Periodikum ALTO Viewer

1

15. srpna 1905

2

Příloha „Národních Listů

3

k čislu 223.

4

Strana 9.

5 title

Neděle na výstavě v Hodo nině, (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)

Hoda

6 article

V Hodoníně, 13. srpna.

Hodonín

8 article

Z toho vidíme, jaký je náš nepřítel a které jsou jeho snahy. Víme, že v této říši jsou vlády, kter četným národům říše berou nejdražší kulturní statek jejich národní jazyk. Tím stěžuje se jejich pokrok i v všem ostatním. Na to, co Maďaři páší na Slovácích divá se celá Evropa — s klidem. Je třeba nápravy a my nemáme ji pustiti z mysli. Přitel Hodža naznačil dnes záruku' pokroku : vše- obecné, rovné právo hlasovací! To je arcanum, kte- rým jde východisko do lepších dob, nejen v Uhrách. nýbrž také v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Ale cesta ta je velmi trnitá; bude třeba velkých bojů mnoho bude třeba obětí, než myšlenka ta se usku- teční, poněvadž nemáme moci, abychom způsobili by vzdali se bezpráví ti, kteří jím získavají, co chtějí Je otázka, stačí-li v tomto případě jen evoluce a ne- bude-li třeba něčeho jiného. Uznáváme potřebu drobné práce, o které bylo zde dnes mluveno. Konáme ji s vědomím, že je plodná a že výsledky a souhrn její znamenají postup ku předu. Při zachování individuality jednoho každého ná- roda slovanského měla by inlelligence jejich do- hodnouti se na společném cíli. Podaři-li se tento krok, pak není starosti o budoucnost Slovanstva. (Výborně! Bouřlivý potlesk.) Slečna Jakubíčkova jmenem žen českých dovodila, že při všech pracích na prospěch kulturní a hospodářské posily národa třeba je součinnosti žen. Za hlučného souhlasu projevila přání, by našim ženám dostalo se vzdělání, k součinnosti této po- třebného. Tím bylo rokování skončeno a předseda dr Rychlík skončil sjezd vřelým dikem všem řeční kům i účastníkům, další shodě českoslovanské pro- volav zdar. S hlučným opětováním tohoto pozdravu se účastníci zvolna rozcházeli.

Maďar Slovák Přitel Hodža Jakubíčkův Rychlík Evropa Uhry Čechy Morava Slezsko

9 article

Průvod výstavol. Zatím co se končil sjezd přátel Slovenska, seřa- ďoval se před „Besedou“ průvod lidu k výstavě. Po- vodně míněn byl jako průvod krojový, ale změnil se vlivem účasti i smýšlení a nálady v mohutný pochod manifestační. Rázem 12. hodiny polední hnul se průvod ten, jaký je možný pouze na Moravě, a to již no všude, nýbrž pouze tam, kde lid zachoval si svoji ryzost kmenovou úplně, kde jí je bezděky ovládán plně a jednotně. Proto takového průvodu, jako byl včera zde, v Praze viděti nemůžeme. Tam občanstvo dojista ve stejné slavnostní náladě, v průvodech chodívá v unifor- mách a začasté v maškarách, které nahražují kroje Zde lid slovácký šel v krojích a to znamená ve svých, sobě vlastních úborech, které jsou nerozlučnou součástí celého jeho zjevu, vší jeho bytosti, jeho in- dividuality. Proto právě celý průvod se vší jásavou veselost svou, s celou skvělostí svých barev a mihotem úsměv- ných tváří působil dojmem úchvatným, unášejícím, nezapomenutelným.

Slovensko Morava Praha

10 article

Zahájili jej chlapci z Dubňan na koních. Za nimi peštřily se výskající a zpívající skupiny slováckých dědin, ve svých každému ovšem vlstních krojích, po většině provázené svojí hudbou. Vše hýřilo barvami veselosti a nadšení. Zde teprve, kde střídaly se vedle sebe všechny téměř slovácké kroje, bylo zříti vyna- lézavost jich původců. Všechny byly překrásnéa celek působil mohutným dojmem. V průvodu jeln také svatba z Rohatce, při níž stepilý šohaj-nesl mezi svatebčany ohromný svatební koláč; chlapci měli bo- haté vonice na kloboucích. Potom jel allegorický vůz z Čajču. Za ním blýskaly se bílé loktuše a vůbec celý bílý kroj uherských Slovaček, červené, bohatě vyší- vané kalhoty hochů z Kostic, kterým zvláštní ozdo- bou jsou na kloboučkách „řezály ze pštrosa“. Zvláštní pozornost vzbudily kroje lanžholské; děvčata ve svých openilených rožkách na hlavách, ve svých bohatě vyšívaných zástěrkách a limcích, svou zvláštní úpra- vou účesu vyjímala se nadmíru malebně, právě jako

Dubňany Rohatec

11 article

děvčata z Lanštorfa, jimž rovněž bohalé pentle vlály nad hlavami. Značně od ostatních líšila se skupina ze Lhoty, v kroji sice méně nádherném, což vysvě- lleno je krajem chudším, přece však překrásném. Kroj jejich považuje se za základ slováckých krojů, a právě větší zámožnost krojů ostatních způsobila také větší nádheru na krojích. Děvčata měla bílé varhánkové sukně, chlapci široké plátenice a bílé soukenné nebo sametové vesty s pestrým vyšíváním. V jich čele šel mistr Frant. Uprka, jenž také odpoledne na výstavišti zůstal téměř stále mezi svými — při tanci. Bohatým černým vyšíváním na rukávcích a límcích liší se o ostatních děvčata z Vacenovic; u chlapců z Mokrého Háje převládaly barvy modré. Mihla se v průvodu děvčata z Vrbky Velké a z Kuželova ve varhánkova- ných žlutých sukních, dále děvčata od Klobouk se ši- rokými ryši kolém krku a chlapci s vysokými open- tlenými voničkami, dále chlapci od Kyjova v kalho- tech modrých, děvčata pak v pestře květovaných suk- ních atd. atd.

František Uprka Klobouk Lhota Vacenovice Mokrý Háj Kuželov Kyjov

12 article

Celý průvod šel poděl mohutné řady, kterou tvo řilo Sokolstvo. Sokolové pak dali se v pochod jako další oddíl průvodu. Když stanuli u výslavistě, vettal je předseča výslavního výboru p. dr. Hess srdečnou řečí, v níž mezi jiným ukázal na národní význam Sokolstva pro Slovácko Jemu odpověděl starosta „Sokola“ pražskéhep dr. Scheiner v ten smysl, že Sokolstvo splácí svou návštěvou malý dluh Slovači, již všichni Čechové povinování jsou díkem za udržení čistého ducha slo- váckého v krojích i zvycích lidových i jeho nářečí. Bohužel, též osudný rys našeho lidu, známá holubič povaha jeví se zde v klidu a shovívavosti vůči útoč- nosti našeho národního odpůrce. Proto Sokolstvo má přání, by lid zde utužil se po sokolsku k boji, jejž s odpůrci svými musí vésti. Potom nastal rozchod. Vše téměř hrnulo se na vý- staviště, které bylo skutečně naplněno. Sokolstvo, jež do Hodonina přibylo k okrskovému sletu okrsku hodoňského, mělo na nedalekém cvičišti veřejné cvičení, řízené náčelníkem „Sokola“ hodoř- ského br. Osvaldem. Cvičilo vzorné družstvo české obce sokolské, obcí do Hodonína vyslané, dále sokol- ská župa dolnorakouská a okrsek župy jihomoravské.

Sokol doktor Hess Scheiner Čecho Osvald Slovácko Slovač Hodonín Sokol

13 article

Cvičila se společná prostná, družstvo české obce sokolské na bradlech a hrazdě, pak zvláštní druž stvo vídeňské na nářadí, kromě toho „Sokol““ vídeň- ský s kopími. Všechny cviky odměněny byly hlučnou pochvalou obecenstva. Sletu zúčastnili se za výbor české obce sokolské bratři dr. Scheiner z Prahy, dr Fišer z Jičína, Douša z Litovle a A. V. Práger z Kolína Na výstavě bylo odpoledne hlučno a živo k ne- vypsání. Jednotlivé skupiny slovácké tančily při svých hudcích svoje domácí tance s přirozenou vervou. vlastní pouze synům a dcerám jižní Moravy. Také lanzhotské hody se všemi starobylými zvyk- lostmi, s výpravou pro stárka a průvodem s ním, pal tancem u máje vířily prostranstvím výstavním. V ne- nuceném veselí setrvali tam všichni do večera, aby při západu slunce se rozjeli do svých domovů. Výstavu návštívilo v neděli přes 5000 platících osob, mezi nimi bylo přes 400 uherských Slováků.

doktor Scheiner Fišer Douša A V Práger Slovák Praha Jičín Litovel Kolín Morava Sokol sokolský bratr

14 article

Z velké řady pozdravných projevů ke sjezdu přátel Slovenska na výstavě v Hodoníně uvádíme především projev Národní rady české, který se čte takto Národní rada česká považuje za milou svoji povinnost pozdraviti nejsrdečnějším projevem vřelých sympatií veškeré účastníky sjezdu přátel Slo- venska u přiležitosti výstavy hodonínské. Drazí bra- tři a sestry! Na hranici české naší Moravěnky a uherské naší Slovače, kde právě v radostném vzru- šení z úspěchu skvělé výstavy hodonínské uvažujete o věcech slovenské větve českého ná- roda, posíláme Vám poctivé svoje ujištění, že jako celý národ náš, tak zejmena Národní rada česká jako splnomocněné zastupitelstvo národa českého bez roz- dílů stran, jest si dobře vědoma povinností na- šich k drahé naší trpitelce Slovači, s níž jsme a zůstaneme všichni jedno tělo, jedna krev, s níž cítíme radosti i žaly, s níž chceme dle nejlepších sil svých pracovati a spolupůsobiti v těž- kém díle všestranného jejího povznesení a pro vy- dobytí všeho, čeho žádá spravedlnost a dobré právo. Doufejme, že k uskulečnění společných našich ideálo obzvláště vydatně přispěje závažné jednán významného sjezdu Vašeho, jehož jednání — duchem jsouc přítomna — přeje Národní rada č- ská všeho nejlepšího zdaru. Národní rada če- ská: Dr. Josef Herold, předseda. Ve slovanské Praze, dne 11. srpna 1905.

St doktor Josef Herold Slovensko Hodonín Moravěnka Slovač Praha

15 article K otázce assanace na Smíchově.

K otázce assanace na Smíchově. Velevážený pane redaktore Ve váženém listě Vašem uveřejněn byl dne 10 t. m. v čísle 218. článek nadepsaný »K otázce assa- nace, zejmena na Smíchově«, jenž obsahem svým jeví se býti pokračováním článku v čís. 187., 10. čer- vence uveřejněného a nadepsaného »Zajímavý při- spěvek ku provádění assanace na Smníchově. Oba tyto články namířeny jsou proti projekto- vané mnou novostavbě na pozemkových parcelách čís. kat. 1520/3 a 20/1, schválených jako jednotná stavební parcela čís. 32 na Ferdinandově nábřeží, sice líčen jest projekt můj tak, jakoby ostatní pání majitelé parcel v bloku tom (čís. IV.) byli všemožně se příčinili, aby zdravotním požadavkům vyhověno bylo a jakobych pouze já projektem svým chtěl na ůjmu ostatních majitelů domů sousedních oproti všem požadavkům hygienickým pozemek svůj vy- užitkovati.

Vaš Ferdinandův Smíchov

16 article

Jelikož jest tomu právě naopak, doufám, že dle staré zásady, aby slyšena byla i druhá strana, do přejete laskavě místa i mé obraně Na základě komisionálního jednání, konaného dne 16. června 1890, schválena byla parcelace býva- lých usedlostí čís. pop. 81 a 82 na Smíchově za následujících podmínek: 1. aby na parcelovaných pozemcích postaveny byly domy bez takových vysokých staveb, jež by rušily souvislost společných dvorů a 2. aby v domech těch zřizovány nebyly byty podzemní Na základě usnesení obecního zastupitelstva n Smíchově ze dne 30. července 1902 byla pak parce- lace ta, pokud jde o staveniště nyní mně náležejíc výměrem ze dne 8. srpna 1902 čís. 14335 změněna a schválena tak, jak nyní staveniště moje se jeví, jest tudíž tvrzení v článku ze dne 10. srpna 1905 uvedené, že parcelace stavebního bloku dávno již schválená dodatečně beze všeho dalšího komisional- ního jednání, bez vědomí a souhlasu nejbližších zá- jemníků a na škodu jejich podstatně změněna — očividnou nepravdou — již vyvrátiti povolána jest zajisté v prvé řadě slavná obec smníchovská.

Smíchov obecní zastupitelstvo můj Smíchov

17 article

Aby se nezdálo, že jsem na uvedenou změnu parcelace měl nějaký vliv, připomínám, že jsem sta- veniště takto v r. 19. 2 upraveného nabyl teprve letoš ního roku na jaře. Všech osm stavenišť v bloku čís. IV. vyhovovalo ustanovení § 8. stav. ř., měla lotiž takovou podobu a rozsáhlost, by budovy, jež se na nich měly zří- diti, měly dostalečého světla a vzduchu, avšak při provádění parcelace, t. j při zastavování staveništ těch nebylo tohoto ustanovení ani v nejmenším še- třeno, jak z následujícího je patrno: plocha ne- dům za- majilel č. pop. staveno dvůr zastavená 1102 484.84 44.07 8.35 p. L.oos 1057 273.4 80.21 22 67 0 Číha 1053 399.60 48.70 10.09 0 p. Eberle pl. Hofmannová 1054 281.7 84.20 23% p Schmalfus bez čísla 336.54 105.23 23.82% 6.89

Číha Eberl Hofmannová

18 article

» » 463.48 31.37 p. Helmhacker 1055 422.0 54.55 10.6 9%. Moje staveniště měří celkem 645.84 m2, z plochy té zastaviti míním čtyřpatrovým domem 352. 92 m2 a zbude tudíž nezastavené plochy 45.35%; abych předešel výtce, uvádím, že ve spojení s čtyřpatrovou budovou, projektují též přízemní — ohradní — zed nepřesabnjící výstavek, jenž měřili bude 85.35 m. kdyby tedy i tento přízemní výstavek počítal se do plochy zastavené, i potom obnáší plocha vůbec ne zastavena 36 89%. Páni sousedé a pan pisatel článků svrchu uve- dených shledávají zastavení to přílišným a poukazuj k tomu, že provedením mého projektu. I. a li. instancí již schváleného, bude ostatním budovámv bloku tom se nalezajícím, zabráněn přístup vzduchu a světla. Pan pisatel článků nazývá pak usnesení měst- ské rady na Smichově, jimž mně povolení ke stavbě uděleno bylo, dokonce provokativním, tážu se však proč nepodrobuje kritice tak ostré usnesení, kterým povoleno bylo zastavení stavenišť v bloku tom až na 6 8%, 8 35%, 10.69% atd. Táží se dále, proč nevystoupil pan pisatelse svým ohražením již dříve a zejmena lelos na jaře, kdy povoleno bylo zastavení staveniště pana Anto- nína Šmalfussa, s mým sousedícího, až 6.89 % Tu byl by takový protest býval daleko více na místě než nyni, kdy jedná se o moje staveniště,z něhož zůstane těměř polovice nezastavenou.

Helmhacker Anta Šmalfussa m 2

19 article

Poukazuje-li pan pisatel k tomu, že stavební úřad měl vedle § 8. stav. ř. přihlížeti též ku § 65. st. ř., dle kterého dvory u domu mají býti tak pro- stranné, aby přiléhajícím místnostem poskytovaly dostatečného, pokud možná přímého vzduchu světla, musím jej upozorniti na rozhodnutí správ- ního soudu ze dne 6. března 1902 čís. 219e Budw čis, S79 A: »Z ustanovení stavebního řádu o zřizovánía velikosti dvorů domovních (§ 65. st. ř.) plyne přede- vším, že o dostatečný přístup vzduchu a světla po- vždy postaráno býli musí tak, aby jveškeré míst- nosti stavebního objektu z vlastních nezastavených ploch staveniště s dostatek světla a vzduchu obdr žely. Ze stavebního řádu nemůže tudíž majitel domu oproti svěmu sousedu dovozovali nárok, aby týž při zastavování svého staveniště bral ohled na to, aby poměry světla a vzduchu domu sousedního nebyly jeho novostavbou dotčeny.« Bylo by také nespravedlivo, abych já proto, že sousedé slaveniště svoje zastavili až do nejkrajnější meze, nucen byl zastaviti staveniště svoje dle jieh přání, a ponechati více jak polovici plochy neza- stavené. Obava pana pisatele, že stoupáním po schodech do 4. a 5. patra -- jež ostatně neprojektuji — stoupne také procento souchotinářů, rozptýlí zajisté ta okol nost, že já v domě svém zřídím moderní elektrickou zdviž — jež posud ani v jediném domě bloku číslo IV. není, ačkoli domy ty jsou vesměs čtyř- až pěti- patrově.

20 article

Zákaz zřizování bytů souterrainních byl, jak v úvodu jsem uvedl, jednou z podmínek parcelace bloku č. IV. a přece byty takové v některých do- mech bloku toho existují. Uvádí-li pp. sousedé ve svých protestech, ž provedením mého projektu budou jim odňaty vzduch a světlo, pak dornávají přímo, že slaveniště jich zastavěna byla tak, že nedbáno předpisu § 8. sta- vebního řádu, aby budovy na nich zřízené měly do statek světla a vzduchu, tedy způsobem zákonu ne odpovídajícím. Přihlédne-li se pak ještě ku podzemním bytům v některých domech se nacházejícím, je patrno, že pod mínek parcelace nebylo vůbec šetřeno při zastavo vání sedmí slavenišť. Osmé staveniště patří mně, a já sám mám nést následky všech chyb předchozích. Uvedl jsem již na počálku, že staveniště moje ve své nynější podobě a rozsáhlosti schváleno bylo výměrem ze dne 8. srpna 1902 č. 14.335 vydaným na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 30. července 1902 a že podmínky, při původní par- celaci kladené, aby totiž nebyly prováděny stavby takové, jež by souvislost společných dvorů rušily aby nebyly zřizovány byty podzemní, ve výměr tom obsaženy nejsou.

obecní zastupitelstvo

21 article

Nasledkem toho také podmínky ty pr staveniště moje neplatí — avšak navzdon tomu jsem projekt svůj upravil tak, aby podmínek těch bylo šetřeno; novostavba moje nebude rušiti souvislost společných dvorů a nebude obsahovati podzemních bytů, při tom však bude staveniště moje nezastavenou plochou ve výměře 292.924 m2 pánům sousedům poskytovati světlo a vzduch, o nějž se zami byli připravili. Veškeré svrchu uvedené okolnosti byly známy slavné městské radě, jakož i okresnímu výboru na Smíchově a proto také povolení ke stavhě dle před- ložených plánů až na malé úchylky mně udělily. Nabízenou sázku, že by mně povolení to udě- leno nebylo, kdyby stavbou mou dotčen byl některý z pánů, kteří pro udělení povolení hlasovali, pan dopisovatel již předem prohrál, neboť .— když už místo hledání jiného vhodného objektu pro svého mandanta velkostatkáře — věnoval tolik času studit plánů, protokolů a sepisování shora dotčeného článku pak nemělo mu ujíti, že majitelem domu č. p. 1055 v bloku IV. jest pan Eberle, jenž zasedá též v měst- ské radě a pro udělení povolení hlasoval a to proto že v provedení mého projektu neshledával to, co v něm shledávali ostatní pp. sousedé. Vylíčiv takto stav věci dle pravdy, vyslovuj oprávněnou zajisté naději, že veleslavný zemský výbor rozhodnutí obou instancí potvrdí a mně po volení žádané uděli. V Praz e, dne 13. srpna 1905.

Eberl Smíchov Praz e pán

22 article

Bernard Nedvěd, městský stavitel a majitel domů na Smíchově.

Nedvěd Smíchov

23 title

Sportovní věstník.

24 article Z oyklistského ruohu.

Z oyklistského ruohu. ** Distanční závod Praha Rokycany (72 km. pořádán v neděli župou I. Č. Ú. J. V. o přeborniciv pro rok 1905. Trať nebyla pro závod vhodně volena neb silnice Praha Rokycany nebyla snad nikdy pěkná Pořádání závodu bylo celkem ale zdařilé. Všech 12 přihlášených dostavilo se ke startu. Výsledek byl ná- sledující: 1. Landa (K. Č. V. Malostranských) za 2 hod. 43 mín. 2. Metzger (Č. K. V. Král. Vinohradyí 2: 49:201/2. 3. Kimla (K. Č. V. Malostranských) 2: 56: 40. 4. B. Potůček (Č. K. V. Král. Vinohrady. 3 :03. 4. Hule (C. K. V. Král. Vinohrady) 3: 04 : 15 6. Patočka (S. K. Č. V. Praha), kterému čas neměřen neb soudcové již odešli po stanoveném čase 3 : 30 Výkonů docileno slušných a zejména »staří«, Potůček a Hůla pěkné výkony podali. **III. velké národní silníční zá- vody pořádá klub cyklistů-turistů »Český Lev- v Plzni v neděli, dne 27. srpna 1905 na »Sofronce- u Bolevce. Vyjede se z klubových místností o pu 2. hod. odpol. Pořad jízd: 1. Jízda o přebornictv král. města Plzně. Vklad 5 K. Dráha 6000 m. 2. Jizda nováčků. Vklad 2 K. Dráha 2000 m. 3. Jízda juniorů Vklad 3 K. Dráha 3000 m. 4. Jízda o přebornictví K. C. T. »Český Lev«. Vklad 4 K. Dráha 4000 m.

K Č Metzger K V Král Kiml B Potůček Hule Patočka S K Č Potůček Hůla Praha Bolevec Plzeň Praha Rokycany Český Levv Plzeň Sofronka Český Lev km Land jízda : 1

25 article

5. Jizda starších pánů. Vklad 2 K. Dráha 2000 m. 6. Jízda vyrovnavací. Vklad 2 K. Dráha 3000 m. Podminky: 1. 1., II., III., V. a VI. jízda přístupna všem členům českých klubů. IV. jízda přístupna čle- nům K. C.T. »Český Lev«. Přihlášky přijímá pan Jos f Vápeník, Kollárova ulice č. 62 do 25, srpna t.r. Na přihlášky bez vkladu nebéře se zřetele. Po zá- vodech při rozdáváni cen koná se v klubových míst nostech p. V. Poustky přátelský večírek. Při jízdě I. a IV. obdrží I. vítěz čestnou cenu a skvost ný odznak, II. a III po skvostném odznaku. Při jizdě II., III, V. a VI. obdrží I., II a III po skvostném odznaku. — K závodům přípustni jsou pouze ama- téři. Závodí se dle řádu Č. Ú. J. V. Za nepříznivého počasí odkládaji se závody na neděli, dne 3. září r. 1905.

K C Jos V Poustka Kollárův ulice Český Lev

26 article

**Na závodišti v Berlíně—Treptov vybojovány byly v neděli závody vytrvalců. V 5 km. závodě zvítězil Günther (Kolin n. R.) před Stell- brinkem a Schulzem. Čas 42: 191/s. V 30 km. handi- capu zvítězil pak Gliedermann (od mety), druhým Aleckna (5 drah) o 5 drah zpět, třetím Schneeberger (4 dráby) 14 drah zpět. Čas 25: 21/4. Ghederman jel velmi pěkně a jest škoda, že nemá častěji přile- žitost utkati se se soupeři vážnými. Závod letoun vyhrál W. Vogt před Hoffmannem a Hansenem. ** V Dražďanech zvítězil v neděli v 100 km. závodě Francouz Darragon, 14 drah zpět Rosen öchen druhým, 16 dráh zpět Contenet třetím. Mistr světo Walthour úplně zklamal a byl posledním (28 drah zpět). V hodinovém závodě zvítězil Belgičan Goor. ** Velkou cenu Magdeburku vyhrá Hollanďan Dickentmann (100 km. v čase 1: 24 : 30) Robl, ktecý mnohokráte měnil stroj a mimo to mě deffekty na motorech, byl druhým o 3250 m. zpět Demke spadl v 116 kole a utrpěl těžká zranění. Zá- vod za cestovními motory vyhrál Hollanďan Stoll. Vodní sporty- ** Mistrovství světa v plování na 500 m. vyhrál v neděli Francouz Vasseur před Mayerem z Vídně Forsythem z Anglie. Automobilism- ** Turistický závod o pohár Liedekerkův, který v neděli konán v Belgii, skončil vitězstvím Hautvas tovým na 18 HP voze »Pipe«. Druhým Fischer na 15.HP »Vivinus«. Třetím de Caters na 16 HP »Metal lurgique«.

Günther Stella Schulz Schneeberger W Vogt Hoffmann Hansen Francouz Darragon Rosen Belgičan Goor Robl Demke Hollanďan Stoll Vasseur Mayer Forsyth Fischer Vivinus Caters Berlín Magdeburk Hollanďany Dickentmann Vídeň Anglie Belgie o pohár Liedekerkův km druhý Aleckn HP

27 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Ve schůzi správní rady, konaně dne 13. t. m- přednesena byla účetní zpráva za I. pololetí r. 1905 jež vykazuje: 30./6. 1905 30 /6. 1904

Praha

28 article Celkový obrat

Celkový obrat účetní. . . K 576,980 011.54 + K 168,716.442 1:

+ K 168,716

29 article Celkový příjem

Celkový příjem 91.188-1 na účte zisku K 165.724 20 +. K Čístý získ po odrážce ve- škeré režiea odpisů . . K 83.799 41 + K 79 970.40 Podotknouti dlužno, že jedná se vesměs o zisk z běžného obchodu bankovního, poněvadž obchodů komunálních pouze K 657.600.— bylo likvidováno. Uzavřených zápůjček komunálních, jež budou v II. pololetí ve prospěch účtu získu vyůčlovány, jest K 5,931.800.—. Zpráva konstatuje s uspokojením, že stálý běžný obchod bankovní, který se Ústřední bance podařilo vypěstovati přes značné obtiže, zabezpečuje již nyní dividendu, kdežto ostatní příjmy mimořádné budou sloužiti z pravidla k dotacím fondů bankovních. Ústřední banka zastupuje nyní přímo 439 ústavů. tedy oproti téže době v roce loňském více o dvě stě ústavů. Hrubá rozvaha ke dni 30. června 1905 vykazuje tato datai Má dát 10,095.600.— Akciový kapitál a fondy Zápůjčky povolené .. Úroky ze zápůjček . . Vydané papiry Úroky z papírů vlastních Správní a manip. přísp. Dopisovatelé . . . . Vklady spořitelen .. Vklady na účtech Vkladní knižky a poklad- niční poukázky . . Pokladna Vyrovnávací účty . . Směnky . . . . . Devisy a valuty . . . Cenné papíry . . . . Kupony a taž. hod.. Dividendy Různé účty (vkladyu 402.473.86

Čístý

30 article

192.912.— 377.50 143,395.718 36 24.814.072.61 6,376.023.42 371.569.83 26,044.997.81 9.709.734 24 43,791.035.15 84.036.2 17,701 239.27 1,501.679.93 77.264.—

31 article

1,356.438.— spořitelen) . . . 37.615.79 37.615.73 Zařízení 238. 340.9 291.833. 5 Úroky cenných papírů 479.039.— 594.016.81 Úroky běžné 3.607.67 5.593.23 Odměna a dohodné . . 68.418.8 1.632 65 Výdaje správní . .. 14.581.73 9.752 .41 Poštovné a výlohy .. 16.513.82 917.92 Daně a poplatky. .. 2.052.460.— II. emisse akcil . . . 2,002.460.— Závěrečné účty . . . 116.729.40 117.293.55 Součet . . . 258,490.005.77 288,490.005.7 Ve schůzi byla schválena zpráva ředitelství o pro- vedeném zařízení filiálky Ústřední banky v Brně, jež svoji činnost zahájila 1. července t. r. a do konce prvního měsíce své působnosti docilila obratu korun 31,392.084.40. Náklady spojené s rozšířením úřadních místnost centrály o celé poschodí byly schváleny; v prostor

Dana Brno 1.632

32 article

ných a účelných místnostech možno prověsti dalš rozšiřování. Dále bylo usneseno, pokračovati energicky v or ganisaci ústavů peněžních a působiti zejména k shodě spořitelen se záložnami. Upraveno opělně služné úřadnictva a udělen prokura: a) v hlavním závodě v Praze: p. Františku Čubovi, hlavnímu pokladníku, p. Emnilu Repkovi, účetnímu, p. Adolfu Královi, vrchnímu korrespondentu; b) ve filiálce v Brně p. Josefu Pytlíkovi, klerý byl jmenován dírigen tem filiálky v Brně, p. Hugonu Sekalovi, účetnímu filiálky v Brně. Přání z kruhů peněžních o zakládaní filiál l mímo země koruny české odloženo prozatím na dobu příhodnější. Kromě toho vyřízena celá řada jiných důležitých olázek.

Čuba Repka Král Pytlík Sekal Praha Brno

33 article

Z pražského Irhu obilního. Z vídeňské sobotní bursy byly zprávy o nepříznivém smýšlení. Obchod s chlebovinami byl proto na včerejší naší burse dost skrovný. Smýšlení ochablo tím více, že také dovozy nového obilí byly hojnější. Ceny pšenice ochably proto opětně o 10 až 15 hal. Nové žito české včera na naš plodinovou bursu dovezené je lepší jakosti než se oče- kávalo. Lze míti proto za to, že bylo lelos žilo naše sklizeno většinou za sucha. Smýšlení bylo chabé a ceny c 10 hal. klesly. Z Prahy byla plácena stará pšenice K 9.55 až 9.70, nová K 8.75 až 9.25, žitc 73—75 kg K 7.50 až 7.75, staré K 8.10, rakousk K 7.90 až 8.—, Jinak bylo prodáváno z Benešova za K 7.40 až 7.50, z Kolína za K 7.55, z Kostelce n. Lab. za K 7.50, z Čes. Brodu za K 7.70, z Votic za K 7.40, ze Sudoměřic za 7.58 (76 kg). S ječmenem lepší jakosti byl čilý obchod. Za první jakost docíleny ceny o 5 až 10 hal. vyšší. Podřízenější jakosti byly následkem hojné nabídky poněkud slabší. Z Prahy znamenalo zboží merkantilní K 7.10 až 7.35, pro- střední K 7.40 až 7.60, prima K 7.65 až 7.95, vy- bírané K 8.— až 8.20. Jinak byl prodáván z Českého

Praha Benešov Kolín Kostelec můj Čes . Brod Votice Sudoměřice K 7.70 kg

34 article

Brodu za K 7.50, 7.75, 8.05 a 8.20, z Ouval za K 7.80 až 7.95, z Kolína za K 7.90 až 8.—, z Čáslavi za K 730, 7.40 a 7.75, z Nymburka za K 7.40 a 7.90, z Chlumce za K 7.10 az 7.20, ze Satalic za K 7.65, 7.95, z Čelakovic za K 7.55, z Měšic za K 755, z Oužic za K 7.60, z Kladna za K 7.40. z Kouřimi za K 7.40, 7.60, z Král. Hradce za K 7.30. 7.50, z Vrutice za K 7.25, 7.70, z Lysé za K 7.45 z Mělníka za K 7.60 a 7.85, ze Štětí za K 8.25 z Litoměřic za K 8.25, moravský ječmen z Mor. Bu dějovir za K 7.—, 7.20, z Třebíče za K 7.—, 7.25 starý ječmen z Benešova za K 8.30. Ovsa nejsou žádné zásoby. Nabídka nového zboží nestačí pro spo- třebu. Placen byl oves nový K 7.30 až 7.50, starý K 8.50. Ceny řepky zůstaly beze změny K 13.25 až 13.60, ačkoliv odbyt není valný. Odbyt kukuřice byl rovněž slabý. Laplatská prodávala se K 7.60 až 7.65 z Děčína.

Král Kolín Čáslav Nymburk Chlumec Satalice Měšice Kladno Kouřim Hradec Vrutice Lysá Mělník Štětí Litoměřice Třebíč Benešov Děčín K 730 K 7.65 K 755 K 7 az Mor starý ječmen

35 article

Český odbor zemědělské rady pro markrabství moravské rozesílá právě obsáhlou a pečlivě sestavenou zprávu o své činnosti v roce 1904 ve prospěch če- ského zemědělství moravského, připojuje k ní na růz ných místech i přehledy činnosti oněch faktorů, jež mají dosud na starosti agendu zemědělství těch od větví, která dle výslovného ustanovení zemského zá kona ze dne 19. května 1897 v působnost zemědělské rady náležeti mají. Český odbor zemědělské rady pro markrabství moravské jako v minulých létech i v roce 1904 plnil poslání svě svědomitě a snažil se, aby ze- mědělství moravské své postavení čestně nejen uhájil nýbrž aby i na dráze vytknuté co nejrychleji a nej úspěšněji v před kráčelo.

Český odbor zemědělský rada

36 article

Srbská obchodní smlouva. Program nové vlády vyjadřuje se o obchodní smlouvě s Rakousko- Uher skem následovně. Byly rozšířeny pověsti, že Rakousko- Uhersko klade vůči Srbsku velice těžké podmínky Tyto pověsti byly ihned dementovány. Srbská vlád neobdržela dosud od vlády rakousko-uherské žádných posilivních návrhů. Že budou návrhy tyto následkem německo-rakouské obchodní smlouvy pro Srbsko těžší než dosavadní, rozumí se samo sebou a bude právě úkolem nového mínisterstva nalézti prostředky a cesty. aby se zmírnila všeobecná depresse, jež bude ná- sledkem nové smlouvy. Pokud se lýče otázky půjčky, je totožnou s otázkou opatření děl. Vlád podá příští skupštině předlohu o této objednávce. Z trhů obilních. Počasí bylo léž v minulém týdnu většinou suché a horké. Z počátku byly sice místy bouře, jež měly v zápětí klesnutí temperatury, ale záhy deště ustaly a teploty přibývalo. Vydatné deště byly by velice žádoucí, neboť jinak je sklizeň kuku- řice ohrožena. Také řepa, brambory a pícniny potře- bovaly by více deštů. V cizině jest počasí poměrně příznivější, poněvadž tam bylo více dešťů. Na trzích zahraničních je smýšlení vesměs mdlé, při čemž zů- stal též obchod nepatrný. V Americe kursy následkem příznivých odhadů žm stále klesaly. Dovozy zevnit země se množí a zřejmých zásob opět přibývá. Úřadn zpráva odhaduje celkový výnos pšenice na 709,731.000 bušiů proti 705,526.000 bušlům dne 1. července t.r.

Rakousko Uhry Uhersko Srbsko Amerika

37 article

Odhady kukuřice obnášejí 2.698,116.000 bušl proti 2,651,110.000 bušlům dne 1. července t.r. V Anglii jest smýšlení chabé, odbyt těžkopádnýa majitelé musili povoliti slevy. Silnější klesnutí vy- kazují trhy francouzské. Počasí pro žně jest příznivě, vysledek asi léž spíše uspokoji a prote ceny stále povolovaly. Na trzích německých množí se nabídky z krajin podunajských. Ruských nabídek dosud není. Vzhledem na silnou zdrželivost konsumentů nemohly ceny dodržeti a smýšlení bylo stále chabě. Na všech trzích kontinentálních zůstává poptávka skrovnáa obchod je při stísněných cenách těžkopádný. V Pešti ceny celkem dodržely. Píeniny byly pevné, obchod byl však jen v normálních mezích. Nabídka pšenice nové byla v tomto týdnu už poněkud lepší. Následkem dešťů na počátku týdne byli majitelé vagonového zbožt ochotnější, kdežto zase mlýny jevily naproti tomu zdrželivost a kupovaly jen za ceny levnější. Později byla však nabídka měně naléhavá, koupěchtivost mlý- nů se záhy zlepšila a postupně také ceny stoupaly Smýšlení častěji kolisalo. Pro jemnou pšenici by však stále dobrý zájem a ceny proti záznamům z pře- dešlého týdne se zlepšily, kdežto zboží merkantilní nahradilo si pouze zíráty kursovní, utrpěné na po- čátku týdne. Starého zboží jest už stále měně na trl dováženo a přizpůsobuje se pomalu záznamům nového zboží. Úhrnné obraty činily 190.000 q. Ke konci týdne se smýšlení uklidnilo. Nabídka žita byla také v tomto týdnu poměrně slabá a šlo rychle a hladce na odbyt jak u konsumentů tak i pro vývoz. Parity peštské bylo placeno dle jakosti K 12.80—13.05. Ke konci týdne smýšlení ochablo. Pro ječmen na kroupy a ke krmení byl dobrý zájem nejen pro spotřebu, ale i pro vývoz.

Anglie Pešť

38 article

Zvláště hledán byl ječmen tisský a byl placen K 12.9 parity pešťské. Jinak prodáván za K 12.50—12.60, co znamená však vždy ještě proti lýdnu minulému sloup- nutí o 20—25 h. Nový srbský ječmen byl prodán z Pešti za K 12.30. S ječmenem pro sladovny a pivo vary byl v tomto týdnu obchod slabší. Zvláště dochá- zely povšimnutí jen druhy merkantilní ze severní drá- hy, za které byly povolovány ceny o 20—30 h vyšší nabídka nebyla však přiměřená. Dle barvy a jakost bylo povolováno za tyto druhy K 12—13.— ze stanic Tisských nabídek vůbec nebylo. Ceny ovsa stouply asi o 15—20 h. Poptávka zůstává sice jen normální ale také nabídka je slabá a jemného zboží přichází málo na trh. Při obratech asi 4000 q bylo placeno nové zboží po K 12.60—13.20. Starý oves už schází a znamená více nominálně až K 14. Po kukuřici byl v tomto lýdnu pro vývoz v krajích lisských lepší po- ptávka a podražila vlivem pevných kursů terminových asi o 30 h. Zdravé zboží znamenalo z Pešti K 17.— až 17.25. Bulharská kukuřice, poněkud natuchlá, pro

Pešť Tisský

39 article

Dai 4,060.078.24 103.062 35 10,095.600.— 65.303.g 36.544.26 140,741.639.23 33,931.889.01 12,196.854.3 1,614. 809.50 25,943.377.7 9,381.094.14 29,530.1 8.30 83.859.79 15,771.270.82 1,378.516.30 80.000.— dávána byla z Pešti za K 16.40. O řepce bylo smýšlení chabé a docileno za zboží pohotové K 23.50 z Pešti Terminová řepka na srpen znamenala K 24.20—24.30. Činnost Ústřední hospodářské společnosti pro české kraje ve vévodství slezském vztahovala se vr 1904 opět k vytknutým snahám: povznesení a vzdě- lání roinictva, rozšíření a upevnění organisace země- dělské jak spolkové tak i družstevní, zvelebení všec hospodářských odvětví a hájem zájmů českého rol- nictva ve Slezsku vůbec. Společnosl zahájila a spo- lečně s centrálním hospodářským skladištěm v Opavě vykonala rozsáhlou akci ke zmírnění nedostatku píce.

Pešť Slezsko Opava pro český kraj 83.859 . 79 15,771

40 article

Následky nebývalého sucha v roce 1904 byly by pro rolnictvo ještě mnohem citelnějšími, kdyby nemělo svých organisaci, které se postaraly, aby tak zv. nou- zová akce stala se skutečnou podporou našemu lidu v tomto neštěstí. Založením dalších nových hospo- dářských spolků a přistoupením mnohých rolníků ke spolkům dosavadním v roce 1904 zmohutněla opělně Ústřední společnost značně. Mimo lo rovněž značně vzrostly a sesilily i děti naší společnosti, a to na prvém místě „Jednola českých hospodářských spole- čenstev ve vévodství slezském v Opavě“ se všemi svými družstvy a „Centrální hospodářské skladiště pro Slezsko a Moravu v Opavě“. Rok 1904 zůstane památným pro české Slezsko již proto, že v něm do- budovány byly ústřední organisace našich zeměděleů tak, jak toho jejich účel již dávno vyžadoval. Nyní mají čeští zemědělci ve Slezsku 3 zemské organisace a to: 1. Ústřední hospodářskou společnost v Opavě, jako sdružení všech hospodářských spolků, s činností již předem vylknutou. 2. Jednotu hospodářských spo- lečenstev v Opavě, jako sdružení všech družstev (mimo družstva drenážní a vodní, která podléhají Ústřední hospodářské společnosti) tedy Raiffeisenek, záložen, družstev výrobních, potravních a vůbec společenstev. zřízených ve smyslu družstevního zákona z r. 1873.

Raiffeisenek Opava Slezsko Morava

41 article

Účelem jednoty jest revidovati připojená dražstva na základě zákona o nucené revisi a tvořiti peněžní ústře- dí pro ně. Jednota je členem Ústřední hospodářské společnosti. Nákupu polřeb hospodářských jednota již nevede, neboť 1. března r. 1904 odevzdala toto oddě- lení 3. zemské organisaci. Centrálnímu hospodářskému skladišti pro Slezsko a Moravu v Opavě. Toto druž- stvo jest členem jednoty, podléhá jeji revisi, jinak však jest úplně samostalně vedeno, a obstarává ve- škeré obchodní záležitosti, jako prodej obili a všech plodin svých členů a nákup všech hospodářských po- třeb pro celé české Slezsko i sousední čásť Moravy.

Slezsko Morava Opava

42 article

Členy tohoto družstva mohou býti jak jednotliví rol- níci tak i družstva. Z loho jest zřejmo, že družsíva, která chtě, též obstarávati nákup a prodej hospodář- ských potřeb, musí býti členy u obou posledních ústředních organisací. Touto organisací docíleno bylo že každé ústředí má vyměřený určitý obor působnosti (dělha práce) a tím může svoji činnost spíše prohlu- bovati. Další výhodou této změny jest, že jednotaa k ni připojená družstva úvěrní mohou se zabývati pouze záležitostmi peněžními, čímž zjednodušena jest jejich práce a usnadněna jejich revise. Nákup hospo- dářských potřeb zprostředkují bezplatně správcové ob- jednávek hospodářských spolků u centrálníhe skia- diště, jehož jsou členy. Jelikož téměř v každé obci působí hospodářský spolek, který se svými členy udr- žuje čilejší styk než družstva, jejichž působnost vzta- huje se na více obcí, osvědčuje se toto zařízení stále lépe. Potřebný osobní úvěr krátkodobý na zaplacení zboží poskytují ovšem Raiffeisenky. Tak podporují a doplňují se organisace družstevní a spolkové na- vzájem a nečiní jedna druhé zbytečné soutěže. Dalším důležitým krokem ku předu jest založení filiálního skladiště ve Frýdku, které zřízeno bylo v roce 1904.

Frýdek

43 article

Centrálním skladištěm v Opavě za přispění Ústřední hospodářské společnosti a Jednoty družstev, kteréžto organisace této pobočky společně používají. Již nyní vyskytují se přání rolnictva, aby podobné pobočky zřízeny byly též pro okres bílovecký a klimkovský a máme naději, že při dosavadním úspěšném postupu našich organisací i těmto přáním později bude vy- hověno, neboť klademe na časlý osobní styk s rolni- ctvem největší váhu. Velice potěšitelným úkazem jest, že naše rolnictvo ve Slezsku čím dále tím více lne ke svým hospodářským organisacím a poznává jejich důležitost a tak ponenáhlu i v těch obcích, kde rol- nictvo české dosud podléhalo cizím vlivům a nechtělo se hlásiti do rad ostatních (zvláště na Těšínsku) po- znenáhlu ztráci se dosavadní nedůvěra a nastupuje uznání naší namáhavé práce ve prospěch zemědělců.

Opava Slezsko Těšínsko Jednota družstvo

44 article

Ovocnický spolek pro království české sledoval i v r. 1904, o němž podává svou zprávu výroční, bedlivě veškeré události v oboru ovocnictví se vy- skytnuvšl. Zejmena jedna z nich a to objevení se mšice krvavé na místech, kde doposud pozoro- vána nebyla, zavdala podnět k rozsáhlé akci. Nebez- pečí, způsobené limto hmyzem, bude ovšem i nadále bedlivě spolkem stopováno a všemožně políráno. Spo- lek zúčastnil se svými delegáty sjezdů ovoc- nických, v roce 1904 pořádaných udílel odborně rady, zodpovídal různé dotazy v rozličných záležiko- stech ovocnických a znopatřil svým členům bezplatně rouby osvědčených druhů stromovi ovocného Trhy. Velký výroční trh na hovězí dobytek v Nově Kdýni, t. zv. bartolomějský, konati se bude ve čtvrtek dne 24. srpna L. r.;ze očekávati značný příhon vybraného plemenného a užitkového dobytka. — Hlavní výroční trh na dobytek hovězí a na koně ve Volyni konati se bude v pondělí dne 21. srpna 1905. Příhon obnáší 3000 kusů dobytka hovězího, 500 koni, 400 hříbat. Zvláštním trhovým vlakem jest za- bezpečeno spojeni směrem na Vídeň i Pízeň. Trhy peněžní. Z Vídně, 14. srpna. (Závěrečné úřadni kursy.) 100 55 Ivovskočernovická 583 — Květnová renta spol. st.dr. rak.-uh. 673.25 únorová, jižní dráha . . 87. 90 červenc.. štyrsko hr.-köfl. . 453.— řijnová „ severní dráha . 5875.— rakouská » zlatá rak. severozápo dr. 429 — „ kor. pardubická dráha 418.— uherská » zlatá 449.— polabská dráha . » kor.

spo Volyň Vídeň spolek pro království Nova Kdýně

45 article

370.— česká sev. dráha rak. invest. renta 2930.— buštěhradská A uher. 1095.— 490 zást. listy Hyp pražsko - duchcov banky král. č.. duchcov.« podmnok 31/290 zást. 1. Hyp. 2318.— ústecko tepl. dr. - banky král č.. 1002.— dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop. 736.— rakouský Llovd Zem. banky kr.č. 377.— turecká tabák. rež. 43% žel. dl. úpisy 555.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. Rudolfova hut státní losy 1860 533. — alpská montan. sp po 500 zl.. 547 75 rým.-muráň. spol po 100 zl. 532 — Poldina huť. státní losy 1864 2734.— praž. želez. sp.. losy úvěrního úst. česká montan. sp. vídeň. l. komun. 469.— Daněk . . tisské losy . . západočeská uhl. 279 — 141.— turecké losy severočeská uhl. 1632.— rak.-ub. banka . mostecká uhl. sp. 664.— 666 75 rak. úvěrní ústav vídeň stavební sp. —.— 314 70 b. anglo-rakouská hirtenberské . . 1000.— 548.— vídeňská unionka

doktor Daněk Rudolfov Poldin huť

46 article

Schodnica . . . 642.— 455 40 b. pro země rak. haličsko-karpatské 910 — 781 .50 uh. úvěrní banka pešťská vagonka. —.— 561.50 bank. jednota. devisa německa . 117. 28 1033.— r. úst. pro úv. poz pařížska . 95.30 Česká průmyslová „ curyšska . 95 4 416— banka . . „ londýnská 240 05 409 — roln. úvěr. banka 19 10 dvacetifrank česká b. Union —.— marka papírová . 117.28 Živnost. banka 253. — králodvor. cement. 915.— rubl Eskontní sazby 33/1—31/2 proceula. Po klidném průbehu konec na pešťské koupě kre- ditek uzavřen. Po pražských žalezůřských stálá po- plávka. Dodntečná bursa: kreditky 667.50. z. Z Vídně, 14. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů v.) Denní bursa. Pessimistické zprávy z mirové konference, jakož i situace v Uhrách podněcovaly dnes spekulaci ke zdrželivosti. Přes to však úroveň kursů zůstala celkem pevna. Z počátku byly kreditky tísněny, kdežlo ostatní bankovní hodnoty zůstaly nedotčeny, zvláště länderbanky, které získaly po- věstmi o příznivém pololetním výkaze. Silný zájem jevil se v akcifch státní dráhy, zvláště pak po ak- cílch dunajské paroplav. spol. Hodnoty železářské těšily se stejnému zájmu jako v minulých duech, alpinky se dobře upevnily a pražské železářské stouply. Na konci nabyl obchod většího rozsahu. Trh k ukládání byl celkem klidný. Uherská korunová renta byla o 5 hal, lacinější, jinak nebylo pozoru-

Vídeň Uhry úvěrní banka 561.50 banka

47 article

101.20 100 5 101 20 119.50 100 60 115 65 96.75 92 90 87 50 100 50 95 10 10025 100 .25 157.— 191.— 293 25 475 — 165 90

90