ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 0ac6be70-7723-11dc-aa0b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 25 celkem · entity: person 116, place 50, org 19, work 8
1 masthead
9. záři 1908.0 Číslo 249.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
Strana3
4 article
byla přijata jednomyslně a zní: »Kongres rati- fikuje přání, projevená na předcházejíeích kon- gresech o uspořádání celní statistiky ve všech zemích na základě jednotné klasifikace výrobku. Vyzývá účastníky sjezdu, aby bezodkladně pů- sobili na své vlády, aby tyto přijaly pozvání belgieké vlády ke konferenci přednostů kance- láři celní statistiky různých zemí, aby takto bylo uskutečněno přání kongresu, týkající se redakce seznamů, v nichž by byly seskupeny importované a exportované výrobky dle totož- ných pro všechny země kategoril.« Ustálení velikonočních svátků. Pan Vogel resumuje svůj referát a na vrhuje, aby bylo projeveno přání, stanovit ve- likonoční svátky na neděli následující za 4. dubnem. Má se to státi i v tom připadě, kdyby Rusko nepřijalo řehořský kalendář. Hr. Cl am Martinic žádá, aby tato poslední klausule byla zamitnuta. Pan Hamburger (Amerika) je rozhodně proti tomu, aby sjezd obehodníků projednáva otázku, týkající se náboženstvi. Pan Vogel potírá lento názor, poněvadž otázka má velký význam pro obchod. Návrh pana Hamburgra, k němuž se při- pojil p. Gsorg, aby kongres nejedna o ustálení velikonočních svátku je zamitnut. Pan Baumfeld žádá, aby místo na prvn neděli po 4. dubnu velikonoční svátky byly přeneseny dle tradice »na první neděli p equinoxiu«. P. Collard si přeje, aby se vyjednávalo uslálení velkonočních svátků s duchovní mocí (Protest.) P. Dove navrhuje, aby jednání o téte olázce bylo odloženo do přištiho kongresu. Ná je zamitnut 54 hlasy proti 44. Vzhledem k tomu, že otázka tato vyvolala značné vzrušení, předseda přerušil o 12. hod schůzi.
Vogel Martinic Baumfeld P Collard Dov Rusko Hradec Amerika kongres
5 article
Odpolední schůze Předseda Canon Legrand o 44. hod. od- polední zahajuje sehůzi a žádá shromážděné- aby i v otázce ustálení velikonoč nlch svátků jednali jednomyslně Myslí, že nejvhodnějším by bylo, aby otázka byla odlo- žena do přištího kongresu a zatím aby byla podniknuta mezinárodní anketa o tom, jak se pohliži na tuto otázku v různých zemích. Hrabě Clam-Martinic se připojuje k ná- vrhu Permanentní komitét by měl takto mož- nost vyjednávat též s eírkevní mocí. P. Soetber pokládá otázku za zcela jasnou a jednoduchou. Nerad by ponechal její usku- tečnění permanentnímu komitétu, poněvadž s obává, že by nevedlo k žádoucím výsledkům. P. Amengnal (Španěl) praví, že pape Lev XIII. by byl dal svůj souhlas, kdyb Rusko chtělo přijmouti řehořský kalendát. Mu- síme věděti, co tomu řekne papež, pročež před běžná ankela je nutná. P. Peretz (Rus) připomíná, že v Rusku ji dlouho se mluví o změně kalendáře a Petro- hradská akademie věd se vyslovila pro změnu Nutno ještě čekat na rozhodnuti panujícíeh kruhů, ale nicméně kongresu přísluší, aby pro- jevil okamžitě přání o zavedení řehořského ka- lendáře v celém světě. Přijato akla macl.
Martinic P Soetber P Amengnal Španěl P Peretz Petro Rusko Rus pap Lev XIII hradský akademie věda Canon Legrand
6 article
P. Baumgartel: Obchodní kruhy. Německa doufají, že kongres učiní aspoň krok v před v této otázce. K velikonočním svátkům připadá počálek sezony rozličných oborů. Na přání, projevené saskými obchodními kruhy, již něko- lik křesťanských elrkvi prohlásilo, že nemají námítek proti ustálenl velkonočních svátků Předseda a p. Legrand navrhují tuto reso- luci, jež dle možnosli má vyjádřiti náladu vět- šiny: »Kongres projevuje přání, aby se docilil mezinárodní dohody za účelem ustálení velko- nočních svátků. Přeje si však míti o této věc úsudek obchodních komor, jež neodpověděly na tuto otázku a usnáší se proto, aby byla pod- niknuta doplňovací anketa a aby otázka tato byla v čele jednacího pořadu příštího kon gresu«. Resoluce byla přijata ohromnou většinou. Několik účastníků se hlasování zdrželo. Souhrn obchodních zvyků. Kongres jednohlasně schválil závěrek refe rátu p. Amenguala: Kongres projevuje přání aby obchodní komory 1. informovaly permanentní komitét o účin- nosti obchodních zvyků, užívaných v jich ze mích jako zákonitých pravídel, 2. a codifikovaly obchodní zvyky, užívané v jich obvodech. Úprava výstav. Závěrek referátu: Kongres projevuje přání aby ve všech zemích, které se zúčastňuji svě- tových výstav, se ustavily permanentní komitéty a aby se připojily k mezinárodní federaci. která se utvoři na brusselské konferene neene roku 1908. Sekretář sjezdu p. Joftrand předěitá dopie českých obehodních příruči, kteří žádají, aby kongres pojednal též o některých otázkách, tý- kajících se jich sociálního postavení. Přijato n vědoml. Pan Charleton (Londýn) tlumočí přání aby příští kongres roku 1910 konal se Londýně.
Legrand Charleton Německo Londýn
7 article
Zakončení kongresu. Předseda kongresu p. Canon Legrand vřele děkuje všem, kdo přispěli ke zdaru kongresu vysokým protektorům, předsednictvu obchodní živnostenské komory, jakož i dru. A. Ma ye- rovi, sekretáři organisačního výboru. Všichni odnášíme si nejlepší upomínku na vřelé srdečné pohostinství, jehož se nám dostalo v Praze a vzdáváme jí z to svůj upřímný dík. (Bouřlivý potlesk.) Pan Kaempí v procitěné řeči děkuje panu Canon - Legrandovi za vzorné předsednictní. Všichni účastníci povstávají a dlouhotrvajícím potleskem projevují svůj dik. Potom hr. Clam-Martinic pravil: »Pánové. dovolte, abych při konci sjezdu blahopřál vám k neobvyklé věcnosti, s jakou jste konali svoji práci. Jistých výsledků jsme dosáhli a bylo opravdu poučné stopovati, jak díky této věcnosti různé názory, sledující jeden a týž cil, dospěly ke společnému a žádoucímu konci. Přál byeh si, aby jednání, jež nás ve mnohém sblížilo, bylo zárukou mírného rozřešení vážných mezi
A ma Kaempí Martinic Praha kongres Canon Legrand Canon Legrand
8 article
národních otázek. Ješté jedno přání mám, aby chvile, jež jste ztrávili v našem kruhu, zanechsly u vás dobrou upomínku. Rozeházejíce se, pišem obyčejně na navštívenkách p. p. e. Dovolte, abych dnes dat těmto plsmenám jiný význam, jímž též ukončují: Pacis pignus c on- cordia. Ještě jednou děkují vám za všechnu práci a srdečně volám: Na shledanou !« Pan V. Němec, vícepresident obehodní živnostenské komory, pronesl tuto řeč: Slavné shromáždění! Velectění pánové! Jest pro mne velikou ctl, že presidium obchodní a živnostenské komory pražské vzneslo na mne úkol, abych slavnému shromáždění a všem velectěným pánům poděkoval za to, že jste ráčili zvoliti král. hlav. město Prahu jakožto sídlo obchodní a živnosten- ské komory pražské pro svůj kongres, kongre to veliké důležitosti, jednající, jak jsme všichní s potěšením sledovali, o otázkách, které se tý kají životních zájmů všech národů a veškerých států celé zeměkoule.
Praha
9 article
Děkujeme vám za to, slovutní pánové, že jste zvolili Prahu za jeho sídlo. Je to pron velikým vyznamenáním a vzdávám ještě zvláště nejuctivější díky panu presidentu Canon- Legran- dovi za laskavost, se kterou podporoval u slavné permanentní komise naše snahy, aby kongre byl položen do Prahy. Kojíme se pevnou na- dějí, že jste, veleetění pánové, Prahou i přijetim od obyvatelstva pražského plně byli spokojení těšime se věichni, že se vrátite do svých do- movů s nejlepšími vzpominkami na královskou Prahu a také na obchodní komoru pražskou. Potom promluvil vicepresident výkonného výboru výstavního p. Riedl z Riedensteinu. O 5. hod. byla zakončena poslední pra- covní schůze mezinárodního sjezdu obchodních komor. Raut na počest kongresu komor. Koncertní siň převzala tentokráte úlohu, která obyčejně připadá sálu žofinskému. Stala se shromaždištěm skvělé společnosti, která re- presentuje ve svém celku výkvěl mezinárodníe kruhů obchodních a průmyslových. Mezinárodní kongres komor, jemuž rovného co do horlivé práce a výsledků její těžko nalézti, ukončentu skvělou události společenskou. Brali na ní účas kongresistě, hosté francouzští a vynikající zá- stupci kruhů domácích, mezi nimiž byly osoby blizké hostitelce, pražské komoře, výstavě, vy nikající representanti úřadů i kruhů společen ských. Večer uplynul v animované zábavě, oživené vybraným hudebním programem výstavního orchestru, jehož jednotlivá čísla byla horlivě aplaudována. Dvorana byla nádherně vyzdoben koberci a květinami, dodanými firmou pana Bürgermeistra. Koncertní slň záhy se naplnila vybranou společnosti v olegantních úborech, z nichž prozařovaly zvlášť nádherné toalety damské!
Riedl Bürgermeister Praha mezinárodní kongres komora CanonLegran
10 article
Přítomni byli pp.: místodržitel hr. Coudenhove. starosta dr. Karsl Groš s oběma náměstky drem. Štychem a posl. Jirouskem, pres. vrch. zem. soudu ryt. Wessely, polní podmarš. Rummer z Rummers- hofu, sekční chef dr. Brosche, předs. sjezdu obch. komor hr. Clam-Martinic, dv. rada policejní ředital Křikava, předseda obchodního soudu dv. rada Šin- delář s vicepres. Des Logesem, státní zást. dví rad Morstadl, řed. stát. drah dv. r. Marek, okr. fin. řed- dv. r. Novolný, chef místodrž, staveb. odděl. dv. r. Rytiř a slav. r. řed. Rubín, báňský hejtman dv. r. Honl, konsulátní sbor, přísed. zem. výb. Žďarský předs, čes, odboru zeměd. rady Kubr, pres. pražské Obch. komory cís. rada Řivnáč s vicepres. Němcem, pres. výboru výst. cís. r. Bondy s vicepres. Riedlem z Riedensleinu, ředitel výstavy vl. r. dr. Hotoweiz a taj. Hlaváček, pres. obchodní kom. česko-budějo- vické Patzák, pres. advokátní komory dr. František Dvorský, president notářské komory Batěk, člen panské sněmovny císařský rada Wohanka, poslanci dr. Sehuster, Čech, dr. Klumpar, vrch, živnostenský inspektor Suda, ředitel Úrazové pojišťovny dr. Při- bram, instruktor živnostenského společenstva dr. Polák, mag. radové dr. Boháček a Borůvka s pres. komis. dr. Sobolkou, řed. želez. odděl. zem, výboru Weiser, cís. rada Jahn, členové obchodní a živnost komory, městské rady a sboru obecních starších. Z cizích hosti byli přilomni léměř všichni účastníci kongresu obchodních komor, delegá i polské výpravy. později přišli i delegáti municipální rady pařížské
Coudenhove doktor Karsl Groš Štych Jirousek Wessel Brosche Martinic Křikava Loges Marek Novolný Rytiř Honl Kubr Řivnáč Němec Bond Riedl Riedenslein Hotoweiz Hlaváček Patzák Dvorská Batěk Wohanka Sehuster Čo Klumpar Sud Polák Boháček Borůvka Sobolka Weiser Jahn obchodní soud dv . rada Šin panská sněmovna úrazový pojišťovna
11 article Slovanšti hosté v Praze.
Slovanšti hosté v Praze. Na počesl polských železničních úřadníků v Pran meškajících uspořádal Spolek českých úřadníků že- lezničních v Národním domě na Kräl. Vinohrader předevčírem společenský večírek, který po přání s vydařil. Mistopředseda spolku českých úřadníků želez- ničních p. dr. Pospíšil přivital vřele milé polské hosty a v proslovu, v němž akcentoval nutnost sbratření všech Slovanů, vybízel Poláky, by i on podali nám ruku ke společnému zápasu. Mluvčí polských hostí, inspektor st. drah Vilém Werne z Krakova, poděkoval za vřelé, v pravdě slovanské přijetí a pohostinství, zmínil se o hlubokém dojmu. jimž vtiskl se v duši všem účastníkům výpravy majeslát zlaté Prahy, vzdal bold české vyspělosti kulturní, průmyslové i obchodní a ujistil, že iden vžeslovanské vzájemnosti i u Poláků nalezla živn pole. Bouřlivý potlesk.
doktor Pospíšil Polák Werne Praha Krakov národní dům na Kräl
12 article
Za Svaz českých úřadnických spolků pozdravil polské hosty mistopředseda Svazu, vrchní bern správce Šavrda, za stranu národně sociální a z Zemskou jednotu železničních zřízenců poslanee Buříval. Komisař st. drah Maresch ze Lvov ujistil ve vzletném proslovu Čechy, že Poláci ruku v ruce s ostatními Slovany hotovi jsou postavili s společnému, odvěkému nepříteli na podkladě vzájem- nosti nejen ideové, ale i himotné a pronesl nadšenou zdravici sťastnější budoucnosti Slovanstva. K rozpoutání rušné zábavy přispěla slečna Vilma Krupičkova procitěným přednesem Web- rovy písně »Na Sulejku« a »Ukolébavky«, polský host, paní Stefania Janická ze Lvova roztomilým přednesem několika polských písní, slečna Růženk Schulzova brilantní »Skřivánčí písní« z »Hu bíčky, p. J. Slivka, mag. úřadník, přednesší »J k možná věřit« z »Prodané nevěsty«, p. Adam Balaba ze Lvova, jakož i p. J. Schart, assistent st. drat v Praze oduševnělým přednesem Dvořákovy »Humo- resky« (housle), Wieniawského »Kujavijaku« a j a čelnými podařenými kuplety. Neočekávaná účasť, nenucené veseli a v pravdě srdečná zábava pozdržela všechny přítomné v druž ném basedování dleuho do noci. Polšli hosté (počtem 26) odevzdali pro Ústřední Matici školskou sbírku 40 K se staropolským věno váním »Kochajmy siel-
Šavrda Buříval Polák Krupičkův Janická Růženk Schulzův Hu J Slivka Balaba J Schart Dvořákův Wieniawský Kujavijako Lvov Čechy Praha Huma
13 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Začínáme přímo zbožňovat slunce, nejenže jeho světla a tepla jest namále, nýbrž i proto, že jsme ho letos vůbec pramálo užili. Se sluncem se vrátil ruch do výstavy, n jejíchž promenádách se včera černaly davy lidu. Se všech stran se ozývala hudba. Pestrou stra- katinu barev vhodil do proudů obecenstva prů- vod »veselých ochotníků«, jenž měl nemenst úspěch při reprise než při premiéře. Opět akla mován král Škarohlid, vyjevení duchové z »Mly- náře« a salvami pollesku odměňováno gaminstv ševce z Kopniku. Veselý průvod tentokráte uči nil návštěvu všem atrakcím a zejména Pegasovi »jehož jménem« za poctu poděkoval speachem plným humoru, pan Lukavský Král Škarohlíd se svého trůnu poděkoval jměnem své strakate sebranky, vyzývaje Pegasa k další zdárné pů sobnosti. Odevzdal i kytici, kterou Pegas způ- sobně objímá svými vykloubenými nohami. Tolik k načrtnutí obrazu vnější stránky výstavy! Vlastnímu jejímu obsahu zatím věnoval pozornost účastníci mezinárodního kongresu ko- mor, hosté francouzšti a polstí, kteří v četných skupinách prohlíželi výstavu. Doufejme, že po znatky jejich budou úrodny pro náš průmysl obchod. V panoramatu lipanském byl tichá slavnost. Prošel jeho turniketem včera od- půldne 100.000 ! Pozdě, mnohem později než atrakcí pochybné ceny, jako jest habešská ves nice, ale přece. Byl jím pan Volánek z Olo- mouce, jemuž se v upominku dostalo alba medaile, permanentní vstupenky a jemuž na- bidnut podle osvědčených vzorů — banket. 100000 návštěvníků! Pěkný důkáz, jak správné bylo úsilí Spolku architektů a inženýrů, věnované na záchranu odkazu Maroldova če- skému lidu. A zároveň spravedlivá odměna to- hoto úsili.
Lukavský Škarohlíd Pegas Volánek Maroldův Ola živnostenský komora spolek architekt
14 article
Slavnostní den vyvreholil v nádherném. vlahém večeru, kdy zase jednou bylo možno pokochati se osvědčenými obňostrůjeckými efekty před strojovnou a pak ještě »chvilku« posedět někde v útulném závětři. V restaurantu páně Feriaudově zatím fran couzská delegace s roztomilostí jejímu národu vlastní oplácela své hostitelce městu Praze v koncertní síni se sešla celá skvělá kosmopoli tická společnost, kterou v Praze svedl mezi národní sjezi komor, na rautu, kterým sjezd oslavila pražská komora Den, jehož nálada vzbuzuje pěkné naděje na úspěch karnevalu uměleů, jenž, bohdá bude vyvrcholením výstavních radovánek. . Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12. hod. noční. Pořad: Od 4—19. hod. večerní promenádní kon certy před průmyslovým palácem kapely »Sokola žižkovského řízením p. Hermana, v dolejším hudeb ním pavilonu vapely pěš. pluku č. 102. O 7. hodině večerní populární koncert výslavního orchestru v kon certní sini. Dirigent: pan dr. Vilém Zemánek. Pořad I. Rozkošný: Ouvertura k op. »Svatojanské proudy« 2. Blodek: Intermezzo z op. »V studni«. 3. Rossini Ouvertura k op. »Vilém Tell«. 4. Saint-Sačns: Ba letní hudba z op. »Etienne Marcel«. 5. Volkmann Serenada č. 3. pro smyčcový orehestr. 6. Meyerbeer Korunovační pochod. Od 9. do 1/210. hod. več. slav nostní osvětlení. . Výstava uměleckého zařizení bylu nalézá se firmy A. Hichler, Praha, palác Generali Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volny . Včara navštívilo výstavu 46.702 platiciei osob; eslková návštéva činí 1,867.195 osob, Oser
pán Herman doktor Zemánek Blodek Rossini Tell Etienne Marcel Volkmann Meyerbeer Praha SaintSačns A . Hichler Generali Václavský náměstí I . Rozkošná intermezzo z op
15 article LOS
LOS Praha-1l., dungmannovo nám., 2 vystavujeu v paviloně interidrů, dále zařízení vý- stav. kanceláří Obch. komory (statisti cká, tarifní, vývozní atd.), jakož i u četných soukromých vystavovatelů. 15800 Telefon 3312.
Praha obchodní . komora
16 article Bouřlivé události na Kašperskýci Horách a v Sušici
Bouřlivé události na Kašperskýci Horách a v Sušici po sjezdu »Böhmerwaldbundu«. Z Kašperských Hor. (Tel »Nár etv Listů«.) Zdejší česká »Beseda- nl byla rozvášněným davem ně- ed meckým vytlučena. Česká men- šina jest ohrožena na majetku ne i životech. Z Prahy, 8. záři. (K. k.) Během dnešniho dopoledne oznámilo okresní hejtmanství v Sušici zdej- šímu místodržitelstvi, že roze- chvěnl v Sušici a na Kašperských Horách nabylo hrozivého rázu. K zachování klidu a k ochraně menšin v obou mistech, které jso dle telegramů s obou stran (?) ohro- ženy, učinilo místodržitelství roz- sáhlá opatření bezpečnostní, ze- jmena vyslalo do ohrožených míst6 politických úřadníků, 50 četníkůa vejenské oddíly z Klatov a Písku. Ze Sušice. (Pův. tel. » Nár. Listů« Demonstrativní průjezd bur šáků a německých spolků, vy- stupujících provokativně v uli- cích zdejšího města, způsobil značné rozhořčení. Němečti provokatéři ostentativač vy- hrožovali revolvery. Alarme- vané četnictvo chránilo jejieh vjezd bodáky. Rozhořčení če- ského obyvatelstva jest ne- smírné. one
Kašperskýce hora Sušice kašperský hora Praha Klatovy Písek
17 article
Štvavé řeči na valné hromadě „Böhmer waldbundu“, konané v neděli v Kašperských Horách, měly ze následek, že jednak v tomt místě, jednak v Sušici došlo k velkému znepo kojení českého obyvatelstva, které mělo všechný přičiny po řečech páně Taschkových, Schreine rových et consortes obávati se násilnosti se stra ny německých vášniveů. Obavy tyto nebyly mernými, jak sděluj telegramy z oněch míst došlé i opatření másto držitelství, které na žádost sušického hejtman na rychlo do obou měst sláhlo čotnietvo a voj sko, učinivši totéž opatření i v jiných okolníei městech. Dle souhlasných zpráv, nás došlých, způso- beny byly demonstrace jedině provokativním chováním se najmě buršáků, kteří za večera rozjíždějíce se na vozech všomi směry ke svým domovům, dopouštěli se surových urážek české národnosti a zejména v Kašporských— Horáeh štvali německé obyvatelstvo proti četnictvem slabě chráněné české „Besedě“ Sdělili jsme již včera, že dle staré taktiky provokatérů, sotva že dáno jim bylo na jevo, že příslušníci české národnosti mají nárok na tutéž zákonitou ochranu, jako třetina obyvatel- stva německého v tomto království, dopustili se
Böhmer pán Taschkový Schreine kašperský hora Sušice
18 article
hnusných denuneiací; telegrnfujíce míslodržitel a německému ministru krajanovi, že prý če- ští státnl úradniei štvali proti nin český lid. Niěmeckýmlistům viden ským i pražským ihnod dodávány zprávy nesmyslné, jako že bern správce Kazdu shromáždil v Besedě česke učedníky, kteří prý házeli kamením a dokonee prý vystřeleno ( !). Z Prachatic se oznamuje: Den minul klid ně. Do města povoláno bylo silné oddělení čet nictva. Táboru v Ostrové zúčastnili se posl Dvořák, Kalina a Bukvaj. V referátech byl zdů razněn požadavek rovného práva hlasovacího do zemského sněmu. Posl. Dvořák prohlásil, ž poslanci svobodomyslní budou v parlumentě usi- lovati, aby Čechové na Šumavě dosáhli svých národních práv. Po skončeném táboru odebrali se účastníci korporativně na nádraží. V Českýeh Budějovicích umástěn byl prapor mysliveů. Z Kašperských Hor, 8. září. (Zvl. tolegran „Nár. Listů“.) Včeru večer uspořádán byl zdej- šími Němci, prý jako protest proti „násilno stem“ Čechů sušických, před radnie tábor lidu německého, na němž promluvil fa natickou řeč red. Preitshof, který prohlásil že jednání sušických Čechů bylo zbabělostí, po něvadž buršáci, projíždějící městem, prý „žád ných zbraní noměli“. Vybízel shromážděné, aby všemi prostředky a třeba životy svými hájšl německý ráz toho kraje.
Kazda Dvořák Bukvaj Posl Čecho Němec Preitshof Prachatice Šumava Českýeh Budějovice kašperský hora
19 article
Důsledek jeho paličské řeč již včera se dostavil: Řada českých oby vatel, pokud byli nájemníky německých majitel domů, byla vypovězena. Dnešního dne se demonstrac opakovaly v míře ještě vyšší. N rozkaz hejtmanství bylo četni etvo sesíleno a po celý den pre- cházely hlídky městem. K večer došlo kesrocenía k takové situaci že velitel četnické stráže dal roz- kaz, aby zástupy rozháněny byly bodáky. Při tom několik osob, z nichž mno- hé nebyly dosud zjištěny, bylo těžce a lehce zraněno. Tak hostinsk, Haas byl bodnut a utrpěl poranění velmi těžké. Dále jistý občan jménem Friodl rovněž zraněn byl bodákem, Jiný, jménem Kašpar, na hlavě krvavě zrn něn. Mnoho osob bylo zatčeno. Teprve po při jezdu 200 dragouna z Kla tov a po uza vřoní hlavníel ulic zjednán byl klid. Němečt zuřivci vylili si vztek na oknech české „B sedy , ktorá byla bombardována ka-m ním a několik Čechů při tom z ra něno. Z Hartmanic, 8. září. (Tel. „N. L.“) Včer došlo zde k demonstracím protiče ským, které jsou v souvislosti s událostmt v Sušici a v Kašperských Horách. Při demonstracích jeden buršák pro štvan a pobuřování byl zatčen. Při zukročování čet nictva 7 o sob bylo zraněno. Rozčilen obyvalolstva je veliké.
Haas Kašpar Čecho Hartmanice Sušice kašperský hora
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Skvostnými dvěma úvodníky ozdobily orgány pražského kasina včerejší krásný svá teční den. „Prag. Tgbltt.“ svůj nadepsal titulen „Výstavní hostě a němečtí členové obchodní ko mery“, „Boh.“ pak volila říznější a nápadnějš titul „Der Franzosenrummel“. Oba pak zabývaj se touž lítkou, to jest pražskou něm ckou menšinou jakcžto naprost bezvýznamnou kvantitou a kval tou. Rozumí se, že oba orgány postavení něme eké kolonie v Praze neprojednávají pod tímt heslem a doznáním, ale právě jich články jeou skvosiným symptomem hlubokého uvědoměn této pražsko-německé bezvýznamnosti za součas ných slavných dnů pražských. „My jsme tady také v Praze, také my jsme na světě a nikdo si nás nevšímá, nikdo o nás nic neví a vědět nechce!“, to jest obsahem obou kasiňáckých leadrů a věru mají v tom tak pravdu, že kdyby nebylo náhlého jich výkřiku, k němuž došl patrně na rozkaz „vedení“, nikdo by skutečn ani nevzpomněl, že tu . Praze nějací Němei dýší, žijí a tyjí. Z odlehlého zákoutí pražské domácnosti ozval se ryk, „Prag. Tgblu.“ hlasitě pláče a „Boh.“, tentokráte špinavější, než jej druh, co nejnestydatěji nadává. Páně Merevův list vůči mozinárodnímu sjezdu komor naříká nad českou národní propagandou, ke křeré pro se výstavy zneužívá. Němečtí hostě komorníh sjezdu prohlédli prý situnci velmi správně i ode přeli prý spolupůsobení na nacionálně-politickén sbratření mezi Čechy a Francouzy. Puardon! Ma snad slavnost městem pořádaná k uvilání komor ních delegátů co činiti s výstavou? Ně mečtí pánové, přes to, že byli zdvořile pozváni
Praga Puardon Praha Čechy Ma Praga Němei
21 article
uznali, že na ní nemají co dělati, a tento nej kompetentnější úsudek nezbývalo, než rospokto vati. Či snad měli býti násilím na žofínský rau dovodeni? Radnice a česká veřejnost i tisj překonaly jakž takž loto neštěsti a to s takovým taktem a šetrností, že nepřitomnost německýeh hostí nebyla vůbec ani pozorována. Opětovné upozorňování se sírany kasiňáckého tisku na světobornou událost německé abstinence m snad vynutiti slovanské Praze dodatečné slzy zoufalství? „Nepřišli k nám, nešli od nás!“ tímto českým stanoviskem musí se už „Prager Tagblatt“ spokojit. Co povídá dále o uvítání n německé útraty, jenom pomocí německé minu- losti a přítomnosti v úmění, zvláště architektuře, průmyslu a německého poplutnictva, je vrněn dávno anachronistické. Zvlášť pokud se týče architektury, věru toho Němci, „Prag. Tagblet- tem“ zastoupení, málo v Praze nastavěli a vše- chna jejich architektura až na radnici a hřbitov asanací zmizela s povrchu pražského. Pokud se pak týče ostatní architektury pražské, nestane se přece německou už tím, když ji spolek ně meckých architektů fotografuje a jakožto „Alt- Prag“ do své výstavní koje zavěší. Že němečt členové komorního sjezdu v kasině nebyli uvi tání a že se tam k uvítání dostaviti měli ně močtí členové obchodní komory, to je záležibosti vnitroněmeckou a do té nám nic není. Co hodlají Němci v Praze činiti s příštími něme ekými hosty, je naší věci potud, aby nevykro čili z mezí jim postavením německým v Praze vykázaných. V Praze neni ostatně žádné ně mecké „obyvatelstvo“ („Bevölkerung“), v Praze je dnes sotva 7procentní diaspora německá, t je všechen zdejší německý Bevölkerung. Potud „Prag. Tagblati“. Článek „Boh.“ připomíná pok živě nedávnou veselohru českého aútora na městském divadle vinohradském provozovancu
Prager Němec Praha Praga komorní sjezd AltPraga
22 article
„Ranní ropucha“ nazývala se ta veselohra ato jměno hodilo by se výborně za sublitul házov- ského denníku, zvláště včerejšího jeho vydání. Za te, co napsala o Praze a městském zastupi- tolstvu, měla by jí obec poslat právem velkou láhov thymolinu s návodem k užívání. Její vztok na současné česko-francouzské projev jest vlastně skvostným německým přídavkem k českému zadostučinění z těchto událostí. Věru, tito „Němei“, kdyby sami sebe nazývali stokrát „vornéhme Gesollschaft“, nikdy si neosvojí cho- vání skutečné společnosti do té míry, aby do- vedli opanovati své city, jež slušný člověk za podobné situace nikdy a za svět na sobě znáti nedá. Láteření „Boh.“ na zástupce francouzské vlády a jeho řeč a doporučování té řečí ve Vídni a v Paříži ku pozornosti jest venkoncem směš- né. Přípitek pana Chapsnla království českému a jeho přátelství k Francii jest slavným a bez- úhonným momentem v každém smyslu i v poli- tiekém. S Franeií stojí monarehie ve stycích eo nejlepších a království české v mimořádně srdečných, na tom nezmění nie bezmezná zuři- vost obyvatelky svatoannenského průchodu! Za- hruniční hosté Čeehů mluví jenom o přátelství k říši a království, hostě Němců- v Čechách o rozbiti říše, o přenášení mezníků říšsko-něme- ckých dovnitř Rakouska a o svorné německé práni k tomu čelící tu i za hranicemil
Chapsnl Němec Praha Vídeň Paříž Francie Čechy Rakousko
23 article
— Kestřánkovina. Vílém Kestranek běz dál ulicí německého finančního a národohospo- dářského tisku a dostává, až z něho hadry litají. Vídeňský »Börsen- und Hlandelsberichte naložil v článku »Cato von Eisen« s centrálním ředitelem nejnelitostněji. Vysmál se umravněné póse Kestrankově na vrch hlavy i připomenul Kestrankovi, že by jeho eatonská přísnost chefa železářského kartelu měla docela jiné účinky. »kdyby se denuneující Cato nenazýval Kestranek, klerýž jako centrální ředitel pražsko-železářské společnosti vzbudil v celém světě, kde se o že- lezářský obchod zajímají, oprávněný úžas, když vyšlo na jevo, že uzavřel s jistým ob- skurním faisérem, který se mu chlubil, že má celou bosenskou vládu v kapse, smlouvu, podle kteréž se toto individuum Ke- strankovi zaručilo, že mu za tri miliony zjedná akcie varešské železárny, majetek vlády, a že se oba o ohromný výdělek rozděli. Tato příšerná provisijní historie byla pro- mrskána třemi instaneemi, poněvadž zminěný faisér stál na svém úpisu, č k uskutečnění obchodu nedošlo. Kestránek vyšel na konec z aféry jako vítěz. Trestní vy- šelřování, ač k němu dojíti mělo, nebot několik osob spojilo se tu, aby nekalým způsobem fiskus okradlo o mi- liony, bylo z neznámých příčin zamezeno, v každém případě měl Kestranek co děkovati svému nimbu a svým mocným příznivcům, že z aféry vyvázl pouhou modřinou.
Kestrank Cata on Eisen
24 article
Snad rozhodly obavy před veřejným skandalem, jejž by tento proces měl v zápětí. Z té h ož důvodu upustila nepochyb ně i vláda bosenská od toho, že ne- stíhala Kestranka trestně pro urážku na cti důminkou, že by byla s to státní statek za poloviční cenu zahoditi z přízné k určité osobě. Pan Kestranek mohl z této při- hody však čerpati poučení, že se nemá s máslem na hlavě lézti na slunce. Poněvadž pan Ke stranek je si toho vědom, že by jej češt soudcové, pamětliví varešské aféry, přijali a po směchem, kdyby jako Cato ze železa chtěl vy- stupovati proti provisím při uzavírce obchodu s obvyklým pathosem, učinil Kestranek kroky, aby jeho proces projednán byl před soudei německými. Tento ša- chovní tah mu však sotva pomůže. Jako lady Mackbethová bloudíc ve spaní stená, že všechny libovůně Arabie nesmyjou s ruky její skvrny krvavé, jest Kestranek jako »nepřitel provise« pro vždy znamenán a jeho denunciace tak u německých soudců vzbudí jenom útrpné po- třásání hlavou a pan Kestranek na žádný způsob neopustí soudní síň jakožto korunovaný vítěz.« Vídeňský odborný list projednává dále pražské rozhodnutí o dodávce rour se stanoviska hospo- dářského a soublasí úplně s rozhodnutím praž- ským, kteréž ukázalo otvorem natrženým de rejstřiku nenasylného kartelu, že kartel nesmí býti čínskou zdí, veškeru konkurenci již z předu vylučující, jemuž konsumenti na milost a ne- milost jsou vydáni. Zvláště pokud se týče budějovické šroubovny ukázalo se, že Kestranek nejen živému již průmyslu a zemědělství ukládá své zákony, ale již nenarozené děti v živole matčině ohrožuje. Článek konči těmilo slovy: »V tomto okamžiku zdá se ostatně, že pře- moudrý pan Kestranek už lituje, že sáhl do vosiho hnizda a počíná Čechům lichotiti. (Viz »Interview s Kestrankem« v »Času«! Pozn. red.
Kestranek Mackbethová Čecho
25 article
»N. L.«) Tuší, že by mohli tihle tvrdošljní Češi v parlamentě zahájiti útok proti kartelu v obavě o své panství pokouší se v čas na- laditi struny mírněji. Snad předvčirem kráčel po staroslavných Hradčansch také kolem histo- riekého okna, z něhož druhdy moení a drzí snaživci od rozezlených stavů vyhozeni byli ben procesu a přes nebezpeči, že zlomi vaz « — Projev uznání a díků. Národní rada Čechů česko-budějevických pokládá za svou po- vinnost, vysloviti poslanci za město České Bu- dějovice p. Josefu Brdlíkovi za nezištnou a sku- tečně obětavou intervenci ve prospěch průmy- slových podniků v Č. Budějovicích a speciálně ve prospěch továrny na železné a kovové zboží (sroubovny) vděčné uznání a ujistiti ho ne- jen neztenčenou, nýbrž zvýšenou důvěrou. Připomínáme si při této příležitosti co nejvděčněji všech obětí, které posl. Brdlik po celé již desetiletí věci naší ochotně přinášt a vyslovujeme mu nejvřelejší díky za vše, co jako říšský poslanee za město České Budějovice v zájmu české věci česko budějovické vykonal. Národní rada Čechů česko-budějovických dne 7. září 1908. Dr. Aug. Zátka, starosta, dr. Fr. Hro- mada, náměstek starostův. — Pro české menšinové školství. Obecní zastupitelstvo města Nové Paky ve schůzi své dne 1. záři t. r. připojuje se na základě svého jednomyslného usnesení k resoluci, přijaté na manifestační schůzi pvo české školství menši- nové, pořádané v Praze dne 9. srpna 1908. — Starosta Král. Vinohradů pan Josel Víšek od pátka minulého týdne upoután jest na lože cho- robou, která včerejšího dne však polevila tou miérou, že cítí se značně zotaveným. Onemocnění mělo cha- rakter záchvatu, jímž zejmena levá ruka byla post-
Čech Čecho Brdlík doktor Aug Král Josel Víšek Český bu Č . Budějovice Český Budějovice Nová Paka Praha