„beje, odkudž bylo v noci před tím odešlo asi 2000 čínských vojáků. Z Honkonu, 18. listopadu. (C.-B.) »Reu- terova kancel.« oznamuje z Kantonu: Místo- král vyslal zvláštního komisaře na upraven francouzských požadavků v Šuntaku; záro- veň odcházejí tam tři dělové lodi francouzské, patrně aby dodaly francouzským požadavkům důrazu, Z Londýna, 19. listopadu. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje ze Šanchaje: Místo- králové v údolí řeky Jance zastavili po- vinné zásilky rýže do Vinanu obávajíce se, že by spojenci rýži pro sebe za- brali. Upřímné slovo o pokračovacích školách pražských. s vv III. Do školy pokračovací musí choditi učeň tak dlouho, pokud se učí. Tedy: je-li přijat do účení na 2 roky, chodí do školy 2 roky, je-li přijat na 3, 4 léta, chodí do školy 3, 4 léta. Nic tu nepadá na váhu, jak ve škole prospívá, ať velmi dobře nebo nedostatečně. Když vyprší lhůta jeho učení, dostává vysvědčení propou- štěcí se známkami velmi dobrými nebo nedo- statečnými, ze III. nebo z I. ročníku — vše jedno. Prvé mu neprospívá, druhé mu nevadí. A poněvadž obyčejně na 2 nebo 3 léta bývají přijímání synkové městští, kdežto na 4 leta na- pořád přijímají se naši chudí hoši venkovští, nesou zvláště tito, kdyby ve škole jakkoliv se přičiňovali, břímě školy i dílny, a za tak dlou- hou dobu není divu, že obojí se jim znechutí.

Není žádného povzbuzujícího motivu, který by lenochy k pilnější práci povzbuzoval a přičinli- vým dal okusiti příjemných následků jejich při- činlivosti. Jest třeba na vysvědčení z po- kračovací školy položiti nějakou váhu, aby hoch, odnášeje si je ze školy, nemohl je vstrčiti do kapsy jako kus bezcenného papíru. Kdyby dobré vysvědčení školní mělo za ná- sledek zkrácení doby učebné, a špatné vysvěd- čení prodloužení její (třeba jen o měsíc neb o čtvrt léta), kdyby společenstvo při zadávání míst k němu přihlíželo, kdyby se vymohla při- slušnými korporacemi pro absolventy pokračo- vací školy dvouletá služba vojenská (vždyť bý- vají to mladíci intelligentní, kteří, nežli vstou- pili na školu pokračovací, odbyli celou měšťan- skou školu nebo několik tříd střední školy, pak by jistě větší zavládla ve škole horlivost, s men- ším namáháním a s větším úspěchem by se pracovalo. Namítne se snad, že pilným žákům do- stává se na konci roku odměn. Nehledíe k tomu, že povzbuzovati u jinochů pilnost nějakou peněžní odměnou není paedagogické, z kteréž příčiny upustilo se od udílení odměn na školách obecných, ač u dětí bylo by to spíše na místě, připomenouti třeba, že do- sažení odměny závisí nejen od pilnostia mravného chování žákova, ale také od návštěvy školy, která nebývá v moci učedníkově, a od počtu věnovaných odměn. Ježto pak zájemo školy pokračovací není na žádné straně příliš vřelý, chudnou odměny řok od roku. Místo odměn, které bývají hodnoty velmi problema- tické Gjako na př. společensky antikvovaná a duchem klerikální Čítanka dospívajícího jinocha od dra. Doubravy), doporučovalo by se spíše darovati chudým a pilným žákům kreslicí pa- píry a jiné potřeby, jako se již místy děje. (Ve Vršovicích dostává se zdarma všech potřeb všem žákům.)

Výše již bylo pověděno, že vadí prospěchu ve škole pokračovací to, že trvá potud, pokud učení. Představme si, že by byla o 3 ročnících a učeň, který s dobrým prospěchem vybyl tyto 3 ročníky, dostane vysvědčení propouštěcí, třeba se měl ještě rok učiti. Bude mu to polehčením, neboť každý uzná, že není žádnou slastí po celodenní práci zasednouti večer do školní la- vice a ztráviti tam také všechny neděle. Žáci, kteří neprospěli a některý ročník opakovali, chodili by ovšem do školy o rok déle. Při tom dostalo by se výhod také těm žákům, kteří od- byli školu měšťanskou. Ti, byvše přijati do dru- hého ročníku, mohli by s úkolem školy pokra- čovací býti hotovi ve 2 letech. Nyní jsou nuceni choditi 3 i 4 léta a poslouchati věcí, kterým se již v měšťanské škole učili. Rozumí se, že při takovém zařízení byla by nutna přijímací zkouška, aby žáci dle schopností svých náležitě do ročníků roz třidáni býti-mohli, abz neseděli yedle sebe nepracovali touž práci žáci s tak rozdílnou pří- pravou, jako tomu jest nyní. (Dokončení.)

Volební ruch. Z Král. Vinohradů. Na schůzi důvěrníků národní strany svobodomyslné pro volební sku- pinu V. kurie: Vinohrady, Žižkov, Kolín, Ří- čany atd. přijat byl za kandidáta pan Václav Karbus, tajemník nového obchodního gremia a předseda Českoslovanské obchodnické besedy v Praze.

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roc 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 277—280. — Tušili jsme, že proslovení nejvyš- šího maršálka při jubilejní slavnosti pražské obchodní komory nebude vhod německému ka- sinu a jeho přívěskům a náhončím. »Bohemia« věnuje maršálkovu projevu o rovnoprávnosti a o tom, jak se v této zemi na hlavu staví, ve- doucí článek, jehož ostří namířeno je na sta- rostu pražského dra. Srba, jemuž ve směšné troufalosti vytýká, že nemluvil jako zástupce českého i německého obyvatelstve tohoto města také německy. Odpovídáme však »Bohemii« opětně: Kdýby urovnány byly v této zemi poměry na základě spravedlnosti a práva, kdyby oba národy požívaly v tomto království při stejných povinnostech stejných jazy- kových práv, kdyby těch ohledů, na jaké činí Němci nároky v Praze, dostalo se stejnou mě- rou Čechům v krajích a místech většinou ně- meckých, bez otálení by jiný zaveden bylv

Praze jazykový řád a starosta by při každé příležitosti slavnostní mluvil ne pouze česky, ale též i německy. Totéž ovšem by musil činit starosta v Brně a v Opavě a tím spíše páni purkmistři v Liberci, v Litoměřicích, v Mostě atd. atd. Dokud to se nestane, budeme již tak smělými, ignorovati pány Němce v Praze zrovna tak, jako činí nám tam, kde oni jsou pány. Změna v tomto směru u Němců ovšem tak záhy se nestane. To dokazuje »Bo- hemia« dalším obsahem zpupného clánku. Do- kazuje totiž nejvyššímu maršálkovi, on jako aristokrat že by neměl býti stoupencem zásady absolutní rovnosti, naopak, že svým stavema tradicemi je povinen činíti rozdíl mezi tím obyčejným, sprostým, jinými slovy — českým a mezi tím, co je vznešenější, vyspělejší, vyšší — to jest mezi tím, co je německé. Svými theoriemi o rovném právu prohřešuje prý se proti svým stavovským zásadám. Nazvali by- chom perfidií tuto výtku, kdyby nebyla až příliš hloupou. Povýšenější, vznešenější nemá zapo- třebí paragrafu na uhájení svého významu a té své velikosti, tu uhájí se, jak přirozeno, proti nižším sám. Jest přece známo, že evropské řády zavedeny byly ne na ochranu mocných, nýbrž na záštitu slabých a tím, že Němci ne- přestávají schovávati se za moc státní, za vše- mohoucí byrokracii, illustrují právě tu svou »po- vznešenost a dokazují, co na té směšné jejich chloubě. Ostatně ať ale na svou potenci nespo- lehají. My Čechové pořád ještě můžeme jim zhatit rozpočet. Mohou zrušit ještě jiná nařízení, mohou vyhnat všecky české úřadníky z vyšších i nižších míst, nás Slovany zde z této říše vy- hnati nemohou. A také nedovedou změnit zdr- cující pro ně faktum, že nás Slovanů je zde dva- krát tolik jak jich. A to nám stačí.

— Němci v Plzni namahají se křečovitě aby v den sčítání obyvatelstva bylo jich co nej- více a aby dokázali, jak nejen platným ale též četným jsou tam činitelem. K tomu cíli za- vedli předběžné sčítání soukromé, které prý da- leko již pokročilo a k němuž materiál sbírá tamější advokát dr. Richard Gutwillig. Jakých prostředků užívají, patrno z odstavce v provo- lání, jež v této věci němečtí důvěrníci v Plzni učinši k tamějším Němcům. Vyzývají totiž příznivce věci německé, aby jako Némee do archu jim doručeného zapsali každého, kdo nalézá se v jejich domácnosti neb domě, jenž užívá v obcování všedním jazyka německého. Ji- nými slovy každého, kdo slouží v domácnosti německé a kdo jako člověk od Němce odyislý nesmí se opříti, když jej zaměstnavatel do soukromého sčítacího archu zapíše jako Němce. Aby tomuto násil- niictví a darebáckému falšování pravdy přítrž učiněna byla v okamžiku, kdy z něho budou Němci v Plzni chtíti kořistiti, o to se postarati e povinností sčítacích komisí. Těm musí býti

přísně nařízeno, aby přihlíželi zejmena k oso- bám u Němců zaměstnaným, jsou-li správná udání ohledně národnosti jejich v archu obsa- žená. Lidem těm musí býti přímo a přesně po- ložena otázka, jsou-li Čechové či Němci, neboť o to tu jde a ne o jazyk, ja- kým mluví, když se jich náhodou po německu zeptá jejích zaměst- navatel. Dle počtu obyvatelstva národnosti české a německé řídí se stát, řídí se parlament a řídí se všichni veřejní činitelové, a ne počtem těch, již tou či onou řečí obeují. Státní orgánové svým jednáním sami naznačili, jaký se má dáti při sčítání řeči obco- vací výklad a dle toho nechť se sčítací ko- mise řídí. — Finanční úřady a čeština. Němci stále si naříkají, že u zemského finančního ře- ditelství a podřízených mu úřadů neprovádějí se důsledky zrušení jazykových výnosů a že v úřadech těchto převládá stále ještě tak zv. duch Kaizlův. Jak oprávněny jsou tyto jejich nářky, vysvítá nejlépe ze zprávy, která dochází nás z Čáslavska, tedy kraje, o který noha Němce, jak sami doznávají, ani nezavadila. Čáslavské okresní finanční ředitelstvo vydalo z nařízení zemského finančního ředitelství podřízeným svým orgánům v celém okresu tento oběžník: »Čís.. . V Čáslavi, 4. lístopadu 1900. Všem c. k. technickým finančním kontrolám, všem c. k. finančním kontrolním správám okresním, všem c. k. hlavním berním úřadům a ber- ním úřadům finančního okresu čáslavského.

C. k. finanční zemské ředitelství v Praze vý- nosem ze dne 18. října 1900 čís 110982 připamatovalo u příležitosti vyřízení a po- ukázání k výplatě likvidace cestovních výloh sepsané v české řeči a podané k vyřízenís českou zprávou, aby ve smyslu ministerského nařízení ze dne 14. října 1899 z. z. čís. 59 jak likvidace cestovních výloh tak i zpráva vyho- toveny byly v německém jazyku, dle čehož dlužno se budoucně zachovati. To oznamuje se ku přesnému šetření i při ostatních po- dáních podřízených orgánů a úřadníků, ja- kož i při zprávách dozorčích orgánů a úřadů. Ke zmíněným podáním náleží též předepsání služby a denníky, o čemž majilc. k. finanční dozorčí správy okresní zpraviti pod, řízené mužstvo finanční stráže prostřednictvím rozkazních knížek. C. k. okresní finanční ře- ditelství. Bednař m. p.« — Užší volby do sboru obecních star, ších král. hlav. města Prahy konají se již zejtra dne 21. listopadu t. r. v obvyklých míst- nostech jakož i hodinách. Jako k volbám do- plňovacím, před týdnem konaným, taki k těmto volbám užším vydány jsou několikery kandídátní listiny. Na Starém městě, kde koná se užší volba ve sboru I., navržen jest proti staročeskému kandidátu kandidát národní staroměstského obč. klubu a spolku majitelů domů p. MUDr. Čeněk Klika, lékař a majitel domu č. 567—I. Na Novém městě navr- ženi jsou ve II. sboru kandidáti kompromisní (klubu voličů novoměstských a Jednoty občanů pražských) pp. Josef Košťál, kloboučníka majitel domu, čís. 1791—II. Václ. Práše k, obchodník a maj. domu, čís. 336—II. Theof Praus, hostinský a maj. domu, čís. 817—II.

Naproti tomu navrženi jsou volebním výborem svobodymyslných voličů na Novém městě (proti kompromisu) pp. Gustav Herites, magist farmacie, č. 1664—II., MUDr. Karel Chu- doba, praktický lékař, č. 1049—II. a Josef Ort, vrchní účetní a majitel domu č. 643—II.; ve III. sboru novoměstském doporučují se na základě kompromisu mezi Jednotou a Klubem novoměstským pp. Ant. Koubek, malíř po- kojů č. 617—II., Fr. Sokol, řezník, 556—II. volebním výborem svobodomyslných voličů (proti kompromisu) kandidován jest pan Jan Pi- štora, rytec č. 1477—II. Vedle listin novinami prohlášených zasílají agitační výborové jedno- tlivým voličům návrhy kombinované (Koubek — Pištora — Sokol — Koubek, Sokol— Pišťora) Na Malé straně navržen jest ve II. sboru p. Jos. Al. Bláha, řídící učitel obecné školy dívčí u Maltézů, čís. 367——III. — V Holešo- vicích-Bubnech ve III. sboru pan Václav Šrámek, obchodník, č. 631— VII. — Bílá Hora a klerikálové. V metro- politním chrámu v Olomouci slouženo bylo v ne. děli dne 11. t. m. na rozkaz arcibiskupa dra. Kohna »Tedeum« na oslavu vítěžství Ferdi- nanda II. nad vojskem českým roku 1620 na Bílé Hoře. Případ tento není však jediný, nebot i na jiných místech pořádá naše kotolická nad zdoláním samostat- hierarchie chvalozpěvy