzování mistry dlouhého meče a přidává titul z Greifenfelsu, je to svědectvím, jaká zbraň a jaká národnost ve sdružení tom nabyla vrchu. Z pozdější doby víme jen, že spolek trval ve stycích s cizími družstvy a že r. 1730 za Karla VI. zašel, nedosáhnuv potvr- zení výsad pro častě bitky, krvavě končicí. Kdy- bychom chtěli hledat další tradici, musili bychom sledovat francouzské, vlašské i jiné mistry, vy- učující soukromě šlechtu v Čechách a studovat zárodky zemské královské školy šermířské, v niž se obrodil novodobý šerm v Čechách a v niž počal též nynější šerm český. V naší české společnosti je dnes pro šerm, pro ušlechtilou hru zbraní značný zájem. Je přirozeno, ptáme-li se v době zakládání proti- soubojových spolků, kongressů míru, Tolstojova učení o neodpírání zlému, v době, kdy lidem intelligentním je souboj přežitkem barbarského stavu, není-li nepřípustno vyučovat mládež k zápasu v souboji. Nechci mluviti za celou obee šermifskou, jsem však osobně přesvědčen, ž názor, jako by cvičení šermu vedlo neb chtělo vésťi k soubojům, je naprosto nesprávný. Živo a okolnosti nutí člověka často proti jeho váli k obraně, a rovněž tak jeho vášně a pudy, neb neblahá shoda okolnosti dohánějí jej leckdy a strhují k útoku. Muž v zápase zkušený, zna- jicí účinky zbraně a ovládající výcvikem roz- vážně a chladně svůj způsob obrany a útoku, dovede v nebezpečné chvíli a choulostivých okolnostech mnohem spíše zabrániti sporům násili, než muž necvičený a ve zbraní nezku-
Matyáš Leopold Karel Tolstojův Čechy