ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0904b0d0-71f9-11dc-a4d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 73, place 45, org 8, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY)
3 masthead
21. prosince 1904. Číslo
4 article
s politováním prohlásiti, že podobně názory, které složeny jsou ve vládní studii nemohou přispěti nikterak k tomu, aby vzbuzovaly chuť a lásku samosprávných sborů k obětavému plnění a pod- porování úkolů státní správy. Každý, kdo vážně pojímá svůj úkol, dnes dobře ví, že bez vydatné podpory samosprávných orgánů veřejná správa státní by musila úplně zastaviti svoji vý- konnost a že jedině v dobré shodě a za náležité a obětavé podpory orgánů samosprávnýck stát může plniti ony úkoly, kterě moderní správa na něm vyžaduje a mluví-li vládní studie o levnosti politické správy, nesmí ani na okamžik zapomenouti, že kdyby or- gánové samosprávní odřekli své spolupůsobení, náklad veřejné správy státní by se při nejmenším zdvojnásobil. Vylíčím v následujících článcích positivní činnost orgánů samosprávných ještě zevrubněji, myslím však, že pokud se týče vládní studie, jen tyto některé výňatky stačí, aby již z předu každý byl přesvědčen, že zamýšlená vládou oprava správy veřejné snad méně sleduje úkol tuto zjed- nodušiti a zlepšiti, jako ten cíl, aby pod heslem opravy vnitřní správy veřejné učinil se nový útok na okleštěnou naši samosprávu.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. prosince. („C zas“ o sporu česko-německém.) Nelze popírati, že dělnost rakouského parlamentu nejvíce leží na srdci polskému kolu a jeho haličským časopise- ckým orgánům. Ovšem z dobré příčiny. Halič potřebuje stále pomoci státní a bez dělného par- lamentu těžko pomoci dosíci. A poněvadž přední překážkou parlamentní dělnosti jest spor česko- německý, aneb správněji křivda, způsobená na žádost německé levice českému národu, zabývá se krakovský „Czas“ opětně otázkou, jak by se dal ukliditi česko-německý spor, aby Čechové mohli od obstrukce upustiti a Němci k obstrukel znova nesáhli. Pisatel vychází z přesvědčení, že difference mezi Čechy a Němci nejsou tak veliké, aby se nedaly po dobrém odstraniti, po- něvadž jednak Němci sami uznávají právo Čechů k vnitřnímu českému úřadování, jakož i ke druhé universitě, s druhé strany pak Če- chové nečiní věcných námitek (?) proti jazyko- vému rozhraničení, jehož se dovolávají Němci Jde prý vlastně jen o to, aby Čechové upustili od požadavku, že úřadní čeština jim náleží jako praecipuum a přijali ji jako ústupek, za nějž jsou povinni povoliti jiný ústupek Němcům.
Čecho Němec Praha Halič Čechy
6 article
Choc myšlenek ve stati „Czasu“ je pod- statně následující: Čechové tvrdí, že následkem jednostranného zrušení jazykových nařízent mají právo žádati náhradu. Němei naopak pro- hlašují, že nařízení byla vydána jednostranně, jich zrušení bylo tedy jen odstranění „křivdy“ jim učiněné, bylo „restitutio in integrum“, ve kterémžto „integru“ měli dříve a mají i nyní své požadavky. V otázce praecipua ve prospěch Čechů tkví tedy vlastní jádro sporu. Pokud se týče zrušení jazykových nařízení, Poláci je vždy pokládali za chybu. Že názor jich byl správný, toho důkazem jest stav parlamentu, v němž se nachází nyni, šest let po oné restituci in inte- grum, která dle mínění Němců měla zachránit parlament. Ale ať si Clarovo zrušení jazykových nařízení bylo „restitucí“ nebo „kapitulací“ dnes jest jisto, že obě strany mají své poža- davky: Čechové vnitřní jazyk a universitu, Němci národnostní rozhraničení v Čechách.
Čecho Polák Němec Clarův Čechy
7 article
„V zásadě — píše „Czas“ doslovně dále — obě strany svolují (?) ke vzájemnému splnění oněch požadavků, jde jen o formu a sice, že Čechové žádají, aby se jich požadavky splnily ve formě praecipua, tedy ještě před vyjednáváním s Němci jako na doklad, že akt ze dne 17. října 1899 byl pro ně křivdou a násilím. Slovem: kdežto Němci v onom aktu spatřují restituci, Čechové domáhají se restituce za něj. Jinak se obě strany shodují úplně!“ „Czas“ uznává dále, že „dialekticky“ sta- novisko české je správné, poněvadž se jim křivda skutečně stala; ale „dialektika“ není politika a politika není soudní proces. Nestačí míti právo k restituci, jest nutno míti také k tomu moc. Čechové se demnívají, že pro ně spočívá moc v obstrukci, ale — dle mínění „Czasu“ — obstrukce posiluje jen vládu proti spravedlivým požadavkům českým. Dokud tedy — dovozuje „Czas“ dále — Čechové v otázce praecipua nesestoupí se stanoviska dialektického na stanovisko politické, nenajde se východ z ny- nější situace. Neboť kdyby se přistoupilo na český názor ohledně praecipua, prohlásili byto Němci za kapitulaci před obstrukeí českoua následkem byla by obstrukce německá.
Čecho Němec
8 article
„A proto — končí „Czas“ — bylo by snad nej- rozumnější, kdyby si Čechové řekli, že vnitřní čeština a druhá universita neztratí ničeho na ceně, nebudou-li provedeny jako „restituce“ nýbrž jako integrálná část kompromisu s Němci, že nepřestanou býti velikým úspěchem politi- ckým, nebudou-li praecipuem. Tento závěr „Czasu“ byl by přijatelnýa přesvědčivý, kdyby jeho pisatel-sofista nebyl k němu došel na základě nesprávného předpo- kladu. „Czas“ bere za zjištěné, že my Čechové nemáme věcných námitek proti jazykovému roz- hraničení, jehož se dovolávají Němci, a že tedy za vnitřní češtinu a druhou universitu můžeme se vzdáti třetiny království, kterou Němei pro- hlašují za území německé. „Czas“ patrně při- jímá německý názor za svůj, nechce věděti o statisících Čechů, kteří by v jazykově rozhrani- čených Čechách propadli neúprosné germani- saci, nechce věděti o tom, že jazykovým rozhra- ničením má se celá třetina království českého upraviti za sousto, stravitelné pro žaludek ně- mecké říše, a proto tak hladce přes naše ná- mitky přechází k jednacímu pořadu, aby mohl dojíti ke svému závěru, že upuštění od „prae- eipua“ jest nejsnadnější východ ze zmatené si- tuace -akouské. Uznáváme, že vnitřní čeština a druhá universita byly by značným po-tickým úspěchem, i kdyby se jich dosáhlo bez „prae- cipua“, ale i takový úspěch, dobytý za cenu roztržení království českého, jest pro nás ne- přijatelný. Z Mariboru, 18. prosince. (Proti slo- vinské obstrukci.) Konala se tu německá schůze, v níž zemští poslanci Pfrimer (za Mari- ber), Ornig (za Ptuj) a Stiger (za Slov. Bystřici protestovali proti slovinské obstrukci na zem- ském sněmě štyrském. Slovinská obstrukce zma- říla prý provedení vysoce pro obyvatelstvo dů- ležitých předloh; obstrukce musí býti tedy n
Čecho Němec Němei Ornig Stiger Čechy Maribor Mari Bystřice
9 article
zvána frivolní a nesvědomitou. Shromáždění ovšem svým poslancům přisvědčilo. A nedivíme se. Slovinská obstrukce zmařila nejedno usne- sení, na něž štyrští Němci toužebně čekají. Ale bylo si shromáždění vědomo, že německá sně- movní většina po 40 let důsledně zamít všechny, sebe skromnější požadavky Slovinců, tvořících třetinu všeho obyvatelstva štyrského, ač Slovinci dle zákona mají se těšiti týmž prá- vům, jako jich sousedé Němci? Slovinští po- slanci užili letos poprvé své síly a stoupli Něm cům svou obstrukcí jen lehounce na kuří oko Snad německá většina štyrského sněmu nyní na- hlédne, že se musí i se Slovinci vyjednávati poněvadž již není možno přecházeti přes jieh požadavky prostě k jednacímu pořadu. Ze Zadru, 19. prosince. (Mi stodržite baron Handel) vrátil se včera parníkem „Dalmata“ z Rěky do Zadru a uvázal se opětně v řízení místodržitelství. Tím ovšem zmařeny naděje dalmatských Chorvatů, že se Handel na své místo nevrátí a bude nahražen úřadníkem, který by měl více úety k obyvatelstvu dalmat- skému.
Němec Slovinec Handel Dalmat Chorvat Německo Zadr
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. prosince. Ruská vládní forma zůstane beze změny. Náš petrohradský zpravodaj i jiní oznámili že včera, v den sv. Mikuláše dle pravoslavného kalendáře a v den carových jmenin vydáno bylo prohlášení vlády ruské, že samodržavná vládní forma zústane beze změny. Nemohlo se státi nic jiného již proto, že přátelé ústavy v Rusku nezvolili si vhodnou dobu k činění svých projevů a k nátlaku n vládu. Nyní, když je Rusko zaměstnáno tak ohromnou válkou daleko na východě, jest na všech vlastenecky smýšlejících Rusech, aby se varovali všeho, co by jejich stát mohlo uvnitt oslabiti, neboť jen vnitřní síla může dáti sílu zahraničnou. V každém jiném státě, je-li za- městnán válkou, vláda zavádí mimořádný stav a je-li to stát konstitučný, na dobu války za- stavuje ústavu! A v Rusku by právě za těch okolnosti chtěli si vymoci takové změny, které by znamenaly zvrácení všeho dosavadního a po- stavení Ruska zrovna na hlavul Jinak se v lůně ruské vlády neustále konají porady o vnitřních reformách. Zejmena prý bude zemská samospráva (zřízení zemstev) rozšířeno i na gubernie království polského; obor působ- nosti gubernských a újezdných zemstev bude rozšířen; veto a kontrola státních úřadů nad samosprávnými budou zrušeny; zemstva do- stanou právo sama si úřadníky jmenovati; vy- povídání pro politické příčiny bude zrušeno stane se opatření, aby občanská práva mohla býti omezována pouze nálezem příslušných soudů; bude prohlášena svoboda svědomi a ná- boženství; bude rozšířena obecní samosprára měst i vsl.
Mikuláš Ruse Praha Rusko
11 article
Naproti tomu nebude zrušena censura nebude dána svoboda spolčovací a shroma- ždovacl. Postavení ministra vnitra knížete Svjatopolk Mirského považuje se za ohrožené. Ve »Věstníku financí« býv. ministr Serg Julianovič Vitte, nyní předseda komitétu, jenž se radí o selských reformách, uveřejňuje své myšlenky o tom, kterak by bylo třeba selskou samosprávu rozšířiti a zlepšiti. Hlavní myšlenka je ta, aby byla zřízena zvláštní selská zemstva podle gubernil. Takové zemstvo rovnalo by se asi naší zemědělské radě.
Svjatopolk Mirský Julianovič Vitte
12 article
Bratí Marguerittové a Elsasko-Lotrinsko. Populární romanopisci francouzšti bratří Pavel a Viktor Margueritte, jejichž krásný román z války francouzsko-německé, »Zlomit meče« je znám našim čtenářům z naší přílohy romá- nové, uveřejnili v časopise »Dépůche« v Tou- louse dva články, v nichž oznamovali, že elsasko- lotrinský zemský výbor učinil jednohlasné usne- sení, aby tato země stala se neodvislým kníže- ctvím pod prostou svrchovaností císařství něme- ckého. Llsasko-Lotrinsko tim žádá, aby bylo vřaděno do nynější confederace německé. Z toho soudili bratří Marguerittové, že tato vůle jasně vyslovená oznamuje Francii, matce odcizenýeh dvou provincií, že přijímají novou situaci, smi- řují se se svým osudem a nechtějí býti zpět vybojovány mocí. Článek Marguerittů vyvolal bouři v naciona- listickém tisku. Přívrženci Déroulědovi a členové »Ligy vlastenců« nevzdávají se myšlenky od- vetné a proto jim je proti mysli resignovanos a mírumilovnost bratří Marguerittů. V »Patrii« odpověděli Marguerittům Emile Massard a Maurice Barrés. Delikátní a moderní Barrés je nejen literárně, též politicky velie odlišný od bratří Marguerittů. Jeho tendenceje prudce nacionalistická, tradicionální. Bratří Marguerittové odpověděli dopisem Barrésovi, otištěným s nepříznivými poznám- kami. Rozhorlení bratří Marguerittové protestovali proti tomu, i hájili své stanovisko v Jaurésově žurnále »L'Humanité«. Záležitost tato je zají- mavá též s té stránky, že ukazuje, jak činně ve Francii zasahují spisovatelé do veřejnýeh otázek.
Elsasko Pavel Margueritte Marguerittová Margueritt Massard Mauric Barrés Barrés Lotrinsko Francie Patria Jaurésův žurnál L ' Humanitý
13 article
Italové proti Rakousku. V Benátkách usneslo se včera nové shro- máždění irredentistické u přiležitosti členské schůzky spolku »Trento a Trienle«. Zákaz vel kého táboru v Benátkách minulé neděle hnuti irredentistické nepotiačil, naopak ještě více roz dmychal. V divadle »Malabrin« provolávalo se včer večer »Sláva Terstu a Tridentu!« »Sláva irre- dentě« a s galerie házeny lístky s irredentistiekými nápisy. Pořadatelstvo zakázaného tábora dostává ještě ze všech částí Benátska četné projevy sou- hlasu. Vedle všech poslanců a senatorů Benátek přislíbilo 443 obci účast na kongresu; tak Brescia a Mantova. Úřady zakázaly i nyní pro- dej medaillí na paměť tábora zakázaného. Tři studenti byli pro překročení zákazu toho zatčeni. K alféře Syvetonově. Soudce, vyšetřující afféru Syvetonovu, na- řídil, aby byly vnitřnosti mrtvoly Syvetonovy lé- kařsky a lučebně prozkoumány, by se zjistilo, nebyl-li mu vpraven jed, jak tvrdí někteři jeho přátelé. Menard, zeť Syvetonův, chce stlhat známou spisovatelku Gyp obžalobou za obvinění jež proti němu pronesla. Jeden z obhajců Syve- tonových soudl, že skonal klient jeho sebe- vraždou.
Italos Sláva Terst Sláva Syvetonův Gyp Rakousko Benátky Trident Benátsko Brescia Mantov Menard spolek » Trento
14 article
Plány na stavbu ústavu pro choro- myslné v Bohnicích. Včera konala se v zemském výboru Krá- lovství českého závěrečná schůze odborné poroty, jejímž úkolem bylo posouditi 13 pro- jektů pro stavbu ústavu pro choromyslné v Bohnicích, zaslaných zemskému výboru na zá- kladě vypsání soutěže na stavbu tu. Porotě předsedal nejvyšší maršálek zem ský, kníže Jiří z Lobkovie; členy jejími byl člen zemského výboru J. Žďárský, dvorní rada architekt Zitek, vládní rada prof. Schulz, vrchní stavební rada Vlček, prof. něm. techniky F. Sablik, dvorní rada a zdravotní referent při místodržitelství dr. Pele, ředitelé ústavů pro choromyslné dr. Čumpelik, dr. Hraš: a dr. Ullrich, radové zemského výboru dr. Frantaa Španiel, stavební rada Landa, zemský zdravotní inspektor MUDr. Jindřich Matiegka, vrchní kon- trolor K. Soustružník a správce L. Šviha. Pod- kladem jednání byla zpráva subkomitétu, ve ktorém zasedali dr. Čumpelik, dvorní rada Pelc. vrchní stavební rada Vomáčka a stavební rada Landa. Staveniště, pro jehož zastavení a vnitřní i zevní úpravu i výpravu vydal zemský výbor podrobný program, jest asi 1000 metrů dlouhe a 600 metrů široké. Při něm prostírá se park, který dle programu zemského výboru musí zů- stati zachován. Terrain staveniště není rovina, nýbrž vykazuje vyvýšeniny a svahy. Podélná, delší strana stavební plochy směřuje k jihua leží při okresní silnici, souběžné s podélnou jeho osou.
Jiří J Žďárský Zitek profesor Schulz doktor Pele Čumpelik Hraš Ullrich Frantaa Španiel MUDr Matiegka L Šviha Pelc Vomáčka Bohnice Lobkovie ústav pro choromyslný doktor Land
15 article
Porada o došlých projektech trvala porotě přes tři hodiny. Výsledek je ten, že dle návrhu subkomitétu byla prvni cena, 20.000 K, přisou- zena projektu, označenému heslem „Svatý Václav“, druhá cena, 15.000 K, přiřknuta pro- jektu se značkou desítky v kruhu. Třetí cena nebyla udělena, nýbrž rozdělí se několika pro- jektům jiným. Projekt, první cenou vyznamenaný, nálež pp. Václ. Hellerovi, inženýru zemského výboru a J. Deportovi, staviteli v Praze. Autoři projektu tchoto uznali, že staveniště nemá dostatečné rozměry, i doporučují, aby byly příkoupeny dvě parcely z katastru obce čimické, dovozujíce ob- šírně výhody tohoto zvětšení stavební plochy. Ježto staveniště není chráněno proti severním větrům, pojímaji projektanti de svého plánu vy- sázení severní hranice jehličnatým lesem, který aspoň po létech by byl ochranou proti sever- ním nepohodám. Uprostřed tohoto lesa navrhují oddělení infekční. Hlavní ústav umísťují na straně východní, úřadnické budovy u obce bohni- cké, ke které staveniště svým západním od- dílem přilehá. V celku projektanti nenavrhují zřízen ústavu roztroušeně, jak nyni moderní ústavy v Německu bývají stavěny, nedrží se také upjatě pravidelného dělení, nýbrž rýsují situnei částečně souměrnou; roztroušeny jsou pouze ty budovy, které jsou vzdáleny od středu. Řídí se při tom hlavně terrainem staveniště a maji snahu, prováděti co možná málo odkopávek.
Václav Václ Heller J Deport Praha Německo
16 article
Dle projektu tohoto má býti centrem ústavu přibližný střed staveniště, představující kruhové náměstí, uprostřed něhož stála by administrační budova, k níž by vedl hlavní vchod celého ústavu, vycházející ze středu jižní strany sta- veniště; z náměstí byly by všechny jednotlivé části ústavu i přístupny i viditelny. Ve středn ose byl by postaven dům pro zábavy, kostel prádelna a skladiště, t. j. budovy, celému ústavu společné. Z náměstí táhla by se ve směru úhlo- příčny v levo silnice ke kolonii, ve směru úhlo- příčny v pravo cesta kc strojovně. V témže směru jako kolonie byly by umrlč komora, pitevna a také hřbitov. Na nejvyšším místě staveniště, při úhlopříčné cestě v pravc. umísťují projektanti strojovnu, aby se zamezilo obtěžování ostatních budov ústavuv kouřem. Administrační budova, jak již pozname- náno, byla by centrem ústavu. Nejblíž u ní byly by pavillony pro méně klidné nemocné, dále nahoře pro klidné choromyslné, poblíže pavil- lonů těch pak dílny a prádelna. Oddělení pro přírost nemocných má dle projektu, první cenou poetěného, umístěno býti v dlouhé budově, čel- ním křídlem k administračnímu domu obráceně, oddělení pro méně klidné nemocné, rovněž v půdorysu podlouhlé, bylo by krátkou stranou obráceno k administraci, pavillon pro klidné ne- mocné projektuje se při samé periferii ústavu. Pro rodiny opatrovníků má býti zřízena vesnička opatrovníků a zřízenců pro rodinné ošetřování nemocných, projektované jižně od ústavu; obytné budovy pro lékaře a úřadníky ústavu byly by nad touto vesničkou, obojí na samém kraji ústavu.
17 article
Pavillony pro neklidné nemocné projektuj se vzdáleně od budov pro volné ošetřování nejdále od všeho má býti pavillon pro zvláště nebezpečné nemocné — pro choromyslné zlo- čince. Zvláštní pavillony mají býti zřízeny také jednak pro tělesně nemocné, jednak pro sešlé a nečisté, jednak pro tuberkulosní choromyslné. Oddělení třídní, t. j. pro platicí ošetřovance, roztříděno jest v pět vil; mimo to pamatováno jest na vychovatelnu a těloevičnu. Kostel má podobu kříže; před kostelem byla by budova pro zábavy nemoených. Dle projektu byly by při ústavě ovšem také skladiště viktualií, mate- rialií a inventáře, prádelna, kotelna a strojovna, ústřední koupelna, dílny, bělidlo a sušírna prádla, budovy hospodářské, desinfekční pa- villon atd. Projekt druhou cenou poctěný jest prací architekta V. Rozštlapila. Myšlenky jeho jsou v podstatě následující: Má-li taková soustava budov, jakou program stavby předem daný po- žaduje, býti na ploše daného staveniště zřízena tak, aby působila architektonicky, je třeba roz- vrhnouti ji ve skupiny. Poněvadž jakékoli půdo- rysní rozřešení, byť v půdoryse na papíře dělalo pěknou figuru, na terrainu pohnutém, stoupají- cím a klesajícím, působí chaoticky, je na snadě, že dlužno řešiti daný úkol v ten rozum, žese budovy seskupí v celek a že skupiny se roz- vrhnou po celém staveništi. Veškeré budovy se- řadí se ve skupiny organické podle svého účelu a rozloží se po terrainu tak, aby daly pohled i přehledný i malebný. Následkem této zásady byla do prostřed staveniště, právě v místech, kde se vrstevniee
V Rozštlapil
18 article
lámou, položena osa celého ústavu. V ose této je hlavní vjezd do ústavu, totiž do velkého prostranství, v jehož čele je budova admini- strační, a po obou stranách pavillony pro klidné nemocné; v pozadí za budovou administrační na nejvyšším bodě této skupiny nalézá se ko- stel, který dominuje celé střední skupině. Druhé obě skupiny, po obou stranách centra, jsou určeny pro méně klidné a neklidné nemocné, a jsou odděleny od hlavní skupiny zvláštními palouky, tak že působí jako samo- statné celky. Třetí skupina je oddělení třídní (pro I. II. třídu platících nemoených.) Skupina třídní leží v levo od vehodu, je od celého ústavu od- loučena dosti strmou strání a je proměněna v park. Čtvrtou skupinu tvoří hospodářství ústavu a kolonie. Všecky pavillony mají v půdorysu protáhlé obdélníky, aby ubikace nemocných bylo možno obrátiti ke sluneční straně, a jsou položeny po vrstevnieích, z oboru stran ve stejném úhlu k hlavní ose, tak že patra leží vodorovně s ter- rainem. Toto položení pavillonů je zároveň upra veno tak, aby naše nejčastější větry, západní severozápadní, šly poděl těchto budov, čímž jsou budovy i okolí jejich přirozeně větrány. Architektonická úprava tohoto projektu drží se — vzhledem k ustanovení programu, dle něhož žádá se úprava »v zemi obvyklá« —— moderní renaissance, kdežto projekt dříve uve- dený operuje namnoze barokem. Toť ve chvatu krátké chvilky zachycená povaha obou projektů, které odborná porot uznala za nejlepší. Ať jeden, ať druhý se uva- žuje, z obou plyne i pro laika poznání, že s jedná o stavbu a pořízení velikolepého nového humanitního ústavu.
I . II
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Úřoky na Prahu a její správu. Nám nemůže býti vytýkáno, že bychom z důvodů diktovaných národní úzkoprsostí stranili kdy obecní správě pražské. Bez ohledu, která strana v ní rozhodovala a nedbajíce toho, kdo stál v čele této veleobce, kárali jsme vždy, co dle našeho přesvědčení pokárání zasluhovalo. Však tatáž naprostá nezávislost ukládá nám ujati se obecní správy pražské, když útočí se na ni ne z ohledu na obecné dobro, nýbrž z důvodů, jež leží zcela mimo obecní správu, jen k vůli tomu, že správa ta je ryze česká a vedle úkolů, jež plní v zájmu veškerého obyvatelstva bez ohledu na národnost, koná, pokud možno, též povin- nosti národní. Národní naši odpůrci založilisi k vůli podezřívání a osočování obecní správy pražské zvláštní spolek, jinymi slovy »zábavné sdružení«, zdejší německé kasino, jež mění se každým okamžikem jako chameleon, zřídivši spolek pro »záležitosti města Prahy«, konstituovalo se tím jako bojovná organisace proti české Praze, kterouž co možná zosťuditi a snížiti se snaží. Kdyby jen drobet spravedlnosti bylo na straně »ně- meckého domu« a jeho stoupenců, musili by býti pražští Němci vděčni obecní správě české, co všechno ve 43 letech, co v její rukou je hlavní město tohoto království, na jeho prospěch a slávu a v zájmu veškerého obyvatelstva, tedy i německého, byla vykonala. Jak vypadalo toto město, když po pověstné správě sedmašedesát- nické, v jejíž čele stál purkmistr Wanka, pře- vzato bylo konečně vítěznou správou českou
Němec Wanek Praha
20 article
za vedení purkmistra J. Pštrosa, četní pamětníci oněch dob se ještě pamatejí. Nebylo zde po- staráno o nic. Byl to paškvil na velké město, byla to obec k tomu odsouzená, pozbýti všeho významu a lesku, měla být ubita, aby nepře- kážela slávě Vídně, jež právě v tu dobu hoto- vila se k provedení velkých plánů, jejíž hradby byly určeny učiniti místo velké nádherné třídě s řadou elegantních ulic po- bočných, jež s vnitřním městem spojiti měly četná a lidnatá předměstí v jedno veliké, impo- nující město. Praha musila býti z veliké ves- nice, v níž nebylo nie jiného, než množství za- nedbaných krásných památek z dob minulých, povznesena znenáhla k velkoměstu modernímu. A Praha nucena byla sama ze svých prostředků a vlastní silou opatřiti vše, čeho bylo k tomu zapotřebí, Praze neb nějakému zvláštnímu fondu nebyly darovány bezplatně fortifikační pozemky. nýbrž jen Vídni, která nejen že za ně zřídila Ringstrasse a řadu nádherných budov veřejných, ale ještě dosud disponuje milliony z peněz, pro- dejem pozemků získaných; Prahu byla odbyta za všechny útrapy ve válce v r. 1866 milostivě tím, že jí byla dána přípověď, že budou hradby odstraněny. Naivní lidé, kteří neznali patrně ještě vídeňský vděk a lásku jistých vrstev tamějšíeh k tomuto městu, domnivali se ovšem, že budou fortifikační pozemky obci darovány, zatím ale musila obec, co chtěla získat, ne pouze poctivě, ale draze zaplatit. A ještě dnes smlouvá erár s obcí pražskou o každou píď půdy jako ži- dovský agent v obchodě pozemkovém. Ubohá
Vídeň Praha
21 article
Praha, jež zbavena byla jako staré sídlo králů českých i císařů čestného titulu města residenčního, jakkoli Vratislav jako sídlo po- boční ho podrželo, přes to že dostalo se do rukou pruských, nemohla ovšem vykonati ihned veliké úkoly, jež po půl třetím věku ne pouze soustavného zanedbávání, nýbrž zjevného olupo- vání provést musila. Nebylo tu ani peněz, ani času, ani sil, však hanebným pomlouvačem byl by, kdo by se osmělil tvrditi, že toto hlavní město za své české správy vysoko se nepo- vzneslo, kdo by vytýkal správcům jejím, že ne- konali poctivě povinnosti jim uložené. Na tomto místě není nám ovšem možno uvésti, co všechno v době poměrně nedlouhé vykonáno bylo ato nehledě k oněm 16 millionům korun, státem Praze věnovaným, z nichž ovšem bylo vypla- ceno dosud pouze 3,200.000 kor., z prostředků státních. A vyčítá-li se neustále Praze tento na deset let rozvržený »dar«, připomínáme, žeto pouze splátka na starý dluh, na jehož zaplacen má Praha nároky za ztráty utržené zvláště skrze Vídeň v roce 1866! Co Vídeň se krčila, co hanebně škemrala o mír, když nepřítel se blížil, Praha nalezala se v rukou pruskýcha snášela všechny útrapy válečné i okupace.A nedostalo se jí za to ani hradeb, ani ne regulace Vltavy, ani městské dráhy, kdežto Vídni presenty toho druhu, na něž stát připlatil asi 400 million korun, jen jen se hrnuly. Vytýkají-li ostatně listy
Praga Praha Vídeň Vltava
22 article
německého kasina správě obecní v Praze, ž obdržela oněch 16 millionů na assanaci a na opatření pitné vody, vyzýváme ty, kteří nepravdu tu tvrdí, aby se ze zprávy o jednání tom pře- svědčili, že Praha dle prohlášení tehdejšího finančního ministra Böhm-Bawerka v rozpočtovém výboru obdržela obnos ten jedině ja ko náhradu za zřizování a udržo- vání spojek erárních silnic uvnitř města! Nepředpojatému ovšem netřeba teprve vykládati, z jakých příčin děje se soustavné ostouzení Prahy. Kdyby byla správa této veleobce německou, bylo by všechno ovšem v nejlepším pořádku. Ostatně by bylo dobře prohlédnouti si opět živly. jež tvoří jádro Praze nepřátelských německých spolků, především jádro kasina a ostatních bo- jovných institucí německých. Jsme daleci jakého- koli nepřátelství z důvodů náboženských neb plemenných, ale smutné, politováníhodné faktum musí býti konstatováno, že jádro těch, kteří s vlastní jim bezohledností třísní jedovatými slinami svými dobrou pověsť tohoto města, tvoři právě ti, již svou obchodní existencí a svým hrabivým prospěchem odkázáni jsou na Prahu a na její z 90 procent české obyvatelstvo. Jestli to jednání moudré, o tom nechť dotyční sami uva. žují. Nechť ale nediví se přírozeným důsledkům takovéhoto jednání, důsledkům, v nichž sotva najdou zalíbení.
Böhm Praha
23 article
— Trhani království českého opět pří práci. Obavy naše před několika dny vyslovené, že přes veškeren zdánlivý klid neustaly snahy ně- mecké, směřující k eírkevně národnímu rozdě- lení země, opodstatněny byly v zápětí. Biskup Frind vystrkuje zase rohy nad obzor veřejnosti a na nich zříme zase v celé slávě požadavek německého biskupství pro západní Čechy se sídlem v Chebu. »Egerer Ztg.« a po něm plzeňský orgán dra. Schreinera přinášejí obšírné články z péra »vysokého duchovenského hodnostáře« na odůvodněnou neutuchajícího německého poža- davku provésti národní rozdělení země přede- vším na poli církevním, k čemuž posloužiti má chytrým hráčům bledý strach Říma před losvon- romismem. S pýchou poukazuje se tu, že vyni- kající němečtí hodnostáři církevní nabyli odvahy hájiti věc německého lidu také na poli národ- ním, v tom smyslu i veřejnost zaujmouti a panu ministru osvěty poskytnouti příležitost, aby s »touto bídou« vážně zaměstnával. Zřízení nové německé diécese zaměstnávalo prý povolané kruhy již více než před 35 léty, již zesnulý kardinál
Frind Egerer Ztg Čechy Cheb Řím
24 article
Schwarzenberg vyhlédl prý Cheb anebo Teplou za sídlo nového německého biskupství. Všechny tehdejší finanční rozpaky tepelského opatství dnes minuly a pokrokový opat P. Helmer jest prý hotov převzíti na se nákladnou hodnost biskupa Němců v Čechách. Diécese jeho jest ovšem okamžitě po ruce. V »uzavřeném německém území« pražské diěcese jest prý 172 ryze německých far, v če- ských pomezních vikariátech 16, vše dohromady ropresentuje přes půl millionu německých věří- cích. Není víc zapotřebí než k účelnému za- okrouhlení přibrati vikariáty jesenický, kadaňský, chomutovský a žatecký, z budějovické diécese houstounský a horšovo-týnecký a »nové biskup- ství jakožto nádherný organický obvod s 733.000 věřícími« jest hotov. Středem této organické nádhery je — Cheb jako aldlo německého b- skupství! K tomu nový seminář, k němuž prý dosavadní arcibiskupský v Praze poskytne sti- pendia podle národnostního klíče a věc je ho- tova — ležíť prý už jen v ruce vlády a ministra kultu »v příčině té co nutno zaříditi a pří- slušné činitele k tomu — pohnouti, aby přání německého lidu a duchovenstva uskutečněnoa naléhavá náboženská potřeba ukojena byla«.
Schwarzenberg P Helmer Němec Cheb Teplá Čechy Praha
25 article
Vítáme tohoto prvního bouřliváčka Frindova ja- kožto předzvěsť nových zápasů na poli, na němž jsme s tímto moderním apoštolem Řezna svedli už mnohou půtku. Všem našim spolupracovníkům poslouží za návěští opětného nebezpečí, jež na- poprvé nedalo se pro vždy ušlápnouti. Prozatím nejpamátnější jest výrok německého vysokého hodnosty duchovního, jeho hrdé přiznání se k politicko církevním snahám rozdělovacím, jeho poukázání k tomu, že to byli biskupové němečtí, kteří vládu přiměli, aby se zaměstnávala poža- davkem národně-církevního rozdělení země. U nás marně bychom hledali mezi vysokými kněžími za- stání historické jednoty tohoto království a přihled- nutí ku přání lidu českého, který z biskupských arcibiskupských rukou vidí pravidelně jen ko- nečky tři žehnajících prstů. Jich srdce, těchto vrchnopastýřů, je lidu českého vzdáleno, a vy- šel-li některý z nich z lidu, sotva že po- sadil na hlavu arcibiskupskou infuli, ne- ostýchá se původ ten zapříti. Nedávno ko- nala se v Praze slavnost jubilea neposkvrněného početí Marie panny, při níž v kadidlových oblacích za přítomnosti mnoha zlatem ošňoře- ných uniforem všeho druhu obětovali hrabata a knižata, kteří o národu nevědi než tolik, že dosud přece jen neumřel, a bidně jeho jazyk lámou, národ tento matičce boží jako oféru.
Frindův Marie Řezno Praha
26 article
Orgán páně arcibiskupův psal o tom nadšené referáty pod titulem »Matce boží matka českých měst Praha«. Snad se pánové už vzpamatovali z mystického zanícení pro dogma, kteréž spolu s dogmatem o neomylnosti poškodilo skálu pod Římem víc než jakékoli hnutí »Los von Rom«. Uvidíme, kolik najde se mezi těmito mluvčími »českého národa« nadšení pro jeho vlasť, pro nedotknutelnost její historické individuality tam, kde bojovati byli by oni v nejprvnější řadě po- voláni, na poli církevním! My jsme povolání kritisovati, a to právo si zkrátiti nedáme! — České umění na světové výstavě v St. Louis. Podle zpráv do Vídně došlých nachází se mezi umělci, vystavujícími v »rakouském domě« na světové výstavě v St. Louis také pro- fessor pražské akademie umění výtvarných mistr Vojtěch Hynais. Vedle něho z maliřů v Ra- kousku žijících obdrželi zlaté medaille ještě dva. Mezi umělci, vyznamenanými velkou cenou »Grand Prix«, nejvyšším to vyznamenáním výstavním, čteme také jména ředitele pražské umělecko průmyslové školy prof. Stibral aa prof. Kotěry, kterýž kromě toho za umělecký arrangement síně, vystavené pražskou školou umělecko-průmyslovou, obdržel zlatou me- dailli. Z osmi zlatých medaillí, kteréž připadly na »rakouské« umění, obdrželi čeští výtvarnici dvě, z jedenácti »velkých cen« rovněž dvě. Úspěch tento jest zajisté skvělým vysvědčením českým uměleům, jichž podíl na stříbrných me- daillích výstavy ve zprávě, z níž čerpáme, není uveden. Zejmena umělecko-průmyslová škola pražská postavena vyznamenáním svého ředitel
Los Rom Hynais Stibral profesor Kotěra Praha Řím St . Louis Vídeň Český uměný akademie uměný Grand Prix umělecký průmyslový škola profesor matka boží zlatý Idailli Zejmen uměleckýprůmyslový škola