2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. srpna 1904. Číslo 228.
4
article
znala tolik francouzsky, jako on turecky. Než v říši
sultánově jest i o takové případy postaráno a jako mají
diplomaté zvláštní dragomany, kteří při audienci sultána
obelhávají, tak má i zamilovaná čeládka sprostředko-
vatele, bez kterých cizincům nemožno záležitosti
toho druhu vyřizovati. Jich potlouká se v Cařihradě
několik tisíc a Francouz vybral si nejspolehlivějšího.
V krátkém čase značnými bakšiši dosáhl toho, že
se Turkyně rozhodla ukázati svému manželi patya
prchnouti s Francouzem za hranice. Tak alespoň
tvrdil svědomitý sprostředkovatel, poctivý Armén
připravil vše tak, že se únos musil zdařiti. V usta-
novený den večer čekal Francouz v uzavřeném ko-
čáře na silníci, vedoucí z Bašiktaše do Iidizu. Sama
příroda přála zamilovaným, neboť obloha byla za-
mračená a hustý děšť nutil obyvatele neopouštěti
prahu domova, takže celé okolí bylo jako po vy-
mření. Jen dvě zakuklené osoby vynořily se z lem-
noty, chvátajíce ke kočáru, ve kterém zmizely ostat-
nímu svělu. Koně uháněly tryskem do Palata a milenci
rozplívali se blaženosti, držíce se v sladkém objetí.
Francouz
Turkyně
Armén
Cařihrad
Kona
Palata
5
article
Lodka, která je měla dopraviti na italský parníka
přístavní policista, který za příslušný bakšiš podpo-
roval únos, čekali milence u břehu. Hluboký po-
vzdech vydral se z ňader krásné ženy . . . Na
okamžik zdálo se jakoby litovala svého jednání, ale
nezbývalo mnoho času k rozmýšlení. Láskou opo-
jený mílenec a bakšišem omámený policista posadili
ji do loďky, která odrazivši od břehu, kolébala se
na temné hladině čarovného Bosporu chvátajíc k
parníku. Náruživě tisknul na třesoucí se srdce fran-
couzský don Juan svůj klenot, jako by se bál, že
mu ho temné vlny moře chtějí pohltit. Svůdná orien-
tálka dovolila milenci, by si ji odnesl na neutrální
půdu. Než vše, co Francouz smělým činem provedl,
měl také odpykati. Stalo se to ve vteřině času,
kdy jeho milenka sňala s obličeje černý hustý
závoj, skrývající krásné její oči a tváře . . ..
Lodek
Láska
Francouz
Hluboká
Bospor
6
article
Okamžik ten byl přímo romantický. Závoj padls
obličeje tajemné orientálky a před zraky jejího mi-
lence objevila se — sežloutlá svráštělá tvář sedm-
desátileté tchyně Arménovy . . . . Láskou planuly
ovšem její vpadlé oči a chvěly se její modravé rty.
které ještě před několika chvílemi Francouz tak ho-
roucně celoval, ale rajské tyto vnady působily tak
strašným dojmem na zklamaného únosce, že jako
bleskem udeřen zavrávoraí z kajuty, by se vzpama-
toval. Než jako bylo obrovským toto překvapení,
tak velké byly obtíže zbaviti se zbožňované milenky,
která teprve po značném peněžním odškodnění za
blažené okamžiky, jichž v její náručí zažil, opustila
parnik.
= Vzácný náloz starožitných památek objeven
byl v Jerusalemě. V Balelamudu, 300 metrů vzdále-
ném od jedné z městských bran, nalezá se spustlá
zřícenina starého domu, o jehož okolí dávno se
tvrdilo, že jest bohatým zřídlem vzácných památek
z pradávných dob. Při vykopávce narazilo se po delší
práci na obrovsky rozsáhlou mosaikovou podlahu,
čítající rozměr tří metrů šíře. Hlavní figurinou na
podlaze zobrazenou jest Orfeus s lyrou v ruce, obklo-
pený divou zvěří, kteráž zkrocena naslouchá jeho
tónům. Ve všech rozích jsou umístěny podobné sku-
piny, květinami ověnčené, po stranách pak jsou vy-
obrazení dvou ženštin. Recké nápisy na obou vy-
obrazeních vyznívají na jména Theodosie a Georgie.
Mezi obrazy žen a postavou Orfeovou nalézá se
skvostná malba, znázorňující trůn, obklopený davem
tanečnic a tanečníků. Nález dopraven býti má přes
Jaffu do sbírek císařského musea v Cařihradě.
Arménův
Láska
Francouz
Orfeus
Theodosius
Georgias
Orfeův
Jeruzalém
Jaffa
Cařihrad
7
article
= Svatba naboba boldurského. Statkář Artur
Palik-Ucsevný z Bolduru nedaleko Pešti, pro obrovské
jmění své zvaný „nabobem boldurským“, pojal v r.
1900 zr choť spanilou, avšak úplně chudobnou baro-
nessu Floru Gaubicovu. Manželské štěstí tehda 64-
letého muže však dlouho netrvalo. Za neplný měsíc
opustila mladá choť manžela a zmizela v cizině.
Statkář zahájil na to se svou manželkou spor o roz-
vedení manželství. Tato však odpověděle žalobou na-
vzájem o placení roční apanáže obnosem 48.000 K.
Nicméně panička byla nejprvé se svými nároky ve
všech instancích odmítnuta. V nedávných dnech však
spor obnovila a štěstí jí posloužilo. Rozvedený man-
žel uznán byl povinným první stolicí k placení roč-
ních 12.000 K, druhá instance pak rentu tuto zvýšila
na 14.000 K. Spor o rozvod manželství dosud není
právoplatně proveden.
Palik
Ucsevný
Boldur
Pešť
Flor Gaubicovo
8
article
= Strašidelná historie zvláštního druhu měla
své dějiště tentokráte na půdě americké, následkem
čehož už z této příčiny jí nikdo nevěří. V únoru
t. r. zavražděna byla v americké obci Ladech mladá
žena. Pachatelkou činu byla její sousedka, kteráž
dohnána byla k tomu žárlivostí. Zatím co 30letá
vraledkyně Anna Valentinová očekává provedení
rozsudku vyznívajícího na trest smrti, ociťuje se její
sousedstvo jakož i lidé z nejbližšího okoli její oběti
v Ladech ve značném rozechvění nad událostmi,
kteréž se přihodily v bývalém obydlí zavražděné
ženy, jejíž jméno bylo Rosa Šal zová. Byí
byl manželem jejím neprodleně opuštěn a brzy
po činu vystěhoval se nešťastný vdovec, odevzdav
dvě dítky své dohledu známých, vůbec z obce do
cizího území. Byt byl až do nedávných dob úplně
prázdný. Když se tam pak po delším čase přistěho-
vala kterási rodina, byla hned prvé noci vyburcována
ze sna hlasitým voláním o pomoc. Při tom ozývalo
se z vedlejšího pokoje jakésí sténání. Onen vedlejší
pokoj byl právě jevištěm vražedného činu. Roze-
chvění noví nájemníci dali si konečně říci, že ještě
jednu noc v bytě ztráví, aby vyčkali, zdali se vý-
kříky a sténání budou opakovati. A bylo skutečně
tomu tak. Za nočního šera ozval se pojednou bole-
stivý hlas ze stísněného hrdla ženského a skřek
potrval delší dobu. Následkem toho rozhodli se noví
nájemníci, že dům neprodleně opustí. Za krátko při-
stéhovala se tam jiná rodina, ale výsledek byl týž.
Valentinová
Bye
Lada
9
article
Třetí nájemníci vydrželi v bytě nejdéle: po dobu
celého týdne. Polom však prohlašovali, že by tam ani
za nabízené milliony více nemeškali. Skeptický jeden
mladík, jenž o věci zaslechl, hodlal pověrčivým lidem
dokázati, že není žádných strašidel a duchů. Při tom
se snažil, aby neobvyklý úkaz náležitě lidem vy-
světlil, i uzavřel se za teplého červencového večera
v bytě sám, položiv se do pokoje, z něhož vycházelo
záhadné sténání. Krátce po půlnoci však neohrožený
muž vyrazil z domu a doznával vesničanům, kteří
se zatím venku shromáždili, že prý dosud ještě nie
hroznějšího neviděl a neslyšel . . . Živou mocí nedá
prý se večer přinutiti, aby ještě jednou do světnice
vkroči! . .. Dům byl za nedlouho potom policejně
uzamčen a místnosti budou v nejbližší době podro-
beny úřadní prohlídce.
= Skočil s mostu. S mostu Washington v Nov
Yosku skočil onehdy večer do Harlem Riveru mladý
muž, o kterém má se za to, že to byl 21letý sazeč
Oskar Segall. Mrtvola nebyla dosud nalezena. Poli-
cista Miller stál u vchodu mostu v Manhatanu a
viděl mladého muže, jak kráčel po mostě do Bronx.
Segall
Miller
Washington
Bronx
Nova Yosko
Harlem Rivera
10
article
Když pak došel as na 150 kroků ke břehu v Bronx,
sňal s hlavy klobouk, vytáhl z kapsy kabátu dvě
listiny, které vložil do klobonku, jejž položil na ka-
menné zábradlí mostu a díval se do vody. To vše
vzbudilo podezření Millera, který spěchal k mla-
dému muží, nežli však k němu doběhl, vyskočil
mladík na zábradlí mostu a vrhl se do řeky. Tělo
sebevraha objevilo se asi třikrát nad hladinou vodní,
ale pak zmizelo ve vlnách. Asi 50 yardů od místa,
kde mladík skočil do vody, nalezali se ve člunu
bratří William a Otto Wagnerovi. Oba bratři veslo-
vali rychle tonoucímu ku pomoci, přišli však již
pozdě. V klobouku, který sebevrah na mostě zane-
chal, nalezl Miller dopis, adresovaný Dav. Segallovi
a lístek tohoto znění: »Nabažil jsem se života
proto skočím s mostu, abych se utopil.« — Oskar
Segall byl delší dobu bez práce a často se vyslovil,
že spáchá sebevraždu.
Miller
William
Wagner
Segall
Bronx
11
article
= Obchod s děvčaty v Oděsse nabyl za po-
slední doby netušených rozměrů. Mužští, provozujíeí
obchody se živým zbožím, vydávají se z pravidla
za obchodní cestující. Žijí velmi nádherně a sezna-
mují se se sličnými továrními dělnicemi, šičkami atd.
Po krátké známosti následuje návrh na sňatek a
opět za nedlouho koná se svatba. Jakmile se to
stane, nastoupí novomanželé svatební cestu přes
Cařihrad, kdež manželovi »příbuzní« je skvěle po-
hostí. Zejmena nabídnou jim hojnost opojných ná-
pojů a v případě, že by nevěsta nabídku zamítla.
použije se prostředků omamujících. Na to se mladá
žena dopraví do vykřičeného domu a nežli opčt
nabude vědomí, jest jí naprosto znemožněno, dostati
se znova na svobodu a zbaviti se pronásledovatelů.
Ruský konsulát v Cařihradě dal čtyři prodavače
dívek zatknouti. Hanební darebové byli vesměsz
Oděssy. Zároveň při té příležitosti zvěděl ruský kon
sulát, že v Cařihradě jest nesmírný počet podezře-
lých lidí, živících se tímto hnusným řemeslem. Pro
kázalo se o nich, že 15.-20krát, již vstoupili v man
želství jedině za cílem, aby mladé manželky prodal
a aby tak vytěžili mrzké obnosy.
Cařihrad
12
article
Z literatury.
Z literatury.
Slovanský jih.
22 — Baedeker je naším lidem typ dokonal
příruční knihy sestovní, a jméno jeho z těch
nesčíslných svazků a vydání, v nichž stručně,
prakticky, výstižně popsal téměř celou země-
kouli pro turisty, ať již chtějí podn iknouti výlet
po Rýně nebo obeplouti svět, stalo se v češtině
názvem pro průvodce na cestách. Stal se našim
lidem tak nezbytným a všestranně užitečným,
že ani nepociťují, jak jeho stanovisko — to jest
stanovisko celé té družiny jeho pracovníků —
se nutně liší od našeho způsobu nazírání, od na-
šich potřeb, přání a našich cestovních plánů. Je
přirozeno, že píše především a zvláště pro
Němce a že teprve překlady jednotlivých svazků,
pro jiné národy upravené, snaží se z obchodní
konkurence — často vítězně — vyrovnati se
tamějším cestovním rádcům domácím a přizpů-
sobiti se duchu i cílům té které turistiky fran-
couzské, anglické, italské.
Kdo trochu více má příležitost užívati prak-
ticky takových cestovních knih, pozná též, že
i věcně — bez ohledu na to, jak vyhovuje „Bae-
deker“ tomu kterému obecenstvu — nelze jed-
nomu podniku, byť byl i tak obrovský, jako je
Baedekrův — zpracovati vše stejně dokonale;
není potřebí ani opouštěti Evropu, abychom se
přesvědčili, že na příklad pro východní něme-
cké Alpy Mayerovy příručky jsou výstižnější,a
že po Italii Gsell-Fels, třeba starší, je lepším
rádcem.
Němec
Baedekrův
Mayerův
Rýn
Evropa
13
article
Za hranicemi Evropy stěží odolávají ně-
mecké cestovní příručky cizi, domorodé konku-
recni, a celkem po několikaleté zkušenosti do-
spívá turista ku přesvědčení, že mnohdy domácí,
lekální popisy zemí a míst jsou výhodnější než
schematicky vypracovaný svazek Baedekera neb
Mayera a po druhé že přece jen každý cestovní
průvodce, byť sebe nestranněji — již z ob-
chodních důvodů — sestavený, má zvláště jen
pro ten národ cenu, který si jej vytvořil a pro
který je psán. A konečně, že úspěch, kterému se
německé cestovní knihy i za hranicemi Německa
těší, spočívá valnou měrou na výborné organi-
saci jejich zpravodajství a na soustavnosti, s kte-
rou probírají postupně všechno — aspoň všechno
to, co z jakékoliv příčiny budí širší zájem tu-
Z těchto zkušeností vyplývá však pro če-
ského turistu nové poučení: nejvhodnější a nej-
praktičtější průvodce v cizině může býti českému
turistovi jen český cestopis — ovšem, dobře
udělaný a nestačí snad jeden, výjimka, nýbrž
celý podnik, který vydá řadu cestovních přiruček
a v nich jednotnou methodou popis všech míst,
kam my cestujeme a kam chceme, aby naši lidé
cestovali, a popis takový, aby vyhovoval našim
potřebám a našemu vkusu.
Před dvaceti léty bylo by bývalo snadi
směšno, mluviti o takovém podniku, a i dnes
mnohý asi ukáže, jak mnoho třeba ještě pod-
niknouti doma, jak nalehavě je potřebí takového
průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku a Sloven-
sku pro nás, i pro cizinu — ale třeba říditi se
skutečností, a dnes je jisto, že celé proudy če-
ských lidí každoročně chtějí se rozletěti za hra-
nice a také se rozletí. Nezbývá tedy, než hledět
působit na tento proud, dát mu praktické cesto-
pisy, které by jej lákaly a vedly a které by mu
byly zároveň průvodcem dobrým a spravedlivým.
Baedeker
Mayer
Evropa
Německo
Čechy
Morava
Slezsko
14
article
Byly by to daleké plány, kdybychom chtěli probí-
rat tu řadu českých hnízd, kam naši lidé na léto
zalétají, zůstaňme ukázkou při jednom z nich.
Každoročně stoupá příliv českých turistů n
jih. Trať na Trbíž, Pontebbu, Benátky, Opatii.
Rěku se v létě Čechy jen hemží, od jara svážej
se ještě jižněji do Dalmacie a později východ-
něji do Bosny. Máme sice pro tento slovanský
jih několik výborných příruček speciálních,
na př. o slovanských Alpách, ale schází nám
kniha, která by podrobně a prakticky pro če-
ského člověka podávala návod k cestování a
zprávy o celém slovanském jihu soustavně.
V tomto koutě Evropy cítíte nejlépe, jak
vám cizojazyčné příručky selhávají. Mimo to slo-
vanské Alpy, Dalmacie, Černá Hora, Bosna,
Chorvatsko atd. v posledních létech neobyčejně
rychle zdokonalují se po stránce turistické a stá
vají se přístupnější. To je potřebí vystihnouti
novými cestami a zkušenostmi a sice se stano-
viska našeho: hledati, jak nejlépe jeti, kde nej-
lépe bydleti, co nutno prohlédnouti — vše to dá
sice mnoho práce, ale proud českých turistů
směrem ke slovanskému jihu je tak silný a vy-
trvalý, že jistě skvěle tuto námahu nahradí.
Až dosud většina poutníků závisí na soukromé
informaci předchozí neb na nahodilé kombinaei
cestovní kanceláře. Cestovni kniha o Slovan-
ském jihu byla by mu lepším cestovním rádcem
— a mohla by býti zároveň prvním svazkem
velké serie českých „Baedekerů“.
Benátky
Čechy
Dalmacie
Bosna
Alpy
Evropa
Černá Hora
Chorvatsko
vanský Alpa
Slovan
17
article
* Přehlod. Je spousta všeho, co knihtiskařské
stroje v Čechách a na Moravě do roka vychrlí na lite-
rární trh. Kdo čte všechen ten potištěný papír? Každý
dle svého hladu duševního sáhne k věcem, které od-
povídají jeho zájmům. Veliké procento pak čte, co
právě mu do ruky padne. Nedá se přehlédnouti, žee
v těch vydáních je mnoho zbytečnosti, zvláště v pře-
kladech: Nikdo nebude proti překladům cizích děl
vzácných, ale podávati napořád bez výběru jen proto.
že se překlad lacino pořídí a nakladatel má čáku na
vlastní prospěch a zisk, je hříchem proti domácímu
celku, proti jeho vývoji a tudiž i jeho budoucnosti.
Zvykáme tak spoléhati ve všem na cizí práci, cizí
úspěch a lacině si osvojovati její výsledky. V tom je
úhona mravní vedle přímé škody věcné.
Poohlédněme se po české poesii na právě mi-
nulý půlrok! Žeň chudičká! Za celý leden dvě sbírky.
„Hovory se smrti“ Jiřího Karáska a „Kniha pianis-
sima“ Pavla Suly. Karáskova kniha je vlastně výbou
dvou starších sbírek, „Zazděná okna“ a „Kniha aristo-
kratická“, zbývá pro celý leden jediná knížka Su-
lova, bezvýznamná celkem.
Karásek
Pavel Sula
Karáskův
Čechy
Morava
18
article
Únor též vykazuje básnickou knihu jedinou, „Ba-
lada o mrtvém ševci a mladé tanečnici“ od Karla
Legra. Kníha je cenná a působivá.
V březnu vydal Ad. Brabec sbírku veršů „Květy
samot“, denníkový, nepraktický formát. Sbírka honosí
se více spoustou prázdného papíru než svým veršem
nejprůměrnější hodnoty. Také verše A. Rážovy „Byly
večery“ jsou droboučká sbírka více měně bez váhy
Za to v dubnu sbírek šest. Lud. Lošťák vydal
„Píseň bohatýrskou, Karel Mašek „Pierotovu loutnu“
Jindřich Štemberka „Spása v lidu“, Karel de Wetter
„Ballady“, S. Bouška verše „Duše v přírodě“ a ne
únavný psaním, ale naprosto znavený a vysílený tvor-
bou Em. z Lešehradu „Když kvetou růže“.
Květen, měsíc poesie erotické, dal verše „Ve
smutku večerů Svat. Karmena a chudičké myšlenkou
i stylem stichotvoření „Má vlast“ Fr. Zavřela.
Přidáme-li z června „Pohádku zelených očí“ Ro-
mana Haška a časovou sbírku Molendovu „llus“, jsme
Legr
Brabec
Květa
A Rážův
Lošťák
Mašek
Štemberk
Wetter
S Boušek
Zavřel
ro
Hašek
Molendův
Lešehrad
Francie
lada
Ada
19
article
s básnickými sbírkami u konce. Dvě, tři knížky cenně
hodné zařazení do knihovny. Věru málo! Není u ná
v posledních létech úrody básnické, je rozhodný úpa-
dek. Slibované, štěpované a sázené cizí květy na ubi-
tých vlastních našich talentech ještě nevzrostly a již
asi nevzrostou!
i prosa v minulém pololetí nevyniká množ-
stvím. Od ledna do konce června asi šestnáct knížek
prosy různé ceny. (Tu alespoň některé ceny trvalejší.)
Al. Mrštíkův „Rok na vsi dospěl k dílu IV. Vedle
toho vyšly posmrtné črty Rud. K. Zahálky „Kresby“
skizza Jana Jar. Bora „Macecha“. V únoru vyšel IV. dí
Al. Jiráska „U nás“, idyla E. Sokola „Děti“ a Kará-
skovy „Lásky absurdné“. V březnu toliko dvě knihy;
„Ze soudní síně“ Fr. K. Hejdy a Jar. Kampra „Bílá
láska“
Za to v dubnu je čileji za knihkupeckými vý-
klady. Vyšly Klecandův „Hřích“, Jos. Matějky první
kniha „Exolikové“. Pilný divadelník O. Faster vydal
román „Velikán Velikánovič“, Karel Rožek sbírku
povídek „Propastmi duší“, Jan Havlasa novou knihu
z Tater „Pod sklanatými štíty“ a Zikmund Winter
„Povídky a obrázky historické“.
V květnu samostatný otisk práce J. Ostena ze
Zlaté Prahy „Veliké cíle“. Též ukončena sbírka jeho
knihy druhé, letos vydané „Duše i srdce“.
Zajímava je kniha v červnu vydaná „Ze život
naší bohémy“ R. J. Kronbauera. V dusném parnu dobře
oživí „Humoresky“ Hrdinovy, jež vydal v Libuši. Ve-
dle obou možno zaznamenati ještě „Jedovaté črty
Královcovy.
A to je asi vše, co stojí za zmínku!
Ani tentokráte nepoměr mezi původní tvorbou
překlady se nezlepšil. Platí zásada: lid hltá, mnoho
shltá! Házejme mu, co přijde laciněji, na čem dá se
více vydělati. Stejné hospodářství jako v zemědělství
s vystříkáváním půdy. Ale následky! Kdo je odneseí
—ka.
Mrštíkův
K Zahálka
Jan Jar
Bor
Jirásek
E Sokol
K Hejda
Klecandův
Exoliková
Pilná
O Faster
Rožek
Havlasa
Winter
J Osten
R J Kronbauer
Hrdinův
Libuše
Královcův
Jos
Praha
z tatra
20
article
Slovanské spisy-
21
article
* Z novodobé ruské litezatury. Pessimistický ži-
votní názor a realismus v pravém slova smyslu jsou
úhelnými kameny duševních staveb většiny novo-
dobých ruských literátů. Dobou nejnovější vystupuje
však mezi nimi i několik aesthetiků. Zejmena však
zvláště značný talent vykazují spisovatelé, líčící ruský
život v jeho skutečnosti. Takovýmto duchaplným a
jemným autorem je Vladimír Korolenko. Je
zvláště novellistou a jeho genrové obrázky, jež čer-
pány jsou téměř z každé sféry ruského života a ze
všech končin širovládné Rusi, tvoří podstať jeho
tvorby. V nejnovějším jeho díle „V zemi vyhnanců“, je
každé z krátkých jeho vypravování pro sebe uzavře-
ným celkem, vyhovujícím uměleckým požadavkům,
plným barev, nálady i myšlenek. Tak na příklad
„Mráz“, „Poslední zákmit slunce“ a „Zákoutí světa“
jsou malými mistrnými díly. Jevištěm většiny jeho
nevel jest, jak tomu u moderních novelistů ruských
bývá, ruský sever. K vynikajícím novodobým spiso-
vatelům ruským arci v prvé řadě patři Čechov a
Korolenko
Mráz
Čechov
Rus
22
article
Gorký. V přítomné literatuře ruské zaujímají oba
své zvláštní stanovisko a příkře zvedají se nad po-
všechnou úroveň duševního živola a tvorby. Gorkému
a Čechovovi dlužno přičísti zásluhu, že ruskou litera-
turu po delší době jednotvárného tvoření pozdvihl
opětně do výše původní, mnohem větší živosti a pe-
strosti. Čechov znám je českému čtenářstvu z cele
řady svých drobných, namnoze leuilletonistických
prací. Až s bezohlednou pravdivostí odhaluje nicot-
nost, dutost, ješitnost a lakolnost jistých kruhů ru-
ských a pitvá břitkou skalpellou, namnoze sarkasti-
ckým až sanglaniním způsobem ruskou společnost
I z humoru slohu, dráždicího k smíchu i z vtipu čiší
tragika situace, páchne prohnilost poměrů a zírá bez-
měrná prázdnota, do které se řítí některé vrstvy ruské
společnosti. Zvlášť svérázným je Gorký... „Přišel
z hluboka, z půdy života, odtamtud, kde panuje jen
tma a bída, kde člověk je polozvířetem, kde život
znamená jen boj o chléb.“ Gorký vkročil až dote
doby snad do zůmyslně nevšímaného prostředí, zaved
do literatury nový typ— tuláka, vagabunda. Obsáhlé.
povahopisné črty v tom směru ukazují, že Gorký do-
konale pronikl tento druh lidí, a poznal jejich stíny
i světlé stránky. Zejmena jasně vynikají vlastnosti
této kasty lidí v líčení „Historie jednoho zločince“
Gorká
Gorký
Čechov
23
article
Satyrik Šaltykov-Ščedrin sbírá nejraději mo-
tivy ke krátkým svým črtám humoristicko-satyrickým
ze života zvířat. Nejnovější jeho dílo na příklad ličí
rozhovory majitele psa s němou tváří a to způsobem
naprosto originálním. Probírá celou škálu lidských
vášní, v prvé řadě pánovitost člověka oproti zvířeli,
výlevy vzteku na něm, pak opětně mazlení a lhskání
s ním, slovem všechno utrpení psa ve společnosti člo-
věka. Šlehy horkého výsměchu, nikde ne urážlivého,
jsou v ruské novodobé literatuře faktorem nikoliv no-
vým, ale vždy důležitým a účinným. O „Třech para-
bolách“ hr. Lva Tolstého nedá se mnoho nového
říci. Přimykají se obsahem i dikcí ke všem jeho dílům
dřívějším; a třebaže byly to jen krátké črty, takořka
skizzy umělecké, přece zrači se v nich životmí filosofie
Tolstého, „toho velikého básníka ruské země“, jak
se mu byl Turgeněv poklonil. Kromě uvedených ještě
dva spisovatelé zaslouží povšimnutí. Osipov svým
něžným, měkkým románkem lásky, v němž líčí kvě-
toucím způsobem idylku dvou šťastných a konečně
Uspenský „Homér ruského proletářstva“, jenž ve
svých novellách černými barvami ličí obrázky ze ži-
vota dělnictva.
Ščedrin
Šleh
Tolstý
Turgeněv
Osipov
Satyrik Šaltykov
24
article
Odborné spisy-
25
article
* Revue v neurologii, psychlatrii, fysikální a dise-
tetické therapii. Rediguje a vydává doc. dr. L. Ha-
škovec.
Nový přehledný časopis obral si za úkol, infor-
movati českého lékaře v předůležitých oborech z ci-
zích děl a soubornými úvahami. Dnes velké důležitost
nabylo léčení vodou, elektrikou, světlem, klimatem
mechanotherapií atd. a vědy neurologická a psychia-
trická hluboce zasáhly poznatky svými v život spole-
čenský. Soustředěná, účelná informace v těchto obo-
rech má tedy svůj vážný zájem pro lékaře, který, opu-
stiv síně universitní, v klopolě denní praxe nenalezá
času ani prostředků, aby ve spoustě současné litera-
tury odborné teprve shledával, čeho mu třeba k orien-
taci. Revue získá si i vděk nelékaře, sociologa, práv
níka a paedagoga mnchým směrem. Vedle původních
článků, k nimž připojena francouzská résumé, přináší
revue referáty, z nichž mnohý nahražuje četbu vel-
kých monografií. Mnohé jsou i širší zajímavosti. Pra-
videlně pěstěná rubrika „Literatura“ přináší kratši
i delší noticky o nových knihách, ve feuilletonu jsou
statě, přístupné i širšímu čtenáři.
docent
doktor
26
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Ruský tisk obírá se zjevem, jenž začíná brát
na sebe vážně nebezpečný ráz. Je to ztráta
hlasu u herců, zaviněná jednak manýrou kříčeti
do krajnosti, jednak ale též obtížnými, dlouhými
úlohami, jež autoři vkládají na bedra toho onoho
herce. Tak v loni herečka Mirousová ztratila hlns
při hře Kaspova »Požár Moskvy« (kde měla přede-
psáno překřičeti statisty), herečka Mičurinová zničila
si hlas v »Pohádce zimního večera« a berec Varla-
mov v Ostrovského hře »Do cizích saní ne-
sedej“.
* Lužické »Tovařystvo pomocy z a stu-
dovacych Serbova sešlo se v Budyšíně k 24.
výroční valné hromadě. Za minulý rok udělilo 1
studujícím lužickým přiměřené podpory a vydalo ve
prospěch studující mládeže 1624 marek; jmění zá-
služného spolku obnáší 22.140 marek. Zajímavá věc
byla letos na valné hromadě s důrazem konstato-
vána, že totiž studenti, kteří nabudou postavení.
podpory vracejí dobrovolně spolku a že přátelé mlá-
deže v poslední době obzvláště často ve svých po
sledních vůlích na spolek tak důležitý značnými ob-
nosy pamalují.
* S. Aševskij v »Obrazovanije« předvádí nám
gallerii paedagogů, jak je ve svých novelkách
a románech líčí A. P. Čechov. Pro ruské paedagogy
není to lichotivý úsudek, jejž Čechov na různýcl
místech vyslovil.
* Redaktor měsíční revue »Bibljoteka Warszaw-
ska« hrabě Ad. Kvasiňski svolal anketu polských re-
daktorů, aby umluvili se na stejném pra vo
pise. Panujeť teď i v polském pravopise chaos
veliký; jedni přidržují se pravopisu fonetického
(podle A. Kryáského), druzi pak onoho, jejž stanovila
krakovská Akademie nauk. Anketa rozhodla se po
žádati tuto vědeckou instituci o pomoc a radu v se
stavení jednotného pravopisu.
Mirousová
Kaspův
Mičurinová
S Aševskij
Čechov
A Kryáský
Budyšín
Požár Moskva
Bibljoteka Varšava
Ada
27
article
* Nakladatelství »Znanije« v Petrohradě podařilo
se získati nejlepší plody soudobé ruské literatury
jež vydává teď ve zvláštních svazeích, nazvanýcl
»Sborník«, mezi jiným vyšlo tam také nové
poutavé drama A. P. Čechova »Třešňnvá zabead ae
jež známým čechovským způsobem uvádí nás do
malostatkářské sféry. Drama je přeloženo do češliny
a — snad — se s ním setkáme na českých jevištích
— Mimo to ve »Sborníku« jsou příspěvky o
Skitalce, Andrejeva, Bunina a j. Pozoruhodný je pří
spěvek Juškěviče »Židé«.
* V Krakově byl zvolen nový purkmistr dr. Jul
Leo, professor university krakovské. Professor Leo
je znám jako výborný finančník a sociální oekonom
V posledních létech věnoval se skoro výlučně zále-
žitostem města Krakova.
* Ruský tisk vřelými vzpomínkami uctívá letos
50letou památku smrti znamenitého herce V. A. Ka-
ratigina, vyniknuvšího zvláště v historických
hrdinských postavách. Jsa z herecké rodiny byl určen
k úřadnické dráze, absolvovav horní akademii, ale
v brzku opustil ministerské kanceláře a šel za hla-
sem krve — k divadlu. Jak velice ho ředitelství
carského divadla cenilo, viděti z jeho kontraktu, kde
zaručen mu honorář 4000 rublů, 500 rublů příby-
tečného, 20 sáhů dříví a každoročně benefici. To
bylo v lélech dvacátých minulého století, tedy summa
dojista na tehdejší poměry značná !
* V Opinogórze, kde uloženo je tělo básníka
polského Zygmunta Krasinského, bude vybudován
pomník autora »Nieboské Komedye«,
jejž vytvoří sochař polský Lewandowski. O vysta
vění pomníku postaral se vnuk básníkův Adam br
Krasiníski.
Čechův
Třešňnvá
Skitalka
Andrejev
Bunin
doktor
Jula Lea
Lea
Ka
Krasinský
Lewandowský
Adam
Krasiníski
Petrohrad
Krakov
profesor univerzita
horní akademie
Nieboský Komedy
28
article
* Nová historická trilogie Sienkiewiczo v
»Jan Sobieski« vychází v ruském překladu
v »Ruské Mysli« a v »Ruském Lístku«. I do češtiny
je současně s originálem překládána.
* Ve Šniatyně odhalen byl slavnostně pomník
krále Štěpána Bátoryho, jejž pořídilo sbír
kami »Towarzystwo Szkoly Ludowej“. Král Štěpán
roku 1576 ve městě Šniatyně podepsal slavná pacta
conventa.
* Slavinci připravují se k oslavení 60. narozenin
básníka Šimona Gregorčíče, jež připadají na
15. říjen t. r. Poněvadž pak roku 1864 vydal své
první básně, bude to současně i oslava 40letého ju
bilea literární činností básníkovy.
* V Petrobradě zemřel sekretář Akademie nau
a historik, generál-poručík Nikolaj Fed. Du
brovin. Zesnulý byl i redaktorem listu »Russkaja
Starina« a vynikl v oboru ruského vojenského země
pisu. Boje na Kavkaze, krymská a turecká vojna za
jímaly ho nejvíce. Narodil se roku 1837. Ve 22 létec
psal novelly, ale hnedle obrátil se k historii; roku
1887 byl jmenován mimořádným, 1900 řádným čle-
nem Akademie, 1893 svěřen mu sekretariat téhož
vědeckého ústavu.
* Intimní své vzpomínky na Augusta Ciež-
kowského, otce polské filosofie, uveřejňuje v »Bie-
siadze Literackej« Marye Walewska. Autorka líčí
šlechetnou povahu filosofa polského a končí vřelým
appellem, aby konečně byla napsána důkladná jeho
biografie.
*Tamtéž Gustav Czernicki objevuje nápadné
podrobnosti, jaké jeví se v životě i osudech fran-
couzské paní Saint- Balmon a polské pan
Wolodyjowské, jak ji líčí H. Sienkiewicz. Obi
osoby jsou historické, tím podivnější je tato po-
dobnost.
* Polský nakladatel St. Niemira vydal právě
Ballady a legendy českých básníků
Stowianin.
v překladu K. Záleského.
Sobieský
Bátory
Štěpán
Gregorčíč
Nikolaj Fed
Augusta
Walewska
Czernický
Balmon
Wolodyjowská
H Sienkiewicz
Stanislav
Niemir
Stowianin
K Záleský
Šniatyně
Kavkaz
Towarzystwo Szkola Ludowej
29
article
Z cizich revuí.
30
article
*Ve Švédsku slavil v těchto dnech vzácné dvojí
jubileum žurnalista K. Cedergren své sté naroze-
niny a 80letí své novinářské činnosti. K jubileu gratu-
loval stařičkému novináři sám král švédský Oskar.
* Raimundovu cenu 2000 K obdržel leto
učitel R. Hawel za svou hru „Politikové“. — Toira-
covu cenu 4000 fr. obdržel Octave Mirbeau za „Le
affaires Sont les affaires“. Autor však asi cenu vy-
placenu nedostane, neboť proti tomu zuřivě protestuj
nacionalisticko-klerikální členové francouzské Akade-
mie, jež dle testamentu zakladatele ceny (zubního lé-
kaře Tojraca) peníze rozdílí. — Flamskou cenu
udílenou každého třetího roku získal si Rafael Ver-
hulst za drama „Ježíš Nazaretský“, jež právě i cenou
města Antverp vyznamenáno bylo. — Francouz-
sko-belgickou cenu dostal letos Verhaerens
za „Visages de la vie
* V moderním švédském románu zabočují auto
v poslední době s obzvláštní zálibou na pole nábo-
ženské. Tak letos vydané Legendy o Kristu“ od Selmy
Lagerlöfovy a „Guds drömmare“ (Snilkové o Bohu
od Athildy Agrelisové luští obě náboženské problemy
Hloubavý duch projevuje se v obou pozoruhodnýcl
pracech.
* Na německých jevištích bylo r. 1903 hráno 2
děl Shakespearových a to v celku 977krát. Největší
úspěch mělo „Zkrocení zlé ženy“, „Otello“, „Kupee
benátský“, nejmenší „Hamlet“ a „Sen noci svato-
janské
* HeTourdu Monde přináší zajímavou historii
ruského kozáctva, doprovozenou četnými vyobraze-
ními. — Tamtéž řada článků o cestě po Sibiři, již —
hledaje stopy Andréovy — vykonal J. Stadling-
* Italia Moderna přináší statistickou úvahu
o alkoholismu v ltalii. Data posledních let ukazují, že
alkoholismus v Italii se vzmáhá, zvláště na severu.
K Cedergren
Oskar
Raimundův
R Hawel
Rafael Vera
Francouz
Lagerlöfův
Guds
Shakespearův
Otello
Kupee
Andréův
J Stadling
Švédsko
Antverpy
Sibiř
Ježíš Nazaretský
Visage jít le via
o Krist
noc svatý
Italia
31
article
Tak na př. v Turině byla spotřeba lihovin v r. 1854
2854 hektolitrů, r. 1864 4168 hl, r. 1874 5119 hl,
v r. 1884 7844 hl, r. 1894 5018 hl, r. 1903 5768 hl.
Na každého Itala připadá ročně 10.22 litru alkoholu,
takže nelze už Italy počítati k národům střídmým.
Spíše dá se konstatovati opíjení se v massách.
* V Nuova Antologia napsala C. Pigorini-
Beriová obrněný článek proti emancipaci žen. Místo
na lékařky a advokátky, buďte ženy vychovávány na
ženy silné duchem, na pravé matky a manželky.
* Frenolog Spitzka (Špička ?) sebral údajeo
mozku japonském, německém, ruském, švédském a —
českém (materiál dodal mu prof. Matiegka) a konsta-
tuje, že mozek japonský je v celku lehčí než
evropský. Dítě japonské mezi 9—14 léty má mozel
průměrně 1235 zr těžký, stejně staré dítě evropské
však až i 1350 gr.
* Slavný tragéd anglický Henry Irving uchy-
luje se do ústraní, dosáhnuv letos 50. roku své slavné
umělecké činnosti! Anglický tisk odchodu stařičkého
mima srdečně želí.
* Že v Americe prodají se některá díla v 100.00
exemplářích není už zvláštností, ba někleré knihy
dosáhly i počtu 500.000 prodaných exemplářů. Re-
kordu v této horečce dosáhlo právě vytištěné vydání
„Hymnů Methodistských“, jež vyšlo v 1,500.000 exem-
plářích, při čemž před vydáním knihy 500.000 ex
bylo už pevně zamluveno. Knihu tisklo sedm tiskáren
najednou na čtyřiceti strojích. Tisk trval několik mě-
síců a spotřeboval 500 tun papíru.
Italos
C Pigorini
Spitzek
Matiegka
Irving
Nuov Antologia
Amerika
Re
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ »Schovanka- (Mice and men). Romantická
komedie o čtyřech dějstvích od Madelaine Lucette
Ryleyové. Z angličiny přeložil Karel Mušek.
Asi před dvěma měsíci víděl jsem komedii paní
Ryleyové: »Mice and men« v londýnském divadle
»Duke of Yorks Theatre«. Byl to jeden z největších
úspěchů anglických v poslední době. Tklivá veselohra.
v níž je skoro více slzí nežli smíchu, dojímala citu-
plná srdce obecenstva neméně nežli rovněž senti
mentální, ale drsněji a neohrabaněji fraškovitá ame-
rická hudební komedie — nejnovější, nejoblíbenějš
a nejhloupější genre divadelní — »Princ of Pilsen-
nebo velkolepá koňská tragi feerie »Sibiř« v »Hippo-
dromu«, v níž hrůzostrašně vylíčena ukrutnost ru
ských vojáků proti vypovězencům a církusový pam-
llet protiruský zakončen obvyklou vodní pantomií.
v níž se cákali všechni jednající koně a osoby.
Roztomile hraná komedie, vyvozená z básně
Burnsovy stejně okouzlovala, k smíchu i k citovému
pohnutí jimala dekoletované dámy a pány ve fra-
cích a smokingách v ložích, stallech a dress-cercie,
jako prostý, dramatickým dojmům nad jiné přístupný
lid tlačící se v »pitu«. Bavil jsem se dobře veselo-
hrou, představením i obecenstvem. Chápal jsem, že
toto posluchačstvo, ať z pyšných domů ve čtvrti
Cadogan nebo Park-lane, či z chudobných ulic za
nádražím liverpoolským, které tak proslě se dalo
unášeti romanticko-sentimentální historií půvabné
sehovanky Peggy, jejího velkomyslného pěstouna
Emburya a jejího fešného kapitána Lovela, je —
ač, ve vlasti Shakespearově — stejně daleko všem
Madelain Lucette
Karel muška
Ryleyová
Burnsův
Pegg
Shakespearův
Sibiř
Hippo
Duke of Yorks Theatre
Princ of Pilsen
Lovel
33
article
ibsenovským vysokým cílům uměleckým a filosofi-
ckým na jevišti, jako obecenstvo z boulevardních
divadel »Nouveaute« a »Folies Dramatiques« i jako
abonenti české první scény. Obecenstvo nynějši
chce se příjemně bavit, má rádo silné a přímo pů-
sobivé effekty, lehtavé a dráždivé proudění fluidu
banálnosti, sentimentálnosti i fraškovitosti a nic je
tak nenudí jako poesie — byt i Shakespearova
psychologické odstíny a komplikace. třeba Ibsenovy.
Po několika návštěvách londýnských divadel poroz-
uměl jsem, proč selhalo tak energicky vedené hnutl
Williama Archera pro Ibsena a moderní drama,
ačkoliv bylo podporováno umělci velkými, jako je
Miss Elisabeth Robbinsova, jež byla prý uchvacující
Heddou Gablerovou a Beerhohm Tree, který skvěle
vynikl jako »Nepřítel lidu«. Z těchže důvodů též
nenalezají šírokého a hlubšího ohlasu dramatická
díla Bernarda Shawa.
Paní Ryleyová, jež svou »Schovankou« dostala
se mezi populární autory divadelní jako jsou Pinero
a Jones, napsala již přes 30 her, které s úspěchem
různým hrály se v Americe a v Anglii.
Folies
Shakespearův
Ibsenův
Archer
Ibsen
Robbinsův
Gablerův
Beerhohm Tree
Shaw
Ryleyová
Jones
Misso
Amerika
Anglie
34
article
Mladá, něco přes třicet let čítající autorka byla
původně operní zpěvačkou a herečkou a teprve když
roku 1892 se vdala za známého herce J. H. Ryleye,
věnovala se literární činnosti a se snadností, danou
jen ženským spisovatelkám, vyráběla novelly, články.
skizzy, dramata a komedie. Jako hrdinku »Mice and
men« viděl jsem v »Duke of York's Theatre« jednu
z nejlepších anglických hereček rozkošnou miss Ger-
trudu Elliottovu a v roli Marka Emburya, »filantropa
a učence«, znamenitého umělce Mr. Forbesa Robert-
»Schovanka« je veselohra plačtivě poetická, ro-
manticky zapletená, roztomile prostoduchá a hodně
po anglicku rozvláčná. Autorka ovládá obratně tech-
nické požadavky jeviště. Kresli své osoby velmi
jednoduše a jen s povrchu, dialog má živý a vtipný,
scény někdy efektně osnované — a tak celkem její
veselohra něžná a cituplná může býti velmi lákavým
a líbivým podíváním, když je s náležitou delikátností
a lehkostí sehrána. V tomto ohledu bylo naše před-
stavení velmi zdařilé, zejmena přední tři, čtyři role
byly náležitě provedeny a nová anglická hra měla
zcela pěkný úspěch, znamenající příznivé zahájení
nové saisony.
Ryley
Elliottův
Emburya
Robert
Mladá
Gera
Duke of York ' s Theatre
35
article
»Schovanka« je ovšem veselohra trochu nezvy-
klého druhu. Odráží se v ní cudná čistota dívčího
srdce, jemnými tony zní v ní smích i žal nevinnosti
a jsme v tom puritánském humoru — ačkoliv ne-
schází pikantní, ale velmi convenable naznačená bi-
storka cizoložná — nesmírně daleko od obscénosti
pařížských spodničkových vaudevillů a od lajdácké
pivní bodrosti německých frašek. Dobrá změna občas
a pro krajkový čepeček malé Peggy rádi zapomeneme
na suggestivní nedbalky »Damy od Maxima«.
Malá Peggy, »Little Britain«, je opravdu roz-
košná postava, akvarellový obrázek dlouhokadeřé.
subtilní, smavé dívčinky stylu Romneyově. Chudinka
byla do 16 lel v nalezinci, pak se ji ujal rozšafný
a učený Mark Embury, jenž ji otcovsky vychovával.
Pegg
Romneyův
Embura
Little Britain
36
article
Hned při vstupu do tichého domu svého poručníka
setkala se se synovcem Emburyho, milým větropla-
chem kapitánem Lovelem, který páchal všechny
možné nepravosti, zejmena dluhy a milostné pletky
s hezkou, ale po čertech mazanou paní Joannou
Goodlakovou. V srdci malé Peggy ozve se cosi jako
nejprvnější hnutí lásky a když mladý větroplach od-
jede na dvě léta, aby zmoudřel v dálce, opakuje si
písničku, kterou jí kapitán Lovel zazpíval a lisuje
v učených a tlustých knihách květy šťavele, zaslané
jí synovcem poručníkovým. Vážný a dobrý Embury
podlehá svůdnosti svěže vypučevší krásy své svě-
řenky a pošetile si vykládá její city vděčnosti jako
příchylnost hlubší . . . Je do ní zamilován a chce
jí učiniti svou ženou. Kapitán Lovel se právě vrátil.
I on nezapomněl na tu smavou a naivní žabku Peggy
a užasne, jaká krasavice se z ní stala za ta dvě léta.
Embury
Lovel
Goodlaková
Pegg
37
article
A ovšem ihned vzplane. Ale Peggy má již všechny
ošemetné vlastnosti ženy, je zvědavá a žárlivá, není
již tou nemotornou holkou z nalezince a prokoukne
zálety kapitána a paní Goodlakové. Projevuje nej-
roztomilejším způsobem své sklamání, svůj žal, hněv
i žárlivost a jeji výjevy v druhém jednání s Lovelem
a paní Goodlakovou patří k nejkratochvílnějším
z veselohry. Ale pak se zachmuří smavé ovzduší
komedie, v niž Peggy byla světlým a tančicím pa-
prskem jarním, a ocitáme se v přívalu slz, ve výbu-
ších pláče a ubohá Peggy jen vzdychá a poddává se
svému osudu
Domnívá se, že Lovel ji nemiluje a zasnoubís
se svým moudrým poručníkem, jejž ona nemůže
milovat. Ale Embury, »Scholar, Scientist and Philan-
thropist« je hluboká a opravdová povaha. Poznal
rozpor v duší Peggy i její nedorozumění s kapitánem
Lovelem, který rovněž vzdychá jako Werther v uni-
formě. A den před svou svatbou, když má Peggy
uvésti do nového domu, do jejich domácnosti, naš
lidumilný filosof otevírá nový dům, kde je i piano,
— jaké blaho! — malé Peggy a svému synovci,
z nichž učinil nejšťastnější párek pod sluncem. Mladí
lidé běží hned zkusit piano a z domu zaznívá ona
malá písnička o velkém milování, kterou Lovel na-
učil Peggy v I. jednání. Embury kráčí smutný, re-
signovaný zahradou, zastaví se před domem štěstí,
lásky a milosíně písně, smekne — a kráčí poněkud
nejistě a shrbeně dále a opona konečně padá .
Pegg
Goodlaková
Embura
Lovel
Scientist and Klan
38
article
Angiická novinka byla za režie překladatelovy
velmi slušně vypravena a sehrána. Neostala pozadu
za londýnským představením. Jen celkové tempo
mělo by být poněkud zrychleno. Velmi zdařilé vý-
kony podali: sl. Grégrova, p. Vávra, pí. Benoniová
a p. Inneman. Obtížnou úlohu Peggy sehrála sl.
Grěgrova s neobyčejnou uměleckou vybroušeností.
Může zařaditi Peggy mezi své největší úspěchy. Ze-
jmena originální a tak přirozeně dívčí, ano i pří-
padně »english« byla ve scénách naivních a komi-
ckých. Ke konci třetího jednání, kde je tolik utaje-
ného vzlyku, upadla sl. Grégrova v nejasnosta
nezřetelnost, v niž si libují naši umělci, když chtějí
tlumočiti hlubší záchvěvy duše. Obecenstvo dalo s
strhnouti jiskřivou a temperamentní hrou malé Peggy
v II. jednání k hlučnému potlesku při otevřené scéné.
Paní Benoniová nepodala se uštěpačné vyřidilce intri-
kánské Joanny, ostala v mezích elegance bezké
velkosvětské dámy a tato umírněnost dodala jejímu
výkonu vábné přirozenosti. Tuto vlastnost neafekto-
vané mluvy dlužno též s uznáním vytknouti u páně
Innemanova komického, ale nezkarrikovaného man-
žela Goodlaka. Pan Vávra jako Embury byl pln
vážné vroucnosti. Učinil toho dobráka filosofa pocho-
pitelným a svrchovaně sympatickým, avšak někdy
vložil příliš mnoho měkkosti do jeho smutných krisí.
V ostatních úlohách velmi zdatně si vedli pí. Pštros-
sová, pp. Matějovský, Steinsberg, Mušek a Kafka.
V. Hl.
Grégrův
Vávra
Benoniová
Inneman
Pegg
Joanna
Innemanův
Embura
Matějovský
Steinsberg
Kafka
39
article
+ Z kanceláže Národního divadla. Dnes hraje
se Halévyova opera »Židovka« (4. čtvrtka předpi.)
řízením kapelnika pana Angra a s damami Maturovou,
Bobkovou, pp. Figarem, Plákem, Šírem, Polákema
Pollertem; v partli kardinála vystoupí pohostinsku
pan Karel Veverka od městského divadla v Norimo
berce. Zejtra je třetí představení v cyklu če-
ských oper a to Smetanoví »Branibořiv
Čechách«. V příštím týdnu provedeny budou
v cyklu opery: v úterý »Tvrdé palice« od
Dvořáka a »V studni« od Blodka, ve čtvrtek
»Dalibor« od Smetany s p. Veverkou j. h. v roli
žalářníka Beneše a v sobotu 27. t. m. Fibichova
»Šárka« s pl. Veverkovou j. h. v partii Vlasty. —
Pozejtří večer hráti se bude Shakespearova veselohr
»Sen v noci svatojanské«. Pan Plák zplva
včera v opeře »Čert a Káča«, ačkoliv nebyl dispo-
nován.
+ Lidové dívadlo »Urania« v Praze—VII. Dne
hraje se jedna z nejlepších německých veseloher:
»U bílého koníčka«, jejíž všecky dosavadní reprisy
těšily se četné návštěvě obecenstva. Hru napsali O.
Blumenthal a G. Kadlburg. Přeložil Pavel Nebeský.
Režisér Boh. Kovář. Hlavní úlohy hrají dámy:
Košnerová, Balákova, Vejvodova, Světlá, Pražská
pp. Kovář. Lachman, Počepický, Čekanský, Hlavařý.
Pražský, Čonský. Začátek o 7. hod. večerní. — P
divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. —
Zejtra jest slavnostní představení na paměť 20letěbe
trvání tělocvičné jednoty Sokol v Praze-VII. S laska-
vým svolením správy Národního divadla v Praze
braje se Vrchlického »Noc na Karlštejně«. V úlone
Karla IV. jako host vystoupí pan Jakub Seifert,
ředitel lidového divadla »Urania«. Představení před-
cházeti bude slavnostní sbor, proslov napsaný Jaro-
stavem Vrchlickým a živý obraz. Začátek o pů
8. hod. večerní. — Ve čivrtek jest benefiční več
Angra
Maturův
Bobkův
Figar
Plák
Šír
Polákem Pollert
Veverka
Dvořák
Blodek
Dalibor
Beneš
Fibichův
Šárek
Veverkův
Vlasta
Shakespearův
O Blumenthal
Pavel Nebeský
Kovář
Balákův
Vejvodův
Lachman
Počepický
Čekanský
Hlavařý
Vrchlický
Seifert
Smetan
Praha
Karlštejn
Karel Iva
národní divadlo
Halévyov opera
Branibořiv Čechy
lidový dívadlo
Čonský
Sokol v Praga