1
article
stavu v Port Saidu, Alexandrii a
na východním pobřeží egyptském,
nařídil ministr obchodu ve srozumění s mi-
nisterstvem vnitra, aby osoby a věci, z Egypta
a z přístavů Rudého moře přicházející, na-
dále nebyly považovány za podezřelé; však
proto přece musí se lodi, než k volným sty
kům připuštěny budou, podrobiti lékařské
prohlídce
Z Říma, 23. listopadu. (C.-B.) Sně
movna schválila 190 hlasy proti 61 návrh
ministrpresidenta Saracca, aby bylo odů-
vodnění interpellace posl. Ferriho a sou-
druhů ve příčině zrušení cel na obilí odlo-
ženo až po projednání rozpočtu.
Z Paříže. 23. listopadu. (C.-B.) V od
polední schůzi sněmovny poslanecké interpel-
loval posl. Vigne ve příčině dramatu zin-
derského. Připomenul, že ve vydané knize
vznesl na jisté důstojníky a úřadníky v Su-
daně nejtěžší obžaloby a že marně čekal, že
bude pro obsah této knihy žalován. Líčil pak
ukrutnosti spáchané setninou Vouletaa
Chanoina. Plukovník Klobb byl vyslán
aby zabránil dalšímu pustošení a vraždění
této setniny.
Ferri
Vouletaa Chanoin
Klobb
Port Said
Alexandrie
Egypt
rudý moře
Řím
Paříž
2
article
Řečník zádal, aby na těchto zločincích
byla vykonána spravedlnost a pojednával pak
o obchodu s otroky v Sudaně a o ukrutno-
stech spáchaných na Madagaskaru. Lasies
prohlásil vývody posl Vignea za přehnané.
Vytýkal vládě, že jednala proti Vouletovi
a Chanoinovi ukvapeně a že tam vy-
slala plukovníka Klobba na pouhou de-
nunciaci poručíka Peteaua, aby dala oba
zatknouti. Guillain, bývalý ministr osad,
ospravedlňoval vyslání plukovníka K !o b ba
a vzpomenul pochvalnými slovy Klobba
a Galiena. (Souhlas.) Na to byla schůze
odročena.
Z Cařihradu, 23. listopadu. (C.-B. )
Sultán přijal dnes ve zvláštním slyšení vele
vyslance ruského a francouzského.
Z New. Yorku, 23. listopadu. (C.-B.
Parník, připluvší z Colonu v Kingstonu (na
Jamaice), přinesl zprávu, že v pondělí a
v úterý došlo u Culebry (v Kolumbii) ke
prudkým srážkám mezi povstalci a vládním
vojskem. Toto utrpělo prý silné ztráty. Jiný
oddíl povstalců bojuje prý teď s vládním
vojskem u Panamy. V Koloně a v Panamě
je všecek obchod přerušen, v obou městech
je velká panika.
Peteau
Madagaskar
Guillain
Cařihrad
New
York
Jamaika
Kolumbie
Panama
4
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Washingtonu, 22. listopadu. (C.-B.
»Reuterova kancelář« oznamuje: Státní sekre
tář Hay zaslal velmocem stejně znějící n ótu,
v níž objasňuje cíle, jež Spojené státy v Cíně
sledují a vykládá, kterak by se těchto všem
velmocem společných cílů nejlépe dosáhnouti
Z Berlína, 23. listopadu. (C.-B.) Hrabě
Waldersce oznamuje: Oddíl majora Mühlen-
felda vypudil dne 20. po krátké šarvátce větši
boxerskou četu z Ankšatošuanu. Boxeři ztratili
při tom 58 mrtvých a 8 děl. Škadrona o
sboru Yorkova udeřila vedením rytmistra Ru-
sche na zadní voj čínského, od Hvuenhvy na
Hvajan ustupujícího oddílu a ukořis tila
8 nákladních vozů s penězi, stře-
livem a výzbrojí. Čínský tento oddí.
utrpěvší ztrátu 30 mužů, rozpoutal se, jak se
zdá, a uprehl do sousední provineie.
Reuterův
Hay
Waldersec
Yorkův
Čína
Washington
spojený stát
Berlín
5
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 23. listopadu. (C.-B.) Ve-
černí listy uveřejňují telegram z Middel-
burgu, ve kterémž se vypravují podrobnosti
o bojích, jež svedeny byly mezi stani-
cemi Balmoralem a Wilge-Riverem. Z tohoto
telegramu vysvitá, že Burové při útoku na tuto
posici ztratili celkem 180 mužů zabitých a ra-
něných.
Opětně násilí na slezských Češich
V Mor. Ostravě, 23. listop.
(Původní dopis »Nár. L..)
S českou slezskou osadou, Malými Kunči-
cemi, bude prováděna poněmčovací komedie po
třetí: obecní volby, které v této úplně české
obci provédeny byly již dvakráte a při nichž
vždy porazila česká národní strana stranu rene-
gátskou, byly opět zemskou vládou
siezskou zrušeny a nařízeny nové
volby, třetí
Pracuje se s úsilím všemožným, aby česká
obec byla poněmčena. V červnu letöšního roku
minula doba činnosti dosavadního obecního za-
stupitelstva, jehož starostou jest zámožný ko-
vářský mistr Petr, rodák slezský, ale renjegát
přičiněním vítkovických železáren, které zadaly
mu jisté práce, aby ho dostaly do své moci
Členové výboru byli většinou rovněž renegáti.
O nějakém němectví v Málých Kunčicích
mluviti ani nelze. Ze 4000 obyvatel jest jen
50 renegátů a Němců dohromady. Poctivý Němuc
jest v Malých Kunčicích jen jeden.
Činnost obecního zastupitelstva nesla se
k tomu, aby obec dostala aspoň zevně nátěr
německý, a aby německá schulvereinská škola,
která v Malých Kunčicích zařízena byla přiči-
něním starosty Petra, převzata byla do správy
obecní. V obci jest také česká matiční škola,
leč o převzetí této »německé« zastupitelstvo ani
jednati nechtělo.
Burová
Petr
Člen
Němec
Petro
Londýn
Middel
Ostrava
WilgeRivero
6
article
V obci usadil se na vyzvání renegátské
většiny obecního výboru německý lékař dr. Cen-
sor, který jest předním harcovníkem k okupaci
Malých Kunčic Němectvem.
Při červnových volbách zvoleni byli velkou
většinou čeští kandidáti, takže česká strana z
12 získala 8 míst ve výboru.
Proti volbě podán několika občany kunči-
ckými protest z návodu Petrova proto, že prý
byly volební listiny po čas svého vyložení mě-
měny. Změny provedl starosta Petr sám a po-
chlubil se veřejně, že jeho strana ponechala si
zadní dvířka, aby přece jen ty české vlastence
udolala.
Zemská vláda slezská skutečně volby zru-
šila a nařídila nové. Tyto ustanoveny na 7.
srpna t. r.
Nasazeno všechno, jen aby renegátská
strana zvítězila. Z Vítkovie dostavili se někteří
mistři ze železáren i úřadníci, aby svou přítom-
nosti činili nátlak na své dělníky- voliče.
Vzdor tomu všemu získala česká strana
7 míst ve výboru, německá 5.
Starosta Petr a strana jeho byli tímto vý-
sledkem nemálo roztrpčeni. Petr pravil opět ve-
řejně, že to všechno české straně nic nepo-
může, že on zajede do Opavy, že si opět
nechal zadní dvířka otevřena. Voliti prý se
bude potud, pravil Petr, až německo-
renegátská strana nabude vět-
šiny v obecním zastupitelstvu.
Protest proti volbě tedy opět podán.
Záležitost musila býti hodně spletitá, nebot
příslušná akta byla stále na cestě mezi Opavou
a okresním hejtmanstvím ve Fryštátě, kamž
Malé Kunčice patří pod politickou správu.
Petr sám
Petr
Malá Kunčice
Petrov
Opava
Fryštát
7
article
Moravsko-ostravský advokát dr. Richter,
vůdce Němců na Ostravsku, byl několikráte
s Petrem ve příčině těchto voleb u zemského
presidenta hraběte Thuna v Opavě. Už před
více než 3 týdny oznamovali vítězoslavně malo-
kunčičt renegáti, že druhé volby obecní budou
jistě zrušeny.
Zpráva tato osvědčila se úplně pravdivou.
Zemská vláda zrušila i tyto druhé
volby, tak že kunčičtí budou letos
voliti po třeltí.
Ve stavu voličstva nastala však mezi tím
časem dosti značná změna. Někteří voliči děl-
ničtí se odstěhovali, někteří zemřeli, a to právě
padne na škodu strany české.-
S českou obcí malokunčickou provádí se
zkrátka komedie, jak veřejně naznačil starosta
Petr: »Voliti se bude dotud, až budeme míti
většinu my!« t. j. renegáti.
Co říká těmto veřejným výrokům Petrovým
zemský president slezský hrabé Thun?
Tyto věci malokunčické jsou dalším člán-
kem řetězu křivd, jaké páchají se na českém
lidu ve Slezsku.
doktor
Richter
Němec
Petro
Thun
Petr
Petrův
Ostravsko
Opava
Slezsko
8
article
opilé. Jako nyní opium, považoval lid tehda víno
za nutný příměsek společenských styků a př
uzavírání důležitých smluv či obchodů . . .«
Docela kořalka z požitků čínského lidu nevymi-
zela, avšak opium nedává hojnému pití vzniku.
Někteří Číňané, zejména ti, kteří se
s Evropany více stýkají, pijí co den jakousi
mírku vína, ale většina jich přestává na čaji a
požívá lihovin jenom při zvláštních příležitostech
a to nemnoho. Takovými příležitostmi jsou pro
mandariny nebo úřadníky dni, kdy úřadní pečeti
na čas novoroční slavnosti se uzamykají aneb
později zase zrovna tak slavnostně vynímají,
tolikéž případy vyznamenání a povýšení, pro
kupce pak otevření nového obchodu a pro
všechny lidi narození dítěte, svatby a pohřby.
Také dámy pijí víno, ale vždy jenom velmi
střídmě. Mnoho-li muž který vypije, závisí
v Číně — více než u nás — na hostiteli. Žádný
host se bez vybídnutí nenapije a nikdo nesmí
si sám více vína poručiti, nýbrž musí to zůsta-
viti hostiteli a jeho sluhům. Při pití řidí se
všichni hosté dle domácího pána. Omáčí-lisi
hostitel vždy jenom pysky, činí tak i hosté, vy-
pije-li sklínku na ráz, následují jeho příkladu
všichni hosté, pijíce vesměs »ex«.
Číňan
Evropan
Čína
9
article
Je-li při takovéto slavnostní schůzi živá
zábava, aneb je-li hostitel dobrým vypravo-
vatelem příběhů, pije se málo. U nás, jak
známo, zrovna obráceně. Vyšlo-li pozvání od
muže, jejž bohové čínští obdařili vzácným
darem, že snese větší dávku vína, buď si již
za hranicemi z hroznů připraveného anebo doma
z rýže »páleného«, musí se pozvaní připraviti,
že jim bude píti číšku za číškou. Někdy stává
se také, že podniká hostitel »holandský souboj«
s hostem, jenž slyne také tím vzácným darem
bohů, a ostatní hosté mají pak volnost, aby pili
jenom dle libosti. Čínské víno, jež Evropané vý-
jimečně tu a tam z hroznů připravují, nemá
více lihu než lehké sherry; a ježto pak sklínky
vždy jenom malinké jsou, nebývá nebezpečí
opice nikdy veliké, ať se již pije víno z cizi ny
nebo z vlastní révy; avšak víno z rýže, čili
kořalka, kteréž znetvořeným slovem také »samšu«
říkají, má v sobě mnoho přiboudliny čili fuzlu
a působí rušivě na nervovou soustavu dříve
ještě, než se dostavilo jakési opojení: celá hlava
zčervená a dostavují se palčivé bolesti v žaludku.
Evropan
10
article
Takto dostává piják vždy výstražný pokyn
a jsa bedliv vrozeného Číňanům cítu pro sluš-
nost, bývá tohoto pokynu vždy také poslušen.
Slovo »vždy« musí arci pojímáno býti jakožto
pravidlo, jež »nikdy« není prosto výjimek.
Avšak na ulicích čínských měst bývá jenom
málo kdy vidět hlavu vínem či fuzlem zrudlou.
Ani »samšu« ani víno, tu a tam v Číně liso-
vané, nechutná jazyku, zvyklému evropským toho
druhu výrobkům a sami Číňané uznávají evropské
lihové nápoje za lepší domácích a není tedy po-
chybnosti, že s proudem »civilisace« zároven
do bran říše středu se přivalí proud evropské
kořalky všeho druhu a že se Číně vráti časy
z 12. století před Kristem, jenže snad ve zhor-
šeném ještě vydání. Vlastně se prorokuje, že se
domácí praménky a potůčky lihu v Číně pod
sluncem evropské civilisace samy tak rozhojní
a »rozvodní«, že říši od konce ku konci za-
plaví, neboť výroba lihu je v Číně mnohem laci-
nější než v Evropě a jest prý jenom potřebí,
aby se tam zřídily po evropsku novodobé liho-
vary s novými stroji na čistění... A civilisa
toři germánských plemen, Angličané a Němci
jistě tak učiní, kdož by o tom pochyboval?
Pak ovšem propukne v Číně nový, rozhodný
a snad zuřivý zápas mezi opiem a »vínem«
neřesti s neřestí.
Číňan
Krist
Angličan
Němec
Čína
Evropa
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
=O neštěstí na draze u Daxu podává
očitý svědek následující líčení: Neštěstí nabylo proto
tak značných rozměrů, že restaurační vůz v čele
vlaku, v němž se nalézala většína cestujících, při
zřícení s hráze se roztříštil. Cestující, kteří byli zůstali
ve svých odděleních nebyli zraněni, poněvadž ostatní
vagony vlaku zůstaly stát na kolejích. Ovšem také
oní zakusili značné leknutí, když vyběhli z vagonu
a spatřili trosky restauračního vagonu, z něhož se
ozývalo příšerné volání o pomoc. Řídič stroje, jenž
spolu s topičem hozen byl na uhlí v tendru a vy-
vázl bez pohromy, byl hrozným tím pohledem polou
šílený a s hlasitým křikem běžel do polí. Zachraňo-
vací práce počalý co možná nejdříve. Několik cestu-
jících rozběhlo se oběma směry do nejbližších stanic,
aby vlaky snad přijíždějící zastavili, neboť cela trat
byla zatarasena. Ze stanic vyslány pomocné vlaky.
Dax
12
article
Mezi mrtvými nalezeni seňor Elster, příručí peruan-
ského vyslanectva v Římě, vévoda Canevaro de Zoagli,
vyslanec peruanský ve Francii a jeden ze zřízenců
spacího vagonu. Také komorná vévodkyně byla usmr-
cena. Avšak vévodkyně sama, ačkoliv má obě nohy
zlomeny, bude zachována na živu. Zpráva, že také
mimořádný vyslanec italský, jenž se vracel z Madridu,
kdež tamnějšímu dvoru oznámil nastolenízkrále Viktora
Emanuela, nalézá se mezi mrtvými, zda se spočívati
na omylu se seňorem Elsterem. V Paříži rozšířila se
zpráva o neštěstí teprve pozdě večer. Na nádraží
Orleanském vyvěšeno bylo o půl deváté zcela malé
návěští, jehož si skorem nikdo nepovšiml, ozna-
mující, že vlak č. 100, jenž měl přijet 5 minut před
devátou, byl zastaven a nahražen zvláštním vlakem,
jehož doba příjezdu bude oznámena. To bylo tak
záhadné, že tomu nikdo nerozuměl. Avšak proto
předce vzniklo na nádraží znepokojení mezi čekají-
cími přátely a příbuznými cestujících. O 9. hodině
dala správa vyvěsiti nové návěští, dle něhož vlak
č. 100 se prý opozdil, poněvadž v Daxu se mu při-
hodila nehoda. Nebyl tedy zastaven! Nepokoj počal
se povážlivě vzmáhat. Po ústním vyptávání dověděli
se, že jsou mrtví a ranění. Nádraží plnilo se čím dál
tím více. Konečně pozdě večer dovědělo se obecen-
stvo celý rozsah hrozného neštěstí. Rychlosť vlaku
před katastrofou nebyla neobyčejně značná. Tento pře-
pychový rychlík urazí každodenně 100 kilometrů za
Elster
Canevaro
jít Zoagle
Viktor Emanuel
Řím
Francie
Madrid
Paříž
Dax