čování ze dne 23. března 1897 byly připuštěny jako řádné a mimořádné posluchačky na fakultách filosofi- ckých; nyní pak rozšířeno toto právo vynes. ministerstva vnitra a spolu ministerstva kultu a vyučování ze dne 3. září 1900 a studující ženské jsou připuštěny také ke studiu lékařství a farmacie a dovoleno jim dělati rigorosa a dosahovati doktorátu lékařství a magiste ství farmacie. Přednášek bylo: v zimním běhu v celku 286 v letním běhu v celku 305. Posluchačů bylo v studijním roce minulémv běhu zimním o 77, v letním o 63 více, nežli rok před tím, V běhu zimním jich bylo: na fak. theologické 135 řádných » právnické 1865, mezi nimi 306 mimořád. » » lékařské 472. „ „ filosofické 583, , , 99, a mimo to 88 farm.; úhrnem posluchačů všech 3143, v tomto počtu 2619 řádných a 524 mimoř. (s farmaceuty). V běhu letním bylo posluchačů; na fak. theologické 137 řádných „, právnické 1730, mezi nimi 229 mimořád », lékařské 351, » » 29 », filosofické 561, » » 78 a mimo to 89 farm. úhrnem posluchačů všech 2868; v tom počtu 2443 řádní a 425 mimoř. (s farmaceuty). V počtech těchto jsou zahrnuty také poslu- chačky, kterých bylo v běhu zimním 12 řádných a 24 mimořádné, v běhu letním 11 . a 14 vesměs na fakultě filosofické. Kromě toho byly a v počtech tuto podaných za hrnuty nejsou hospitantky na fakultě lékařské v běhu zimním 4 a v běhu letním 3.

Počet posluchačů řádných vzrostl loni proti roku předcházejícímu značnější měrou na fakultě práv- nické a filosofické, na oné o 147 v zimním a 117 letním běhu, na této o 28 v zimním běhu a o 35 v letním. Naproti tomu klesl opět počet mediků a to v zimním běhu o 108 a v letním o 75. Na fakultě bohoslovecké bylo loni v zimním běhu o 1 a v let- ním o 8 posluchačů více než předloni. Mezi posluchači bylo Moravanů v běhu zim- ním 491, v běhu letním 484, t. j. v zimním o 26, letním o 37 více než ve stud. roce 1898—1899. Jelikož pak, jak obecně známo, velice značný počet moravských Čechů na universitě vídeňské stu- duje, vysvítá z toho, kterak i tímto důvodem, velikým totiž počtem českých universitních posluchačů z Mo- ravy, jest oprávněna naše žádost, aby zřízena byl druhá česká universita se sídlem na Moravě a jak jest velice potřebí, aby tato naše žádost došla brzkého vyplnění. Rigoros bylo roku loňského: na fak. bohoslovecké 14 (o 9 méně než ve stud roce 1898—99) na fakultě právnické 280 (o 48 více než ve stud. roce 1898—99) na fakultě lékařské 345 (o 234 méně než ve stu roce 1898—99) úbytek vysvětluje se tím, že počet mediků tudíž i kandidátů mediciny od několika let již klesá- na fakultě filosofické 28 (o 5 více než v r. 1898—99); úhrnem 607 (o 190 méně než v 1898 —99). Promocí pak bylo téhož roku: na fak. theologické 3 (jako r. 1898—99), na fak právnické 76 (o 23 více než r. 1898—99), na fakultě lékařské 112 (o 40 méně než r. 1898—90), na fakultě filosofické 11 (o 1 méně než r. 1898—99), úhrnem 202 (o 18 méně než r. 1898—99). Magisteria farmacie dosáhlo 46 farma- ceutů (o 17 více než r. 1898—99).

Půl roku už je »šťastným« otcem. Dnes tu klečí opět zbožně ve chrámu před obrazem Bohorodičky a vroucně se modlí. Chví- lemi šeptá svou modlitbu polohlasem, chvílemi svěsí umdlenou hlavu na prsa, z nichž dere se tlumený vzlykot... Oči vytřeštěné hledí strnule na obraz Madonny, jen němá, zoufalá prosba zrcadlí se v nich. Až konečně vzlyká přerývaným, úpěnlivým hlasem: »Matko milosrdenství, Ty jsi mě už jed- nou vyslyšela a dala jsi mi na prosbu mou syna. Dnes pohleď na mne bídného, jak jsem zmořen a utrápen! A to všechno trpím vinou toho nezdárníka! Křičí celé dni a celé noci, jakoby jiného neuměl. Bude-li to tak trvat ještě čtrnáct dní, bude po mně — ten kluk mne umoří. A proto Tě dnes pěkně prosím, Matko sedmibolestná, zbav mne toho ukrutníkaa vezmi si ho k sobě do nebe za andělíčka Vždyť Ty's také trpěla a víš, co je bolest Jestli pokornou prosbu mou vyslyšíš, dám dru- hou polovici statku účelům bohulibým a sám půjdu třeba žebrotou... Jen prosím Tě ještě jednou, pěkně Tě prosím, zbav mne mého tra- pitele!«

Musím s politováním konstatovati (ač velmi nerad uchylují se od ustáleného zvyku), že tentokrát vroucí modlitba jeho skutečně vysly- šena nebyla. A ničemný syn dokonal své ka- tovské dílo. »Šťastný« otec i »šťastná« matka zuřivého syna, uštváni a uřváni, dřímají oba už věčný sen a kluk-křikloun řve tu dosud sám a sám nad jejich rovy pohrobní kantáty . .

Stipendistů bylo: v zimním běhu 210, s úhrn- ným požitkem 75.578 K 46 h; v letním běhu 244 s úhrnným požitkem 88.088 K 66 h. Průměrně při- padalo na jednoho stipendistu v zimním běhu 359 K. v letním běhu 361 K. Co se týče poslucháren a vědeckých ústavů naší university, o jejichž stavu se každý rok při této příležitosti zpráva podává, tu dlužno především a s důrazem vytknouti, že fakulta boho- slovecká dosud nemá svých poslucháren. Od roz- dělení této fakulty r. 1892, při kterém posluchárny dosud společné připadly fakultě německé, konají se přednášky pro theology české v museiích, t. j. obytních místnostech alumnů semináře arcibiskup- ského, srovnaných podle ročníků. Místnosti tyto ne- hodí se za posluchárny nikterak a proto žádala fa- kulta česká opětně za nápravu; poslední jednání úřadní o této věci bylo v červenci t. r. a doporou- čelo se, aby prozatím byly najaty místnosti soukromé. Od fakulty právnické jest oznámiti, že po- sluchárny pro veliký a rok od roku rostoucí počet studujících naprosto nedostačují. Technický odbor místodržitelství k příslušnému oznámení děkanskému dal řečené místnosti ohledati a nalezl, že ovšem ne- hrozí sesutí následkem přeplnění, konstatoval však zároveň, že místnosti jsou nedostatečné; hledal pak, zdali by se daly vhodné místnosti někde najatia když to hledání bylo bez výsledku, předloženy jsou ministerstvu návrhy řečeným odborem technichým vypracované, aby jisté, pro fakultu právnickou po- třebné stavby byly provedeny, i jest si přáti, aby návrhy tyto v brzku došly přiznivého vyřízení.

Od fakulty lékařské jest toto oznámiti: 1. Klinice chirurgické bylo vyplaceno 2800 jako druhá a třetí splátka na pořízení přístroje Rönt- genova a povoleno 12.000 K na zřízení druhého aseptického sálu. 2. První klinice lékařské slíbeno na zřízení labo- ratoře 6000 K. 3. Ústavu pro nanku o morech zvířecích a vete rinární policii v nově najatých místnostech na Smí chově povoleno na práce adaptační a na vnitřní za řízení 6800 K. Při fakultě filosofické zřizuje se ústav pr meteorologii a klimatologii, vedením prof. dra. Au gustina a ústavu tomu povolena pro léta r. 1900 1901 dotace — 832 zl. Také se jedná o ústav botanicko- fysiologický ale to jednání není dosud ukončeno. Po mnoho let, od rozdělení university jedná s o budovy pro ústavy fysikální, mathematické některé přírodovědecké. Byl návrh, aby pro ně vy- stavěna byla na pozemcích slupských budova jedna. společná. Letos změněn v ten smysl, aby budovy byly dvě, jedna pro fysiku experimentální, drubá pro mathematiku, fysiku mathematickou, meteorologii a mineralogii; příslušné plány, vypracované stavitel ským odborem místodržitelským, byly dne 25. května 1900 ministerstvu předloženy. Posluchárny pro fakultu theologickou a příhodné budovy pro ústavy právě jmenované na fakultě filo- sofické jsou věci, které universita naše toho času nejtíže postrádá. Trpíme jejich nedostatkem a voláme o nápravu již po mnoho let. Lidové přednášky, uvedené i u nás jako novota v stud. roce 1899, pořádány byly také v stud roce 1900 v kursech po 6 přednaškách.

Mensa academica professorskými sbory c. k. české university a české polytechníky r. 189 a 1899 založená, zahájila svou činnost dne 10. ledna r. 1900. Na konci této zprávy konám ještě milou povin- nost a vzdávám díky všem, kdo také roku minulého přízní svou našemu vysokému učení na- kloněni a nápomocní byli. Především náleží vzdáti nejuctivější a nejodda- nější dík J. V. císaři pánu a králi našemu Františku Josefovi I., třetímu zakladateli a stálému příznive university naší. Díky náležité vzdávám vysokému c. k. mini- sterstvu vyučování a veleslavnému c. k. místodrži- telství a zvláště J. Exc. panu místodržiteli hrabět Karlu Coudenhovovi za zjevnou ochotu a přízeň kterou universitě naší prokazoval. Díky srdečné vzdávám pánům členům akademického senátu za horlivé spolupůsobení a za podporu mně v úřadě mém prokazovanou a rovněž všem pánům kollegům všech sborů učitelských za zdárné plnění toho, co jim s úřady jejich bylo svěřeno. A díky vzdávám také vám, milí přátelé akade- mikové čeští, že jste — mimo malou výjimnku již dotčenou, které však jenom skrovná část vaše se dopustila — svým korrektním chováním jednak byl dbalí cti našeho vysokého učení, jednak mně usnad- nili můj úřad. Nemine mnoho času a vstoupíte do života jako činní jeho účastníci. Čekají vás tam úkoly důležité a těžké, úkoly sociální a národní. V poměrech sociálních dějí se nyní v desítiletí změny větší, než kdysi v stoletích. A co se národního byt dotýče, stojíme na místě, kde dva světy se dotýkají germánský a slovanský, údělem naším jest zápasit o bytí národní a tento zápas činí naše dějiny váž- ným dramatem s episodami tragickými.

Když svým časem do těchto proudů a zápasu vstoupíte, nikdy nedejte se vésti vášní, nýbrž jen rozvahou a při tom láskou k bližnímu a ku pravdě . témto ctnostem zvykejte již nyní a cvičte se v nich po celý svůj život. Dále uvedl rektor ony slavnostní akty, při kte- rých se universíta zúčastnila, načež pravil: Ukončil jsem svou zprávu a odevzdávám veřejně úřad rektorský a jeho odznaky Jeho Magnificenc panu rektorovi pro studijní rok 1900—1901 zvolené- mu, panu prof. dru. Josefu Stupeckému.

Josef Stupecký narodil se v Praze dne 11. listo- padu r. 1848, studoval gymnasium a práva v Praze a dosáhnuv zde hodnosli doktorské, odebral se na další vědecká studia do Lipska a Gothy. Na to roku 1877 habilitoval se na universitě pražské jako docent rakouského práva občanského, a nabytá tudy venia legendi rozšířena mu později na právo horní. Roz- hodnutím ze dne 4. ledna 1882 jmenován jest pro- fessorem mimořáným, dne 24. března 1889 profes- sorem řádným. V letech stud. 1890 a 1899 byl dě- kanem fakulty právnické. Je členem zkušební komise judiciální a historicko-právní, členem kuratoria c. k. rakouského musea pro umění a průmysl, členem pražského sboru znaleckého ve věcech práva autor- ského v oboru umění výtvarných a od mnoha let redaktorem »Právníka«. Z prací jeho literárních vyšly o sobě monografie Versio in rem a Legiti- mace dětí nemanželských podle práva rakouského. Dne 26. června r. 1900 zvolen jest rekto- rem na stud. rok 1900—1901 a volba ta potvrzena. Obracím se k Vám, Vaše Magnificenci a vyslo- vuji Vám upřímné blahopřání k úřadu, jejž nyní slavnostně přejmete. Když nový rektor vykonal přísahu, odevzdal mu odstupující rektor žezlo universitní, knihu zákonů, dále pečeť a konečně zlatý řetěz rektorský. Nastupující rektor pan prof. dr. Stupecký před- nášel pak o thematu: »Donucovací vychování v Ra- kousku«,

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 305—308. — Rovnoprávnost. »Bohemia« je dnes ve velmi nepěkné náladě. Stalo se, co neočeká- vala. Zemský výbor zamítl žádost ředitele ně- meckého divadla pana Ang. Neumanna, aby mu vyplácena byla zvýšená subvence zemská, re- spektive zvýšena náhrada za představení, jež k vůli prázdninám odpadnouti musí. Nedivíme se tomu. Utiskovaní a utlačovaní Němci, jichž v tomto království jedna třetina proti dvěma tře- tinám Čechů, byli zvyklí bráti ze zemského měšce vždy, ve všem a ke všemu polovinu. My Čechové, jichž dvakráte tolik jako Němců, nuceni jsme byli spokojiti se s tím, co jim bylo poskytnuto, tak že na německé individnum připadlo bezmála dvakrát tolik všeho, co na jedince Čecha. Včera pojednou stala se z pravidla toho výjimka.A nebyli to Mladočeši, zlí a svárliví, Němcům ne- přátelští, nikoli: neboť dva z nich hlasovali pro povolení oné subvence, ve věci té rozhodli velkostatkáři, sesílení ovšem přísedícím drem. Škardou a Adámkem, tak že čtyři hlasy byli pro a čtyři proti. Následkem toho bylo nejvyš- šímu maršálkovi rozhodnouti a týž učinil tak proti Němcům. A tak učinil týž muž, který před několika dny ještě pěl zde hymnu na — rovnoprávnost! Známe německou definici o rovném právua proti té nejvyšší maršálek ovšem se prohřešil.

Jest to rovnoprávnost, kterou vysoko na žerd vztyčují jako heslo Němci, když jde o to brát, kterou ale ihned nahradí svou theorií o povznesenosti kulturní a o nemožnosti posu- zovat všechny národy stejnou měrou. Jest to rovnoprávnost, na kterou Němci všude appellují, kde jsou v menšině, kterou ale nahra- žují brutálním útiskem a strannickou bez- ohledností, kde mají moc v rukou. Kdyby na nich bylo, nepovolili by dnes z peněz zem- ských k českým kulturním účelům ani krejcaru — neboť jejich zjevným úkolem je, národ náš vyhladiti, sami ale naříkají na volajíeí do nebe křivdu, když soukromému podnika- teli divadla, které provozuje hry na cizím divadle a ne na zemské m, kde pořádá představení, jen aby se neřeklo, když na divadlo, jež určeno sotva pro 40.000 obyvatelu, povolí se o několik tisíc méně, než na divadlo, jež plní úkol umělecký pro 400.000 lidí, kteří po celých sto let obejíti se musili bez divadla vůbec a po- hližeti na to, jak z jejich kapes se krmí zde musa německá. Ne- víme, jaké pohnutky měl nejvyšší maršálek, že tak učinil, jak byl učinil, snad měl za to, že zemský výbor má povinnost první přidržeti se smlouvy a že jen sněm má právo povoliti nad smlouvu a nad rozpočet určité beneficium. Také tento názor byl by správný, zejmena oproti tomu zběsilému volání německému, aby sněm vůbec nebyl svolán. Nechť nesou tedy páni Němci následky této své taktiky!

— Slovenětí vlastenci opustili již vězení v Bystřici, kde odbýváli si trest za to, že vítali red. Pietora. Nejnadějnější výkvět národa byl vsazen maďarskou vládou na celé dlouhé mě- síce do vězení. Třináct slovenských vlastenců opustilo právě svůj pevný vězeňský příbytek v Báňské Bystřici, když přetrpěli po dvou měsících vězení. Vrátili se již k opuštěným rodin- ným krbům a k práci národní, k níž neurvalo jim lásku ani vězení. Jsou to tito slovenští vlastenci: Antonín Bílek, Petr Kompíš, Juraj Čajda, Josef Skultéty, Štěpán Cablk, Jan Cablk, Josef Capko, Ludovít Soltěsz, Kon- stantýn Hurban, Samo Kucharyk, Julius Brane