5
article
proli nětu 3bránili“ pomoci nepravdivých oprav
ponechává se právo ko stejnému zneužívání tisku
neztenčená!
O kompotenci soudní ve věcech tiskových sve
den byl ve výboru zápas dosti tuhý. V podstatě pra-
menem diferencí a nesnází bylo zde totéž, co dělal
většině velkou hlavu již při počátečních paragrafech
pojednavajících o funkci zodpovědného redhktora
co dalo podnět k rozsáhlejší debatě při paragrafech
jednagících o trestních činech, tiskem spáchaných
Nebyl to tak zájem o dobrý tisk, nýbrž strach před
špatným tiskem (a to ještě více před tiskem tak zv
revolvercvým, nožli přod tiskem pornografickým).
6
article
Bylo by zbylcčně i nemístně, po případě do-
konca i nošotrné, kdybych zde měl nějak slavnostněj
prohlašovati a ubezpečovati, že dobré jméno tisku
slovanského jest slovanským novinářům a jejich or-
ganisacím nade všechno, že dávají vždycky přednost
úetě veřojnosti k tisku před jejím strachem z něho
— tím spíše však ledy můžeme pronésti svou litost
nad tím, že většína tiskového výboru tak přespříliš,
často na újmu věci, posuzovala různé otázky jedno-
stranně z tohoto příliš úzkého a příliš nebezpečného
zřetele k tisku špatnému
S radostí jsme přijali, že pokus, učiniti zodpo-
vědného redaktora beztrestným tím, že by jmenoval
pisatele, zůstal ve výboru jen pouhým pokusem aže
so toto premiování obmezilo jen na nakladatele, ti-
skale a rozšiřovatele a se stejnou radostí uvítali jsme.
že do zákona bylo pojato, že svědecky donucovati
osoby vedle tiskového zákona zodpovědné k tomu.
aby udaly jméno pisatelovo nebo zasílatelovo, jest
při všelikých tiskových deliktech vyloučeno-
Spor o soudní kompetenci v deliktech urážky na
cti, tiskem spáchaných, který zdál se přiváděti všecko
jednání výborové k mrtvému bodu, byl na konee
rozřešen kompromisem: Odpůrcům porot vyhověno
tim, že soukromě urážky na cli odká zány soudním
dvorům I. instance, jakožto soudům konšelským
7
article
(Schötfengerichte); obhájci porat, ufišeni zaše tím.
že urážky na cti obou sněmoven říšské radý, zem
ského sněmu, veřejného úřadu a c. k. vojska (čl.v
zák. ze dne 17. prosince 1862, ř. z. č. 8 z r. 1863)
jakož i všecky ostaíní přečiny, spáchané obsahen
tiskopisův a zločiny stejně spáchané ponechány sou-
dům porotním. Setrvávajíce při svém přesvědčení.
že jislé nedostatky porolního zřízení nevyžadují ni-
ktorak tak radikálního opatření, jako jest odnětí jejich
kompetenci soukromých urážek na cli, upozorňujem
ještě i na tu další povážlivost rázu politického
u všcch neněmeckých národů rázu ještě i národního
že urážky veřejných úřadů sice byly ponechány po-
rotám, urážky však veřejných úřadníků odkazují se
soudům konšelským, při nichž vliv učených soudců
na soudce-laiky, jakožto bezprostřední, bude vždycky
větší a lím nebezpečnější, nežli tomu mohlo býti p
porotách. Jistě také bude hojně sporův o to, běží-l
o urážku veřejného úřadu či veřejného úřadníka.
8
article
Jak budou nové soudy konšelské zřízeny, nen
doposud usnoseno; ministr juslice výboru toliko ohla-
sil, že mu (na podzím) podá návrh zvláštního Hízen
před soudy konšelskými za příčinou zkrácení
urychlení tiskových procesů pro urážku na cti. Na-
psali jsme, že přijetí soudů konšelských — mimo-
chodem opět instituce čistě prusko-německé — jest
výsledkem kompromisu, který ujednán byl ve zvláštn
poradě zástupců většiny tiskového výboru, samým
ministrem justice do jeho paláce bez vědomí výbor
svolané a sotva se mýlíme, řekneme-li, že kompro-
mis ten jest prostým uskutečněním jistého junctím.
hned v prvé schůzi mluvčími většiny dosti zřetelně
naznačeného — junctim mezi povolením volné kol-
portáže a mezi odnětím tiskových deliktů na cti po-
rotám; na tajné poraddě u ministra bral účastenstv
1 dr. Adler — jediný z menšiny výborově — a poton
vskutku také zástupci sociálně-demokratického svazu
ve výboru hlasovali sice proti návrhu na zřízení kon-
jelských soudů, ale také hlasovali proli návrhu na
ponechání neztenčené kompetence porotní, to jest.
doktor
Adler
demokratický svaz
9
article
„dali se přehlasovati“. Zdá se tedy, že ani v plenu
sněmovny samotné návrh výboru nenarazí na v -
liký odpor — aspoň nějaké minoritní volum posu
nebylo ohlášeno — a že dosáhne i kvalifikovane
většiny, jíž potřebuje, protože mění státní základní
zákon, i jest záhodno, aby přátelé lidového soudnictví
ve výboru soustředili nyní všecko své úsilí na to
aby počelní poměr laiků-soudců a soudců učených
byl pro prvé co nejpříznivější; my pak, noviná ři, s
svě strany pronášíme požadavek, aby i obě strany
i obzalovaný i zalobce, jmenovaly si po svěm důvěr
níku jakožto plnoprávném přísedícím konš elskéh
soudu
Další úsilí přátel svobody tiskové musí býti v
nováno zbývajícím dvěma hlavním, doposud nevy-
řízeným bodům: Objcktivnímu řízení a předběžné
minsosoudní konfiskaci.
10
article
Předběžnou konfiskaci (mimosoudní) mají dle
přodlehy provádčli státní návladnictví a v místech
kde jich není, zeměpanské úřady. Měl jsem příleži-
tost, odůvodňuje ve sněmovně poslanců svůj pilný
návrh na ochranu svobody tiskově v království če-
ském, ukázati na zla, která z tohoto dualismu nižšíc
orgánův a tím nevyhnutelně dualismu i vyšších i nej-
vyšších stolic pro tisk a jeno svobodu vznikají; i s-
mo útadnictvo tiskových orgánů doznává, díky jemu
mnohých nepříjemností a chikán; jmenovitě však če-
ský tisk odnímá se fakticky správě justiční a judika-
tuře a vydán bývá na konec ve skutečnosti do runou
jedině zeměpanských úřadův a jejich zemských šélů-
místodržitelů, aniž jest potřebí k tomu předchozího
zrušení základního státního zákona o svobodě tisku
11
article
Přece však i tato záležitost dvou souběžnýeh
pánů nad tískem stojí až ve druhé řadě; základnějš
jest rozřešení otázky, dá-lí se vůbec srovnatí svoboda
tisku — a tu nový tiskový zákon, osobující si jména
zákona moderního zavésti chce — s možností jaké-
koli, ať mimosoudní nebo soudní, at přodběžné nebo
dolinifivní konfiskace. Dle našeho přesvědčení státní
správa — nehledě již ani ku právu jejímu na úpln
suspendování státního základního zákona o tisku —
má dosti moci již v možnosti poháněti redaklor
k zodpovědnosti před dotyčnými soudy na základe
trestního zákona; umožňuje-li jí tiskový zákon pro-
váděu ještě i tak zv. předhěžnou mimosoudní kon-
fiskaci, má již přílis mnoho moci ve svých rukou
tisk na konec i za nového tiskového zákona bud
moci býti vydán vládním persekucím stejně, jako to-
mu bylo u nás již tolikráte pod zákonem starýmo
Vskutku jest se nám proto vážně zastaviti nad řadou
paragrafů, připuštěných starým tiskovým výboren
k tomu, aby státní zastupitelstva nebo zeměpansk
úřady ve jméno jejich mohly „předběžně“ list kon-
liskovati. Povážlivost těchto výminek od zásad sku-
tečné svobady tiskové zvýší se, jakmile uvědomím
si zaslaralost platného trestního zákona, tolikráte ji
i oficiálně vládami zamými doznanou! Jest proto pro
nás samozřejmý ten východ ze situace, aby nový zá
kon o tisku vůbec možnost přodhěžné mimosoudn
12
article
konfiskace ve jméno zastaralého trostního zákons
odstranil a tím učinil konec i onomu svrchu dotknu
tému duelismu v tiskové praxi státní správy, nel
aby dříve přikročilo se k revisi vyjmenovaných para
grafů trestního zákona.
S výhradou svého zásadního stanoviska, jemut
jsme dali právě výraz, vyslovujome plný souhla
s tendencí návrhu, aby dosavadní tak zv. objektivn
řízení zásadně přestalo, mohouc býti použíto jedině
va výminečných případech v předloze taxativně vy
počtených a aby nadále mělo místo toliko řízení sub-
jektivní, 1 j. pohánění roduktora za trestný obsal
liskopisu před kompelentní soud. Objektivní řizen
zajistá postavilo výkonné orgány tiskové mimo při
mou zodpovědnost; z potvrzovacího nebo zamilacíhi
práva tiskových soudův učinilo nejžalostnější šablonu
zachovavši při řízení samém několik prvkův inkvi-
sčních: a redaktory činilo na konec proti sebe větz
libovůli tiskových orgánů hezbrannými.
Ke konci jest se nám zmíniti o zajímavém po-
kusu, jejž učinil referent posl. Skedl na ochranu knih
tiskarské svobody. Jeho návrh, učiněný ve výborove
schůzi dne 17. března 1908 a znějící doslovně: „Vý-
Bor, pokládaje za žádoucí, aby bylo zrušeno konce-
sování živnosti tiskařské, usnáší se, aby § 12 byo
ponechán zatím in suspenso a žádá vládu, aby př
jeho projednávání prohlásila své stanovisko““, by
přítomnými přijat. Tolo jednomyslné usnesení popla-
šilo tehda nejen tiskaře, nýbrž i vládu samu; proto
ministerstvo obchodu už ve výborové schůzi ze dne
20. března 1908 nemeškalo zaujmouti vůči přáníti
skového výboru stanovisko odmítavé.
Tolo
být
tiskarský svoboda
VýBor
13
article
Hovněž jest nám zde konstatovati návrh, učiněný
týmž jmenovaným referentem na ochranu cti tisku
samého v tomto znění: „Trestní činy, označené vss
187., 488., 491. a 496. tr. zák. mohou býti spáchány
i naproti tisku. Soukromá žaloba (§ 495.) přistuší
torto případě jak vydavateli, tak zodpovědnému re-
daktorovi.“ Z debaty o tomto návrhu zaznamená vá
me některé výroky. Posl. Bielohlawek: „Tisk je zbez
a zboží nemůže býti uraženo; jsem zapřísáhlým ne-
přítelem toho, aby tisk dostal tímlo návrhem ješt
větší moc, nežli má.“ A přítomný ministr justic
dr. Klein, vyjádřil se, že uskutečnění toho návrh
znamenalo by výjimečné postavení pro tisk; vedle
by k zákonitému zrušení dosavadní anonymity novi
nářských článků; jinak návrh jest arciť interesart-
ním námělem k diskusi, ale v tomto okamžiku ni
více; přimlouvá se proto za odročení; vskutku n
konec rozbodnutí o návrhu bylo odročeno, Naše sta-
novisko jest přirozeně příznivé pro návrh Skedlův
a budiž nám zde dovoleno vzdáti všecko uznání onšm
rozčafným soudcům, kteří v podobných případechji
byli uznali, že urážka listu jest urážkou osob za nín
stojících a že tudíž tyto mají právo k žalobě a zalo-
vaný že může býli odsouzen.
Posl
Bielohlawek
doktor
Klein
14
article
Tiskový zákon může býti ve výboru úplně pro-
jednán ještě během tohoto roku; další předpovědí
vzhlodem k trvalé nejistotě poměrů i v nynější posla-
necké sněmovně se vzdávém; jakmile však byse
elaborát dostal konečně i do plena, mám za to, že
by mohl býti v brzku projednán i tam bez valných
změn, jakožto dílo kompromisu mezi vládou a naj-
většími a nejvlivnějšími stranami sněmovními; zbý-
vala by pak ještě arciť sněmovna panská.
Teprve, až by zákon byl již prohlášen a lisk oví
praxe by položena byla na jeho základ, mohto b
se odhadnouti, zda a pokud byly odůvodněny na jed-
né straně optimistické naděje, na straně druhé pesi-
mistické obavy i přívrženců svobody tiskové i ne-
přatel jejích. Předem možno prohlásiti jen tolik, ž
dobře zorganisovaným politickým stranám bez roz-
dílu jejich programu nový zákon by přinesi nepopl-
ratelné prospěchy ve volné kolportáži, v čemž sluší
také spatřovati příčinu, proč najednou z bývalých o-
půrců jejích jsou dnes její přálelé; novinárům sa-
mým přinesl by nový zákon zásadní zrušení ob
jektivního zřízení a některé výhody naproti dnešku
při řízení ve příčině tak zv. předběžných konfiskae
mimosoudních, avšak i na vlády samé a na všecky
její politické podpory nový zákon by pamatoval bola-
tým výpočtem §8. umožňujících jim na úkor oprav
dové svobody tiskové toto předběžné konfiskování.
15
article
Tendenci nového tiskového zákona, obmezili v
možná nejvíce volnost tisku ve směru znoužívání
jeho k osobnímu obvíňování a dtočení na úklu
pravdy a slušnosti, uznáváme, že třebas že o pro-
střodeích přijalých bylo vysloviti se nám nepříznivě
to přesvědčení však si zachováme; že náprava po-
měrů tiskových v tomto směru právě tak, jako v
směru sociálního zlepšení poměrů novinářů není věe
žádného zákona, nýbrž věcí celistvě, řádně a tuhe
organisace novinářského stavu jednoho každého ná-
roda; dobrý zákon může býti zde jen nápomogen.
Následoval referát ředitele „Nár. Listů“
po
p. Prokopa Grégra
o české (slovanské) tiskové kanee-
láři pro sjezd slov, novinářů v Lu
blaní 1908.
Prokop Grégr
16
article
Podnět ke zřízení slovanské tiskové kance
láře dán byl na prvém sjezdu slovanských novi
nářů, jenž se konal v Braze v červnu r. 1898
V resoluci se doporučovalo zřízení svar
za účelem organisace vlastní informační a zpea
vodajské služby novinářské.
„Zařizení takového svazu, jenž by zu úče
měl vzájemné informování slovanských časopisů
způsobem nestranným a spravedlivým, jest ne
vyhnutelné; činnost jeho zahrnuje v sobě jal
službu novinářskou na základě vzájemné vý
měny ověřených sdělemt, tak i dle moderníel
potřeb zorganisovanou rychlou a účinnou službu
zpravodujskou.
Právě deset let uplynulo od přijeti této a
soluce a usnesení sjezdů slovanských novináro
dosud nebyla vyplněna, slovanská tisková kun
celář dosud není uskufečněna.
O příčinách, proč ještě nebyla zřízena slo
vanská tisková kancelář, podrobně bylo refero
váno na posledních sjezdech slovanských novi
nářů.
Mezi nimi nemohl se uvést nedostatek práce
a nedostatek porozumění v kruzích českých no
vinářů. Naopak, právě tito a zejména výbor pro
zřízení slovanské tiskové kanceláře pracova)
s velikým pvzuměním pro zřízení slovansko
tiskové kanceláře v dobách, kdy nezdar stíha
nezdar.
Na každém sjezdu znova a znova předklá
dány byly resoluce a bylo žádoucno, aby slo-
vanští novináři podali nám pomocnou ruku, py-
chem konečně zahájiti mohli práci ve slovanské
ka nceláři.
Teprve když resoluce, žádající zřízení vý
berů ve všech slovanských zemích, žádajíeí jme
nování delegátů, kteří by s naším českým výbo
rem byli ve stálém spojení, byly sice odhlaso
vány, ale nesplněny — odhodlal se výbor pr
Braga
17
article
zřízení slovanské tiskové kanceláře pracovat
nejprve k uskutečnění české tiskové kanceláře
a postavit tak slovanskému novinářstvu před
oči vzor, dle něhož by byly podobné kanceláře
zřízeny ve všech zemich slovanských a konečné
spojeny v jedinou slovanskou tiskovou kancelái
s odbory ve všech slovanských zemích.
O tom, s jakými obtížemi sotkal se ná
český výbor, hodlaje tuto myšlenku provádět
referováno bylo podrobně na posledním sjezdu
v Uherském Hradišti ve dnech 8., 9. a 10. září
Výnosem ministerstva vnitra a obchodu ze
dne 7. března 1902 zařaděny byly telegrafn
agentury mezi koncesované živnosti. Proto bylo
třeba nejprvé dosáhnout koncese.
Žádost o udělení koncese, již jménem vý
boru podal pan Prokop Grégr, byla zamítnuta
rovněž tak žádost p. JUDra. Jar. Preissa výno
sem ze dno 6. února 1906.ola
Z tohoto rozhodnutí odvolal se p. dr. Preis
k c. k. ministerstvu obchodu, ale bezvýsledně
Po té dle usnesení výboru podánu byla ž
dost o udělení koncese p. J. Hovorkovi, býva-
lému redaktoru. Dosud však více než půl dru-
hého roku se čeká na její vyřízení.
K zahájení činnosti české tiskové kancelář
jest třeba kapitálu nejméně 50.000 K dle roz
počtu, jenž byl v našem českém výboru vypaa
eován.
Dosud přijato bylo na příspěvcích 16.040
korun 04 hal. Úroky Městské spořitelny, kdež
sebrané příspěvky jsou uloženy, obnášely 2334
korun 32 h. Vydáno bylo scelkem 2399 K 85h.
Zbývá tedy 15.974 K 51 h.
Prokop Grégr
Preis
J Hovorka
uherský Hradiště
výnos ministerstvo vnitro a obchod
18
article
Obnos tento však jest zcela nedostatečný
k zahájení činnosti a proto tiskový výbor obráti
se několikráte na veřejnost, na okresní a obecní
zastupitelstva atd. se žádostí, aby akce našt
byla podporována.
Na posledním sjezdu slovanských novinářů
v Uherském Hradišti z 1906 přijata byla ná
sledující resoluce:
„Sjezd slovanských novinářů, konaný v zářt
1906 v Uherském Hradišti, usnáší se na tom,
že má být dále pracováno k uskutečnění česko
(slovanské) tiskové kanceláře, jejíž potřeba jes
prokázána, stále a stále se opakujícími lživými
zlomyslnými a nepřátelskými zprávami o poli
tickém a kulturním životě Slovanů v tomto sou
státí, žádá dále všechny slovanské listy, by vý
bor pro zřízení české (slovanské) kanceláře mo
rálně podporovaly v jeho činnosti, a obraci se
na veřojnost slovanskou se žádostí, by neode
přela pomocné ruky novinářům, kteří, řidíce se
heslom slovanské vzájemnosti a vedeni ideální
mi snahami, hodlají očistiti v cizině zlolajným
pomluvami zlebčené naše jméno.
Bez pomoci celé slovanské žurnalistiky, bem
podpory veřejnosti a zejména kruhů politických
významných institucí hospodářských nen
mužno uvésti v život českou a slovanskou tisko
vou kancelář.
Proto s povděkem uvítal výbor pro zřízen
české tiskové kanceláře pozvání, jehož se m
dostalo od pořadatelů přípruvného slovanského
sjezdu k rokování o otázce organisace slovansko
žurnalistiky.
Dne 16. července referoval dr. Kramát
o tomto předmětu na Slovanském sjezdu.
Kramát
uherský Hradiště
19
article
„Vzhledem k značnénu počtu různých ná-
vrhů referent pokládal za nutné, aby tyto refe
ráty byly přikázány užšímu komitétu, jenž by
se mohl co nejčastěji seházeti. Komitět má být
zodpovědný vůči celé slovanské veřejnosti, pod
jejíž kontrolou se bude též nacházet. Komite
má sestávat z 2 Rusů, 2 Poláků a po jodnom
Čechu, Bulharu, Srbu, Chorvatu a Slovinci. Dále
má komitét pečovat o to, aby v každém význač-
ném slovanském středu se utvořil zvláštní spo
ek slovanské vzájemnosti, jenž by byl jaks
ústředím pro slovanskou akci v té oné zemi.
Každý spolek slovanské vzájemnosti měj 5 od-
borů, najmě: 1. kulturní, 2. ckonomický, 3. turi
sticko-informační, 4. sokolský, 5. žurnalisticko
organisnční,
Tyto odbory by vždy propracovaly určite
návrhy a předložily je potom svému spolku slo
vanské vzájemnosti. Spolky by se nacházely v
stálém spojení s ústředním slovanským komité-
tem. Komitét má se starat též o organisaci slo-
vanské žurnalistiky, o utvoření svazu slovan
ských žurnalistů. Na důvěrné schůzi se zástupe
výboru pro zřízení české (slovanské) tiskové
kanceláře, dne 16. července 1908, bylo usne
seno, že nutno utvořit zvláštní telegrafickou kan
celář za účelem správného informování slovan
ské žurnalistiky a celého světa o slovanskýel
údálostech. Hlavni z podaných návrhů vyzně
v ten smysl, že organisací telegrafické kance
láře má být pověřen Svaz rakouských slovan
ských žurnalistů.“ („Nár. Listy“, 17. červenee
1908.)
Tímto důležitým usnesením Slovanskéh
přípravného sjezdu dostává se práce ke zřízen
české (slovanské) tiskové kanceláře do novéh
období.
Polák
Čech
Bulhar
Srba
Chorvat
výbor pro zřízený český
Rus
21
article
Nutnost jejiho zřízení neuznávají pouze no
vináři, nýbrž i politikové všech slovanských n
rodů na sjezdu zastoupených.
Možno vyslovit naději, že za jejich spolu-
působení podaří se 1. vymoci na rakouské vládě
koncesi ke zřízení telegrafické kanceláře,
shromáždit dostatečný kapitál k zahájení čin
Uplynula doba desetileté práce slovanských
novinářů a zejména českého výboru pro zřízení
slovanské tiskové kanceláře, v kteréžto době
pouze novináři starali se o provedení resoluee
prvého sjezdu z r. 1898.
Vzdor různým překážkám, vzdor nepřízn
vládních kruhů nepřestalo se pracovat a usnese-
ním přípravného sjezdu slovanského nastává
nové období společné práce novinářů s povola-
nými slovanskými politiky.
Na co nestačily síly novinářů, to provede
společné úsilí. Není také možno, abychom př
dnešním rozmuchu slovanské myšlenky ponechá-
vali i na dále zpravování slovanské žurnalistiky
i ciziny o našich záležitostech kancelářím cizím
a nám nopřátelským.
Bez slovanské tiskové kanceláře není z
bezpečena myšlenka vzájemnosti slovanské!
Jen slovanská tisková kancelář bude udrž-
vat nejužší styky mezi slovanskými národy, jen
tato může s úspěchem čelit systematické práe
nepřátelských nám kanceláří, jejichž úkolen
jest umlčovat a očerňovat v cizině vše, co jes
slovanského.
Mají-li být provedena usnesení přípravného
23
article
sjezdu slovanského, pak v prvé řadě se mus
24
article
přikročit k uskutočnění slovanské tiskové kance
láře. Doufejme, že v zájmu nejen Slovano
v tomio soustátí, ale i v zájmu všech slovan
ských národů stane se tak v době nedaleké.
25
article
Delegace pařížské městské rady
v Praze.
Delegace pařížské městské rady
v Praze.
Francouzští hosté, neunavní ve svých ob
divech a nadšeních pro Prahu a český národ,
vyjádřili dojmy své ve včerejším příležitostném
přípitku presidenta p. Chériouxa způsobem
tak roztomilým, že stěží dá se najíti vhodných
slov k revanehi.
A dlužno říci poetických slov; nebot
presilen Chérioux, výborný řečník ex cathedra,
voli ku projevům svým obratů skutečně básní-
ckých. Při včerejší hostině na výstavě mimo
jiné pronesl velmi pěknou paralelu o přátelství
česko-francouzském a slunných dnech, jež po-
hoda návštěvě francouzské v Praze dopřává,
„Zřím na obzoru styků česko-fruncouzských
jas, výsluní tuk utěšené a hřejivé, jaké dnes
kolem se rozlévá. Od jitra až do večera noní
mráčku na obloze; v přátelských stycích našich
bohdá tuké povždy jasnou bude obloha. —
Hostům opravdu příznivou je pohoda! Z
deštivého počasí opouštěli Paříž; na hranicích
čoských s pozdravným jásotem na stanicích
sbromážděných zástupů pozdravil je i vyjasněný
dem. Pra včerejší program jejich pobytu pohoda
zvláště byla žádouenou, neboť odpolední návště-
va výstavy ku plnému úspěchu dojmů žádal
i příznivého profektorátu oblohy.
Vedle ofienlních banketů a rautů zváni
jsou členové delegace phřížské městské rady
do předních rodin. Včera byli o polednách hosty
pražského starosty.
Praha
Paříž
26
article
Delegace municipální rady pařížské
u starosty dra. Karla Groše.
Předsednietvo municipální rady pářížské p.
Adolphe Chérioux, president rady, p.
Tautet, vicepresident, členové rady pařížské
pp. Peuch, Ondin, Fleurot, Jour-
dain-Bardimi, syndik Gay, chef kubinetu
praesidiálního p. Weiss, dále člen Institutu
francouzského p. Louis Leger, gen. konsu
francouzský p. Colomies, vícekonsul p
Lueciardi s choti, předseda londýnské ob-
chodní komory p. Charleton s chotl, oba
náměstkové starostovi pp. dr. Štych a Ji-
rousek, p. architekt Šimáček, předseda
Společnosti Národního divadla s chotí, mag. r.
ryt. z Čenkova, pozváni byli včera na polední
hostinu do domu p. starosty dra. Groše.
V útulném přibytku hostitelově kolem stolu.
jemuž předsedala choť starostova, paní Božena
Grošová, vzpomináno bylo v srdečném
nenuceném hovuru významných dat styků česko-
francouzských a česko-anglických.
Pan L. Leger, nejštarší žijící pamětník
prvních styků mezi Francouzi a Čechy, oživi
rozhovor množstvím osobních, dojemných vzpo
minek na ony snahy našich předáků politických
a literárních.
Srdečné přípilky v jazyku francouzském
pronesl pak starosta dr. Groš, p. presidení
municipální rady pařížské A Chérioux,
Leger, jenž připil památce dra. Julia
Grégra, velikého publicisty a bojovníka če-
ských snah a tužeb, otce pl. Grošové.
Pan Charleton pozval Prahu a praesi-
dium její na příští rok do Londýna.
Hostina pařížské delegace na vý-
stavišti.
Groš
Chérioux
Ondina
Fleurota
Bardi
Weiss
Leger
Lueciardi
Štych
Šimáček
Božena grošový
L Leger
Francouz
Čecho
doktor
Grégr
Charleton
Čenkov
Praha
Londýn
národní divadlo
Jour
27
article
V elegantním pavilonu p. Feriauda uspo
řádala delegaci městské delegace pařížská skvě
lou hostinu. Ve vkusně upraveném sále restau
rantu, zdobeném květinami, shromáždila se vy
braná společnost, representující styky česko
francouzské. Dostavili se zejména: presiden
městské rady pařížské p. Chériaux a ostatn
členové delegace, členové městské rady pražské
s pa starostou drem. Grošem v čele, oba ná-
měsíkové dr. Štych a posl. Jiro u sek,
dále zástupce franc. vlády p. Chapsal, posl
dr. Srb, dámy pí. Grošová, pí. Lucei-
ardiová, pí. Čenkovová, pí. Jeřáb
ková, paní Laudová a pí. Bogucká
dále pp. prof. Louis Leger, dr. Scheiner.
dvor. rada dr. Čelakovský, dr. Pod-
lipný, franc. konsul Colomiés a vice-
konsul Lucciardi, magistr. radové Čen-
kov a Borůvka a t. d. Syndik pařížské
městské rady p. Gay, jako žurnalista a starý
přítel Prahy, zaujal místo u stolu žurnalistů.
Řadu připitků zahájil president městské
rady pařížské pan Chérioux, jenž pravil:
Pánové a dámy! Jménem svých kolegů
městské radě pařížské vyslovuji vám radost nad
nadšeným přijetím, jehož se nám dostalo.
Jsme šťastni, že vidíme kolem sebe naše drabé
přáteli z Prahy, kteří jsou sbratřeni s námi
v téže myšlence. Děkujeme především českým
damám, které neváhaly přijmouti naše pozvání,
především pí. Grošové, Jeřábkové, Čenkovové,
Laudové, sl. Bogucké a naší krajance pl. Lue-
ciarda. Děkuji též našim drahým přátelům
z městské rady pražské, kterým jsma svreho-
vaně vděční. Adresuji své díky k osobě dra.
Groš
Štych
Chapsal
doktor
Srb
Laudová
Bogucká
profesor
Leger
Scheiner
Čelakovský
pod
Lucciardi
Borůvka
Chérioux
Pánová
Jeřábek
Čenkovová
Lauda
Praha
28
article
Groše, výtečného starosty krásné Prahy, děkuj-
dru. Podlipnému, který organisoval první na-
dšené manifestace Sokolů a gymnastů. Děkuj
dru. Srbovi, jenž byl prvním starostou praž-
ským, oflciálně přijatým v Paříži. Děkují dru
Čelakovskému, presidentovi Národní rady české.
jenž je ozdobou české vědy, děkuji oběmu
zdatným spolupracovníkům dra. Groše, ná-
městkům dru. Štychovi a Jirouskov
děkuji dru. Scheinerovi, starostovi pražskýeh
Sokolů, kterýž tak často projevil sympatie k naší
zemi, děkuji za upřímné sympatie dru. Jeřáb
kovi a p. Šetlikovi, zástupci Alliance Francaise
dovolte, abych též poděkoval p. Chapsalovi, jenž
tak distinguovaně a skvěle zastupuje vládu fran-
couzskou na sjezdu; děkuji p. Legerovi, členu
Institutu francouzského, jenž vždy dokazoval
své přátelství k českému národu; konsulovi
francouzskému p. Colomičsovi, vicekonsulovi
Lueciardimu, zástupcům jednoho z nejstarších
žurnálů českých, »Národních Listů«, který o
svého založení neúmorně obracel sympatie
české k Francii a snažil se vždy je oživovati,
děkuji rovněž zástupcům velikých žurnálů če-
ských, »Nár. Politiky«, »Hlasu Národa« a t. d.
dékoji zástupeům »Correspondence Tscheque
panu z Čenkova, jenž ztlumočil tak zdárně Hu
govy »Bldníky«, p. V. Hladikovi, romanciero
Groš
Podlipný
Sokol
Srba
Čelakovský
Štych
Jirouskov
Scheiner
Šetlik
Chapsal
Leger
Lueciardi
Hu
Bldníka
V Hladik
Praha
Paříž
Francie
Čenkov
národní rada
Sokol
Alliance Francaise
29
article
a publicistovi, šiřícímu myšlenku francouzskou
a t. d.
President Chérioux připijí nerozlučitel-
nému a nepomíjitelnému přátelství českému.
Jménem Paříže pozdravuje český národ, který
milujeme a voláme z celého srdce: Ať žijí
Čechy! Ať žije český národ! Ať žije Prahal
Jeho řeč byla přijata s hlučnou a nadšenou
pochvalou.
Potom ujal se slova pan starosta dr.
Groš, jenž pravil: Se srdcem plným vděč-
nosti, odpovídám svému druhovi a příteli panu
Chériouxovi za bratrská jeho slova. Jako
on, opakuji, že naše přátelství je nerozlučitelné
a že srdce česká bijí svorně a francouzskými.
Od staletí jsou naše obě země spřáteleny, již
dávno dokázali jsme na bojišti u Kreščaku svou
oddanost Francii! A v dalších bojích míru-
milovných pro pokrok a osvětu oba národově
kráčejí svorně ruku v ruce s touhou prospěti
lidstvu! Připijím přátelům pařížským a zname-
nitým zástupcům vznešené Pařížel
Řeč starostova byla odměněna dlouhotrva-
jící pochvalou.
Medaile města Paříže
Významným okamžikem večera bylo pak
udilení odměn města Paříže, zejmena
zlatých medaill.
Pan Chériaux rozdělil medaile města
Paříže osobnostem, zasloužilým o styky česko-
francouzské. Zlaté medaile obdrželi pp.: Jos.
Novák, nejstarší člen rady pražské, člen pan-
ské sněmovny Řivná č, dr. Čela kovs ký
předseda Nár. rady, Myslbek, sochař český.
Šimáček, předseda Spol. Národního divadla,
V. Hladík, spisovatel a redaktor »Národníeh
Listů«.
Stříbrné medaile pp. m. r.: Ferd. Voitl
Březnovský, Brož, Zvěřina, Bohá-
ček, mag. r. Borůvka, arch. Her al jn
prof. Hantich, arch. Hrubý, tov. P ro-
cházka;
bronzové medaile pp. m. rada Šule.
ob. st. W eis, Hubáček a L an da.
Chérioux
doktor
Groš
Chériaux
Novák
Myslbek
Šimáček
V Hladík
Voitl Březnovská
Brož
Zvěřina
Bohý
Borůvka
profesor
Hantich
Hrubá
W eis
Hubáček
Paříž
Čechy
Francie
národní . rada
národní divadlo
30
article
III. mezinárodní sjezd obchodních
komor a průmyslových korgorac
v Praze.
Včerejší schůze zahájena byla předsedou
p. Canon-Legrandem o 914 hod. dopol.
Účastenství nebylo tak značné, jako ve dvou
předešlých schůzích. Vysvětluje se to ve značně
míře tim, že skvělý raut na Žofině potrval
dlouho do noci a schůze začala velmi brzo.
O 10. hod. byl však opět sál naplněn a debaty
se zúčastnil veliký počet řečníků. První ujalse
slova pan Legrand, předseda obchodní komory
pařížské, jenž podává historický přehled otázky
za dobu od r. 1855 a přípominá přání, jež
byla projevena různými kongresy, zejména mi-
lánským, o jednotnosti celní stati-
stiky.
Pan Allard, předseda belgické obchodní
komory v Paríži, praví, že bylo chybou, žádat
unifikaci celních tarifů, poněvadž něco podob-
ného jest zcela nemožné. Je nutno zříditi jed-
notnou klasifikaci pouze se stanoviska statistiky,
aniž by se při tom dotýkalo celní klasifikace
různých zemí. Na základě velice dobré klasif-
kace francouzské a pozoruhodných prací pana
Kaempfa obdrželi jsme sedm velkých kategorií;
živý dobytek, potraviny, nápoje, suroviny, to-
vární výrobky, drahé kovy a poštovní zásilky.
Legrand
Allard
Kaempf
Praha
Paríž
obchodní komora
CanonLegrand
31
article
Dvouletou praci jsme zjístili pravděpodobnost
této klas fikace v různých zemích. Tuto práci
můžeme předložit konferenci, kterou svolá bel-
gická vláda a jsme přesvědčeni, že dobrý vý-
sledek bude dosažen. (Potlesk).
Pan prof Kobatsch navrhuje, aby bylo pro-
jeveno přání, aby přednostové celních úřadů s
shromažďovali periodicky za účelem zkoumání
příčin a opravování diference mezi různýmí stati-
stikami.
Pan Chapsal, oficiální zástupce francouzské
vlády: Je nutno zdůraznit v projeveném přání,
že jde pouze o doplňovací stati s ti ku,
která má doplnit statistiku každé země a že tato
doplňovací statistika má býti jednotná a obsaho-
vati omezený počet kategoril.
Pan Rau, člen belgické komory v Paříži,
navrhuje, aby konference přihlížela k pracím
již vykonaným. Návrh p. Kobatsche by kom-
plikoval otázku a tím by mohl poškodit vý-
sledek.
Pan Strauss: Nedosáhneme ničeho, poku
bude převládat protekcionistický systém, jenž se
snaží obejít obehodní smlouvy pomocí zbyteč-
ných komplikací. Navrhuje se jednotné názvo-
sloví, ale je těžko očekávati, že bude všemi
přijato. Návrh p. Kobatsche zdá se mi býti
dosažitelnější a proto i přijatelnějši.
Kobatsch
Chapsal
Rau
Strauss
Paříž
32
article
Pan Karst, syndik drážďanské obchodní
komory, žádá, aby návrh p. Chapsala byl do-
plněn takto: »kategorie obsahující z počát k
v obmezeném počtu«, neboť často to bývají de-
taily statistiky, jež mají velký význam pro ob-
chod.
Pan M. Seetbar je pro úplné odstranění
»v obmezeném počtu«. Připojuje se
k návrhu p. Kobatsche.ol
Pp. v. Demel a Georg připojují se k ná
vrhu p. Kobatsehovu.
Pan Chapsal: Nebylo by prozřetelno hned
z počátku mnoho žádat a přál bych si proto,
aby slovo »obmezený« bylo v přání. Nemohu
hlasovat pro resoluci p. Kobatsche, poněvadž
dle mého náhledu přednostové statistických, kan-
celáří nemohou o své ujmě o ničem definihiyně
rozhodovat.
Pan Salmoiraghni: »Omezený počete
kategorií není připustný, neboť právě detaily
hrají největší úlohu v průmyslu a obchodu.
Velký význam by mělo, kdyby byla zavedena
přímá jednotnost ve hlavních pravidlech, týka-
jíelch se celní a obchodní statistiky (tary, hod-
noty atd.) Tato otázka by měla především
upoutat pozornost konference, již svolává bel-
gická vláda.
Pan Allard praví, že návrh pana Salmo-
raghui by měl být předložen konferenci. (Sou-
hlas.)
Předseda se táže, neměla-li být v resoluei
Allard-Legrand-Chapsal vynechána
slova: obmezený nebo neobmezený počet, takže
věta by zněla: »budou seskupeny dle totožných
kategorií« (souhlas). Resoluce takto pozměnění
Karst
Chapsal
M Seetbar
Demel
Georg
Salmoiraghni
Allard
Salmo
Legrand