1
masthead
Ročník XXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 9. září 1908.
Praha
4
article
n volslolldu
mol
5
article
Fa ranní a odpol. list,
předp lácí se-
v Praze v ačislalstran
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvějí denšškou
ant lata . . . . 7 K 50k
ve sislkich: aK so
na něsle roštoni
na měsíe
:ke
na čtvrt lela
s dvojí vlsilkon
na nařsí
ke
ne čtrrt onta-
Blíž k Francii.
no(Z kruhů čtenářstva)s
Aféra Kestrankova, jejíž program není
ještě konečně vyčerpán, obrátila rázem celý
náš hospodářský postup na ruby. Máme jí
konečně co děkovati, zdali německý cen-
trální tisk postaral se, aby jméno národa
českého zaměněno bylo s jménem zúčastně-
ných, čili aby Čechy vzaly otázku pražského
vodovodu za otázku svou. Ale naše letbar
gie hospodářská, kterouž jsme byli uspáváni
k nečinnosti, dostala náraz — rašení, které
tu započalo, je velmi slibné, můžemesi
k němu gratulovati, a jest jen potřebí ven-
tilovati stále potřebu vymaniti se z podruží
kapitálu německého. Jak je celou událostí
posíleno Ostravsko a jiné oblasti, kde prů-
mysl německý zasahoval citelně do otázek
národnostních, netřeba dokládati. Muzné
slovo Polaků, kteříž vzrušeni byli událostí
přispělo, že i jiné podniky, jimž slouží na
území Slezska, Polska a Moravy náš lid,
které až dosud spoléhajíce na impotenci boy-
kotu z naší strany, vedly boj i decimování
živlu českého, otřásly se, nastalo chvíli
zděšení, neboť veřejné mínění, které rozví
řílo celý odpor, nabylo váhy, je obávaným
činitelem a tudíž dosáhlo svého žurnalisti
ckého úkolu a dnes již hrozí i ostatním prů
myslovým královstvím, že nastane hospo-
dářský odpor, jestli nenastane ústup z posic
germnanisujících šiků.
Polak
Praha
Francie
Čechy
Ostravsko
Slezsko
Polsko
Morava
6
article
Ale nelze ještě něčeho nevzpomenouti
Veliký Volkstag v Brně, kde Němci prohrál
posici a Češi elementární silou dobyli chance
Brna (jinak jim patřící, ale v zápasu na
foru) vynesl také na povrch sem tam ně-
který nedostatek průmyslových podnikůa
voláno bylo po krytí této národně-hospodář-
ské mezery. Byl to zejména plán zbudován
českého velkoobchodu železářského, který
drží v Brně Němci a který i nyní, jak další
řádky uvedou, není ještě s jeviště smeten.
Od té doby rozvinul se klid a zlrnulost, ne-
boť odešly okamžiky, jež rozviřují a připra-
vují půdu takovým akcím. Ale dnes ma
zvláště Morava před potěšitelným momentem
neboť zprávy uvádějí, že gigantická sila ka
pitálu na slovanském mosté má býti paraly
sována, ba dokonce ohrožena novým podni
kem průmyslovým za součinnosti české
správy, českého lidu dělného a francouz-
ského kapitálu.
Němec
Čech
Morava
Brno
7
article
U nás vždy jednalo se o kapitál, neboh
jinak bychom dávno byli dále. U Němců ho
získat je přirozeně v odporu s věcí a proto
dané poměry, jak se utvořily, zplodily něco
epochálního, co nelze odmitnout, ani nedo
ceňovat a přezírat. Nemáme žádných příčin
abychom odmitli cizí kapitál a kapitál říše
k níž víže nás něco zcela blízkého Slovan
stvu — zejmena stojíme-li proti Němectvi
s celou jeho mocí a frontou vůči nám po-
stavenou. V rámci evropské politiky, kde as
3—4 plemena sobě příbuzná vedou boj
o primát, nutno na věc nazírati přátelsky-
Z Francie vycházely největší ideály, onaje
evropským ohništěm kulturním a ze sevřell
v kterém se nalezá český národ ve svém
poměru k Rakousku, máme sem vedle našich
přátel slovanských nejblíže. Svět umělecký,
obapolná výměna návštěv francouzských
básníků, malířů, sochařů od zájezdu kultu
Rodinova do Čech až po okolnost, že síla
našich umělců (Mucha, Kupka atd.), jakož
i čelných literátů v srdci Francie nebyla
ušlapána, naopak zvednuta a vzlýčena, nám
dokazuje, že umění české našlo Francii, jako
její našlo nás. Umění tedy bylo prvé, jež
počalo ušlapávati vzájemné stezky toho,
k čemu se kloníme dnes.
Za druhý bod možno uvésti kulturu
Byli to největší mužové Francie, již loni
dleli v Praze, a žurnály její, hrající velkou
informační roli světovou, kulturně řekly
pravdu o nás, či lépe to, co bylo po léta
ubíjeno, to jméno českého lidu, jeho snahy,
jeho dovednost, jeho kultura vůbec, kterou
lhala centrála tisku ve Vídni Evropě —
právě jeden den velikého sblížení kulturních
eli báennvol
Němec
Mucha
Kupka
Francie
Rakousko
Rodinův
Čechy
Praha
Vídeň
Evropa
8
article
Čech s vévodíeí Francií přinesl jasno do
mnohé říše evropské, kdež se o nás falešně
vědělo a kde celá sláva i historie Čech byla
rozplizlým stínem zapadlé provincie.
Nuže a třetí akt sblížení zasahuje již
do našich poměrů — hospodářských, čili
umění i kultura přinesly dnes před nás po-
ložené projekty: použít kapitálu Francie,
použít ho bez reptání, vítězně a přivést ve
zmatek nepřítele, který si s námi století po-
hrává jako s předmětem mrtvým a obrany
neschopným. Chybou je, že u nás považuje
se kapitál Francie za kapitál cizí. Proč
Nejsme vázání hranicemi, abychom Němce
již z toho, že nám platí stejná říše za pří-
bytek, považovali za něco bližšího nám. B
naopak.
Oni nás ubíjeli po léta a patronance
jejich je příliš na místech k mluvení nebez-
pečných Počne-li budovati tento s míseny
průmysl a nestočí-li na starostlivých místech
obavy, pak jednoduše mají právě tam mnoho
příčin, aby uvažovali, co jest toho příčinou
a že obavy tyto odstraniti jest v rukou je
jich. Ale my nemáme příčiny se styděti za
to, že musil se najíti mimo Rakousko činitel,
který postaven je lépe a nerozpakuje se při-
činiti se o zamezení dračí práce nacionální
se strany silného kapitálu německého. Také
se stanoviska vysoké politiky jsme na správné
cestě. Proskočilo mínění, že Němci vypov
z dílen český lid pracovní a v dělnictvu.
Němec
vypov
Čechy
Francie
Rakousko
9
article
které má legitimaci aktivně do této věci za-
sáhnouti, panují obavy ty i ony. Ale kolik
však výlučně českého dělnictva s vypjatým
cítěním zaměstnává právě onen kapitál, jenž
stojí ve službách násilí německého? Ať se
nikdo nemýlí. Soutěž průmyslu, který by-
chom za pomoci Francie vyzvedli — vede
i k soutěži kvalifikace dělných sil —
o zdatnost a potřebu té zdatnosti dělnické
u průmyslu německého se — nebojíme. Ne-
stane se tak — nebudou čínšti kuli praco-
vati v závodech, kteréž jsou odkázány na
soutěž výrobků a musí zbystřiti hled novou
konkurencí. V německých kruzích zavládl
poprask, to lze vyčísti ze žurnalistiky jejich-
jednou zase Čechy našly stezku, nebo vývo
věci samé jim dal stezku, kudy se může jít
proti nepřiteli. A již to pouhé naznačení
stezky oné vzbuzuje poprask a uvažuje se,
že i vtiskne ráz na výšepolitické poměry
Opakuji: uměním jsme počali, kultura přišla
za ním a ze všeho povstal nový směr ho-
spodářský. Snad i český obchod, jak jsem
zprvu předeslal, má na věci zájem a má
v ní realisován mnohý sen. Nelze také pře-
hlédnout, že Francie od oné doby, kdy po
slala do Berlína vlaky zlata, a od dob po-
čátku utrpení Elsasko Lotrinska, má před
sebou tak daleko k Němcům jako my
Sblížení Francie s námi po stránce hospo
dářské jest zdravé. Nazírá na kapitál jako
na kapital a na poměr nás k Franci
jako poměr k Francii. A proto — blíz
k níl
Elsasko
Němec
Franek
Francie
Čechy
Berlín
10
article
VIlI. sjezd Svazu slovanských
novinářů v Lublani.
VIlI. sjezd Svazu slovanských
novinářů v Lublani.
kežo
oe
Z Lublaně, 8. zář. (Tel. zpráva „Nár. L.
Za velikých slavností, při nádherném vyzdobení
celého města a za přítomnosti účastníků sjezdu
Ústředního svazu slovanských novinářů odhalen
byl dnes dopoledne pomník zakladáteli slovinské
Hteratury Primoži Truburovi.
Pak zahájen byl ve velké dvoraně měst-
ského domu v Lublani VIII. sjezd novinářů slo-
vanských redaktorem a spisovatelem Josefem
Holečkem. Jménem města Lublaně vítal žur-
nalisty a jejich sjezd starosta města Ivan Hri
bar, za spolek pro návštěvu cizinců předseda
jeho dr. Ivan Grazen, načež za oba proslovy
děkoval red. Karel St. Sokol.
Za předsedu sjezdu zvolen byl jednomyslně
redaktor „Nár. Listů“ spisovatel p. Josef Hole-
ček, mistopředsedy: Slovinec red. Gregolri
z Terstu a dr. Ratha z Turč. svat. Martina;
generálním tajemníkem red. Josef Vejvara,
tajemníky Slovinec red. Slemsek, Hejre
a Prokeš z Krakova.
le
Holeček
Hri
doktor
Ivan Gradit
Karel Stanislav
Sokol
Hol
Gregolri
Rath
Vejvar
Slovinec
Hejre
Prokeš
Lublaň
Terst
Krakov
Primož Trubur
11
article
Při sjezdovém jednání předneseny byly re
feráty, jak následuje:
Sekretář svazu red. J. Vejvara podal zprávu
o činnosti výboru Ústředního svazu
slovanských novinářů.
Sjezd Ústředního svazu, v r. 1906 v Uher-
ském Hradišti konaný, schválil několik důleži-
tých resolucí a návrhů, jichž provedení přikázáno
výboru svazu. V čelných schůzích, v Praze ko-
naných, výbor o veškerých návřzích a podnětech
sjezdu pilně rokoval a uvažoval. a
Jak postoupila otázka zřízení slovanské t-
skové kanceláře, o tom podrobnosti úvedeny
jsou v referátu p. ředitele Prokopa Grégra.
V záležitosti reformy stiskového zákona vý-
bor svazu usilovně domáhal se splnění tužeb
novinářů a jejich organisací. Všem slovanským
klubům poslaneckým i vynikajícím poslanodm
zaslal seznam požadavků, v jakých směrech
žádá za reformy v tiskovém zákoně a vydal pro-
volání k českému lidu, aby volil za poslance
jen takové kandidáty, kteří ujistí, že budou pů-
sobiti k moderní reformě tiskového zákona. Vý-
sledky všech těchto kroků, žel, jsou velmi ne-
patrné.
J Vejvar
Prokop Grégr
Uhry
Praha
svaz redakce
ústřední svaz
12
article
Výbor také se zabýval otázkou sociálníh
postavení žurnalistů. Ve smyslu referátu, před
neseného na sjezdu v Uherském Hradišti, zasla
24 vydavatelstvům čelných listů slovanských
přípis, v němž žádal, aby zavedeny byly smlou
vy mez novináři a vydavatelstvy, doporučil zří
zení kvinkvenálek, stanovená šestinedělní dovo-
lené a pod. Bude však nutnoještě dlouho pra-
covati, než se domůžeme splnění těchto přáníl
Utiskování Poláků v Pöznaňsku, horním
Slezsku a západních Prusíeh zavdalo výboru
Ústředního svazu podnět, aby na všech slranách
vzbudil sympatie pro utiskováné přislušníky pol-
ské rárodnosti. Zaslány přípisy městské radě
král. hlav. města Prahy (která učinila projov
sympatie a požádala o intervenci ve prosněch
utlačovaných J. E. D. ryt. Abrahamowicae
tehdejšího předsedu kola polského) a všem arci
biskupstvím i biskupstvím v král. českém
markrabství moravském.
Záležitost zřízení stolice pro žurnalistiku
nebyla prozatím ukončena. Ve věci informačn
a umísťovací kanceláře rozeslán 50 význaěným
listům slovanským dotazník, ze kterých měs
slovamských přejí si dopisovatele, ve kterém ja
zyku přejí si dopisovati a jaký honorář by pla-
tily. Na půl sta dotazů došly pouze dvě odpo
vědi. Poněvadž nebylo poptávky, bylo ovšem
bezúčelno uspořádati seznam korespondentů
Výhor podal dále obsáhlý protest preli ge
manisačním snahám ústřední statislické kance
uherský Hradiště
Slezsko
Praha
ústřední svaz
13
article
Výbor učinil projev proti tendeněnímu a ne-
správněmu zpravodajství uherské tiskové kan-
celáře.
Záležitost vydání slovanského topografi-
ckého slovníku měl výbor stále na zřeteli a
doufá, že ku přištímu sjozdu svazu tato důležitá
příručka bude vydána.
Zmínku o nejdůležitější práci výboru pone-
chal jsem na konec, neboť právě v minulých
dnech učiněno o ní důležité rozhodnutí. Týk
se stanov „Všeslovanského svazu novinářů“
Výbor, vyslechnuv i názory expertů mimo svů.
okruh, uznal za nejvhodnější, aby podána byla
žádost u ministeria vnitra za sehválení založen
„Všeslovanského svazu novinářů“, který by
sdružoval novinářské spolky slovanské, nechní
sídlí v kterémkoli státě. Stanovy zadány v těchto
dnech několika jednotlivei ke schválení.
V minulých dvou lefech řady naše opustil
kolegové O. A. Mončalovský, J. Merhaut, Jul.
Drobný, A. Krejčí, dr. V. Ryba, Mečisl. Schmitt.
Svat. Čech a F. Drha. Čestná pamět budiž jim
zachována!
Svaz soustřeďuje nyní sedm organisací no-
vinářských a sice: Spolek českých žurnalistů
se 75 členy, spolek žurnalistů polských se 63
členy, Jednotu českých novinářů s 54 členy,
spolek ruských žurnalistů s 8 členy, Sdružen
českých novinářů na Moravě a ve Slezsku se
17 členy, Svazek polských literátů ve Vídni
s 23 členy a Družstvo slovinských novinářůa
spisovatelů se 40 členy. Jmění má Svaz 3034 K
Mončalovský
J Merhaut
Jula
Drobná
A Krejčí
doktor
V Ryba
Mečisl
Schmitt
F Drha
Čechy
Morava
Vídeň
18
article
O slovanském topografickém
slovníku
napsal sjezdu kol. J. Kummer
Již na sjezdu v Dubrovníku musil jsem
prohlásiti, že mi ve vysokém věku není možné
na doplnění a utvoření slovníku pracovati a ode-
vzdal jsem svůj materiál ctěnému výboru svazu
slovanských novinářů. Byl pořízen opis slovníku,
avšak nedoststečně a nedbale provedený (na
mnohých místech slova vynechána), že musí
teprv býti k lisku upraven, což jest práce ve-
hce namáhavá a piplavá. Pustil jsem se však
přece do práce a nějakou část jsem zpracoval.
Dospěl jsem až ku slovu »Koschumburg«. Ale
i tu jest třeba některých doplůků, zejmena ze
zemí jihoslovanských, k čemuž jest materiál
připraven. Jest mi však nemožno, abych v práci
této pokračoval. Nebylo-li by jinak možná, my-
slím, že by stačilo, kdyby se slovník dal do
tisku tak, jak jsem ho za svého mládl sestavil.
Nevyhovoval by úplně, ale přece by to bylo
lepší něco než nic. Kdybyste však trvali n
tom, aby slovník ve směru moderní potřeby by
doplněn, bylo by třeba ustanoviti pracovníka
který by tuto práci doplnil. Myslím, že by tato
práce mohla se prověsti běbem jednoho roku.
i mohlo by se asi na podzim příštiho roku při
kročiti k tisku.
Činím tedy návrh: Slavný sjezde račiž
výbor Ústředního svazu vyzvati, aby k ukon
čení topografického slovniku přijal honorovaného
spolupracovníka, jenž by pod mým dozoren
dilo ukončil.
J Kummer
Dubrovník
svaz slovanský novinář
výbor ústřední svaz
19
article
Dále podány tyto dva návrhy: Alexandr
Borzenka z Oděssy na výdávání v šeslov an-
ské bibliografie a návrh Al. Stachoviče
z Pelrohradu, delegála letosního všeruského
sjezdu žurnalistů, na založení společného, v se
slovanského orgánu tiskového
Návrh A. Borzenkův vyplývá z úvahy, že jed-
notlivým národům slovanským vůbec scházejí
pravidelné a všestranné bibliografleké pomůcky.
kters by zahrnovaly v sobě všecko, co tiskem
vycházi, tak jako mají to výborně opatřeno ci-
vilisovaní národové západoevropští, jmenovite
Francouzové, Angličané a Němci. Navrhovate
potřebu a praktické výhody takové »všeslovan
ské biblingrafie«, v niž by zaznamenávala se
pravidelně všecka díla, vycházející ve všech
zemích slovanských, dovozuje z vlastní zkuše-
nosti a z vlastních obtiží, jaké způsobovalo mu
pátrání po různých publikacích, vydávaných
v různých jazycích slovanských. Bližší úvahu
možnosti provedení svého projektu beze sporu
nesmírně vážného, ale jaké obližného a náklad-
ného, ponechává navrhovatel sjezdu samému
Borzenka
Al
Stachovič
A Borzenkův
Francouz
Angličan
Němec
Oděssy
Pelrohrad
20
article
Návrh hraběle A. Stachoviče, účast
níka lelošních slovanských porad červeneových
v Praze, opírá se o známé důvody již tolikrá
vyslovené, že při obromném významu, jakého
si dobyl tisk, tištěné slovo v novodobém roz-
voji civilisnce, zvlášť důležitý úkol by připad
časopisu, věnovanému speciálně mezislovanskému
sblížení, totiž vzájemnému poznávání, k výměně
názorů, k solidaritě na půdě hospodářské
osvětové činnosti. Neboť není možné sjednocen
bez předoházejícího poznání, neni možný úspěšný
postup společný bez takového stálého duševního
styku, jaký by pěstoval orgán zvlášť k tomu
určený. Navrhovatel představuje si prakticky
provedení svého plánu asi takto: ponechává
k volné úvaze sjezdu, po připadě užší komist
z něho zvolené, má li býli založen týdenn ík
či měsíčník, který by se tiskl současně
ve čtyřech jazycích slovanský ch
a sice rusky, česky, polsky a srbsky (p o vše-
eky Jihoslovany), po případě i francouzsky. P
této poslední eventualitě má A. Stachovič zřetel
nejenom na to, že francouzština uznává se
obecně za všeobecně přijatý jazyk mezinárodní.
diplomatický, nýbrž i na vřele sympatie fran-
couzské, zejména v posledních letech tak často
a tak významným způsobem projevené k m-
šlence slovanské solidarity. Centrální redakce
tohoto orgánu po mínění navrhovatele má býti
v Praze, jakožto v městě ideově i technicky
k tomu nejzpůsobilejším, redakce místní vedle
toho — pro ruské vydání — v Petrohradě č
v Moskvě, pro polské ve Varšavě anebo v Kra-
kově, pro srbské v Záhřebě nebo v Bělehradě.
A Stachovič
Jihoslovan
Praha
Petrohrad
Moskva
Varšava
Záhřeb
Bělehrad
24
article
V drobném prodejtt
raaní číslo o sobě . . . za 9
odpoledni
n2
Ve úlialkách na venkově-
ramní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inseráty
plalí se hotově papřed.
Fřadplacení a Inserty přijímá zdminl-
strace v Marlanské ulipi č. 3.
Tam sacházejí se tél režakee
Uakárna n ezpedise „Názodnich Listu“
Riukopiuy ss navraceji.
26
article
Potřebný kapitál bude třeba opatřiti upisováním,
jež by se rozvrhlo poměrné na jednotlivé země
slovanské. Na přiklad asi tím způsobem, že by
Rusko zajistilo 25. Čechy a Polska po 20.
Bulharsko a Srbsko po 103. Chorvaté a Sto-
vinci po 79% Slovanšti učenci, publicisté a li-
teráti by po připadě zajisté pro první čas
alespoň při nedostatku prostředků hmotných
nereflektovali na honorování svých prací. Při-
pravné práce vykonány buďlež neprodleně, aby
1. číslo všeslovanského orgánu mohlo vyjíti
nejpozději 1. ledna 1909.
O nynějším stavu reformy tisko-
el vého zákona.
referoval p. posl. dr. A. Hajn.
Elaborátu starého tiskového výboru, jenž místy
podslatně změnil vlědní předlohu, předeslána byl
předmluva, jež hodí se zcela dobře za podklad
i k nasí stručně zprávě o tom, v jakém stavu jest
v lu chvili po minulé letní periodě sněmovní a před
nastávající podzimni periodou reforma tiskového zá-
kona. Za nejpodstatnější předměty veřejné diskuse
o liskovém právu i tiskové praxi uváděla uveden
předmluva těchto pět bodů:
1. Zrušení objeklivního řízení.
2 Zrašení zákazu volné kolportáže.
3 ftízení opravní
4. Otárku kompetence při tiskových deliklech
urážky na cli.
Chorvat
doktor
A Hajn
Rusko
Čechy
Polsko
Bulharsko
Srbsko
27
article
5. Předběžné mimosoudní zabavení
V tu chvili z této pělice vyřízeny jsou tiskovým
výborem tni body: bod druhý (volná kolportáz), bod
třeti (řízení opravní) a čtvrlý (soudní kompelence)
Bod druhý se stanoviska tisku vyřízen byl cel-
kem dubře: Volnost kolportáže novou revisí pojišťuje
se v rozměrech ještě širších, nežli navrhovala r. 1902
vláda i stary tiskový výbor a budiž zde výslovně po-
znemenáno, že nový výbor usnášel se zde při po-
drobném hlasování mnehdy jednomyslně. (Dle při-
jaceho znění bude volno prodávali periodické tiskopisy
na ulicích a ve veřejných místnostech od 5 hodin
ráno do 12 hodin v noci, při čemž prodavači budou
meci vývolávati nejen jméno a cenu listu, nýbrž
i radisy jednollivých článků, jejích mínění, jména
pisatelů, jakož i jméno zodpovědného redaktora li-
stu. na nádražích a v příslavech bude moci být
periodický list prodáván nepřetržitě. Zeměpanské
úřady mohou odepříli oprávňující list osobám, ohla-
šujícím prodej novin jen tehdy, když osoby ony stí-
ženy jsou nakažlivou nemocí, nebo jsou duševně
choré slepé nebo hluchoněmé; osobám mladším nežl
18 let jest peuliční prodej novin vůbec zakázán; lak-
též jest zakázán prodej jich od domu k domu. Ti-
skopisy, z pouličního prodeje nevyloučené, mohou
býli na veřejných ulicích a místech zdarma rozdá-
vány bez ohlášení úřadům; tolikéž k vyvěšování
nebo lepení liske pisů ne veřejných místech. není z-
polřebí úřadního povolení)
28
article
Ne tak spokojeni můžeme býti s vyřízením par-
tie, týkající se tak zv. opravného řízení. Niklerak
nechecme bráti postíženým zákonnou záruku mož-
nosti obrany proti nepravdivým obviňováním se stra-
ny tisku, ale tisku samému zase ať je stejně dána
zákonná záruka možnosti obrany proti nepravdivým
opravam Jakmile však nový liskový výbor příjal
usnesení, že „na žádost zůčaslněného úřadu neb
soukromé oscby musí býti přijala v periodickém ti-
skopise každá odpověď bez vložek a vynechávání,
která se obmezuje na to, že skutečnosti, v liskopise
uvedené, označuje za nepravdivě nebo také na vy-
vrácenou uvádí jiné skulečnosti“ — a současně za-
míll nžvrh, aby zodpovědný redaktor měl právo od-
mítnouti odpověd, může-li dokázati její nepravdivost
buď úplnou nebo v podstalné části, pak nemožno jž
mluviu o tom, že by většína výboru oběma stranám
měřila stejným loktem. Speciálně v této věci byla
ipůvodní osnova vládní spravedlivější. Jakmile ná-
vrh shora uvedený byl zamítnut, pak arcit byla po-
rušena rovnováha i v trestnosti: Na zodpovědného
redaktora, opravu odmitajícího bezdůvodně — a od-
mílati opravu z příčiny její nepravdivosti má zname-
nali dle norého zákona odmítati ji bezdůvodně(!) —
uvalují se slušné tresty, kdežto návrh na stejné lrest-
ní stíhání nepravdivého opravovače, v původní vládní
osnově přicházející, stal se již bezpředmětným! Tak
se ocitámo vlastně zase tam, kde jsme byli dřívea
kde jsme na základě starého zákona tiskového do-
posud: Zodpovědným redaktorům chce se — zcela
správně — obmoziti možnost zneužívati tisku k osob-
ním obviňováním a útokům, těm všaz, kteří by se
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
1ee
V petrohradském »Sokole«.
Z cesty po Rusku.
Rusko
Sokol
ea
30
article
Rád procházel jsem se po nábřeží vasiljev-
ského ostrova na břehu Veliké Něvy v oněch
místech, kde stojí obrovská socha Neptuna, za
níž založen malý, ale půvabný parčík prot
monumentální budově bursy.
Jest odtud hezká vyhlídka na paláce, sto
jíci na druhé straně řeky, z nichž zimní dvore
carův svou tmavěrudou barvou vyniká. — Rad
pozoroval jsem malé parníky, jež jako šipky
brázdíce vodu, odjížděly v různé strany —
jedny směrem k Potěrhofu, druhé směrem k Pe-
tropavlovské pevnosti. Rej, šum slyšeti na všeci
stranách.
Tak bylo zde ovšem za slunného dne. Na-
stal-li den pochmurný, kvapil jsem odtud do
ulic vnitřního města. Na nábřeží bylo chladno
Divoký severák dul běsnivě, až v. kostech to
mrzlo a mlha jako černý závoj halila širokou
Něvu, nepropouštějíc paprsek slunce. Bylo vidět
sotva matné obrysy rozsáhlých budov petrohrad
ského nábřeží a špičku táhlé věže petropavlov
ského chrámu, pohřebiště carův.
Jednoho dne panovalo podobné počasl
Uehýlil jsem se v ulice sdmirálského a kazan
ského okresu, toulal se v nich, prohlížeje si
výkladní skříně, pestr, život pouliční a divokou
jízdu izvoščíků.
Bylo zrovna po dešti.ha
V menších ulicích, které nejsou obyčejně
dobře dlážděné, byly kaluže vody i bláta. Měl
jsem příležitost viděti Petrohrad v dešti. Př
potulce příšel jsem až k aničkovému mostu, jenž
se opravuje, odtud, odbočiv v levo, dostal jsem
se až k cirku, za nímž četl jsem na budově
s malou věží nápis: rToe oómeCTno
„CoO“ (»Sokol«).
Neptun
Něva
Potěrhof
Petrohrad
Sokol
31
article
Tedy mimovolně našel jsem místnost So
kola, již chtěl jsem dříve hledati, jelikož jsem
věděl, že téhož dne má Sokol cvičení. Prohlédnu
si budovu na všechny strany, abych vštípil si
její podobu v mysl a již táhnu dál, abych v ur
čenou hodinu byl v známém „taktýru“ na Něv-
ském prospektu, kde jsem měl smluvenou
schůzku s přítelem, který měl mne doprovoditi
do „Sokola“. Měl mně dělati Cicerona, zatím
já již napřed věděl, kde má Sokol místnosti . .
Po večeři, při níž „boršč“ (polévka z mas
a zeleniny) nesměl scházeti, vydali jsme se n
cestu po Něvském prospektu, kde bylo nanej-
výše živo a bývá až do půlnoci i déle v reji noč-
nich rusalek, minuli několik příčních ulic a za
krátko octli jsme se u budovy, v níž má Soko
své útočiště. Budova opatřena jest, jak jsem ji
dříve podotknul, věží, podobající se nějaké vodá-
renské věži a svým zevnějškem mnoho se ne
zamlouvala.
Cicero
Něva
Sokol
32
article
Vstupujeme do šatny a informujeme se, že
evičení začíná v 8 hodin a že někteří borci již
jsou zde. Náčelník teprv přijde.
Čekáme tedy chvilku v šatně. Mezitím při-
cházejí ostatní členové; též vojáka jsme zřeli
Konečně přichází Václav Vichra, penoanarem
T eraa, jenž nás vede do
sálu, představuje a potřebných vysvětlení podává.
Původně nazýval se spolek tenio: „Českým
dobročinným spolkem“, poněvadž název „So-
kol“ vláda nechtěla povoliti, jak to vidíme v růz-
ných městech ruských, kde žijí Češi a kde chtěli
založiti „Sokol“. S názvem „Sokol“ pojilo se
cosi demokratického, před čímž na Rusi vláda
zavírala dříve dvéře. Dnes ovšem se přesvědčila.
že netřeba spolky sokolské potírati, anobrž po-
voliti a tak nalézámo v Rusku více již spolků
sokelských. Během času z „dobročinného spol-
ku“ stal se „Sever“ až konečně přetvořen
v nynější „Sokol“
Členy „Sokola“ jsou vedle Rus
Poláci, Češi i Gruzinel. Mezi evičíefm
viděl jsem zde i býv. důstojníka ruského. Členo
čítá spolek asi 130, Poláků více nežli Čechů.
Vichr
Čech
Rus
Polák
Čecho
Rusko
Sokol
33
article
Předsedou jest Sultan Krymi girej, senáton
a bývalý náměstek Kavkazu. — Cvičení konají
se vždy v pondělí a v pátek.
Byl jsem žádostiv na výkony petrohradskýel
Sokoliků.
Sál není veliký. Stěny jeho zdobeny jsou
různými trofejemí, mezi niníž zříti i české di-
plomy. Sokolíka dnes není zde mmnnioho, v lét
rozjedou se po Rusku, neb dlí na letním bytě
venku ve vesnicích kol Petrohradu neb na stran
finské.
Prostocviky jsou bezvadné, vše jde ráz na
ráz, takže jest radostí dívati se na ty švarné So
kolíky, jejich svalnaté paže a korektní výkony
Byl jsem nanejvýše potěšen z výkonů če
ských Sokolů a nejvíce to mne těšilo, že vidě
jsem cvičiti zde slovanské bratry: Rusa vedle
Poláka — a vše v nejlepší shodě be z nevraži
vosti slovanské.
Když jsem tu stál a pozoroval všechny vý
kony mladistvých borců, tu zdálo se mi, že na
sokulském poli mnoho se zmůže k utužení a po
znání se v zájemnosti slovanské. Tu přestává
nevražení, zde panuje bodrost, síla a nadšení
pro věc sokolskou.
Síla paže, bodrý duch mnoho dokáže.
Potěšen opouštěl jsem sál a v příjemné n
ladě vyšel jsem s přitelem v ruch ulic, abyeh
ještě téhož večera navštívil Českou besedu.
vlastně oficiálně: „Český výpomocný
spolek“. Leč dozvěděl jsem se, že v létě
jako ve všech velkých městech členové spolku
málo se scházejí, většina jich mešká mimo
město, ano sám předseda pan prof. Jos. Kabel
dlel v Čechách v Milévsku a jak jsem se z novin
dozvěděl, doprovázel ruské hosty ze všeslovan-
skéhe sjezdu na výletu na Orlík a Zvíkov.
Leč proto přece dostalo se mi výroční zprá-
vy z r. 1907, v mž popsány dějiny spolku a
Sultan
Sokolík
Rus
Polák
profesor
Jos
Kavkaz
Rusko
Petrohrad
Čechy
Orlík
Zvíkov
Sokol
Český výpomocný spolek
Kablo
34
article
dobu 30 let a dle níž vidno, že spolek číte
128 členů.
„Na oslavu 30letého trvání spolku uspořá-
dána dne 10. listopadu ve dvoraně: „Železno-
dorožného klubu“ slavnost, která byla četně na-
vštívena. Při té příležitosti sehrána divadelními
ochotníky jednoaktovka „Zlaté Péro“, řízením
osvědčeného režiséra pana Jankovského; v hu-
dební části slavnosti účinkovali: náš slavný
krajan solista J. V. p. Vojtěch Hlaváč s dcerou
sl. Zejí u slečnou Šollarovou, v deklamační paní
Bežojeva; po koncertu konána společná večeře.“
Dále zpráva praví: „Knihovna naše kromě
knih zakoupených ze spolkov,ch peněz byla
cenně obohacena darovanými knibami z pozů-
stalosti zesnulého skutečného státního rady pana
Josefa Fárníka, takže vzrostla as na 1000 svaz-
ků. 50 knih posláno do obce české Vojetína na
Volyní.“
Protektorem spolku byl loni hrabě Ignatěv
Nikolaj Pavlovič. Zpráva tištěna též rusky a k r-
skému textu přídán seznam členů a bydliště
jejich. Škodu, že není uveden též charaktera
zaměstnání jednotliveů, aby se vědělo, ktery
obor jest zastoupen nejvíce.
Připomínám, že absolventů vyšších prů-
myslových škol, zvláště mechaniků, jest zde
více a mají velmi slušné postavení ve zdejších
četných továrnách a železárnách, o čemž měl
jsem příležitost se přesvědčiti
Jos. Zd. Raušar.
Jankovský
Hlaváč
Šollarův
Bežojev
Fárník
Ignatěv
Pavlovič
Zdeněk
Raušar
český Vojetín
Volyň