ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0ac1b560-7723-11dc-9d95-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 101, org 9, place 20, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRONÍ LISTY
3 masthead
9. září 1908.
4 masthead
Císlo 249.
5 article
proli nětu 3bránili“ pomoci nepravdivých oprav ponechává se právo ko stejnému zneužívání tisku neztenčená! O kompotenci soudní ve věcech tiskových sve den byl ve výboru zápas dosti tuhý. V podstatě pra- menem diferencí a nesnází bylo zde totéž, co dělal většině velkou hlavu již při počátečních paragrafech pojednavajících o funkci zodpovědného redhktora co dalo podnět k rozsáhlejší debatě při paragrafech jednagících o trestních činech, tiskem spáchaných Nebyl to tak zájem o dobrý tisk, nýbrž strach před špatným tiskem (a to ještě více před tiskem tak zv revolvercvým, nožli přod tiskem pornografickým).
6 article
Bylo by zbylcčně i nemístně, po případě do- konca i nošotrné, kdybych zde měl nějak slavnostněj prohlašovati a ubezpečovati, že dobré jméno tisku slovanského jest slovanským novinářům a jejich or- ganisacím nade všechno, že dávají vždycky přednost úetě veřojnosti k tisku před jejím strachem z něho — tím spíše však ledy můžeme pronésti svou litost nad tím, že většína tiskového výboru tak přespříliš, často na újmu věci, posuzovala různé otázky jedno- stranně z tohoto příliš úzkého a příliš nebezpečného zřetele k tisku špatnému S radostí jsme přijali, že pokus, učiniti zodpo- vědného redaktora beztrestným tím, že by jmenoval pisatele, zůstal ve výboru jen pouhým pokusem aže so toto premiování obmezilo jen na nakladatele, ti- skale a rozšiřovatele a se stejnou radostí uvítali jsme. že do zákona bylo pojato, že svědecky donucovati osoby vedle tiskového zákona zodpovědné k tomu. aby udaly jméno pisatelovo nebo zasílatelovo, jest při všelikých tiskových deliktech vyloučeno- Spor o soudní kompetenci v deliktech urážky na cti, tiskem spáchaných, který zdál se přiváděti všecko jednání výborové k mrtvému bodu, byl na konee rozřešen kompromisem: Odpůrcům porot vyhověno tim, že soukromě urážky na cli odká zány soudním dvorům I. instance, jakožto soudům konšelským
7 article
(Schötfengerichte); obhájci porat, ufišeni zaše tím. že urážky na cti obou sněmoven říšské radý, zem ského sněmu, veřejného úřadu a c. k. vojska (čl.v zák. ze dne 17. prosince 1862, ř. z. č. 8 z r. 1863) jakož i všecky ostaíní přečiny, spáchané obsahen tiskopisův a zločiny stejně spáchané ponechány sou- dům porotním. Setrvávajíce při svém přesvědčení. že jislé nedostatky porolního zřízení nevyžadují ni- ktorak tak radikálního opatření, jako jest odnětí jejich kompetenci soukromých urážek na cli, upozorňujem ještě i na tu další povážlivost rázu politického u všcch neněmeckých národů rázu ještě i národního že urážky veřejných úřadů sice byly ponechány po- rotám, urážky však veřejných úřadníků odkazují se soudům konšelským, při nichž vliv učených soudců na soudce-laiky, jakožto bezprostřední, bude vždycky větší a lím nebezpečnější, nežli tomu mohlo býti p porotách. Jistě také bude hojně sporův o to, běží-l o urážku veřejného úřadu či veřejného úřadníka.
8 article
Jak budou nové soudy konšelské zřízeny, nen doposud usnoseno; ministr juslice výboru toliko ohla- sil, že mu (na podzím) podá návrh zvláštního Hízen před soudy konšelskými za příčinou zkrácení urychlení tiskových procesů pro urážku na cti. Na- psali jsme, že přijetí soudů konšelských — mimo- chodem opět instituce čistě prusko-německé — jest výsledkem kompromisu, který ujednán byl ve zvláštn poradě zástupců většiny tiskového výboru, samým ministrem justice do jeho paláce bez vědomí výbor svolané a sotva se mýlíme, řekneme-li, že kompro- mis ten jest prostým uskutečněním jistého junctím. hned v prvé schůzi mluvčími většiny dosti zřetelně naznačeného — junctim mezi povolením volné kol- portáže a mezi odnětím tiskových deliktů na cti po- rotám; na tajné poraddě u ministra bral účastenstv 1 dr. Adler — jediný z menšiny výborově — a poton vskutku také zástupci sociálně-demokratického svazu ve výboru hlasovali sice proti návrhu na zřízení kon- jelských soudů, ale také hlasovali proli návrhu na ponechání neztenčené kompetence porotní, to jest.
doktor Adler demokratický svaz
9 article
„dali se přehlasovati“. Zdá se tedy, že ani v plenu sněmovny samotné návrh výboru nenarazí na v - liký odpor — aspoň nějaké minoritní volum posu nebylo ohlášeno — a že dosáhne i kvalifikovane většiny, jíž potřebuje, protože mění státní základní zákon, i jest záhodno, aby přátelé lidového soudnictví ve výboru soustředili nyní všecko své úsilí na to aby počelní poměr laiků-soudců a soudců učených byl pro prvé co nejpříznivější; my pak, noviná ři, s svě strany pronášíme požadavek, aby i obě strany i obzalovaný i zalobce, jmenovaly si po svěm důvěr níku jakožto plnoprávném přísedícím konš elskéh soudu Další úsilí přátel svobody tiskové musí býti v nováno zbývajícím dvěma hlavním, doposud nevy- řízeným bodům: Objcktivnímu řízení a předběžné minsosoudní konfiskaci.
10 article
Předběžnou konfiskaci (mimosoudní) mají dle přodlehy provádčli státní návladnictví a v místech kde jich není, zeměpanské úřady. Měl jsem příleži- tost, odůvodňuje ve sněmovně poslanců svůj pilný návrh na ochranu svobody tiskově v království če- ském, ukázati na zla, která z tohoto dualismu nižšíc orgánův a tím nevyhnutelně dualismu i vyšších i nej- vyšších stolic pro tisk a jeno svobodu vznikají; i s- mo útadnictvo tiskových orgánů doznává, díky jemu mnohých nepříjemností a chikán; jmenovitě však če- ský tisk odnímá se fakticky správě justiční a judika- tuře a vydán bývá na konec ve skutečnosti do runou jedině zeměpanských úřadův a jejich zemských šélů- místodržitelů, aniž jest potřebí k tomu předchozího zrušení základního státního zákona o svobodě tisku
11 article
Přece však i tato záležitost dvou souběžnýeh pánů nad tískem stojí až ve druhé řadě; základnějš jest rozřešení otázky, dá-lí se vůbec srovnatí svoboda tisku — a tu nový tiskový zákon, osobující si jména zákona moderního zavésti chce — s možností jaké- koli, ať mimosoudní nebo soudní, at přodběžné nebo dolinifivní konfiskace. Dle našeho přesvědčení státní správa — nehledě již ani ku právu jejímu na úpln suspendování státního základního zákona o tisku — má dosti moci již v možnosti poháněti redaklor k zodpovědnosti před dotyčnými soudy na základe trestního zákona; umožňuje-li jí tiskový zákon pro- váděu ještě i tak zv. předhěžnou mimosoudní kon- fiskaci, má již přílis mnoho moci ve svých rukou tisk na konec i za nového tiskového zákona bud moci býti vydán vládním persekucím stejně, jako to- mu bylo u nás již tolikráte pod zákonem starýmo Vskutku jest se nám proto vážně zastaviti nad řadou paragrafů, připuštěných starým tiskovým výboren k tomu, aby státní zastupitelstva nebo zeměpansk úřady ve jméno jejich mohly „předběžně“ list kon- liskovati. Povážlivost těchto výminek od zásad sku- tečné svobady tiskové zvýší se, jakmile uvědomím si zaslaralost platného trestního zákona, tolikráte ji i oficiálně vládami zamými doznanou! Jest proto pro nás samozřejmý ten východ ze situace, aby nový zá kon o tisku vůbec možnost přodhěžné mimosoudn
12 article
konfiskace ve jméno zastaralého trostního zákons odstranil a tím učinil konec i onomu svrchu dotknu tému duelismu v tiskové praxi státní správy, nel aby dříve přikročilo se k revisi vyjmenovaných para grafů trestního zákona. S výhradou svého zásadního stanoviska, jemut jsme dali právě výraz, vyslovujome plný souhla s tendencí návrhu, aby dosavadní tak zv. objektivn řízení zásadně přestalo, mohouc býti použíto jedině va výminečných případech v předloze taxativně vy počtených a aby nadále mělo místo toliko řízení sub- jektivní, 1 j. pohánění roduktora za trestný obsal liskopisu před kompelentní soud. Objektivní řizen zajistá postavilo výkonné orgány tiskové mimo při mou zodpovědnost; z potvrzovacího nebo zamilacíhi práva tiskových soudův učinilo nejžalostnější šablonu zachovavši při řízení samém několik prvkův inkvi- sčních: a redaktory činilo na konec proti sebe větz libovůli tiskových orgánů hezbrannými. Ke konci jest se nám zmíniti o zajímavém po- kusu, jejž učinil referent posl. Skedl na ochranu knih tiskarské svobody. Jeho návrh, učiněný ve výborove schůzi dne 17. března 1908 a znějící doslovně: „Vý- Bor, pokládaje za žádoucí, aby bylo zrušeno konce- sování živnosti tiskařské, usnáší se, aby § 12 byo ponechán zatím in suspenso a žádá vládu, aby př jeho projednávání prohlásila své stanovisko““, by přítomnými přijat. Tolo jednomyslné usnesení popla- šilo tehda nejen tiskaře, nýbrž i vládu samu; proto ministerstvo obchodu už ve výborové schůzi ze dne 20. března 1908 nemeškalo zaujmouti vůči přáníti skového výboru stanovisko odmítavé.
Tolo být tiskarský svoboda VýBor
13 article
Hovněž jest nám zde konstatovati návrh, učiněný týmž jmenovaným referentem na ochranu cti tisku samého v tomto znění: „Trestní činy, označené vss 187., 488., 491. a 496. tr. zák. mohou býti spáchány i naproti tisku. Soukromá žaloba (§ 495.) přistuší torto případě jak vydavateli, tak zodpovědnému re- daktorovi.“ Z debaty o tomto návrhu zaznamená vá me některé výroky. Posl. Bielohlawek: „Tisk je zbez a zboží nemůže býti uraženo; jsem zapřísáhlým ne- přítelem toho, aby tisk dostal tímlo návrhem ješt větší moc, nežli má.“ A přítomný ministr justic dr. Klein, vyjádřil se, že uskutečnění toho návrh znamenalo by výjimečné postavení pro tisk; vedle by k zákonitému zrušení dosavadní anonymity novi nářských článků; jinak návrh jest arciť interesart- ním námělem k diskusi, ale v tomto okamžiku ni více; přimlouvá se proto za odročení; vskutku n konec rozbodnutí o návrhu bylo odročeno, Naše sta- novisko jest přirozeně příznivé pro návrh Skedlův a budiž nám zde dovoleno vzdáti všecko uznání onšm rozčafným soudcům, kteří v podobných případechji byli uznali, že urážka listu jest urážkou osob za nín stojících a že tudíž tyto mají právo k žalobě a zalo- vaný že může býli odsouzen.
Posl Bielohlawek doktor Klein
14 article
Tiskový zákon může býti ve výboru úplně pro- jednán ještě během tohoto roku; další předpovědí vzhlodem k trvalé nejistotě poměrů i v nynější posla- necké sněmovně se vzdávém; jakmile však byse elaborát dostal konečně i do plena, mám za to, že by mohl býti v brzku projednán i tam bez valných změn, jakožto dílo kompromisu mezi vládou a naj- většími a nejvlivnějšími stranami sněmovními; zbý- vala by pak ještě arciť sněmovna panská. Teprve, až by zákon byl již prohlášen a lisk oví praxe by položena byla na jeho základ, mohto b se odhadnouti, zda a pokud byly odůvodněny na jed- né straně optimistické naděje, na straně druhé pesi- mistické obavy i přívrženců svobody tiskové i ne- přatel jejích. Předem možno prohlásiti jen tolik, ž dobře zorganisovaným politickým stranám bez roz- dílu jejich programu nový zákon by přinesi nepopl- ratelné prospěchy ve volné kolportáži, v čemž sluší také spatřovati příčinu, proč najednou z bývalých o- půrců jejích jsou dnes její přálelé; novinárům sa- mým přinesl by nový zákon zásadní zrušení ob jektivního zřízení a některé výhody naproti dnešku při řízení ve příčině tak zv. předběžných konfiskae mimosoudních, avšak i na vlády samé a na všecky její politické podpory nový zákon by pamatoval bola- tým výpočtem §8. umožňujících jim na úkor oprav dové svobody tiskové toto předběžné konfiskování.
15 article
Tendenci nového tiskového zákona, obmezili v možná nejvíce volnost tisku ve směru znoužívání jeho k osobnímu obvíňování a dtočení na úklu pravdy a slušnosti, uznáváme, že třebas že o pro- střodeích přijalých bylo vysloviti se nám nepříznivě to přesvědčení však si zachováme; že náprava po- měrů tiskových v tomto směru právě tak, jako v směru sociálního zlepšení poměrů novinářů není věe žádného zákona, nýbrž věcí celistvě, řádně a tuhe organisace novinářského stavu jednoho každého ná- roda; dobrý zákon může býti zde jen nápomogen. Následoval referát ředitele „Nár. Listů“ po p. Prokopa Grégra o české (slovanské) tiskové kanee- láři pro sjezd slov, novinářů v Lu blaní 1908.
Prokop Grégr
16 article
Podnět ke zřízení slovanské tiskové kance láře dán byl na prvém sjezdu slovanských novi nářů, jenž se konal v Braze v červnu r. 1898 V resoluci se doporučovalo zřízení svar za účelem organisace vlastní informační a zpea vodajské služby novinářské. „Zařizení takového svazu, jenž by zu úče měl vzájemné informování slovanských časopisů způsobem nestranným a spravedlivým, jest ne vyhnutelné; činnost jeho zahrnuje v sobě jal službu novinářskou na základě vzájemné vý měny ověřených sdělemt, tak i dle moderníel potřeb zorganisovanou rychlou a účinnou službu zpravodujskou. Právě deset let uplynulo od přijeti této a soluce a usnesení sjezdů slovanských novináro dosud nebyla vyplněna, slovanská tisková kun celář dosud není uskufečněna. O příčinách, proč ještě nebyla zřízena slo vanská tisková kancelář, podrobně bylo refero váno na posledních sjezdech slovanských novi nářů. Mezi nimi nemohl se uvést nedostatek práce a nedostatek porozumění v kruzích českých no vinářů. Naopak, právě tito a zejména výbor pro zřízení slovanské tiskové kanceláře pracova) s velikým pvzuměním pro zřízení slovansko tiskové kanceláře v dobách, kdy nezdar stíha nezdar. Na každém sjezdu znova a znova předklá dány byly resoluce a bylo žádoucno, aby slo- vanští novináři podali nám pomocnou ruku, py- chem konečně zahájiti mohli práci ve slovanské ka nceláři. Teprve když resoluce, žádající zřízení vý berů ve všech slovanských zemích, žádajíeí jme nování delegátů, kteří by s naším českým výbo rem byli ve stálém spojení, byly sice odhlaso vány, ale nesplněny — odhodlal se výbor pr
Braga
17 article
zřízení slovanské tiskové kanceláře pracovat nejprve k uskutečnění české tiskové kanceláře a postavit tak slovanskému novinářstvu před oči vzor, dle něhož by byly podobné kanceláře zřízeny ve všech zemich slovanských a konečné spojeny v jedinou slovanskou tiskovou kancelái s odbory ve všech slovanských zemích. O tom, s jakými obtížemi sotkal se ná český výbor, hodlaje tuto myšlenku provádět referováno bylo podrobně na posledním sjezdu v Uherském Hradišti ve dnech 8., 9. a 10. září Výnosem ministerstva vnitra a obchodu ze dne 7. března 1902 zařaděny byly telegrafn agentury mezi koncesované živnosti. Proto bylo třeba nejprvé dosáhnout koncese. Žádost o udělení koncese, již jménem vý boru podal pan Prokop Grégr, byla zamítnuta rovněž tak žádost p. JUDra. Jar. Preissa výno sem ze dno 6. února 1906.ola Z tohoto rozhodnutí odvolal se p. dr. Preis k c. k. ministerstvu obchodu, ale bezvýsledně Po té dle usnesení výboru podánu byla ž dost o udělení koncese p. J. Hovorkovi, býva- lému redaktoru. Dosud však více než půl dru- hého roku se čeká na její vyřízení. K zahájení činnosti české tiskové kancelář jest třeba kapitálu nejméně 50.000 K dle roz počtu, jenž byl v našem českém výboru vypaa eován. Dosud přijato bylo na příspěvcích 16.040 korun 04 hal. Úroky Městské spořitelny, kdež sebrané příspěvky jsou uloženy, obnášely 2334 korun 32 h. Vydáno bylo scelkem 2399 K 85h. Zbývá tedy 15.974 K 51 h.
Prokop Grégr Preis J Hovorka uherský Hradiště výnos ministerstvo vnitro a obchod
18 article
Obnos tento však jest zcela nedostatečný k zahájení činnosti a proto tiskový výbor obráti se několikráte na veřejnost, na okresní a obecní zastupitelstva atd. se žádostí, aby akce našt byla podporována. Na posledním sjezdu slovanských novinářů v Uherském Hradišti z 1906 přijata byla ná sledující resoluce: „Sjezd slovanských novinářů, konaný v zářt 1906 v Uherském Hradišti, usnáší se na tom, že má být dále pracováno k uskutečnění česko (slovanské) tiskové kanceláře, jejíž potřeba jes prokázána, stále a stále se opakujícími lživými zlomyslnými a nepřátelskými zprávami o poli tickém a kulturním životě Slovanů v tomto sou státí, žádá dále všechny slovanské listy, by vý bor pro zřízení české (slovanské) kanceláře mo rálně podporovaly v jeho činnosti, a obraci se na veřojnost slovanskou se žádostí, by neode přela pomocné ruky novinářům, kteří, řidíce se heslom slovanské vzájemnosti a vedeni ideální mi snahami, hodlají očistiti v cizině zlolajným pomluvami zlebčené naše jméno. Bez pomoci celé slovanské žurnalistiky, bem podpory veřejnosti a zejména kruhů politických významných institucí hospodářských nen mužno uvésti v život českou a slovanskou tisko vou kancelář. Proto s povděkem uvítal výbor pro zřízen české tiskové kanceláře pozvání, jehož se m dostalo od pořadatelů přípruvného slovanského sjezdu k rokování o otázce organisace slovansko žurnalistiky. Dne 16. července referoval dr. Kramát o tomto předmětu na Slovanském sjezdu.
Kramát uherský Hradiště
19 article
„Vzhledem k značnénu počtu různých ná- vrhů referent pokládal za nutné, aby tyto refe ráty byly přikázány užšímu komitétu, jenž by se mohl co nejčastěji seházeti. Komitět má být zodpovědný vůči celé slovanské veřejnosti, pod jejíž kontrolou se bude též nacházet. Komite má sestávat z 2 Rusů, 2 Poláků a po jodnom Čechu, Bulharu, Srbu, Chorvatu a Slovinci. Dále má komitét pečovat o to, aby v každém význač- ném slovanském středu se utvořil zvláštní spo ek slovanské vzájemnosti, jenž by byl jaks ústředím pro slovanskou akci v té oné zemi. Každý spolek slovanské vzájemnosti měj 5 od- borů, najmě: 1. kulturní, 2. ckonomický, 3. turi sticko-informační, 4. sokolský, 5. žurnalisticko organisnční, Tyto odbory by vždy propracovaly určite návrhy a předložily je potom svému spolku slo vanské vzájemnosti. Spolky by se nacházely v stálém spojení s ústředním slovanským komité- tem. Komitét má se starat též o organisaci slo- vanské žurnalistiky, o utvoření svazu slovan ských žurnalistů. Na důvěrné schůzi se zástupe výboru pro zřízení české (slovanské) tiskové kanceláře, dne 16. července 1908, bylo usne seno, že nutno utvořit zvláštní telegrafickou kan celář za účelem správného informování slovan ské žurnalistiky a celého světa o slovanskýel údálostech. Hlavni z podaných návrhů vyzně v ten smysl, že organisací telegrafické kance láře má být pověřen Svaz rakouských slovan ských žurnalistů.“ („Nár. Listy“, 17. červenee 1908.) Tímto důležitým usnesením Slovanskéh přípravného sjezdu dostává se práce ke zřízen české (slovanské) tiskové kanceláře do novéh období.
Polák Čech Bulhar Srba Chorvat výbor pro zřízený český Rus
21 article
Nutnost jejiho zřízení neuznávají pouze no vináři, nýbrž i politikové všech slovanských n rodů na sjezdu zastoupených. Možno vyslovit naději, že za jejich spolu- působení podaří se 1. vymoci na rakouské vládě koncesi ke zřízení telegrafické kanceláře, shromáždit dostatečný kapitál k zahájení čin Uplynula doba desetileté práce slovanských novinářů a zejména českého výboru pro zřízení slovanské tiskové kanceláře, v kteréžto době pouze novináři starali se o provedení resoluee prvého sjezdu z r. 1898. Vzdor různým překážkám, vzdor nepřízn vládních kruhů nepřestalo se pracovat a usnese- ním přípravného sjezdu slovanského nastává nové období společné práce novinářů s povola- nými slovanskými politiky. Na co nestačily síly novinářů, to provede společné úsilí. Není také možno, abychom př dnešním rozmuchu slovanské myšlenky ponechá- vali i na dále zpravování slovanské žurnalistiky i ciziny o našich záležitostech kancelářím cizím a nám nopřátelským. Bez slovanské tiskové kanceláře není z bezpečena myšlenka vzájemnosti slovanské! Jen slovanská tisková kancelář bude udrž- vat nejužší styky mezi slovanskými národy, jen tato může s úspěchem čelit systematické práe nepřátelských nám kanceláří, jejichž úkolen jest umlčovat a očerňovat v cizině vše, co jes slovanského. Mají-li být provedena usnesení přípravného
23 article
sjezdu slovanského, pak v prvé řadě se mus
24 article
přikročit k uskutočnění slovanské tiskové kance láře. Doufejme, že v zájmu nejen Slovano v tomio soustátí, ale i v zájmu všech slovan ských národů stane se tak v době nedaleké.
25 article Delegace pařížské městské rady v Praze.
Delegace pařížské městské rady v Praze. Francouzští hosté, neunavní ve svých ob divech a nadšeních pro Prahu a český národ, vyjádřili dojmy své ve včerejším příležitostném přípitku presidenta p. Chériouxa způsobem tak roztomilým, že stěží dá se najíti vhodných slov k revanehi. A dlužno říci poetických slov; nebot presilen Chérioux, výborný řečník ex cathedra, voli ku projevům svým obratů skutečně básní- ckých. Při včerejší hostině na výstavě mimo jiné pronesl velmi pěknou paralelu o přátelství česko-francouzském a slunných dnech, jež po- hoda návštěvě francouzské v Praze dopřává, „Zřím na obzoru styků česko-fruncouzských jas, výsluní tuk utěšené a hřejivé, jaké dnes kolem se rozlévá. Od jitra až do večera noní mráčku na obloze; v přátelských stycích našich bohdá tuké povždy jasnou bude obloha. — Hostům opravdu příznivou je pohoda! Z deštivého počasí opouštěli Paříž; na hranicích čoských s pozdravným jásotem na stanicích sbromážděných zástupů pozdravil je i vyjasněný dem. Pra včerejší program jejich pobytu pohoda zvláště byla žádouenou, neboť odpolední návště- va výstavy ku plnému úspěchu dojmů žádal i příznivého profektorátu oblohy. Vedle ofienlních banketů a rautů zváni jsou členové delegace phřížské městské rady do předních rodin. Včera byli o polednách hosty pražského starosty.
Praha Paříž
26 article
Delegace municipální rady pařížské u starosty dra. Karla Groše. Předsednietvo municipální rady pářížské p. Adolphe Chérioux, president rady, p. Tautet, vicepresident, členové rady pařížské pp. Peuch, Ondin, Fleurot, Jour- dain-Bardimi, syndik Gay, chef kubinetu praesidiálního p. Weiss, dále člen Institutu francouzského p. Louis Leger, gen. konsu francouzský p. Colomies, vícekonsul p Lueciardi s choti, předseda londýnské ob- chodní komory p. Charleton s chotl, oba náměstkové starostovi pp. dr. Štych a Ji- rousek, p. architekt Šimáček, předseda Společnosti Národního divadla s chotí, mag. r. ryt. z Čenkova, pozváni byli včera na polední hostinu do domu p. starosty dra. Groše. V útulném přibytku hostitelově kolem stolu. jemuž předsedala choť starostova, paní Božena Grošová, vzpomináno bylo v srdečném nenuceném hovuru významných dat styků česko- francouzských a česko-anglických. Pan L. Leger, nejštarší žijící pamětník prvních styků mezi Francouzi a Čechy, oživi rozhovor množstvím osobních, dojemných vzpo minek na ony snahy našich předáků politických a literárních. Srdečné přípilky v jazyku francouzském pronesl pak starosta dr. Groš, p. presidení municipální rady pařížské A Chérioux, Leger, jenž připil památce dra. Julia Grégra, velikého publicisty a bojovníka če- ských snah a tužeb, otce pl. Grošové. Pan Charleton pozval Prahu a praesi- dium její na příští rok do Londýna. Hostina pařížské delegace na vý- stavišti.
Groš Chérioux Ondina Fleurota Bardi Weiss Leger Lueciardi Štych Šimáček Božena grošový L Leger Francouz Čecho doktor Grégr Charleton Čenkov Praha Londýn národní divadlo Jour
27 article
V elegantním pavilonu p. Feriauda uspo řádala delegaci městské delegace pařížská skvě lou hostinu. Ve vkusně upraveném sále restau rantu, zdobeném květinami, shromáždila se vy braná společnost, representující styky česko francouzské. Dostavili se zejména: presiden městské rady pařížské p. Chériaux a ostatn členové delegace, členové městské rady pražské s pa starostou drem. Grošem v čele, oba ná- měsíkové dr. Štych a posl. Jiro u sek, dále zástupce franc. vlády p. Chapsal, posl dr. Srb, dámy pí. Grošová, pí. Lucei- ardiová, pí. Čenkovová, pí. Jeřáb ková, paní Laudová a pí. Bogucká dále pp. prof. Louis Leger, dr. Scheiner. dvor. rada dr. Čelakovský, dr. Pod- lipný, franc. konsul Colomiés a vice- konsul Lucciardi, magistr. radové Čen- kov a Borůvka a t. d. Syndik pařížské městské rady p. Gay, jako žurnalista a starý přítel Prahy, zaujal místo u stolu žurnalistů. Řadu připitků zahájil president městské rady pařížské pan Chérioux, jenž pravil: Pánové a dámy! Jménem svých kolegů městské radě pařížské vyslovuji vám radost nad nadšeným přijetím, jehož se nám dostalo. Jsme šťastni, že vidíme kolem sebe naše drabé přáteli z Prahy, kteří jsou sbratřeni s námi v téže myšlence. Děkujeme především českým damám, které neváhaly přijmouti naše pozvání, především pí. Grošové, Jeřábkové, Čenkovové, Laudové, sl. Bogucké a naší krajance pl. Lue- ciarda. Děkuji též našim drahým přátelům z městské rady pražské, kterým jsma svreho- vaně vděční. Adresuji své díky k osobě dra.
Groš Štych Chapsal doktor Srb Laudová Bogucká profesor Leger Scheiner Čelakovský pod Lucciardi Borůvka Chérioux Pánová Jeřábek Čenkovová Lauda Praha
28 article
Groše, výtečného starosty krásné Prahy, děkuj- dru. Podlipnému, který organisoval první na- dšené manifestace Sokolů a gymnastů. Děkuj dru. Srbovi, jenž byl prvním starostou praž- ským, oflciálně přijatým v Paříži. Děkují dru Čelakovskému, presidentovi Národní rady české. jenž je ozdobou české vědy, děkuji oběmu zdatným spolupracovníkům dra. Groše, ná- městkům dru. Štychovi a Jirouskov děkuji dru. Scheinerovi, starostovi pražskýeh Sokolů, kterýž tak často projevil sympatie k naší zemi, děkuji za upřímné sympatie dru. Jeřáb kovi a p. Šetlikovi, zástupci Alliance Francaise dovolte, abych též poděkoval p. Chapsalovi, jenž tak distinguovaně a skvěle zastupuje vládu fran- couzskou na sjezdu; děkuji p. Legerovi, členu Institutu francouzského, jenž vždy dokazoval své přátelství k českému národu; konsulovi francouzskému p. Colomičsovi, vicekonsulovi Lueciardimu, zástupcům jednoho z nejstarších žurnálů českých, »Národních Listů«, který o svého založení neúmorně obracel sympatie české k Francii a snažil se vždy je oživovati, děkuji rovněž zástupcům velikých žurnálů če- ských, »Nár. Politiky«, »Hlasu Národa« a t. d. dékoji zástupeům »Correspondence Tscheque panu z Čenkova, jenž ztlumočil tak zdárně Hu govy »Bldníky«, p. V. Hladikovi, romanciero
Groš Podlipný Sokol Srba Čelakovský Štych Jirouskov Scheiner Šetlik Chapsal Leger Lueciardi Hu Bldníka V Hladik Praha Paříž Francie Čenkov národní rada Sokol Alliance Francaise
29 article
a publicistovi, šiřícímu myšlenku francouzskou a t. d. President Chérioux připijí nerozlučitel- nému a nepomíjitelnému přátelství českému. Jménem Paříže pozdravuje český národ, který milujeme a voláme z celého srdce: Ať žijí Čechy! Ať žije český národ! Ať žije Prahal Jeho řeč byla přijata s hlučnou a nadšenou pochvalou. Potom ujal se slova pan starosta dr. Groš, jenž pravil: Se srdcem plným vděč- nosti, odpovídám svému druhovi a příteli panu Chériouxovi za bratrská jeho slova. Jako on, opakuji, že naše přátelství je nerozlučitelné a že srdce česká bijí svorně a francouzskými. Od staletí jsou naše obě země spřáteleny, již dávno dokázali jsme na bojišti u Kreščaku svou oddanost Francii! A v dalších bojích míru- milovných pro pokrok a osvětu oba národově kráčejí svorně ruku v ruce s touhou prospěti lidstvu! Připijím přátelům pařížským a zname- nitým zástupcům vznešené Pařížel Řeč starostova byla odměněna dlouhotrva- jící pochvalou. Medaile města Paříže Významným okamžikem večera bylo pak udilení odměn města Paříže, zejmena zlatých medaill. Pan Chériaux rozdělil medaile města Paříže osobnostem, zasloužilým o styky česko- francouzské. Zlaté medaile obdrželi pp.: Jos. Novák, nejstarší člen rady pražské, člen pan- ské sněmovny Řivná č, dr. Čela kovs ký předseda Nár. rady, Myslbek, sochař český. Šimáček, předseda Spol. Národního divadla, V. Hladík, spisovatel a redaktor »Národníeh Listů«. Stříbrné medaile pp. m. r.: Ferd. Voitl Březnovský, Brož, Zvěřina, Bohá- ček, mag. r. Borůvka, arch. Her al jn prof. Hantich, arch. Hrubý, tov. P ro- cházka; bronzové medaile pp. m. rada Šule. ob. st. W eis, Hubáček a L an da.
Chérioux doktor Groš Chériaux Novák Myslbek Šimáček V Hladík Voitl Březnovská Brož Zvěřina Bohý Borůvka profesor Hantich Hrubá W eis Hubáček Paříž Čechy Francie národní . rada národní divadlo
30 article
III. mezinárodní sjezd obchodních komor a průmyslových korgorac v Praze. Včerejší schůze zahájena byla předsedou p. Canon-Legrandem o 914 hod. dopol. Účastenství nebylo tak značné, jako ve dvou předešlých schůzích. Vysvětluje se to ve značně míře tim, že skvělý raut na Žofině potrval dlouho do noci a schůze začala velmi brzo. O 10. hod. byl však opět sál naplněn a debaty se zúčastnil veliký počet řečníků. První ujalse slova pan Legrand, předseda obchodní komory pařížské, jenž podává historický přehled otázky za dobu od r. 1855 a přípominá přání, jež byla projevena různými kongresy, zejména mi- lánským, o jednotnosti celní stati- stiky. Pan Allard, předseda belgické obchodní komory v Paríži, praví, že bylo chybou, žádat unifikaci celních tarifů, poněvadž něco podob- ného jest zcela nemožné. Je nutno zříditi jed- notnou klasifikaci pouze se stanoviska statistiky, aniž by se při tom dotýkalo celní klasifikace různých zemí. Na základě velice dobré klasif- kace francouzské a pozoruhodných prací pana Kaempfa obdrželi jsme sedm velkých kategorií; živý dobytek, potraviny, nápoje, suroviny, to- vární výrobky, drahé kovy a poštovní zásilky.
Legrand Allard Kaempf Praha Paríž obchodní komora CanonLegrand
31 article
Dvouletou praci jsme zjístili pravděpodobnost této klas fikace v různých zemích. Tuto práci můžeme předložit konferenci, kterou svolá bel- gická vláda a jsme přesvědčeni, že dobrý vý- sledek bude dosažen. (Potlesk). Pan prof Kobatsch navrhuje, aby bylo pro- jeveno přání, aby přednostové celních úřadů s shromažďovali periodicky za účelem zkoumání příčin a opravování diference mezi různýmí stati- stikami. Pan Chapsal, oficiální zástupce francouzské vlády: Je nutno zdůraznit v projeveném přání, že jde pouze o doplňovací stati s ti ku, která má doplnit statistiku každé země a že tato doplňovací statistika má býti jednotná a obsaho- vati omezený počet kategoril. Pan Rau, člen belgické komory v Paříži, navrhuje, aby konference přihlížela k pracím již vykonaným. Návrh p. Kobatsche by kom- plikoval otázku a tím by mohl poškodit vý- sledek. Pan Strauss: Nedosáhneme ničeho, poku bude převládat protekcionistický systém, jenž se snaží obejít obehodní smlouvy pomocí zbyteč- ných komplikací. Navrhuje se jednotné názvo- sloví, ale je těžko očekávati, že bude všemi přijato. Návrh p. Kobatsche zdá se mi býti dosažitelnější a proto i přijatelnějši.
Kobatsch Chapsal Rau Strauss Paříž
32 article
Pan Karst, syndik drážďanské obchodní komory, žádá, aby návrh p. Chapsala byl do- plněn takto: »kategorie obsahující z počát k v obmezeném počtu«, neboť často to bývají de- taily statistiky, jež mají velký význam pro ob- chod. Pan M. Seetbar je pro úplné odstranění »v obmezeném počtu«. Připojuje se k návrhu p. Kobatsche.ol Pp. v. Demel a Georg připojují se k ná vrhu p. Kobatsehovu. Pan Chapsal: Nebylo by prozřetelno hned z počátku mnoho žádat a přál bych si proto, aby slovo »obmezený« bylo v přání. Nemohu hlasovat pro resoluci p. Kobatsche, poněvadž dle mého náhledu přednostové statistických, kan- celáří nemohou o své ujmě o ničem definihiyně rozhodovat. Pan Salmoiraghni: »Omezený počete kategorií není připustný, neboť právě detaily hrají největší úlohu v průmyslu a obchodu. Velký význam by mělo, kdyby byla zavedena přímá jednotnost ve hlavních pravidlech, týka- jíelch se celní a obchodní statistiky (tary, hod- noty atd.) Tato otázka by měla především upoutat pozornost konference, již svolává bel- gická vláda. Pan Allard praví, že návrh pana Salmo- raghui by měl být předložen konferenci. (Sou- hlas.) Předseda se táže, neměla-li být v resoluei Allard-Legrand-Chapsal vynechána slova: obmezený nebo neobmezený počet, takže věta by zněla: »budou seskupeny dle totožných kategorií« (souhlas). Resoluce takto pozměnění
Karst Chapsal M Seetbar Demel Georg Salmoiraghni Allard Salmo Legrand