Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v úterý dne 15. srpna 1905.

Praha

3

Číslo 223.

4 article

Na ranní a odpol. list přadplácí se v Praze v administraei a měe ss čivrt leta . . . . 6 K — s dvojí donážkou a měsí na čtvit ieta . . . . 7 K 50k ve úlialkách . 2 K 30n na mšilc . Toštou: sa mněisje n lvrt lola . . . . 9 K eoh s drejí zásilkon na měsí etvt tta . . . k k

Praha

5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.

Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 16. srpna t. r. v obvyklou hodinu ranní.

Praha

6 article Národ norský projevil vůli svou

Národ norský projevil vůli svou Zatím co v dualistickém soustátí habsbur- ském národ maďarský znovu odhodlaně vysahuje po historicky osvědčeném svém meči trp- ného odporu, aby se domohl své v lastn maďarské armády, která by mu byla št- tem jeho teodvislosti a nástrojem jeho cílův politických v budoucnu: — na poloostrově skandinavském národ norský — právě v še- obecným hlasováním mužův svých rozvázal svůj, bezmála staletý svazeks královstvím švédským. Pravým národním svátkem byla neděle 13. srpna 1905 pro celé království norské; úchvatné nadšení vlastenecké spojovalo všechen ten svobodný a statný lid horalův a námořníkův podobně jako dne 4. července 1776 třimillio- nový národ americký očekával v napnutí slav- nostně vážném prohlášení neodvislosti spojených třinácti svobodných států svých a odloučení je- jich od macešské Anglie pro věky věkův. Do 1. hod. s poledne pamálné té neděle norské byly v hlavním městě Norska, Kristianii známy výsledky ze 401 volebních okresů. Jsou pro Švědsko zdrcující, 321.197 voličův vyslo- vilo se pro rozluku, pouze 161 pro další udržení se Švědskem. Ne tak slabých nohou, hle, stál trůn švédského krále ve vlasti norské!

Anglie Norsko Kristiania

7 article

Když italské vojsko 20. září 1870 za já- sotu lidu římského průlomem u brány Pia vtrhlo do Říma a poslední papež král Pius IX. proti „vloupání“ tomu metal svou klaibu, vyzval ná- rodní král Viktor Emanuel veškeren lid papež- ského státu, aby svobodným hlasováním pro- jevil svou vůli. A tu vyslovilo se 133.681 vo- ličův proti vládě papežské a pro spojení ŘŘRíma s národem italským, pouze 1507 hlasů bylo pro papeže krále. — Dnes může král švédský nebožtíku papeži Piu IX. skoro závidět; pozbývá koruny norské ještě žalostněji. Spravedlivě však uznati dlužno, že chová se až dosud při ztrátě té mnohem klid- něji a důstojněji, než si vedl Pius IX. při ztrátě světského panství svého a nežli král anglický Jiři III. při ztrátě třinácti osad severoamerických si počínal. Nesvolává hněvu božího na „lupiče“ panství svého, aniž žene vojsko švédské do Norska na zdrcení „rebelův“. —

Pius Viktor Emanuel Řím Norsko anglický Jiř

8 article

Ano, to jest nejzajímavější a pro pokrok eivilisace evropské nejdůležitější moment při celé té katastrofě politické na poloostrově skan- dinavském: že udála se beze všeho krveprolití, beze všech násilností a ukrutnosti lidských vášní, jaké dosud zvykle provázívaly podobné rozluky spojených národův a říší. Klidně mírně, jakoby šlo o pouhou právní rozepři před objektivními soudci — děje se tu po devadesáti- letém státním spojení a společenství rozchod rozvod dvou sebevědomých a hrdých, ale stejně vzdělaných a ušlechtilých národův; děje se, poněvadž mezi nimi nebyto nikdy lásky, poně- vadž jeden z nich, norský to národ, domníval se býti stále zkracován a vydán přemoci národa druhého, švédského, ač tento každý panovačný obmysl popírával a na norskou ješitnost a ne- důtklivost si stýskával. Nechť byla větší vina na té či oné straně, to dnes rozsuzovat bylo by prací jalovou. Když před 90 léty se spojovali, měli zajisté oba národové úmysly nejlepší. Tehdejší vůdce Norův, předseda norského sně- mu národního, poctivý Vilém Christie zajisté mluvil beze isti a falše, když 10. listopadu po přísaze krále švédského Karla XIII. na ústavu neodvislého Norska pravil: „Přísaha jest složena. Svatý, nerozlučný svazek mezi Nor- skem a Svédskem jest sloučen. Obě tyto říše stojí nyní vedle sebe a každá opírá se o svůj vlastní základní zákon své ústavy, jeh ož přesné zachovávání zabezpeči

Norův Christie Nora Norsko švédský Karel XIII

9 article

jeji necdvislost. Budeli společný král obou těchto řiši voliti své rádce moudře a bude-li pozorně rady jejich dbáti, nebu- de-li nikdy zájem jedné říše děliti od zájmu druhé, nezapomene-li nikdy, že obě jsou sestrami a mají stejný ná- rok na jeho péči; budou-li se synove obou říší k sobě chovati ja ko bratři; nespusti-li ani Norové, ani Švédové ni- kdy se zřetele, že česť jedné říše jest ctí druhé a že toliko pospolité snahy a oběti skýtají pospolitý prospěch a bezpečnost: pak bude den, kdy sloučen tento svazek, potomkům svátkem, pak budou jiní národové šťastnému poloostrovu Severu závidět. Toho očekává, toho doufá norský národ od moudrosti svého zvoleného krále a jeho nástupcův, jakož i od bratrské mysli švédského národa. tak jako sám chce k tomu poctivě při spěti.“ — S takými pocity, s takovou vůlí vcházeli No- rové r. 1814 ve svůj sňatek s říší švédskou.

Noro Švéda

10 article

Jako svobodný národ se svobodným národem — rovni s rovnými, žárlivi na svou ústavní svo- bodu a státní neodvislost. Ale počtem četnější Švédové a jejich národní dynastie nedovedli se po celých 90 let dobře vpravit do této rovno- právnosti, nýbrž považovali svoji švédskou vlas za hlavní kmen a Norsko pouze za větev jeho, sebe vždy za vlastní, prvorozený ná- rod a Nory toliko za mladšího bratr svého, který má se dát starším bratrem vésti — representovati vůčí cizině. Toto pánovité vy- pínání se Švědův přirozeně bodalo a uráželo hrdost duševně nevšedně probuzeného, stat ného a demokraticky rázného lidu norského tak. že počal nenáviděti národ švédský jako živel aristokratický, panovačný, sobě nepříznivý, s nímž nelze vycházeti po do- brém, ale vůči němuž dlužno stále býti na stráži svých svobod a práv národních, jako svých zájmův hospodářských. Čím dále do času, tím hůře bylo jako bývá v manželství nerovném a nezaloženém na pravé lásce. Oba národové mí- sto aby sobě zvykli, odeizovali se i stávali se napořád předpojatějšími proti sobě, až slabší, norské polovici — zdálo se býti další spolužití nesnesitelnou mukou a zatoužila po rozvodu nešťastného manžeiství. Dnes vyjádřila duše norského národa tuto svou touhu a všechnu trp- kest svoji jednomyslným téměř výrokem: „Pryč od Švédska!“

Švéda Nora Norsko Švédsko

11 article

Bohudík pak národ švédský jest tak vzdě- laný a rozvážný, že nevzplane pro tento výrok národa norského krutou, vášnivou pomstou proti Norům, ale že — rád, nerad — odpoví: „Ku láscenemohu vás nutit o proto vám přeji svobodu. Rozejděme se v do- brotě, jako jsme se po dobrém byli před 90 léty sešli.“ — Historie dosud nepoznala podobných idyll mezi národy rozvaděnými; a proto bude vzácnou a památnou událostí na úsvitě XX. století, skončí-li tento zajímavý proces rozvodu mezi národem norským a švédským tak klidně jako dodnes pokračuje. Byl byt přímo epochální případ v dějinách evrop- ských, podávající důkaz, jak vílězně pronikla ve svědomí národův vzdělaných myšlenkao právu svobodného sebeurčení ná- rodův, dle níž každý národ má býti pánem svýmv rodné vlasti své a dle níž jednomyslná vůle národa v ohle- du tom má větší význam a platnost, než všeliké státní smlouvy, uza- vřené třetími o něm bez něho. Ra- destně, ve sváteční náladě, jakoby o slavnosti národní prohlásil se předevčírem národ norský neodvislým od Švédska. Přejeme mu, aby činem tím založil sobě šťastnou budoucnost

Noro Švédsko

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 14. srpna. (Program pano nikovy cesty do Čech.) Panovník vyjede na manévry v jižních Čechách dne 2. září v po- ledne z Išlu a přibude po 4. hod. do Budějovie, načež po 5minutové zastávce pojede dále do Štěkně, kamž přijede v 51/2 hod. odpol. V ne- děli dne 3. záři bude na zámku štěkenském při- jímati deputace. Odpoledne ve 3 hod. pojede po- vozem do Písku, odkudž se vrátí po 5. hodině do Štěkně. Od 4. až do 7. září včetně jsou ma- névry. Dne 8. záři ve 2 hod. odpol. přijede panovník do Strakonic, odkudž ve 3 hodiny od- jede vlakem do Vimperka; cestou sdrží se na chvíli ve Volyni. Téhož dne večer vráli se opě do Štěkně. Dne 9. září pojede do Plzně na pro- nlídku Škodových závodů a v poledne vráli s odtud do Vídně. V Praze, 14. srpna. (Král Eduar o maďarském velení.) Jeden z redaktor „Pester Lloydu“ rozmlouval s vynikajícím zá- stupcem rakouské diplomacie a ten mu sdělil. že nedávno měl příležitost mluviti s anglickým králem Eduardem, jenž za řeči o věcech rakousko-uherských pravil mimo jiné: „V otáz- kách vojenských váš suverěn nemůže povoliti. neboť to se dotýká velmocenského postavení Ra- kouske-Uherska. Pravím to nepokrytě, nebo mne v Uhrách znají a nebudou mi přisuzovati předpojatost proti Uhrám. Dříve, dokud mi t zdraví dovolovalo, býval jsem často v oné krásné zemi, jejíž národ a aristokracii jsem si zamilo- val. Mám tedy právo předpokládati, že se mým slovům nebude rozuměti špatně a nebudou se vykládati ve zlé. V Praze, 14. srpna. (Věci uherské.

Lloyd Eduard Věk Praha Čechy Išlu Budějovie Štěkeň Písek Strakonice Vimperk Volyň Plzeň Vídeň Uhry Eduar RakouskeUhersko

13 article

Ohlášená ministerská rada konala so v neděli dopoledne do 11 hodin a odpoledne až do 6. Přítomni byli všichni ministři až na mi- nistra vnitra Kristoffa a ministra pro Chorvat- sko. Jednáno o trpném odporu municipií, opa- třeních proti nepovolným úřadníkům a také, jak již včera sděleno, o některých otázkách rázu hospodářského. Uherští sociální demokraté chtěj požádati sněmovnu, aby hned po zahájení pod- zimního zasedání projednala zákon o vše- obecném volebním právu a hrozí, že způsobí všeobecnou stávku po cel zemi na tak dlouho, dokud zákon o všeobec- ném volebním právu nebude schválen. V Praze, 14. srpna. (Z rozmluvy s po- slancem Mihalem.) Pešťský zpravodaj ví deňského „Volksblattu“ mluvil s předsedou ná- rodnostního klubu na sněmě uherském, drem.

Chorvat Praha

14 article

Mihalem o poměru nemaďarských národnost k nynější krisi uherské, a dotknul se předem maďarského velení. Dr. Mihali pronesl mínění že koalice nedomáhá se maďarského velen proto, aby jeho pomoci mohla rychleji pomada řiti ostatní národnosti. Pomaďařování hraje př této věci nepatrnou úlohu. V plucích honvěd ských jsou nemaďarské národnosti někde ve vět šině, jinde mají značnou menšinu, ale veskrze maďarské velení honvědské nemá na vojáky ne- maďarské nijakého vlivu a žádný Nemaďar ne- vrací se z vojny se smýšlením maďarským. Na- opak mezi Rumuny panuje proti honvédům pro jich maďarské velení veliká nechuť a mnohému rumunskému sedláku jest pohanou, musí-li slou- žiti u honvédů. Rumuni, sloužici ve společném vojsku, posmívají se svým soudruhům honvé dům. Účel maďarského velení jest jiný. Kdo roz hoduje c vojsku, rozhoduje také o formě ústavy Maďarské velení bylo by prvým krokem na cestě k státní samostatnosti Uher. O vojsku s madar ským velením rozhodovala by v krátké době ma- darská většina parlamentu, neboť po vílězstvi koalice v otázce velení ve vojsku opanovalo by přesvědčení, že jeho vrchním pánem jest vždy ta která parlamentní většina.

Mihal Rumun Uhry

15 article

V Praze, 14. srpna. (Baron Banffya koalice.) Jednání bar. Banffa sledují pode- zřele všecnny ostatní strany uherské, netolik liberálové, nýbrž i koalice. Politik, jenž se z svého několikaletého předsednictví v minister- stvě ukázal ve vší nahotě, byl by v jiné zem úplně dohrál svou politickou úlohu. Ale v Uhrách je to jiné, poněvadž tam se Banffa — bojí. Obava, že Banffy má jakýsi tajný plánza lubem, nedá pokoje ani vůdcům opposice. Ač- keli bar. Banífy nevyniká vzdělanosti a ještě méně pevností zásad, je přece obratný a nebez- pečný taktik. Zná jediný eíl: dostati se k moci. Jakými prostředky a s jakým programem,t vše je mu úplně lhostejno. Proto třeba býti stál připraveným na překvapení, ne-li na přepaden s jeho strany. Koalice je přesvědčena, žo Banfíy jakýsi plán má, ale nikdo neví, jaký. A proto jak koalice, tak i liberálové se obávají, aby se sami nestali nástroji tohoto ctižádostivého politika. Ze Zadru, 12. srpna. (Otázka místo držitelská.) Ve zdejších politických kruzíc má se za jisté, že dosavadní správce dalmat ského místodržitelství, dvorní rada Niko Nar delli, bude již v nejbližších dnech jmenován dalmatským místodržitelem. Jmenování stanes bezpečně před koncem prvé poloviny září, poně vadž v polovině toho měsíce se sejde dalmatský zemský sněm, jemuž se má Nardelli představit už jako místodržitel.

Baron Banffya Niko Praha Uhry Banff Zadr

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article

V Praze, 14. srpna.

Praha

18 article

Hlasování lidu norského o rozluce ze Švědskem. Lid norský zpečetil včera rozhodnutí svého storthingu, kterýmž stát norský na dobro a ve všech směrech vyhlášen byl státem neodvislým a samostatným. Ač nejsou ještě známy veškeré výsledky, není pochyby již, že většina obrovská ba skorem jednohlasná vyslovila se pro samo- statnost vlasti. Do dnešní jedné hodiny odpo- lední znám byl výsledek již ze 401 volebníeh okresův a v nich odevzdáno bylo 321.197 hla- sův pro rozluku a pouze 161 proti ní. Storthing jest svolán na 21. t. m. Napo- vídá se nyní již určitě, co učiní na dále i on. Hodlá bez ohledu na další průtahy a překážky ze strany švédské činěné, vyslati deputae k dánskému dvoru, by tento svolil, aby prine Karel zvolen byl králem norským. Kdyby dánský dvůr vlivy německými a švédskými sveden odepřel, storthing vyhlásí republiku a dá rozhodnutí to potvrditi novým hlasováním lidu. A zdá se, že za daných okolností takýeh rozhodli by se pro republiku polom i kon- servativci norští, kteří i v otázce rozluky se vzácnou sebekázní národní postavili se po bok ostatním pokročilejším stranám národa. O veli- kém, památném a vzorném aktu národa nor- ského uvažujeme ostatně dnes na místě úvodním. Zde zbývá nám dodati, že hlasování lidu o rozluce dělo se podle volebního práva, pro storthing stanoveného a že tudiž hlasován zúčastniti se byl oprávněn každý občan nejméně 25letý a bydlicí aspoň po pět let v zemi. Když státní ministr Michelsen objevil se ve svém volebním okresu a odovzdal svůj hlas, by uví- tán obyvatelstvem voláním »hura!«. Odpověděl provolávaje »Sláva vlasti!« V Kristianii hlaso- valo z 38.720 oprávněných voličů 31.097 »ano« 40 s ne«.

Karel zvolit Michelsen Sláva vlast Kristiania

19 article

Výhrůžný list Roozeveltovi. President Roosevelt obdržel, když chtěl od- jeti drahou do Wallasbarsee, výhrůžné listy, že bude vlak dynamitem do povětří vyhozen. Opa- tření železniční byla následkem toho zostřena nařízena zároveň nejkrajnější opatření bezpeč nostní. Krásný projev Déroulědův. Tylo dny bylo tomu šest let, kdy Pave Déroulěde zatčen byl v Croissy, ve svém lelo- hrádku na březích Sekvany, kdež dlel na zota- venou po dlouhé vyšetřovací vazbě, kterouž od pykal si před svým přeličením před porotou Vérný jeho přitel a soudruh ve vyhnanství Mar cel Hobert obdržel u přiležitosti télo od Dérou- lěda dopis, v němž Déroulěde vykládá příčiny. proč nepřijal letos v letě milost od vlá d francouzské. Déroulede píše z Vídně: »Drahý příteli můjl Oběť byla těžkou pro mne, bolest polevila poněkud, avšak zármutek můj zůstává hlubokým. Bylť jsem si již tolik jist, že vrálím se konečně do své vlasti a že vrátím se do ní ve chvili a za okolnosti, jež umožní mně jí opě sloužiti! Po 243 hlasech senátu a skorem jedno- hlasné usnesení sněmovny činilo ze zákona amnestii pravý zákon vzájemného odpuštění zákon smíru Francouzů!

Roosevelt Déroulědův Francouz Mar Déra Vídeň senát Roozevelt

21 article

Žádný hněv za dlouhé vyhnan- stvi mé, žádná nenávist k lidem ne- mísila se v nevylíčitelnou radost mou, že spa- třím opět Francii a že budu opět sloužiti ná- rodu svému. Zdálo se mi a zdá se mi ještě, že mohu dnes učiniti leccos dobrého pro republi ku i pro zemi svoji. Avšak abych mohl tak činiti, potřeboval jsem netoliko všech svých práv ob- čanských, nýbrž především i plné ne- odvislosti muže a politika. Ohledy na moji důstojnost osobní ani to- lik nerozhodovaly při měm odmítnutí milosti oktroyovaně, jako snaha zachovati si celou svo- bodu slova i činu; děl jsem vám již a opa- kuji, že býti povinen někomu, jest tolik jako býti zavázán k něčemu Umějme, příteli drahý, čekati, uměj me trpěti! Hlavním není býti šťast- ným, nýbrž býti užitečným. Déroulěde.« Marcel Habert dodává k listu tomu v »Ma- tinu«: »Vím, že Děroulěde nevrátí se do Francie, nežli dokořán otevřenými dveřmi všeobecné amnestie; jest na republikánech, aby vědělia aby rozhodli se, náleží-li jim otevřit dvéře ty republikánu, kterýž pronáší myšlenky tak šle- chetně mluvou tak ušlechtilou.«

Habert Francie Ma

22 article

Podrážděný článek »Kölnische Zeitungu« o francouzsko-anglických slavnostech z 11. t. m. zasluhuje zmínky. Je vidět, že »nervosnost«, kterou německý tisk tak často vytýká pařížským žurnalistům, počíná se zmocňovati i germán- ských orgánů, když vidí vzrůstající náladu přá- telskou mezi Francií a Anglií. Ovšem anglický tisk neukládá si nějakou reservu a vyslovuje své stanovisko protiněmecké tak upřímně, že i nejkoženější státnické orgány německé přichá- zejí z míry. Tak »Köln. Zeitg.« velmi rozdur- děně se kasá na anglický tisk, že uživá francouzsko-anglických slavností k protiněme- ckým štvanicím a lituje, že rozhodující, úřadní kruhy anglické chovají se netečně k těmto štváčským projevům, kdežto prý francouzští po- litikové snaži se zachovati mírumilovné stano- visko, jež prý s nimi sdílí většina jejich kra- janů, a článek konči hrozivě: »V Německu považujeme francouzsko-anglické slavnosti za mezinárodní setkání, jež nás sice neznepoko- juje, ale nemůže nám zabrániti, abychom o to pečovali, aby náš prach byl suchý náš meč ostrý.«

Köln Francie Anglie Německo Kölnische Zeitung

23 article

Léon Bourgeois. Jeden z předních mužů francouzské radi- kální strany, bývalý předseda poslanecké sně- movny Léon Bourgeois, uchází se o sená- torský mandát v depart. Marne, uprázdněný smrti vévody Andiffreta-Pargniera. Ve svém pro- volání k voličům prohlašuje Bourgeois, že v se- nátu bude pracovati pro zákon o rozluce státu s církvi s touže energií jako v sněmovně. Dále slibuje Bourgeois, že bude jeho snahou udržení republikánského »bloku«, utvořeného za jeho vlády r. 1895 a čelicího všem útokům reakci- onářských stran. »Blok« je nutný pro uskuteč- nění republikánského programu, obsahujícího především reformu daní a zaopatřování dělníků ve stáři. Konečně prohlásil Bourgeois, že je přívržencem míru a jako bývalý delegát fran- couzské republiky na kongresu v Haagu bude pracovati pro rozvoj mezinárodní jurisdikce, jež učmí spory mezi národy obtížnějšími a řidčimi Námořní trojspolek. Zaznamenali jsme článek novoyorského žurnálu »Sun«, vyblzející ke smělému projektu uzavření spolku Francie, Anglie a Spojených států k ochraně světového míru. Berlínské listy článek ten provázely posměšnými komentáři. Teď s podobným návrhem se vytasil londýnský »Morning Post«, jenž hlásá potřebu ná- mořního trojspolku Francic, An- glie a Spojených států, na ochranu

Léon Bourgeois Andiffret Pargnier Bourgeois Blok Sun Marna Haag Francie Anglie spojený stát Morning Post

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Lužické »skhadžowanki«. O letních prázdnínách sjíždí se studujíeí mládež lužicko-srbská do vlasti, vyhledává styky s lidem, aby mu skládala účty ze své celoroční práce, aby se mezi svými potěšila a působila k poznání citu národního, ať ušlechtilou zábavou neb poučnými přednáškami. Tyto národní »sjezdys (skhadžowanki) od nějaké doby rychle se ujaly. Přichodem studentů na prázdniny liný vzdueh všednosti se rozviří, jako když ulicí tichou za víří buhen táhnoucího pod okny oddílu kadetů národního vojska. Je neskonale pohnutlivo vi- děti, jak to pohne hrudí našeho uspávaného lidu, jak chutě, v polotuše významu spěchá k schůzím nadějné omladiny, jejíž práce má při- nésti lepší příští. Horlivé spěchá utužiti se lásce k rodnému jazyku a k mravům po otcích zděděným, zahřáti se na horoucím teple, jež sálá z mladistvých čel. Po trampotách všed- ních dnů, jak je vítána ta nálada povznášející národního svátku. Lužice prožívá sice teprv idyllu svých dob buditelských, však vespolnost všech vrstev ná- rodních se projevující dopoušti se naditi utěše ného pro budoucnost rozvoje. »Skhažowanki« přinesly Srbské Lužici nový život. Posvátný oheň planul v srdeich mládeže a jiskry z něho zapalovaly na všech stranách. Zpívalo se a pracovalo, srbská kniha se šířila mezi lid a vědomí rostlo a sílilo. Dnešní pro- budilí a zasloužili vlastenci srbští jsou někdejš »Skhadžowankarjo«. Uznaný vůdce národa dr

Lužice

25 article

Muka je zakladatel skhadžowranek. Věrný druh jeho, Jakub Bart-Čišinski je první pěvec lužický »Hlowna skhadžowranka serbskeje studowa- ceje mbodžiny« daří se od jubilejní XXV. rok od roku skvěleji. Smíme již o sobě pověděti že se cílime na postupu. Neschází sice po- chybovačů, jsou měkké duše, žalostnící. bez mocně nad truchlivým stavem ratolesti naší. Avšak čím dál hlasitěji hlásí se ke slovu čino- rodá vůle. A nejhlasněji vybuchla na skhadáo- wance. Chceme žíli. — Studující mládež lužicko-arbská dvakráte do roka se schází. Na jaře o velikonočních sváteích v samém Budyšlně a nepoměrně důle- žitější druhá »hlowna skhadžowanka« konanáo žních pravidelně v srpnu v té oné vesnici na rozhraní národním. Je to skulečná manifestace národní. Podává si tu ruce slarší intelligence s nejmladším dorostem i veškerým lidem. Vše- národní svátek v pravém smyslu slova. Správně dí »Lužica«, jako si nelze představiti »luži- ckého« roku bez výroční valné hromady »Ma- tice Srbské« tak není možno vypustiti z ročního našeho programu »skhadáowanki«.

Muk Jakub Bart Čišinski Ma

26 article

Skhadžowance neobeují pouze posluchač vysokých škol, ale i žáci škol středních bez roz dilu. Zástupcové spolků podávají tu své »zprávy« Vypravují, kterak studentstvo národní kromě od- borné své studie se cvičí v mluvnici rodného jazyka, v četbě a písmě. Střední škola je čist německá, mohou se tedy hoši po vlastenecku vzdělávat jen soukromě. Lid to všecko dobř zná. Je radostně dojat, slyší-li na skhadžo- wance, že mládež nezapomíná svého původua sama bez nátlaku zevního, soukromě, bez po- moci, bez učitele živí v sobě ten posvátný pla- men národního vědomí. Lid zná dobře i pře kážky, jež mládež v zápalu svém musí překo návati a proto svou mládež miluje. Putuje hor livě na skhadžowanky, aby vyslechl sliby a při- jal přísahy, že se zachová, že nedá se vypě stovati na odrodilce, zapomínající na svůj původ.

Lido

27 article

Tak vyrůstají znenáhla řady uvědomělých srb- ských učitelů, kněží, lékařů a advokátů, z stanců utlačovaných. »Hlowna skhadžowanka serbskeje studo waceje mlodžiny« z pravidla trvá tři dny. V so botu, v předvečer slavnosti předchází výborová schůze, jež mimo porady o potřebách doby ustanovuj eprogram slavnosti. V neděli zahajuje se sjezd národní hymnou: Hišée Serbstvo njez hubjene. Předseda »hlowny starši«, vítá hosty předčítá pozdravné dopisy a telegramy i žádá zástupce spolků, aby podávali zprávy. Následuj referáty o činnosti spolkové za poslední rok pak volby. Do předsednictva voli se jen akade- mikové, buď člen pražské »Serbowki« neb lip ské »Sorabije«. Bývá-li předsedou pražský Ser- bowčan, je lipský Sorabičan I. místopředseda místo .II. »podstaršeho« reservováno pro Dolno- lužičana. Nelze pominouti zmínku o jistém separa- tistickém proudění mezi studentstvem dolnoluži- ekým, jež poslední dobou pozorováno na škodu colku. V poměrech tak malých a slabých ještě děliti sily, nemůže jistě přinésti prospěch, Ná- rod je přece a zůstane jeden, ať sídlí v Lužiei Horní či Dolní. Dolnolužické studentstvo vyhýbá se stykům s hornolužickým. Před sedmi lety horlivý tehdy kand. ev. theologio Bogumil Swjela provolal na XXIV. hlavní sehůzi: »Ať žije srbský národ jeden, jak v Horním tak v Dolním územi!e A tehdy slovo došlo silného ohlasu

Swjel Dolní Serbowki Sera

28 article

Na této XXIV. hl. skadáowance v Malém Vlkově (Maly Wjelkow) u Budyšína došlo k do- hodě studentstva obou územi. Ustanovena do- týčná formalita ve věcech předsednictva. Však již v následujícím roce neposlal dolnolužický »Zwěstk« ani svého zástupce, aniž jaký vzkaz na skhadžowanku — ač byla právě jubilejní. Teprve na XXVII. skhadžowanku do Hodžija přišel zase delegát »Zwěstka« kand. theol. Chri- ska Byl tehdy zvolen za I. místopředsedu. V ná- sledujícím roce měl řídit XXVIII. hlavní schůzi ve »Lazu« jako »hlowrny starši«. Byl v tom roce však povolán na vojnu . .. a od té doby vůbec nikdo z dolnolužických již nepřicházín hl. skhadžowanku. Po vylízených formálnostech a vyslechnu referátu dochází na debaty o záměrech a potře- bách studentstva. Dlouho už leží na srdci stu- dentstvu vydání sebraných spisů Handrija Zej- lerja. Serbska sludowna mlodosé vydala »zhro- madáene spisy« předního lužického poety ve 4 silných svazcích (v lelech 1885—91), ale špatně s nimi pochodila. Lidu je vydání drahé, intelli- gence pak není tolik, aby náklad rychle rozkou- pila. Také ve svých nadějích, že by značnější část nákladu mohlo udati u ostatních Slovanů, studentstvo srbské se zklamalo. Dosud leží na skladě asi 4000 výtisků. Na štěstí aspoň dluh je skoro zaplacen a výtisky zbylě uschovány v knihovně Matice Srbské. Dokud Matice neměla svého domu a rozsáhlejších místností, bylo třeb chovati knihy složené v bednách na půdě far ního domu budyšínského.

Handrija Matica Malý Vlkov Budyšín Laza Mala Wjelkow Lido

29 article

Po ukončených poradách schůze následuj volnější proslovy, ohnivé řeči přátel studentstva ze všech vrstev národa. Mluví pokročilejší rolníci a kněží, intelligence i prostý lid. Na konci re- ferát hlavního zasedání uzavírá sjezd a za zpěvu hymny »Naše Serbstwo z procha stawa« společ- nost se rozchází. Také sbirka na matičný »Serb- ski dom« náleži k úkolům schůze. Večer náleží zábavě. Po řadu let některý z nejčinnějších pěveckých spolků buď » Mejae radworská neb ralbičanská »Lilija« uspořádal večer koncert. Ode dvou let obstarávají si stu- dující sami zábavnou čásť programu. Pražská »Serbowka« provozuje divadelní představení, bu- dyšlnští přednášejí čísla hudební. Lid téší se na srbské představení — a rád se rozveselí. Dle toho dopadá volba kusů. Hu- dební čísla jsou původní skladby Kocorovy, Kra- nece a Pilka. Po zábavě ovšem ples. Začíná lužickou po- lonaisou »Serbska meja«; melodie a toxt jsou čistě národní. Počíná; Zelená se máje, hudba pod ní hraje, k tanci na trávníku zvea nuže, rychle k tanci v skoku, dívky kyprých boků. čeká hoch již děvče své ! . .. A končí ; Poskočte si do bujnosti. co vám všedních klopot suchopár? Vzplaňte, srdce v lásky žár v dívčím objetí. Jednou sněhy spadnou, růže v líci svadnou — nuže, za mladosti v náruč děvčeti! K textu těsně přiléhá melodie. Slova psal básník sám, hudebně nadaný. Třetího dne bývá společný výlet všech účastníků do nejbližšlho okolí. Lužičan.

Serbstwo Kocorův Lužičan Hu Serbowko Lido