ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 09a60dd0-71e1-11dc-8cb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 41 celkem · entity: person 199, place 60, org 18, work 14
1 masthead
Strane k
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. srpna 1904. Číslo 228.
4 article
znala tolik francouzsky, jako on turecky. Než v říši sultánově jest i o takové případy postaráno a jako mají diplomaté zvláštní dragomany, kteří při audienci sultána obelhávají, tak má i zamilovaná čeládka sprostředko- vatele, bez kterých cizincům nemožno záležitosti toho druhu vyřizovati. Jich potlouká se v Cařihradě několik tisíc a Francouz vybral si nejspolehlivějšího. V krátkém čase značnými bakšiši dosáhl toho, že se Turkyně rozhodla ukázati svému manželi patya prchnouti s Francouzem za hranice. Tak alespoň tvrdil svědomitý sprostředkovatel, poctivý Armén připravil vše tak, že se únos musil zdařiti. V usta- novený den večer čekal Francouz v uzavřeném ko- čáře na silníci, vedoucí z Bašiktaše do Iidizu. Sama příroda přála zamilovaným, neboť obloha byla za- mračená a hustý děšť nutil obyvatele neopouštěti prahu domova, takže celé okolí bylo jako po vy- mření. Jen dvě zakuklené osoby vynořily se z lem- noty, chvátajíce ke kočáru, ve kterém zmizely ostat- nímu svělu. Koně uháněly tryskem do Palata a milenci rozplívali se blaženosti, držíce se v sladkém objetí.
Francouz Turkyně Armén Cařihrad Kona Palata
5 article
Lodka, která je měla dopraviti na italský parníka přístavní policista, který za příslušný bakšiš podpo- roval únos, čekali milence u břehu. Hluboký po- vzdech vydral se z ňader krásné ženy . . . Na okamžik zdálo se jakoby litovala svého jednání, ale nezbývalo mnoho času k rozmýšlení. Láskou opo- jený mílenec a bakšišem omámený policista posadili ji do loďky, která odrazivši od břehu, kolébala se na temné hladině čarovného Bosporu chvátajíc k parníku. Náruživě tisknul na třesoucí se srdce fran- couzský don Juan svůj klenot, jako by se bál, že mu ho temné vlny moře chtějí pohltit. Svůdná orien- tálka dovolila milenci, by si ji odnesl na neutrální půdu. Než vše, co Francouz smělým činem provedl, měl také odpykati. Stalo se to ve vteřině času, kdy jeho milenka sňala s obličeje černý hustý závoj, skrývající krásné její oči a tváře . . ..
Lodek Láska Francouz Hluboká Bospor
6 article
Okamžik ten byl přímo romantický. Závoj padls obličeje tajemné orientálky a před zraky jejího mi- lence objevila se — sežloutlá svráštělá tvář sedm- desátileté tchyně Arménovy . . . . Láskou planuly ovšem její vpadlé oči a chvěly se její modravé rty. které ještě před několika chvílemi Francouz tak ho- roucně celoval, ale rajské tyto vnady působily tak strašným dojmem na zklamaného únosce, že jako bleskem udeřen zavrávoraí z kajuty, by se vzpama- toval. Než jako bylo obrovským toto překvapení, tak velké byly obtíže zbaviti se zbožňované milenky, která teprve po značném peněžním odškodnění za blažené okamžiky, jichž v její náručí zažil, opustila parnik. = Vzácný náloz starožitných památek objeven byl v Jerusalemě. V Balelamudu, 300 metrů vzdále- ném od jedné z městských bran, nalezá se spustlá zřícenina starého domu, o jehož okolí dávno se tvrdilo, že jest bohatým zřídlem vzácných památek z pradávných dob. Při vykopávce narazilo se po delší práci na obrovsky rozsáhlou mosaikovou podlahu, čítající rozměr tří metrů šíře. Hlavní figurinou na podlaze zobrazenou jest Orfeus s lyrou v ruce, obklo- pený divou zvěří, kteráž zkrocena naslouchá jeho tónům. Ve všech rozích jsou umístěny podobné sku- piny, květinami ověnčené, po stranách pak jsou vy- obrazení dvou ženštin. Recké nápisy na obou vy- obrazeních vyznívají na jména Theodosie a Georgie. Mezi obrazy žen a postavou Orfeovou nalézá se skvostná malba, znázorňující trůn, obklopený davem tanečnic a tanečníků. Nález dopraven býti má přes Jaffu do sbírek císařského musea v Cařihradě.
Arménův Láska Francouz Orfeus Theodosius Georgias Orfeův Jeruzalém Jaffa Cařihrad
7 article
= Svatba naboba boldurského. Statkář Artur Palik-Ucsevný z Bolduru nedaleko Pešti, pro obrovské jmění své zvaný „nabobem boldurským“, pojal v r. 1900 zr choť spanilou, avšak úplně chudobnou baro- nessu Floru Gaubicovu. Manželské štěstí tehda 64- letého muže však dlouho netrvalo. Za neplný měsíc opustila mladá choť manžela a zmizela v cizině. Statkář zahájil na to se svou manželkou spor o roz- vedení manželství. Tato však odpověděle žalobou na- vzájem o placení roční apanáže obnosem 48.000 K. Nicméně panička byla nejprvé se svými nároky ve všech instancích odmítnuta. V nedávných dnech však spor obnovila a štěstí jí posloužilo. Rozvedený man- žel uznán byl povinným první stolicí k placení roč- ních 12.000 K, druhá instance pak rentu tuto zvýšila na 14.000 K. Spor o rozvod manželství dosud není právoplatně proveden.
Palik Ucsevný Boldur Pešť Flor Gaubicovo
8 article
= Strašidelná historie zvláštního druhu měla své dějiště tentokráte na půdě americké, následkem čehož už z této příčiny jí nikdo nevěří. V únoru t. r. zavražděna byla v americké obci Ladech mladá žena. Pachatelkou činu byla její sousedka, kteráž dohnána byla k tomu žárlivostí. Zatím co 30letá vraledkyně Anna Valentinová očekává provedení rozsudku vyznívajícího na trest smrti, ociťuje se její sousedstvo jakož i lidé z nejbližšího okoli její oběti v Ladech ve značném rozechvění nad událostmi, kteréž se přihodily v bývalém obydlí zavražděné ženy, jejíž jméno bylo Rosa Šal zová. Byí byl manželem jejím neprodleně opuštěn a brzy po činu vystěhoval se nešťastný vdovec, odevzdav dvě dítky své dohledu známých, vůbec z obce do cizího území. Byt byl až do nedávných dob úplně prázdný. Když se tam pak po delším čase přistěho- vala kterási rodina, byla hned prvé noci vyburcována ze sna hlasitým voláním o pomoc. Při tom ozývalo se z vedlejšího pokoje jakésí sténání. Onen vedlejší pokoj byl právě jevištěm vražedného činu. Roze- chvění noví nájemníci dali si konečně říci, že ještě jednu noc v bytě ztráví, aby vyčkali, zdali se vý- kříky a sténání budou opakovati. A bylo skutečně tomu tak. Za nočního šera ozval se pojednou bole- stivý hlas ze stísněného hrdla ženského a skřek potrval delší dobu. Následkem toho rozhodli se noví nájemníci, že dům neprodleně opustí. Za krátko při- stéhovala se tam jiná rodina, ale výsledek byl týž.
Valentinová Bye Lada
9 article
Třetí nájemníci vydrželi v bytě nejdéle: po dobu celého týdne. Polom však prohlašovali, že by tam ani za nabízené milliony více nemeškali. Skeptický jeden mladík, jenž o věci zaslechl, hodlal pověrčivým lidem dokázati, že není žádných strašidel a duchů. Při tom se snažil, aby neobvyklý úkaz náležitě lidem vy- světlil, i uzavřel se za teplého červencového večera v bytě sám, položiv se do pokoje, z něhož vycházelo záhadné sténání. Krátce po půlnoci však neohrožený muž vyrazil z domu a doznával vesničanům, kteří se zatím venku shromáždili, že prý dosud ještě nie hroznějšího neviděl a neslyšel . . . Živou mocí nedá prý se večer přinutiti, aby ještě jednou do světnice vkroči! . .. Dům byl za nedlouho potom policejně uzamčen a místnosti budou v nejbližší době podro- beny úřadní prohlídce. = Skočil s mostu. S mostu Washington v Nov Yosku skočil onehdy večer do Harlem Riveru mladý muž, o kterém má se za to, že to byl 21letý sazeč Oskar Segall. Mrtvola nebyla dosud nalezena. Poli- cista Miller stál u vchodu mostu v Manhatanu a viděl mladého muže, jak kráčel po mostě do Bronx.
Segall Miller Washington Bronx Nova Yosko Harlem Rivera
10 article
Když pak došel as na 150 kroků ke břehu v Bronx, sňal s hlavy klobouk, vytáhl z kapsy kabátu dvě listiny, které vložil do klobonku, jejž položil na ka- menné zábradlí mostu a díval se do vody. To vše vzbudilo podezření Millera, který spěchal k mla- dému muží, nežli však k němu doběhl, vyskočil mladík na zábradlí mostu a vrhl se do řeky. Tělo sebevraha objevilo se asi třikrát nad hladinou vodní, ale pak zmizelo ve vlnách. Asi 50 yardů od místa, kde mladík skočil do vody, nalezali se ve člunu bratří William a Otto Wagnerovi. Oba bratři veslo- vali rychle tonoucímu ku pomoci, přišli však již pozdě. V klobouku, který sebevrah na mostě zane- chal, nalezl Miller dopis, adresovaný Dav. Segallovi a lístek tohoto znění: »Nabažil jsem se života proto skočím s mostu, abych se utopil.« — Oskar Segall byl delší dobu bez práce a často se vyslovil, že spáchá sebevraždu.
Miller William Wagner Segall Bronx
11 article
= Obchod s děvčaty v Oděsse nabyl za po- slední doby netušených rozměrů. Mužští, provozujíeí obchody se živým zbožím, vydávají se z pravidla za obchodní cestující. Žijí velmi nádherně a sezna- mují se se sličnými továrními dělnicemi, šičkami atd. Po krátké známosti následuje návrh na sňatek a opět za nedlouho koná se svatba. Jakmile se to stane, nastoupí novomanželé svatební cestu přes Cařihrad, kdež manželovi »příbuzní« je skvěle po- hostí. Zejmena nabídnou jim hojnost opojných ná- pojů a v případě, že by nevěsta nabídku zamítla. použije se prostředků omamujících. Na to se mladá žena dopraví do vykřičeného domu a nežli opčt nabude vědomí, jest jí naprosto znemožněno, dostati se znova na svobodu a zbaviti se pronásledovatelů. Ruský konsulát v Cařihradě dal čtyři prodavače dívek zatknouti. Hanební darebové byli vesměsz Oděssy. Zároveň při té příležitosti zvěděl ruský kon sulát, že v Cařihradě jest nesmírný počet podezře- lých lidí, živících se tímto hnusným řemeslem. Pro kázalo se o nich, že 15.-20krát, již vstoupili v man želství jedině za cílem, aby mladé manželky prodal a aby tak vytěžili mrzké obnosy.
Cařihrad
12 article Z literatury.
Z literatury. Slovanský jih. 22 — Baedeker je naším lidem typ dokonal příruční knihy sestovní, a jméno jeho z těch nesčíslných svazků a vydání, v nichž stručně, prakticky, výstižně popsal téměř celou země- kouli pro turisty, ať již chtějí podn iknouti výlet po Rýně nebo obeplouti svět, stalo se v češtině názvem pro průvodce na cestách. Stal se našim lidem tak nezbytným a všestranně užitečným, že ani nepociťují, jak jeho stanovisko — to jest stanovisko celé té družiny jeho pracovníků — se nutně liší od našeho způsobu nazírání, od na- šich potřeb, přání a našich cestovních plánů. Je přirozeno, že píše především a zvláště pro Němce a že teprve překlady jednotlivých svazků, pro jiné národy upravené, snaží se z obchodní konkurence — často vítězně — vyrovnati se tamějším cestovním rádcům domácím a přizpů- sobiti se duchu i cílům té které turistiky fran- couzské, anglické, italské. Kdo trochu více má příležitost užívati prak- ticky takových cestovních knih, pozná též, že i věcně — bez ohledu na to, jak vyhovuje „Bae- deker“ tomu kterému obecenstvu — nelze jed- nomu podniku, byť byl i tak obrovský, jako je Baedekrův — zpracovati vše stejně dokonale; není potřebí ani opouštěti Evropu, abychom se přesvědčili, že na příklad pro východní něme- cké Alpy Mayerovy příručky jsou výstižnější,a že po Italii Gsell-Fels, třeba starší, je lepším rádcem.
Němec Baedekrův Mayerův Rýn Evropa
13 article
Za hranicemi Evropy stěží odolávají ně- mecké cestovní příručky cizi, domorodé konku- recni, a celkem po několikaleté zkušenosti do- spívá turista ku přesvědčení, že mnohdy domácí, lekální popisy zemí a míst jsou výhodnější než schematicky vypracovaný svazek Baedekera neb Mayera a po druhé že přece jen každý cestovní průvodce, byť sebe nestranněji — již z ob- chodních důvodů — sestavený, má zvláště jen pro ten národ cenu, který si jej vytvořil a pro který je psán. A konečně, že úspěch, kterému se německé cestovní knihy i za hranicemi Německa těší, spočívá valnou měrou na výborné organi- saci jejich zpravodajství a na soustavnosti, s kte- rou probírají postupně všechno — aspoň všechno to, co z jakékoliv příčiny budí širší zájem tu- Z těchto zkušeností vyplývá však pro če- ského turistu nové poučení: nejvhodnější a nej- praktičtější průvodce v cizině může býti českému turistovi jen český cestopis — ovšem, dobře udělaný a nestačí snad jeden, výjimka, nýbrž celý podnik, který vydá řadu cestovních přiruček a v nich jednotnou methodou popis všech míst, kam my cestujeme a kam chceme, aby naši lidé cestovali, a popis takový, aby vyhovoval našim potřebám a našemu vkusu. Před dvaceti léty bylo by bývalo snadi směšno, mluviti o takovém podniku, a i dnes mnohý asi ukáže, jak mnoho třeba ještě pod- niknouti doma, jak nalehavě je potřebí takového průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku a Sloven- sku pro nás, i pro cizinu — ale třeba říditi se skutečností, a dnes je jisto, že celé proudy če- ských lidí každoročně chtějí se rozletěti za hra- nice a také se rozletí. Nezbývá tedy, než hledět působit na tento proud, dát mu praktické cesto- pisy, které by jej lákaly a vedly a které by mu byly zároveň průvodcem dobrým a spravedlivým.
Baedeker Mayer Evropa Německo Čechy Morava Slezsko
14 article
Byly by to daleké plány, kdybychom chtěli probí- rat tu řadu českých hnízd, kam naši lidé na léto zalétají, zůstaňme ukázkou při jednom z nich. Každoročně stoupá příliv českých turistů n jih. Trať na Trbíž, Pontebbu, Benátky, Opatii. Rěku se v létě Čechy jen hemží, od jara svážej se ještě jižněji do Dalmacie a později východ- něji do Bosny. Máme sice pro tento slovanský jih několik výborných příruček speciálních, na př. o slovanských Alpách, ale schází nám kniha, která by podrobně a prakticky pro če- ského člověka podávala návod k cestování a zprávy o celém slovanském jihu soustavně. V tomto koutě Evropy cítíte nejlépe, jak vám cizojazyčné příručky selhávají. Mimo to slo- vanské Alpy, Dalmacie, Černá Hora, Bosna, Chorvatsko atd. v posledních létech neobyčejně rychle zdokonalují se po stránce turistické a stá vají se přístupnější. To je potřebí vystihnouti novými cestami a zkušenostmi a sice se stano- viska našeho: hledati, jak nejlépe jeti, kde nej- lépe bydleti, co nutno prohlédnouti — vše to dá sice mnoho práce, ale proud českých turistů směrem ke slovanskému jihu je tak silný a vy- trvalý, že jistě skvěle tuto námahu nahradí. Až dosud většina poutníků závisí na soukromé informaci předchozí neb na nahodilé kombinaei cestovní kanceláře. Cestovni kniha o Slovan- ském jihu byla by mu lepším cestovním rádcem — a mohla by býti zároveň prvním svazkem velké serie českých „Baedekerů“.
Benátky Čechy Dalmacie Bosna Alpy Evropa Černá Hora Chorvatsko vanský Alpa Slovan
16 article
České spisy-
17 article
* Přehlod. Je spousta všeho, co knihtiskařské stroje v Čechách a na Moravě do roka vychrlí na lite- rární trh. Kdo čte všechen ten potištěný papír? Každý dle svého hladu duševního sáhne k věcem, které od- povídají jeho zájmům. Veliké procento pak čte, co právě mu do ruky padne. Nedá se přehlédnouti, žee v těch vydáních je mnoho zbytečnosti, zvláště v pře- kladech: Nikdo nebude proti překladům cizích děl vzácných, ale podávati napořád bez výběru jen proto. že se překlad lacino pořídí a nakladatel má čáku na vlastní prospěch a zisk, je hříchem proti domácímu celku, proti jeho vývoji a tudiž i jeho budoucnosti. Zvykáme tak spoléhati ve všem na cizí práci, cizí úspěch a lacině si osvojovati její výsledky. V tom je úhona mravní vedle přímé škody věcné. Poohlédněme se po české poesii na právě mi- nulý půlrok! Žeň chudičká! Za celý leden dvě sbírky. „Hovory se smrti“ Jiřího Karáska a „Kniha pianis- sima“ Pavla Suly. Karáskova kniha je vlastně výbou dvou starších sbírek, „Zazděná okna“ a „Kniha aristo- kratická“, zbývá pro celý leden jediná knížka Su- lova, bezvýznamná celkem.
Karásek Pavel Sula Karáskův Čechy Morava
18 article
Únor též vykazuje básnickou knihu jedinou, „Ba- lada o mrtvém ševci a mladé tanečnici“ od Karla Legra. Kníha je cenná a působivá. V březnu vydal Ad. Brabec sbírku veršů „Květy samot“, denníkový, nepraktický formát. Sbírka honosí se více spoustou prázdného papíru než svým veršem nejprůměrnější hodnoty. Také verše A. Rážovy „Byly večery“ jsou droboučká sbírka více měně bez váhy Za to v dubnu sbírek šest. Lud. Lošťák vydal „Píseň bohatýrskou, Karel Mašek „Pierotovu loutnu“ Jindřich Štemberka „Spása v lidu“, Karel de Wetter „Ballady“, S. Bouška verše „Duše v přírodě“ a ne únavný psaním, ale naprosto znavený a vysílený tvor- bou Em. z Lešehradu „Když kvetou růže“. Květen, měsíc poesie erotické, dal verše „Ve smutku večerů Svat. Karmena a chudičké myšlenkou i stylem stichotvoření „Má vlast“ Fr. Zavřela. Přidáme-li z června „Pohádku zelených očí“ Ro- mana Haška a časovou sbírku Molendovu „llus“, jsme
Legr Brabec Květa A Rážův Lošťák Mašek Štemberk Wetter S Boušek Zavřel ro Hašek Molendův Lešehrad Francie lada Ada
19 article
s básnickými sbírkami u konce. Dvě, tři knížky cenně hodné zařazení do knihovny. Věru málo! Není u ná v posledních létech úrody básnické, je rozhodný úpa- dek. Slibované, štěpované a sázené cizí květy na ubi- tých vlastních našich talentech ještě nevzrostly a již asi nevzrostou! i prosa v minulém pololetí nevyniká množ- stvím. Od ledna do konce června asi šestnáct knížek prosy různé ceny. (Tu alespoň některé ceny trvalejší.) Al. Mrštíkův „Rok na vsi dospěl k dílu IV. Vedle toho vyšly posmrtné črty Rud. K. Zahálky „Kresby“ skizza Jana Jar. Bora „Macecha“. V únoru vyšel IV. dí Al. Jiráska „U nás“, idyla E. Sokola „Děti“ a Kará- skovy „Lásky absurdné“. V březnu toliko dvě knihy; „Ze soudní síně“ Fr. K. Hejdy a Jar. Kampra „Bílá láska“ Za to v dubnu je čileji za knihkupeckými vý- klady. Vyšly Klecandův „Hřích“, Jos. Matějky první kniha „Exolikové“. Pilný divadelník O. Faster vydal román „Velikán Velikánovič“, Karel Rožek sbírku povídek „Propastmi duší“, Jan Havlasa novou knihu z Tater „Pod sklanatými štíty“ a Zikmund Winter „Povídky a obrázky historické“. V květnu samostatný otisk práce J. Ostena ze Zlaté Prahy „Veliké cíle“. Též ukončena sbírka jeho knihy druhé, letos vydané „Duše i srdce“. Zajímava je kniha v červnu vydaná „Ze život naší bohémy“ R. J. Kronbauera. V dusném parnu dobře oživí „Humoresky“ Hrdinovy, jež vydal v Libuši. Ve- dle obou možno zaznamenati ještě „Jedovaté črty Královcovy. A to je asi vše, co stojí za zmínku! Ani tentokráte nepoměr mezi původní tvorbou překlady se nezlepšil. Platí zásada: lid hltá, mnoho shltá! Házejme mu, co přijde laciněji, na čem dá se více vydělati. Stejné hospodářství jako v zemědělství s vystříkáváním půdy. Ale následky! Kdo je odneseí —ka.
Mrštíkův K Zahálka Jan Jar Bor Jirásek E Sokol K Hejda Klecandův Exoliková Pilná O Faster Rožek Havlasa Winter J Osten R J Kronbauer Hrdinův Libuše Královcův Jos Praha z tatra
20 article
Slovanské spisy-
21 article
* Z novodobé ruské litezatury. Pessimistický ži- votní názor a realismus v pravém slova smyslu jsou úhelnými kameny duševních staveb většiny novo- dobých ruských literátů. Dobou nejnovější vystupuje však mezi nimi i několik aesthetiků. Zejmena však zvláště značný talent vykazují spisovatelé, líčící ruský život v jeho skutečnosti. Takovýmto duchaplným a jemným autorem je Vladimír Korolenko. Je zvláště novellistou a jeho genrové obrázky, jež čer- pány jsou téměř z každé sféry ruského života a ze všech končin širovládné Rusi, tvoří podstať jeho tvorby. V nejnovějším jeho díle „V zemi vyhnanců“, je každé z krátkých jeho vypravování pro sebe uzavře- ným celkem, vyhovujícím uměleckým požadavkům, plným barev, nálady i myšlenek. Tak na příklad „Mráz“, „Poslední zákmit slunce“ a „Zákoutí světa“ jsou malými mistrnými díly. Jevištěm většiny jeho nevel jest, jak tomu u moderních novelistů ruských bývá, ruský sever. K vynikajícím novodobým spiso- vatelům ruským arci v prvé řadě patři Čechov a
Korolenko Mráz Čechov Rus
22 article
Gorký. V přítomné literatuře ruské zaujímají oba své zvláštní stanovisko a příkře zvedají se nad po- všechnou úroveň duševního živola a tvorby. Gorkému a Čechovovi dlužno přičísti zásluhu, že ruskou litera- turu po delší době jednotvárného tvoření pozdvihl opětně do výše původní, mnohem větší živosti a pe- strosti. Čechov znám je českému čtenářstvu z cele řady svých drobných, namnoze leuilletonistických prací. Až s bezohlednou pravdivostí odhaluje nicot- nost, dutost, ješitnost a lakolnost jistých kruhů ru- ských a pitvá břitkou skalpellou, namnoze sarkasti- ckým až sanglaniním způsobem ruskou společnost I z humoru slohu, dráždicího k smíchu i z vtipu čiší tragika situace, páchne prohnilost poměrů a zírá bez- měrná prázdnota, do které se řítí některé vrstvy ruské společnosti. Zvlášť svérázným je Gorký... „Přišel z hluboka, z půdy života, odtamtud, kde panuje jen tma a bída, kde člověk je polozvířetem, kde život znamená jen boj o chléb.“ Gorký vkročil až dote doby snad do zůmyslně nevšímaného prostředí, zaved do literatury nový typ— tuláka, vagabunda. Obsáhlé. povahopisné črty v tom směru ukazují, že Gorký do- konale pronikl tento druh lidí, a poznal jejich stíny i světlé stránky. Zejmena jasně vynikají vlastnosti této kasty lidí v líčení „Historie jednoho zločince“
Gorká Gorký Čechov
23 article
Satyrik Šaltykov-Ščedrin sbírá nejraději mo- tivy ke krátkým svým črtám humoristicko-satyrickým ze života zvířat. Nejnovější jeho dílo na příklad ličí rozhovory majitele psa s němou tváří a to způsobem naprosto originálním. Probírá celou škálu lidských vášní, v prvé řadě pánovitost člověka oproti zvířeli, výlevy vzteku na něm, pak opětně mazlení a lhskání s ním, slovem všechno utrpení psa ve společnosti člo- věka. Šlehy horkého výsměchu, nikde ne urážlivého, jsou v ruské novodobé literatuře faktorem nikoliv no- vým, ale vždy důležitým a účinným. O „Třech para- bolách“ hr. Lva Tolstého nedá se mnoho nového říci. Přimykají se obsahem i dikcí ke všem jeho dílům dřívějším; a třebaže byly to jen krátké črty, takořka skizzy umělecké, přece zrači se v nich životmí filosofie Tolstého, „toho velikého básníka ruské země“, jak se mu byl Turgeněv poklonil. Kromě uvedených ještě dva spisovatelé zaslouží povšimnutí. Osipov svým něžným, měkkým románkem lásky, v němž líčí kvě- toucím způsobem idylku dvou šťastných a konečně Uspenský „Homér ruského proletářstva“, jenž ve svých novellách černými barvami ličí obrázky ze ži- vota dělnictva.
Ščedrin Šleh Tolstý Turgeněv Osipov Satyrik Šaltykov
24 article
Odborné spisy-
25 article
* Revue v neurologii, psychlatrii, fysikální a dise- tetické therapii. Rediguje a vydává doc. dr. L. Ha- škovec. Nový přehledný časopis obral si za úkol, infor- movati českého lékaře v předůležitých oborech z ci- zích děl a soubornými úvahami. Dnes velké důležitost nabylo léčení vodou, elektrikou, světlem, klimatem mechanotherapií atd. a vědy neurologická a psychia- trická hluboce zasáhly poznatky svými v život spole- čenský. Soustředěná, účelná informace v těchto obo- rech má tedy svůj vážný zájem pro lékaře, který, opu- stiv síně universitní, v klopolě denní praxe nenalezá času ani prostředků, aby ve spoustě současné litera- tury odborné teprve shledával, čeho mu třeba k orien- taci. Revue získá si i vděk nelékaře, sociologa, práv níka a paedagoga mnchým směrem. Vedle původních článků, k nimž připojena francouzská résumé, přináší revue referáty, z nichž mnohý nahražuje četbu vel- kých monografií. Mnohé jsou i širší zajímavosti. Pra- videlně pěstěná rubrika „Literatura“ přináší kratši i delší noticky o nových knihách, ve feuilletonu jsou statě, přístupné i širšímu čtenáři.
docent doktor
26 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Ruský tisk obírá se zjevem, jenž začíná brát na sebe vážně nebezpečný ráz. Je to ztráta hlasu u herců, zaviněná jednak manýrou kříčeti do krajnosti, jednak ale též obtížnými, dlouhými úlohami, jež autoři vkládají na bedra toho onoho herce. Tak v loni herečka Mirousová ztratila hlns při hře Kaspova »Požár Moskvy« (kde měla přede- psáno překřičeti statisty), herečka Mičurinová zničila si hlas v »Pohádce zimního večera« a berec Varla- mov v Ostrovského hře »Do cizích saní ne- sedej“. * Lužické »Tovařystvo pomocy z a stu- dovacych Serbova sešlo se v Budyšíně k 24. výroční valné hromadě. Za minulý rok udělilo 1 studujícím lužickým přiměřené podpory a vydalo ve prospěch studující mládeže 1624 marek; jmění zá- služného spolku obnáší 22.140 marek. Zajímavá věc byla letos na valné hromadě s důrazem konstato- vána, že totiž studenti, kteří nabudou postavení. podpory vracejí dobrovolně spolku a že přátelé mlá- deže v poslední době obzvláště často ve svých po sledních vůlích na spolek tak důležitý značnými ob- nosy pamalují. * S. Aševskij v »Obrazovanije« předvádí nám gallerii paedagogů, jak je ve svých novelkách a románech líčí A. P. Čechov. Pro ruské paedagogy není to lichotivý úsudek, jejž Čechov na různýcl místech vyslovil. * Redaktor měsíční revue »Bibljoteka Warszaw- ska« hrabě Ad. Kvasiňski svolal anketu polských re- daktorů, aby umluvili se na stejném pra vo pise. Panujeť teď i v polském pravopise chaos veliký; jedni přidržují se pravopisu fonetického (podle A. Kryáského), druzi pak onoho, jejž stanovila krakovská Akademie nauk. Anketa rozhodla se po žádati tuto vědeckou instituci o pomoc a radu v se stavení jednotného pravopisu.
Mirousová Kaspův Mičurinová S Aševskij Čechov A Kryáský Budyšín Požár Moskva Bibljoteka Varšava Ada
27 article
* Nakladatelství »Znanije« v Petrohradě podařilo se získati nejlepší plody soudobé ruské literatury jež vydává teď ve zvláštních svazeích, nazvanýcl »Sborník«, mezi jiným vyšlo tam také nové poutavé drama A. P. Čechova »Třešňnvá zabead ae jež známým čechovským způsobem uvádí nás do malostatkářské sféry. Drama je přeloženo do češliny a — snad — se s ním setkáme na českých jevištích — Mimo to ve »Sborníku« jsou příspěvky o Skitalce, Andrejeva, Bunina a j. Pozoruhodný je pří spěvek Juškěviče »Židé«. * V Krakově byl zvolen nový purkmistr dr. Jul Leo, professor university krakovské. Professor Leo je znám jako výborný finančník a sociální oekonom V posledních létech věnoval se skoro výlučně zále- žitostem města Krakova. * Ruský tisk vřelými vzpomínkami uctívá letos 50letou památku smrti znamenitého herce V. A. Ka- ratigina, vyniknuvšího zvláště v historických hrdinských postavách. Jsa z herecké rodiny byl určen k úřadnické dráze, absolvovav horní akademii, ale v brzku opustil ministerské kanceláře a šel za hla- sem krve — k divadlu. Jak velice ho ředitelství carského divadla cenilo, viděti z jeho kontraktu, kde zaručen mu honorář 4000 rublů, 500 rublů příby- tečného, 20 sáhů dříví a každoročně benefici. To bylo v lélech dvacátých minulého století, tedy summa dojista na tehdejší poměry značná ! * V Opinogórze, kde uloženo je tělo básníka polského Zygmunta Krasinského, bude vybudován pomník autora »Nieboské Komedye«, jejž vytvoří sochař polský Lewandowski. O vysta vění pomníku postaral se vnuk básníkův Adam br Krasiníski.
Čechův Třešňnvá Skitalka Andrejev Bunin doktor Jula Lea Lea Ka Krasinský Lewandowský Adam Krasiníski Petrohrad Krakov profesor univerzita horní akademie Nieboský Komedy
28 article
* Nová historická trilogie Sienkiewiczo v »Jan Sobieski« vychází v ruském překladu v »Ruské Mysli« a v »Ruském Lístku«. I do češtiny je současně s originálem překládána. * Ve Šniatyně odhalen byl slavnostně pomník krále Štěpána Bátoryho, jejž pořídilo sbír kami »Towarzystwo Szkoly Ludowej“. Král Štěpán roku 1576 ve městě Šniatyně podepsal slavná pacta conventa. * Slavinci připravují se k oslavení 60. narozenin básníka Šimona Gregorčíče, jež připadají na 15. říjen t. r. Poněvadž pak roku 1864 vydal své první básně, bude to současně i oslava 40letého ju bilea literární činností básníkovy. * V Petrobradě zemřel sekretář Akademie nau a historik, generál-poručík Nikolaj Fed. Du brovin. Zesnulý byl i redaktorem listu »Russkaja Starina« a vynikl v oboru ruského vojenského země pisu. Boje na Kavkaze, krymská a turecká vojna za jímaly ho nejvíce. Narodil se roku 1837. Ve 22 létec psal novelly, ale hnedle obrátil se k historii; roku 1887 byl jmenován mimořádným, 1900 řádným čle- nem Akademie, 1893 svěřen mu sekretariat téhož vědeckého ústavu. * Intimní své vzpomínky na Augusta Ciež- kowského, otce polské filosofie, uveřejňuje v »Bie- siadze Literackej« Marye Walewska. Autorka líčí šlechetnou povahu filosofa polského a končí vřelým appellem, aby konečně byla napsána důkladná jeho biografie. *Tamtéž Gustav Czernicki objevuje nápadné podrobnosti, jaké jeví se v životě i osudech fran- couzské paní Saint- Balmon a polské pan Wolodyjowské, jak ji líčí H. Sienkiewicz. Obi osoby jsou historické, tím podivnější je tato po- dobnost. * Polský nakladatel St. Niemira vydal právě Ballady a legendy českých básníků Stowianin. v překladu K. Záleského.
Sobieský Bátory Štěpán Gregorčíč Nikolaj Fed Augusta Walewska Czernický Balmon Wolodyjowská H Sienkiewicz Stanislav Niemir Stowianin K Záleský Šniatyně Kavkaz Towarzystwo Szkola Ludowej
29 article
Z cizich revuí.
30 article
*Ve Švédsku slavil v těchto dnech vzácné dvojí jubileum žurnalista K. Cedergren své sté naroze- niny a 80letí své novinářské činnosti. K jubileu gratu- loval stařičkému novináři sám král švédský Oskar. * Raimundovu cenu 2000 K obdržel leto učitel R. Hawel za svou hru „Politikové“. — Toira- covu cenu 4000 fr. obdržel Octave Mirbeau za „Le affaires Sont les affaires“. Autor však asi cenu vy- placenu nedostane, neboť proti tomu zuřivě protestuj nacionalisticko-klerikální členové francouzské Akade- mie, jež dle testamentu zakladatele ceny (zubního lé- kaře Tojraca) peníze rozdílí. — Flamskou cenu udílenou každého třetího roku získal si Rafael Ver- hulst za drama „Ježíš Nazaretský“, jež právě i cenou města Antverp vyznamenáno bylo. — Francouz- sko-belgickou cenu dostal letos Verhaerens za „Visages de la vie * V moderním švédském románu zabočují auto v poslední době s obzvláštní zálibou na pole nábo- ženské. Tak letos vydané Legendy o Kristu“ od Selmy Lagerlöfovy a „Guds drömmare“ (Snilkové o Bohu od Athildy Agrelisové luští obě náboženské problemy Hloubavý duch projevuje se v obou pozoruhodnýcl pracech. * Na německých jevištích bylo r. 1903 hráno 2 děl Shakespearových a to v celku 977krát. Největší úspěch mělo „Zkrocení zlé ženy“, „Otello“, „Kupee benátský“, nejmenší „Hamlet“ a „Sen noci svato- janské * HeTourdu Monde přináší zajímavou historii ruského kozáctva, doprovozenou četnými vyobraze- ními. — Tamtéž řada článků o cestě po Sibiři, již — hledaje stopy Andréovy — vykonal J. Stadling- * Italia Moderna přináší statistickou úvahu o alkoholismu v ltalii. Data posledních let ukazují, že alkoholismus v Italii se vzmáhá, zvláště na severu.
K Cedergren Oskar Raimundův R Hawel Rafael Vera Francouz Lagerlöfův Guds Shakespearův Otello Kupee Andréův J Stadling Švédsko Antverpy Sibiř Ježíš Nazaretský Visage jít le via o Krist noc svatý Italia
31 article
Tak na př. v Turině byla spotřeba lihovin v r. 1854 2854 hektolitrů, r. 1864 4168 hl, r. 1874 5119 hl, v r. 1884 7844 hl, r. 1894 5018 hl, r. 1903 5768 hl. Na každého Itala připadá ročně 10.22 litru alkoholu, takže nelze už Italy počítati k národům střídmým. Spíše dá se konstatovati opíjení se v massách. * V Nuova Antologia napsala C. Pigorini- Beriová obrněný článek proti emancipaci žen. Místo na lékařky a advokátky, buďte ženy vychovávány na ženy silné duchem, na pravé matky a manželky. * Frenolog Spitzka (Špička ?) sebral údajeo mozku japonském, německém, ruském, švédském a — českém (materiál dodal mu prof. Matiegka) a konsta- tuje, že mozek japonský je v celku lehčí než evropský. Dítě japonské mezi 9—14 léty má mozel průměrně 1235 zr těžký, stejně staré dítě evropské však až i 1350 gr. * Slavný tragéd anglický Henry Irving uchy- luje se do ústraní, dosáhnuv letos 50. roku své slavné umělecké činnosti! Anglický tisk odchodu stařičkého mima srdečně želí. * Že v Americe prodají se některá díla v 100.00 exemplářích není už zvláštností, ba někleré knihy dosáhly i počtu 500.000 prodaných exemplářů. Re- kordu v této horečce dosáhlo právě vytištěné vydání „Hymnů Methodistských“, jež vyšlo v 1,500.000 exem- plářích, při čemž před vydáním knihy 500.000 ex bylo už pevně zamluveno. Knihu tisklo sedm tiskáren najednou na čtyřiceti strojích. Tisk trval několik mě- síců a spotřeboval 500 tun papíru.
Italos C Pigorini Spitzek Matiegka Irving Nuov Antologia Amerika Re
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + »Schovanka- (Mice and men). Romantická komedie o čtyřech dějstvích od Madelaine Lucette Ryleyové. Z angličiny přeložil Karel Mušek. Asi před dvěma měsíci víděl jsem komedii paní Ryleyové: »Mice and men« v londýnském divadle »Duke of Yorks Theatre«. Byl to jeden z největších úspěchů anglických v poslední době. Tklivá veselohra. v níž je skoro více slzí nežli smíchu, dojímala citu- plná srdce obecenstva neméně nežli rovněž senti mentální, ale drsněji a neohrabaněji fraškovitá ame- rická hudební komedie — nejnovější, nejoblíbenějš a nejhloupější genre divadelní — »Princ of Pilsen- nebo velkolepá koňská tragi feerie »Sibiř« v »Hippo- dromu«, v níž hrůzostrašně vylíčena ukrutnost ru ských vojáků proti vypovězencům a církusový pam- llet protiruský zakončen obvyklou vodní pantomií. v níž se cákali všechni jednající koně a osoby. Roztomile hraná komedie, vyvozená z básně Burnsovy stejně okouzlovala, k smíchu i k citovému pohnutí jimala dekoletované dámy a pány ve fra- cích a smokingách v ložích, stallech a dress-cercie, jako prostý, dramatickým dojmům nad jiné přístupný lid tlačící se v »pitu«. Bavil jsem se dobře veselo- hrou, představením i obecenstvem. Chápal jsem, že toto posluchačstvo, ať z pyšných domů ve čtvrti Cadogan nebo Park-lane, či z chudobných ulic za nádražím liverpoolským, které tak proslě se dalo unášeti romanticko-sentimentální historií půvabné sehovanky Peggy, jejího velkomyslného pěstouna Emburya a jejího fešného kapitána Lovela, je — ač, ve vlasti Shakespearově — stejně daleko všem
Madelain Lucette Karel muška Ryleyová Burnsův Pegg Shakespearův Sibiř Hippo Duke of Yorks Theatre Princ of Pilsen Lovel
33 article
ibsenovským vysokým cílům uměleckým a filosofi- ckým na jevišti, jako obecenstvo z boulevardních divadel »Nouveaute« a »Folies Dramatiques« i jako abonenti české první scény. Obecenstvo nynějši chce se příjemně bavit, má rádo silné a přímo pů- sobivé effekty, lehtavé a dráždivé proudění fluidu banálnosti, sentimentálnosti i fraškovitosti a nic je tak nenudí jako poesie — byt i Shakespearova psychologické odstíny a komplikace. třeba Ibsenovy. Po několika návštěvách londýnských divadel poroz- uměl jsem, proč selhalo tak energicky vedené hnutl Williama Archera pro Ibsena a moderní drama, ačkoliv bylo podporováno umělci velkými, jako je Miss Elisabeth Robbinsova, jež byla prý uchvacující Heddou Gablerovou a Beerhohm Tree, který skvěle vynikl jako »Nepřítel lidu«. Z těchže důvodů též nenalezají šírokého a hlubšího ohlasu dramatická díla Bernarda Shawa. Paní Ryleyová, jež svou »Schovankou« dostala se mezi populární autory divadelní jako jsou Pinero a Jones, napsala již přes 30 her, které s úspěchem různým hrály se v Americe a v Anglii.
Folies Shakespearův Ibsenův Archer Ibsen Robbinsův Gablerův Beerhohm Tree Shaw Ryleyová Jones Misso Amerika Anglie
34 article
Mladá, něco přes třicet let čítající autorka byla původně operní zpěvačkou a herečkou a teprve když roku 1892 se vdala za známého herce J. H. Ryleye, věnovala se literární činnosti a se snadností, danou jen ženským spisovatelkám, vyráběla novelly, články. skizzy, dramata a komedie. Jako hrdinku »Mice and men« viděl jsem v »Duke of York's Theatre« jednu z nejlepších anglických hereček rozkošnou miss Ger- trudu Elliottovu a v roli Marka Emburya, »filantropa a učence«, znamenitého umělce Mr. Forbesa Robert- »Schovanka« je veselohra plačtivě poetická, ro- manticky zapletená, roztomile prostoduchá a hodně po anglicku rozvláčná. Autorka ovládá obratně tech- nické požadavky jeviště. Kresli své osoby velmi jednoduše a jen s povrchu, dialog má živý a vtipný, scény někdy efektně osnované — a tak celkem její veselohra něžná a cituplná může býti velmi lákavým a líbivým podíváním, když je s náležitou delikátností a lehkostí sehrána. V tomto ohledu bylo naše před- stavení velmi zdařilé, zejmena přední tři, čtyři role byly náležitě provedeny a nová anglická hra měla zcela pěkný úspěch, znamenající příznivé zahájení nové saisony.
Ryley Elliottův Emburya Robert Mladá Gera Duke of York ' s Theatre
35 article
»Schovanka« je ovšem veselohra trochu nezvy- klého druhu. Odráží se v ní cudná čistota dívčího srdce, jemnými tony zní v ní smích i žal nevinnosti a jsme v tom puritánském humoru — ačkoliv ne- schází pikantní, ale velmi convenable naznačená bi- storka cizoložná — nesmírně daleko od obscénosti pařížských spodničkových vaudevillů a od lajdácké pivní bodrosti německých frašek. Dobrá změna občas a pro krajkový čepeček malé Peggy rádi zapomeneme na suggestivní nedbalky »Damy od Maxima«. Malá Peggy, »Little Britain«, je opravdu roz- košná postava, akvarellový obrázek dlouhokadeřé. subtilní, smavé dívčinky stylu Romneyově. Chudinka byla do 16 lel v nalezinci, pak se ji ujal rozšafný a učený Mark Embury, jenž ji otcovsky vychovával.
Pegg Romneyův Embura Little Britain
36 article
Hned při vstupu do tichého domu svého poručníka setkala se se synovcem Emburyho, milým větropla- chem kapitánem Lovelem, který páchal všechny možné nepravosti, zejmena dluhy a milostné pletky s hezkou, ale po čertech mazanou paní Joannou Goodlakovou. V srdci malé Peggy ozve se cosi jako nejprvnější hnutí lásky a když mladý větroplach od- jede na dvě léta, aby zmoudřel v dálce, opakuje si písničku, kterou jí kapitán Lovel zazpíval a lisuje v učených a tlustých knihách květy šťavele, zaslané jí synovcem poručníkovým. Vážný a dobrý Embury podlehá svůdnosti svěže vypučevší krásy své svě- řenky a pošetile si vykládá její city vděčnosti jako příchylnost hlubší . . . Je do ní zamilován a chce jí učiniti svou ženou. Kapitán Lovel se právě vrátil. I on nezapomněl na tu smavou a naivní žabku Peggy a užasne, jaká krasavice se z ní stala za ta dvě léta.
Embury Lovel Goodlaková Pegg
37 article
A ovšem ihned vzplane. Ale Peggy má již všechny ošemetné vlastnosti ženy, je zvědavá a žárlivá, není již tou nemotornou holkou z nalezince a prokoukne zálety kapitána a paní Goodlakové. Projevuje nej- roztomilejším způsobem své sklamání, svůj žal, hněv i žárlivost a jeji výjevy v druhém jednání s Lovelem a paní Goodlakovou patří k nejkratochvílnějším z veselohry. Ale pak se zachmuří smavé ovzduší komedie, v niž Peggy byla světlým a tančicím pa- prskem jarním, a ocitáme se v přívalu slz, ve výbu- ších pláče a ubohá Peggy jen vzdychá a poddává se svému osudu Domnívá se, že Lovel ji nemiluje a zasnoubís se svým moudrým poručníkem, jejž ona nemůže milovat. Ale Embury, »Scholar, Scientist and Philan- thropist« je hluboká a opravdová povaha. Poznal rozpor v duší Peggy i její nedorozumění s kapitánem Lovelem, který rovněž vzdychá jako Werther v uni- formě. A den před svou svatbou, když má Peggy uvésti do nového domu, do jejich domácnosti, naš lidumilný filosof otevírá nový dům, kde je i piano, — jaké blaho! — malé Peggy a svému synovci, z nichž učinil nejšťastnější párek pod sluncem. Mladí lidé běží hned zkusit piano a z domu zaznívá ona malá písnička o velkém milování, kterou Lovel na- učil Peggy v I. jednání. Embury kráčí smutný, re- signovaný zahradou, zastaví se před domem štěstí, lásky a milosíně písně, smekne — a kráčí poněkud nejistě a shrbeně dále a opona konečně padá .
Pegg Goodlaková Embura Lovel Scientist and Klan
38 article
Angiická novinka byla za režie překladatelovy velmi slušně vypravena a sehrána. Neostala pozadu za londýnským představením. Jen celkové tempo mělo by být poněkud zrychleno. Velmi zdařilé vý- kony podali: sl. Grégrova, p. Vávra, pí. Benoniová a p. Inneman. Obtížnou úlohu Peggy sehrála sl. Grěgrova s neobyčejnou uměleckou vybroušeností. Může zařaditi Peggy mezi své největší úspěchy. Ze- jmena originální a tak přirozeně dívčí, ano i pří- padně »english« byla ve scénách naivních a komi- ckých. Ke konci třetího jednání, kde je tolik utaje- ného vzlyku, upadla sl. Grégrova v nejasnosta nezřetelnost, v niž si libují naši umělci, když chtějí tlumočiti hlubší záchvěvy duše. Obecenstvo dalo s strhnouti jiskřivou a temperamentní hrou malé Peggy v II. jednání k hlučnému potlesku při otevřené scéné. Paní Benoniová nepodala se uštěpačné vyřidilce intri- kánské Joanny, ostala v mezích elegance bezké velkosvětské dámy a tato umírněnost dodala jejímu výkonu vábné přirozenosti. Tuto vlastnost neafekto- vané mluvy dlužno též s uznáním vytknouti u páně Innemanova komického, ale nezkarrikovaného man- žela Goodlaka. Pan Vávra jako Embury byl pln vážné vroucnosti. Učinil toho dobráka filosofa pocho- pitelným a svrchovaně sympatickým, avšak někdy vložil příliš mnoho měkkosti do jeho smutných krisí. V ostatních úlohách velmi zdatně si vedli pí. Pštros- sová, pp. Matějovský, Steinsberg, Mušek a Kafka. V. Hl.
Grégrův Vávra Benoniová Inneman Pegg Joanna Innemanův Embura Matějovský Steinsberg Kafka
39 article
+ Z kanceláže Národního divadla. Dnes hraje se Halévyova opera »Židovka« (4. čtvrtka předpi.) řízením kapelnika pana Angra a s damami Maturovou, Bobkovou, pp. Figarem, Plákem, Šírem, Polákema Pollertem; v partli kardinála vystoupí pohostinsku pan Karel Veverka od městského divadla v Norimo berce. Zejtra je třetí představení v cyklu če- ských oper a to Smetanoví »Branibořiv Čechách«. V příštím týdnu provedeny budou v cyklu opery: v úterý »Tvrdé palice« od Dvořáka a »V studni« od Blodka, ve čtvrtek »Dalibor« od Smetany s p. Veverkou j. h. v roli žalářníka Beneše a v sobotu 27. t. m. Fibichova »Šárka« s pl. Veverkovou j. h. v partii Vlasty. — Pozejtří večer hráti se bude Shakespearova veselohr »Sen v noci svatojanské«. Pan Plák zplva včera v opeře »Čert a Káča«, ačkoliv nebyl dispo- nován. + Lidové dívadlo »Urania« v Praze—VII. Dne hraje se jedna z nejlepších německých veseloher: »U bílého koníčka«, jejíž všecky dosavadní reprisy těšily se četné návštěvě obecenstva. Hru napsali O. Blumenthal a G. Kadlburg. Přeložil Pavel Nebeský. Režisér Boh. Kovář. Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová, Balákova, Vejvodova, Světlá, Pražská pp. Kovář. Lachman, Počepický, Čekanský, Hlavařý. Pražský, Čonský. Začátek o 7. hod. večerní. — P divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. — Zejtra jest slavnostní představení na paměť 20letěbe trvání tělocvičné jednoty Sokol v Praze-VII. S laska- vým svolením správy Národního divadla v Praze braje se Vrchlického »Noc na Karlštejně«. V úlone Karla IV. jako host vystoupí pan Jakub Seifert, ředitel lidového divadla »Urania«. Představení před- cházeti bude slavnostní sbor, proslov napsaný Jaro- stavem Vrchlickým a živý obraz. Začátek o pů 8. hod. večerní. — Ve čivrtek jest benefiční več
Angra Maturův Bobkův Figar Plák Šír Polákem Pollert Veverka Dvořák Blodek Dalibor Beneš Fibichův Šárek Veverkův Vlasta Shakespearův O Blumenthal Pavel Nebeský Kovář Balákův Vejvodův Lachman Počepický Čekanský Hlavařý Vrchlický Seifert Smetan Praha Karlštejn Karel Iva národní divadlo Halévyov opera Branibořiv Čechy lidový dívadlo Čonský Sokol v Praga
41 article
Mr. Penn.