ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0a220990-75dc-11dc-b943-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 36, place 28, org 15, work 2
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmyal
5 masthead
Finančnictvá
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 88. ze dne 30. března 1907.
7 article
léstská spořitelna pražská r. 1906 (Výroční zpráva.) Rok 1906 zůstane v dějinách Městské spořitelny maiské vždy památným dvojím důležitým rozšířením úuvadní organisace spořitelny. Neboť v tomto roce zahájil činnost Hypotečn istav Městské spořitelny pražské, jeho tet ztráty a zisku a rozvaha jsou poprvé přiložen I účetnímu výkazu Městské spořitelny pražské. V první schůzi ředitelstva tohoto ústavu dne 15. záře 106 ocenil předseda ředilelstva p. Adolf B. Stýbl sěpadnými slovy význam této události, vysloviv přesrědčení, že oním dnem počíná nová epoch vutěšeném rozvoji Městské spořitelny pražské. Druhou neméně důležitou událostí jest, že dne 1 prosince 1906 byla otevřena první sběrnaa platebna Městské spořitelny pražské a to v Žiž lavě. Jak velký význam toto zařízení bude míti pr nzvoj Městské spořitelny pražské, lze posouditi 1 toho, že již za jediný měsíc činnosti, totiž koncem peosince 1906 vykazovala sběrna a platebna v Ži lově 320 stran a zůstatek vkladů 85.522 K 35 h Ir. 1906 byly učiněny též přípravné kroky ke zří- nní dalších sběren a plateben, a to v Libni, v Ho- Hovicích, na Hradčanech a na Smíchově.
Adolf Stýbl Ir Libeň Hovice Hradčany Smíchov
8 article
Jinak byl rok 1906 význačný všeohecným z dra lením peněz a zvýšením úrokov níry. Městská spořitelna pražská zaujímala stano- riko vyčkávací, uznávajíc, že velká spořitelna ne- zůže se tak snadno přizpůsobiti občasným změnám úrokové míry jako banky a záložny, a že by zv jení úroků ze vkladů státi se mohlo jen za sou- čsného zvýšení úroků ze zápůjček hypotečních kmunálních, poněvadž by jinak vyžadovalo tako opatření velmi značných obětí, k nimž by se spoři hlna jen tehdy odhodlati mohla, kdyby dalo se sou- čti, že všeobecné zdražení peněz potrvá delší dobu K tomuto přesvědčení došla Městská spořitelna jažská, když dnem 28. září 1906 Rakousko-uhersk lanka dosavadní čtyřprocentní oficiální míru úro- lovou zvýšila na čtyři a půl ze sta. Proto usnes se výbor Městské spořitelny pražské k návrhu ředi- hlitva, aby dnem 15. října 1906 počínajíe z vý šen bylůrok ze vkladů spořitelních, a to na 34 ze sta úrok ze vkladů dosud na na 3 a 31/2 % nložených a na 4 ze sta úrok ze vkladů dosnd na 34 procenta uložených, aby dále přijímány byly čislky až do 2000 K měsíčně na 4 ze sta, částky vyšší na 33/4 ze sta, jakož aby úrok ze vkladů če kdnlho odboru zůstal prozatím nezměněn.
Rakousko
9 article
Aby však Městská spořitelna pražská opatřilas upoň částečnou úhradu nákladu, jejž toto zvýšen vyžaduje, zvýšila Městská spořitelna pražská po činajíc dnem 1. listopadu 1906 úrok dlužní k ům ze zápůjček hypotečních a komunál ních, a to o 1/4% ze zápůjček dosud 4% zúroči- telných a pouze o 1/2% ze zápůjček dosud 41/2 %e 94% zúročitelných. Nové zápůjčky hypoteční a ko- munální poskytuje nyní Městská spořitelna pražská na úrok 41/29%. Městská spořitelna pražská přináší tu zna čnoe oběť dlužníkům hypotečním a komu- nálním, ježto z převážné většiny zápůjček bypo- tečních a komunálních dosud účtovala úrok 4 1/49 % zvýšila tedy úrok pouze o 1/2% vzdor tomu, že úro ze vkladů zvýšila o 3/49%, eventnálně o 1/2 %.
10 article
Ostatně rozvíjela se činnost Městské spořitelny pražské takto: I. Spořitelní fond. Koncem r. 1905 činilo pohledání 137.208 vkladatelů 156,168.066 K 94 h v r. 1906 bylo od 161.065 stran 46,322.164 K 85 vloženo a od 114.871 stran 50,357.716 K vybráno, kedy bylo více vybráno o 4,035.551 K 15 h a zbylo 152,132.515 K 79 h. S připočtením úroků koncem črvna a prosince r. 1906 kapitalisovaných v sumě 5476.997 K 15 h a úrokové premie členům odboru pro čeleď, živnostenské pomocnictvo a pro dělnictvo na rok 1905 16.411 K, úhrnem 5,493.408 K 15h, činí koncem prosince 1906 pohledání 142.782 vkla- dslelů 157,625.923 K 94 h, tedy v ice o 1,457.857k než koncem r. 1905. Ze vkladů připadá: na vklady 51% 72,376.529 K aneb 45.92% všech vkladů, na vklady 4% 78,731.637 K 51 h aneb 49 95% všech viladů, na vklady 4% členů odboru pro čeleď, živ- nostenské pomocnictvo a pro dělnictvo 6,517.757 K 43 h aneb 4.13% všech vkladů. Koncem roku 1905 čnilo pohledání Městské spořitelny pražské ze zá- půjček na hypoteky 96,020.175 K 79 h a z zipůjček obcím a okresům 18,680.433 s h, úhrnem 114,700.609 K 72 h aneb 73.45% všech váladů. Z toho bylo v roce 1906 splaceno na hypo leky 3,040.849 K 96 h, na zápůjčky obcím a okre stm 428.650 K 6 h, celkem 3,469.500 K 2 b, takže zbylo 111,231.109 K 70 b.
11 article
Naproti tomu bylo v roce 1906 vyplaceno no- vých zápůjček: na hypoteky 7,675.327.22, obcím a okresům 401.800.—, celkem K 8,077.127.22, tak že činí pohledání Möstské spořitelny pražské z těchto zápůjček koncem roku 1906 119,308.236.92, aneh 75 69% všech vkladů koncem roku 1906 vykázaných Mimo to povoleny byly v roce 1906 ještě další zá- půjčky: na hypoteky v sumě 905.790.16, obefm okresům 350.000.—, úhrnem K 1,255.790.16, jež do konce roku 1906 nebyly ještě vyplaceny. Koncem zoku 1905 činilo pohledání Městské spořitelny praž- skě ze stavebních úvěrů 1,087.000.—, v r. 1906 vyplaceno bylo stavebních úvěrů 3,217.000.—, úhrnem K 4.304.000.—. Z toho bylo v r. 1906 převedeno na účet ze zápůjček na bypoteky 2,221.000. —, takže činí pohledání Městské spořitelny pražské ze staveb ních úvěrů koncem r. 1906 2,083.000.—. Mimoto povoleny v r. 1906 ještě další stavební úvěry v sum K 3,014 000.—, jež do konce roku 1906 nebyly ješt vyplaceny. Koncem roku 1905 měla Městská spořitelna praž ská cenných papírů za nom. K 29,650.800.— (v kur sové hodnotě ze dne 31. prosince 1905 v sumě K 29,552.543 aneb 18.02 proc. všech vkladů). V roce 1906 přibylo koupí: 4 proc. rak. sjedn. státní renty konvert 1/2—1/2 nom. K 8000.—, 20 akcií rakousko uherské banky nom. K 28.000.— nom. K 36.000.— dohromady nom. K 29.,686.800.— Pohledávka Městské spořitelny pražské ze vklado uobecních spořitelen, u bank au jiných ústavů peněžních činila koncem roku 1905 K 6,983 345.71, v r. 1906 bylo vloženo K 38,069.9576e úhrn. K 45,053.303.40, vybráno bylo K 38, 493. 0619 lakže zbylo K 6,560.241.53. S připsanými úroky z rok 1908 v sumě K 304.956.56 einila pohledávka
12 article
Městské spořitelny pražské u těchto ústavů koncem roku 1906 K 6,865. 198.09. Koncem roku 1905 měla Měst. spořitelna pražská v zásobě směnek za K 1,971.362 82, v roce 1906 bylo eskontováno směnek za K 9,582 887 96, dohro- mady K 11,554.250.78, naproti tomu bylo v r. 1906 splaceno neb postoupeno směnek za K 7,506.776.98. takže zbyla zásoba směnek koncem roku 1906 4,047.473.80. Zálohy na cenné papíry činily koncem roku 1905 K 483.850.—, zapůjčeno bylo v r. 190e K 660.020.—, dohromady K 1,143.870.—, naproti tomu bylo v roce 1906 splaceno K 310 260.—, takže koncem roku 1906 činil zůstatek záloh na cenné pa- píry K 833.610.—. II. Reservní fond. Koncem roku 1905 mě reservní fond cenných papírů za nom. K 6,013.200.— (v kursovní hodnotě 31. prosince 1905, K 5,943. 475.—.) V roce 1906 bylo koupeno cenných papírů za k 540.000.—, dohromady nom. K 6,553.200.—, Z toho bylo v roce 1906 prodáno za K 2,516.000.—, takže činí zásoba cenných papírů reservního fondu koncem roku 1906 nom. K 4,037.200.— (jichž kursovní hod- nota činila koncem r. 1906 K 3,913.021.) Cena bu- dovy Městské spořitelny pražské obná- šela koncem roku 1905 K 1,518.419. 94, další náklady stavební v roce 1906 K 8830.—, dohromadyK 1,527.249 94. V roce 1906 bylo odepsáno: na budovu K 40.000.—, na strojní zařízení K 1734.32, dohro- mady K 41.734.32, takže se jeví cena budovy Měst. spořitelny pražské dne 31. pros. 1906 K 1,485.515.62 Cena statku Littengrünu se dvory č. p. 1 2v Littengrünu obnášela koncem r. 1906 K 311.592.50 Jmění inventárního byto koncem roku 1905 z K 76.46894, v roce 1906 koupeno bylo věci inven- tárních za K 24.222.—, dohromady K 100.690.94 z toho bylo v roce 1906 odepsáno K 9827.—, takže se jeví cena jmění inventárního koncem roku 1900 K 90.86394.
K 76.46894
13 article
Celkový výsledek správní za rok 1906. I. Spořitelní fond. Na úrocích bylo přijato K 6,477.644.41 a vydáno K 5,672.633 08, bylo tedy více přijato o K 805.011.33, k tomu realisovaný zisk na cenných papírech K 50.414.—, dohromady K 855.425.33. Od toho: výlohy správní K 523.476 5e (o K 54 970.79 vyšší než v roce předešlém), daně poplatky K 172.219.42 (o K 40.227.18 vyšší než roce předešlém), ztrála na úrocích ze zápůjřek a ná- kladech K 208.—, dohromady K 695.903.98, takže činí správní výtěžek spořitelního fonduz rok 1906 K 159.521.35. Správní výtěžek za r. 1905 činil K 364.374.90, klesl tedy správní výtěžek spoři- telního fondu v r. 1906 o K 204.853 55 proti výtěžku z roku 1905.
14 article
II. Reservní fond. Přijato bylo na úrocic 248.786 K 26 h, na užitcích z budovy spořitelní 57.680 K, ze statku Liltengrünu 22.103 K 64 h, do- hromady 328.569 K 20 h. Od toho sluší odečísti daně a poplatky 44 344 K 57 h, břemena nemovilosti 63.992 K 87 b, dále vedle usnesení výboru ze dne 27. února 1897 jako v minulých letech na dalšt amortisaci stavebního nákladu budovy měslské spo- řitelny pražské 40 000 K, na amortisaci strojního za- řízení 1734 K 32 h, na amortisaci věcí inventárních 9827 K, odpis z ceny mrtvého inventáře na statku Littengrünu 1858 K 51 b, celkem 161.757 K 27b. tak že činí správní výtéžek fondu reservního za rok 1906 166 812 K 63 h proti 161.285 K 78 h v roce 1905, tedy více o 5526 K 85 h. Připočte-li se k tomu správní výtěžek fondu spořitelního za rok 190e 159.521 K 35 h, činí úhrnný správní vý- těžek spořitelního i reservního fondu za rok 1906 326.333 K 98 h. Vlastnífond re- servní činil koncem roku 1905 7,841.236 K 50h. a vzrostl připočtením přikázané části správního vý těžku fondu spořitelního za rok 1905 289.374 k 90 h a připočtením správního výtěžku fondu reserv- ního za rok 1906 166.812 K 63 b, úhrnem na
15 article
8,297.424 K 3 h. Po odečtení usnesením výboru ze dne 15. září 1906 k dotování reservního fondu Hy- potečního ústavu dle § 11. jeho stanov věnovaných 2,500.000 K, činí vlastní reservní fond koncem pro- since 1906 5,797.424 K 3 h. Fond pensijn činil koncem roku 1905 270.156 K 46 h, s připo- čtením příspěvku spořitelny dle usnesení výboru ze dne 26. února 1906 25.000 K obnáší pensijní fon koncem roku 1906 295.156 K 46 h. Fond pro ztráty na nemovitostech činil koncem roku 1905 50.000 K, usnesením výboru spořitelny ze dne 26. února 1906 bylo přikázáno 50.000 K, tak že ob náší fond pro ztráty na nemovitostech koncem roku 1906 100.000 K. Fond kuhražování ztrá kursovních koncem roku 1906 sestává z kur- sovních rozdílů při cenných papírech: fondu spoři- telního 944.911 K 5 h, fondu reservního 74. 027 K. fondu pensijního 2765 K 20 b, úhrnem činí tedy fond k uhražování ztrát kursovních koncem r. 190e 1,021.703 K 25 h. Vykazuje tedy Městská spořitelna pražská koncem roku 1906 následovní vla stn jmění: 1. vlastní fond reservní a jeho výtěžek za rok 1906 5,797.424 K 3 h, 2. správní výtěžek fondu spořitelního za rok 1906 159.521 K 35 h, dohromady 5,956.945 K 38 h, 3. fond pensijní 295.156 K 46h 4. fond pro ztráty na nemovitostech 100.000 K, 5 garanční fond Hypotečního ústavu 2,500.000 K, úbrn 8,852.101 K 84 b, mimo fond k ubražování kursov- ních ztrát v sumě 1,021.703 K 25 h.
ha výbor spořitelna
16 article
Účet z isku a ztráty vykazuje: Má dáti: Fond spořitelní: Úroky z vkladů 5,672.633, správní výlohy 523.476, daně a poplatky 172.219, odepsání 208, správní výtěžek za rok 1906. na účet rozvažný: zisk úrokový 109 107, realiso- vaný zisk na cenných papírech 50.414, celkem K 6,528.058.41. Fond reservní: Daně a poplatky 44.344, břemena nemovitostí 63.992, odepsání 53 419. správní výtěžek za rok 1906, připočítaný ke kapitálu reservního fondu 166.812, celkem K 328.569. 90. Fond pensijní: Výslužné, vdovské platy a pří- spěvky na vychování 11.304, celkem K 11.304.—. Dal: Fond spořitelní: Úroky: z běžícíc účtů 304.956, ze zápůjček na bypotéky 4,198.393. ze zápůjček obcím a okresům 788 678, ze stavebníeh úvěrů 70.594, ze záloh na cenné papíry 28.323, ze směnek 87.733, z cenných papírů 998.767, různé 195, celkem 6,477.644, realisovaný zisk na cenných papírech 50.414, celkem K 6,528.058.41. Fond re- servní: Úroky z uložené pokladniční hotovosti 4459, ze zálohy Hypotačnímu ústavu Městské spoři- telny pražské 11.111, z cenných papírů 233.216,. celkěm 248.786, užitky nemovitosti 79.783, celkem
Hypotační ústav městský spor 11.111
17 title
O živnostech řeznických v Praze Pojednává mag. kom. dr. Sluka.
doktor Sluka Praha
18 title
K 328.569.90, Fond pensijní: Úroky z cennýc papírů 11.3c4, celkem K 11.304.—.
c 4
19 article (Dokončení.)
(Dokončení.) ad B. Zdravolní prohlídka masa upravena jes jednak normami ad A. uvedenými, totiž jatečním ř- dem a zákonem o zřízení jatek, dále vyhláškami ma- gistrátními o prohlídce masa, tržním řádem pro do bytčí trh v Jlolešovicích a ostalními veterinářským předpisy. Dle tčchto ustanovení jesť zdravotní prohlídka dvojího druhu, jednak u příležitosti příhonu a po- rážení dobytka, jednak při dovážení mase do Prahy. Nad prováděním předpisů v prvém směru bdí sama správa jatečmí (zvěrolékaři) a ve směru dru- hém provádí se též dozor občasnými nenadálými re- visemi v krámech řeznických předsehranými zvěro- lékařem za vedení zástupce magistrátu. Vešker maso totiž do Prahy dováženě, musí býti předložene ke zdravotní prohlídce v ústředních jatkách a po pro vodené prohlídce opatří se značkou; neznačkované maso nesmí býti konsumentům prodáváno. Dle tohc jsou pak dovážeči masa povinni postarati seo zdravotní prohlídku masa v jatkách pražských, by by maso to patřilo jiné osobě než jest dovážeč (na př. povozník), tak i prodavači Gřeznící) jsou z od- povědni za to, aby do krámu svého nedá v al maso neznačkované za účelem jeho prodeje. Pře- stupky v tomto směru trestá magistrát vyš š í m z pravidla pokutami z té příčiny, aby bylo zabráněn „pašování“ masa do Prahy bez zdravotní jeho pro- hlídky. Ovšem jest si přáti, aby značkování masa v Ústředních jatkách se provádělo se vší opatr no sti a bedlivostí; dosavadní nařízení v tomto směr nevyhovuje zejména z té příčiny, že příslušného per- sonálu se nedostává a musí býti vše s kva pen vykonáno. ad C. Nákup a prodej dobytka a masa soustřed se na trhu v ústředních jatkách. Poměry tržní uspo- řádány jsou zvláštním pro tento trh vydaným řáden tržním (z r. 1893).
Jlolešovice Praha
20 article
Trh tento jest důležllým laktorem pro velko- města, neboť jím umožněno jest spolehlivé zásobo- vání města nejdůležitější pro ně potravinou (masem) dále umožněn jest nákup a prodej ve velkém. Tm zmenšují se režijní-výdaje na opatření masa a lze vysvětliti tu okolnost, že ačkoliv zasilání dobytka ze značných vzdálenosti vyžaduje velkých nákladů dopra- vovacích, přece v Praze maso z pravidla nebývá dražší než na venkově. Tržním řádem upravena jes tržní a zdravotní policie ale nikoli ctázka, kdo je st oprávněn na trhu prodávati dobytek a maso Normy o tom obsahuje živnostenský řád. Dle přísl. předpisů jest kazdý na trzích týdenních oprávněn prodávati potra- viny, aniž by byl povinen nějakou opověď neb oznámení v tomto směru úřadu živnostenskému uči- niti, byť by na jednom a témž trhu pravidelně (nikoli jen občasně) tento prodej předsebral. Ustanovení tato však dlužno přesně vykládati zejměna, že jedná se pouze o „prodej“ a to „v trhu“ nikoli tedy o „obchod“ aneb prodej „mimo trh“ neboť na tyto dva případy nevztahují se předpisy živn. řádu s tanovené o trzích, nýbrž nastupuje platnost ostatních předpisů živn. řádu o živnostecl vůbec. Ježto trhy v ústředních jatkách jsou trhy týden- ními, dlužno dle právě naznačených zásad následu- jící vyvoditi pravidla: 1. Každý držitel doBytka, který s ním neobchoduje, smí na trhu v jatkách do- bytek (živý, poražený, neb maso z něho) prodá- vati, aniž by musil něco u živnost. úřadu (mag- strátu) oznamovati (jedná se o pouhý „prodej trhu“).
Praha
21 article
2. Mimopražští (venkovštů obchod- níci s dobytkem a masem, kleří mimo Prahu koupený dobytek neb maso (na př. v trhu karlinském, do trhu v jatkách pražských dopraví zde na trhu prodají resp. do komise dají komisionáři, nemusí opovídati u magistrátu poboční závod nýbrž stačí jim živnostenský list přísl. hejtmanstvím vydaný (jedná se o pouhý „prodej v trhu pražském . 3. Mimopražští obchodníci s do Bytkem a masem, kteří mimo Prahu (na př. v trhu v Karlině) kupují dobytek a maso za účelem prodeje a tamže je prodávají a vedle toho na trhu v jatkách pražských totéz konají po živnostensku (stálá činnost) jsou povinní též v Praze u magistrátu opověděti obchod s do- bytkem a mmasem — jako poboční závod — Gjedná se o „obchod v trhu“ nikoli o pouhý „prodej“). 4 Osoby, které na trhu v jatkách Praze dobytek kupují a davše jej poraziti opráv- něným k tomu živnostníkem, maso opět na tahu prodávají neb kupují maso v trhu za tím účelem, aby je dále prodali, jsou přirozeně povinni vy- moci si u magistrátu pražského živnostenského listu na obchod s dobytkem a masem (jedná se o „obchod a nikoli o pouhý „prodej“). Toto ovšem platí nejenom pro ty osoby, kleré v Praze bydří, nýbrž i pro ony, kleré bydlí mimo Prahu, a nelze uznat za správné, jestliže takové osoby opovidají obcho s dobytkem a masem u hejtmanství svého bydliště. tam pouze bydlíce, kdežto svou činnost živnosten- skou soustředíce na trhu v Praze; neboť s tano- viště živnosti jejich jest v Praze a tu jest živnos opověděti (§ 144. ž. ř) a nezáleží na tom, zdal jde o trh neb o jiné místo v Praze (obdobně jako ad A).
Praha Karlin
22 article
5. Totéž, co uvedeno je o obchodnících, plalí ob dobně o komisionářích s dobytkem a masem 6. Řezníci a drobnořezníci pražští kteří jako stanoviště živnosti své mají krám kde- koli v Praze a v trhu v jatkách kupují dobytek, pal jej v porážce porazí a maso opět v jatkách v trhu prodají, byť by se tak dálo pravidelně, nejsou povinni oznamovali magistrátu vedlejší provozovnu v jatkách (neboť jde o pouhý „prodej v trhu“ výrobků jejich živnosti, k jejímuž provozování v Praze jsou oprávnění). Jinak jest tomu, jedná-li se o „prodei mimo urh“, o čemž v předu jsem byl pojednal, 7. Mimopražští (venkovští) řezníci, kteří por žený již dobytek neb maso z něho zejména část, kterě doma v krámě neprodají (jako zadní čivrlí) do- vezou do trhu v jatkách a zde je, byť i zcela pravidelně (každý trh) prodávají aneb, jak se častěji stává, do komise komisionářům odevzdají, nemus v Praze u magistrátu opovídati vedlejší závod (nebot jedná se o pouhý „prodej v trhu ). 8. Jinak je tomu však, jestlize tito mimo- pražští řezníci, majíce sice zivnostenský li pro venkov na př. Kr. Vinohrady, tam však pou ze bydlí, neprovozujíce tam de facto řeznictví, nýbra jen na trhu pražském dobytek po živnostensku kupují, jej v porážce porazí a poražený neb masc z něho opět jen v trhu v jatkách pražských prodávaji Tito jsou povinni opověděti živnost řeznickou v Praz u magistrátu; nebot nejde o pouhý „prodej n trhu“, nýbrž jedná se o provozován. řeme- slné živnosti řeznické v Praze a nikol v okresu onom, kde pouze jest by t přísl. živnost- níka a nikoli stanoviště živnosli.
Tito Praha
23 article
9. Rovněž mimopražští řezníci, kteř vedle provozování živnosti řeznické na venkově též na trhu v jatkách pražských dobytek po živno stensku kupují, jej v pražské porážce porazí a po ražený neb maso z něho na trhu v jatkách pražských prodávají a tato jejich činnost jest povahy trvalé resp stálejší, takže existence pobočního závodu jest patrna — jsou povinni v Praze u magistrátu opověděti po boční závod své živnosti řeznické na venkově pro- vozované. Podotýkám, že splnění povinností dle těcht pravidel ve směru živnostenském ukládaných ne- může míti dle nynějšího zákonodárství berního žádného vlivu na vyměřování daní (opáčné míněn jeset pouhým předsudkem, zbylým z formy dří- vějšího berního zákonodárství), ježto vyměřován daně všeobecné z výdělku, tedy daně z celé h objemu výdělkové činnosti vyměřované, děje se n základě přiznávky (fasse), kterou je každý povinen dle pravdy vyolňovati, jednak vyše třen úřadu finančního a pak znalost poměrů se strany členů komise pro vyměřování daně. (která jes kontingentována), jest nyní takového rázu, že téměn není možno, aby „proklouzla“ neznalost provozování přísl, živnosti v ústředních jatkách a stalo-li se tal dodatečně, následují pro dotčeného poplatníka „pře- kvapení“ ve formě berních značně vysokých polu (pro falešnou fassí).
Praha
24 article
Doprava na Labi. (Zpráva firmy Joseí Kosta.) Letošní saisona dopravy na Labi jest stále stihána různými nepříjemnostmi a obtí- žemi. Kohečně po dlouhém a toužebném če- kání zahájená plavba musila pro dostavivšt se velkou voou téměř přes 10 dní opět zasta- vena býti. Následkem této okolnosti nahroma- dilo se nyní v labských překladištích tolik lodí, že nelze, zvlášlě při lodich vléčných, které dle pořadu vykládány býti musejí, dopravním řádem předepsanou dobu čekaci, dodržeti. V těchto případech jsou paroplavební společnosti opráv- něny žádati za překročení určené doby zvláštní poplatky, které se dle množství obsahu lodi řídí. Tak na př. obnáší vykládací doba lodí až do 30 000 kg 2 dny, do 50 000 kg 3 dny. do 100 000 kg 4 dny a stupňuje se pak dále od 50 000 kg vždy o jeden den výše až do 500.000 kg. Odtud opět obmezuje se tato doba za 100 000 kg za jeden den. Při zásilkách 1.000000 kg obnáší vykládací doba 18 dní Neděle a svátky všeobecně se nečitají, ani ten- kráte, kdyby se i vykládalo. Poplatky za pře- držení lhůty vykládaci plati se za lodi při nos- nosti: až do 50 000 kg 12 mk., do 100 000 k 15 mk. a tak dále při stupních po 50..000 k o 3 mk. více za každý další stupeň. Poplatky jdou vždy k tíži příjemce a bývají z pravidla se strany paroplavební společnosti na zásilky dobírány. Poplatky tyto jsou velmi citelné také přimo nespravedlivé, neb jest povinnosti drah, v labských překladištích ústících, učiniti opatření, by podobnému nahromadění lodí ry- chlým vykládáním zabráněno bylo. Hlavní vinu nese okolnost, že není pro takový případ o do- stalečný počet pohyblivých jeřábů k vykládán postaráno a měla by se se strany povolaných činitelů v tomto směru co nejdůrazněji náprava žádati.
30 Joseum Kosta kg
25 article
Změna dodatkověhio uslanovení VI. k § 61. de pravního řádu želozničního. II. (Pokračování.) O- stavec b) dosavadního ustanovení má míti na příšti toto znění: „b) vyplývá-li z dopravy z bož pod a) vyznačeného, na cestě pro vy počet dovozného ponavržené delš lhůta dodací než na cestě, volen drahou,“ Změna tato má vůči dnešnímu stavu vy- znam dalekosáhlý. Dle nynějšího ustanovení můze býti stran všech zásilek (každého druhu) návrh n započtení levnější sazby zamítnut, vyplývá-li po cestě.
26 article
dodatečně reklamatem ponavržené, delši lhůta do- dací než po cestě, na níž bylo drahou dovozno účtováno. Přesné a níčím neodůvodněné loto usta- novení má býti dle osnovy obmezeno jenna zásilky v odst. a) vyznačené t. j. na zásilky ž ivý cl zvířat, náklad spěšný (rychlozboži) a zá- silky snadno zkazitelné. Dosavadní od- stavec c) má míti dlo osnovy toto znění: „po na- vrhujedi se v dopravě živých zvířat na trati téže dráhy pro jednotlivé část trati použití jednak tarifu dle váhy jednak tarifu prostorového.“ Všeobecné a zásadní ustanovení, dle něhož návrhům na doda- tečné započtení levnější sazby při zásilkách živých zvířat nedá se místa, má-li dle nich býti použito čá- stečně tarifů, určujících výši dovozného dle plochy použilého vozu, částečně tarifů, určujících výši do- vozného dle váhy zásilky, má býti, jak ze zněn osnovy patrno, nyní obmezeno jen na případ, žádá-l se toho pro dráhu jednu a tutě ž. Die toho by bylo na příště možno, ponavrhnouti při zásilce zi- vých zvířat, dopravované po dvou neb více drahách pro dráhu jednu výpočet dovozného dle tarifu vá- hového, pro dráhu jinou výpočet dle tarifu plo chového. Dosavadní odstavec d), znějící „byla-l ponavržena výprava, při jejíž skuteč ném výkonu by zásilku bylo na jedn a téže trati dvakráte dopraviti“ má bt úplně zrušen. Jak neodůvodněné, ano protismysln jest toto ustanovení, vysvítá z tohoto příkladu: Na zá- silky hospod. strojů platí na př. z Prahy do stanic
Praha
27 article
A v Rusku výjimečná snížená sazba; z Čes. Brodu však, přes kterou stanic. zásilka z Prahy jde, nens na hospod. stroje do stanice A přímé sazby. Ne- stará-li se zasílatel v Čes. Biodě o výpočet dovozného stran svě zásilky, účtuje dráha z Če.. Brodu normnální dovozné, které jest na př. vyšší než kdyby byl zasí- latel — k čemuž měl právo — přikázal v nákladním listě, aby bylo dovozné nejprve z Čes. Brodu do Prahy účtováno a odtud teprve na základě zmíně- ného výjim. tarifu do ruské stanice A, ve kterémz připadu by ovšem dráha musila dopraviti zásilku nej- prve z Č. Brodu de Prahy a odtud teprve (přes Čes. Brod) do Ruska. Dle dosavadního výše citovaného ustanovení dod. VI. k § 61. dop. řádu bylo v to mto případě, kdy ve skutečnosti by byla zásilka trať Čes. Brod—Praha dvakráte projela (tam a zase zpěí), dodatečné použiti této sazební kombinace ne- přípusíno. V odůvodnění minister. železnic praví s k tomu velmi trefně: „Ustanovení tolo mělo by se tím spíše zrušiti, že strany jsou jím přímo donu- covány k tomu, aby si dvojitou jízdu na jedná a téže trati v náklad. listě předpisovaly, ve kterémž případě jest drahám prověsti výkon, jenž by při po- skytnutí levnějšího výpočtu způsobem refakčním od- (Pokrač.) padnul.“ Z českého odboru rady zemědělské. Český odbor rady zemědělské vydal seznam hospodářských s polků, družstev a jiných hospodářských korporaci s českou jednací řečí. Seznam obdržeti lze proti zaslání o bnosu 5 K; hospodářským korporacím přenechá se se znam za sníženou cenu 3 K.
Rusko Čes . Brod Praha Č . Brod český odbor rada zemědělský Český odbor rada
28 article
Stavební správa ve Splitu. Vypracování projektu železniční trati z Kninu až ke hranicím Chorvatska, kterým pověřena byla slavební správa železniční ve Splitu, bude co nejdříve dokončeno. Tato stavební správa nebude však ani po provedení jmenovaného úkolu zrušena, poněvadž budou ji přiděleny některé jiné projekty k vypracování, které souvisí se známým programem ku povznesení Dalmacie a které zabaví stavební správu ve Splitu ještě po delší dobu. První společný sklad vina českých hostinských na Král. Vinohradech konal za předsednictví starosty p. Frant. Zavřela dne 27. t. m. za hojné účasti svou jedenáctou valnou hromadu. Ze zprávy ředitelské, kterou přednesl předseda ředitelstva p. Zelenka vy- svítá, že závod doznal v minulém roce při zvýšeném odbytu ve všech směrech příznivých výsledků. Jinak povšechný stav vinného trhu v celém Rakousku vy- tvářil se v roce minulém vůbec nepříznivě. Staré zá- soby byly vyčerpány a následkem zamezení přívozu vín z Italie, objevil se při povšechně malé sklizni tuzemské nedostatek vína vůbec. Příčinou toho vína ovšem rapidně v cenách stoupala, což zvýšeno bylo ještě tou okolností, že se spekulace na vinný trh vrhla a zakoupila takřka vělšinu trvajících zásob vin- ných, takže letošní sklizeň jest po většině ve dru- hých rukou. Vzdor těmto všeobecně nepříznivým okolnostem vinného trhu nedoznaly prodejní ceny příslušného zvýšení, čehož příčinou jsou jednak vůbec neurovnané poměry obchodu s vínem, jinak i sám nový vinný zákon, jenž má v platnost vejlti v prvé polovici t. r. Záson tento nařizuje kontrolu vinných sklepů, naprosté odstranění strojených vín a polovín z obchodu, vzhledem k čemuž ražena různému tomu zboží za starých cen rychle cesta.
Král František Zavřel Zelenka Záson Split Knin Chorvatsko Dalmacie
29 article
Perspektiva vinného trhu pro rok příští jeví se též velmi nepříznivou, any nebývalé mrazy letošní tuhé zimy, jež dostoupily i přes 20 stupňů pod nulu, po- škodily po většině celé rakouské vinařství, čímž se bude jeviti při příští kampani naprostý nedostatek vín v Rakousku vůbec. Veškeré tyto nepříznivé vlivy vinný trh zasahující, byly výborem závodu postřeh- nuty, přesně sledovány, i čeleno jim při nákupu včasným zakoupením potřebného množství vín za ceny ještě mírně. Sklizeň vinařství mělnického byla nadprostřední, zakoupeno však jak léta minulá opělně větší množství hroznů z nejlepších poloh od vinařů vůkolních Výroba lihovin byla náležitě zreorganiso- vána, následkem čehož výrobky získaly si značnou oblibu a výstav jich stále roste. Účet rozvážný zní:
Rakousko
30 article
Aktiva: hotovost K 4980.45, vína K 309.377 86, liho- viny K 42.700.92, octárna K 306.38, sklepní nádoby K 20.586.—, transp. nádoby K 25.400.—, zařízení a stroje K 7500.—, vinohrad »Klamovka« s inventářem K 82.376.85, potahy 4604.76, kauce K 700.—, cenné papíry K 1500.—, pohledávky, vklady a přebytky K 172 906.71, srážky, úroky a provise K 910. 58, správní náklad zásoby K 3400.—. Passiva: závodní podíly K 373 300.—, reservní fond K 81 825.90, ko- respondenti K 78.607.78, reeskont K 97.000.—, Kla- movka hypotekární účet K 18.283.43, dividenda ne- vyzdvižená K 1811.74. čistý zisk K 26 421.66. Na různé amortisace pamatováno značným odpisemv obnosu K 12.657.85. K návrhu správního výboru, jejž přednesl náměstek p. Vostrovský, vyplatí se za rok minulý 6% dividenda, tudíž o půl proc. více jak v roce předcházejícím, 10 proc. přidělí se k reserv- nímu fondu, který dostoupí tímto obnosu K 84.468.14, 5 proc. vyplatí se jako tantiema v obnosu K 1321.08 a zbytek se převede na běžný účet roku příštího. Do správního výboru zvolení pp.: Jindřich Cifka, Jan Heřmann. Jan Matějka a Em. Ouřada.
Vostrovský Cifek Heřmann Matějek em Ouřada
31 article
Spolek velkoobchodníků s koloniálním zbožím v Praze konal řadnou valnou hromadu z4. března. Po vyřízení stanovám odpovídajícího programu byly vy- konány volby. Výbor ustavil se takto: předseda pan Karel Kubka, náměstky předsedy pp. S. Winternitz ve firmě Bondy a spol. a E. Friedmann ve firmě Lang a spol., pokladník pan Vilém Kolimann ve firmě Bratří Kollmannové, jednatel pan Oskar Pollak ve firmě Alexander Pollak, přeblížitelé účlů pp. G. Neu- mann, Oskar Slern ve firmě lg. Stern a spol., členové výboru pp. Josef Halier, J. B. Pešina, L. Mühlstein ve firmě Mühistejo a Richter, Josef M rek ve firmě Bratří Markové, Rudolí Kröner ve firmě Kröner a Kohn, Rodolf Fuchs ve firmě Stein a spol a S. Scbneil. Do- pisy buďlež řízeny na předsedu pana Karla Kubku. Trbovljeská uhlářská společnost. Správní rada schválila bilanci za r. 1906 a usnesla se, navrhnouti valné hromadě jako v roce loňském vyplácení divi- dendy S kor. Irubý zisk činí 2.792.616 K (— 89. 544 K), čistý zisk 648.546 K .— 75.458 K). Druhý kurs rybářský pořadán bude ve dnem 1., 2. 3. a 4. května 1907 »Jinočeským sdruženích rybářským« v české rolnické škole v Českých Budě jovieích. Zasílání šločků. Dosud bylo u nás předepsáno, jako v mnohých jiných zemích, podávání štočků jako zásilek listovních nebo jako balíčků. Na přání inter- esentů nařídilo ministerstvo obchodu, že štočky mohou býti nadále zasílány v dopravě domácí jako vzorky.
Kubek S Winternitz E Friedmann Lang Kolimann Kollmann Pollak Alexander Pollak G Neu Slern Stern Halier Pešina L Mühlstein Richter Marková Kohn Rodolf Fuchs Praha Český Buda Bondo a společenský Mühistejo Rudolit Kröner Kröner Stein a společenský a S Jinočeský sdružení
32 article
Americké železnice. Z Washingtonu se sděluje: V Bílém domě konána předovčírem konference, již zůčastnilo se několik členů kabinetu a komise pro mezislátní obchod. Praví se, že konference byla svo- lána proto, aby příštímu kongresu předložila návrh v příčině spolkového ustanovení pro železné dráhy. Slarobní pojišťování a náš venkov. Bez hluku a svým obvyklým způsobem, opravdově a s poroz- uměním vykonává ústřední jednota českých hospodář ských společenstev v král. českém od počátku své čin- nosti na podnět svého zasloužilého ředitele kanceláří pana Antonína Blažka, na našem venkově v řadách členstva a všeho obyvatelstva práci za účelem roz- šíření známosti o zemském pojišťovacím fondu císaře Františka Josefa I. a položení základů pro lidové sta- robní pojištění. Otáka výměnku, opatření čeledi, sociální pěče o zemědělské dělnicivo, přetřásala se- v roce 1906 více než na 400 schůzích a přednáškách, na nichž dle návodů páně ředitelových informována byla celá venkovská veřejnost. Blahodárné símě za pomoci učitelstva, kněžstva a celé venkovské inteli- gence do srdcí našeho lidu vložené, přineslo již velmi potěšitelné plody a řada ochotných spolupracovníků pomáhá po venkově šířiti známost o fondu. Úvěrová
Blažek Washington bílý dům František Josef I