2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
z1. prosince 1904.
5
article
Ze seudů cizích.
(Defraudant Jenner před porotou.)
Před vídeňskou porotou zahájen včera za obrov-
ské účasti obecenstva ohlášený již proces proti ban-
kevnímu sluhovi Antonínu Jennerovi a osmi jeho
spoluvinníkům, pro známou defraudaci, již byl letos
v záli provedl
Jenner
7
article
líčí děj v podstatě takto;
13. září 1904 prováděl u vídeňské filiálky ústředn
banky německých spořitelen ústřední ředitel podniku
Ludvík Hafenbrödl z Prahy, revisi a přirozeného
rozruchu a zvýšené zaměstnanosti úřadnictva využii
sluha Jenner, který honosí se báječnou znalosti lidí,
duchapřítomností, rafinovaností, při tom však také
lehkomyslností a zločinnou zvrhlostí, k tomu, že pro-
vedl plán, již před několika měsíci smluvený se svými
důvěrníky Václavem Gottsteinem, Maxem a Antonii
Beichbuchnerovými a Františkem Schödlem. 12. záni
odpoledne bylo pokladníku liliálky Viktoru Schlöglovi
nařízeno, zaslati spořitelně v Ybbsu 10.000 K a spo-
Hitelně v Haugsdorfu 39.741 K. Pokladník svěhil pe-
níze ty i s doklady výpravčímu Bedřichu Hoffman-
novi a ten, přepočílav obnos. napsal adresy na obálky.
vyhotovil průvodní listy a odevzdal doklady likvi-
datuře, aby sepsala příslušná avisa. Na to převzal
peníze Jenner, přepočetl je a za dozoru Hofímannova
dopisy zabalil, zapečetil a opatřil poštovními znám-
kami. Oba dopisy zapsal potom výpravčí do doru-
čovací knihy poštovní a o 6. hodině večer šel s Jen-
nerem na poštu, před budovou však odešel na ná-
vštěvu ke svým rodičům a zůstavil sluhu bez dozoru.
Hafenbrödl
Jenner
Gottstein
Max
Antonius
Schödl
Schlögl
Hoffman
Hofímannův
Praha
8
article
Jenner vešel sice do poštovní budovy, ale obratem se
odtud vytratil a vrátiv se do kanceláře bankov ní.
zničil obě avisa, jež by ho byla po případě mohla
prozmaditi. Večer pak odevzdal Jenner z odcizených
peněz 44.000 K sluhovi Gotisteinovi, jenž téhož večera
ještě vyrozuměl fotografa Beichbuchnera a jeho man-
želku, že na zejtří již přijde k nim Jenner, který
už umluvené defraudace byl započal.
Po celou noc hýřil pak Jenner v
vídeňských „Benátkách“ a v jedné vy-
křičeně místnosti, kde utratil 100 koruna
nevyspalý přišel ráno do úřadu, kde jal se konati
přípravy k nové defraudaci. Především vypojil te-
lefonní spojení banky s centrálou, v této pak smluvil
opravu až na odpoledne. O 10. hodině dopolední po-
slal pokladník Jennera s 10.000 korunami k žírovnímu
a pokladnímu spolku a tento rozkaz sluha vyřídil, věda.
že za krátko dostane se mu kořisti mnohem
bohatší. Postřehlť z poznámek úřadníků, že ještě
dopoledne odeslány budou do zmíněného závodu ob-
nosy mnohem značnější.
Jenner
Gotistein
Beichbuchner
Benátky
9
article
Vydatný lov.
Již za chvíli zjednal sobě Jenner jistolu, že se
pemýšlí na to, uložiti cheků za 465.000 ke-
run a učinil také čeho třeba, aby cheky dostaly
se do jeho vlastních rukou. Prolc, když mu poklad-
ník nařídil, aby směnku jednu doručil jisté osobnost
v Meidlingu, poslal tam Jenner za sebe druhého zluhu
Hüllera, jehož nutkal do spěchu, aby se prý pan
pokladník nezlobil. Po odchodu Hüllerově měl Jenner
volné pole
Hned na to odevzdán byl Jennerovi chek vídeň-
ské bankovní jednoty na obnos 300.000 korun, che
rakousko-uherské banky na 150.000 korun a chek
na 5000 korun s rozkazem, aby uložil je u žírovního
a pokladního spolku. Chek na 300.000 korun Jenner
také skutečně uložil, věda, že by defraudace v tomto
případě vyšla ihned na jevo. Oba ostatní cheky však
zpeněžil Jenner u pokladny rakousko-uherské banky.
ponechal si je a vrátil se do kanceláře ústřední banky.
odkud odeslán byl hned na to a 80.000 korunami do
závodu vídeňské bankovní jednoty, kde měl obno
onen uložit. Také tento obnos sobě Jenner ponechal.
takže měl potom ve své brašně na hotovosti 235.000
korun.
Jenner
Hüller
Hüllerův
Meidling
Checa
10
article
Úlěk Jennerův.
Úlěk Jennerův
11
article
Na to telefonoval defraudant soukromému úřad-
níku Schödlovi, by přišel do průjezdu filiálky ústřední
jednoty spořitelen a aby přinesl mu tam klobouka
kabát, aby se mohl přestrojiti. Schědl doslavil se za
chvíli, dodal Jennerovi žádané součásti oděvu a pře-
vzal od sluhy v uschování jeho brašnu, v níž nalé-
zalo se ještě 135.000 korun. Obnos 100.000 korun, zá-
ležející ze samých tisícikorunových bankovek, podržel
si Jenner sám. V přestrojení odebral se defraudant do
úkrytu, jejž mu předem byli přichystali Beichbuchne-
rovi ve svém bytě a tam dlel Jenner až do dne 11.
říjra, kdy byl konečně dopaden.
Plán, dle něhož defraudace měla býti provedena.
unluvil Jenner už v čevenci se Schödlem a Gott-
steinem, jemuž stěžoval sobě už tehda, že nemůže
se svým platem vystačiti. Gotistein a Schödl měl
převzíti kořisť Jennerovu a obstarati mu cestovní pas
do Ameriky, peníze poslati za ním, z později ho ná-
sledovati za dálný oceán. S Beichbuchnerovými do-
hodl se Jenner 17. července, slíbil jim za poskytnute
přístřeší 30.000 korun odměny. Beichbuch-
nerovi vyhledali mu laké úkryt v domě čís. 39
v Schüttelstrasse, kam mohl se Jenner přestěhovati
již od 16. srpna. Byt neměl žádného protějšku a ne-
mohl kromě toho domovník sledovati, co se v příštím
úkrytu Jennerově děje a kdo ho navštěvuje. Po přání
Jennerově bylo okno v kuchyni bytu toho ještě za-
baleno záclonou, zámky přeměněny a v místnosti
samotné, již dal si zaříditi Jenner jako tmnavou ko-
moru, lůžko pro Jennera přichystané za-
kryto bylo velkou, tmavým suknem po-
taženou deskou, aby lůžko a defrau-
danta nikdo neviděl. Kromě toho Jenner na-
črtl zvláštní skizzu onoho místa v Prateru,
kde prý uloží peníze do stromu, kdyby
snad mu hrozilo nebezpečí, že bude zatčen.
Schödl
Jenner
Gott
Gotistein
Jennerův
Beichbuchnerový
Amerika
Schüttelstrass
Prater
12
article
Manželé Beichbuchnerovi také skutečně tajili
úkryt Jennerův až do 21. října, kdy policisté byli nu-
ceni dvéře úkrytu defraudantova vypáčiti, aby se ho
zmocnili. Zatčený doznal pak, že zpronevěry spáchal,
a po lichých výmluvách, že peníze ztratil na poli a
také té, že peníze jsou ukryty v Prateru, prozradil ko-
nečně dle pravdy svoje spoluvinníky a přechovávače
jeho zločinného lupu, u nichž také posléze převážná
čásť zpronevěřených obnosů byla nalezena a sice:
u soukromého úřadníka Ludvíka Flicka 9015 K, u ob-
obchodníka Františka Schöbla v Grafensulzu 27.000
K. u Jennera a Beichbuchnera 7793 K, u Lud. Micky
100.000 K, u Josefa Gotisteina 96.000 K, u Václava
Gottsteina 6000 K, u Berty Beichbuchnerové 29.000 K.-
u Leopolda Schödla 100 K, u příbuzných Gotisteino-
vých 90 K, u Arožky Trittweinovy 100 K, ledy celkem
234.741 K 30 h, takže trpí banka jenom 9698 K 17h
škody.
Z obžalovaných doznávají vinu svoji všichni, je-
nem Václav Gotistein, zatčený v Liberci, tvrdí, že
obnos 96.000 K svěřil v prázdné láhvi pivní k uscho-
vání svému bratru Václavovi a že z lupu ničeho
(Pokračování.)
neměl.
Beichbuchner
Jennerův
Flick
Schöbl
Jenner
Mick 100.000
Gotistein
Gottstein
Beichbuchnerová
Schödl
Václav
Prater
Liberec
Beichbuchner 7793 K
13
article
Nový Dippold. V říši kázně a bázně vzbudila ne-
malý rozruch afféra, již plným právem nazvati lze
novým vydáním pověstné historie Dippoldovy. Zjistili,
že správce školy v bavorském Hattungu, Wolfrum,
osvojil sobě neméně „říznou“ vychovatelskou metho-
du. Z pravidla tloukl Wolfrum mladistvé „nezbedy
čtyřhrannou hůlkou nebo dlouhým pravílkem. Jak
methodieky sobě Wolfrum vedl, dokazuje případ
synáčka jednoho obchodníka s dobytkem Böhma, je-
muž Wolfrum zasadil onou hůlkou neméně než še-
desát devět ran do dolních končetin těla a do
kolenního ohbí, načež počestný vychovatel
svého svěřence se slovy: „Mrzáku, já tě schladím!“
porazil na zem a nebohého hocha ještě
zběsile mlátil do prsou a do páteře. Ztý-
raný školáček za několik dní zemřel, ale
Wolfrum vyvázl beztrestně jen proto, že nedala se
přesně zjistiti příčinná souvislost smrti hochovy se
zraněním, jež byl utrpěl. — Děvčátka „káral“ výteč-
ník zase dle jiné methody: chytil mladičkou
„hříšnici“ za vlasy a smýkal jí po pod-
laze, nebo fackoval chuděrky tak, že se někte-
rým až zoubky rozviklaly. Sám sebe „bavil“ pan
učitel ve škole tím, že střílel z pušky do roze-
stavených sklenic a to tak šikovně, že
ulekaným dětem fičely kule kolem hla-
viček... Teprve po nových a nových stížnostech
odhodlaly se slavné úřady proti Wolfrumovi zakročit,
ale zle to s ním dokonce nedopadla. Přes to, že se
„řízný“ pěstitel mládeže ke všem kouskům téměř při-
znal, diktováno mu jenom — 200 marek poku ty.
Dippoldův
Wolfrum
Böhm
14
article
Z Pelrohradu, 20. prosince (C.-B.) »Novosti«
oznamují z Kyšinéva 19. prosince: Následkem proti
židovského článku v Kruševanově » Besarabii« židovšti
zástupci požádali za slyšení u guvernéra a arci-
biskupa. Dnes vyvěšena na nárožích guvernérská
vyhláška, jíž se obyvatelstvo vyzývá, aby chovalo
klidně. — Zejtra počne před odvolacím soudem
nová řada procesů pro loňské žido vske
štv anice.
U okresního soudu pro přestupky.
Na ochranu konsumentů. Dvě zajímavé ukázky
z provádění zákona o falšování potravin. Jednou vy
konal zástupce zdravotního úřadu prohlídku v Hole
šovicích a přinesl dva pěkné druhy poškozování kon
sumentů. Na čistotu a správnou jakost zboží proda-
vači ještě nejsou tak zvyklí, aby se ubránili trestnímu
stíhání. Tak v jednom hostinci zjištěno, že pumpa
pivního tlakostroje nalezá se v nečistém kumbálku.
kde je ztuchlý vzduch. Když pak výčepník vzduch
čerpal, vehnal do sudu vzduch smrdulý, odporný, který
ovšem působil na jakost piva. Dobré chutnání ! Jestii
si to chce vypít výčepník sám, nikdo by proti tomu
nic nenamítal, ale pro obecenstvo takový vzduch se
nemá čerpat. Proto byl výčepník obžalován z pře-
stupku § 10. zákona o falšování polravin a včera
u přestupkového soudu tajemníkem panem drem. J-
novským odsouzen k peněžité pokutě v obnosu 20 k.
— A ještě jeden případ. U jisté obchodnice zabavena
ukázka krupice, v níž při bedlivém zkoumání nalezeno
0.9 dílu písku! Obchodnice byla obžalovaná pro pře-
stupek dle 8§ 11. a 12. téhož zákona a odsouzena
k pokutě 10 K a k zaplacenní 11 K za zkoumání
krupice. Nyní bude stíhán ještě dodavatel pískové
krupice do holešovického krámu.
Pelrohrad
15
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Z Řemeslnicko-živnostenské besedy v Prane
Správní výbor žádá pány členy, aby se v hojném
počtu zúčastnili pohřbu dlouboletého člena Besedy
pana Emanuela Němečka, hostinského v Praze v
Vyšehradské třídě. Pohřeb koná se dnes ve středu
o 3. hod. odpol. z chrámu Nejsv. Trojice v Podskal
na hřbitov olšanský.
* Nadnce pro živnestníky. Dne 4. března 190
jenž jest dnem úmrtí dra. K. Sladkovského, rozděleny
budou požitky nadací založených Živnostensko čte
nářskou jednotou v Karlíně na paměť dra. K. Slad-
kovského. Nárok na jejich udělení mají schudlí, nek
stářím sešlí a ku prácí neschopní řemeslníci neb živ
nostníci českoslovanské národnosti v Karlíně nej
měně deset let živnost provozovavší a v něm v čat
udělení nadace bydlíci, po případě jich vdovy neb
sirotci. Žádosti podány buďte nejdéle do 31. ledna
r. 1905 u předsednictva Živnostensko-čtenářské jed-
noty v Karlíně.
* Útulna pro služebné, již nákladem svým vy-
držuje král. hlav. město Praha, stále více se uplat-
ňuje působností svou na prospěch veřejného dobra
V listopadu opatření v ní došlo 62 chovanek se 403
dny pobytu. Z chovanek bylo 5 chův, 3 kuchařky.
1 pěstounka, 47 služek, 1 společnice, 4 švadleny
domácí učitelka. Umístěno bylo filiálkami ženskébo
oddělení ústavu práce 40 chovanek a sice 2 chůvy.
2 kuchařky, 1 pěstounka, 33 služek a 2 švadleny
V útulně, jejíž místnosti příhodně zřízeny jsou v Rad-
nické ulici č. 19.-I., celého zaopatření dochází za
denní příplatek 30 h každá řádná osoba služebná.
jež do Prahy hledat přichází zaměstnání neb je právě
bez místa.
Němeček
K Sladkovský
K Slad
řemeslnickýživnostenský beseda
Praha
Olšanský
Karlín
nický ulice
16
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty-
** Vánoční výlet Českěho Ski-klubu
pražského do hor krkonošských. Dne
25. t. m. večer vyjede se z Prahy v 6 hod. dráhou
severozápadní do Jilemnice. O dostatečný levný nocleh
jest postaráno ve 4 hotelích jilemnických. Společná
večeře v hotelu Zelinkově „U modré hvězdy“. Ráno
dne 26. t. m. vyjede se z Jilemnice (buď hned pe lýžích
přes Křižlici, Rezek, do Dvorských Bud, nebo po
saních do Vítkovic a odtud po lýžích kol Huti do
Dvorských Bud, nebo ráno v 1/47. vlakem do Roket-
nice a odtud po lýžích do Dvorských Bud). Ve Dvorsk.
Boudách od 12—2 hod. v poledne společný oběda
krátká schůze Svazu lýžařů. Zde se sejdou lýžaři vy-
sočti, jilemničtí a z okolí s pražskými. Odpoledne
jízda cestou Františka Josefa do Kotelných jam pod
horu Kokrháč a odtud na nocleh toutéž cestou do
Mísečných Bud pod Krakonošem (stanice Českého
Ski-klubu). Tato krásná cesta bude pro pražské jezdce
velezajímavou. (Stav sněhu všude trvale krásný.) Dne
27. t. m. ráno mohou se jezdci rozděliti na 2 proudy;
jedni mohou jeti přes Mechovinec, Šeřín, Černou
Skálu, Jánskou Horu (též Žalý lze vzití) do Zlaté
Vyhlídky na Benecku, odtud přes Štěpanice do Prahy.
nebo druzí lýžaři, mající více času, jedou na noc do
Obří Boudy nebo do Luční Boudy přes Spindelmühle.
Zelinkův
Rezek
František Josef
Šeřín
Bouda
Spindelmühle
Praha
Jilemnice
Dvorská Buda
Vítkovice
Roket
Mísečný Buda
Krakonoš
Mechovinec
Jánská Hora
Benecko
Štěpanice
17
article
Dne 28. t. m. pokračují pak tito přes Luční Boudu.
Sludničnou Horu, Geiergucke, Lišči Horu, Bobí Lou-
ku, Černý Kopec, Dreckbauden — do Janských Lázní.
Dámy a pěší turisté odjíždějí z Prahy 27. t. m.
večer v 6 hod. severozápadní dráhou a sice nocují
v hotelích jilemnických, kdež se sejdou s lýžaři a vy-
jedou ráno 28. t. m. na Nový Svět—Harrachov (po
sáních), odtud pak po rohačkách koňmo na hory
(lýžaři po lýžích) do Nové Slezské Boudy atd. Ná-
vrat možný týž den v noci do Prahy , nebo pokračo-
vati dále dle volného času. Přihlášky buďtež řízeny
několik dní dříve na pana ředitele Jana Buchara.
Štěpanice u Jilemnice.
Střelectví.
** Z pryní jednoty českých střeleu
v Žižkově. V neděli dne 11. t. m. ukončeny byly
druhé přebornické závody ve střelbě o pět diplomů
s následujícím výsledkem: Bratr Řezáč Josef dobyl
prvé ceny, nastřeliv ze 60 možných 51 kruhů, br.
Kučera Frant. 48 kruhy druhé ceny, br. Trég! Frant.
48 kruhy třetí ceny, br. Veselý Frant. 47 kruhy čtvrte
ceny a br. Hrdlička Ant. 47 kruhy dobyl ceny páté.
Bouda
Bobit Lou
Buchar
Řezáč
Josef
Kučera
František
Trég
Hrdlička
Sludničný Hora
Geiergucke
Lišč Hora
Janský lázeň
Praha
Harrachov
Štěpanice
Jilemnice
Žižkov
18
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Lidovou besedu pořádají odbory Národní
jednoty pošumavské v Běhařově a Úborsku na Boží
Hod o 3. hod. odpol. v hostinci pana Jareše v Bě-
hařově (na rozhraní Klatovska a Domažlicka). Na
pořadu: Důležitost vzdělání lidu na pomezí národ-
ním. Co přinesl rok 1904 českým menšinám? Pro-
mluví p. JUČ. Václav Prunar z Prahy. Volný rozho-
vor. Buseda se koná za účasti okolních obcí, odbort
Národní jedn. pošum., jednot sokolských, hasičských
sborů a Raiffetsenek. Před schůzí jest o půl 2. hod.
ve škole běhařovské vánoční koleda pro děti z ohro-
ženého Úborska a Běhařova. Děti budou poděleny
šatstvem, obuví, knihami a dárky, jež poskytnou
ústřední výbor Národní jednoty pošumavské v Praze
a odbor klatovský.
Jareš
Prunar
Běhařov
Klatovsko
Domažlicko
Praha
národní jednota pošumavský v Praga
20
article
Vánoční nadílka.
Vánoční nadílka.
Jednota národních zpěváků v Praze
podělí v pátek 23. t. m. o 3. hod. odpol. vdovya
sirotky zemřelých zpěváků, jakož i členy nezaměst-
nané neb jich dítky koledou, jakož i obnosy peně-
žitými v Národní kavárně ve Vodičkově ulici. —
Výbor pro vánoční podílení dítek při pražském in-
spektorátu severozápadní dráhy podílí též
letos dítky nuzných zřízenců ve stanicích: Praze,
Kyšperku a Střekově dárky, jsa podporován dobro-
dinci a úřadníky dráhy. Celkem obdrží 230 dět
a sice 138 hochů a 92 dívky obleky a jiné potřebné
věci. — Dobročinná stolní společnost
»Štěnice« »Na Floře« v Olšanech sebral
letos na vánoční nadílku obnos K 357.22, kterýž
v neděli dne 18. t. m. rozdělila: 37 místním vdovám
chudým s 95 sirotky K 245.20, na vánoční nadílky
českým dítkám v Trnovanech, Hor. Litvínově, Tere-
zíně. Nár. jednotě pošumavské a Nár. jednotě severo-
české po 10 K. Mimo to věnováno pohořelým ve
Vimperku 25 K. Obnosy pro vánoční stromky za
slány byly naší pokladně.
Schůze.
Dne 21. prosince: Spolek »Panicove
v Karlíně má o 8. hodině večer schůzi správního
výboru v restauraci Kazdově.
Kazdův
Praha
Vodičkův ulice
Kyšperk
Střekov
flóra
Olšany
Trnovany
Litvínov
Ter
Vimperk
Karlín
národní kavárna
spolek » Panicove
21
article
Zábavy.
Věneček spolku knihkupeckých
roznašečů a sluhů v Praze koná se 15. ledna
v sále Typografické besedy v Praze ve prospěeh
starobního fondu a spolkové pokladny. Vstupné
1 kor., druhá dáma 40 hal. Začátek v 8 hodin večer-
— Sokolská beseda ve Vysočanech, jež
na den 5. ledna 1905 na 7. hod. več. položena jest
vyniká svým bohatým i uměleckým pořadem nad
předešlé. Pořadatelstvu podařilo se získati též
věhlasné »České pěvecké kvartetto«, jež svým tourné
po Americe, Egyptě atd. světového jména si získalo.
Čásť zábavní vyplněna bude výstupy komika br.
Ady Nováka ze Žižkova a dále účinkují ještě bři
Fr. Mašek a Frant. Zajíc. Hudební čísla obstará
sokolská hudba br. O. Hübnera ze Všetat. Začátel
o 7. hod. večer. Vstupné za osobu 2 K, rod. lístek
(3 osoby) 4 K. Po vyčerpání pořadu taneční vínek.
— »Sokol« smíchovský pořádá v sobotu dne
31. prosince o 8. hod. večer v sokolovně sylvestrov-
skou zábavu za lask. spoluúčinkování slč. M. V na
řovy, konc. pěvkyně, sl. I. nár. klobu tamburašů na
Smíchově, p. L. Geitlera, konc. pěvce, br. Smíchov-
ského a pp. manželů Zöllnerových. Vstupné za osobu
v předprodeji 50 hal., u pokladny 60 hal., za rodinu
(4 osoby) v předprodeji 1.60 K, u pokladny 2 k
Lístky jsou v předprodeji v čelnějších obchodech
smíchovských.
Vycházky.
Vycházka Kneippovců koná se v pon
dělí dne 26. prosince na Petřín a do vegetarianské
jídelny. Schůzka o 5/42. hod. odpoledne u Národního
divadla.
Ady Novák
Mašek
František
O Hübner
L Geitler
Zöllnerův
Praha
Vysočany
Amerika
Egypt
Žižkov
Francie
Všetaty
Smíchov
Petřín
sokolský beseda
Sokol
národní divadlo
22
article
Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla.
V Dusíkově divadle v Čáslavi sehraje
se v pondělí 26. prosince veselohra »Přálel é z mládí-
od L. Fuldy, v překladu V. Markusa. Začátek o7.
hod. večer. Předprodej vstupenek u p. J. Procházky.
fotografa v Čáslavi. Po divadle koncert Kmochovy
kolinské kapely v místnostech Členářské besedy.
— Ochotnický divadelní spolek v Ho-
řejším Hamře uspořádá na Boží Hod vánoční
dne 25. prosince ve spolkové místnosti »U koruny-
ve prospěch škotních pomůcek školy v Deln. Hamru
divadelní představení. Hráti se bude »Pražské šva-
dlenky«, fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních.
Slova i hudbu napsal Otto Faster. — Spolek
»Pokrok« v Hlinsku uspořádá v pondělí dne
26. prosince v divadelním sále hostince pana Josefa
Adámka divadelní představení. Hráti se bude po prvé
»Měštáci«. Scény v domě Bezsěmenova. Dramatická
etuda o 4 jednáních. Nspsal Maxim Gorkij. Z ruštiny
přeložil dr. Bořivoj Prusík. Po prvé provozován
v zimě roku 1902 v Uměleckém divadle v Moskvě
roku 1903 v Národním divadle v Praze. Začátek
o 1/28. hodině večerní.
Přálet é
V Markus
J Procházka
Kmochův
Faster
Adámek
Bezsěmenův
Gorkij
doktor
Prusík
Čáslav
Hamra
Hlinsko
Moskva
ochotnický divadlo
Dusíkův divadlo
Členářský beseda
národní divadlo v Praga
23
article
Válka rusko-japonská
Válka rusko-japonská
Port Artur.
Dlouho byly o Port Arturu pouze japonské
a anglické zprávy, jež nebudily důvěry. Ruské
přineslo do Čifu teprve onehdy sedm důstojníko.
jež gen. Stesselj poslal se zprávami a důleži-
tými dokumenty, které odevzdali tamnímu svěmu
konsulovi. Co rušlí důstojníci vypravovali o Port
Arturu, bylo již několikrát novinám úryvkově
oznámeno. Avšak pro velkou důležitost těchte
zpráv je zapotřebí shrnouti je, abychom dostal
celistvý obraz.
Nejprve, jak se dostali do Čífu. Na pla
chetnici za bouřlivého počasí a metelice. Úsl
zrakům Japonců, ale málem by byli zmrzli. D
Čifu přibyli 15. prosince.
Podlě výpovědí sedmi/ Arturců ruská po
sádka v Port Arturu obnáší dosud 20.000 m.
a není možná, aby Japonci pevnosti dobyli.
Za to potvrdili zkázu porlarturského lod-
stva, avšak tato událost v jejich osvětlení zna-
mená pro Rusy plus. Japonci totiž přesvědčili
se, že Port Arturu nedobudou a portarturského
loďstva se nezmocní, proto se rozhodli zničiti
je. Zničiti je mohli již přede dvěma měsíci, ale
učinili to teprve, když pozbyli vší naděje státi
se jeho pány a rozmnožiti jím loďstvo své.
Artur
Stesselj
Japonec
Rus
24
article
»Sevastopol« a »Odvážný« nebyly ještě porou-
chány, když důstojníci opouštěli přístav.
Japonci dosud nevládnou »203metrovým
vrchem« v plném slova smyslu, přes to, že při-
nesli tomu cíli ohromné oběti. Při jednom útoku
na ten vrch padlo jich za 2 hodiny 12.000 m.
Celkem jich padlo pod Port Arturem neméně
nežli 60.000, ano, možná počítati ještě více.
protože jen za posledních 21 dní jich padlo na
40.000.
Japonci zaujali »203metrový vrch«, ale hned
zase jej musili opustit, nemohouce se udržet
v křížovém ohni, jenž na ně chrlen ze čty
tvrzí. Hlavní linie obrany je dosud všeck
v rukou Rusů a tím způsobem »203metrový
vreh« nachází se mezi posicemi obou stran
Japonci mohou jej obsaditi, kdy se jim zlíbí,
ale musí se zase připraviti na křížový oheň
velké ztráty.
Japonec
Artur
Rus
Sevastopol
25
article
Také »Vysoká hora« dosud je pod krížo
vým ohněm ruským.
Na moři Japonci ztratili v poslední dob
velký válečný koráb a 3 minonosky.
Japonci dříve útočili semknutými kolonam
po 10.000—20.000 m. Užívali stejné taktiky
jako v polním boji: vrhali se vší silou na jedno
místo, aby byli neodolatelni. Avšak u Port Arturu
se tato taktika neosvědčila, protože také Rusové
mohli sa soustřediti a ukázati, že oni jsou ne-
odolatelni. Nyní Japonci, předpokládajíce, že
počet obranců již valně zřídl, rozdělují se na část
po 1000 m. a útočí současně po celém frontu
Počítají na to, že Rusové, když se budou muse
rozděliti po celém frontě, spíše bndou nuceni
někde povolit.
Japonské trupy před některými tvrzemi
ještě nejsou uklizeny. Japonci házejí do příkopů
pytle se smradlavými látkami.
Řečem jejich, že dalších útoků před se
bráti nebudou, nesmí se věřiti. Jejich účelemje
pouze uspati ruskou bdělost.
Gen. Stesselj byl dvakráte raněn, ale nikdy
vážně, tak že ani na den neodevzdal řízen
obrany druhému generálu.
Oblehací armáda gen. Nogia sestává z 1.,
7., 9. a 11. polní divise a ze 4. a 8. reservn
brigády, dohromady 60 až 70.000 mužů.
Podvody v ruském „Červeném kříži“.
Liberální list „O svobožděnie“, který
důkladně větrá Augtášův chlév ruské byrokracie
a odhaluje všechny zlopověstné následky ab-
solutní vlády, přináší opětně svým čtenářům do-
klady, tentokráte o podvodech v ruském „Čer-
veném kříži“. Jsou to úřadní proto-
koly ze tří schůzí dozorčích or-
gánů společnosti „Červeného kří-
že“, v nichž jednáno o „ěinnosti
plnomocníka ruského „Červeného
kříže“ ve východní Asii — komorníka
Alexandroxského. Jak známo, výsledek
Japonec
Artur
Rus
Stesselj
Augtášův
Asie
26
article
vyšetřování byl ten, že Alexanďrovský
byl neprodleně odvolán. K utvoření vyšetřujicí
kemise, jež skládá se z osob úplně nestranných,
dán byl podnět za následujících okolnosti: Na
počátku války rusko-japonské uznala společnost
ruská toho potřebu, aby k umírnění utrpení
bídy, jež jdou válce v zápětí, učiněny byly
sbírky. Ukázala se však veliká nedůvěra v spo
lečnosti ruské ke sbírkám a to zejmena ke sbír-
kám „Červeného kříže“, Lidé říkali, že rádi by
dali, nikoliv však pro „Červený kříž“. Nedů-
věra měla za následek, že příjmy „Červeného
kříže“ značně ochably. Aby vypátrány byly pří-
činy této všeobecné nedůvěry, zřízen byl dne
8. března neutrální komitét, jenž měl po nich
pátrati. Komitét zjistil, že nedůvěra datuje se
od dob čínsko-japonské války a proto podrobil
přehlídce výkazy „Červeného kříže“ z této doby.
A tu přehlídka potvrdila, že ne-
důvěra byla svrchovaně odůvod-
rěná a to zejmena, když opětně do
popředí se dostal komorník Alex-
androvský.
Bylo totiž komisí zjištěno:
1. že někteří plnomocníci „Če
veného kříže“ za války čínsko- ja-
ponské nepodali vůbec žádných
účtů, jak se svěřenými obnosy na-
ložili;
2. že si vzali ohromné zálohy na vý
daje, neudavše, jak jich použili;
3. že plnomocník okresu pečil
ského komorník Alexandrovský a
podnešníden nepředložil žádných
výkazů, co učinil se svěřenou m
sumou 1,393.126 rublů.
Alexanďrovský
Ned
Alex
27
article
Tyto nepříznivé výsledky vedly k rev is
nynějšího hospodářství komorník
Alexandrovského a vyslán do východn
Asie ke kontrele senátor Naryšin, jehož kon-
trola vedla k následujícímu protokolárnímu zji
štění těchto okolností:
Alexandrovský nesplnil ani jednu
z podmínek, obsažených v instrukcích „Červe-
ného kříže“. Ačkoliv dle těchto instrukcí měl
podávati účty měsíčně, až doposud nepodal ani
jediného. V nemocnicích nezavedl nařízeného
účtování, ač lékaři z vlastní iniciativy tak uči-
nili. Na zálohách vybral Alexandrovský
758.000 rublů do 15. července, ale ani z toho
nesložil účtův. Na své jméno vybral záloh na
24.110 rublů. Potřeby „Červeného kříže“ ne-
byly však buď vůbec anebo v čas vydány. Kromě
toho neznámo, proč Alexandrovský ustavičně
stěhoval lazarety zcela bezúčelně z místa na
místo, snad, aby mohl počítati výdaje, se stěho-
váním spojené. Když komitét žádal Alexandrov-
ského za podání účtů, odpověděl tento, že jeho
personál a on sám zaměstnání jsou důležitěj-
šími pracemi, než sepisováním účtů ..
Následkem toho podal komitét návrh na
odvolání Alexandrovského, což skutečně, jak
známo, se stalo, avšak není tím nikterak ještě
vyšetřeno zúplna a do detailů jeho hospodářství
za války čínsko-japonské a nynější. A takových
Alexandrovských je ve správě ruského „Červe-
ného kříže“ asi více, poznamenává „Osvo-
božděnie““ . ..
Kousky ruských dobrovolníků
v Mandžurii.
Alexandrovský
Naryšin
Alexandrov
Asie
28
article
Vasilij Klimkov oznámil telegraficky »Ru
skému Slovu«: Dne 8. prosince. V sedm hodin
večer okolo 200 dobrovolníků pod velením pod-
poručíka Popova dali se k jedné z mandžur-
skych vsí, obsazených nepřítelem. Za tichého
tmavého večera dobrovolníci začali přecházet
řeku Ša. Šplechot vody dal nepříteli znamení.
Nad řekou zahvízdaly koule. »Zrychleným po-
chodem v před!« zazněl povel. Dobrovolníe
rychle přešli řeku, vyrovnali se a hromadou bě
žíce, vrhli se na ves, odkud se rozléhaly vý-
střely vyplašených Japonců. Bez křiku, bez vý
střelu dobrovolníci vrazili do vsi. V slabě osvětle-
ných chatách a v tmavých ulicích nastal boj
hrudi v hruď. V děsném strachu Japonci utíkali.
Někteří skrývali se na zahradách. Našli se i sta-
teční muží, kteří se houževnatě bránili. Jeden
z nich dlouho střilel, až jej obklíčili. Vida, že
zajetí neujde, před očima všech se zastřelil. Za-
jato 11 Japonců, sedm zdravých a čtyři ranění.
Vzato mnoho zbraní a dokumentů. Množství ubi-
tých Japonců zůstalo na místě. Neobešlo se bez
tragikomické episody. Jeden dobrovolník roze-
hnal se za Japoncem. V 200 krocích za vsí ho
dohonil a svalil úderem hlaviště do zad. Japo-
nec padl jako mrtvý. Dobrovolníku chtělo se ho
vzlti s sebou jako trofej, ale jednomu bylo těžko
nésti ho. Nevěda co, sedl sí k své oběti, hladi
ji po hlavě a pravil: »Pojď, pojď, půjdeme!s
Japonci se líbilo, že ho Rus hladí, moha jej za-
biti a šel dobrovolně v zajetí.
Klimkov
Popův
Japonec
Rus
29
article
Jen řídké výstřely ruší ticho. Naši dobro-
volníci neustále znepokojují protivníka, soupeříce
mezi sebou obratnosti a vynalezavöstí. I japonšt
dobrovolníci dávají na jevo svou činnost, hlavně
snažíce se zničiti drátěné ohrady Rusů, ale do-
sud se jim to nedařilo. Mnozí Japone
výtečně vládnou ruským jazykem.
A co se tyto dni nepříhodilo! Dobrovolníe-
12. pluku orenburského přiblížili se k japonské
záloze. Temná, bezhvězdná noc byla pomocn
kozákům. Honem zadusivše dřímající stráž, ve-
drali se do chaty, kde spalo 12 Japonců. Z
krátko rozespalí byli přemožení. Jen jeden důstoj-
ník mezi rvačkou uklouzl, oděn pouze prádlem
a schoval se v neproniklé temnotě. Jeden ze
zajatých protřel si oči a vyděšeně vykřikl: »Go-
lubčik Ivan (tak obyčejně Japonci řikají ruským
vojákům), neubivaj meňa !«
»Neboj se, přítelíčku, živý jsi mně milejší,«
odvětil kozák a odváděl si Japonce do zajeto
jako nejlepšího kamaráda.
Japonští a ruští zajatei.
V „Charbinském Věstníku“ bylo vytištěn
veřejné poděkování zajatých japonských důstoj
níků za vlídné nakládání, jakého se jim v zajeti
ruském dostává ode všech Rusů.
Japonské ministerstvo vojenství dovolilo
aby ruští zajatci směli pracovati. Výdělek ale
jim neponechají, nýbrž uschovají a teprve při
propuštění vydají. Ruským zajatcům vyměřen
želd: prostému muži 4 kopějky, desátníku5
kop., šikovateli 7 kopějek.
Z Mukdena telegrafuje „Birževým Vědo-
mostem“ p. Kozlov, že v poslední době pozo-
ruje se přecházení Japonců na ruskou stranu
celými skupinami. Dobrovolně se dávají zajímati
hlavně reservisté, kteří doma zůstavili rodiny
beze všech prostředků a proto nejsou pro válku
nadšeni. Předsudek proti Rusům, vštipený ja
penskému lidu umělou agitací před válkou, jest
už překonán.
Rus
Ivan
Japonec
Birževý věda
kopějka
30
article
Vysvětlení admirála Alexějeva.
Dopisovatel jednoho vídeňského listu na-
vštívil v Petrohradě bývalého carského náměst-
níka na dálném Východě, admirála Alexějeva,
jenž mu ochotně podal vysvětlení některých
věcí, které mu byly záhadny.
O válečných přípravách Japonců Alexějev
ovšem věděl, ale Rusové myslili, že se dá spor
s Japonskem vyrovnati po dobrém a že na válku
nedojde. Ale v poslední době před nočním pře-
padnutím Port Arturu Alexějev octl se v úplné
nevědomosti toho, co se děje kolem. Deseť dní
nepřišly žádné zprávy z Čemulpa. Od bar. Ro-
zena, ruského vyslance v Tokiu, nebylo šifro-
vaných depeší již 3 neb 4 dni před přerušením
diplomatických styků. Jen depeše, které se Ja-
poncům líbily, ještě docházely. Aby byla strhána
celá soustava japonské špináže, bylo by bývalo
nutno vypověděti z Ruska všechny Japoncea
z části i Číňany, což při mírumilovném směru
ruského zákonodárství nebylo možno. Co se týká
tak zv. ruské nepřípravenosti: Rusko se vů-
bec nikdy na žádnou válku sou-
stavně nepřipravovalo, neníť to jeho
obyčejem. Kdyby Rusko mělo silné loďstvo,
možná, že by na tuto válku nebylo došlo. Silné
loďstvo je nám nevyhnutelně potřebno i nyní,
neboť jen jím si udržíme na dálném Východě
vážnost.
O válce pravil, že bude dloubá.
Port Artur a loďstvo baltické.
Z Petrohradu, 16. prosince.
Alexějev
Japonec
Rus
Číňan
Artur
Petrohrad
dálný východ
Japonsko
Tokio
Rusko
31
article
(Původní dopis »Národních Listůe.)
Klid, který zavládl na bojišti mandžurském
poutá poznovu pozornost k cestě loďstva balti-
ckého a k obléhání Port Arturu. Pevnost ta má
již sama o sobě cenu pro Japonce ve smyslu
tom, že je to jediný bod, kterýž by mohli doufati
udržeti i proti přesile ruské. V den, kdy by ar-
máda mandžurská byla zapuzena z kontinentu
asijského, mohli by udržeti Port Artur, kdyby ho
před tím dobyli. Aby se pak pevnosti té znovu
zmocnili, musili by Rusové projíti úzkou pře-
vlakou kinčuskou, omývanou z obou stran mo-
řem, což zdá se býti nemožné bez přispění lod-
stva. Jest známo, že jest to následkem zasáhnui
a zvláště střelby lodí, že Rusové opustili posta-
vení kinčuské. Nebyloť učiněno Rusy všechno,
aby se posice ta stala nedobytnou, doznal tak
tyto dny i jeden důstojník generálního štábu
petrohradského v přednášce, kterouž měl o boji
u Kinču. Rusové neměli čas opevniti horu Sam-
son, jež se nalezá před převlakou a kteráž ovládá
výší svou kraj a ruské posice nanšanské. Sou-
těska sama nebyla opevněna Rusy o nie lépe.
Tito měli své posice na hoře Nanšanu, s druhé
strany převlaky. Japonci mají čas využíti všeho
toho, čeho Rusové nemohli zužilkovati.
Mimo to jest známo z prohlášení admirála
Alexějeva, že úmyslem ruským bylo opevniti celý
poloostrov Kvantunský i s Dalným. Poloostro
ten byl by se stal potom — jak říkaje — jedi-
ným lesem tvrzí i viděli jsme z obrany vnějších
tvrzí portarturských, jak důmyslná taková kombi-
nace opevňovaci skytá odpor téměř nepře-
konatelný.
Artur
Japonec
Rus
32
article
Rychlé zaplavení poloostrova kvantunského
Japonci po bitvě u Kinču zmařilo provedení
plánu toho. Kdyby Japonci v okamžiku tom ne-
byli se spokojili obsazením Dálného a kdyby
nebyli ztratili mnoho času odstraňováním min
před přístavem tím, kdyby bylí táhli ihned na
Port Artur, jest jisto, že Stesselj nebyl by mě
čas, využiti terénu, kterýž mu Japonci zatím
ponechali, aby zřídil na něm 9 linil obranných,
jichž dobytí stálo Japonce tolik lidí a tolik času.
Ze všech důvodů těch Japonci mohli by
doufati udržeti se do nekonečna na polnostrovu
kvantunském, i když by prohráli kampaň man-
džurskou a korejskou a mohli by z Port Arturu
stále ohrožovati Mandžursko, jako Wellington
z tábora u Torros Vedra ohrožoval dlouhou
vládu Napoleonovu nad Španělskem. Pochopí se
tedy, že využívajíce klidu v Mandžursku nasa-
zují vše, aby zmocnili se pevnosti dříve, než
tři armády ruské zahájí kampaň.
Není to ostatně ani tak strach před útokem
se strany Kuropatkinovy, kterýž nutí oblehatele
k spěchu, neboť na konec mohou Japonci, po-
držujíce Kinčau v mocí své, na místě tomt
Rusy zastaviti a pod ochranou své silně opevněné
posice kinčauské pokračovati v oblehání Pore
Arturu až po dobytí místa toho. Co nejvíce ale
děsí Japonce, jest blížení se loďstva baltického.
Neboť kdyby pozbyli své vlády na moři, r držení
Port Arturu nebylo by pro ně valně cenným. Z
pomocí svého loďstva mohli by se Rusové
zmocniti i převlaky kiučanské a mohli by sami
pak oblehati Port Artur a znovu dobýti ho, tak
že by nezůstalo Japoncům nic na kontinentu
asijském, nemluvě ani o vysazení ruského voj-
ska na břehy japonské, což by bylo katastrofou
pro zemi.
Japonec
Stesselj
Artur
Wellington
Napoleonův
Kuropatkinův
Rus
Port Artur
Španělsko
33
article
Aby tedy zamezili plný úspěch loďstva bal-
tického, jsou Japonci tolik teď činní před Pore
Arturem a proto také byli nasadili vše, aby zni-
čili loďstvo ruské v Port Arturu, by nemohlo
se spojiti s loďstvem baltickým. Nelze říci
přesně, je-li nyní loďstvo admirála Toga silnější
baltického loďstva samého o sobě. Toto sic
má více obrněncův než Togo a více děl největ-
šího kalibru, než japonské lodi, ale obrněnci
ruští nejsou jedné a téže kategorie, eož může
rušiti jednotnost pohybu v bitvě.
Vedle toho Japonci mají převahu nad Rusy
křižáky I. třídy a děly menšího kalibru. Protož
také mnoho odmirálův cizích pokládá eskadru
admirála Toga za silnější baltického loďstva.
Není to úplně jisto, ale jest možno, že Japonci
mají totéž mínění. Ale i když připustí se menší
zdatnost ruského loďstva tohoto vůči japon-
skému, může přece eskadra baltická donutiti
admirála Toga, aby zanechal blokády Port
Arturu.
A skutečně předvídá se v diplomatických
kruzích petrohradských, že loďstvo baltické po
připlutí svém do vod východoasijských nepopluje
k Port Arturu, nýbrž k Tokiu a že bude
bombardovati místo to, jakoži
válečný přístav japonský Saseho.
Jest známo, že Japonci spolehajíce na svou
převahu na moři nezřídili tam silných tvrzi po-
břežných a že opevnění, jež mohou zříditi nyní,
nemohou se rovnati opravdovým opevněním pří-
mořským. Rovněž nesmí se zapomínati, že za
účelem oblehání Port Arturu odvezli z některých
svých tvrzí děla velkého kalibru na Kvantun.
Japonec
Poros
Artur
Rus
Port
Togo