1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
v Praze, ve středu dne 21. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se:
v Praze v administraei
ss měsí
sa čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čonšškon
nn mněsíe
na tvk leta . . . . 7 K 50h
ve flislkách: 2 K 30h
na měsíe .
Poštout
rli. . . . .
:: ko
s dvojí zásilkon
na měsíc
na měsíe
na čtvrt leta . . . 11 K c0n
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 20. prosince. (Zvláštn
lelegr. zpráva zpravodaje »Národních Listů«.
Vzhledem na odstup nemocí vynucený
velkoknížete Michala Nikolaje-
viče bude povolán na jeho místo
VladimírAlexandrovič, strýe
carův, kterýž bude nahražen Mi ku-
lášem Nikolajevičem.
Křižák »Izumrud« vrátil se, jelikož
stroje jeho jsou poškozeny.
Mandžurský dopisovatel »Nového
Vremene« oznamuje, že v armá d
japonské vyskytla se nemo
jevící příznaky moru.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Michalus
Petrohrad
7
article
Soustava plných mocí.
Soustava plných mocí.
Jako na řetízku článek se vyvinuje z článku,
tak i v ústavním životě v obou polovinách této
monarchie skutek plodí skutek, nad nímž sku-
tečná ústavnost se zastavuje s podiveníma
s pochybnostmi.
V obou parlamentech zavládla doba zcela
nová. Předsedové ministerstva i v Pešti i ve
Vídni objevují se v zákonodárných sborech,
majíce v kapse plnou moc, aby nadále za
řídili, co se jim uzdá za dobré. Ústavnost ra-
kousko-uherská octla se tody v době plných
mocí, o nichž ani v ústavě uherské, ani v zá-
kladních zákonech státních z r. 1867 není pra-
žádné zmínky. V povaze takové plné moci
kterouž hr. Štěpán Tisza a dr. Körber každý pro
svůj parlament byli si opatřili, jest obsaženo
doznání, že pro další postup ministerské čin-
nosti obou pánův bylo ezbytně potřebí ještě
něčeho vícc, než o obsaženo jest v předlitav-
ském paragrafu čtrnáctém. Panu dru. Körbrovi
tento paragraf vůbec už nedostačuje a pan hr.
Štěpán Tisza ani o něj už nestál. Plná moe
má pro ně cenu mnohem větší; jsouce v držení
jejím, vyhoupli se vysoko nad všechna ustano-
veni dotyčných ústav, nad všechny parlamentní
formality, ba nad všechny tu i tam platné
zákony.
Štěpán Tisza
doktor
Körber
Pešť
Vídeň
8
article
Až k soustavě plné moci dostoupilo se
tedy v obou polovinách říše cestou, na jejímžto
začátku stojí nápis: „Porušení ústavy“. V Před-
litavsku tento nápis zastkvěl se nad budovou
parlamentní dne 17. října 1899; v Pešti jest
bližšího datum: bylť tam zřízen v noci na
19. listopadu 1904.
Opatřivše si plnou moc, oba ministerští
předsedové přiznávají, že se octli ve zjevném
boji s oběma parlamenty. Jsouť oba opásáni me-
čem, jímž ve chvili, kterouž každý z nich sám
za vhodnou uzná, může zákonodárnému sboru
přetiti životní nitku. Třeba by konečně k tomu
ani nedošlo, už pouhá okolnost, že může se
tak státi, poněvadž i pan dr. Körber i hr. Tisza
opatřeni jsou k tomu plnou mocí, znamená
v obou polovinách říše něco naprosto nového
a pro zásadu pravé ústavnosti veliec nebezpeč-
ného. Aspoň v minulých čtyřiceti a třiceti létech.
kde nejednou došlo na rozpuštění parlamentu
ve Vídni a v Pešti, nikdy nevynášelo se na ve-
řejnost, že ten neb onen ministerský předseda
doktor
Körber
Tisza
Pešť
Vídeň
9
article
má proti němu plnou moc jaksi v zásobě. Do-
šlo-li k násilnému ukončení parlamentních po-
rad, teprv v nejposlednější chvíli před ním hlá-
silo se veřejně, že plná moc k němu došla;
však tajilo se z dobrých ústavních a politických
příčin, že by byla bývala vydána na několik
neděl napřed! Tak tomu nyní jest. Plná moe,
v jejímžto držení jsou oba ministerští před-
sedové na obou březích Litavy, v časopisectvu
obou vlád vykládá se jako vydaný a podepsaný
nález smrti, jemuž jen schází datum! Účel plné
moci, tu i tam, jest rozpuštění sně-
movny a vypsání nových voleb.
V Uhrách tento „ůstavní“ proces dle všeho
bude míti lhůtu mnohem kratší, než v obvodu
plné moci páně Körbrovy. V Pešti jde o vy-
řízení nějakých prý jen formalit, k nimž
tamější vláda v první řadě počítá předložení
státního rozpočtu na — rok 1906! Dle ústavy
uherské totiž vláda jest zavázána, předložiti sně-
movně k vyřízení státní rozpočet rok napřed.
tody jest povinna už r. 1905 předložiti rozvrl
hospodářství státního pro rok 1906. Však tatá
vláda opomenula zachovati tutéž „formalitu“
při rozpočtu státním na rok 1905, jejž ve sně-
movně do té chvíle nepředložila a do Nového
roku už ani nepředloží, poněvadž sněmovna uher
ská svolána jest až na první dni měsíce ledna
1905 a tím časem, jak známo, po roce 1904 už
bude veta i v uherském kalendáři, kde měsíce
mají někdy prazvláštní délku. Však touto „for-
malitou“ ohledně nepředloženého rozpočtu stát-
ního pro rok 1905 vláda páně Tiszova netráp
si hlavu; ten rok v ústavnosti uherské po prostn
se škrtne a počne se mluvit o něčem jiné m,
totiž o rozpuštění sněmovny uherské a vypsání
nových voleb.
Körbrův
Tiszův
Litava
Uhry
Pešť
10
article
Svého času ministr Bánfíy veřejně
pravil, že v Uhrách každá vláda má po ruce
desti prostředků a pomůcek, aby při volbách
zjednala vítězství kandidátům svým a opatřila
si v parlamentu oddanou a bezpečnou vělšinu.
Hrozby, sliby, peníze, řády, od jakživa měly
v rukou každé uherské vlády rozhodnou moc
při volbách sněmovních a kde nestačily, střelná
a sečná zbraň a žaláře dokonaly jejich dílo.
Od počátku státní samostatnosti uherské ne-
odbývaly se tam ani jediné čisté volby. Už
nyní zjevně se vypravuje, jak budou vypadat
volby Tiszovy. Opposice uherská připravuje se
už na výkony plné moci, s níž ministerský
předseda sám tentokráte bude říditi volební boje.
Pan dr. Körber dle výpovědi časopisů, jemu
oddaných, vyčkává ve všem, až jak to dopadne
za Litavou. Patrně chce si vzíti na hr. Tiszovi
buď přiklad nebo výstrahu. Nemáť ani svůj plán
pro užití plné moci do té chvile tak vypracovaný
a jasný, jako jeho zalitavský kollega. Možná, že
ho měl, ale příhoda v rozpočtovém výboru dne
18. m. měsíce poněkud mu ho zhatila. Bylt
onoho dne připraven na obstrukci českou; však
místo ní objevil se proti němu právoplatný zá-
stupce celého a k tomu ještě dělného parla-
mentu! Takového obratu v parlamentní situnei
předlitavské se nenadál. Nechtěje pak se podro-
biti ústavní moci, jakouž hlasování v rozpočto-
vém výboru do sebe bez odporu mělo a má.
tváří se nyní, jakoby se nebylo nic stalo a na-
pevídá cosi ve svých oddaných listech, že chce
ještě jednou poskytnouti vídeňské sněmovně po-
slanecké příležitosti, aby se osvědčila buď pro
dělnost svou nebo proti ní! K tomu svolá prj
říšskou radu vídeňskou zase v druhé poloviei
měsíce ledna příštího roku a teprv, jak to sní
dopadne, odhodlá prý se užiti plné moci, totiž
rozpustiti parlament.
Bánfía
doktor
Körber
Uhry
11
article
Vyložili jsme na těchto místech hned po
řečeném hlasování v rozpočtovém výboru, že
pan dr. Körber nejméně ze všeho přeje si, aby
parlament někdy se vrátil k dělnosti a k vy-
řizování svých úkolův, také výroky minister-
ského předsedy hned po onom hlasování ze dne
18. minulého měsíce dosvědčovaly, že pro-
kázaná tím dělnost parlamentu jest mu velice
proti srsti. Nejpádnějším důkazem pro tu pravdu
jest pak jeho vyjádření, že nouzová předloha.
která v plném znění svém (151/2 millionu kor.)
parlamentním výborem byla schválena a vládě
k vyřízení odevzdána, ne neurčito se odročuje.
V těchto slovích a skuteícl páně Körbrovýeh
jest nepopíratelné porušení rakouské ústavya
parlamentních řádův. Žádná plná moc nemůže
ho zbavít a nezbaví ho těžké viny, kteréž se do-
pustil na své povinnosti, jakožto ministr, třeba
neparlamentní, ale parlamentním řádům přece
pedrobený.
doktor
Körber
12
article
Časopisectvo, plahočící se v jeho službách,
samo vejmi dobře vycitílo, že po hlasovánív
rozpočtovém výboru (v příčině nouzové před-
lohy) zcela opravdově a ne jen na oko byl po-
vinen požádati za své propuštění. Chtějíe odů-
vodniti další jeho setrvání v úřadě, vydalo na
veřejnost prohlášení, že prý musí zůstati v čele
vlády i nadále k vůli dojednání obchodní
smlouvy s císařstvím německým. O tyto smlouvy
počalo se v těchto drech ve Vídni opět vyjedná-
vati a už v nejbližších dnech odjedou prý plno-
mocní jednatelé (nikoliv ministři rakouští a
uheršti) do Berlína. A podobá prý se, že tam
dojde k nějakému dorozuměni. Došlo-li by
k němu, byla by tu chvílé, pro kterou žurna-
lističtí zbrojnoši páně Körbrovi prorokovali jeho
odchod z ministerského křesla vídeňského. Však
tu již sami obraceji a vědouče, že pan dr. Kör-
ber tím časem byl si opatřil plnou moe, tvrdí, že
žádost za propuštění sice podá, ale už s vě-
domím, že nebude přijata, nýbrž že se mu do-
stane ubezpečení plné důvěry pro všechno dalše
jeho jednání s parlamentem vídeňským.
Körbr
doktor
Kör
Vídeň
Berlín
13
article
Může se tedy očekávati, že pan dr. Körbe
ještě vyřídí jednu formální opisodu v říšské
rádě, nežli ji rozpustí. Dojde k tomu o nějaký
týden později než po rozpuštění říšského sněmu
uherského. Ale dojde k tomu také zcela jistě.
poněvadž hlasování v rozpočtovém výboru o nou-
zové předloze dochází schválení a potvrzení : na
voličských schůzích a klubovních poradách
oněch stran, jichžto zástupci v řečeném výboru
byli rozhodnou většinou a odsoudili politiku
ministerského předsedy.
Pomocí paragrafu 14. lze sice provésti
všelicos, co nesouhlasí ani se zákonem, ani
s ústavou,ni s rozuniem, ale jednéěci nen
lze provésti jím, tohž opatřiti ministerskému
předsedovi většinu v parlamentě a důvěru ná-
rodův. A tento nedostatek patrně má nahradit
plná moc, kterouž pan dr. Körber opatřen,
strojí se vstoupiti do parlamentu vídeňského, az
jej povolá k nové obtěžkací zkoušce ústavnost
rakouské
O reformě vnitřní správy veřejné
(Glossy k »vládní studii«, píše dr. H e r o ld.)
doktor
Körbe
Körber
H e r
15
article
Jako příčina nedostatečnosti správy veřejn
uvádí se dále poměr zákonodárství říš-
ského a zemského. Tím vlastně vládnt
studie dotkla se otázek politických, aniž by
ovšem vyvodila z toho náležitě konkluse. Nechei
se obírati otázkou, pokud státní základní zákony
16
article
z roku 1867 již samy v sobě pro centralistický
svůj směr zárodek neúspěšnosti zákonodárstv
v oboru veřejného blaha chovají a myslím také.
že netřeba široce vykládati, že právě historický
vývoj království a zemí na radě říšské zastou-
pených, různá povaha jednotlivých zemí, růz-
nost obyvatelstva jak co do národnosti, tak po-
kud se týče vzdělání a činnosti výrobní, přímo
vyžaduje, aby zákonodárstvi řídilo se dle zvlášt-
ních poměrů každé země, ale i výklad, jaký o
roku 1867 jak praxe říšské rady, tak i zejmen
vlády, dávaly ustanovení 88 11. a 12. st. z. z.č.
141. ř. z. zavinila, že zejmena zákonodárství,
týkající se činnosti orgánů veřejné správy, mine
se začasto účinkem, poněvadž centralisujíeí
praxe toho dovedla, aby téměř veškeré poměry
veřejnoprávní i poměry čistě hospodářské upra
vovány byly zákonodárstvím říšským a aby vy-
jmuty byly z kompetence sněmů, ve kterých
by mnohem snadněji dotyčná otázka pro jedno-
tlivé země prospěšně byla rozřešena. § 12. cito
vaného státního základního zákona již dávno
se neprovádí a říšská rada i v těch věcech, které
nepopíratelně spadají do působnosti sněmů, vy-
dává zákony, které obsahují základní zásady
dotyčné úpravy zákonné a jichž účinek teprve
může býti platným, když v té neb v oné zemi
na základě vydaného zákona říšského usnese se
sněm na zákonu zemském,
17
article
Tím ovšem zákonodárství právě v oboru
veřejného blaha zůstává často neprovedeno a te
tím spíše, poněvadž sněmy, bud že na základě
již schválených rámcových zákonů řišskýeh
upravení dotyčné otázky pro zemi nepokládají
za účelné, anebo že spatřujíce v zákonu říšském
obmezení své vlastní působnosti, vydání zem-
ského zákona odpírají. V té věci na při budiž
uveden důležitý zákon kommassačni
který v Čechách proto posud nemohl býti pro-
veden, poněvadž sněm království českého ne-
může připustiti různá ustanovení řišského zá
kona kommassačního, které nepopíratelně zasa-
hují do působnosti jeho. Kdyby právě v těcht
olázkách nebyl eentralisační směr stlačil zákono-
dárnou působnost sněmů na nynější míru, kdyby
vlády byly sněmům poskytly při ústavou za-
ručené působnosti náležité podpory, velká část
právě nejnalehavějších otázek, spadajících do
výkonu veřejné správy, byla by již rozřešena dle
poměrů a potřeb obyvatelstva. Neopakoval byse
pak zjev, že při různých zákonech říšských dle
vůle neb nátlaku nahodilé většiny parlamentní,
pojmou se do zákona ustanovení, šetřící zdánlivě
působnost sborů samosprávných, která však ve
skutečnosti zvrhnou se v nové obtíže těchte
sborů a ukládají jim nové oběti finanční. Je-l
tudíž nějaké nejasnosti mezi oborem působnost
orgánů státních a samosprávných, spočívá ne-
jasnost ta v tom, že státní správa při všech otáz
kách zákonodárných svým vetem dovede sobě
zjednati vliv ne znění zákona, který jinak ne-
předloží nejvyšší sankci.
Čechy
18
article
Veškeré tyto vývody vládní studie, týkajíe
se nedostatku samosprávy a zákonodárství zem-
ského, však mají jediný účel a to je ten, aby
mohl býti proveden důkaz o škodliv ost
dualismu v naší veřejné sprá vě.
Je pravda, na tento dualismus ve veřejně správě
vede se ode dávna stesk. Jsou obory veřejné
správy, v nichž jak orgány státní, tak orgány
samospsávné jsou kompetentními, ano,, mají
právo i judikatury. Že tímto způsobem se admi-
nistrativní řízení znesnadňuje, ztěžuje a velikou
měrou zdražuje, jest nepopíratelno. Dlužno však
vyvrátiti již z předu omyl, který z vládní osnovy
vysvítá, jakoby skutečně dualismus ten zaviněn
V drobném prodejí:
ranni číslo o sobě . . . za Sh
odpolední .
. . . za 2h
Ve úlialkách na venkovšt
ranní čislo, . . . . . . . 10
sdpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hetově napře
Předplacení a Inserty přijímá sdmlai-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nacházsjí se též redake
tiskárna a ozpedice ,Národnich Listě“
Eukopisy se ne vracsji.
Marlanský ulice
19
article
byl existenci orgánů samosprávných a jejich
právem k vydání právních nálezů a konáním
spravedlnosti v oboru veřejného práva. Škodlivý
dualismus spočívá naopak v tom, že státní
správa, jak již uvedeno, veškerou činnost samo-
správnou snaží se kontrolovati, že pro sebe ab-
sorbovala téměř veškerou výkonnou moc a že
nálezy sborů samosprávných, byť i byly právo-
platné, provedeny musí býti orgány státními.
V té příčině budiž uveden jen jediný příklad, za-
jisté poučný. Kdyby obecní úřad vydal platební
rozkaz na zaplacení předepsaných přirážek obec-
ních, má ovšem strana možnost na tento platební
rozkaz podati sobě stižnost, která postupem in-
stanci, tedy obecního zastupitelstva, výboru
okresního a zemského výboru teprve právoplatna
může býti rozhodnuta. Když ale po tomto ko-
nečném rozhodnutí zemského výboru zachován
jest vydaný platební rozkaz v právu, musí za-
kročiti starosta exekucí; exekuci povolí okresní
hejtmanství a pakliže strana si dále stěžuje,
opětně projde celá tato záležitost další instan sce
politické — místodržitelství a ministerstvo,
které rozhodují o tom, zdali dotyčné pohledávka,
jež byla právoplatně uznána, je likvidni.
20
article
V tom směru dlužno dáti vládě za pravdu,
že se poměr státní správy k orgánům samo-
správným musí změniti, má-li racionální a roz-
umná oprava veřejné správy u nás provedena
býti. Že se tak ale státi nesmí a nemůže, jak
si to představuje vládní studie dalším obme-
zováním samosprávy, bude vyloženo v člán-
cích následujících
Vládní studie ve své snaze samosprávu ozna
čiti jako pramen veškerých nedostatků naší ve
řejné správy, uvádí ještě celou řadu tvrzení,
kteráž zasluhují, aby byla na pravou míru uve
dena, po případě vyvrácena. Pokud tvrzení ta do-
týkaji se nedostatečné organisace samosprávnýeh
sborů, promluvím o nich v článcích následují
cích, pokud ale spočívají ve všeobecném obvi
ňování, budiž v tomto směru proneseno jen ně-
kolik poznámek.
21
article
Vládní studie s jakousi škodolibostí uvádí
že autonomie obecní správy mohla se vyvíjeti
bez jakéhokoli vlivu státních úřadů a že jestl
tato správa se neosvědčila, příčiny spočívají vn
samotné a tyto příčiny shledává státní studi
mimo již uvedené v nedostatečném dozorun
tuto správu, jak se strany výboru okresního, tak
se strany zemského výboru a v nákladnosti
správy úřadů samosprávných. Zajisté veškeré
tyto výtky stejným právem by mohly býti učiněny
státní správě. I při státních úřadech správních
nezřídka objeví se nedostatek objektivnosti a ne-
správně posuzování povinností a cílů veřejné
správy, i zde vlivy politické vykonávají velikou
úlohu, ano právě při mnohem větší a rozvětve-
nější působnosti státních orgánů správních jsou
tyto vlivy nebezpečnější a pro správnost a spra-
vedlnost škodlivější a přece žádnému nestran-
nému pozorovateli nenapadne, aby takověto zjevy
buď dočasné anebo místní byly generalisovány
jak to učinila vládní studie ohledně sborů samo-
správných. Kdo bedlivě stopuje vývoj správy ve-
řejné u nás, neb kdo vi, jaké povinnosti zákono-
dárství a vládní opatření ukládají našim orgánům
samosprávným a kdo zná ze zkušenosti, jak tyto
orgány, pokud síly a prostředky jejich dovolují.
obětavě plní úkoly na ně vznešené, komu je
známo z praxe, jak při stále vzrůstající vzděla-
nosti i v nejmenších dědinách působí začasto
starostové, kteří rozšafností svého počínání
správností svého úřadování tak mnohým i vyšším
orgánům vládním by mohli býti vzorem, musí
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Národním domě novoyorském.
Píše František Sokol-Tůma.
Prodírám se ulicemi a třídami od aveA
75 streetu až k ave III. 73 streetu. »Prodírám«
je pravé označení. V těch končinách sítě novo-
yorských ulic přímo závodí »zlatá mládež«, ze-
jmena českoamerická, aby ztížila jízdu, i pěš
chůzi. Zvláště ve »streetách« kde nejezdí »earye
(pouliční tramway), je pravý zmatek.
Odpoledne žhavé slunce hřeje s pravou ame-
riekou zuřivostí. Došel jsem před Národní budovu
na 73. ulici mezi druhou a třelí avenue. Národní
budova! Kouzlo vzpomínek na domov, na Čechy,
na milé večery strávené v našem Národním dome
ostravském! Je mi tak neskonale volno, tk
měkce! Veházet pod střechu »národní«, v tom
Babylonu řečí a smíšeniny krve a plemene! Při
jít a nalézti českost, domácí zvyk, zachovalos
mluvy a srdečný ruky stisk milých krajanů
Přijít a zapomenouti bolestného zjevu rozhára-
nosti, jež tam doma podlamuje všecek úspěeh
našeho snažení. Také se mi už stýská po zprá-
vách z domova. Dávno jsem již neslyšel, co se
děje v Čechách. Tak dávno nic českého nečetl
Stýská se mi po české četbě, po novinách z do-
mova, at už jakéhokoli směru a barvy politické
jen když budou z vlasti, jen když se dočtu něeo
o tom, jak se tam doma právě mají.
Sokol
Tůma
Čechy
Babylón
národní dům
23
article
Zde tedy vypíná se Národní budova Čechů
novoyorských, skutečně imposantní, na jejíž usku
tečnění tolik dobrých lidí pracovalo. V úctě po-
hlížím na mohutnou stavbu. Před budovou klübko
lidí živě rozpráví. Přistupuji blíže, hovor něme-
eký. Dovídám se, oč jde. Truhláři prý se sešli
na stávku. Vejdu do vnitř, všude plno lidí
V Novém Yorku mají skoro stále stávky řemesel.
Nikde na světě se tak lehko nestávkuje, jak
zde v uniích (Tradeunionismus), ovšem ne celkově
nýbrž v jednom, dvou neb více »šapech«. Agen
unie přijde do dílny a bez udání důvodů ohlás
majiteli i dělnietvu stávku a to platí.
V Národní budově právě konají porady
co a jak. Lidé tu stojí, sedí, debatují, u »baru
pijí a zahálejí. K tomu množství řeči! Známe
to! Prošel jsem vnitřek Národní budovy a po-
divil se pěknému zařízení. Je tu tělocvična Sokola.
Škola svobodomyslná, kde vyučuje se denně o
4 do 6 hodin odpoledne. Nyní zde po měm
bratru, jenž z ohledů na svůj obchod vzdal se
učitelství na škole, vyučuje dr. S, známý z praž-
ské své afféry. Ovšem zde nevystupuje svým
jménem, z čehož ovšem v západních listech byl
oprávněný poplach.
Čecho
Vejda
Sokol
doktor
Nový York
Agen unie
24
article
Je zde zasedací síň, »Jednota dam«, pak
místnosti i kanceláře největšího spolku ameri-
ckého »Č. S. P. S. « (Česko-slov. podpor. spolek)
Ve třetím patře, tuším, velice pěkný sál asi pro
800 osob a jině místnosti. Jen tak spěšně jsem
si vše prohlédl a vešel s bratrem Vojtěchem
přízemi do jídelny. Zasedli jsme ku prázdnému
Společnost asi u dvou stolů, dam a pánů
Mluví se česky, némecky a tam v pravo v koute
asi 10—12 pánů baví se po anglicku. Zvláštn
je, že jsou tu i dámy, což v Americe nebývá
zvykem. Aspoň ne americkým. Novin tu vit
asi desel kusů. I »Národní«. Konečně! Strhnu
čísla s věšáku, hltám obsah. Připadá mi nějak
starý, známý. Pohlednu na datum. Jsou ze dne
17. května a dnes je 20. června. Co je v nich
četl jsem ještě doma.
»Nemáte čerstvější »Národní« ?
»Ne, prosím,« praví číšník, »zapomněl
jsme — předplatit.«
Zapomněli předplatit! Jak neamerické
Zde je přec novinářství tak vyvinuto, každý
člověk čte noviny.
Prohlížím společnost. Pane, ta anglická spo
lečnost mne zajímá. Poznávám tam některé
pány. Byli jsme spolu návštěvou u knížete
Uchtomského, redaktora »Mosk. Izvěstí«, když
na zpáleční cestě z Ameriky dlel v Novém
Yorku. »Českoslovanské sdružení« přišlo složit
poklonu. Byl jsem přizván. Poznávám je ..
Je to výbor »Slovanského sdružení«. Pěkně tu
sedí a baví se v »Nár. budově«, ale anglicky.
Zarazí to našince, než co platno! Seznámíš se
s poměry americkými dosti brzo a mnohé už
nepřekvapí.
Tam u malého stolku asi pět lidiček bav
se polohlasem. Přistoupí k nám mladý muž
povídá:
»Co pak se stalo, je tu dnes i »Brambo-
rová šlechta« a pokynem hlavy ukazuje na
pány u malého stolku.
»Bramborová šlechta?« Pěkné rčení ! C
pak vlastně znamená ten přívlastek? Jde přece
Vojtěch
Česko
Amerika
Nový York
Č . S . P . S
25
article
stolu.
o lidi intelligentní, jak vidět. Dva jsou doktoři
Proč »Bramborová šlechta?« A hned se doví-
dám příslušnou historii. Všude a věčně se opa-
kuje. Řevnivost, nepřejivost, ješitnost, marnivos
a toho druhu pěkné stránky lidského obcování.
I historie samé stavby je poučná a vý-
stražná. Všichni, kdož pracovali pro myšlenku
ať rukou či duchem, když uskutečněna, když
dům postaven, z něho vystrčeni. A k hotovému
zasedli — jiní. Jak to už tak chodívá. Netřeba
být škarohlidem. Však už nebude jinak, při-
cházejíce do Nové vlasti za ocean, podržujeme
všecky své staré necnosti a leda k nim ještě přibi-
ráme ty, které v cizině jsme pochytili.
»Bramborovou šlechtou« přezdívají tu části
české intelligence americké, která nesouhlasí se
vším, co se tu jménem českým podniká. A
příčiny jsou spory a zase spory. Spory spole
čenské, politické a náboženské. Zvláště posled-
nější přesahují zde už všecky meze diskusse,
Vede se s jisté strany pravý boj vyhlazovae
proti všemu, co sluje vírou, bohem, nábožen-
stvím a co s tím souvisí. Ne svoboda vyznání
ale svoboda potírati, vražditi, ničiti vyznání dru
hého považuje se za známku »svobodomysl
nosti«. A kdo s tím způsobem »uplatnění své
intelligence« nesouhlasí, je — z »bramborové
šlechty«.
Nestejnost nazírání, neústupnost osobníh
náhledu, bezohledné nastupování i v nepatrnýcl
odehylkách názorů mnohdy čistě formálných
seslabuje obě strany, jež by měly tvořiti celek
připravuje oběma mrzutosti a svízele a zaviňuje
porážku věci české v Americe.
bůh
Amerika
26
article
Se zdejšími Čechy žádná z velkých stran
politických nepočítá, ani nevyjednává. Dostals
už našinec na »ticket«, aby při volbách » běžel«.
Ale, kdo pro české kandidáty nehlasoval
byli — naši. Svojí nesvornosti a nepevnost
jsme prohráli. Vyšel z boje — Airiš (Irčan)
Našinci K. i S. byli českými voliči opuštěni.
zrazeni, ubiti. V Novém Yorku po dvakrále
český kandidát jen málo hlasy při obecníeh
volbách propadl právě pro hloupou nevraživost
panující mezi »bramborovou šlechtou« a pro-
tivnou stranou.
A uvážíte-li, jakou moc má městský »Alder
man« *) americký ve všech záležitostech měst
* Vyslov: »Oldraaen« = radní městsky
ských, školských, nebo i národnostních, pocho
píte, jakou ránu naší věci zasazuje ta »bram-
borová vojna«. Je cílit její důsledky ve všem
životě českém v Novém Yorku. Všude neshoda
nesrovnalost, všude vzdor, nechuť ke společné
práci a ovšem že nedostatek vůbec nějakého
pracovního programu. Nelze viniti neb chrániti
jednu stranu proti druhé. Věci tak pokročily,
že přijdeš, neviš ještě oč běží a už tě jedna
strana, ne-li obě, pokládají za svého nepřítele.
Veliká část viny spadá ovšem na český tisl
novoyorský. Nezakročil v čas, neupozorňuje ani
dnes na nebezpečí, jaké hrozí vši české obci.
Rozumi se, že poměry tak otrávenými trp
i návštěva »Národní budovy«, střediska Čechů,
z něhož »bramborová šlechta« domnívá se býti
vyloučena. Část její vůbec budovu míjí. Jiná
část dochází sem leda při zvláštních přiležito-
stech, slavnostech, přednáškách a divadle. Jeno
malý počet inteligentů dostavuje se častěji, aby
nepřerval všecky styky s českou stranou a je-
jími předáky.
Irčan
Čecho
Čechy
Nový York
Jena
27
article
Rozmrzelé členstvo »Bramborové šlechtye
zarazilo nový spolek »Všeslovanské sdružení«,
zakoupen vlastní dům na 72. ul., blíže závodu
páně Čapkova, čím propasť rozumí se nepře-
klenuta, nýbrž ještě prohloubena. Je pravdě
podobno, čím více poroste počet členstva »Sdru-
žení«, jež bude se návštěvě Nár. domu vybý
bati — jak poslední dobou už se ukazuje —
tím bude otravy a kyselosti jen přibývati. Nen
pochyby, že to osamocování bude k záhube
nejen obou stran, ale i všeho společného pro-
spěchu.
Život nejen v Novém Yorku, ale vůbe
americký život má svůj vliv na rychlé zanikán
národnostního vědomí. Stálé obeování s Ame-
ričany učí zapomínat jazyka i příslušnosti, b
uči namnoze i nevážiti si původu svého. Nen
to pravidlem, ale výjimky jsou dosti časté.
A jiné ještě zlol
V celém Novém Yorku jsou jen tři česk
knihovny, v »České besedě« na 59. ul., v »So-
kolu« na 71. ul. a katolická dp. P. Picka.
Ostatní spolky knihoven nemají. Z damských
spolků, jichž tu tolik a snaživě vedených vla-
stenkami, horujícími pro vše české — nemá
jediný své knihovny. Co by tu ještě vykonal
česká kniha! U mnohých jednotliveů inteligenee
novoyorské našel jsem knihovny přímo př-
plněné. Snad by u některého ani na padesáti
číslech nesešlo a základ knihovničky, třeba
přenosné, byl by pořízen. Vždyť je prý v Novém
Yorku českých spolků a společků — do setl
Nedostatkem smyslu pro společný zájem
hyne celek, trpí věc národní, která přece jen
většině vzdělanců zůstává drahou. »Národní
budova« měla býti střediskem všeho českého
života a zatím neposkytuje než smutnou illu-
straci naší národní neschopnosti spřáhnouti síly
za společným záměrem, neschopuosti, jež všemu
téměř našemu životu vtiskuje pečeť málomoci
a mdloby.
Čapkův
P Picek
Nen
Nový York
ame
Český beseda
28
article
Za přiležitosti zvláštních také »bramborovš
šlechta« novoyorská dostavuje se, pravda, d
místnosti národního domu, koná ochotně své
povinnosti při slavnostech a pod., ale vždy
jaksi ustraněna, pro sebe uzavřena. O slavnosti
Husově v Novém Yorku, přednášeje o Husovi.
pozoroval jsem tu rozpor, tu zející mezeru mezi
snahami malých a v pobrdavé odmitavosti vět-
ších. Poměry jsou přiostřeny do té míry, že
těžko oběma stranám odhodlati se k nějakému
ústupku. Těžko raditi a předpisovati. Vyrovná-
vati spory, sbližovati lidi rozvedené svými zájmy.
je z nejtužších výkonů společenského umění.
Zaráží vás to rozeizení vniterně, ocitnete-li
se ve větší společnosti česko-americké. Část
intelligence, stižené přezdivkou »bramborová
šlechta«, je již duchem i srdcem zameričená.
Druhá je srdcem dosud česká, ale duchem již
americká. Obě však strany, společensky dobře
postavené, ale nijak nezorganisované, nemají
vědomosti o tom, co hýbe dnes duší zástupu.
Je žalostno slyšeti stesky dobrých našinců, jichž
je, bohudíky, na obou stranách.
»Zirácime na vážnosti mezi sebou. A zdejší
lid, vida naši nehotovost, naši vlastní porážku,
již sami sobě působíme, hledí na nás s opo-
vržením. A nikde nikoho, kdo by na kořen
zla přivedl a uměl jej odstraniti. Ti, nemnozi,
již pochopují, přizpůsobuji se znenáhla panují-
címu stavu, nechávají vše jak je, aby měl
pokoj, a ti, kteří se vrací do vlasti, mlčí, anebo
si hledí jen toho, co je na našem životě spiše
amerikánské, než české. Není povzbuzení od-
nikud... Není popudu, není příkladu, aby pro-
niklo poznání, že nesmí být výše ceněn zájem
o so b, kde v sázce je přospěch českého celku.
Husův
Hus
Nový York
národní dom