1
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. listopadu.
Praha
2
masthead
K čIslE 325.
čislo v Praze za 2
a na venkově za 39
Praha
3
article
Na »Národní Listyo
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
President Wessely.
Z Brna, 24. listopadu. Nový president
vrchního zemského soudu pražského ryt
Wessely rozloučí se zejtra v neděli
s úřadníky zemského soudu a nastoupí s ne-
děle svůj nový úřad.
Noví členové zemské školní rady
moravské.
Z Vídně, 24. listopadu. Kapitulár
metropolitního chrámu v Olomouci dr. Mel-
chiar Mlčoch, kapitulár v Brně dr. Joseí
Pospíšil, náměstek superintendenta mo-
ravsko-slezské superintendence augsburského
vyznání a farář evangelické církevní obcev
v Olomouci Jan Dědic, představený israe-
litské obce v Brně Julius ryt. Gomperz.
professor české techniky v Brně dr. Jos. Za-
hradník, ředitel prvního německého stát-
ního gymnasia v Brně Julius Wallner
ředitel českého paedagogia v Brně Antonín
Váňa byli jmenováni členy zemské školní
rady pro markrabství moravské na příští
šestiletí.
Afféra vyloučených studentů.
Ze Lvova, 24. listopadu. Professorský
sbor zdejší techniky se usnesl 12 hlasy proti
11, vyloučiti přes 100 posluchačů, kteří se
prohlásili solidárními s oněmi pěti poslu-
chači, vyloučenými pro demonstraci proti
rektorovi při slavnostní installaci a na navští-
venkách sami požádali za vyšetřování proti
sobě. Toto usnesení professorského sboru
nemohlo se však provésti, ježto oni členové
sboru, kteří zůstali v menšině a kteří byli
pro tresty mírnější, pohrozili demissí.
bude-li usnesení, přijaté toliko většinou jed-
noho hlasu, provedeno.
Aféra proti bar. Dipaulovi.
Z Vídně, 24. listopadu. Ondyno ozná-
mila zdejší »Reichspost«, že bar. Dipaul
najati chtěl antisemitu Hraba jako
agenta, nabízeje mu 600 K, které však tento
Wessel
Mel
Mlčoch
doktor
Pospíšil
Jan Dědice
Julius
Gomperz
Jos
Julius Wallner
Váňa
Hrab
Brno
Vídeň
Olomouc
Lvov
5
article
zamítl. Bar. Dipauli uveřejňuje v »Tiroler
Stimmen« sdělení, ve kterém praví: »Je
pravda, že můj nájemce přivedl ke mně
Hraba. Tento chtěl, jak pravil, jako
ctitel mě politické činnosti za mne zahájiti
akci proti četným mým odpůrcům. Viděl
jsem ho poprve. Opakoval mi, že přišel do
Tyrol úplně nezištně, aby mluvil na muj
prospěch jako známý křesťansko-sociální řeč
ník. Upozornil jsem jej, že se dostane v od-
por se svou stranou. Odpověděl, že se ni-
čeho nebojí.
Přijal jsem tudíž jeho na
bídku. Dodal, že chce beztoho cestovati
po Tyrolích, aby přiměl katolické spolky
v zemi ku připojení ke spolku »Styria«. O
nějakém honoráři nebylo mezi námi žádné
řeči, ba ani o náhradě cestovného. Historie
o 600 K je tedy nepravdivou. Dal-li mu ná-
jemce můj nějakou zálohu, nevidím v tom
nižádné nepřístojnosti. Pravda je, že mu
slíbil 1000 zl. Není pravda, že se to stalo
z mého rozkazu. Neřekl jsem mu nic, leč
že Hraby musí býti za svou činnost od-
škodněn.«
Bar. Dipauli potom výslovně prohla-
šuje: »Na mne činí celá věc dojem, že se
mi nastavila pasť, která byla potom
doplněna podstatnými nepravdami. Já
jsem Hrabovi ani nepsal, ani jsem mu
nenabízel peněz, ani jsem mu jich nedal.«
K tomu »Tiroler Stimmen« připojují tuto
poznámku: »Bar. Dipauli dopustil se ovšem
těžké chyby, té chyby, že křesťanskému so-
ciálovi, který k němu přišel, hned ne-
ukázal, kde tesař nechal díru.e
Úřadní oprava.
Z Vídně, 24. listopadu. »Nene
Freie Presse« je dnes nucena uve-
řejniti tuto opravu: »V listě večerním ze
dne 21. listopadu uveřejněna byla stať » pre-
sident vrchního soudu Frant. Jansa«, ve
které bylo řečeno, že v disciplinární záleži-
tosti, která byla zahájena za éry Jansa-
Předplacont
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a ezpedice.
Hrab
Tiroler
Nene
František
Jansa
Tyroly
Vídeň
Tiroler Stimmen
Frei Presse
6
article
Sll.
Sll.
Pantůček proti soudnímu adjunktovi v Chebu,
německá zpráva, krajským soudem chebským
podaná, byla vrácena s rozkazem, aby se
zpráva podala jazykem českým. Toto sdělení
je nepravdivé a budiž opraveno. — Dr.
Müller, c. k. dvor. rada jako předseda
krajského soudu v Chebu.
Před volbami v Haliči.
Ze Lvova 24. listopadu. »Naprzó de
oznamuje, že volby volitelů ve Scho d-
nic dopadly na prospěch sociálních
demokratů. Při volbách volitelů ve ven-
kovských obcích rzeszówských zvítě-
zili odpůrci P. Stojalowského, tak že
opětná volba dřívějšího posl. Szajera
stala se pochybnou. P. Stojalo ws ki
kandiduje také ve venkovském okrese wado-
wickém, ježto jeho chance v dosavadním
okrese, který zastupoval ve venkovských
obcích lancutských, jsou nepříznivé.
Osobní.
Z Vídně, 24. listopadu. Soudní adjunk
ve Wiesenbergu, Karel Bender, přesazen
byl do Bruntálu. Soudními adjunkty byli
jmenováni auskultanti Vojtěch Lewin pro
Wiesenberg a Karel Štěpán pro Strumeň.
Inženýři-architekti Otakar Bureš z Krá-
lovských Vinohradů a Edica Schön ze Zá-
hřeba, absolventi techniky vídeňské, složili
včera druhou státní zkoušku s velmi dobrým
prospěchem.
Pantůček
doktor
Müller
Naprzó
P Stojalowský
Bender
Lewin
Wiesenberg
Karel Štěpán
Bureš
Edica Schön
Cheb
Halič
Lvov
Scho d
Vídeň
Wiesenberg
Bruntál
Strumeň
Zá
krajský soud v Cheb
7
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 24. listopadu. (C.-B.) »Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Císař udělil
dvornímu radovi a přednostovi departementu
pro silniční a vodní stavby při místodržitel-
ství v Praze, Karlu šl. Steinerovi, při
jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek
rytířský kříž řádu Leopoldova s prominu-
tím tax.
Z Vídně, 24. listopadu. (C.-B.) »W ie-
ner Zeitung« oznamuje: Vzhledem ku
trvale příznivému veřejnému zdravotnímu
Karel
Steiner
Vídeň
Wie
Praha
Leopoldov
ner Zeitung
W ie
8
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Čínské obrázky.
Boj opia s vínem.
9
article
Výprava spojenců »na obnovení pořádku
v čínské říši«, kteráž se vždy více vyvíjía
uplatňuje jakožto diplomaticky maskovaná vý-
prava na úplné ovládnutí a osekání, ne-li pro-
sté rozdělení Číny mezi zúčastněné velmoci,
vzbuzuje nebývalou měrou veřejný zájem nej-
širších kruhů pro věci čínské a otevírá zároveň
»říši středu« veřejnému badání, takže sezná-
váme vždy jasněji a spolehlivěji povahu čí-
ských krajů a jejího obyvatelstva se všemi
zvláštnostmi přírody a lidu. Proto lze nyní
z bohatého proudu zpráv a líčení zahraničného
tisku, z publikací missionářů, učených průvodců
vojska atd. čerpati hojné poznatky o »žlutém,
copatém plemeni«, jeho domovu i způsobech
života a nebude snad ani zde od místa lec-
která črta.
Mezi domněnkami v příčině prostředků, ji-
miž spojenci aneb jednotlivé moci, dosáhnou-li
kýženého vítězství, nejstarší kulturní národ ny-
nějšího člověčenstva po evropsku »civilisovati«
chtějí, zaujímá ne poslední místo otázka, ne-
bude-li zase kořalka hlavní pomůckou »mrav-
ního výboje«, jako jí dosud byla všude, kde
noha evropského civilisátora v cizích dílech
světa vítězně stanula, a s tím souvisí pak další
otázka, jak se povaha a vkus Číňanů chová
k lihu a lihovým nápojům?
V celé severní Číně rostou skvostné vinné
hrozny, nejlepší z nich v okolí njučvanském,a
tyto hrozny rovnají se namnoze slaveným hroz-
nům jihoevropské révy. Také v Pekině, Tjen-
cinu a Čifu bývá dostatek chutných hroznů a
Číňan
Čína
Pekina
Tjen
10
article
jest prý pravdě podobno, že réva dobře dařiti
se bude také v pásmech, jež Francouzové,
Němci a Rusové poslední dobou neodvratně již
zabrali, takže se Čína nadíti může dokonalého
evropského vinaření; labužníci, kterýmž dosa-
vadní výběr německých a francouzských »ma-
rek« již bezmála nestačí, těší se už, že se co
nevidět na »vinném lístku« elegantních vináren
objeví »Cintauská perla mořská«, »Tjencinský
samotok« atd. Dosud nepokusil se žádný Evro-
pan o »vědecké« a obchodní sklepování vína
v severní Číně, což se vysvětluje okolností, že
pravověrní mandarini k tomu nechtěli dáti svolení.
Smíme-li věřit čínským kronikářům, připra-
vovalo se již několik set let před Kristem
v Číně z hroznů pitné víno a v tomto vinaření
pokračovalo se tam až do 15. století našeho
letopočtu. Tou dobou nelisují se nikde v čínské
říši hrozny po živnostensku a nevyrábí se
nikde »ve velkém« opojná krev révy; hrozny,
čerstvé i sušené, prodávají se tam ponejvíce
jenom k jídlu. Jest tedy naděje, že po ví-
tězství spojených vojsk kořaleční mor triumfální
vjezd svůj do čínských krajů slavnostně zahájí
čackým mokem, který už praotci Noemovi způ-
sobil velikou ostudu. Tak docela beze vší pří-
pravy k této reformaci Číňané ovšem již nejsou.
Dosud mají Číňané jenom jediný druh
kvašeného nápoje, jejž z rýže si připravují a
»čiu« nebo také »ciu« nazývají; z tohoto moku
dobývají destillací ostrou kořalku, kteráž se
jmenuje »šao-čiu« t. j. pálené víno. Tedy také
pálenka = hořalka = kořalka. Teprve v 13. sto-
letí dle našeho letopočtu seznámili se Číňané
s praktickou a vhodnou destillací. Avšak již
více než před 2000 lety před Kristem připra-
voval prý muž jakýsi, který se nazýval Itych,
Číňanům z rýže jakýsi druh vína, a dosud,
tedy po více než čtvřech tisících let, čte se
Francouz
Němec
Rus
Krist
Noe
Číňan
Itych
Čína
11
article
tu a tam nad krámy s různými požívatinami
nápis: »Znamenité víno Itychovo«.
Avšak vynálezci tohoto prý skvostného ná-
poje se objev nevyplatil: po přání spanilé dcery
císaře Iy vyrobil Itych výtečnou ukázku, kterouž
sám císař okusil a za velmi vkusnou uznal;
avšak starostlivý ten potentát obávaje se, aby
mu Itychův nápoj lid a říši na mizinu nepřivedl,
vylil celou zásobu »vína« a dal. Itycha upálit.
Zároveň vydal přísný rozkaz, aby spůsob úpra-
vy onoho nápoje pečlivě utajen byl a by se
nikdo neodvažoval v tom směru dělati pokusy.
Tisíc let později, tedy ve 12. století před Kri-
stem, vydán nejstarší, nám známý edikt ve pří-
čině zachovávání střídmosti, neboť i Šalamounovy
průpovědi jsou asi o 200 let mladší, než tento
císařský ukaz. Kníže Čao, správce čínské říše
za nezletilosti svého synovce, praví v tomto vý-
nosu: »Dříve užívalo se vína jenom jakožto
oběti pro bohy; ale nyní pozbyl náš lid všeho
citu pro slušnost a oddává se nemírnému pití
vína. Bídný stav feudálních států, velkých i ma-
lých, vysvětluje se jenom tímto zlem. Proto
opakujeme příkaz: buďte v pití střídmi!«
Porovnáme-li tento edikt a různé údaje po-
zdějších spisovatelú čínských s nynějším stavem
věcí v Čině, tážeme se s úžasem: jak stalo se,
že není tou dobou o žádné nestřídmosti v pití
nikde téměř ani vidu? Edikt toho smyslu a způ-
sobu, jako byl výnos knížete Čaa, byl by nyní
naprosto zbytečný, ba zhola nemístný. Odpověd
na tuto otázku je zcela prostá; opium nastou-
pilo na místo vína a kořalky.
To doznává i Dr. Dudgeon z Pekina, jehož
svědectví jakožto bývalého missionářského lékaře,
každým způsobem je cenné a který v tom ohledu
praví: »Zdejší Číňané ujišťují mne, že se nyní
pije mnohem méně opojných nápojů, než dříve,
a že bylo před zavedením opia často viděti lidi
Itychův
Šalamounův
Čao
Dudgeon
Číňan
Kri