1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 88. ze dne 30. března 1907.
7
article
léstská spořitelna pražská r. 1906
(Výroční zpráva.)
Rok 1906 zůstane v dějinách Městské spořitelny
maiské vždy památným dvojím důležitým rozšířením
úuvadní organisace spořitelny.
Neboť v tomto roce zahájil činnost Hypotečn
istav Městské spořitelny pražské, jeho
tet ztráty a zisku a rozvaha jsou poprvé přiložen
I účetnímu výkazu Městské spořitelny pražské.
V první schůzi ředitelstva tohoto ústavu dne 15. záře
106 ocenil předseda ředilelstva p. Adolf B. Stýbl
sěpadnými slovy význam této události, vysloviv
přesrědčení, že oním dnem počíná nová epoch
vutěšeném rozvoji Městské spořitelny pražské.
Druhou neméně důležitou událostí jest, že dne
1 prosince 1906 byla otevřena první sběrnaa
platebna Městské spořitelny pražské a to v Žiž
lavě. Jak velký význam toto zařízení bude míti pr
nzvoj Městské spořitelny pražské, lze posouditi
1 toho, že již za jediný měsíc činnosti, totiž koncem
peosince 1906 vykazovala sběrna a platebna v Ži
lově 320 stran a zůstatek vkladů 85.522 K 35 h
Ir. 1906 byly učiněny též přípravné kroky ke zří-
nní dalších sběren a plateben, a to v Libni, v Ho-
Hovicích, na Hradčanech a na Smíchově.
Adolf
Stýbl
Ir
Libeň
Hovice
Hradčany
Smíchov
8
article
Jinak byl rok 1906 význačný všeohecným z dra
lením peněz a zvýšením úrokov
níry. Městská spořitelna pražská zaujímala stano-
riko vyčkávací, uznávajíc, že velká spořitelna ne-
zůže se tak snadno přizpůsobiti občasným změnám
úrokové míry jako banky a záložny, a že by zv
jení úroků ze vkladů státi se mohlo jen za sou-
čsného zvýšení úroků ze zápůjček hypotečních
kmunálních, poněvadž by jinak vyžadovalo tako
opatření velmi značných obětí, k nimž by se spoři
hlna jen tehdy odhodlati mohla, kdyby dalo se sou-
čti, že všeobecné zdražení peněz potrvá delší dobu
K tomuto přesvědčení došla Městská spořitelna
jažská, když dnem 28. září 1906 Rakousko-uhersk
lanka dosavadní čtyřprocentní oficiální míru úro-
lovou zvýšila na čtyři a půl ze sta. Proto usnes
se výbor Městské spořitelny pražské k návrhu ředi-
hlitva, aby dnem 15. října 1906 počínajíe z vý šen
bylůrok ze vkladů spořitelních, a to na
34 ze sta úrok ze vkladů dosud na na 3 a 31/2 %
nložených a na 4 ze sta úrok ze vkladů dosnd na
34 procenta uložených, aby dále přijímány byly
čislky až do 2000 K měsíčně na 4 ze sta, částky
vyšší na 33/4 ze sta, jakož aby úrok ze vkladů če
kdnlho odboru zůstal prozatím nezměněn.
Rakousko
9
article
Aby však Městská spořitelna pražská opatřilas
upoň částečnou úhradu nákladu, jejž toto zvýšen
vyžaduje, zvýšila Městská spořitelna pražská po
činajíc dnem 1. listopadu 1906 úrok dlužní k ům
ze zápůjček hypotečních a komunál
ních, a to o 1/4% ze zápůjček dosud 4% zúroči-
telných a pouze o 1/2% ze zápůjček dosud 41/2 %e
94% zúročitelných. Nové zápůjčky hypoteční a ko-
munální poskytuje nyní Městská spořitelna pražská
na úrok 41/29%.
Městská spořitelna pražská přináší tu zna čnoe
oběť dlužníkům hypotečním a komu-
nálním, ježto z převážné většiny zápůjček bypo-
tečních a komunálních dosud účtovala úrok 4 1/49 %
zvýšila tedy úrok pouze o 1/2% vzdor tomu, že úro
ze vkladů zvýšila o 3/49%, eventnálně o 1/2 %.
10
article
Ostatně rozvíjela se činnost Městské spořitelny
pražské takto:
I. Spořitelní fond. Koncem r. 1905 činilo
pohledání 137.208 vkladatelů 156,168.066 K 94 h
v r. 1906 bylo od 161.065 stran 46,322.164 K 85
vloženo a od 114.871 stran 50,357.716 K vybráno,
kedy bylo více vybráno o 4,035.551 K 15 h a zbylo
152,132.515 K 79 h. S připočtením úroků koncem
črvna a prosince r. 1906 kapitalisovaných v sumě
5476.997 K 15 h a úrokové premie členům odboru
pro čeleď, živnostenské pomocnictvo a pro dělnictvo
na rok 1905 16.411 K, úhrnem 5,493.408 K 15h,
činí koncem prosince 1906 pohledání 142.782 vkla-
dslelů 157,625.923 K 94 h, tedy v ice o 1,457.857k
než koncem r. 1905. Ze vkladů připadá: na vklady
51% 72,376.529 K aneb 45.92% všech vkladů, na
vklady 4% 78,731.637 K 51 h aneb 49 95% všech
viladů, na vklady 4% členů odboru pro čeleď, živ-
nostenské pomocnictvo a pro dělnictvo 6,517.757 K
43 h aneb 4.13% všech vkladů. Koncem roku 1905
čnilo pohledání Městské spořitelny pražské ze zá-
půjček na hypoteky 96,020.175 K 79 h a z
zipůjček obcím a okresům 18,680.433
s h, úhrnem 114,700.609 K 72 h aneb 73.45% všech
váladů. Z toho bylo v roce 1906 splaceno na hypo
leky 3,040.849 K 96 h, na zápůjčky obcím a okre
stm 428.650 K 6 h, celkem 3,469.500 K 2 b, takže
zbylo 111,231.109 K 70 b.
11
article
Naproti tomu bylo v roce 1906 vyplaceno no-
vých zápůjček: na hypoteky 7,675.327.22, obcím
a okresům 401.800.—, celkem K 8,077.127.22, tak že
činí pohledání Möstské spořitelny pražské z těchto
zápůjček koncem roku 1906 119,308.236.92, aneh
75 69% všech vkladů koncem roku 1906 vykázaných
Mimo to povoleny byly v roce 1906 ještě další zá-
půjčky: na hypoteky v sumě 905.790.16, obefm
okresům 350.000.—, úhrnem K 1,255.790.16, jež do
konce roku 1906 nebyly ještě vyplaceny. Koncem
zoku 1905 činilo pohledání Městské spořitelny praž-
skě ze stavebních úvěrů 1,087.000.—, v r. 1906
vyplaceno bylo stavebních úvěrů 3,217.000.—, úhrnem
K 4.304.000.—. Z toho bylo v r. 1906 převedeno
na účet ze zápůjček na bypoteky 2,221.000. —, takže
činí pohledání Městské spořitelny pražské ze staveb
ních úvěrů koncem r. 1906 2,083.000.—. Mimoto
povoleny v r. 1906 ještě další stavební úvěry v sum
K 3,014 000.—, jež do konce roku 1906 nebyly ješt
vyplaceny.
Koncem roku 1905 měla Městská spořitelna praž
ská cenných papírů za nom. K 29,650.800.— (v kur
sové hodnotě ze dne 31. prosince 1905 v sumě
K 29,552.543 aneb 18.02 proc. všech vkladů). V roce
1906 přibylo koupí: 4 proc. rak. sjedn. státní renty
konvert 1/2—1/2 nom. K 8000.—, 20 akcií rakousko
uherské banky nom. K 28.000.— nom. K 36.000.—
dohromady nom. K 29.,686.800.—
Pohledávka Městské spořitelny pražské ze vklado
uobecních spořitelen, u bank au jiných
ústavů peněžních činila koncem roku 1905
K 6,983 345.71, v r. 1906 bylo vloženo K 38,069.9576e
úhrn. K 45,053.303.40, vybráno bylo K 38, 493. 0619
lakže zbylo K 6,560.241.53. S připsanými úroky z
rok 1908 v sumě K 304.956.56 einila pohledávka
12
article
Městské spořitelny pražské u těchto ústavů koncem
roku 1906 K 6,865. 198.09.
Koncem roku 1905 měla Měst. spořitelna pražská
v zásobě směnek za K 1,971.362 82, v roce 1906
bylo eskontováno směnek za K 9,582 887 96, dohro-
mady K 11,554.250.78, naproti tomu bylo v r. 1906
splaceno neb postoupeno směnek za K 7,506.776.98.
takže zbyla zásoba směnek koncem roku 1906
4,047.473.80.
Zálohy na cenné papíry činily koncem
roku 1905 K 483.850.—, zapůjčeno bylo v r. 190e
K 660.020.—, dohromady K 1,143.870.—, naproti
tomu bylo v roce 1906 splaceno K 310 260.—, takže
koncem roku 1906 činil zůstatek záloh na cenné pa-
píry K 833.610.—.
II. Reservní fond. Koncem roku 1905 mě
reservní fond cenných papírů za nom. K 6,013.200.—
(v kursovní hodnotě 31. prosince 1905, K 5,943. 475.—.)
V roce 1906 bylo koupeno cenných papírů za k
540.000.—, dohromady nom. K 6,553.200.—, Z toho
bylo v roce 1906 prodáno za K 2,516.000.—, takže
činí zásoba cenných papírů reservního fondu koncem
roku 1906 nom. K 4,037.200.— (jichž kursovní hod-
nota činila koncem r. 1906 K 3,913.021.) Cena bu-
dovy Městské spořitelny pražské obná-
šela koncem roku 1905 K 1,518.419. 94, další náklady
stavební v roce 1906 K 8830.—, dohromadyK
1,527.249 94. V roce 1906 bylo odepsáno: na budovu
K 40.000.—, na strojní zařízení K 1734.32, dohro-
mady K 41.734.32, takže se jeví cena budovy Měst.
spořitelny pražské dne 31. pros. 1906 K 1,485.515.62
Cena statku Littengrünu se dvory č. p. 1
2v Littengrünu obnášela koncem r. 1906 K 311.592.50
Jmění inventárního byto koncem roku 1905 z
K 76.46894, v roce 1906 koupeno bylo věci inven-
tárních za K 24.222.—, dohromady K 100.690.94
z toho bylo v roce 1906 odepsáno K 9827.—, takže
se jeví cena jmění inventárního koncem roku 1900
K 90.86394.
K 76.46894
13
article
Celkový výsledek správní za rok
1906. I. Spořitelní fond. Na úrocích bylo
přijato K 6,477.644.41 a vydáno K 5,672.633 08, bylo
tedy více přijato o K 805.011.33, k tomu realisovaný
zisk na cenných papírech K 50.414.—, dohromady
K 855.425.33. Od toho: výlohy správní K 523.476 5e
(o K 54 970.79 vyšší než v roce předešlém), daně
poplatky K 172.219.42 (o K 40.227.18 vyšší než
roce předešlém), ztrála na úrocích ze zápůjřek a ná-
kladech K 208.—, dohromady K 695.903.98, takže
činí správní výtěžek spořitelního fonduz
rok 1906 K 159.521.35. Správní výtěžek za r. 1905
činil K 364.374.90, klesl tedy správní výtěžek spoři-
telního fondu v r. 1906 o K 204.853 55 proti výtěžku
z roku 1905.
14
article
II. Reservní fond. Přijato bylo na úrocic
248.786 K 26 h, na užitcích z budovy spořitelní
57.680 K, ze statku Liltengrünu 22.103 K 64 h, do-
hromady 328.569 K 20 h. Od toho sluší odečísti
daně a poplatky 44 344 K 57 h, břemena nemovilosti
63.992 K 87 b, dále vedle usnesení výboru ze dne
27. února 1897 jako v minulých letech na dalšt
amortisaci stavebního nákladu budovy měslské spo-
řitelny pražské 40 000 K, na amortisaci strojního za-
řízení 1734 K 32 h, na amortisaci věcí inventárních
9827 K, odpis z ceny mrtvého inventáře na statku
Littengrünu 1858 K 51 b, celkem 161.757 K 27b.
tak že činí správní výtéžek fondu reservního za rok
1906 166 812 K 63 h proti 161.285 K 78 h v roce
1905, tedy více o 5526 K 85 h. Připočte-li se k tomu
správní výtěžek fondu spořitelního za rok 190e
159.521 K 35 h, činí úhrnný správní vý-
těžek spořitelního i reservního fondu
za rok 1906 326.333 K 98 h. Vlastnífond re-
servní činil koncem roku 1905 7,841.236 K 50h.
a vzrostl připočtením přikázané části správního vý
těžku fondu spořitelního za rok 1905 289.374 k
90 h a připočtením správního výtěžku fondu reserv-
ního za rok 1906 166.812 K 63 b, úhrnem na
15
article
8,297.424 K 3 h. Po odečtení usnesením výboru ze
dne 15. září 1906 k dotování reservního fondu Hy-
potečního ústavu dle § 11. jeho stanov věnovaných
2,500.000 K, činí vlastní reservní fond koncem pro-
since 1906 5,797.424 K 3 h. Fond pensijn
činil koncem roku 1905 270.156 K 46 h, s připo-
čtením příspěvku spořitelny dle usnesení výboru ze
dne 26. února 1906 25.000 K obnáší pensijní fon
koncem roku 1906 295.156 K 46 h. Fond pro
ztráty na nemovitostech činil koncem roku
1905 50.000 K, usnesením výboru spořitelny ze dne
26. února 1906 bylo přikázáno 50.000 K, tak že ob
náší fond pro ztráty na nemovitostech koncem roku
1906 100.000 K. Fond kuhražování ztrá
kursovních koncem roku 1906 sestává z kur-
sovních rozdílů při cenných papírech: fondu spoři-
telního 944.911 K 5 h, fondu reservního 74. 027 K.
fondu pensijního 2765 K 20 b, úhrnem činí tedy
fond k uhražování ztrát kursovních koncem r. 190e
1,021.703 K 25 h. Vykazuje tedy Městská spořitelna
pražská koncem roku 1906 následovní vla stn
jmění: 1. vlastní fond reservní a jeho výtěžek za
rok 1906 5,797.424 K 3 h, 2. správní výtěžek fondu
spořitelního za rok 1906 159.521 K 35 h, dohromady
5,956.945 K 38 h, 3. fond pensijní 295.156 K 46h
4. fond pro ztráty na nemovitostech 100.000 K, 5
garanční fond Hypotečního ústavu 2,500.000 K, úbrn
8,852.101 K 84 b, mimo fond k ubražování kursov-
ních ztrát v sumě 1,021.703 K 25 h.
ha
výbor spořitelna
16
article
Účet z isku a ztráty vykazuje:
Má dáti: Fond spořitelní: Úroky z vkladů
5,672.633, správní výlohy 523.476, daně a poplatky
172.219, odepsání 208, správní výtěžek za rok 1906.
na účet rozvažný: zisk úrokový 109 107, realiso-
vaný zisk na cenných papírech 50.414, celkem
K 6,528.058.41. Fond reservní: Daně a poplatky
44.344, břemena nemovitostí 63.992, odepsání 53 419.
správní výtěžek za rok 1906, připočítaný ke kapitálu
reservního fondu 166.812, celkem K 328.569. 90.
Fond pensijní: Výslužné, vdovské platy a pří-
spěvky na vychování 11.304, celkem K 11.304.—.
Dal: Fond spořitelní: Úroky: z běžícíc
účtů 304.956, ze zápůjček na bypotéky 4,198.393.
ze zápůjček obcím a okresům 788 678, ze stavebníeh
úvěrů 70.594, ze záloh na cenné papíry 28.323, ze
směnek 87.733, z cenných papírů 998.767, různé
195, celkem 6,477.644, realisovaný zisk na cenných
papírech 50.414, celkem K 6,528.058.41. Fond re-
servní: Úroky z uložené pokladniční hotovosti
4459, ze zálohy Hypotačnímu ústavu Městské spoři-
telny pražské 11.111, z cenných papírů 233.216,.
celkěm 248.786, užitky nemovitosti 79.783, celkem
Hypotační ústav městský spor
11.111
17
title
O živnostech řeznických v Praze
Pojednává mag. kom. dr. Sluka.
doktor
Sluka
Praha
18
title
K 328.569.90, Fond pensijní: Úroky z cennýc
papírů 11.3c4, celkem K 11.304.—.
c 4
19
article
(Dokončení.)
(Dokončení.)
ad B. Zdravolní prohlídka masa upravena jes
jednak normami ad A. uvedenými, totiž jatečním ř-
dem a zákonem o zřízení jatek, dále vyhláškami ma-
gistrátními o prohlídce masa, tržním řádem pro do
bytčí trh v Jlolešovicích a ostalními veterinářským
předpisy.
Dle tčchto ustanovení jesť zdravotní prohlídka
dvojího druhu, jednak u příležitosti příhonu a po-
rážení dobytka, jednak při dovážení mase
do Prahy. Nad prováděním předpisů v prvém směru
bdí sama správa jatečmí (zvěrolékaři) a ve směru dru-
hém provádí se též dozor občasnými nenadálými re-
visemi v krámech řeznických předsehranými zvěro-
lékařem za vedení zástupce magistrátu. Vešker
maso totiž do Prahy dováženě, musí býti předložene
ke zdravotní prohlídce v ústředních jatkách a po pro
vodené prohlídce opatří se značkou; neznačkované
maso nesmí býti konsumentům prodáváno. Dle tohc
jsou pak dovážeči masa povinni postarati seo
zdravotní prohlídku masa v jatkách pražských, by
by maso to patřilo jiné osobě než jest dovážeč (na
př. povozník), tak i prodavači Gřeznící) jsou z od-
povědni za to, aby do krámu svého nedá v al
maso neznačkované za účelem jeho prodeje. Pře-
stupky v tomto směru trestá magistrát vyš š í m
z pravidla pokutami z té příčiny, aby bylo zabráněn
„pašování“ masa do Prahy bez zdravotní jeho pro-
hlídky.
Ovšem jest si přáti, aby značkování masa v
Ústředních jatkách se provádělo se vší opatr no sti
a bedlivostí; dosavadní nařízení v tomto směr
nevyhovuje zejména z té příčiny, že příslušného per-
sonálu se nedostává a musí býti vše s kva pen
vykonáno.
ad C. Nákup a prodej dobytka a masa soustřed
se na trhu v ústředních jatkách. Poměry tržní uspo-
řádány jsou zvláštním pro tento trh vydaným řáden
tržním (z r. 1893).
Jlolešovice
Praha
20
article
Trh tento jest důležllým laktorem pro velko-
města, neboť jím umožněno jest spolehlivé zásobo-
vání města nejdůležitější pro ně potravinou (masem)
dále umožněn jest nákup a prodej ve velkém. Tm
zmenšují se režijní-výdaje na opatření masa a lze
vysvětliti tu okolnost, že ačkoliv zasilání dobytka ze
značných vzdálenosti vyžaduje velkých nákladů dopra-
vovacích, přece v Praze maso z pravidla nebývá
dražší než na venkově. Tržním řádem upravena jes
tržní a zdravotní policie ale nikoli ctázka, kdo je st
oprávněn na trhu prodávati dobytek a maso
Normy o tom obsahuje živnostenský řád.
Dle přísl. předpisů jest kazdý na trzích
týdenních oprávněn prodávati potra-
viny, aniž by byl povinen nějakou opověď neb
oznámení v tomto směru úřadu živnostenskému uči-
niti, byť by na jednom a témž trhu pravidelně
(nikoli jen občasně) tento prodej předsebral.
Ustanovení tato však dlužno přesně vykládati
zejměna, že jedná se pouze o „prodej“ a to „v trhu“
nikoli tedy o „obchod“ aneb prodej „mimo trh“
neboť na tyto dva případy nevztahují se předpisy
živn. řádu s tanovené o trzích, nýbrž nastupuje
platnost ostatních předpisů živn. řádu o živnostecl
vůbec.
Ježto trhy v ústředních jatkách jsou trhy týden-
ními, dlužno dle právě naznačených zásad následu-
jící vyvoditi pravidla:
1. Každý držitel doBytka, který
s ním neobchoduje, smí na trhu v jatkách do-
bytek (živý, poražený, neb maso z něho) prodá-
vati, aniž by musil něco u živnost. úřadu (mag-
strátu) oznamovati (jedná se o pouhý „prodej
trhu“).
Praha
21
article
2. Mimopražští (venkovštů obchod-
níci s dobytkem a masem, kleří mimo
Prahu koupený dobytek neb maso (na př. v trhu
karlinském, do trhu v jatkách pražských dopraví
zde na trhu prodají resp. do komise dají komisionáři,
nemusí opovídati u magistrátu poboční závod
nýbrž stačí jim živnostenský list přísl. hejtmanstvím
vydaný (jedná se o pouhý „prodej v trhu pražském .
3. Mimopražští obchodníci s do
Bytkem a masem, kteří mimo Prahu (na
př. v trhu v Karlině) kupují dobytek a maso
za účelem prodeje a tamže je prodávají a vedle
toho na trhu v jatkách pražských totéz
konají po živnostensku (stálá činnost) jsou povinní
též v Praze u magistrátu opověděti obchod s do-
bytkem a mmasem — jako poboční závod — Gjedná
se o „obchod v trhu“ nikoli o pouhý „prodej“).
4 Osoby, které na trhu v jatkách
Praze dobytek kupují a davše jej poraziti opráv-
něným k tomu živnostníkem, maso opět na tahu
prodávají neb kupují maso v trhu za tím účelem,
aby je dále prodali, jsou přirozeně povinni vy-
moci si u magistrátu pražského živnostenského listu
na obchod s dobytkem a masem (jedná se o „obchod
a nikoli o pouhý „prodej“). Toto ovšem platí nejenom
pro ty osoby, kleré v Praze bydří, nýbrž i pro
ony, kleré bydlí mimo Prahu, a nelze uznat
za správné, jestliže takové osoby opovidají obcho
s dobytkem a masem u hejtmanství svého bydliště.
tam pouze bydlíce, kdežto svou činnost živnosten-
skou soustředíce na trhu v Praze; neboť s tano-
viště živnosti jejich jest v Praze a tu jest živnos
opověděti (§ 144. ž. ř) a nezáleží na tom, zdal
jde o trh neb o jiné místo v Praze (obdobně
jako ad A).
Praha
Karlin
22
article
5. Totéž, co uvedeno je o obchodnících, plalí ob
dobně o komisionářích s dobytkem a masem
6. Řezníci a drobnořezníci pražští
kteří jako stanoviště živnosti své mají krám kde-
koli v Praze a v trhu v jatkách kupují dobytek, pal
jej v porážce porazí a maso opět v jatkách v trhu
prodají, byť by se tak dálo pravidelně, nejsou
povinni oznamovali magistrátu vedlejší provozovnu
v jatkách (neboť jde o pouhý „prodej v trhu“ výrobků
jejich živnosti, k jejímuž provozování v Praze jsou
oprávnění). Jinak jest tomu, jedná-li se o „prodei
mimo urh“, o čemž v předu jsem byl pojednal,
7. Mimopražští (venkovští) řezníci, kteří por
žený již dobytek neb maso z něho zejména část,
kterě doma v krámě neprodají (jako zadní čivrlí) do-
vezou do trhu v jatkách a zde je, byť i zcela
pravidelně (každý trh) prodávají aneb, jak se častěji
stává, do komise komisionářům odevzdají, nemus
v Praze u magistrátu opovídati vedlejší závod (nebot
jedná se o pouhý „prodej v trhu ).
8. Jinak je tomu však, jestlize tito mimo-
pražští řezníci, majíce sice zivnostenský li
pro venkov na př. Kr. Vinohrady, tam však pou ze
bydlí, neprovozujíce tam de facto řeznictví, nýbra
jen na trhu pražském dobytek po živnostensku
kupují, jej v porážce porazí a poražený neb masc
z něho opět jen v trhu v jatkách pražských prodávaji
Tito jsou povinni opověděti živnost řeznickou v Praz
u magistrátu; nebot nejde o pouhý „prodej n
trhu“, nýbrž jedná se o provozován. řeme-
slné živnosti řeznické v Praze a nikol
v okresu onom, kde pouze jest by t přísl. živnost-
níka a nikoli stanoviště živnosli.
Tito
Praha
23
article
9. Rovněž mimopražští řezníci, kteř
vedle provozování živnosti řeznické na venkově
též na trhu v jatkách pražských dobytek po živno
stensku kupují, jej v pražské porážce porazí a po
ražený neb maso z něho na trhu v jatkách pražských
prodávají a tato jejich činnost jest povahy trvalé resp
stálejší, takže existence pobočního závodu jest patrna
— jsou povinni v Praze u magistrátu opověděti po
boční závod své živnosti řeznické na venkově pro-
vozované.
Podotýkám, že splnění povinností dle těcht
pravidel ve směru živnostenském ukládaných ne-
může míti dle nynějšího zákonodárství berního
žádného vlivu na vyměřování daní (opáčné míněn
jeset pouhým předsudkem, zbylým z formy dří-
vějšího berního zákonodárství), ježto vyměřován
daně všeobecné z výdělku, tedy daně z celé h
objemu výdělkové činnosti vyměřované, děje se n
základě přiznávky (fasse), kterou je každý povinen
dle pravdy vyolňovati, jednak vyše třen
úřadu finančního a pak znalost poměrů se strany
členů komise pro vyměřování daně. (která jes
kontingentována), jest nyní takového rázu, že téměn
není možno, aby „proklouzla“ neznalost provozování
přísl, živnosti v ústředních jatkách a stalo-li se tal
dodatečně, následují pro dotčeného poplatníka „pře-
kvapení“ ve formě berních značně vysokých polu
(pro falešnou fassí).
Praha
24
article
Doprava na Labi. (Zpráva firmy Joseí
Kosta.) Letošní saisona dopravy na Labi jest
stále stihána různými nepříjemnostmi a obtí-
žemi. Kohečně po dlouhém a toužebném če-
kání zahájená plavba musila pro dostavivšt
se velkou voou téměř přes 10 dní opět zasta-
vena býti. Následkem této okolnosti nahroma-
dilo se nyní v labských překladištích tolik lodí,
že nelze, zvlášlě při lodich vléčných, které dle
pořadu vykládány býti musejí, dopravním řádem
předepsanou dobu čekaci, dodržeti. V těchto
případech jsou paroplavební společnosti opráv-
něny žádati za překročení určené doby zvláštní
poplatky, které se dle množství obsahu lodi
řídí. Tak na př. obnáší vykládací doba lodí až
do 30 000 kg 2 dny, do 50 000 kg 3 dny.
do 100 000 kg 4 dny a stupňuje se pak dále
od 50 000 kg vždy o jeden den výše až do
500.000 kg. Odtud opět obmezuje se tato doba
za 100 000 kg za jeden den. Při zásilkách
1.000000 kg obnáší vykládací doba 18 dní
Neděle a svátky všeobecně se nečitají, ani ten-
kráte, kdyby se i vykládalo. Poplatky za pře-
držení lhůty vykládaci plati se za lodi při nos-
nosti: až do 50 000 kg 12 mk., do 100 000 k
15 mk. a tak dále při stupních po 50..000 k
o 3 mk. více za každý další stupeň. Poplatky
jdou vždy k tíži příjemce a bývají z pravidla
se strany paroplavební společnosti na zásilky
dobírány. Poplatky tyto jsou velmi citelné
také přimo nespravedlivé, neb jest povinnosti
drah, v labských překladištích ústících, učiniti
opatření, by podobnému nahromadění lodí ry-
chlým vykládáním zabráněno bylo. Hlavní vinu
nese okolnost, že není pro takový případ o do-
stalečný počet pohyblivých jeřábů k vykládán
postaráno a měla by se se strany povolaných
činitelů v tomto směru co nejdůrazněji náprava
žádati.
30
Joseum Kosta
kg
25
article
Změna dodatkověhio uslanovení VI. k § 61. de
pravního řádu želozničního. II. (Pokračování.) O-
stavec b) dosavadního ustanovení má míti na příšti
toto znění: „b) vyplývá-li z dopravy z bož
pod a) vyznačeného, na cestě pro vy
počet dovozného ponavržené delš
lhůta dodací než na cestě, volen
drahou,“ Změna tato má vůči dnešnímu stavu vy-
znam dalekosáhlý. Dle nynějšího ustanovení můze
býti stran všech zásilek (každého druhu) návrh n
započtení levnější sazby zamítnut, vyplývá-li po cestě.
26
article
dodatečně reklamatem ponavržené, delši lhůta do-
dací než po cestě, na níž bylo drahou dovozno
účtováno. Přesné a níčím neodůvodněné loto usta-
novení má býti dle osnovy obmezeno jenna
zásilky v odst. a) vyznačené t. j. na zásilky ž ivý cl
zvířat, náklad spěšný (rychlozboži) a zá-
silky snadno zkazitelné. Dosavadní od-
stavec c) má míti dlo osnovy toto znění: „po na-
vrhujedi se v dopravě živých zvířat na
trati téže dráhy pro jednotlivé část
trati použití jednak tarifu dle váhy
jednak tarifu prostorového.“ Všeobecné
a zásadní ustanovení, dle něhož návrhům na doda-
tečné započtení levnější sazby při zásilkách živých
zvířat nedá se místa, má-li dle nich býti použito čá-
stečně tarifů, určujících výši dovozného dle plochy
použilého vozu, částečně tarifů, určujících výši do-
vozného dle váhy zásilky, má býti, jak ze zněn
osnovy patrno, nyní obmezeno jen na případ, žádá-l
se toho pro dráhu jednu a tutě ž. Die toho by
bylo na příště možno, ponavrhnouti při zásilce zi-
vých zvířat, dopravované po dvou neb více drahách
pro dráhu jednu výpočet dovozného dle tarifu vá-
hového, pro dráhu jinou výpočet dle tarifu plo
chového. Dosavadní odstavec d), znějící „byla-l
ponavržena výprava, při jejíž skuteč
ném výkonu by zásilku bylo na jedn
a téže trati dvakráte dopraviti“ má bt
úplně zrušen. Jak neodůvodněné, ano protismysln
jest toto ustanovení, vysvítá z tohoto příkladu: Na zá-
silky hospod. strojů platí na př. z Prahy do stanic
Praha
27
article
A v Rusku výjimečná snížená sazba; z Čes. Brodu
však, přes kterou stanic. zásilka z Prahy jde, nens
na hospod. stroje do stanice A přímé sazby. Ne-
stará-li se zasílatel v Čes. Biodě o výpočet dovozného
stran svě zásilky, účtuje dráha z Če.. Brodu normnální
dovozné, které jest na př. vyšší než kdyby byl zasí-
latel — k čemuž měl právo — přikázal v nákladním
listě, aby bylo dovozné nejprve z Čes. Brodu do
Prahy účtováno a odtud teprve na základě zmíně-
ného výjim. tarifu do ruské stanice A, ve kterémz
připadu by ovšem dráha musila dopraviti zásilku nej-
prve z Č. Brodu de Prahy a odtud teprve (přes Čes.
Brod) do Ruska. Dle dosavadního výše citovaného
ustanovení dod. VI. k § 61. dop. řádu bylo v to mto
případě, kdy ve skutečnosti by byla zásilka trať Čes.
Brod—Praha dvakráte projela (tam a zase zpěí),
dodatečné použiti této sazební kombinace ne-
přípusíno. V odůvodnění minister. železnic praví s
k tomu velmi trefně: „Ustanovení tolo mělo by se
tím spíše zrušiti, že strany jsou jím přímo donu-
covány k tomu, aby si dvojitou jízdu na jedná
a téže trati v náklad. listě předpisovaly, ve kterémž
případě jest drahám prověsti výkon, jenž by při po-
skytnutí levnějšího výpočtu způsobem refakčním od-
(Pokrač.)
padnul.“
Z českého odboru rady zemědělské. Český odbor
rady zemědělské vydal seznam hospodářských s polků,
družstev a jiných hospodářských korporaci s českou
jednací řečí. Seznam obdržeti lze proti zaslání o bnosu
5 K; hospodářským korporacím přenechá se se znam
za sníženou cenu 3 K.
Rusko
Čes . Brod
Praha
Č . Brod
český odbor rada zemědělský
Český odbor rada
28
article
Stavební správa ve Splitu. Vypracování projektu
železniční trati z Kninu až ke hranicím Chorvatska,
kterým pověřena byla slavební správa železniční ve
Splitu, bude co nejdříve dokončeno. Tato stavební
správa nebude však ani po provedení jmenovaného
úkolu zrušena, poněvadž budou ji přiděleny některé
jiné projekty k vypracování, které souvisí se známým
programem ku povznesení Dalmacie a které zabaví
stavební správu ve Splitu ještě po delší dobu.
První společný sklad vina českých hostinských
na Král. Vinohradech konal za předsednictví starosty
p. Frant. Zavřela dne 27. t. m. za hojné účasti svou
jedenáctou valnou hromadu. Ze zprávy ředitelské,
kterou přednesl předseda ředitelstva p. Zelenka vy-
svítá, že závod doznal v minulém roce při zvýšeném
odbytu ve všech směrech příznivých výsledků. Jinak
povšechný stav vinného trhu v celém Rakousku vy-
tvářil se v roce minulém vůbec nepříznivě. Staré zá-
soby byly vyčerpány a následkem zamezení přívozu
vín z Italie, objevil se při povšechně malé sklizni
tuzemské nedostatek vína vůbec. Příčinou toho vína
ovšem rapidně v cenách stoupala, což zvýšeno bylo
ještě tou okolností, že se spekulace na vinný trh
vrhla a zakoupila takřka vělšinu trvajících zásob vin-
ných, takže letošní sklizeň jest po většině ve dru-
hých rukou. Vzdor těmto všeobecně nepříznivým
okolnostem vinného trhu nedoznaly prodejní ceny
příslušného zvýšení, čehož příčinou jsou jednak
vůbec neurovnané poměry obchodu s vínem, jinak
i sám nový vinný zákon, jenž má v platnost vejlti
v prvé polovici t. r. Záson tento nařizuje kontrolu
vinných sklepů, naprosté odstranění strojených vín
a polovín z obchodu, vzhledem k čemuž ražena
různému tomu zboží za starých cen rychle cesta.
Král
František
Zavřel
Zelenka
Záson
Split
Knin
Chorvatsko
Dalmacie
29
article
Perspektiva vinného trhu pro rok příští jeví se též
velmi nepříznivou, any nebývalé mrazy letošní tuhé
zimy, jež dostoupily i přes 20 stupňů pod nulu, po-
škodily po většině celé rakouské vinařství, čímž se
bude jeviti při příští kampani naprostý nedostatek
vín v Rakousku vůbec. Veškeré tyto nepříznivé vlivy
vinný trh zasahující, byly výborem závodu postřeh-
nuty, přesně sledovány, i čeleno jim při nákupu
včasným zakoupením potřebného množství vín za
ceny ještě mírně. Sklizeň vinařství mělnického byla
nadprostřední, zakoupeno však jak léta minulá opělně
větší množství hroznů z nejlepších poloh od vinařů
vůkolních Výroba lihovin byla náležitě zreorganiso-
vána, následkem čehož výrobky získaly si značnou
oblibu a výstav jich stále roste. Účet rozvážný zní:
Rakousko
30
article
Aktiva: hotovost K 4980.45, vína K 309.377 86, liho-
viny K 42.700.92, octárna K 306.38, sklepní nádoby
K 20.586.—, transp. nádoby K 25.400.—, zařízení a
stroje K 7500.—, vinohrad »Klamovka« s inventářem
K 82.376.85, potahy 4604.76, kauce K 700.—, cenné
papíry K 1500.—, pohledávky, vklady a přebytky
K 172 906.71, srážky, úroky a provise K 910. 58,
správní náklad zásoby K 3400.—. Passiva: závodní
podíly K 373 300.—, reservní fond K 81 825.90, ko-
respondenti K 78.607.78, reeskont K 97.000.—, Kla-
movka hypotekární účet K 18.283.43, dividenda ne-
vyzdvižená K 1811.74. čistý zisk K 26 421.66. Na
různé amortisace pamatováno značným odpisemv
obnosu K 12.657.85. K návrhu správního výboru,
jejž přednesl náměstek p. Vostrovský, vyplatí se za
rok minulý 6% dividenda, tudíž o půl proc. více jak
v roce předcházejícím, 10 proc. přidělí se k reserv-
nímu fondu, který dostoupí tímto obnosu K 84.468.14,
5 proc. vyplatí se jako tantiema v obnosu K 1321.08
a zbytek se převede na běžný účet roku příštího. Do
správního výboru zvolení pp.: Jindřich Cifka, Jan
Heřmann. Jan Matějka a Em. Ouřada.
Vostrovský
Cifek
Heřmann
Matějek
em
Ouřada
31
article
Spolek velkoobchodníků s koloniálním zbožím
v Praze konal řadnou valnou hromadu z4. března. Po
vyřízení stanovám odpovídajícího programu byly vy-
konány volby. Výbor ustavil se takto: předseda pan
Karel Kubka, náměstky předsedy pp. S. Winternitz ve
firmě Bondy a spol. a E. Friedmann ve firmě Lang
a spol., pokladník pan Vilém Kolimann ve firmě
Bratří Kollmannové, jednatel pan Oskar Pollak ve
firmě Alexander Pollak, přeblížitelé účlů pp. G. Neu-
mann, Oskar Slern ve firmě lg. Stern a spol., členové
výboru pp. Josef Halier, J. B. Pešina, L. Mühlstein
ve firmě Mühistejo a Richter, Josef M rek ve firmě
Bratří Markové, Rudolí Kröner ve firmě Kröner a Kohn,
Rodolf Fuchs ve firmě Stein a spol a S. Scbneil. Do-
pisy buďlež řízeny na předsedu pana Karla Kubku.
Trbovljeská uhlářská společnost. Správní rada
schválila bilanci za r. 1906 a usnesla se, navrhnouti
valné hromadě jako v roce loňském vyplácení divi-
dendy S kor. Irubý zisk činí 2.792.616 K (— 89. 544 K),
čistý zisk 648.546 K .— 75.458 K).
Druhý kurs rybářský pořadán bude ve dnem
1., 2. 3. a 4. května 1907 »Jinočeským sdruženích
rybářským« v české rolnické škole v Českých Budě
jovieích.
Zasílání šločků. Dosud bylo u nás předepsáno,
jako v mnohých jiných zemích, podávání štočků jako
zásilek listovních nebo jako balíčků. Na přání inter-
esentů nařídilo ministerstvo obchodu, že štočky mohou
býti nadále zasílány v dopravě domácí jako vzorky.
Kubek
S Winternitz
E Friedmann
Lang
Kolimann
Kollmann
Pollak
Alexander Pollak
G Neu
Slern
Stern
Halier
Pešina
L Mühlstein
Richter
Marková
Kohn
Rodolf Fuchs
Praha
Český Buda
Bondo a společenský
Mühistejo
Rudolit Kröner
Kröner
Stein a společenský a S
Jinočeský sdružení
32
article
Americké železnice. Z Washingtonu se sděluje:
V Bílém domě konána předovčírem konference, již
zůčastnilo se několik členů kabinetu a komise pro
mezislátní obchod. Praví se, že konference byla svo-
lána proto, aby příštímu kongresu předložila návrh
v příčině spolkového ustanovení pro železné dráhy.
Slarobní pojišťování a náš venkov. Bez hluku
a svým obvyklým způsobem, opravdově a s poroz-
uměním vykonává ústřední jednota českých hospodář
ských společenstev v král. českém od počátku své čin-
nosti na podnět svého zasloužilého ředitele kanceláří
pana Antonína Blažka, na našem venkově v řadách
členstva a všeho obyvatelstva práci za účelem roz-
šíření známosti o zemském pojišťovacím fondu císaře
Františka Josefa I. a položení základů pro lidové sta-
robní pojištění. Otáka výměnku, opatření čeledi,
sociální pěče o zemědělské dělnicivo, přetřásala se-
v roce 1906 více než na 400 schůzích a přednáškách,
na nichž dle návodů páně ředitelových informována
byla celá venkovská veřejnost. Blahodárné símě za
pomoci učitelstva, kněžstva a celé venkovské inteli-
gence do srdcí našeho lidu vložené, přineslo již velmi
potěšitelné plody a řada ochotných spolupracovníků
pomáhá po venkově šířiti známost o fondu. Úvěrová
Blažek
Washington
bílý dům
František Josef I