1
masthead
9. záři 1908.0 Číslo 249.
4
article
byla přijata jednomyslně a zní: »Kongres rati-
fikuje přání, projevená na předcházejíeích kon-
gresech o uspořádání celní statistiky ve všech
zemích na základě jednotné klasifikace výrobku.
Vyzývá účastníky sjezdu, aby bezodkladně pů-
sobili na své vlády, aby tyto přijaly pozvání
belgieké vlády ke konferenci přednostů kance-
láři celní statistiky různých zemí, aby takto
bylo uskutečněno přání kongresu, týkající se
redakce seznamů, v nichž by byly seskupeny
importované a exportované výrobky dle totož-
ných pro všechny země kategoril.«
Ustálení velikonočních svátků.
Pan Vogel resumuje svůj referát a na
vrhuje, aby bylo projeveno přání, stanovit ve-
likonoční svátky na neděli následující za 4.
dubnem. Má se to státi i v tom připadě, kdyby
Rusko nepřijalo řehořský kalendář. Hr. Cl am
Martinic žádá, aby tato poslední klausule
byla zamitnuta.
Pan Hamburger (Amerika) je rozhodně
proti tomu, aby sjezd obehodníků projednáva
otázku, týkající se náboženstvi.
Pan Vogel potírá lento názor, poněvadž
otázka má velký význam pro obchod.
Návrh pana Hamburgra, k němuž se při-
pojil p. Gsorg, aby kongres nejedna
o ustálení velikonočních svátku
je zamitnut.
Pan Baumfeld žádá, aby místo na prvn
neděli po 4. dubnu velikonoční svátky byly
přeneseny dle tradice »na první neděli p
equinoxiu«.
P. Collard si přeje, aby se vyjednávalo
uslálení velkonočních svátků s duchovní mocí
(Protest.)
P. Dove navrhuje, aby jednání o téte
olázce bylo odloženo do přištiho kongresu. Ná
je zamitnut 54 hlasy proti 44.
Vzhledem k tomu, že otázka tato vyvolala
značné vzrušení, předseda přerušil o 12. hod
schůzi.
Vogel
Martinic
Baumfeld
P Collard
Dov
Rusko
Hradec
Amerika
kongres
5
article
Odpolední schůze
Předseda Canon Legrand o 44. hod. od-
polední zahajuje sehůzi a žádá shromážděné-
aby i v otázce ustálení velikonoč
nlch svátků jednali jednomyslně Myslí, že
nejvhodnějším by bylo, aby otázka byla odlo-
žena do přištího kongresu a zatím aby byla
podniknuta mezinárodní anketa o tom, jak se
pohliži na tuto otázku v různých zemích.
Hrabě Clam-Martinic se připojuje k ná-
vrhu Permanentní komitét by měl takto mož-
nost vyjednávat též s eírkevní mocí.
P. Soetber pokládá otázku za zcela jasnou
a jednoduchou. Nerad by ponechal její usku-
tečnění permanentnímu komitétu, poněvadž s
obává, že by nevedlo k žádoucím výsledkům.
P. Amengnal (Španěl) praví, že pape
Lev XIII. by byl dal svůj souhlas, kdyb
Rusko chtělo přijmouti řehořský kalendát. Mu-
síme věděti, co tomu řekne papež, pročež před
běžná ankela je nutná.
P. Peretz (Rus) připomíná, že v Rusku ji
dlouho se mluví o změně kalendáře a Petro-
hradská akademie věd se vyslovila pro změnu
Nutno ještě čekat na rozhodnuti panujícíeh
kruhů, ale nicméně kongresu přísluší, aby pro-
jevil okamžitě přání o zavedení řehořského ka-
lendáře v celém světě. Přijato akla macl.
Martinic
P Soetber
P Amengnal
Španěl
P Peretz
Petro
Rusko
Rus
pap Lev XIII
hradský akademie věda
Canon Legrand
6
article
P. Baumgartel: Obchodní kruhy. Německa
doufají, že kongres učiní aspoň krok v před
v této otázce. K velikonočním svátkům připadá
počálek sezony rozličných oborů. Na přání,
projevené saskými obchodními kruhy, již něko-
lik křesťanských elrkvi prohlásilo, že nemají
námítek proti ustálenl velkonočních svátků
Předseda a p. Legrand navrhují tuto reso-
luci, jež dle možnosli má vyjádřiti náladu vět-
šiny: »Kongres projevuje přání, aby se docilil
mezinárodní dohody za účelem ustálení velko-
nočních svátků. Přeje si však míti o této věc
úsudek obchodních komor, jež neodpověděly na
tuto otázku a usnáší se proto, aby byla pod-
niknuta doplňovací anketa a aby otázka tato
byla v čele jednacího pořadu příštího kon
gresu«.
Resoluce byla přijata ohromnou většinou.
Několik účastníků se hlasování zdrželo.
Souhrn obchodních zvyků.
Kongres jednohlasně schválil závěrek refe
rátu p. Amenguala: Kongres projevuje přání
aby obchodní komory
1. informovaly permanentní komitét o účin-
nosti obchodních zvyků, užívaných v jich ze
mích jako zákonitých pravídel,
2. a codifikovaly obchodní zvyky, užívané
v jich obvodech.
Úprava výstav.
Závěrek referátu: Kongres projevuje přání
aby ve všech zemích, které se zúčastňuji svě-
tových výstav, se ustavily permanentní komitéty
a aby se připojily k mezinárodní federaci.
která se utvoři na brusselské konferene
neene
roku 1908.
Sekretář sjezdu p. Joftrand předěitá dopie
českých obehodních příruči, kteří žádají, aby
kongres pojednal též o některých otázkách, tý-
kajících se jich sociálního postavení. Přijato n
vědoml.
Pan Charleton (Londýn) tlumočí přání
aby příští kongres roku 1910 konal se
Londýně.
Legrand
Charleton
Německo
Londýn
7
article
Zakončení kongresu.
Předseda kongresu p. Canon Legrand vřele
děkuje všem, kdo přispěli ke zdaru kongresu
vysokým protektorům, předsednictvu obchodní
živnostenské komory, jakož i dru. A. Ma ye-
rovi, sekretáři organisačního výboru. Všichni
odnášíme si nejlepší upomínku na vřelé
srdečné pohostinství, jehož se
nám dostalo v Praze a vzdáváme jí z
to svůj upřímný dík. (Bouřlivý potlesk.)
Pan Kaempí v procitěné řeči děkuje panu
Canon - Legrandovi za vzorné předsednictní.
Všichni účastníci povstávají a dlouhotrvajícím
potleskem projevují svůj dik.
Potom hr. Clam-Martinic pravil: »Pánové.
dovolte, abych při konci sjezdu blahopřál vám
k neobvyklé věcnosti, s jakou jste konali svoji
práci. Jistých výsledků jsme dosáhli a bylo
opravdu poučné stopovati, jak díky této věcnosti
různé názory, sledující jeden a týž cil, dospěly
ke společnému a žádoucímu konci. Přál byeh
si, aby jednání, jež nás ve mnohém sblížilo,
bylo zárukou mírného rozřešení vážných mezi
A ma
Kaempí
Martinic
Praha
kongres
Canon
Legrand
Canon Legrand
8
article
národních otázek. Ješté jedno přání mám, aby
chvile, jež jste ztrávili v našem kruhu, zanechsly
u vás dobrou upomínku. Rozeházejíce se, pišem
obyčejně na navštívenkách p. p. e. Dovolte,
abych dnes dat těmto plsmenám jiný význam,
jímž též ukončují: Pacis pignus c on-
cordia. Ještě jednou děkují vám za všechnu
práci a srdečně volám: Na shledanou !«
Pan V. Němec, vícepresident obehodní
živnostenské komory, pronesl tuto řeč: Slavné
shromáždění! Velectění pánové! Jest pro mne
velikou ctl, že presidium obchodní a živnostenské
komory pražské vzneslo na mne úkol, abych
slavnému shromáždění a všem velectěným pánům
poděkoval za to, že jste ráčili zvoliti král. hlav.
město Prahu jakožto sídlo obchodní a živnosten-
ské komory pražské pro svůj kongres, kongre
to veliké důležitosti, jednající, jak jsme všichní
s potěšením sledovali, o otázkách, které se tý
kají životních zájmů všech národů a veškerých
států celé zeměkoule.
Praha
9
article
Děkujeme vám za to, slovutní pánové, že
jste zvolili Prahu za jeho sídlo. Je to pron
velikým vyznamenáním a vzdávám ještě zvláště
nejuctivější díky panu presidentu Canon- Legran-
dovi za laskavost, se kterou podporoval u slavné
permanentní komise naše snahy, aby kongre
byl položen do Prahy. Kojíme se pevnou na-
dějí, že jste, veleetění pánové, Prahou i přijetim
od obyvatelstva pražského plně byli spokojení
těšime se věichni, že se vrátite do svých do-
movů s nejlepšími vzpominkami na královskou
Prahu a také na obchodní komoru pražskou.
Potom promluvil vicepresident výkonného
výboru výstavního p. Riedl z Riedensteinu.
O 5. hod. byla zakončena poslední pra-
covní schůze mezinárodního sjezdu obchodních
komor.
Raut na počest kongresu komor.
Koncertní siň převzala tentokráte úlohu,
která obyčejně připadá sálu žofinskému. Stala
se shromaždištěm skvělé společnosti, která re-
presentuje ve svém celku výkvěl mezinárodníe
kruhů obchodních a průmyslových. Mezinárodní
kongres komor, jemuž rovného co do horlivé
práce a výsledků její těžko nalézti, ukončentu
skvělou události společenskou. Brali na ní účas
kongresistě, hosté francouzští a vynikající zá-
stupci kruhů domácích, mezi nimiž byly osoby
blizké hostitelce, pražské komoře, výstavě, vy
nikající representanti úřadů i kruhů společen
ských.
Večer uplynul v animované zábavě, oživené
vybraným hudebním programem výstavního
orchestru, jehož jednotlivá čísla byla horlivě
aplaudována. Dvorana byla nádherně vyzdoben
koberci a květinami, dodanými firmou pana
Bürgermeistra. Koncertní slň záhy se naplnila
vybranou společnosti v olegantních úborech,
z nichž prozařovaly zvlášť nádherné toalety
damské!
Riedl
Bürgermeister
Praha
mezinárodní kongres komora
CanonLegran
10
article
Přítomni byli pp.: místodržitel hr. Coudenhove.
starosta dr. Karsl Groš s oběma náměstky drem.
Štychem a posl. Jirouskem, pres. vrch. zem. soudu
ryt. Wessely, polní podmarš. Rummer z Rummers-
hofu, sekční chef dr. Brosche, předs. sjezdu obch.
komor hr. Clam-Martinic, dv. rada policejní ředital
Křikava, předseda obchodního soudu dv. rada Šin-
delář s vicepres. Des Logesem, státní zást. dví rad
Morstadl, řed. stát. drah dv. r. Marek, okr. fin. řed-
dv. r. Novolný, chef místodrž, staveb. odděl. dv. r.
Rytiř a slav. r. řed. Rubín, báňský hejtman dv. r.
Honl, konsulátní sbor, přísed. zem. výb. Žďarský
předs, čes, odboru zeměd. rady Kubr, pres. pražské
Obch. komory cís. rada Řivnáč s vicepres. Němcem,
pres. výboru výst. cís. r. Bondy s vicepres. Riedlem
z Riedensleinu, ředitel výstavy vl. r. dr. Hotoweiz
a taj. Hlaváček, pres. obchodní kom. česko-budějo-
vické Patzák, pres. advokátní komory dr. František
Dvorský, president notářské komory Batěk, člen
panské sněmovny císařský rada Wohanka, poslanci
dr. Sehuster, Čech, dr. Klumpar, vrch, živnostenský
inspektor Suda, ředitel Úrazové pojišťovny dr. Při-
bram, instruktor živnostenského společenstva dr.
Polák, mag. radové dr. Boháček a Borůvka s pres.
komis. dr. Sobolkou, řed. želez. odděl. zem, výboru
Weiser, cís. rada Jahn, členové obchodní a živnost
komory, městské rady a sboru obecních starších.
Z cizích hosti byli přilomni léměř všichni účastníci
kongresu obchodních komor, delegá i polské výpravy.
později přišli i delegáti municipální rady pařížské
Coudenhove
doktor
Karsl Groš
Štych
Jirousek
Wessel
Brosche
Martinic
Křikava
Loges
Marek
Novolný
Rytiř
Honl
Kubr
Řivnáč
Němec
Bond
Riedl
Riedenslein
Hotoweiz
Hlaváček
Patzák
Dvorská
Batěk
Wohanka
Sehuster
Čo
Klumpar
Sud
Polák
Boháček
Borůvka
Sobolka
Weiser
Jahn
obchodní soud dv . rada Šin
panská sněmovna
úrazový pojišťovna
11
article
Slovanšti hosté v Praze.
Slovanšti hosté v Praze.
Na počesl polských železničních úřadníků v Pran
meškajících uspořádal Spolek českých úřadníků že-
lezničních v Národním domě na Kräl. Vinohrader
předevčírem společenský večírek, který po přání s
vydařil.
Mistopředseda spolku českých úřadníků želez-
ničních p. dr. Pospíšil přivital vřele milé polské
hosty a v proslovu, v němž akcentoval nutnost
sbratření všech Slovanů, vybízel Poláky, by i on
podali nám ruku ke společnému zápasu. Mluvčí
polských hostí, inspektor st. drah Vilém Werne
z Krakova, poděkoval za vřelé, v pravdě slovanské
přijetí a pohostinství, zmínil se o hlubokém dojmu.
jimž vtiskl se v duši všem účastníkům výpravy
majeslát zlaté Prahy, vzdal bold české vyspělosti
kulturní, průmyslové i obchodní a ujistil, že iden
vžeslovanské vzájemnosti i u Poláků nalezla živn
pole. Bouřlivý potlesk.
doktor
Pospíšil
Polák
Werne
Praha
Krakov
národní dům na Kräl
12
article
Za Svaz českých úřadnických spolků pozdravil
polské hosty mistopředseda Svazu, vrchní bern
správce Šavrda, za stranu národně sociální a z
Zemskou jednotu železničních zřízenců poslanee
Buříval. Komisař st. drah Maresch ze Lvov
ujistil ve vzletném proslovu Čechy, že Poláci ruku
v ruce s ostatními Slovany hotovi jsou postavili s
společnému, odvěkému nepříteli na podkladě vzájem-
nosti nejen ideové, ale i himotné a pronesl nadšenou
zdravici sťastnější budoucnosti Slovanstva.
K rozpoutání rušné zábavy přispěla slečna
Vilma Krupičkova procitěným přednesem Web-
rovy písně »Na Sulejku« a »Ukolébavky«, polský
host, paní Stefania Janická ze Lvova roztomilým
přednesem několika polských písní, slečna Růženk
Schulzova brilantní »Skřivánčí písní« z »Hu
bíčky, p. J. Slivka, mag. úřadník, přednesší »J k
možná věřit« z »Prodané nevěsty«, p. Adam Balaba
ze Lvova, jakož i p. J. Schart, assistent st. drat
v Praze oduševnělým přednesem Dvořákovy »Humo-
resky« (housle), Wieniawského »Kujavijaku« a j
a čelnými podařenými kuplety.
Neočekávaná účasť, nenucené veseli a v pravdě
srdečná zábava pozdržela všechny přítomné v druž
ném basedování dleuho do noci.
Polšli hosté (počtem 26) odevzdali pro Ústřední
Matici školskou sbírku 40 K se staropolským věno
váním »Kochajmy siel-
Šavrda
Buříval
Polák
Krupičkův
Janická
Růženk Schulzův
Hu
J Slivka
Balaba
J Schart
Dvořákův
Wieniawský
Kujavijako
Lvov
Čechy
Praha
Huma
13
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Začínáme přímo zbožňovat slunce, nejenže
jeho světla a tepla jest namále, nýbrž i proto,
že jsme ho letos vůbec pramálo užili.
Se sluncem se vrátil ruch do výstavy, n
jejíchž promenádách se včera černaly davy lidu.
Se všech stran se ozývala hudba. Pestrou stra-
katinu barev vhodil do proudů obecenstva prů-
vod »veselých ochotníků«, jenž měl nemenst
úspěch při reprise než při premiéře. Opět akla
mován král Škarohlid, vyjevení duchové z »Mly-
náře« a salvami pollesku odměňováno gaminstv
ševce z Kopniku. Veselý průvod tentokráte uči
nil návštěvu všem atrakcím a zejména Pegasovi
»jehož jménem« za poctu poděkoval speachem
plným humoru, pan Lukavský Král Škarohlíd
se svého trůnu poděkoval jměnem své strakate
sebranky, vyzývaje Pegasa k další zdárné pů
sobnosti. Odevzdal i kytici, kterou Pegas způ-
sobně objímá svými vykloubenými nohami.
Tolik k načrtnutí obrazu vnější stránky
výstavy!
Vlastnímu jejímu obsahu zatím věnoval
pozornost účastníci mezinárodního kongresu ko-
mor, hosté francouzšti a polstí, kteří v četných
skupinách prohlíželi výstavu. Doufejme, že po
znatky jejich budou úrodny pro náš průmysl
obchod.
V panoramatu lipanském byl
tichá slavnost. Prošel jeho turniketem včera od-
půldne 100.000 ! Pozdě, mnohem později než
atrakcí pochybné ceny, jako jest habešská ves
nice, ale přece. Byl jím pan Volánek z Olo-
mouce, jemuž se v upominku dostalo alba
medaile, permanentní vstupenky a jemuž na-
bidnut podle osvědčených vzorů — banket.
100000 návštěvníků! Pěkný důkáz, jak
správné bylo úsilí Spolku architektů a inženýrů,
věnované na záchranu odkazu Maroldova če-
skému lidu. A zároveň spravedlivá odměna to-
hoto úsili.
Lukavský
Škarohlíd
Pegas
Volánek
Maroldův
Ola
živnostenský komora
spolek architekt
14
article
Slavnostní den vyvreholil v nádherném.
vlahém večeru, kdy zase jednou bylo možno
pokochati se osvědčenými obňostrůjeckými efekty
před strojovnou a pak ještě »chvilku« posedět
někde v útulném závětři.
V restaurantu páně Feriaudově zatím fran
couzská delegace s roztomilostí jejímu národu
vlastní oplácela své hostitelce městu Praze
v koncertní síni se sešla celá skvělá kosmopoli
tická společnost, kterou v Praze svedl mezi
národní sjezi komor, na rautu, kterým sjezd
oslavila pražská komora
Den, jehož nálada vzbuzuje pěkné naděje
na úspěch karnevalu uměleů, jenž, bohdá bude
vyvrcholením výstavních radovánek.
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do
12. hod. noční.
Pořad: Od 4—19. hod. večerní promenádní kon
certy před průmyslovým palácem kapely »Sokola
žižkovského řízením p. Hermana, v dolejším hudeb
ním pavilonu vapely pěš. pluku č. 102. O 7. hodině
večerní populární koncert výslavního orchestru v kon
certní sini. Dirigent: pan dr. Vilém Zemánek. Pořad
I. Rozkošný: Ouvertura k op. »Svatojanské proudy«
2. Blodek: Intermezzo z op. »V studni«. 3. Rossini
Ouvertura k op. »Vilém Tell«. 4. Saint-Sačns: Ba
letní hudba z op. »Etienne Marcel«. 5. Volkmann
Serenada č. 3. pro smyčcový orehestr. 6. Meyerbeer
Korunovační pochod. Od 9. do 1/210. hod. več. slav
nostní osvětlení.
. Výstava uměleckého zařizení bylu nalézá se
firmy A. Hichler, Praha, palác Generali
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volny
. Včara navštívilo výstavu 46.702 platiciei
osob; eslková návštéva činí 1,867.195 osob,
Oser
pán
Herman
doktor
Zemánek
Blodek
Rossini
Tell
Etienne Marcel
Volkmann
Meyerbeer
Praha
SaintSačns
A . Hichler
Generali Václavský náměstí
I . Rozkošná
intermezzo z op
15
article
LOS
LOS
Praha-1l., dungmannovo nám., 2
vystavujeu
v paviloně interidrů, dále zařízení vý-
stav. kanceláří Obch. komory (statisti
cká, tarifní, vývozní atd.), jakož i u
četných soukromých vystavovatelů.
15800
Telefon 3312.
Praha
obchodní . komora
16
article
Bouřlivé události na Kašperskýci
Horách a v Sušici
Bouřlivé události na Kašperskýci
Horách a v Sušici
po sjezdu »Böhmerwaldbundu«.
Z Kašperských Hor. (Tel »Nár
etv
Listů«.) Zdejší česká »Beseda-
nl
byla rozvášněným davem ně-
ed meckým vytlučena. Česká men-
šina jest ohrožena na majetku
ne
i životech.
Z Prahy, 8. záři. (K. k.) Během
dnešniho dopoledne oznámilo
okresní hejtmanství v Sušici zdej-
šímu místodržitelstvi, že roze-
chvěnl v Sušici a na Kašperských
Horách nabylo hrozivého rázu.
K zachování klidu a k ochraně
menšin v obou mistech, které jso
dle telegramů s obou stran (?) ohro-
ženy, učinilo místodržitelství roz-
sáhlá opatření bezpečnostní, ze-
jmena vyslalo do ohrožených míst6
politických úřadníků, 50 četníkůa
vejenské oddíly z Klatov a Písku.
Ze Sušice. (Pův. tel. » Nár. Listů«
Demonstrativní průjezd bur
šáků a německých spolků, vy-
stupujících provokativně v uli-
cích zdejšího města, způsobil
značné rozhořčení. Němečti
provokatéři ostentativač vy-
hrožovali revolvery. Alarme-
vané četnictvo chránilo jejieh
vjezd bodáky. Rozhořčení če-
ského obyvatelstva jest ne-
smírné.
one
Kašperskýce hora
Sušice
kašperský hora
Praha
Klatovy
Písek
17
article
Štvavé řeči na valné hromadě „Böhmer
waldbundu“, konané v neděli v Kašperských
Horách, měly ze následek, že jednak v tomt
místě, jednak v Sušici došlo k velkému znepo
kojení českého obyvatelstva, které mělo všechný
přičiny po řečech páně Taschkových, Schreine
rových et consortes obávati se násilnosti se stra
ny německých vášniveů.
Obavy tyto nebyly mernými, jak sděluj
telegramy z oněch míst došlé i opatření másto
držitelství, které na žádost sušického hejtman
na rychlo do obou měst sláhlo čotnietvo a voj
sko, učinivši totéž opatření i v jiných okolníei
městech.
Dle souhlasných zpráv, nás došlých, způso-
beny byly demonstrace jedině provokativním
chováním se najmě buršáků, kteří za večera
rozjíždějíce se na vozech všomi směry ke svým
domovům, dopouštěli se surových urážek české
národnosti a zejména v Kašporských— Horáeh
štvali německé obyvatelstvo proti četnictvem
slabě chráněné české „Besedě“
Sdělili jsme již včera, že dle staré taktiky
provokatérů, sotva že dáno jim bylo na jevo,
že příslušníci české národnosti mají nárok na
tutéž zákonitou ochranu, jako třetina obyvatel-
stva německého v tomto království, dopustili se
Böhmer
pán Taschkový
Schreine
kašperský hora
Sušice
18
article
hnusných denuneiací; telegrnfujíce míslodržitel
a německému ministru krajanovi, že prý če-
ští státnl úradniei štvali proti nin
český lid. Niěmeckýmlistům viden
ským i pražským ihnod dodávány
zprávy nesmyslné, jako že bern
správce Kazdu shromáždil v Besedě česke
učedníky, kteří prý házeli kamením a dokonee
prý vystřeleno ( !).
Z Prachatic se oznamuje: Den minul klid
ně. Do města povoláno bylo silné oddělení čet
nictva. Táboru v Ostrové zúčastnili se posl
Dvořák, Kalina a Bukvaj. V referátech byl zdů
razněn požadavek rovného práva hlasovacího do
zemského sněmu. Posl. Dvořák prohlásil, ž
poslanci svobodomyslní budou v parlumentě usi-
lovati, aby Čechové na Šumavě dosáhli svých
národních práv. Po skončeném táboru odebrali
se účastníci korporativně na nádraží. V Českýeh
Budějovicích umástěn byl prapor mysliveů.
Z Kašperských Hor, 8. září. (Zvl. tolegran
„Nár. Listů“.) Včeru večer uspořádán byl zdej-
šími Němci, prý jako protest proti „násilno
stem“ Čechů sušických, před radnie
tábor lidu německého, na němž promluvil fa
natickou řeč red. Preitshof, který prohlásil
že jednání sušických Čechů bylo zbabělostí, po
něvadž buršáci, projíždějící městem, prý „žád
ných zbraní noměli“. Vybízel shromážděné, aby
všemi prostředky a třeba životy svými hájšl
německý ráz toho kraje.
Kazda
Dvořák
Bukvaj
Posl
Čecho
Němec
Preitshof
Prachatice
Šumava
Českýeh Budějovice
kašperský hora
19
article
Důsledek jeho paličské řeč
již včera se dostavil: Řada českých oby
vatel, pokud byli nájemníky německých majitel
domů, byla vypovězena.
Dnešního dne se demonstrac
opakovaly v míře ještě vyšší. N
rozkaz hejtmanství bylo četni
etvo sesíleno a po celý den pre-
cházely hlídky městem. K večer
došlo kesrocenía k takové situaci
že velitel četnické stráže dal roz-
kaz, aby zástupy rozháněny byly
bodáky. Při tom několik osob, z nichž mno-
hé nebyly dosud zjištěny, bylo těžce a lehce
zraněno. Tak hostinsk, Haas byl bodnut a
utrpěl poranění velmi těžké. Dále jistý občan
jménem Friodl rovněž zraněn byl bodákem,
Jiný, jménem Kašpar, na hlavě krvavě zrn
něn. Mnoho osob bylo zatčeno. Teprve po při
jezdu 200 dragouna z Kla tov a po uza
vřoní hlavníel ulic zjednán byl klid. Němečt
zuřivci vylili si vztek na oknech české „B
sedy , ktorá byla bombardována ka-m
ním a několik Čechů při tom z ra
něno.
Z Hartmanic, 8. září. (Tel. „N. L.“) Včer
došlo zde k demonstracím protiče
ským, které jsou v souvislosti s událostmt
v Sušici a v Kašperských Horách.
Při demonstracích jeden buršák pro štvan
a pobuřování byl zatčen. Při zukročování čet
nictva 7 o sob bylo zraněno. Rozčilen
obyvalolstva je veliké.
Haas
Kašpar
Čecho
Hartmanice
Sušice
kašperský hora
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Skvostnými dvěma úvodníky ozdobily
orgány pražského kasina včerejší krásný svá
teční den. „Prag. Tgbltt.“ svůj nadepsal titulen
„Výstavní hostě a němečtí členové obchodní ko
mery“, „Boh.“ pak volila říznější a nápadnějš
titul „Der Franzosenrummel“. Oba pak zabývaj
se touž lítkou, to jest pražskou něm
ckou menšinou jakcžto naprost
bezvýznamnou kvantitou a kval
tou. Rozumí se, že oba orgány postavení něme
eké kolonie v Praze neprojednávají pod tímt
heslem a doznáním, ale právě jich články jeou
skvosiným symptomem hlubokého uvědoměn
této pražsko-německé bezvýznamnosti za součas
ných slavných dnů pražských. „My jsme tady
také v Praze, také my jsme na světě a nikdo
si nás nevšímá, nikdo o nás nic neví a vědět
nechce!“, to jest obsahem obou kasiňáckých
leadrů a věru mají v tom tak pravdu, že kdyby
nebylo náhlého jich výkřiku, k němuž došl
patrně na rozkaz „vedení“, nikdo by skutečn
ani nevzpomněl, že tu . Praze nějací Němei
dýší, žijí a tyjí. Z odlehlého zákoutí pražské
domácnosti ozval se ryk, „Prag. Tgblu.“ hlasitě
pláče a „Boh.“, tentokráte špinavější, než jej
druh, co nejnestydatěji nadává. Páně Merevův
list vůči mozinárodnímu sjezdu komor naříká
nad českou národní propagandou, ke křeré pro
se výstavy zneužívá. Němečtí hostě komorníh
sjezdu prohlédli prý situnci velmi správně i ode
přeli prý spolupůsobení na nacionálně-politickén
sbratření mezi Čechy a Francouzy. Puardon! Ma
snad slavnost městem pořádaná k uvilání komor
ních delegátů co činiti s výstavou? Ně
mečtí pánové, přes to, že byli zdvořile pozváni
Praga
Puardon
Praha
Čechy
Ma
Praga
Němei
21
article
uznali, že na ní nemají co dělati, a tento nej
kompetentnější úsudek nezbývalo, než rospokto
vati. Či snad měli býti násilím na žofínský rau
dovodeni? Radnice a česká veřejnost i tisj
překonaly jakž takž loto neštěsti a to s takovým
taktem a šetrností, že nepřitomnost německýeh
hostí nebyla vůbec ani pozorována. Opětovné
upozorňování se sírany kasiňáckého tisku na
světobornou událost německé abstinence m
snad vynutiti slovanské Praze dodatečné slzy
zoufalství? „Nepřišli k nám, nešli od nás!“
tímto českým stanoviskem musí se už „Prager
Tagblatt“ spokojit. Co povídá dále o uvítání n
německé útraty, jenom pomocí německé minu-
losti a přítomnosti v úmění, zvláště architektuře,
průmyslu a německého poplutnictva, je vrněn
dávno anachronistické. Zvlášť pokud se týče
architektury, věru toho Němci, „Prag. Tagblet-
tem“ zastoupení, málo v Praze nastavěli a vše-
chna jejich architektura až na radnici a hřbitov
asanací zmizela s povrchu pražského. Pokud se
pak týče ostatní architektury pražské, nestane
se přece německou už tím, když ji spolek ně
meckých architektů fotografuje a jakožto „Alt-
Prag“ do své výstavní koje zavěší. Že němečt
členové komorního sjezdu v kasině nebyli uvi
tání a že se tam k uvítání dostaviti měli ně
močtí členové obchodní komory, to je záležibosti
vnitroněmeckou a do té nám nic není. Co
hodlají Němci v Praze činiti s příštími něme
ekými hosty, je naší věci potud, aby nevykro
čili z mezí jim postavením německým v Praze
vykázaných. V Praze neni ostatně žádné ně
mecké „obyvatelstvo“ („Bevölkerung“), v Praze
je dnes sotva 7procentní diaspora německá, t
je všechen zdejší německý Bevölkerung. Potud
„Prag. Tagblati“. Článek „Boh.“ připomíná pok
živě nedávnou veselohru českého aútora na
městském divadle vinohradském provozovancu
Prager
Němec
Praha
Praga
komorní sjezd
AltPraga
22
article
„Ranní ropucha“ nazývala se ta veselohra ato
jměno hodilo by se výborně za sublitul házov-
ského denníku, zvláště včerejšího jeho vydání.
Za te, co napsala o Praze a městském zastupi-
tolstvu, měla by jí obec poslat právem velkou
láhov thymolinu s návodem k užívání. Její
vztok na současné česko-francouzské projev
jest vlastně skvostným německým přídavkem
k českému zadostučinění z těchto událostí. Věru,
tito „Němei“, kdyby sami sebe nazývali stokrát
„vornéhme Gesollschaft“, nikdy si neosvojí cho-
vání skutečné společnosti do té míry, aby do-
vedli opanovati své city, jež slušný člověk za
podobné situace nikdy a za svět na sobě znáti
nedá. Láteření „Boh.“ na zástupce francouzské
vlády a jeho řeč a doporučování té řečí ve Vídni
a v Paříži ku pozornosti jest venkoncem směš-
né. Přípitek pana Chapsnla království českému
a jeho přátelství k Francii jest slavným a bez-
úhonným momentem v každém smyslu i v poli-
tiekém. S Franeií stojí monarehie ve stycích eo
nejlepších a království české v mimořádně
srdečných, na tom nezmění nie bezmezná zuři-
vost obyvatelky svatoannenského průchodu! Za-
hruniční hosté Čeehů mluví jenom o přátelství
k říši a království, hostě Němců- v Čechách
o rozbiti říše, o přenášení mezníků říšsko-něme-
ckých dovnitř Rakouska a o svorné německé
práni k tomu čelící tu i za hranicemil
Chapsnl
Němec
Praha
Vídeň
Paříž
Francie
Čechy
Rakousko
23
article
— Kestřánkovina. Vílém Kestranek běz
dál ulicí německého finančního a národohospo-
dářského tisku a dostává, až z něho hadry
litají. Vídeňský »Börsen- und Hlandelsberichte
naložil v článku »Cato von Eisen« s centrálním
ředitelem nejnelitostněji. Vysmál se umravněné
póse Kestrankově na vrch hlavy i připomenul
Kestrankovi, že by jeho eatonská přísnost chefa
železářského kartelu měla docela jiné účinky.
»kdyby se denuneující Cato nenazýval Kestranek,
klerýž jako centrální ředitel pražsko-železářské
společnosti vzbudil v celém světě, kde se o že-
lezářský obchod zajímají, oprávněný úžas, když
vyšlo na jevo, že uzavřel s jistým ob-
skurním faisérem, který se mu chlubil,
že má celou bosenskou vládu v kapse, smlouvu,
podle kteréž se toto individuum Ke-
strankovi zaručilo, že mu za tri
miliony zjedná akcie varešské
železárny, majetek vlády, a že
se oba o ohromný výdělek rozděli.
Tato příšerná provisijní historie byla pro-
mrskána třemi instaneemi, poněvadž
zminěný faisér stál na svém úpisu, č
k uskutečnění obchodu nedošlo. Kestránek vyšel
na konec z aféry jako vítěz. Trestní vy-
šelřování, ač k němu dojíti mělo, nebot
několik osob spojilo se tu, aby nekalým
způsobem fiskus okradlo o mi-
liony, bylo z neznámých příčin
zamezeno, v každém případě měl Kestranek
co děkovati svému nimbu a svým mocným
příznivcům, že z aféry vyvázl pouhou modřinou.
Kestrank
Cata on Eisen
24
article
Snad rozhodly obavy před veřejným skandalem,
jejž by tento proces měl v zápětí. Z té h ož
důvodu upustila nepochyb ně
i vláda bosenská od toho, že ne-
stíhala Kestranka trestně pro
urážku na cti důminkou, že by byla s to
státní statek za poloviční cenu zahoditi z přízné
k určité osobě. Pan Kestranek mohl z této při-
hody však čerpati poučení, že se nemá s máslem
na hlavě lézti na slunce. Poněvadž pan Ke
stranek je si toho vědom, že by jej češt
soudcové, pamětliví varešské aféry, přijali a po
směchem, kdyby jako Cato ze železa chtěl vy-
stupovati proti provisím při uzavírce obchodu
s obvyklým pathosem, učinil Kestranek kroky,
aby jeho proces projednán byl
před soudei německými. Tento ša-
chovní tah mu však sotva pomůže. Jako lady
Mackbethová bloudíc ve spaní stená, že všechny
libovůně Arabie nesmyjou s ruky její skvrny
krvavé, jest Kestranek jako »nepřitel provise«
pro vždy znamenán a jeho denunciace tak
u německých soudců vzbudí jenom útrpné po-
třásání hlavou a pan Kestranek na žádný způsob
neopustí soudní síň jakožto korunovaný vítěz.«
Vídeňský odborný list projednává dále pražské
rozhodnutí o dodávce rour se stanoviska hospo-
dářského a soublasí úplně s rozhodnutím praž-
ským, kteréž ukázalo otvorem natrženým de
rejstřiku nenasylného kartelu, že kartel nesmí
býti čínskou zdí, veškeru konkurenci již z předu
vylučující, jemuž konsumenti na milost a ne-
milost jsou vydáni. Zvláště pokud se týče
budějovické šroubovny ukázalo se, že Kestranek
nejen živému již průmyslu a zemědělství ukládá
své zákony, ale již nenarozené děti v živole
matčině ohrožuje. Článek konči těmilo slovy:
»V tomto okamžiku zdá se ostatně, že pře-
moudrý pan Kestranek už lituje, že sáhl do
vosiho hnizda a počíná Čechům lichotiti. (Viz
»Interview s Kestrankem« v »Času«! Pozn. red.
Kestranek
Mackbethová
Čecho
25
article
»N. L.«) Tuší, že by mohli tihle tvrdošljní Češi
v parlamentě zahájiti útok proti kartelu
v obavě o své panství pokouší se v čas na-
laditi struny mírněji. Snad předvčirem kráčel
po staroslavných Hradčansch také kolem histo-
riekého okna, z něhož druhdy moení a drzí
snaživci od rozezlených stavů vyhozeni byli ben
procesu a přes nebezpeči, že zlomi vaz «
— Projev uznání a díků. Národní rada
Čechů česko-budějevických pokládá za svou po-
vinnost, vysloviti poslanci za město České Bu-
dějovice p. Josefu Brdlíkovi za nezištnou a sku-
tečně obětavou intervenci ve prospěch průmy-
slových podniků v Č. Budějovicích a speciálně
ve prospěch továrny na železné a kovové zboží
(sroubovny) vděčné uznání a ujistiti ho ne-
jen neztenčenou, nýbrž zvýšenou
důvěrou. Připomínáme si při této příležitosti
co nejvděčněji všech obětí, které posl. Brdlik
po celé již desetiletí věci naší ochotně přinášt
a vyslovujeme mu nejvřelejší díky za vše, co
jako říšský poslanee za město České Budějovice
v zájmu české věci česko budějovické vykonal.
Národní rada Čechů česko-budějovických dne 7.
září 1908. Dr. Aug. Zátka, starosta, dr. Fr. Hro-
mada, náměstek starostův.
— Pro české menšinové školství. Obecní
zastupitelstvo města Nové Paky ve schůzi své
dne 1. záři t. r. připojuje se na základě svého
jednomyslného usnesení k resoluci, přijaté na
manifestační schůzi pvo české školství menši-
nové, pořádané v Praze dne 9. srpna 1908.
— Starosta Král. Vinohradů pan Josel Víšek
od pátka minulého týdne upoután jest na lože cho-
robou, která včerejšího dne však polevila tou miérou,
že cítí se značně zotaveným. Onemocnění mělo cha-
rakter záchvatu, jímž zejmena levá ruka byla post-
Čech
Čecho
Brdlík
doktor
Aug
Král
Josel Víšek
Český bu
Č . Budějovice
Český Budějovice
Nová Paka
Praha