1
masthead
V Praze, v úterý dne 20. listopadu.
Praha
2
masthead
K číslu 321.
čislo v Praze za 28
s na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy.
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v adminis rac
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Mandáty sociálních demokratů.
Z Vídně, 20. listopadu. Pražský orgán
sociální demokracie v nedělním čísle svém
připravil stoupence na možné porážky při
volbách. Pochopuje se to vzhledem na zprávy.
které docházejí z některých okresů, dosud
zastupovaných sociálně-demokratickými po-
slanci. Z Opavy se sděluje, že východo-
slezský mandát V. kurie, který dosud držel
Petr Cinger, je ohrožen co nejpovážlivěji
následkem výsledku voleb volitelů.
Z Mor. Ostravy pak telegrafují-
Volby volitelů za V. kurii dopadly pro so-
ciální demokraty nepříznivěji nežli r. 1897.
Ve třech sekcích teprve v užší volbě a po
tuhém boji prošlo 28 socialistů, v jedné
sekci pak 10 Čechů. Ve Vítkovicích zvoleno
10 Němců, 11 socialistů, v Přívoze 5 Němců
a 6 socialistů. Před třemi lety zvoleni tam
vesměs sociální demokraté. Následkem ny-
nějších voleb volitelů dojde v olomouckém
okresu k užší volbě mezi českým a německo-
nacionálním kandidátem.
Cinger
Čecho
Němec
Vídeň
Opava
Morava
Ostrava
Vítkovice
Němec
6
article
Z Haliče.
Z Krakova, 20. listopadu. Dosavadn
posl. Górski měl k voličům velkostatkář
ské skupiny krakovské řeč, ve které posu
zoval postup vlády a stanovisko české dele
gace. Vlády vídeňské prý si počínaly velice
kolísavě a za kulisami koketovaly s různým
stranami opposičními. Vládní passivita po
vzbudila německou a potom českou obstrukci.
Vláda nikdy nereagovala na zlořády v parla-
mentě. Při takovém jednání musil polský
klub vládě prohlásiti: buďto zjednejte
pořádek, nebo odejdeme! Rozpu-
štění říšské rady není žádným vhod-
ným prostředkem k nápravě. Poláci
mohou podporovati požadavky Čechů po
jazykové rovnoprávnosti, avšak daleko-
sáhlé státoprávní choutky je-
jich nikoli. Polský klub nechať chrání
své členy před obtížnými posicemi, ať zů-
stane v reservě a hlasuje s těmi, kteří
hodlají podporovati s nimi společně před-
lohy prospěšné.
Górski
Polák
Čecho
Halič
Krakov
7
article
sekyrou, byl policií požádán, aby nedal obraz
na veřejnost. Obchodník k tomu svolil. Císař
prý řekl, že rozšířením tohoto obrazu byl by
nemile dojat.
Velká starost.
Z Vidně, 20. listopadu. »O stde u
sche Rundschau« píše: Pan dr. He
rold jako zástupce rytmistra barona Kol-
lera, v dubnu t. r. z pražského ústavu pro-
puštěného, vymohl proti vůli ostatních členů
rodiny a poručnictva, že soud blaténský jako
poručenský úřad nařídil, aby se odevzdala
nezletilá dcera rytmistrova, která dosud byla
vychovávána úplně německy a která se tou
dobou nalezá také v německém ústavu vzdě-
lávacím, ústavu v českém duchu vedeněmu
v Praze. Tak vnučka německy smýšlejícího
kdysi místodržitele českého vlivem dra. He
rolda bude vychována v Češku.
[Jsme s to věc, o kterou se »Ostdeutsche
Rundschau« — bezpochyby na podnět někoho,
kdo je o celý případ osobně interes-
sován — zcela prostě vysvětliti. Ob
dcery barona Kollera byly v klášterním
ústavu Sacré Coeur v Rakousích. Jedna
z nich tam onemocněla scarlatinou a zemřela.
Rodiče pak domáhali se toho, aby druhá
baronessa mohla z ústavu odejíti, čemuž správa
ústavu nebránila. Rodiče pak byli vyzváni, aby
učinili návrh na vychování své dcery v ústavu
jiném. Ohlédli se po ústavech pražských a zvo-
lili »První český pensionát v Praze«. Blaten-
ský soud, jako vrchnoporučenský úřad, svolil
k tomu a baronessa Kollerova, která umí česky
stala se chovankou jmenovaného pražského pen-
sionátu. Red.]
onv
He
Koller
Kollerův
Praha
Rakousy
Blatno
pražský ústav propuštěný
ústav Sacrý Coeur
Ostdeutsche Rundschau
8
article
Osobní.
Osobní.
Z Vídně, 20. listopadu. Honorovaný
docent brněnské německé techniky a pri-
mární lékař zemské nemocnice dr. Hanu
Hammer dostal titul mimořádného profes-
sora. — Supplující učitel státního německého
gymnasia v Opavě Kraflitsch jmenován
skutečným učitelem téhož ústavu.
doktor
Hammer
Vídeň
Opava
9
title
Telegrafické zprávy.
10
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
normálních kolejích od stanice Králo ve
D vůr jiho-severo-německé dráhy k městu
Králové Dvoru a k předměstím Pod-
hazdu a Vorlechu na dobu 6 měsíců.
Z Vídně, 20. listopadu. (C.-B.) »Wie-
ner Zetu ng« oznamuje: Císař udělil
c. k. poštovnímu sluhovi Františku Šídovi
v Turnovězav to, že s nasazením vlastního
života dítě vod utonutí zachránil, stříbrný
kříž záslužní oz 1
Ze Sofie, 19. listopadu. (C.-B.) »Ag.
telegr. Bulgare« vyvrací rozhodně zprávuo
domnělé demissi finaněního ministra Teněva.
Z Novéhol Yorku, 19. listopadu.
(C.-B.) Lile telegramu, došlého z Manily, po-
koušejí se Američané o útoky na ostrov
Samar, kdež mají obsazena jen tři pobřežní
města. n Zahnali v posledním týdnu 200 po-
vstalců znopevnění asi 35 mil od Manily
vzdáleného, ukořistili neobyčejně velké množ-
ství rýže a značné zásoby nábojů. 50 Fili-
pinců bylo usmrceno, četní raněni. Ameri-
čané mají 11 raněných.
Zet
Šída
Turnovězav
Teněv
Američan
město Králové
Vídeň
Wie
Sofie
Novéhol York
Samara
Aga
Fitpinec
13
article
Proces Mihaileanův.
Z Bukurešti, 19. listopadu. (C.- B.)
V dnešním líčení ujal se prvý slova proku-
rátor Mielesco, dále generální prokurátor
Ciocardia. Onen přednesl žalobu na Il-
leva a soudruhy pro zavraždění Fito w-
ského, tento zastupoval žalobu podanou na
Dimitrova pro zavraždění Mihaile-
ana, jakož i pro účastenství na vzpouře
proti krali Karolovi, Miclesco dovo-
zoval, že charakteru Rumunů nelze přisuzo-
vati politické zločiny. Cizinci, kteří požívali
v Rumunsku největšího pohostinství dopustili
se zločinů.
Řečník nestotožňuje bulharský lids
vrahy, označuje Sarafova jako morálního
původce obou vražd a spiknutí a vypravuje
historii bulharského tajného komitétu. Gene-
rální prokurátor Ciocardia označil Di-
mitrova jako sprostého vraha. Jeho styky
se Sarafovem jsou prý prokázány. Také
on položil důraz na to, že Rumunsko nepo-
važuje lid bulharský za solidární s vrahy.
Obhájce Mitev přimlouval se za přiznání po-
lehčujících okolností. Na to bylo líčení odro-
čeno na zejtřek.
Dimitrov
Mihaile
Karol
Rumun
Sarafův
Ciocardium
Bukurešť
Rumunsko
Ciocardium
Miclesco dovo
Genus
Fito w
14
article
Císař si nepřeje
Z Berlína, 20. listopadu. Z Vratislavi
sem oznamují: Zdejší obchodník Spindler,
který zvláštní náhodou fotografoval amatér-
ským apparátem jízdu císaře Víléma právě
ve chvíli, kdy Schnapková hodila po něm
Spindler
Schnapková
Berlín
Vratislav
15
article
z Vídně, 20. listopadu. (C.-B.) »Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Ministerstvo že-
leznic udělilo komanditní společnosti pro
elektrické podniky Albert Jordán ve
Vídni a v Praze povolení k vykonání tech.
nických přípravných prací pro zřízení elek.
třinou hnané železné dráhy
Jordán
Vídeň
Wie
Praha
ner Zeitung
16
article
Boje v Číně.
Z Berlína, 19. listopadu. (C.-B.) Mar-
šálek hr. Waldersee oznamuje z Pekina: Yor-
kova kolona dorazila dne 15. t. m. do H v aj-
Čína
Berlín
Mar
Waldersee
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Chudobka.
Skizza Stanislava Rossowského. Autorisovaný překlac
Frant. Vondráčka.
Byl jsem onehdy na »Vysokém Zámku«,
s nějž dubnové slunce odhrnulo zimní oděv.
Na špínavě zeleném koberci trávníku roz-
kvetl prvý keříček chudobky a s jakousi hrdostí
povznesl vzhůru bílé své skráně.
Kořínky čerpal ze země vláhu, lístky pohl
coval teplé oddechy větérku a do stříbrně číše
vlévalo mu slunce zlatý nápoj svých paprskův
»Co se s tebou stane, chudobko?« tázal
jsem se pohroužen zrakem i myslí v milý květ.
ž S patrnou důvěrou ve své síly a v osud,
potřásala květinka hrdě květem a rozprostírala
lístky jako ramena — k nebi, k slunci.
Drobotinka ta zdála se mi v oné chvíi
symbolem lidské bytosti, jež i při nepatrných
silách svých dává se unášeti velikými tužbami.
A ještě více pronikla mne zvědavost o osud
bílého květu. Přetrvá-li mrazy jarní? Nebo
usehne v úpalu léta? Či utone snad v příva-
lech podzimu? Zda konečně ujde ničivé ruce
Rossowský
František
Vondráček
18
article
*) Výletní místo u Lvova.
člověka, jenž aby vyhověl své prázdnotě nebo
chvilkové zábavě, beztrestně rve květy?
Poslední obava zdála se mi býti nejdůvod-
Uslyšel jsem na blízku ohlas krokův a dvé
hlasů lidských.
Od strany města šel sem mladý párek lidí.
Pohledy, pohyby, tón rozmluvy — vše ukazo-
valo charakter vzájemného jich poměru. Bylto
nepochybně jeden z oněch párků, jež nemaj
dosti odvahy, aby veřejně před světem pověděli
»Náležíme sobě« — ač větší zajisté odvahy
třeba k tomu, by skrytě zadrhnut byl uzel, jenž
navždy zůstati má tajemstvím.
Nepozorovali mne, protože jsem stál za
hustým keřem.
Dívka byla patrně z třídy nezámožné. Hle-
děla na svého druha s jistotou v samu sebe
s patrnou v něj důvěrou. Krásná její tvářička
zářila jakousi podivnou sladkostí — beránčí
nebo holubičí — a k tomu svěžestí opravdu jarní.
Muž pak náležel asi k obyčejnému typu
předčasně vyžilých mladíkův. Pečlivý jeho ústroj.
vkus na každém knoflíku patrný — to ukazo-
valo, že mohl si as dovoliti ono vyžití. Býl, jak
se říká, slušný, ale takové slušnosti, jež v pěkné
stavbě tělesné, v tváři s rysy sodměrnými, ne-
kryje ani kapitálu citového, ani vyšší intelli-
nější.
Lvov
19
article
genco.
Mluvil tahavě, nosem, při tom smál se co
chvíle hlasitě s tajenou bázní a při tom trochu
hloupě.
Zabočili kolem domku zahradníkova k ná-
vrší za městem. O čem mluvili, nemohl jsem
porozuměti. Viděl jsem jen z dáli, že muž, ko-
řistě ze samoty, objal dívku v paše; ona brá-
nila se z počátku, potom však již nekladla od-
poru — a tak v objetí zmizeli mi s očí. Al
smích zalétal ke mně i později, smích bez-
uzdného Fauna, smích nízký, idiotický.
Utichl teprve, když jiný, podobný hlas
obrátil k sobě mou pozornost.
»I — á, — i — á —« zaznělo tu na
blízku a v téže chvíli jsem spatřil, jak známý,
dlouhouchý obyvatel »Vysokého Zámku«, vy-
prostiv se z otěží zahradníkových mihl se ko-
lem mne v divokém běhu, triumfálně býkaje.
Mimovolně obrátil jsem zrak ku trávníku,
znepokojen o chudobku. Nemohl jsem jí postře-
hnouti. Teprve po dlouhém hledání podařilo se
mi nalězti rostlinku, ale, můj bože, v jakém
stavu! Lístky její přitisknuty k zemi a zeu-
chány v beztvárnou hmotu, květ pak zmizel za-
šlapán v bláto.
Ubohá chudobka! — Zahynula pod kopyty
— osla . ..
Al smích