Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6.

2

NARODNÍ LISTY

3

30. přezna 1907. Císlo 88

4 article

organisace našeho venkova stává se tu školou šetr- nosti v oboru starobního pojištění, všecky Raiffeisenký jsou agenturami pro zemský pojišťovací fond, kterýje zásluhou jednotlivcovou a přispěním řady spolupra“ covníků místních popularisován v intencích šlechet ných zakladatelů svých. Ústřední jednota je hlavní agenturou pro zemský pojišťovací fond a »Zemědělské Listy« přinesly již řadu instruktivních článků o fondu O kvasidlech pro lihovarnické zápary. O tétc otázce, zejména pro naše lihovary velice důležitě píše prof. Víne. Th. Magerstein, na slovo vzatý od borník lihovarnický. Kdo by se o věc zajímal, nechí dopíše si o poslední číslo »Národního Hospodáře- v Žižkově, Karlova tří da, č. 45 n. K olázce lešlění krup. (Několik poznámek přiči Euje docent Jos. Hanuš.) Nehodlám se rozepisovat o krocích, z nichž zvláště interpelace ve sněmu král českého zasluhuje zmínky, které byly dosud s růz- ných stran podniknuty proti návyku z ciziny, k nám importovanému — leštiti kroupy atd. — nýbrž chci pouze poukázati na příčinu, která jej způ- sobila a zároveň naznačiti cestu, kterou by se nejlépe a účinně takováta oprava potravin byť ne docela z amezila, tedy třeba jen omezila.

Víne Hanuš Žižkov Karlov tři docent Jos

5 article

Leštění krup není nic jiného, nežli vý- střelkem t. zv. krášlení produktů pro- dejných vůbec. A o krášlení produktů postarali se hojnou měrou konsumenti sami. Přírodní produkty —což konečně samozřejmé — nejsou vždy stejných na zevnějšek — to jest našim smyslům se jevících — vlastností, což zvláště na barvě, lesku, hutnotě mů- žeme pozorovali. Vezměme pro příklad máslo a vzpo- meňme si, jak krásně žlutou barvu mívá v létě, jak tato barva v zimě je bledší, ba že se objevují zim- ní másla docela bilá. S máslem pojem žluté barvy srostl, i vžilo se dosti neoprávněně, že každé dobré máslo musí býti žluté, čili, jinak řečeno, že máslo bllé není té dobré kvality, jako žluté; následkem toho ztrácelo na ceně a musilo býti prodáváno levněji. A prodávající, nechtěldi tratiti, přikročil ku pomoc- nému prostředku, opravil přírodu, máslo žlutě obar- viv, aby mu dodal plné ceny. Jiný příklad: Pražená káva, pěkně se lesknouci, jest dle obecného mínění lepší kávy o mdlém lesku, neb nelesklé. A přece, pra- ží-li se káva beze všech přísad, jest vždy mdlá, a jen tenkráte, přidá-li se do bubnů pražících něco mast- nety (druhdy k vůli tomu, aby se zamezily ztráty tě- kavých vonných součástek), dostává lesk. Dnes pak se užívá všech možných prostředků k docílení lesku kávy, jen aby se konsumentovi vyhovělo a lakování — krášlení kávy — (ba i strojeným kávám se dodává lesk) je na denním pořádku. Konsument dále soudí, že čím vzhlednější, úpravnější produkt, tím lepší — proti čemuž by ovšem nebylo lze ničeho namílati kdyby příroda vždy jen ty nejvzhlednější a nejlevš produkty poskytovala, a kdyby na druhé straně nebyi tu lidé, kteří z praemissy télo se živí, ne tím, že při- rodu opravují, ale že zboži, kvalitou skutečně špatné krášlí, aby mu dodali vzhledu zboží výtečné jakosti

6 article

Takovýmto krášlením jest též leštění krup, rýže, luště- nin atd. A přece kroupa neleštěná, pochá- zí-li z jednoho a téhož druhu obilí o té- že jakosti jako kroupa leštěná, má s tou- to stejnou výživnou hodnotu, stejne vlastnosti ortganoleptické, jsou si úpl- ně rovnocenné. Konsument však domnívá se. že na př. leštěné kroupy jsou lepší neleštěných, la- hodit více jeho smyslům — zvláště zraku, a dunucuje tak výrobce sáhnouti ku prostředku, jímž by zboží své přizpůsobil vkusu konsumenta. Tedy krášlení zboží se valnou částí děje, aby se vyho- vělo požadavkům kupujícího, zvláště u zboží, které příroda neobdařila pěk- ným zevnějškem, ač jakosti jest dobré aneb které při úpravě ztráci ladnos svého extericuru. K omezení jeho pak stačí pouze, aby kupující si byl plně vědem zdakupuje potraviny k vůlijich vnitřn hodnotě, nebokvůli zevnějšku; dojde-li pak ku poznatku, že pouze vnitřní cena potravin je rozhodující, nebude dbá na zevnějšek, ba bude sivědom toho, že zevnějšek příliš nápadný znamená o- pravu přírody, a že má před sebou vý- robek, který třeba pod krásným rou chem může míti nečistý, nezdravý vni- třek. Tim jsem se dotkl jiné bolavě stránky krášlení

7 article

Toliž tohoto způsobu úpravy potravin může se užit též ke zlepšení zevnějšku potravin úplně bezcenných neb hodnoty malé, případně zkažených. A z tohoto ohledu již, že jest tu dána možnost po- travinu o jakosti skutečně špatné uči- niti zdánlivě dobrou, mělo by se prot jakémukoli krášlení zaujmouti stano- visko zamítající. Ale jest tu ještě jedna při- těžující okolnost. Nesvědomité provádě n krášlení směřuje k tomu leckdy, ab zboží přirostlo na váze. A tu stojíme před otázkou, máme-li se dívati na takovéto krášlení se stanoviska zdravotního, nebo se stano- viska porušeni. Díváme-li se se stanoviska zdru- vatního, nevyhnutelně musíme rozhodnouti, zdali lát- ka, již krášlíme zdraví, vůbec škodí aneb, zdali množ- ství uživané může zdravi lidské poškoditi, A tu při- jdeme leckdy do značné kolise, a krášlená látka pro- jde jako zdraví nezávadná. Jinak ale, postavíme-li se na stanovisko porušení vůbec. Mezi porušování za- hrnujeme všecky výkony, jimiž potravině jak kvalitou tak i po výživně stránce horší se dodává vzezření potraviny jakosti výtečné, aneb kde zvláštními mani- pulacemi hledí se váha její úmyslně zvětšiti. Hle- díme-li s tohoto slanoviska, tedy nelze leckteré druhy krášlení jen tak snadno propustiti. Vizme nyní, která z těchto porušení mohou se vyskytovati při leštění krup atd. Leštěni provádí se talkem čili mastkem (je věru s podivem. jak může se u nás psáti o takumování — viz talku- mieren atd.) leckdy za přísady cukerného roztoku, by se talek na kroupich zachytil. I může se mastko- váním neb talkováním jednak kroupám špatným, ze zrn zkažených, zadních, do- dati vzhled zboži zdravého, dobrého jednak cukerným roztokem může se na kroupy nalepititolik talku, že zvětšuje jich váhu, dodávaje jim při tom krásného lesku.

8 article

Tedy jedná se tu buď o podvržení zboží špat- ného za dobré, aneb o zvětšení váhy — obtěžkávání — bezcenným v tomto o- hledu mastkem — to obě pak jest porušením, které spadá v paragrafy polravního zákona. (V Něme- cku nařízeno, že kroupy nemají obsahovati více jak 2 mastku.) Čeliti proti takovémuto nezřízenému krášlení lze ovšem pouze cestou zákonnou. ale i svépomoc by tu hrála dobrou úle- hu: aby však se zamezilo vůbec tedy v každém případu, navrhoval bych, uzákoniti označe- vání čili deklaraci potravin. Totiž na zboží nápadným způsobem udati, bylo- li, a jakým způsobem u- neb opravová- ne (arciť v mezích takových, aby tím konsument škody netrpěl). Na př.: kroupy leštěné mastkem, nikoli však obtěžkávané, rýže leštěná mastkem, máslo bar- veně, káva leštěná, šťáva malinová s umělou eseneí malinovou atd. atd. Zavede-li se zákonně takověto označování zboží, bude tím jednou pro vždy čelene proti způsobům jiným, které by v pozdějším čase pří- padně se mohly vyskytnouti. Ovšem s touto de- klarací by se musil obsah také úplně krýti a nikoliv deklarovati zboží z něco docela jiného, nez jaké ve sku- tečnosti jest. Tak na př. ani tu by nebylo vy- loučeno, že by přes označení se látka neshodovala s označením, však čeliti tomuto nešvaru jest velmi

9 article

snadné. I dnes máme dost markantních případů o ne- správném označení. Uvedu pouze „medové má- slo“. Pod tímto máslem vyrozumívá se v lidu sku- tečně pouze směs másía a medu — což ostatně věc samozřejmá, jsout v Čechách krajiny, kde med s má- slem skutečně se požívá — a nelze tudíž sobě před- staviti, jak se na pražském trhu mohou vyskytovati medová másla, at již jakéhokoli jména, která necbsa- hují vůbec másla, aneb jen do 1% nějakého tuku, a přece na obalu zřejmě jest psáno, že se jedná o směs medu s přirozeným má- slem. Tedy deklarace by musily býti jasné, obsažně a správné. Dle měho náhledu by bylo tedy nejsprávnější: 1. od konsumenta žádati takových znalestí, aby věděl, pokud ta která potravina kvalitou je správná a jak daleko jakost její urču- jí známky zevnější: barva, lesk, hut- nota atd. (svépomoc); 2. vymoci zákon de- klarační, dle něhož by výrobci byli nu- ceni, oznašiti na svém výrobku vay ma- nipulace, kťerými mu dodali lepšího ze vnějšku, čili zdánlivě lepší kvality. Výluky. Následkem mzdových neshod s kováři byli včera odpoledne vyloučeni všichni dělníci lodě nice akc. spol. Vesera, počtem asi 4000. Jak se praví zamýšlí Severoněmecká továrna armatur rovněž vy loučiti své dělníky pro neshody o mzdu s kováři. Zvýšení cen uhlí ve Vídni. Videňští velkoobchod- níci s uhlím usnesli se znovu zvýšiti ceny uhli všech druhů. Stalo se tak proto, že hornoslezské uhlí jes od 1. dubna znovu dražší.

jítklarační Čechy Vesera Vídeň

10 article

Prodej ohrudimské akclové sladovny. Firma Schindler a Stein, která je majitelkou dvou větších sladoven, získala nyní koupí jednu z největších sla- doven, moderně zařízenou akciovou sladovnu Chrudimi. Od 1. července r. 1906 přešla továrna nájmem na nově utvořené společenstvo, které vydalo za 300.000 K podílo. V roce 1904 činila výroba 500 vagonů sladu. Akciové sladovně v Chrudimi náležel také pivovar v Medlešicích, který pronajat jest firmě Řehořovský á Tichý. Společnost nalézá se v likvidaci Syndikát surového železa v Německu. Včerejší vyjednávání mezi výborem siegerländského syndi kátu surového železa a geisweídskou železárnou vedle dle »Köln. Ztg« k dohodě, která bude asi schválena na valné hromadě syndikátu surového železa. Hambursko-americká linie. V předvčerejší valné hromadě Hambursko-americké linie prohlásil před- seda, že výsledky tohoto roku jsou vesměs uspoko- jivé. Vyjednávání se spojenými liniemi severo atlanti ckými a ostatními společnostmi připouští naději, že rozpory mohou býti urovnány smírným způsobem Hambusko americká linie rozšiřuje své jízdy na Aftiku, přebírá část lodí Wörmannovy linie za nové akcie v sumě 5 mil. mar. v kursu 130. Sociálně- demokratičtí zástupci dělnictva, kteří dostavili se jako akcionáři, útočili prudce proti správě pro chování se v konfliktu s dělnictvem, žádali výkaz způsobených tím škod a dávali podnět k ústnímu vyjednavání společnosti s dělnictvem. Správa odmltla vyjednávání odvolávajíc se na bezmeznou agitaci a nadávky ře- ditelstvu. Zpráva byla pak přijata proti dvanáci so ciálně demokratickým hlasům.

Schindler Stein Tichá Köln Chrudim Medlešice Německo K podílo Hamburský

11 article

Občanská záložna v Dejvicích konala svoji VII řádnou valnou bromadu dne 25. března. Po vyčer- pání zpráv, při nichž konstatován uspokojivý stav záložny, zvoleni byli do ředitelstva pánové: Frolik Jindřich, stavitel, Samek Fr., zámečnický mistn Schwarz Karel, důchodní, Mag. Ph. Šteiner Joseí lékárník, a Vorel Ladislav, učitel v Dejvicích. Z amerického trhu železářského. Situace amer- ckého trhu železářského neposuzuje se jednotně, jak patrno ze zpráv odborných listů. Tak oznamuje „Iron Age“: Z obratů surového železa a tovarů lze seznati, že nedávné děje na bursách peněžních ne- měly na všeobecný stav pronikavějšího vlivu. Ovšem kdyby byly zastaveny práce na dráhách , měl by moment tento vážné důsledky. V kruzích kupců pře- vládá po výtce zdrželivost co do objednávek na po- zdější lhůty. Některé objednávky odvolány. Dle zprá- vy listu „Iron Monger“ jest důvěra na americkém trhu železářském oslabena následkem obmezené ob jednávky drah na míru nejmenší. V nejbližších dvou třech měsících dosavadní ruch asi oslábne. Poptávka po surovém železe na tietí čtvriletí jest chabá také všechny tovary jsou slaby. Vyhlídky jso zehmuřeny.

Samek Karel Mag Šteiner Vorel Ladislav Dejvice Francie Frolik Jindřich mistn Schwarz Iron Age Iron Monger

12 article

Káva. „B. T.“ oznamuje z trhu kávového: Na hamburském trhu kávovém nebylo lze stanovití přesné tendence a také přesuny cenové dály se v úzkých mezích. Trh nalézá se stále pod dojmem nečekaně vysokých brasilských dovozů. Do 23. t. m. činily dovozy v Riu 3.384 (loni 2.572) a Santosu 12.508 (6240) mil. pyllů, celkem tedy 15.892 (8.812 mil. pyllů. Na trh uvedeně množství převyšuje již nyní ne nepodstatně celkový sklizňový pohyb nej- vyššího roku 1901—2. Dle toho budou i nejvyšší od- hady sklizně (18 mil. pytlů) překonány skutečnosti Zprávy o nové sklizní jsou zatím předčasny. Přiznává se ale všeobecně, že jsou kávovníky v dobrém stavu Vláda sice pokračuje v nákupech, při neobyčejněm hnutí sklizňovém a kritické situaci mezinárodníh trhu peněz vznikají nové pochybnosti o valorisačním projektu V Novém Yorku vyskytly se sice zprávy že došlo k půjčce 5 mil. lib. st., že tedy státy ká- vové za ochrany spolkové vlády dosáhly oncho ob- nosu, který nedávno odmítnul skytnouti londýnský Rothschild. Situace trhu neposuzuje se pro budoueno příliš výhledně

Rothschild Rio 3.384 Nový York Santos 12.508

13 article

Hospodářská výstava Ústřední hospodářské spo- lečnosti pro král. české. Vývozní spolek pro Čechy Moravu a Slezsko převzal se vzácnou ochotou na sebe úlohu, rozeslati všem důležitým korporacím soused- ních zemi toto provolání: Hospodářská výstava Ústř hospodářské společnosti pro království české pořádá se letošního roku v Královské Oboře v Praze ve dnech 26. až 31. května a poskytuje výhodnou příležitost ke koupi nejnovějších hospodářských a jiných strojů, hospodářského zvířectva, drůbeže, jakož i osiva všeho druhu. Výslava tato, která jest národohospodářským podnikem prvého řádu, navštěvována jest každoročně velkým počtem navštěvovatelů ze sousedních zemi kteří zde navazují různé obchodní styky. Letošního roku upozorňujeme zvláště na velikou, odbor- nou výstavu rady zemědělské pro krá- lovství české i na srovnávací pokusni- ctví Ústřední hospodářské společno st pro království české, jakož i na ostatno skupiny hospodářské a průmyslové produkce české, které poskytují bohatý zdroj poučení a zušlech- tění domácí výroby. Výstava chovného zví- řectva koná se dne 26., 27. a 28. května výstava drůbeža dne 30. a 31. května.

Čecho Morava Slezsko Praha rada zemědělský pro krá

14 article

Zároveň podalo předsednictvo Hospodárské společno- sti žádost na všechna ředitelství drah za slev jlzdného v době výstavní v pevné naději, že bude tomuto obecnému přání ve vlastním zájmu drah na směrodatných místech vyhověno. Členové společnosti mají vstup na výstavu volný. Přihlášky přijímá kan- celář Ústřední hospodářské společnosti pro království české v Praze II., Vodičkova ul. č. 38. Insolvence. A. Teweles, obchod s papírem v Úst n. L. — Karolina Tichá, obchodnice ve Vídni XIIi — Marie Bartovská, obchodnice v Plzni. — Šimor Schillinger, čalouník v Pešti V. — Jiří Grabner, ob chodník ve Vídni VII. — Josef Novák, vinárník v Pro stějově. — Antonín Schönwalder, obchod se střižným zbožím v Mor. Šumberku Výroční trh na hovězí dobylek v Nové Kdýn konati se bude druhé pondělí po Velikonocích, t dne 15. dubna t. r. a ne, jak mylně v některýc kalendářích uvedeno, 8. dubna.

Hospodárský A Teweles Tichá Xiie Bartovská Grabner Novák Schönwalder Vodičkův ulice Vídeň Plzeň Pešť království český v Praga II Šimor Schillinger

15 article Z literatury.

Z literatury. Česká věda. Titulek se lehko napsal — vignela se vůbec snadno napíše; ale jako pod vignetou bývá někdy lecco zcela jiného, nežli nálepek slibuje. tak i česká věda vypadá mnohdy jinak ve sku- tečnosti nežli v theorii. Nyní opět slyšíme o ní různá mínění mladý odborník, přírodoznalec, láme v »Čechi sche Revne« kopi za mlnění jistě pozoruhodné aby také jinojazyčné práce našich lidí byly po- čítány do české literatury vědecké — a starý zkušený odborník ve »Zvonu« klade za první požadavek českého učence, aby psal česky. Spor mínění — a nejen u nás a nedávno vzniklý. Jistě, mladý odborník má pravdu. Práce našich lidl, třeba jiným jazykem, máme počítat a počítali jsme vždy do své literatury. Obranné masy naší středověké literatury latinské, spousty německých prací prvních našich buditelů, fran- couzské projevy našich politiků a učenců n sjezdech mezinárodních — kdo kdy je z naší literatury vylučoval? Kdyby se literatura měřila skutečně kvantitou, jak se měřiti má, nepo- chybně by cizojazyčná produkce našich lidí za- bírala daleko větší čásť naší vědy, nežli publi kace jazykem národním. Ale rovněž tak jisto jest, že mladý od borník má pravdy čím dále tím méně. Nebot

16 article

celý vývoj naší vědy svědčí proti němu. Čím dále tím více se odvijíme od němčiny (o tu tu přec běží především) a starý zkušený jeho od- půrce má proti němu pravdu jistě světější a vyšší: je akutečně povinností českého učence pěstovati vědu česky, tím spíše, že oběti, jež musí přinášeti, jsou čím dále tím nepatrnějšl. Zůstane arci stále ještě našim učencům potřeba druhého jazyka. Máme-li informovati ci- zinu (jako na př. krásně činí dvorní rada Gol ve Francii) o ruchu a vzrůstu naší vědy, mu- síme jistě užiti jazyka toho národa, k němuž mluvíme; máme-li doma zaslepené osobní od- půrce, v jichž rukou náhodou jsou vlivné publi- kace, smíme jistě ukázati praci cizím jazykem psanou před forem cizím, že hlasy odpůrců jsou vskutku čistě jen osobní (nomina sunt odiosa) ; učiněn-li útok na naše osoby a věci z ciziny jest naší povinností, abychom užili k obraně také cizího jazyka, aby ti, kdo slyšeli útok, po- znali také obranu (tak vyvracel Palacký kdysi pomluvy krále Jiřího, Tomek útoky na nejstarš naše křesťanství jazykem německým). Připo- čteme-li dále k těmto případům ještě ty vý- minky, kdy k mezinárodním textům latinským tabulkám statistickým, výkresům stavitelským, sbírkám obrazů, partiturám notovým atd., při dáváme pro cizinu slovní průvod jinojazyčný. byli bychom se všemi asi případy hotovi.

Golo Palacká Jiří Tomek Francie

17 article

Skutečně hotovi: neboť tyto případy všechny lze také obrátiti: i příslušníci velikých kultur- ních národů, brání li své věci před forem ci- zím, informují-li cizinu, počítají-li na cizí odbě- ratele atd., užívají jazyka cizího. Ale zajiste nikoho z nich ani nenapadne, aby životní svá díla nebo hlavní své práce psal cizím jazykem — už starý Horáe pokládal za zbytečné nosi římskou vodu do řeckého moře. A tu, myslím, jsme při omylu — a ni jiného to není, nežli omyl — mladého našeho odborníka. On míní, že pro některé problémy odborné jest u nás málo obecenstva, málo od- borníků — myslí tak arci jen o biologii, ale totéž platí pro zkoumání jazykozpytná, literární historická . . . a proto že takřka vše nutká autora, aby psal pro ty, kteří mu rozumějí, tedy jazykem cizím. Jakým jazykem měli psáti velie pionýři vědy, kteří mluvili k lidem, jichž ješté nebylo? Nechci vzpomínati Hegla, jenž měl je diného čtenáře, jenž ho pochopil — a ten mu ještě nerozuměl, nebo Kopernika, Lavoisiera a j. — ale jedna jediná poznámka stačí k vy vrácení takových jen okamžikových nejistot První, kdo musí ku práci přilnouti, s ní se sto- tožniti, nezoufati nad ní, jí se cele věnovati — jsem přece já sám. Mysliti však, přesně vědecky mysliti, mohu jenom jedním jazykem. A může český učenec mysliti vůbec jinak než česky? Mysli-li skulečně německy, pak nepomůže žádné vytýkání, žádně prošení — do naší litera tury nenáleží, je Němee; myslí-li česky, pak jeho vlastní cit mu nedovoli, aby díla své duše mrzačil výrazivem cizím; pak skutečně cizt Dixi. literatuře zbudou jenom odpadky.

Hegl Kopernik Lavoisier Dix

18 article Technika a duch.

Technika a duch. Poplašné heslo lelí moderním světem; technika zabíjí ducha! Parostrojem před slo lety to začlo s elektřinou už jiné tajemné síly dnas po staletém vývoji dokonávají příšerný proces. Nářek se všech stran: všecko se mechanisuje! I duševní práce Stroj převzal za člověka těžsou tělesnou práci, znenáhla však začíná ho odnaučovat i velkým výko- nům duchovním, Mechanism zabíjí individualism Na místě velké koncepce a iniciativy duševní práce nastupuje šablona a duševní fabrikál. Strojový me- chanism na všech stranách. Rozvoj tiskáren přinesl rozvoj literatury. Kde jaký obor vědy, umu a vzletu je připoután řemenem k setrvačníku tiskařského stroje. Třeba stroj zásobovat, krmit, zde zásobon ublí, zde rukopisů. Tiskne se denně; lýdně, měsíčně a třeba denně, týdně, měsíčně dodával svoji zásobu účelně upravené vědy a pravdy, nadšení, dobra, krásya vlipu, překvapení a sensace. Bezpečně a pravidelně, podle zákonů nesmírn mechaniky, jak země kolotá kolem slunce, jak zima i léto se střídá a vraci. Mechanika života. Umrtvujeli technika opravdu všecku osobitost výkonu? Třeba-li za to jí klnout, odsuzovat všechen novodobý rozvoj?

19 article

Pravda je, moderní mechanism dopomohl i do- pouští, že se mnohá nicotnost a prostřednost octne zdánlivě na úrovni s prací opravdu cennou a váž- nou. Jindy býval tisk vzácná věc. tisklo se jen, co bylo nejlepšího. Dnes tiskne se vše, co pod ruku přijde. Jindy získal jméno jen pracovník nejzaslouži- lejší, dnes mechanika reklamy postará se o zvul jména třeba nejméně hodného. Skutečná strojová. slepá, mechanická — rovnost opanovala. Je to zoufalě! A přece má technika i svoji mravní hodnotu Nelze ji podceňovat. Nelze tu klamstvo a licoměr- nost tak zjevně a bez ostychu za bílého dne provo zovat jako ve sfěrách práce a povinnosti »duchovní«. Lze sice podvádět dodávkou bídného zboží, lze pro- vozovat i reklamou nesolidný obchod, ale pravý stav věcí přec jen brzo vyjde na jevo. Celkem je podvod a šarlatánstvo v oboru výkonů »vyšší« práce roz- umově, umělecké, vědecké, literární daleko snad- nější a častější, nežli v technice. Snad proto, že je kontrola těžší. Právem odmítají obhájci techniky vypínavost domýšlivost, s jakou pracovníci ducha, učenci, umělci. básníci rádi pohližívají na tak zvané praktiky mechaniky.*) Emerson oazval sice vynálezce v oboro mechaniky pouhými »cukráří« u porovnání s hla- sateli nových ideí, jisto však je, že rozvoj idel šel v zápěti objevů ve světě mechanickém, nikoli naopak.

Emerson

20 article

Watt, vynálezce parostroje, byl prostý muža jaké převraty všech oborů měl v následku jeho vy- nález! První achromatický dalekohled objevil Dol- lond, pouhý ochotník hvězdář, a nejbystřejší odbor níci mohli po něm teprv potvrzovati své rozpočty rozšiřovat pozorování. Franenhofer, známý zdokona- litel přístrojů hvězdářských, začal jako sklenářský učedník. Abba, prostý mechanik, opravil mikroskop. o němž učený Helmholtz prohlásil, že se na něm nedá nic opravovat. A po něm teprv mohl se dosta- viti dnešní rozkvět bakteriologie. A tak dále. Technik zabijí ducha na jedné straně, ale na druhé, jak vidět, zase jej na štěstí křísí. Vynálezem stroje stal se člověk pouhým ko lečkem u velikém stroji společenského díla. Vždycky však na tom sejde, jaký muž stojí na svém místě u své kliky a páky, kterak ovládá svůj nástroj. Ani v průmyslu ani v bospodářství nelze ke složitému stroji postaviti nešiku a hlupána. A také u velikém aparátu společenského díla zdá se, slabý a nedo- statečný spíše podlehne, než povolaný a obratný. A tak slovo o technice, která »zabijí« ducha, možno obrátit tak, že niči leda ducha, který sám o sobě beztoho nebyl schopen — silného výkonu života.

Watt Dolo Abba

21 title

České spisy.

22 article * J. Pažout, Jednání a dopisy konsisteře po

* J. Pažout, Jednání a dopisy konsisteře po obojí z l. 1562—1570. Edice páně Pažcutova podává listiny z doby n výsost důležité. R. 1561 nastoupil na arcibiskupstvi pražské, po 90 let uprázdněné, velmistr křížovníkův a biskup vídeňský Antonin Brus z Mohelnice, důvěr- ník Ferdinanda I. O tři roky později podařilo se spo- lečnému úsilí cisaře i arcibiskupa vymocio

J Pažout Pažcutův Brus Mohelnice

23 article *) Ullrich Wendt: »Technik als Kulfurmachte.

*) Ullrich Wendt: »Technik als Kulfurmachte. papeže i konsilia tridentského schválení kompaktát Listiny panem Pažoutem publikované dosvědčují kterak si akt vykládali tu arcibiskup a strana po jednou, tu konsistoř pod obojí. Arcibiskup domníva se, že kromě přijímání pod obojí a některých pod- řízených obřadů církev pod obojí splyne zcela s církví římskou. Proto ve svém úřadě pastýřském snažně dbal, aby svátost oltářní nebyla dítkám podá- vána, aby kněží neženili se, aby český jazyk v boho- službě ustupoval latině. Ustanovuje kněze pod obojí pilně zkoumal, zda nebyli na studiích ve Wittemberce a mají-li potřebný formát od biskupa katolického. Neni nesnadno z listin vydaných shledávati, že snažil se arcibiskup omezovati právo dolejší konsistoře, a že zvláště toho pilen byl, aby pod obojí způsobem ne- bylo podáváno kromě chrámu, kde r. 1561 bylo zvy- kem. Avšak ani konsistoř dolejší nemínila, podnik- nuvši poslušenství arcibiskupovo, vzdáti se dosa- vadní své samostatnosti. Přivyknuvši právoplatně konečně rozhodovati o věcech církevních, domnívala se, že arcibiskup toliko žáků na kněžství světiti bude- Tot ale jádro vleklého sporu. Arcibiskup dal na jevo. že ani přes přímluvu císařovu žáků pod obojí nevy- světí, dokud nebude papežského svolení, jehož však bylo lze dosíci jen těm, kteří vzdali se všech zvlášt- ností církevních. Vyrozumíváme z listin jasně, pro již r. 1567 stavové žádali Maximiliána krále, aby zá- vaznost kompaktát byla zrušena. Ve skutečnosti kro mě kalicha, českou církev pod obojí již zneuznávali

Ullrich Wendt Pažout Maximilián král

24 article

Také na vnitřní poměry v církvi pod obojí listiny vrhají mnohé stíny. Shledáváme z nich nedůstojnou závislost na šlechtických kolátorech i na městských vrchnostech zádušních. Také život duchovenstva byi nespoládán. Bylot sice vzděláváno dobře v koleji Kar- lově a v cizích universitách, avšak kolísalo v příčinách věroučných i mravních mezi starokališnickými zvyky s jedné a lutheranismem a přísnými zásadami bratr- skými s druhé strany. Rádi bychom nadáli, aby uve- řejněná byla také akta druhé konsistoře pod oboj v Kutné Hoře, abychom mohli posouditi, na koli tato konsistoř trpěla týmiž vadami jako pražská

Kara Kutná hoře

25 article

* Eliza Orzeszkowa: Chvíle. Se svolením spisovatelky z polštiny přeložil Vácslav Kredba. (Překladové knihovny »Máje« roč. IV, sv. 2.) Z 2 K. Nákladem Družstva »Máje« v Praze. Kniha vhodně rozmnožuje nevelký počet zná mých u nás prací vážné polské autorky. Písně ho- ralů tatranských, dumky zapadlých haličských ves níček, život polské šlechty v království, útisk lide v Polsce a v Pozňansku, vše dochází v Orzeszkové porozumění nejhlubšího. A veliká ta rozmanitost pro středí podána delikátním, hřejivým slohem znamenité spisovatelky. Je tu kaleidoskop obrázků nejrůz nějších, jež budou čteny a vzbudí lásku k životu bratrského národa. * Ch. Seiguobos a A. Netin: Současné dějiny. I. Se svolením spisovatelů přeložila Ann Sychravová. Úvodem doprovodil dr. Zdeněk V. T- bolka. (Světové knihovny sv. 580—581. Rediguje Jaroslav Kvapil.) Za 40 hal. Nákladem J. Čtiy v Praze. Látka historicko politická v originálním rouše Prismatem osobitého názoru obráží se tu dějiny doby současné od r. 1815 až do r. 1848. Od Wa terloo až po barikády únorové revoluce. Prof. Sei guobos pojednává i s hlediska politika »O restaurae evropské«, o svaté allianci, obnoveně vládě Bour bonů ve Francii a smutném její konci, o bojích mezi stranami v Anglii a pod. * Augel Guimera: V nížině. (Terra Baixna Drama o 3 jednáních Se svolením spisovatelovým přeložil A. Plkhart. (Divadelní knihovny »Máje« sv. 36.) Za K 1.20. Nákladem družstva »Máje« v Praze Nejen na divadelních prknech i při čelbě silně zaujme hra katalonského autora. Kniha bude ostatne milou upomínkou i svědkům představení * Jules Verne: Dobrodružná závěť. Román

Orzeszkowa Kredba Ch A Netin Sychravová doktor V T bolka svatý . 580 Kvapil profesor Dei A Plkhart svatý . 36 Jules Verne Praha Pozňansko Wa Francie Anglie Augel Guimera Terra Baixn Drama

26 article

(Sebrané spisy Julia Vernea.) Nákladem Jos. RR. vi limka. Všemi způsoby a prostředky Julins Verne roz vinuje napinání děje. V chemických laboratořich v přístavech obchodních, na širých mořích i v pu stinách. Fantastické dost jsou zápietky a přece čtenái se neubrání uvěřiti v jich možnost. Nabob turecký zakopal své míliony, ve šperky vložené, na nezná mém ostrově. Po letech dobrodrubové se po niei shánějí. Rozluštění ovšem překvapujícíl * Království české. Pod titujem tím vycházejie vlastivěda dospěla již k 10 sešitu, který uzavírá první svazek zajímavého a pro každeho Čecha vy soce důležitého díla. Již dávno postrádali jsme díla jež by široké kruhy lidové proslým způsobem a ne hledaným slohem seznamovalo s nejhlavnějším památkami a krávami a i do jisté míry se země- dělskými a průmyslovými poměry naší vlasti. Stručný a poutavý obsah slovní obstarávají na slovo vzatí odborníci, z jichž velké řady uvedeni: dr. K. v Adámek, konservátor prof. Braniš, J. Dyk. K. Fišer Ad. Heyduk, J. Al. Jindra, Fr. Jiruška, prol. dr. Kro páček. Fr. Mi era, dr. Muška, poslanec Mohl, dr Pohl, prol. dr. Prášek, Jar. Schiebi, Ad. Šlégl, P. F Teplý, Ant Trýb, konservator prof. Vaněk, dr. Za- hradník, inž. Zachar, JUC. Karel Žak, redakton v Praze a j. Iilustrace, pořízené dle snímků folo- grafických, jež v provedení uměleckém k účelu tomu poskytli vynikající pěstitelé amatérské fotografie vynikající závody odborné, podávají věrný obra krajin a památných míst a text znamenitě doplňují.

Verne Julins Verne Čecho Adámek profesor Braniš J Dyk K Fišer Heyduk Jindra Jiruška František doktor Muška Pohl Prášek Šlégl P F Teplá Trýb Vaněk Ing Zachar Žak Francie Praha Ada

27 article

Slovanské spisy.

28 article

* Nová polská dramata. Chvíle dějinných otřest nemůže nezanechávat přiměřených stop i na sou- časné literatuře, Než se v historické perspeklivě obraz události vlije do pevně formy epické, jest útvar veršovaného dramatu nejvhodnějším básnickým výrazem. O Tetmajerově »Revoluci« svého času podána tu zpráva. Drama vzbudilo v původní tvorbě polské řadu děl obdobně založených. Zaznamena- váme dvě nové práce. Především dramatickou básei Josefa Wišniowského se záhlavím »Dolina slze a »Kniaž Patiomkin« Tadeusza Miciňského. Drama »Dolina slz« rozpadá se dějově n dvě samostatné části. První je nadepsána »Sple královna«, druhá »Krzak Gorejeey«. Básnik soustředit na jeviště tři generace Krzyštoporských, představující hlavní směry idejí a snah polských, starošlachtickou tradici zosobňující. Krzyžtoporskí otec, staroušek, v duševním pohodlí dožívající své pozemské dny uprostřed rozvětvené rodiny, zahleděn v mrtvou epochu zapadlé slávy. Syna Stanislava dotkla se už nová éra. Jde slepě za hlasem duše, po stopách nadšené lásky vlastenecké, obětuje hlavu za ideu. Třetí pokolení, legii lidí dekadentních, neschopných činů, lidí bez niterné energie, neurasteniků zastupuje Stanislavův potomek Zbigněv. Povahou slaboch zbabělec; neustále zmítán a lámán rozporem vlastní bezmoci a nasugerované touhy po činu. Působením tradicijní legendy o spící královně vychází do svato- janské noci, aby v jeji kouzelném prostředí vyhledaí zázračný kvét a jeho pomocí pokusil se o čin. Však právě oné noci vyprchá z něho schopnost činu na dobro. Naplňuje se předurčení, čekající všecky je- dince slabé vůle.

Tetmajerův Wišniowský Patiomkin Tadeusza Miciňský Krzyštoporský Stanislav Stanislavův Zbigněv Drama Sple královna Krzak Gorejeey janský noc

29 article

Zbigněv téměř u cíle sám se usmrcuje. Konkretnější dramatickou formu má druhá část básně, ohnivý protest proti staleté křivdě. Dějov začíná drama uliční střelbou. Dialogem zachycena chvile velkých nadějí a nemenších muk po památném 30. říjnu. Psychologie zvířených duší, napjetí nervů. Jako v kaleidoskopu vlní se tu výjevy nedávno teprv zažité v praxi: hrůza i bolest velkoměstské Varšavy růžové sny i vlastenecké touhy a na konec brutálný zlozvuk t. zv. »válečného stavu«. Místy upadá spiso- vatel v tón rhetoricko deklamační, však nálada chvíl je vyjádřena dramaticky silně. V téže myšlenkové sléře krouží i Tadeus Miciňski. Poslední jeho dramatická práce jest výronem prostředí neméně bouřlivého. Ideově i látkově opřel básník své veršované drama o episodu z ná mořní vzpoury na válečné lodi »Potěmkinu«. Dějove je moment přiliš blízký, než aby čin bylo lze už dnes plně zužitkovat pro divadelní scěnu. Autor sám to cítil, vepsav svému dramatu ráz spíše filosofický. Řetěz vnějších projevů má tu roli podružnou Ustředím básníkovy tvůrčí touhy byla asi jen čista theorie vojenské revoluce. S patrnou snahou po apotheose volného vzruchu maluje Miciňski spole- čenskou náladu ve chvíli, jež vzpouru předcházela. Uvádí serii známých jmen, dávaje tak svému dílu tón jisté aktuality. Miciňski je ideolog, jenž sv myšlenky staví na podklad mesianislický. V »Kniaziu Patiomkině« možno vidět jakýsi symbolický výra všenárodního volání po svobodě i volnosti. V. D.

Miciňski Potěmkin Kniazia Varšava

30 article

Z oizích revuí. * Hauptmannovy »Tři sestry« »Die Jung fern von Bischoísberg«, slavně v Berlin propadly. Neobjevily na žádném druhém německém divadle. Kritika vytýká hře nepochopitelný dil- tantism. * Tolstého kniha proti Sbakespes rovi vzbudila pozornost i ve Francii. Redakce liste »Les lettres« dotázala se obvyklým způsobem růt ných hlasů povolaných, jak o knize soudí. Jalen Lemaltre soudí, že Shakespeare je přeceňován i v Francii. Comeille měl více dramatické vynalézavosli a Racine více inteligence a uměleckého citu. Paul Acker praví, že ho Shakespear »vždy nudil nedoko- nalou stavbou her a nezábavnými hrdiny. Bez dnešnl výpravy režiserské leckterý kus Shakespearův nedi se na scéně mysliti.« Za to dramatik Gaston Devor soudí jinak: »Tolstoj je zajímavý příklad intellek- tualné neprostupnosti. Jeho myšlénka je tak silná tak osobní, že nesnese jiné myšlenky. Proto nemůte míti Tolstoj pochopení pro jiného genia.« * Ve velké umělecké dražbě v Americe prodán vesnický obraz Bretonův za 200.000 k. Trovonův za 325.000 I.. a Meissonierův obraz »1812. za 330.000 fr.l Mr. Penn.

Hauptmannův Jung Bischoísberg Tolstý Lemaltre Shakespeare Comeille Racin Acker Shakespear Shakespearův Devor Tolstoj Bretonův Meissonierův Berlín Francie Amerika Les lettre

31 article

Bibliografie- * Sebrané spisy Václava Beneše-Třebízskéh Laciné vydání pro český lid. Nakladatel F. Topiě Dosud vyšlo šest dílů. Duch mluvici z knih klecan- ského kronikáře našeho stal se podmanitelem česko lidové mysli, žádný jiný povídkář český nenaby tolik vlády nad nejširšími vrstvami našeho čtoucího lidu a žádný z českých autorů není tak ctěným spi- sovatelem jako tento vypravovatel příběhů českého národa. Nejšitší cesta budiž klestěna spisům Bene- šovým k srdci, duši české, tisíce nadšených článků provolání, řeči a manifestů nezmůže tolik, jako klid- ným, jímavým, ale celé nitro tepře prolínavým tokem vypravovaný historický román Třebízského. Cena svazku o 80 stranách za 20 hal. Jest opravdu takřk jen nábradou za materiál knihy, za papír a tisk. * Věstník České akademie císaře Františka J- sefa pro vědy, slovesnost a umění. Rediguje dr. Boh Raýman Ročník XV. Číslo 6. Červen 1906. Čís. 7. Řijen 1906. Čís. 8. Listopad 1906. Čís. 9. Pro sinec 1906 * Matice lidn. Račník 1907. Čís. 2. M. Mignet »Dějiny revoluce francouzské« 2. Ú roku 1789 do roku 1841 * Libuše. Roč. 1907 č. 2 Daniel Les n e ur »Maska lásky«. Román II * Körbrův Průvodce cizinou. Sešit 2. Drá žďany. Napsal V. V. Tomek. Nákladem Pavl Körbra v Praze. * Divadelní knihovna Máje. Pořádá JUDr.J. Štolba. Čis. 35. Ant. Schulz: »Regina«. Drama o 5 jednáních. Čis. 36. Angal Gulmerá: »V ni- žině«. (Terra Brixa.) Drama o 3 jednáních.

Beneš Topi Bene J sef Boh Raýman M Mignet Libuše Daniel V V Tomek JUDr J Štolba Schulz Regina Praha český lidový mysl Český akademie císař Terra Brixa Körbrův průvodka

32 article

* Paul Bourget: »Milosrdenství ženy a jíné povídky«. Přeložil dr. Jiří Guth. Nakladatelské druž- stvo Maje. Eliza Orzeszkowa: »Chvile«. Přeložil Václav Kedba. Naklad. družstvo Máje * Spisy, vydané nákladem České Akademie cí- sařo Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění: Almanach České Akademie císaře Františk Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Ročník XVII. Historický archiv č. 28.: Pozůstatky knih zemíského práva knížectví opav- ského. Vydává JUDr. Jan Kapras. Dil první: Knihy přední. Část prvá (1413—1484). Sbírka pramenův ku poznání literárníh života v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Skupin II., čís. 8.: »Korrespondence Josefa D- brovského. Dil II. Vzájemné dopisy Josefa D- brovského a Jiřího Samuela Bandtkeho z let 1810 až 1827. K vydání upravil V. A. Francev. Skupina III. Čís. 8. »Česká Bibliografi ee. Sestavil dr. Zdeněk V. Tobolka, amanuensis c k. ve- řejné a universitní knihovny v Praze. Svazek III. Za rok 1904. Rozpravy České akademie atd. Třída I. čís. 36. »Maliřstvo pražské XV. a XVI věku a jeho cechovní kniha staroměstská z lel 1490—1582. Sepsal a vydal dr. Karel Chytil Třída I. Čís. 35. »Zlaté mince s domn- lým opisem«. Napsal Josef Smolik. Archiv pro lexikografil a dialekto- logii vydává III. třída České akademie atd. Číslo4. »Třetí příspěvek k česko-německému slovníku, zvláště gramaticko-fraseo- logickému.« Dodatek ke spisu »Šek ve vědě a zákonodárstv!«. Napsal dr. Ant. Pavlíček.

Bourget doktor Guth Orzeszkowa Kedba František Josef JUDr Kapras D brovský Bandtke Francev Zdeněk Tobolka Chytil Smolik Antonín Pavlíček Maja Dila Čechy Morava Slezsko Praha Český akademie ce Český akademie Františk Josef pro věda II Český Bibliografi Maliřstvo pražský XV rozprava Český akademie třída I

33 article

Filosofická bibliotéka, vydávaná I. třídou České Akademie atd. Rada II. Číslo 1. W. Stanleye Yevonsa: »Počátkové logiky«. Katalog českých rukopisů c. k. veřejne a universitní knihovny pražské. Sepsal Josef Truhlář kustos téže knihovny, řádný člen král. české společ- nost nauk a české akademie. Vydala I. a III. třída České akademie atd. »Emil čili O vychování«, světoznámé dílo vychovatelské od Jeana Jaquesa Roussenua pře- kladem prof. dra Ant. Krecara vyjde v druhém, opraveném a doplněném vydaní v druhé polovici měsíce března t. r. nákladem Fr. Bayera a Bob. Smutného, odborných učitelů v Přerově na Moravě Obsahovati bude textu 30 tiskových archů pole stranách. Sebrané spisy Jana Nerudy. Řada I. Belletrie. Pořádá Ignát Herrmann. Řada II. Spisy kritické. Divadlo a Studie. Pořádá Lad. Quis. Vychá- zejí v seš. po 32 hal. Dosud vydáno 10 sešitů. Na- kladatel F. Topič. Česká knihovna: Číslo XXI. »Ka rel Hynek Mácha«. Napsal Jan Voborník Nákladem J. Otty v Praze. Božena Valičová: »Carmen« a jiné po- vídky. Nákladem Fr. Švejdy v Praze. Souborné vydání básnických spiso Jaroslava Vrchlického. »Třetí kniha básní epických«. (1900—1906.) NáklademJ Otty v Praze. Světová knihovna. Č 582—584. »Bás- nické spisy Miloty Zdirada Poláka Díl I. Rediguje Jaroslav Kvapil. Nákladem J. Oty v Praze. R. Targo: »Vyhubi t«. Nákladem Em. Šolce v Telči.

W Stanley Truhlář Emil Jean Jaques Roussenu Antonín Krecar Bayer Bob Neruda Herrmann Quis rel Mácha Voborník J Ott Valičová Carmen Švejda Vrchlický Náklademj Ott Milota Kvapil Ota R Targo Vyhubi Šolc Přerov Morava Praha Francie Č 582 Bás Telč Český akademie Rada II Yevonsa O vychování tiskový arch polo strana

34 article Trhy peněžnt.

Trhy peněžnt. Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 29. března. (Zpráva Živnost. banky.) 29. března 27. března Diskontní . . . . . . . . . 446.— 445.— Baku . . . . . . . . . . . 537.— 541.— Caspienne . . . . . . . . . 4300.— 4350.— Sormovo . . . . . . . . . 154.5C 155 50 rusko-činská banka. . . . . . 286.— 285.— Ruská průmyslová banka . . . 286.— 286.— Petrohradské metallurgické . . . 171.— 172— Kolomna . . . . . 470.— 475.— Putilovské železo . . . . . . 102.— 10250 Fénix. . . . . . . . . . . 200.— 200.— Ruské papíry v Berlině. Z Berlina, 29. března. (Zpráva Živnost. banky. Dnes se bursa nekonala. Pařížská bursa. Z Paříže, 29. března. (Počáteční bursa,) Bproe renta 94.75. Smýšlení pevné. Z Paříže, 29. března. (Telegr. závěrečné kursv.) 3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 94. 75. 3 sproc. renta —.—, italská renta 102.25, rakouský pozemkový úvěrní ústav ——, státní dráha —.— lombardy 152.—, cheky na Londýn 25.291/2, rakou- ská zlatá renta 99..80. uherská zlatá renta 94.45, otomanská banka 695.—, tabáková režie 447 — turecké losy 149. —. Smýšlení klidné. Trhy na zboží. Kovy z. V Praze, 29. března. Londýnský záznam stříbra ze dne 28 března činil 30.62 penny za stand. unci, při současném kursu londýnské devisy K 242 20, činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 107.42. Mě čilská chabá, pohotová 971/2 liber šterlinků, na tři měsíce 991/2 liber šterl. — Cín stálý, pohotový

Caspienne Sormův Fénix Petrohrad Bak Kolomna Berlín Paříž Londýn Praha činský banka průmyslový banka C 155 50 kg