ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0abd2180-7723-11dc-b9b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 61, person 72, org 13, work 1
1 masthead
Ročník XXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 9. září 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 249.
4 article
n volslolldu mol
5 article
Fa ranní a odpol. list, předp lácí se- v Praze v ačislalstran na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvějí denšškou ant lata . . . . 7 K 50k ve sislkich: aK so na něsle roštoni na měsíe :ke na čtvrt lela s dvojí vlsilkon na nařsí ke ne čtrrt onta- Blíž k Francii. no(Z kruhů čtenářstva)s Aféra Kestrankova, jejíž program není ještě konečně vyčerpán, obrátila rázem celý náš hospodářský postup na ruby. Máme jí konečně co děkovati, zdali německý cen- trální tisk postaral se, aby jméno národa českého zaměněno bylo s jménem zúčastně- ných, čili aby Čechy vzaly otázku pražského vodovodu za otázku svou. Ale naše letbar gie hospodářská, kterouž jsme byli uspáváni k nečinnosti, dostala náraz — rašení, které tu započalo, je velmi slibné, můžemesi k němu gratulovati, a jest jen potřebí ven- tilovati stále potřebu vymaniti se z podruží kapitálu německého. Jak je celou událostí posíleno Ostravsko a jiné oblasti, kde prů- mysl německý zasahoval citelně do otázek národnostních, netřeba dokládati. Muzné slovo Polaků, kteříž vzrušeni byli událostí přispělo, že i jiné podniky, jimž slouží na území Slezska, Polska a Moravy náš lid, které až dosud spoléhajíce na impotenci boy- kotu z naší strany, vedly boj i decimování živlu českého, otřásly se, nastalo chvíli zděšení, neboť veřejné mínění, které rozví řílo celý odpor, nabylo váhy, je obávaným činitelem a tudíž dosáhlo svého žurnalisti ckého úkolu a dnes již hrozí i ostatním prů myslovým královstvím, že nastane hospo- dářský odpor, jestli nenastane ústup z posic germnanisujících šiků.
Polak Praha Francie Čechy Ostravsko Slezsko Polsko Morava
6 article
Ale nelze ještě něčeho nevzpomenouti Veliký Volkstag v Brně, kde Němci prohrál posici a Češi elementární silou dobyli chance Brna (jinak jim patřící, ale v zápasu na foru) vynesl také na povrch sem tam ně- který nedostatek průmyslových podnikůa voláno bylo po krytí této národně-hospodář- ské mezery. Byl to zejména plán zbudován českého velkoobchodu železářského, který drží v Brně Němci a který i nyní, jak další řádky uvedou, není ještě s jeviště smeten. Od té doby rozvinul se klid a zlrnulost, ne- boť odešly okamžiky, jež rozviřují a připra- vují půdu takovým akcím. Ale dnes ma zvláště Morava před potěšitelným momentem neboť zprávy uvádějí, že gigantická sila ka pitálu na slovanském mosté má býti paraly sována, ba dokonce ohrožena novým podni kem průmyslovým za součinnosti české správy, českého lidu dělného a francouz- ského kapitálu.
Němec Čech Morava Brno
7 article
U nás vždy jednalo se o kapitál, neboh jinak bychom dávno byli dále. U Němců ho získat je přirozeně v odporu s věcí a proto dané poměry, jak se utvořily, zplodily něco epochálního, co nelze odmitnout, ani nedo ceňovat a přezírat. Nemáme žádných příčin abychom odmitli cizí kapitál a kapitál říše k níž víže nás něco zcela blízkého Slovan stvu — zejmena stojíme-li proti Němectvi s celou jeho mocí a frontou vůči nám po- stavenou. V rámci evropské politiky, kde as 3—4 plemena sobě příbuzná vedou boj o primát, nutno na věc nazírati přátelsky- Z Francie vycházely největší ideály, onaje evropským ohništěm kulturním a ze sevřell v kterém se nalezá český národ ve svém poměru k Rakousku, máme sem vedle našich přátel slovanských nejblíže. Svět umělecký, obapolná výměna návštěv francouzských básníků, malířů, sochařů od zájezdu kultu Rodinova do Čech až po okolnost, že síla našich umělců (Mucha, Kupka atd.), jakož i čelných literátů v srdci Francie nebyla ušlapána, naopak zvednuta a vzlýčena, nám dokazuje, že umění české našlo Francii, jako její našlo nás. Umění tedy bylo prvé, jež počalo ušlapávati vzájemné stezky toho, k čemu se kloníme dnes. Za druhý bod možno uvésti kulturu Byli to největší mužové Francie, již loni dleli v Praze, a žurnály její, hrající velkou informační roli světovou, kulturně řekly pravdu o nás, či lépe to, co bylo po léta ubíjeno, to jméno českého lidu, jeho snahy, jeho dovednost, jeho kultura vůbec, kterou lhala centrála tisku ve Vídni Evropě — právě jeden den velikého sblížení kulturních eli báennvol
Němec Mucha Kupka Francie Rakousko Rodinův Čechy Praha Vídeň Evropa
8 article
Čech s vévodíeí Francií přinesl jasno do mnohé říše evropské, kdež se o nás falešně vědělo a kde celá sláva i historie Čech byla rozplizlým stínem zapadlé provincie. Nuže a třetí akt sblížení zasahuje již do našich poměrů — hospodářských, čili umění i kultura přinesly dnes před nás po- ložené projekty: použít kapitálu Francie, použít ho bez reptání, vítězně a přivést ve zmatek nepřítele, který si s námi století po- hrává jako s předmětem mrtvým a obrany neschopným. Chybou je, že u nás považuje se kapitál Francie za kapitál cizí. Proč Nejsme vázání hranicemi, abychom Němce již z toho, že nám platí stejná říše za pří- bytek, považovali za něco bližšího nám. B naopak. Oni nás ubíjeli po léta a patronance jejich je příliš na místech k mluvení nebez- pečných Počne-li budovati tento s míseny průmysl a nestočí-li na starostlivých místech obavy, pak jednoduše mají právě tam mnoho příčin, aby uvažovali, co jest toho příčinou a že obavy tyto odstraniti jest v rukou je jich. Ale my nemáme příčiny se styděti za to, že musil se najíti mimo Rakousko činitel, který postaven je lépe a nerozpakuje se při- činiti se o zamezení dračí práce nacionální se strany silného kapitálu německého. Také se stanoviska vysoké politiky jsme na správné cestě. Proskočilo mínění, že Němci vypov z dílen český lid pracovní a v dělnictvu.
Němec vypov Čechy Francie Rakousko
9 article
které má legitimaci aktivně do této věci za- sáhnouti, panují obavy ty i ony. Ale kolik však výlučně českého dělnictva s vypjatým cítěním zaměstnává právě onen kapitál, jenž stojí ve službách násilí německého? Ať se nikdo nemýlí. Soutěž průmyslu, který by- chom za pomoci Francie vyzvedli — vede i k soutěži kvalifikace dělných sil — o zdatnost a potřebu té zdatnosti dělnické u průmyslu německého se — nebojíme. Ne- stane se tak — nebudou čínšti kuli praco- vati v závodech, kteréž jsou odkázány na soutěž výrobků a musí zbystřiti hled novou konkurencí. V německých kruzích zavládl poprask, to lze vyčísti ze žurnalistiky jejich- jednou zase Čechy našly stezku, nebo vývo věci samé jim dal stezku, kudy se může jít proti nepřiteli. A již to pouhé naznačení stezky oné vzbuzuje poprask a uvažuje se, že i vtiskne ráz na výšepolitické poměry Opakuji: uměním jsme počali, kultura přišla za ním a ze všeho povstal nový směr ho- spodářský. Snad i český obchod, jak jsem zprvu předeslal, má na věci zájem a má v ní realisován mnohý sen. Nelze také pře- hlédnout, že Francie od oné doby, kdy po slala do Berlína vlaky zlata, a od dob po- čátku utrpení Elsasko Lotrinska, má před sebou tak daleko k Němcům jako my Sblížení Francie s námi po stránce hospo dářské jest zdravé. Nazírá na kapitál jako na kapital a na poměr nás k Franci jako poměr k Francii. A proto — blíz k níl
Elsasko Němec Franek Francie Čechy Berlín
10 article VIlI. sjezd Svazu slovanských novinářů v Lublani.
VIlI. sjezd Svazu slovanských novinářů v Lublani. kežo oe Z Lublaně, 8. zář. (Tel. zpráva „Nár. L. Za velikých slavností, při nádherném vyzdobení celého města a za přítomnosti účastníků sjezdu Ústředního svazu slovanských novinářů odhalen byl dnes dopoledne pomník zakladáteli slovinské Hteratury Primoži Truburovi. Pak zahájen byl ve velké dvoraně měst- ského domu v Lublani VIII. sjezd novinářů slo- vanských redaktorem a spisovatelem Josefem Holečkem. Jménem města Lublaně vítal žur- nalisty a jejich sjezd starosta města Ivan Hri bar, za spolek pro návštěvu cizinců předseda jeho dr. Ivan Grazen, načež za oba proslovy děkoval red. Karel St. Sokol. Za předsedu sjezdu zvolen byl jednomyslně redaktor „Nár. Listů“ spisovatel p. Josef Hole- ček, mistopředsedy: Slovinec red. Gregolri z Terstu a dr. Ratha z Turč. svat. Martina; generálním tajemníkem red. Josef Vejvara, tajemníky Slovinec red. Slemsek, Hejre a Prokeš z Krakova. le
Holeček Hri doktor Ivan Gradit Karel Stanislav Sokol Hol Gregolri Rath Vejvar Slovinec Hejre Prokeš Lublaň Terst Krakov Primož Trubur
11 article
Při sjezdovém jednání předneseny byly re feráty, jak následuje: Sekretář svazu red. J. Vejvara podal zprávu o činnosti výboru Ústředního svazu slovanských novinářů. Sjezd Ústředního svazu, v r. 1906 v Uher- ském Hradišti konaný, schválil několik důleži- tých resolucí a návrhů, jichž provedení přikázáno výboru svazu. V čelných schůzích, v Praze ko- naných, výbor o veškerých návřzích a podnětech sjezdu pilně rokoval a uvažoval. a Jak postoupila otázka zřízení slovanské t- skové kanceláře, o tom podrobnosti úvedeny jsou v referátu p. ředitele Prokopa Grégra. V záležitosti reformy stiskového zákona vý- bor svazu usilovně domáhal se splnění tužeb novinářů a jejich organisací. Všem slovanským klubům poslaneckým i vynikajícím poslanodm zaslal seznam požadavků, v jakých směrech žádá za reformy v tiskovém zákoně a vydal pro- volání k českému lidu, aby volil za poslance jen takové kandidáty, kteří ujistí, že budou pů- sobiti k moderní reformě tiskového zákona. Vý- sledky všech těchto kroků, žel, jsou velmi ne- patrné.
J Vejvar Prokop Grégr Uhry Praha svaz redakce ústřední svaz
12 article
Výbor také se zabýval otázkou sociálníh postavení žurnalistů. Ve smyslu referátu, před neseného na sjezdu v Uherském Hradišti, zasla 24 vydavatelstvům čelných listů slovanských přípis, v němž žádal, aby zavedeny byly smlou vy mez novináři a vydavatelstvy, doporučil zří zení kvinkvenálek, stanovená šestinedělní dovo- lené a pod. Bude však nutnoještě dlouho pra- covati, než se domůžeme splnění těchto přáníl Utiskování Poláků v Pöznaňsku, horním Slezsku a západních Prusíeh zavdalo výboru Ústředního svazu podnět, aby na všech slranách vzbudil sympatie pro utiskováné přislušníky pol- ské rárodnosti. Zaslány přípisy městské radě král. hlav. města Prahy (která učinila projov sympatie a požádala o intervenci ve prosněch utlačovaných J. E. D. ryt. Abrahamowicae tehdejšího předsedu kola polského) a všem arci biskupstvím i biskupstvím v král. českém markrabství moravském. Záležitost zřízení stolice pro žurnalistiku nebyla prozatím ukončena. Ve věci informačn a umísťovací kanceláře rozeslán 50 význaěným listům slovanským dotazník, ze kterých měs slovamských přejí si dopisovatele, ve kterém ja zyku přejí si dopisovati a jaký honorář by pla- tily. Na půl sta dotazů došly pouze dvě odpo vědi. Poněvadž nebylo poptávky, bylo ovšem bezúčelno uspořádati seznam korespondentů Výhor podal dále obsáhlý protest preli ge manisačním snahám ústřední statislické kance
uherský Hradiště Slezsko Praha ústřední svaz
13 article
Výbor učinil projev proti tendeněnímu a ne- správněmu zpravodajství uherské tiskové kan- celáře. Záležitost vydání slovanského topografi- ckého slovníku měl výbor stále na zřeteli a doufá, že ku přištímu sjozdu svazu tato důležitá příručka bude vydána. Zmínku o nejdůležitější práci výboru pone- chal jsem na konec, neboť právě v minulých dnech učiněno o ní důležité rozhodnutí. Týk se stanov „Všeslovanského svazu novinářů“ Výbor, vyslechnuv i názory expertů mimo svů. okruh, uznal za nejvhodnější, aby podána byla žádost u ministeria vnitra za sehválení založen „Všeslovanského svazu novinářů“, který by sdružoval novinářské spolky slovanské, nechní sídlí v kterémkoli státě. Stanovy zadány v těchto dnech několika jednotlivei ke schválení. V minulých dvou lefech řady naše opustil kolegové O. A. Mončalovský, J. Merhaut, Jul. Drobný, A. Krejčí, dr. V. Ryba, Mečisl. Schmitt. Svat. Čech a F. Drha. Čestná pamět budiž jim zachována! Svaz soustřeďuje nyní sedm organisací no- vinářských a sice: Spolek českých žurnalistů se 75 členy, spolek žurnalistů polských se 63 členy, Jednotu českých novinářů s 54 členy, spolek ruských žurnalistů s 8 členy, Sdružen českých novinářů na Moravě a ve Slezsku se 17 členy, Svazek polských literátů ve Vídni s 23 členy a Družstvo slovinských novinářůa spisovatelů se 40 členy. Jmění má Svaz 3034 K
Mončalovský J Merhaut Jula Drobná A Krejčí doktor V Ryba Mečisl Schmitt F Drha Čechy Morava Vídeň
14 article
68 hel.
17 article
odlneema onb
18 article
O slovanském topografickém slovníku napsal sjezdu kol. J. Kummer Již na sjezdu v Dubrovníku musil jsem prohlásiti, že mi ve vysokém věku není možné na doplnění a utvoření slovníku pracovati a ode- vzdal jsem svůj materiál ctěnému výboru svazu slovanských novinářů. Byl pořízen opis slovníku, avšak nedoststečně a nedbale provedený (na mnohých místech slova vynechána), že musí teprv býti k lisku upraven, což jest práce ve- hce namáhavá a piplavá. Pustil jsem se však přece do práce a nějakou část jsem zpracoval. Dospěl jsem až ku slovu »Koschumburg«. Ale i tu jest třeba některých doplůků, zejmena ze zemí jihoslovanských, k čemuž jest materiál připraven. Jest mi však nemožno, abych v práci této pokračoval. Nebylo-li by jinak možná, my- slím, že by stačilo, kdyby se slovník dal do tisku tak, jak jsem ho za svého mládl sestavil. Nevyhovoval by úplně, ale přece by to bylo lepší něco než nic. Kdybyste však trvali n tom, aby slovník ve směru moderní potřeby by doplněn, bylo by třeba ustanoviti pracovníka který by tuto práci doplnil. Myslím, že by tato práce mohla se prověsti běbem jednoho roku. i mohlo by se asi na podzim příštiho roku při kročiti k tisku. Činím tedy návrh: Slavný sjezde račiž výbor Ústředního svazu vyzvati, aby k ukon čení topografického slovniku přijal honorovaného spolupracovníka, jenž by pod mým dozoren dilo ukončil.
J Kummer Dubrovník svaz slovanský novinář výbor ústřední svaz
19 article
Dále podány tyto dva návrhy: Alexandr Borzenka z Oděssy na výdávání v šeslov an- ské bibliografie a návrh Al. Stachoviče z Pelrohradu, delegála letosního všeruského sjezdu žurnalistů, na založení společného, v se slovanského orgánu tiskového Návrh A. Borzenkův vyplývá z úvahy, že jed- notlivým národům slovanským vůbec scházejí pravidelné a všestranné bibliografleké pomůcky. kters by zahrnovaly v sobě všecko, co tiskem vycházi, tak jako mají to výborně opatřeno ci- vilisovaní národové západoevropští, jmenovite Francouzové, Angličané a Němci. Navrhovate potřebu a praktické výhody takové »všeslovan ské biblingrafie«, v niž by zaznamenávala se pravidelně všecka díla, vycházející ve všech zemích slovanských, dovozuje z vlastní zkuše- nosti a z vlastních obtiží, jaké způsobovalo mu pátrání po různých publikacích, vydávaných v různých jazycích slovanských. Bližší úvahu možnosti provedení svého projektu beze sporu nesmírně vážného, ale jaké obližného a náklad- ného, ponechává navrhovatel sjezdu samému
Borzenka Al Stachovič A Borzenkův Francouz Angličan Němec Oděssy Pelrohrad
20 article
Návrh hraběle A. Stachoviče, účast níka lelošních slovanských porad červeneových v Praze, opírá se o známé důvody již tolikrá vyslovené, že při obromném významu, jakého si dobyl tisk, tištěné slovo v novodobém roz- voji civilisnce, zvlášť důležitý úkol by připad časopisu, věnovanému speciálně mezislovanskému sblížení, totiž vzájemnému poznávání, k výměně názorů, k solidaritě na půdě hospodářské osvětové činnosti. Neboť není možné sjednocen bez předoházejícího poznání, neni možný úspěšný postup společný bez takového stálého duševního styku, jaký by pěstoval orgán zvlášť k tomu určený. Navrhovatel představuje si prakticky provedení svého plánu asi takto: ponechává k volné úvaze sjezdu, po připadě užší komist z něho zvolené, má li býli založen týdenn ík či měsíčník, který by se tiskl současně ve čtyřech jazycích slovanský ch a sice rusky, česky, polsky a srbsky (p o vše- eky Jihoslovany), po případě i francouzsky. P této poslední eventualitě má A. Stachovič zřetel nejenom na to, že francouzština uznává se obecně za všeobecně přijatý jazyk mezinárodní. diplomatický, nýbrž i na vřele sympatie fran- couzské, zejména v posledních letech tak často a tak významným způsobem projevené k m- šlence slovanské solidarity. Centrální redakce tohoto orgánu po mínění navrhovatele má býti v Praze, jakožto v městě ideově i technicky k tomu nejzpůsobilejším, redakce místní vedle toho — pro ruské vydání — v Petrohradě č v Moskvě, pro polské ve Varšavě anebo v Kra- kově, pro srbské v Záhřebě nebo v Bělehradě.
A Stachovič Jihoslovan Praha Petrohrad Moskva Varšava Záhřeb Bělehrad
24 article
V drobném prodejtt raaní číslo o sobě . . . za 9 odpoledni n2 Ve úlialkách na venkově- ramní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Inseráty plalí se hotově papřed. Fřadplacení a Inserty přijímá zdminl- strace v Marlanské ulipi č. 3. Tam sacházejí se tél režakee Uakárna n ezpedise „Názodnich Listu“ Riukopiuy ss navraceji.
25 article
latvla ni
26 article
Potřebný kapitál bude třeba opatřiti upisováním, jež by se rozvrhlo poměrné na jednotlivé země slovanské. Na přiklad asi tím způsobem, že by Rusko zajistilo 25. Čechy a Polska po 20. Bulharsko a Srbsko po 103. Chorvaté a Sto- vinci po 79% Slovanšti učenci, publicisté a li- teráti by po připadě zajisté pro první čas alespoň při nedostatku prostředků hmotných nereflektovali na honorování svých prací. Při- pravné práce vykonány buďlež neprodleně, aby 1. číslo všeslovanského orgánu mohlo vyjíti nejpozději 1. ledna 1909. O nynějším stavu reformy tisko- el vého zákona. referoval p. posl. dr. A. Hajn. Elaborátu starého tiskového výboru, jenž místy podslatně změnil vlědní předlohu, předeslána byl předmluva, jež hodí se zcela dobře za podklad i k nasí stručně zprávě o tom, v jakém stavu jest v lu chvili po minulé letní periodě sněmovní a před nastávající podzimni periodou reforma tiskového zá- kona. Za nejpodstatnější předměty veřejné diskuse o liskovém právu i tiskové praxi uváděla uveden předmluva těchto pět bodů: 1. Zrušení objeklivního řízení. 2 Zrašení zákazu volné kolportáže. 3 ftízení opravní 4. Otárku kompetence při tiskových deliklech urážky na cli.
Chorvat doktor A Hajn Rusko Čechy Polsko Bulharsko Srbsko
27 article
5. Předběžné mimosoudní zabavení V tu chvili z této pělice vyřízeny jsou tiskovým výborem tni body: bod druhý (volná kolportáz), bod třeti (řízení opravní) a čtvrlý (soudní kompelence) Bod druhý se stanoviska tisku vyřízen byl cel- kem dubře: Volnost kolportáže novou revisí pojišťuje se v rozměrech ještě širších, nežli navrhovala r. 1902 vláda i stary tiskový výbor a budiž zde výslovně po- znemenáno, že nový výbor usnášel se zde při po- drobném hlasování mnehdy jednomyslně. (Dle při- jaceho znění bude volno prodávali periodické tiskopisy na ulicích a ve veřejných místnostech od 5 hodin ráno do 12 hodin v noci, při čemž prodavači budou meci vývolávati nejen jméno a cenu listu, nýbrž i radisy jednollivých článků, jejích mínění, jména pisatelů, jakož i jméno zodpovědného redaktora li- stu. na nádražích a v příslavech bude moci být periodický list prodáván nepřetržitě. Zeměpanské úřady mohou odepříli oprávňující list osobám, ohla- šujícím prodej novin jen tehdy, když osoby ony stí- ženy jsou nakažlivou nemocí, nebo jsou duševně choré slepé nebo hluchoněmé; osobám mladším nežl 18 let jest peuliční prodej novin vůbec zakázán; lak- též jest zakázán prodej jich od domu k domu. Ti- skopisy, z pouličního prodeje nevyloučené, mohou býli na veřejných ulicích a místech zdarma rozdá- vány bez ohlášení úřadům; tolikéž k vyvěšování nebo lepení liske pisů ne veřejných místech. není z- polřebí úřadního povolení)
28 article
Ne tak spokojeni můžeme býti s vyřízením par- tie, týkající se tak zv. opravného řízení. Niklerak nechecme bráti postíženým zákonnou záruku mož- nosti obrany proti nepravdivým obviňováním se stra- ny tisku, ale tisku samému zase ať je stejně dána zákonná záruka možnosti obrany proti nepravdivým opravam Jakmile však nový liskový výbor příjal usnesení, že „na žádost zůčaslněného úřadu neb soukromé oscby musí býti přijala v periodickém ti- skopise každá odpověď bez vložek a vynechávání, která se obmezuje na to, že skutečnosti, v liskopise uvedené, označuje za nepravdivě nebo také na vy- vrácenou uvádí jiné skulečnosti“ — a současně za- míll nžvrh, aby zodpovědný redaktor měl právo od- mítnouti odpověd, může-li dokázati její nepravdivost buď úplnou nebo v podstalné části, pak nemožno jž mluviu o tom, že by většína výboru oběma stranám měřila stejným loktem. Speciálně v této věci byla ipůvodní osnova vládní spravedlivější. Jakmile ná- vrh shora uvedený byl zamítnut, pak arcit byla po- rušena rovnováha i v trestnosti: Na zodpovědného redaktora, opravu odmitajícího bezdůvodně — a od- mílati opravu z příčiny její nepravdivosti má zname- nali dle norého zákona odmítati ji bezdůvodně(!) — uvalují se slušné tresty, kdežto návrh na stejné lrest- ní stíhání nepravdivého opravovače, v původní vládní osnově přicházející, stal se již bezpředmětným! Tak se ocitámo vlastně zase tam, kde jsme byli dřívea kde jsme na základě starého zákona tiskového do- posud: Zodpovědným redaktorům chce se — zcela správně — obmoziti možnost zneužívati tisku k osob- ním obviňováním a útokům, těm všaz, kteří by se
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. 1ee V petrohradském »Sokole«. Z cesty po Rusku.
Rusko Sokol ea
30 article
Rád procházel jsem se po nábřeží vasiljev- ského ostrova na břehu Veliké Něvy v oněch místech, kde stojí obrovská socha Neptuna, za níž založen malý, ale půvabný parčík prot monumentální budově bursy. Jest odtud hezká vyhlídka na paláce, sto jíci na druhé straně řeky, z nichž zimní dvore carův svou tmavěrudou barvou vyniká. — Rad pozoroval jsem malé parníky, jež jako šipky brázdíce vodu, odjížděly v různé strany — jedny směrem k Potěrhofu, druhé směrem k Pe- tropavlovské pevnosti. Rej, šum slyšeti na všeci stranách. Tak bylo zde ovšem za slunného dne. Na- stal-li den pochmurný, kvapil jsem odtud do ulic vnitřního města. Na nábřeží bylo chladno Divoký severák dul běsnivě, až v. kostech to mrzlo a mlha jako černý závoj halila širokou Něvu, nepropouštějíc paprsek slunce. Bylo vidět sotva matné obrysy rozsáhlých budov petrohrad ského nábřeží a špičku táhlé věže petropavlov ského chrámu, pohřebiště carův. Jednoho dne panovalo podobné počasl Uehýlil jsem se v ulice sdmirálského a kazan ského okresu, toulal se v nich, prohlížeje si výkladní skříně, pestr, život pouliční a divokou jízdu izvoščíků. Bylo zrovna po dešti.ha V menších ulicích, které nejsou obyčejně dobře dlážděné, byly kaluže vody i bláta. Měl jsem příležitost viděti Petrohrad v dešti. Př potulce příšel jsem až k aničkovému mostu, jenž se opravuje, odtud, odbočiv v levo, dostal jsem se až k cirku, za nímž četl jsem na budově s malou věží nápis: rToe oómeCTno „CoO“ (»Sokol«).
Neptun Něva Potěrhof Petrohrad Sokol
31 article
Tedy mimovolně našel jsem místnost So kola, již chtěl jsem dříve hledati, jelikož jsem věděl, že téhož dne má Sokol cvičení. Prohlédnu si budovu na všechny strany, abych vštípil si její podobu v mysl a již táhnu dál, abych v ur čenou hodinu byl v známém „taktýru“ na Něv- ském prospektu, kde jsem měl smluvenou schůzku s přítelem, který měl mne doprovoditi do „Sokola“. Měl mně dělati Cicerona, zatím já již napřed věděl, kde má Sokol místnosti . . Po večeři, při níž „boršč“ (polévka z mas a zeleniny) nesměl scházeti, vydali jsme se n cestu po Něvském prospektu, kde bylo nanej- výše živo a bývá až do půlnoci i déle v reji noč- nich rusalek, minuli několik příčních ulic a za krátko octli jsme se u budovy, v níž má Soko své útočiště. Budova opatřena jest, jak jsem ji dříve podotknul, věží, podobající se nějaké vodá- renské věži a svým zevnějškem mnoho se ne zamlouvala.
Cicero Něva Sokol
32 article
Vstupujeme do šatny a informujeme se, že evičení začíná v 8 hodin a že někteří borci již jsou zde. Náčelník teprv přijde. Čekáme tedy chvilku v šatně. Mezitím při- cházejí ostatní členové; též vojáka jsme zřeli Konečně přichází Václav Vichra, penoanarem T eraa, jenž nás vede do sálu, představuje a potřebných vysvětlení podává. Původně nazýval se spolek tenio: „Českým dobročinným spolkem“, poněvadž název „So- kol“ vláda nechtěla povoliti, jak to vidíme v růz- ných městech ruských, kde žijí Češi a kde chtěli založiti „Sokol“. S názvem „Sokol“ pojilo se cosi demokratického, před čímž na Rusi vláda zavírala dříve dvéře. Dnes ovšem se přesvědčila. že netřeba spolky sokolské potírati, anobrž po- voliti a tak nalézámo v Rusku více již spolků sokelských. Během času z „dobročinného spol- ku“ stal se „Sever“ až konečně přetvořen v nynější „Sokol“ Členy „Sokola“ jsou vedle Rus Poláci, Češi i Gruzinel. Mezi evičíefm viděl jsem zde i býv. důstojníka ruského. Členo čítá spolek asi 130, Poláků více nežli Čechů.
Vichr Čech Rus Polák Čecho Rusko Sokol
33 article
Předsedou jest Sultan Krymi girej, senáton a bývalý náměstek Kavkazu. — Cvičení konají se vždy v pondělí a v pátek. Byl jsem žádostiv na výkony petrohradskýel Sokoliků. Sál není veliký. Stěny jeho zdobeny jsou různými trofejemí, mezi niníž zříti i české di- plomy. Sokolíka dnes není zde mmnnioho, v lét rozjedou se po Rusku, neb dlí na letním bytě venku ve vesnicích kol Petrohradu neb na stran finské. Prostocviky jsou bezvadné, vše jde ráz na ráz, takže jest radostí dívati se na ty švarné So kolíky, jejich svalnaté paže a korektní výkony Byl jsem nanejvýše potěšen z výkonů če ských Sokolů a nejvíce to mne těšilo, že vidě jsem cvičiti zde slovanské bratry: Rusa vedle Poláka — a vše v nejlepší shodě be z nevraži vosti slovanské. Když jsem tu stál a pozoroval všechny vý kony mladistvých borců, tu zdálo se mi, že na sokulském poli mnoho se zmůže k utužení a po znání se v zájemnosti slovanské. Tu přestává nevražení, zde panuje bodrost, síla a nadšení pro věc sokolskou. Síla paže, bodrý duch mnoho dokáže. Potěšen opouštěl jsem sál a v příjemné n ladě vyšel jsem s přitelem v ruch ulic, abyeh ještě téhož večera navštívil Českou besedu. vlastně oficiálně: „Český výpomocný spolek“. Leč dozvěděl jsem se, že v létě jako ve všech velkých městech členové spolku málo se scházejí, většina jich mešká mimo město, ano sám předseda pan prof. Jos. Kabel dlel v Čechách v Milévsku a jak jsem se z novin dozvěděl, doprovázel ruské hosty ze všeslovan- skéhe sjezdu na výletu na Orlík a Zvíkov. Leč proto přece dostalo se mi výroční zprá- vy z r. 1907, v mž popsány dějiny spolku a
Sultan Sokolík Rus Polák profesor Jos Kavkaz Rusko Petrohrad Čechy Orlík Zvíkov Sokol Český výpomocný spolek Kablo
34 article
dobu 30 let a dle níž vidno, že spolek číte 128 členů. „Na oslavu 30letého trvání spolku uspořá- dána dne 10. listopadu ve dvoraně: „Železno- dorožného klubu“ slavnost, která byla četně na- vštívena. Při té příležitosti sehrána divadelními ochotníky jednoaktovka „Zlaté Péro“, řízením osvědčeného režiséra pana Jankovského; v hu- dební části slavnosti účinkovali: náš slavný krajan solista J. V. p. Vojtěch Hlaváč s dcerou sl. Zejí u slečnou Šollarovou, v deklamační paní Bežojeva; po koncertu konána společná večeře.“ Dále zpráva praví: „Knihovna naše kromě knih zakoupených ze spolkov,ch peněz byla cenně obohacena darovanými knibami z pozů- stalosti zesnulého skutečného státního rady pana Josefa Fárníka, takže vzrostla as na 1000 svaz- ků. 50 knih posláno do obce české Vojetína na Volyní.“ Protektorem spolku byl loni hrabě Ignatěv Nikolaj Pavlovič. Zpráva tištěna též rusky a k r- skému textu přídán seznam členů a bydliště jejich. Škodu, že není uveden též charaktera zaměstnání jednotliveů, aby se vědělo, ktery obor jest zastoupen nejvíce. Připomínám, že absolventů vyšších prů- myslových škol, zvláště mechaniků, jest zde více a mají velmi slušné postavení ve zdejších četných továrnách a železárnách, o čemž měl jsem příležitost se přesvědčiti Jos. Zd. Raušar.
Jankovský Hlaváč Šollarův Bežojev Fárník Ignatěv Pavlovič Zdeněk Raušar český Vojetín Volyň