ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 099544f0-71e1-11dc-9c39-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 73, person 87, org 14, work 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 19. srpna 1904
Praha
3 masthead
Číslo 228.
4 article
Ka ranní a odpol. list předelácí se Praze v kdninistra s drojí čonán loe ve nllslkác
Praha
6 article
le . roštoni rrnso n ltrrr ie i vdroji aicntko
7 article Válka.
Válka. Z Londýna, 18. srpna. (C.-B.) »Reut kanceláři« sdělují: Z Tokia sděluje se ze včerejška večer: Jak se pro- slýchá, ohlásil velitel oblehací ar- mády, že velitel portarturský odmíti vyzvání, aby se i s pevnesti vzdal, ja- kož i s díky nabídku císaře japon- ského, by nekombatanti se z pevnosti vystěhovali. Z Londýna, 18. srpna. (C.-B.) »Rtent kanceláře sděluje ze Šanchaje ze dneška, že se tam očekává pří- jezdjaponského loďstva. Ja- ponsko jest prý odhodláno žádati okamžité vyplutí ruských lodí ze šauchaje aneb jich odzbrojení, jako v Cintau, vynutiti. Z Petrohradu, 18. srpna. Ze Ljao- janu sdělují: Všeobecný pohyb japon- ské armády k severu je patrný, což dokazuje, že Japonci mají — nový plán. Z Tokia, 18. srpna. (C.-B.) (Úřadní zpráva.) Velící generál oblehací ar- mády před Port Arturem sděluje, že 16 t. m. poslal parlamentáře k před- ním strážím nepřátelským, kterýž podal sdělení, v němž vyjádřeno přáni císnře japonského, propustit nekom- batanty z Port Arturu, a v němž dále doporučena kapitulace. Sdělení bylo doručeno náčelníku generálního štábu, kterýž 17. t. m. vyslal ruského par- lamentúře k oblehací armádě s odpo- vědí, odmítající oba návrhy. L. Z Petrohradu, 18. srpna, v 9 hod. 45 m. (Pův. tel. zvl. dopis. »N. L. «.) První oddíl baltického loďstva odplul dne 13. srpna a vyčká druhého oddíluu mysu Hornova. Oddil druhý vyčká návratu velkoknížete Cyrilla, který určen jest na den 3. září. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.)
Japonec Artur Hornův Cyrill Londýn Reut Tokio Petrohrad Ljao
8 article Německá „oslava“ 18. srpna V Opavě!
Německá „oslava“ 18. srpna V Opavě! Jest tomu asi měsle, co officiosové cisl j tánští se zdejším »Prager Abendblattem« v čele pochlebovali Němcům slezským jako vzorům loyálních občanů, kteří mají věrnost k dynasti a oddanost k císařství rakouskému od věko zrovna v krvi. Nuže, včera a dnes, v den narozenin cís- fových, měl c. k. zemský president slezský vý- bornou příležitost přesvědčiti se s balkonu svého vládního paláce v Opavě o té loyalitě Něm slezských na vlastní oči a uš. Jako každého roku v předvečer narozenin císařových nařídilo i letos velitelství vojenské posádky v Opavě velké čepobití, to jest vyslalo svou kapelu, aby pod okny c. k. zeměvládc zahrála císařskou hymnu a slavnostní serenádu. Ale letos dopadlo to slavné vojenské čepobit v Opavě — schönererovsky. Několik tisíc Němet
Prager Němec Opava Německo
9 article
spustilo před vládní budovou takový pekelný řev a pískot, takové pokřikování: »Fuj!2 a »Abzug Thun !«, že vojenská hudba, úplně jsouc pře- hlušena, netroufala si ani zahráti eisařskou hymnu nýbrž raději před hrozivým davem sebrala svě partesy a vrátila se z ticha do kasáren. Tam teprv, ve dvoře kasáren, mohla císařskou hymnu vojákům sehrát, kdežto německé občanstvo opav- ské venku před kasárnami rušilo ji hulákáním velkoněmecké »Wacht am Rhein«. Na to vzorní němečti Rakušané opavští, vytřískavše cestou »Sokolu« opavskému všechna okna jeho tělo- cvičny, táhli poznovu před budovu zemského vládce, aby mu ještě jednou uspořádali pěknou kocovinu. Zemský president uznal vůči těmto ovacím záhodno, dát shasit světla ve svých sa- lonech, sám ale, zahalen ve tmu, shlížel s pa- vlánu na ten ječící dav »vzorných Rakušanů« které si Rakousko více než stoletou germani sační politikou svou tak nadějně vychovalo.
Abzug Thun Rakušan Rakousko Sokol Wacht be Rhein
10 article
Nadešlo jitro 18. srpna, den narozenin pa- novníkových. Opava plna lidu německého, zbu- bnovaného na německý protestní »Volkstag« na kterém hráli Rakousku vlastenci šíroznámí: jak Krommer, Türk, Bendel, Sehreiten a Wolf. Řeči všech těch výtečníků byly naladěny na toninu přímo vražedně teutonské zuřivosti proti většině slovanského obyvatelstva slezského, kterážto zuřivost sálá i z připravené reso- luce, v níž se pravl: »Německý Volkstag spa- třuje v chystaném zřízení slovanských poboček při učitelských ústavech v Opavě a Těšině nej- drzejší ze všech posavadních kroků, k vydání našeho, Němeům slezským nad vše drahéhoa vysoce vývinutého školství slezského Slova- nům. On spatřuje v tomto, jakož i v předcho- zích poslovanšťujících (!) opatřeních promy šleně prováděný úmysl, aby naš pokojné a vysoce vdělané něme- cké (l) Slezsko bylo vydáno násilí a nevzdělanosti méně cennéhoa výboje lačného kmene národního.«
Krommer Türk Bendel Sehreiten Wolf Opava Rakousko
11 article
— Zjevný-li již z tohoto surově zpupného tónu přijaté resoluce dostatečně neurvalý duch haka- tistův opavských, ozýval se ovšem v řečích Krommerů, Turků možnoli, ještě libezněji. — Dle došlých zpráv dr. Körber ještě poslední chvíli pokusil se o uchlácholení křiklounův. Vzkázal jim po poslanci Demlovi, že předloži věe, jak si přáli, zemské školní radě slezské (v níž Němci vládnou), aby tedy netropili v den císařových narozenin žádných demonstrací. Konala se na rychlo porada v té příčině na radnici, avšak konec její byl, ten — že purkmistr opavský. pověstný renegát Rochanovski, nešel na hostinu císařskou k zemskému presidentovi hr. Thunovi, nýbrž na německý »Volkstag« ke »třem ko- houtům«, kdež se dal za tento německý čin svůj veřejně velebit. Pohořel tedy dr. Körber u svých milýc opavských přátel na dobro a skandál byl hotov Slyšme, jak mu zpívali: Náměstek purkmistra Opavy dr. Krommer jakožto svolavatel protest- ního meetingu vzpomenul loňské kruté živeln pohromy, pravil, že letos opět stihla Slezsko druhá. stejně krutá pohroma politická tím, že na německých státních ústavech učitel- ských v Opavě a Téšíně mají býti zřízeny slovanské učitelské pobočky. »Tímto slovanofiiským činem ministra vyučování (ubohý Hartl !) má býti po- savadní náš poklad, naše německé školství, tato pýcha všech Němců slezských, vydáno ve psí nenasytným Čechům a Polákům. Každý Němec chápe vážné a dalekosáhlé následky toho nejnovějšího attentátu vládního na naši německou
Krommer Turek doktor Körber Deml Němec Thun Téšín Hartl Čecho Polák Opava státní ústav učitelský
12 article
národnost, na naši vlasť a náš lid ... A proto jste všichni dnes opustili dilnu i pluh a po- spíšili jste sem, abyste osvědčili, že vám také na tomto místě, a byť i zde stál trůn císařský. neschází mužné odvahy, byste všichni jako bratří bez rozdílu mínění politických celou silou opřeli se těžkému bezpráví (D), jakéž uči- něno s hůry německému lidu slezskémul Ve znamení tohoto svatého německé ho hněvu (!) sešli jsme se schválně dnee 18. srpna, abychom proti potupě nám Němcům v této zemi učiněné zdvihli protesť tak mohutný a tak silný, až by jeho mocné vlny v neblahé chvili jako varovatelé dorážely až ke stupňům cisařského trůnu, napomínajíce k obratu dříve, než bude pozdé !« — Po této ouvertuře proslavoval se známý »pruský kanonýr« Türk jako slezský historik.
Němec Türk
13 article
Dle jeho vědomostí vzácných »Slezsko o věkův bývalo zemi německou!« — Že zatím od roku 1426 až do poloviny století osmnáctého státním a úřadním jazykem byl výhradně jazyk če- ský, že teprv po ztrátě velike většiny Slezsk moudrost Rakouska ve zbylém kouska počala svými absolutistickými fermany nařizovat, aby s ve školách učilo a v úřadech úřadovalo ně- mecky, to vše leží pod horizontem Türkových vědomostí; ale to mu novadí, aby prohlásil Slezsko za odvěkou državu Němců a tudíž pro- klinal Körbrovu vládu, že opovažuje se zřízením dvou slovanských učitelských poboček »zasa- zovat Němectvu ve Slezsku s mrtlcí ránule Proti této »brutální libovůli vlády« hřímal také poslanec Schreiter svůj »plamenný pro- test« tak bouřně, že to již samému vládnímu komisaři bylo trochu »tlusté«, což je dost. Co vše po té ještě dali k lepšímu pp. Bendel a Wol, prozatím ještě historie nezvěděla; však nebylo to dle úlomků sdělených než stejné sprostáctví hr- bých germánských štváčů, nemohoucích si předsta- vit spolužití s národy slovanskými než jako panstv a porobu, jako kladivo a kovadlinu, i vztekají- cích se tudiž zuřivě ihned pro každou seb menší úlevu našich okovů, nadtož pro seb menší krůpěj vráceného nám práva.
Türkův Němec Schreiter Bendel Wol Slezsko Rakousko vrácený já práv
14 article
Sepravše se ještě k vůli nám trochu mezi sebou (poslancům Demlovi a Hofmannovi pro volána »hanba« pro jejich nekurážnost) — vy- hrnuli se vzorní ti Němci slezští na ulici, aby svému »svatému německému hněvu« dával výraz přiměřenými činy. Pořídili si k tomu konci smuteční prapory. pod nimiž houfně s hlučně táhli opět před palá zemského presidenta hr. Thuna, kdež prorazili hravě kordon obecní policie a počali hostinu, n počest narozenin cisařových konanou, dopro- vázet — pronikavou kocovinou. Pískot, hluka pokřiky „Fuj“, „Abzug Thun!“ nebraly konce až do samého večera, kdy po marném úsili čet- nictva musilo být povoláno na demonstranty vojsko. Pak teprv se hrdinové němečtí rozutí- kali. Tak oslavili slezští Němci císařské naroze- niny po stoleté úřadní podpoře ger- manisace v našem Slezsku! Rakousko může si dnes říci: „Zahřivalo jsem je sto let na ňadrech svých, až mne — uštkli!“ Avšak myslíte, že si to řekne?
Deml Hofmann Němec Thun Slezsko Rakousko Abzug Thun
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Dakova, 15. srpna. (Čerep Spirido- vič u biskupa Strossmayera.) Před- seda moskevského Slovanského spolku A. I. Če- rep Spiridovič na cestě po slovanských zemíel za účelem odevzdání diplomů čestného členství zavítal včera do Dakova, aby takový diplom ode- vzdal také biskupu Strossmayerovi. Biskup, jen
Strossmayer Dakovo spolek A . I . čerepublika Čerep Spirido
16 article
se již úplně zotavil, odsloužil slavné služby bož za zdar ruských zbraní a svolával blahoslovení boži na hlavu novorozeného ruského následníka Alexěje Nikolajeviče. Když Čerep Spiridovič proslovil své poslání, stařičký biskup odvětil, že vždy přál Rusku všeho dobra a štěstí a že je přesvědčen, že dobude vítězství nade lstivým nepřítelem, neboť ono hlásá křesťanskou lásku. Prozřetelnost brzy ukáže cestu k sjednocení Slovanů. Prorocká slova velebného kmeta hlu- bece dojala ruskou deputaci i všecky přítomné. Ze Lvova, 17. srpna. (Poláci a proti- dynastická německá obstrukcev Opavě.) Opavské demonstrace, vrchol něme- cké drzosti, na jakou se dosud ani Schöneren nezmohl, možná, že se neminou účinku na vládu Körbrovu, jenž dosud vládl zásadou něme- ckého veta. Ale na druhé straně jistě bude je- jich následkem větší národní uvědomění Čechů i Poláků v obojím Slezsku a sblížení jich, jak tam, tak na říšské radě. „Kurjer Lwowski“ píše- Nejbližším následkem všeněmeckých avantu jimž přejí i umírněné strany německé, bude nové, těsnější spojení Poláků s Čechy, aby spo- lečným úsilím zkrotili prusofily. Pro kolo pol- ské dynastické ohledy mají, jak známo, velk význam; jakmile tedy Němci zřejměji vystoupí úloze nepřátel dynastie, kolo polské neudrží se dlouho v úloze němého svědka sporů německo- českých, ale zajisté se rozhodne pro činnější vy- stoupení po straně české. Z Krakova, 18. srpna. („Nowa Re- forma“ o terroruslezských Něme u.) „N. R.“ mluví nám z duše, píšíc, že terror slez- ských Němců musí mít i následek na změnu systému. Poprvé tu čteme v polském listu od- souzení methody Taaffovy, již nazývá prtáctvím.
Nikolajevič Polák Körbrův Čecho Kurjer Lwowski Němec Taaffův Rusko Lvov Opava Slezsko Čechy Krakov Čerep Spiridovič
17 article
Ale methoda tato je ve Vídni považována za jedinou, kterou možno v Cislajtanii vládnouti. Po vystřídání mnoha ministrů vnitra došlo n Körbra, jenž se drží proto, že ho považují za pokračovatele Taaffova, ale on je pouze jeho zhoršeným vydáním. „Slovanské obyvatelstvo Rakousku jest už činitelem tak důležitým. a poli- ticky vypracovaným, že další křivdy ústřední vlády musejí vyvolávati neustálé třenice. Chvíle velkého přelomu státo- právního v Rakousku bliží se ne- odvratně. Ta vláda politických a národních protiv, ten organism, plodící pouze vášně rvačky, jež na konec nedovolují ani rozvinutí sil ho spodářských, musí konečně být odsouzen ku popravě. Všichni cítime, že tímto směrem dále jiti není možná. V Rakousku musí býti ke slovu připuštěn státník, který necouvne před odpovědí na otázku, má-li Rakousko býti v Evropě pod- řízeným státem německým či soustátím, jehož všichni národové jsou si rovnoprávní. Nejnovější eskapada slezských Němců týká se především koruny a dynastie, od ní čekáme odpověd. Ze Záhřeba, 16. srpna. (Zbratře n chorvatsko-slovinské.) Slavnosť ote- vření „Národního domu“ v Brežicích ve Štyrsku stala se příležitostí krásných projevů národního zbratření mezi Chorvaty a Slovinci, jehož svědky byli přílomní hosté čeští. Chorvatů se sjelo do Brežie na 1500. Němečtí zuřivci je kamenovali zvláště Sokoly. Bylo i krvavých hlav, ale mnohý nemškutar pocítil, jak tvrdá je dlaň sokolská. Po slavnosti 30 Slovinců doprovodilo chorvat ské hosty až do Záhřeba, kde byla dohra slav nosti brežické.
Körbr Taaffův Němec Chorvat Sokol Slovinec Vídeň Rakousko Evropa Záhřeb Brežice Štyrsko národní dom
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18 srpna Rusko, Anglie a Turecko na Středozemním moř Z Cařihradu, 12. srpna. Po události s „Ma Iakkou“ a jinými anglickými loďmi, jež ruské
Praha Rusko Anglie Turecko Cařihrad Ma Iakka
19 article
V drobném prodejii nejele o not Ve fljalkéch ns venkoré raaní čhslo. sdpolední 1gh Inseraty plati ss kotově raple Pledrlacení allerty Pji pinl- Tm eskánjí ae tas náile tiskárna a ezprdice „ Národnich Liäis4a Eskozivy se asvree
Národnich Liäis 4
20 article
lodstvo na Rudém moři i na Dálném Východě zajalo, Anglie se namahá vykořistiti tuto afféru na škodu smluvami zaručených práv, která ru- ské lodstvo má na Středozemním moři, a chce tuto otázku spojit i s otázkou o průchodu ru- ských lodí Bosporem a Dardanellami. Ví se, že Rusové na základě smluv s Tureckem mají právo posílati lodi svého Dobrovolného loďstva Bosporem a Dardanellami i tehdy, když jsou na nich vojáci a střelivo. To jasné právo Ruska Angličané chtěli by nyní popírati, ale to se jim nepodaří. Již Turecku nabídli půjčku pod vý- hodnými podmínkami, aby mohlo Rusku zaplatití zbytek válečné náhrady z r. 1878, aby tím způ- sobem Portě rozvázali ruce naproti Rusku a na- byli v ní pomoeníka ke šlapání smluv. Porta se dosud chovala bezvadně naprati Rusku v otázce průchodu lodí, a je se nadíti, že tak bude i v budoucnosti činiti ve svém vlastním prospěchu, neboť Anglie sama více než kdo jiný si přeje opanovati důležitou vodní cestu pod Cařihradem, což je sultánovi i na Portě dobře známo. Roznesla se pověsť, že anglické loďstvo na Středozemním moři připluje před jižní vrata Dardanell, aby zahradilo ruskému Dobrovolné- mu loďstvu cestu z Černého moře na Dálný Vý- chod, ale pověsť ta neukázala se podstalnou.
Rus Dardanelly Angličan Dobrovolná Anglie Bospor Turecko Rusko Cařihrad
21 article
Za to anglické loďstvo z Gibraltarv a z ostrova Malty připlulo ke břehům egyptským, do Alex- andrie a Port-Saidu, před vrata Suezského prů- plavu, aby bdělo nad pohyby „Smolenska“, „Petrohradu“, „Sevastopolu“, „Orla““ a ostat- ních lodí Dobrovolného loďstva, které kroužíce lapají cizí podloudné lodi po Suezu a Rudém Anglické loďstvo na březích egyptských je velmi silné. Má 24 lodi pod velením admirála Domvillea. Nebude nezajímavo, podám-li zprávy o tomto loďstvu „neutralné“ Anglie, jež na Střodozemním moři překáží Rusku, aby pro- spěla svému spojonci, Japonsku. Jsou to tyto válečné lodi: M allar, kapitán Fuson, 300 tun. Speedy, kap. Jones, 810 tun. Irne, kap. Luce, 540 tun. Ar:el, kap. Philimore, 310 tun. Coguette, kap. Food, 335 tun. Cyn- thia, kap. Ellis, 335 tun. Pioneer, kap. Hope, křižák o 19 dělech, 2200 tun. Vulkan, kap. Briggs, torpédovec, 20 děl, 15.000 tun. Surprise, admirálská loď Domvilleova. Montagu, kap. John Denison, 42 děl, 14.000 tun. Harrier, kap. Cowper, 1070 tun. Loni L' Abermarle, L' Aboukir, Harrier a torpé- dovci Exe a Mallard odpluly do Port-Saidu. Turci jsou tímto kroužením anglického lod- stva velmi znepokojeni. Bojí se, aby jejich kůže nezaplatila anglo-ruské soupeřství na Středo- zemním moři. Připravují se tody na každou pří- padnost. Turecko objednalo v Americe značný počet válečných lodí a torpédovců; také v Anglii a Italii. Hotové koráby již stihly do tureckých vod, na ostrov Mytileny, kde Tuci myslí zbudovat nový vojenský přístav. V Ismidu na Mramero vém moři již vojenský přístav budují. moři.
Alex Domville Fuson Jones Ellis Hope Briggs Domvilleův Montag John Denison Cowper L Abermarle L Aboukir Turek Gibraltarv Malta Said Smolensk Petrohrad Sevastopol Suez Anglie Rusko Japonsko Luka PortSaid Turecko Amerika Ara Pioneer Vulkan Surpris Harrier Harrier Mytilit
23 article
Carský manifest o následniciv. Vydán carský manifest, kterým se brat carův Michail Alexandrovič, dosavadní násled- ník, prohlašuje vedle platných zákonů za ná- sledníka v případě, kdyby syn carův Alexěj Ni- kolajevič předčasně zemřel. Pro případ, kdyby panující car zemřel v době nezletilosti carevi- čově, ustanovuje poručnici jeho matku, carovou Alexandru Feodorovnu. Tyto dni jsme zahlédli v jednom vídeňském
Alexandrovič Alexandr Feodorovna
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —s. Z letního útulku. Řikal jsem to vždyeky, že naši lidé přehánějí, když vypra- vují o svém utrpení mezi milými krajany dru- hého jazyka. Kdyby se uměli chovat, kdyby dbali jako lidé civilisovaní oprávněných citů přirozených hnuti bodrých našich sousedů, žil bychom v této požehnané zemi jako hrdličky. Že muž rozumný snese se s nimi výborně, že odvážiti se může mezi ně — užije-li vhod- ných opatření — i když nejvíce jsou rozzuřeni, toho výmluvným dokladem je list, jejž jsem právě dnes byl obdržel od svého přítele, n němž zvlášť si cením moudré nazírání na život o naprostý duševní klid i v okamžicích, kdy orkán uvnitř člověka buráci nejdivějl. Nebylo by dobře, kdybych list ten odloži k ostatním, jež mi pošta přináší, sdělím li obsah jeho s širší veřejnosti, bude zajistě působiti, jako balšam na rány, jež veřejnému životu na šemu zasazují spory a hádky národnostní a je nirniti a odklizovati je povinností každého sku težného vlastence od císařského rady nahoru. Nuže, co píše můj přitel? »Předrahý kollego Nebudeš mi dojista zazlívati, že jsem po- vžl dvou minulých svátků — třeba vykořistit básných dnů, jichž nebude již tak mnoho, po- něvadž dle nejpečlivějších pozorování na »po- hodoměru« nejnovější kónstrukce ve čívrtek dn 18. t. m. zcela jisté počne pršet — abyeh cdborná studia konal v kraji milých německých sousedů a na vlastní oči se přesvědčil, zdal česká parallelka na opavském německém paeda- sgu, klerou ovšem ještě nemáme, skufečně tak je rozčellila, jak o tom vypravují noviny.
25 article
Víš, že zvykl jsem vydávati se na cest v nejlehčím a nejnohodinějším obleku, poku možná bez navazadel a bez přítěže, za jakouž. jak se samo sebou rozumí, nijak nepokládánn věrnou družku svého živola. Nevzal jsem si mimo nutný lustrový oblek nie, než drátěnou košili, klerou, mimochodem řeřene, doporučuji zejmena v nynějším úpalu jsko znamenitý prostředek proti nastuzení, potom revolver soustavy »buldogg«, sukovitou ha s bodcem deset centimetrů dlouhým a potom zatočené v kapse u vesty velice praktické » lasso na chytání psů, které by eventuálně na mne poštvali. Rozumí se, že vyhledal jsem vlka v dou- pěti a že zamířil jsem do kraje, o jehožto ryz německosti neb německé ryzosti nemůže být nejmenší pochybnosti. Zajel jsem si totiž do Zalezlů a odtamtud přes Žernoseky a Kamýk jsem putoval do Mlikojed, zastaviv se ve Lhotě. s kterouž praktičtí Němci v jedno spojili před- ložku »ve«, označivše nyní tuto obec, jejíz starobylý německý ráz každého hned na první pohled překvapí, líbezně znějíeím názvem »Welholten«, a poněvadž na pouti té straš- nou dostal jsem žízeň, zavítal jsem do jiné rovněž přijemné štace, nepočilaje, do hostince poblíž Litoměřic, jež má jméno, připomínající živě dobu Nibelungu, ba z něhož dnes ještě vyznívá prastarý původ gothský — na »Koeandě«, jak my Čechové, již neobratným jazykem svým nejkrásnější germánská slova při- způsobujeme barbarské řeči své, nazýváme dnes praslarou německou hospodu »auf der Gottsande«, Toť se ví, že již na nádraží společnosti státní dráhy přestal jsem mluviti česky, požádav tam plynnou němčinou za jízdní listek.
Němec Nibelung Čecho Zalezl Žernoseky Kamýk Mlikojed Lhota Litoměřice Welholten
26 article
Přitomný právě u kasy pan Houžvička, známý výstřednik a kravalista, tázal se mne sice udiveně, jestli jsem se snad zbláznil? odvěti jsem mu ale klidně, že kdybych jel do Roztok nebo do Veltrus, dojista bych česky požádal o lístek, že ale jsou cílem mé pouti Zalezlea že by to tedy byla nemístná provokace, kdybych do této obce jel s lístkem, jenž mi vydán byl po žádosti české. Spravedlivý Čech šetří ve všem oprávněných citů svých německých spolu- krajsnů. U kasy následkem tohoto mého objas- nění nastalo v obecenstvu pražském, jak jsem pozoroval, reptání a možná, že kdybych nebyl rychle soustředil se do čekárny, byl bych malý závdavek na to, čeho jsem se, ale úplně ben přičiny, obával v uzavřeném kraji, dostal již v Praze a od nejužších svých krajanů. »Houžvičkové mezi Němci by ovšem dobře nepochodili« — pomyslil jsem si a opatřil s na cestu četbou: Koupil jsem si »Bohemii« »Prager Tagblatt« a abych do veselé, příjemné, byť i třeba drobet dovádivé nálady se vpravil také »Das Kleine Wiizblatt«. Takto vyzbrojen sedl jsem do kupé, po- zdraviv, jak se samo sebou rozumí, p. t. spolu- cestující, kteří si tam již hověli, po německu. Na dráze mluvi u nás, jak známo, i ti nej- lepší Čechové po německu, němčina není na drahách výhradným jazykem služby vnitřni. němčina je u nás »železničním jazykem vůbec« a proto můj pozdrav nikoho nepřekvapi.
Houžvička Němec Prager Čecho Roztoky Veltrusy Čechy Praha Bohemia
27 article
Jako člověk praktický chtěl jsem ale ně- kolik těch hodin, než stanu v Zálezlech, jak náleží využitkovati a v němčině přislušnou kon- versací průběhem jízdy drobet se oblomiti, spustil jsem na svého souseda, nic zlého ne- tuše, po německu s otázkou, v této dobé do- jista přípustnou a pochopitelnou, »zda-li také u nich již tak dlouho nepršelo ?« Byl patrně velmi nezdvořilý a nevzdělaný člověk ten můj soused, neboť na místě odpo- vědi na mne zahoukl: »Kdybyste raději štěbe tal, jak vám zobák narosti a nebrebentil p německu, když za každým slovem patrno, jak vás svatý Václav drbe na kejháku !« Takhle na mne. A že si přece na své čisté, pražské němčině tak zakládám Byl bych mu vysvětlil jak náleží své sta- novisko, však ostatní v kupé dali se po slovech těch do náramného smíchu, což mi bylo poky- nem, že jsou to lidé stejného asi genru, jako můj soused, a proto jsem raději mlčel. Mičeti je v takové situaci vždy to nejlepší. V ohledu tom jsem Čechem tak čisto krevným. že není druhého, jenž by dovedl hubu držeti a se krčiti, když po něm poleny házejí, tak jako já. jak štastný jsem byl, když společnos v Roudnici vystosjt. Však jsem hned zpozo- roval, že jsou to lidé z »kantonu«. »Kanton« sice v posledních létech drobet opelichal, al proto požnáme i dnes ješté každého, kdoje odlamtud, na sto kroků. A tito lidé mají se klidně s Němci snášet! Hodinu jízdy, jež mi ještě zbžvala, použi jsem k lomu, abych na hlas přečetl svodn
Václav Čecho Němec Zálezly Roudnice
28 article
článek »Tagblattu« a tak se znenáhla vpravi v korrektní německou výslovnost. Je sice pravda že Němci maji ve svém jazyku poměrně mnohem víc souhlásek než my, jakkoli nám je stále vy čítají; kdo nevěří, ať to zkusí třeba na českám a na německém Otčenáši, ale nedá se popřít že německé souhlásky znějí libezněji než ty naše. Jak nepěkně drsně zní to na př.: »Pa Křikava z Křemencové ulice« a jak přijemn a zvučně naproti tomu »Tschurtschensteinen Strupsenwurst«. V Zálezlech bylo živo. Poblíž Labe jsou hezké lelohrádky a do mečky a na každém z nich vlaje velkoněmeck prapur. Zpozorovav to, vytáhl jsem z kapsy — snad revolver? Nikoli. Ale černočervenožlutou stužku, kterou měl jsem pro strýce přihodu v záloze a již připevnil jsem k svým hodinkám. Nic, než mezinárodní zdvořilost a příkaz dobréh mravu. Zajede-li si potentát do státu cizího, vílají ho tam prapory v jeho barvách a jeho hymnou. To sluší se a patři. Tót se ví, že všechny cestující i ostatní p. t. publikum, jež jsem potkal, pozdravoval jsem se srdečným »heiló!«, při čemž zvláštní pří- zvuk položil jsem vždy na konečné ó. Byl to podivný pocit, když potkal jsem tam náhodou sekretáře od naproti, jenž v hospodě naší chodí s kasičkou vybírat na »Maticí« a když na vzá- jem jsme na sebe »zaheilovali«. Mrkli jsme n sebe významně a šli dál.
Němec Křikava Tót Zálezly Tschurtschensteinen Strupsenwurst Tagblatt
29 article
Tak to máte dělat a nestane se vám to nejmenší. Toť se ví, že v hospodě jsem nesmírně střílel do schulvereinského »střelce«, zakoupi si tím několika nikly přízeň veškerého něm- ckého publika. O, jak si libovalo a jak lidé domácí stále opakovali: »Takových bychom tu měli mit.s Hrozně se mne dotklo, když na mne žernosecké hospudě zařval známý adjunkt z jednoho českého cukrovaru ze sousedství »na zdar!« Učinil jsem mu ihned kázání a vysvětli mu, jaké se to dopustil vyzývavosti a jak ne- příjemné mohla by miti pro ného i pro mne tato episoda následky. Když jsem byl ale holov, otočil se adjunkt na podpatku a vykřikl tak hlasitě, jako by volal na převozníka: »Tak tedy ještě jednou na zdar, mizero!« Potom odešel Byl to druhý Houžvička. Bohužel jsem poznal, že s mou čistou. naskrze správnou pražskou němčinou mi to jaksi nešlo. Když jsem se za Kamýkem ocítil na křižovatce a otázal se kolemjdoucího bo- drého Němce, kudy se jde do Litoměřic, za vrtěl povážlivě hlavou a odpověděl mi něco, čemu zas já jsem neporozuměl. Vrtěli jsme hlavou hodnou chvili oba, až na konec mu na- padlo, spustiti na mne nejlepší češtinou, co ž vlastně na něm chci? Řekl jsem mu to a on ukázal mi, když jsem se ho zeptal, jak poznal ve mně Čecha, odpověděl, že to patrno z každého slova. A já se vždy svou korrektní německou výslovností tak honosil.
Němec Čecho Kamýk Litoměřice
30 article
Proti nepříjemnostem a úrazům, jež mi mohly býti způsobeny lidmi, byl jsem vyzbro- jen, ale nikoli proti německým bulíkům a kravám. Již blízko Mlikojed pustil se za mnou pro nie za nic divoký germánský bulíček a chtěl mne na- brat na rohy. Toť se ví, »mládí má své roupy« — jak se říká. Praštil jsem ho ale ještě v pravý okamžik holí a při tom jsem zaklel — po česku zaklel. Z neopatrnosti ovšem, ale z ne- opatrnosti omluvitelné, neboť zjištěno vědecky, že klíti dovede člověk jen ve své mateřštině. Jakmile ale zaslechli to kluci, již dobytek pásli, počali řváti: »A Böhm! A Böhm ! «a hnali se proti mně. Sábl jsem však do kapsy a vyňal — re- volver? Ba ne. Ale portmonku. Dal jsem ka- ždému z německých spolubratrů po koruně bylo po germánském furoru. Kdyby každý Čech dal každému Němci po koruně, snad bychom se vyrovnali. Když jsem »na Kocandě« — kde konána právě schůze lidu — hlasoval po páně Fun- kově řeči nadšeně proti českým a polským pa- rallelkám ve Slezsku, zamířil jsem s pevným uspokojením na nádraží. Mně nestalo se na cestě německým krajem pranie.
Böhm Sábl Němec Čechy Kocanda Slezsko