2
masthead
NÁRODNÍ LISTY)
3
masthead
21. prosince 1904. Číslo
4
article
s politováním prohlásiti, že podobně názory, které
složeny jsou ve vládní studii nemohou přispěti
nikterak k tomu, aby vzbuzovaly chuť a lásku
samosprávných sborů k obětavému plnění a pod-
porování úkolů státní správy.
Každý, kdo vážně pojímá svůj úkol, dnes
dobře ví, že bez vydatné podpory samosprávných
orgánů veřejná správa státní by
musila úplně zastaviti svoji vý-
konnost a že jedině v dobré shodě
a za náležité a obětavé podpory
orgánů samosprávnýck stát může
plniti ony úkoly, kterě moderní
správa na něm vyžaduje a mluví-li
vládní studie o levnosti politické správy, nesmí
ani na okamžik zapomenouti, že kdyby or-
gánové samosprávní odřekli své
spolupůsobení, náklad veřejné
správy státní by se při nejmenším
zdvojnásobil.
Vylíčím v následujících článcích positivní
činnost orgánů samosprávných ještě zevrubněji,
myslím však, že pokud se týče vládní studie, jen
tyto některé výňatky stačí, aby již z předu každý
byl přesvědčen, že zamýšlená vládou oprava
správy veřejné snad méně sleduje úkol tuto zjed-
nodušiti a zlepšiti, jako ten cíl, aby pod heslem
opravy vnitřní správy veřejné učinil se nový útok
na okleštěnou naši samosprávu.
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. prosince. („C zas“ o sporu
česko-německém.) Nelze popírati, že
dělnost rakouského parlamentu nejvíce leží na
srdci polskému kolu a jeho haličským časopise-
ckým orgánům. Ovšem z dobré příčiny. Halič
potřebuje stále pomoci státní a bez dělného par-
lamentu těžko pomoci dosíci. A poněvadž přední
překážkou parlamentní dělnosti jest spor česko-
německý, aneb správněji křivda, způsobená na
žádost německé levice českému národu, zabývá
se krakovský „Czas“ opětně otázkou, jak by
se dal ukliditi česko-německý spor, aby Čechové
mohli od obstrukce upustiti a Němci k obstrukel
znova nesáhli. Pisatel vychází z přesvědčení,
že difference mezi Čechy a Němci nejsou tak
veliké, aby se nedaly po dobrém odstraniti, po-
něvadž jednak Němci sami uznávají právo
Čechů k vnitřnímu českému úřadování, jakož
i ke druhé universitě, s druhé strany pak Če-
chové nečiní věcných námitek (?) proti jazyko-
vému rozhraničení, jehož se dovolávají Němci
Jde prý vlastně jen o to, aby Čechové upustili
od požadavku, že úřadní čeština jim náleží jako
praecipuum a přijali ji jako ústupek, za
nějž jsou povinni povoliti jiný ústupek Němcům.
Čecho
Němec
Praha
Halič
Čechy
6
article
Choc myšlenek ve stati „Czasu“ je pod-
statně následující: Čechové tvrdí, že následkem
jednostranného zrušení jazykových nařízent
mají právo žádati náhradu. Němei naopak pro-
hlašují, že nařízení byla vydána jednostranně,
jich zrušení bylo tedy jen odstranění „křivdy“
jim učiněné, bylo „restitutio in integrum“, ve
kterémžto „integru“ měli dříve a mají i nyní své
požadavky. V otázce praecipua ve prospěch
Čechů tkví tedy vlastní jádro sporu. Pokud se
týče zrušení jazykových nařízení, Poláci je vždy
pokládali za chybu. Že názor jich byl správný,
toho důkazem jest stav parlamentu, v němž se
nachází nyni, šest let po oné restituci in inte-
grum, která dle mínění Němců měla zachránit
parlament. Ale ať si Clarovo zrušení jazykových
nařízení bylo „restitucí“ nebo „kapitulací“
dnes jest jisto, že obě strany mají své poža-
davky: Čechové vnitřní jazyk a universitu,
Němci národnostní rozhraničení v Čechách.
Čecho
Polák
Němec
Clarův
Čechy
7
article
„V zásadě — píše „Czas“ doslovně dále — obě
strany svolují (?) ke vzájemnému splnění oněch
požadavků, jde jen o formu a sice, že Čechové
žádají, aby se jich požadavky splnily ve formě
praecipua, tedy ještě před vyjednáváním s Němci
jako na doklad, že akt ze dne 17. října 1899
byl pro ně křivdou a násilím. Slovem: kdežto
Němci v onom aktu spatřují restituci, Čechové
domáhají se restituce za něj. Jinak se obě strany
shodují úplně!“
„Czas“ uznává dále, že „dialekticky“ sta-
novisko české je správné, poněvadž se jim
křivda skutečně stala; ale „dialektika“ není
politika a politika není soudní proces. Nestačí
míti právo k restituci, jest nutno míti také
k tomu moc. Čechové se demnívají, že pro ně
spočívá moc v obstrukci, ale — dle mínění
„Czasu“ — obstrukce posiluje jen vládu proti
spravedlivým požadavkům českým. Dokud tedy
— dovozuje „Czas“ dále — Čechové v otázce
praecipua nesestoupí se stanoviska dialektického
na stanovisko politické, nenajde se východ z ny-
nější situace. Neboť kdyby se přistoupilo na
český názor ohledně praecipua, prohlásili byto
Němci za kapitulaci před obstrukeí českoua
následkem byla by obstrukce německá.
Čecho
Němec
8
article
„A proto — končí „Czas“ — bylo by snad nej-
rozumnější, kdyby si Čechové řekli, že vnitřní
čeština a druhá universita neztratí ničeho na
ceně, nebudou-li provedeny jako „restituce“
nýbrž jako integrálná část kompromisu s Němci,
že nepřestanou býti velikým úspěchem politi-
ckým, nebudou-li praecipuem.
Tento závěr „Czasu“ byl by přijatelnýa
přesvědčivý, kdyby jeho pisatel-sofista nebyl
k němu došel na základě nesprávného předpo-
kladu. „Czas“ bere za zjištěné, že my Čechové
nemáme věcných námitek proti jazykovému roz-
hraničení, jehož se dovolávají Němci, a že tedy
za vnitřní češtinu a druhou universitu můžeme
se vzdáti třetiny království, kterou Němei pro-
hlašují za území německé. „Czas“ patrně při-
jímá německý názor za svůj, nechce věděti
o statisících Čechů, kteří by v jazykově rozhrani-
čených Čechách propadli neúprosné germani-
saci, nechce věděti o tom, že jazykovým rozhra-
ničením má se celá třetina království českého
upraviti za sousto, stravitelné pro žaludek ně-
mecké říše, a proto tak hladce přes naše ná-
mitky přechází k jednacímu pořadu, aby mohl
dojíti ke svému závěru, že upuštění od „prae-
eipua“ jest nejsnadnější východ ze zmatené si-
tuace -akouské. Uznáváme, že vnitřní čeština
a druhá universita byly by značným po-tickým
úspěchem, i kdyby se jich dosáhlo bez „prae-
cipua“, ale i takový úspěch, dobytý za cenu
roztržení království českého, jest pro nás ne-
přijatelný.
Z Mariboru, 18. prosince. (Proti slo-
vinské obstrukci.) Konala se tu německá
schůze, v níž zemští poslanci Pfrimer (za Mari-
ber), Ornig (za Ptuj) a Stiger (za Slov. Bystřici
protestovali proti slovinské obstrukci na zem-
ském sněmě štyrském. Slovinská obstrukce zma-
říla prý provedení vysoce pro obyvatelstvo dů-
ležitých předloh; obstrukce musí býti tedy n
Čecho
Němec
Němei
Ornig
Stiger
Čechy
Maribor
Mari
Bystřice
9
article
zvána frivolní a nesvědomitou. Shromáždění
ovšem svým poslancům přisvědčilo. A nedivíme
se. Slovinská obstrukce zmařila nejedno usne-
sení, na něž štyrští Němci toužebně čekají. Ale
bylo si shromáždění vědomo, že německá sně-
movní většina po 40 let důsledně zamít
všechny, sebe skromnější požadavky Slovinců,
tvořících třetinu všeho obyvatelstva štyrského,
ač Slovinci dle zákona mají se těšiti týmž prá-
vům, jako jich sousedé Němci? Slovinští po-
slanci užili letos poprvé své síly a stoupli Něm
cům svou obstrukcí jen lehounce na kuří oko
Snad německá většina štyrského sněmu nyní na-
hlédne, že se musí i se Slovinci vyjednávati
poněvadž již není možno přecházeti přes jieh
požadavky prostě k jednacímu pořadu.
Ze Zadru, 19. prosince. (Mi stodržite
baron Handel) vrátil se včera parníkem
„Dalmata“ z Rěky do Zadru a uvázal se opětně
v řízení místodržitelství. Tím ovšem zmařeny
naděje dalmatských Chorvatů, že se Handel na
své místo nevrátí a bude nahražen úřadníkem,
který by měl více úety k obyvatelstvu dalmat-
skému.
Němec
Slovinec
Handel
Dalmat
Chorvat
Německo
Zadr
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. prosince.
Ruská vládní forma zůstane beze změny.
Náš petrohradský zpravodaj i jiní oznámili
že včera, v den sv. Mikuláše dle pravoslavného
kalendáře a v den carových jmenin vydáno
bylo prohlášení vlády ruské, že samodržavná
vládní forma zústane beze změny.
Nemohlo se státi nic jiného již proto, že
přátelé ústavy v Rusku nezvolili si vhodnou
dobu k činění svých projevů a k nátlaku n
vládu. Nyní, když je Rusko zaměstnáno tak
ohromnou válkou daleko na východě, jest na
všech vlastenecky smýšlejících Rusech, aby se
varovali všeho, co by jejich stát mohlo uvnitt
oslabiti, neboť jen vnitřní síla může dáti sílu
zahraničnou. V každém jiném státě, je-li za-
městnán válkou, vláda zavádí mimořádný stav
a je-li to stát konstitučný, na dobu války za-
stavuje ústavu! A v Rusku by právě za těch
okolnosti chtěli si vymoci takové změny, které
by znamenaly zvrácení všeho dosavadního a po-
stavení Ruska zrovna na hlavul
Jinak se v lůně ruské vlády neustále konají
porady o vnitřních reformách. Zejmena prý bude
zemská samospráva (zřízení zemstev) rozšířeno
i na gubernie království polského; obor působ-
nosti gubernských a újezdných zemstev bude
rozšířen; veto a kontrola státních úřadů nad
samosprávnými budou zrušeny; zemstva do-
stanou právo sama si úřadníky jmenovati; vy-
povídání pro politické příčiny bude zrušeno
stane se opatření, aby občanská práva mohla
býti omezována pouze nálezem příslušných
soudů; bude prohlášena svoboda svědomi a ná-
boženství; bude rozšířena obecní samosprára
měst i vsl.
Mikuláš
Ruse
Praha
Rusko
11
article
Naproti tomu nebude zrušena censura
nebude dána svoboda spolčovací a shroma-
ždovacl.
Postavení ministra vnitra knížete Svjatopolk
Mirského považuje se za ohrožené.
Ve »Věstníku financí« býv. ministr Serg
Julianovič Vitte, nyní předseda komitétu, jenž
se radí o selských reformách, uveřejňuje své
myšlenky o tom, kterak by bylo třeba selskou
samosprávu rozšířiti a zlepšiti. Hlavní myšlenka
je ta, aby byla zřízena zvláštní selská zemstva
podle gubernil. Takové zemstvo rovnalo by se
asi naší zemědělské radě.
Svjatopolk Mirský
Julianovič Vitte
12
article
Bratí Marguerittové a Elsasko-Lotrinsko.
Populární romanopisci francouzšti bratří
Pavel a Viktor Margueritte, jejichž krásný román
z války francouzsko-německé, »Zlomit meče«
je znám našim čtenářům z naší přílohy romá-
nové, uveřejnili v časopise »Dépůche« v Tou-
louse dva články, v nichž oznamovali, že elsasko-
lotrinský zemský výbor učinil jednohlasné usne-
sení, aby tato země stala se neodvislým kníže-
ctvím pod prostou svrchovaností císařství něme-
ckého. Llsasko-Lotrinsko tim žádá, aby bylo
vřaděno do nynější confederace německé. Z toho
soudili bratří Marguerittové, že tato vůle jasně
vyslovená oznamuje Francii, matce odcizenýeh
dvou provincií, že přijímají novou situaci, smi-
řují se se svým osudem a nechtějí býti zpět
vybojovány mocí.
Článek Marguerittů vyvolal bouři v naciona-
listickém tisku. Přívrženci Déroulědovi a členové
»Ligy vlastenců« nevzdávají se myšlenky od-
vetné a proto jim je proti mysli resignovanos
a mírumilovnost bratří Marguerittů.
V »Patrii« odpověděli Marguerittům Emile
Massard a Maurice Barrés. Delikátní a moderní
Barrés je nejen literárně, též politicky velie
odlišný od bratří Marguerittů. Jeho tendenceje
prudce nacionalistická, tradicionální.
Bratří Marguerittové odpověděli dopisem
Barrésovi, otištěným s nepříznivými poznám-
kami. Rozhorlení bratří Marguerittové protestovali
proti tomu, i hájili své stanovisko v Jaurésově
žurnále »L'Humanité«. Záležitost tato je zají-
mavá též s té stránky, že ukazuje, jak činně
ve Francii zasahují spisovatelé do veřejnýeh
otázek.
Elsasko
Pavel
Margueritte
Marguerittová
Margueritt
Massard
Mauric Barrés
Barrés
Lotrinsko
Francie
Patria
Jaurésův žurnál
L ' Humanitý
13
article
Italové proti Rakousku.
V Benátkách usneslo se včera nové shro-
máždění irredentistické u přiležitosti členské
schůzky spolku »Trento a Trienle«. Zákaz vel
kého táboru v Benátkách minulé neděle hnuti
irredentistické nepotiačil, naopak ještě více roz
dmychal.
V divadle »Malabrin« provolávalo se včer
večer »Sláva Terstu a Tridentu!« »Sláva irre-
dentě« a s galerie házeny lístky s irredentistiekými
nápisy. Pořadatelstvo zakázaného tábora dostává
ještě ze všech částí Benátska četné projevy sou-
hlasu. Vedle všech poslanců a senatorů Benátek
přislíbilo 443 obci účast na kongresu; tak
Brescia a Mantova. Úřady zakázaly i nyní pro-
dej medaillí na paměť tábora zakázaného.
Tři studenti byli pro překročení zákazu
toho zatčeni.
K alféře Syvetonově.
Soudce, vyšetřující afféru Syvetonovu, na-
řídil, aby byly vnitřnosti mrtvoly Syvetonovy lé-
kařsky a lučebně prozkoumány, by se zjistilo,
nebyl-li mu vpraven jed, jak tvrdí někteři jeho
přátelé. Menard, zeť Syvetonův, chce stlhat
známou spisovatelku Gyp obžalobou za obvinění
jež proti němu pronesla. Jeden z obhajců Syve-
tonových soudl, že skonal klient jeho sebe-
vraždou.
Italos
Sláva Terst
Sláva
Syvetonův
Gyp
Rakousko
Benátky
Trident
Benátsko
Brescia
Mantov
Menard
spolek » Trento
14
article
Plány na stavbu ústavu pro choro-
myslné v Bohnicích.
Včera konala se v zemském výboru Krá-
lovství českého závěrečná schůze odborné
poroty, jejímž úkolem bylo posouditi 13 pro-
jektů pro stavbu ústavu pro choromyslné v
Bohnicích, zaslaných zemskému výboru na zá-
kladě vypsání soutěže na stavbu tu.
Porotě předsedal nejvyšší maršálek zem
ský, kníže Jiří z Lobkovie; členy jejími byl
člen zemského výboru J. Žďárský, dvorní rada
architekt Zitek, vládní rada prof. Schulz, vrchní
stavební rada Vlček, prof. něm. techniky F.
Sablik, dvorní rada a zdravotní referent při
místodržitelství dr. Pele, ředitelé ústavů pro
choromyslné dr. Čumpelik, dr. Hraš: a dr.
Ullrich, radové zemského výboru dr. Frantaa
Španiel, stavební rada Landa, zemský zdravotní
inspektor MUDr. Jindřich Matiegka, vrchní kon-
trolor K. Soustružník a správce L. Šviha. Pod-
kladem jednání byla zpráva subkomitétu, ve
ktorém zasedali dr. Čumpelik, dvorní rada Pelc.
vrchní stavební rada Vomáčka a stavební rada
Landa.
Staveniště, pro jehož zastavení a vnitřní
i zevní úpravu i výpravu vydal zemský výbor
podrobný program, jest asi 1000 metrů dlouhe
a 600 metrů široké. Při něm prostírá se park,
který dle programu zemského výboru musí zů-
stati zachován. Terrain staveniště není rovina,
nýbrž vykazuje vyvýšeniny a svahy. Podélná,
delší strana stavební plochy směřuje k jihua
leží při okresní silnici, souběžné s podélnou
jeho osou.
Jiří
J Žďárský
Zitek
profesor
Schulz
doktor
Pele
Čumpelik
Hraš
Ullrich
Frantaa Španiel
MUDr
Matiegka
L Šviha
Pelc
Vomáčka
Bohnice
Lobkovie
ústav pro choromyslný doktor
Land
15
article
Porada o došlých projektech trvala porotě
přes tři hodiny. Výsledek je ten, že dle návrhu
subkomitétu byla prvni cena, 20.000 K, přisou-
zena projektu, označenému heslem „Svatý
Václav“, druhá cena, 15.000 K, přiřknuta pro-
jektu se značkou desítky v kruhu. Třetí cena
nebyla udělena, nýbrž rozdělí se několika pro-
jektům jiným.
Projekt, první cenou vyznamenaný, nálež
pp. Václ. Hellerovi, inženýru zemského výboru
a J. Deportovi, staviteli v Praze. Autoři projektu
tchoto uznali, že staveniště nemá dostatečné
rozměry, i doporučují, aby byly příkoupeny dvě
parcely z katastru obce čimické, dovozujíce ob-
šírně výhody tohoto zvětšení stavební plochy.
Ježto staveniště není chráněno proti severním
větrům, pojímaji projektanti de svého plánu vy-
sázení severní hranice jehličnatým lesem, který
aspoň po létech by byl ochranou proti sever-
ním nepohodám. Uprostřed tohoto lesa navrhují
oddělení infekční. Hlavní ústav umísťují na
straně východní, úřadnické budovy u obce bohni-
cké, ke které staveniště svým západním od-
dílem přilehá.
V celku projektanti nenavrhují zřízen
ústavu roztroušeně, jak nyni moderní ústavy
v Německu bývají stavěny, nedrží se také
upjatě pravidelného dělení, nýbrž rýsují situnei
částečně souměrnou; roztroušeny jsou pouze ty
budovy, které jsou vzdáleny od středu. Řídí se
při tom hlavně terrainem staveniště a maji
snahu, prováděti co možná málo odkopávek.
Václav
Václ
Heller
J Deport
Praha
Německo
16
article
Dle projektu tohoto má býti centrem ústavu
přibližný střed staveniště, představující kruhové
náměstí, uprostřed něhož stála by administrační
budova, k níž by vedl hlavní vchod celého
ústavu, vycházející ze středu jižní strany sta-
veniště; z náměstí byly by všechny jednotlivé
části ústavu i přístupny i viditelny. Ve středn
ose byl by postaven dům pro zábavy, kostel
prádelna a skladiště, t. j. budovy, celému ústavu
společné. Z náměstí táhla by se ve směru úhlo-
příčny v levo silnice ke kolonii, ve směru úhlo-
příčny v pravo cesta kc strojovně.
V témže směru jako kolonie byly by umrlč
komora, pitevna a také hřbitov. Na nejvyšším
místě staveniště, při úhlopříčné cestě v pravc.
umísťují projektanti strojovnu, aby se zamezilo
obtěžování ostatních budov ústavuv kouřem.
Administrační budova, jak již pozname-
náno, byla by centrem ústavu. Nejblíž u ní byly
by pavillony pro méně klidné nemocné, dále
nahoře pro klidné choromyslné, poblíže pavil-
lonů těch pak dílny a prádelna. Oddělení pro
přírost nemocných má dle projektu, první cenou
poetěného, umístěno býti v dlouhé budově, čel-
ním křídlem k administračnímu domu obráceně,
oddělení pro méně klidné nemocné, rovněž
v půdorysu podlouhlé, bylo by krátkou stranou
obráceno k administraci, pavillon pro klidné ne-
mocné projektuje se při samé periferii ústavu.
Pro rodiny opatrovníků má býti zřízena vesnička
opatrovníků a zřízenců pro rodinné ošetřování
nemocných, projektované jižně od ústavu;
obytné budovy pro lékaře a úřadníky ústavu
byly by nad touto vesničkou, obojí na samém
kraji ústavu.
17
article
Pavillony pro neklidné nemocné projektuj
se vzdáleně od budov pro volné ošetřování
nejdále od všeho má býti pavillon pro zvláště
nebezpečné nemocné — pro choromyslné zlo-
čince. Zvláštní pavillony mají býti zřízeny také
jednak pro tělesně nemocné, jednak pro sešlé
a nečisté, jednak pro tuberkulosní choromyslné.
Oddělení třídní, t. j. pro platicí ošetřovance,
roztříděno jest v pět vil; mimo to pamatováno
jest na vychovatelnu a těloevičnu. Kostel má
podobu kříže; před kostelem byla by budova
pro zábavy nemoených. Dle projektu byly by
při ústavě ovšem také skladiště viktualií, mate-
rialií a inventáře, prádelna, kotelna a strojovna,
ústřední koupelna, dílny, bělidlo a sušírna
prádla, budovy hospodářské, desinfekční pa-
villon atd.
Projekt druhou cenou poctěný jest prací
architekta V. Rozštlapila. Myšlenky jeho jsou
v podstatě následující: Má-li taková soustava
budov, jakou program stavby předem daný po-
žaduje, býti na ploše daného staveniště zřízena
tak, aby působila architektonicky, je třeba roz-
vrhnouti ji ve skupiny. Poněvadž jakékoli půdo-
rysní rozřešení, byť v půdoryse na papíře dělalo
pěknou figuru, na terrainu pohnutém, stoupají-
cím a klesajícím, působí chaoticky, je na snadě,
že dlužno řešiti daný úkol v ten rozum, žese
budovy seskupí v celek a že skupiny se roz-
vrhnou po celém staveništi. Veškeré budovy se-
řadí se ve skupiny organické podle svého účelu
a rozloží se po terrainu tak, aby daly pohled
i přehledný i malebný.
Následkem této zásady byla do prostřed
staveniště, právě v místech, kde se vrstevniee
V Rozštlapil
18
article
lámou, položena osa celého ústavu. V ose této
je hlavní vjezd do ústavu, totiž do velkého
prostranství, v jehož čele je budova admini-
strační, a po obou stranách pavillony pro klidné
nemocné; v pozadí za budovou administrační
na nejvyšším bodě této skupiny nalézá se ko-
stel, který dominuje celé střední skupině.
Druhé obě skupiny, po obou stranách
centra, jsou určeny pro méně klidné a neklidné
nemocné, a jsou odděleny od hlavní skupiny
zvláštními palouky, tak že působí jako samo-
statné celky.
Třetí skupina je oddělení třídní (pro I.
II. třídu platících nemoených.) Skupina třídní
leží v levo od vehodu, je od celého ústavu od-
loučena dosti strmou strání a je proměněna
v park.
Čtvrtou skupinu tvoří hospodářství ústavu
a kolonie.
Všecky pavillony mají v půdorysu protáhlé
obdélníky, aby ubikace nemocných bylo možno
obrátiti ke sluneční straně, a jsou položeny po
vrstevnieích, z oboru stran ve stejném úhlu k
hlavní ose, tak že patra leží vodorovně s ter-
rainem.
Toto položení pavillonů je zároveň upra
veno tak, aby naše nejčastější větry, západní
severozápadní, šly poděl těchto budov, čímž
jsou budovy i okolí jejich přirozeně větrány.
Architektonická úprava tohoto projektu drží
se — vzhledem k ustanovení programu, dle
něhož žádá se úprava »v zemi obvyklá« ——
moderní renaissance, kdežto projekt dříve uve-
dený operuje namnoze barokem.
Toť ve chvatu krátké chvilky zachycená
povaha obou projektů, které odborná porot
uznala za nejlepší. Ať jeden, ať druhý se uva-
žuje, z obou plyne i pro laika poznání, že s
jedná o stavbu a pořízení velikolepého nového
humanitního ústavu.
I . II
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Úřoky na Prahu a její správu. Nám
nemůže býti vytýkáno, že bychom z důvodů
diktovaných národní úzkoprsostí stranili kdy
obecní správě pražské. Bez ohledu, která strana
v ní rozhodovala a nedbajíce toho, kdo stál
v čele této veleobce, kárali jsme vždy, co dle
našeho přesvědčení pokárání zasluhovalo. Však
tatáž naprostá nezávislost ukládá nám ujati se
obecní správy pražské, když útočí se na ni ne
z ohledu na obecné dobro, nýbrž z důvodů, jež
leží zcela mimo obecní správu, jen k vůli tomu,
že správa ta je ryze česká a vedle úkolů, jež
plní v zájmu veškerého obyvatelstva bez ohledu
na národnost, koná, pokud možno, též povin-
nosti národní. Národní naši odpůrci založilisi
k vůli podezřívání a osočování obecní správy
pražské zvláštní spolek, jinymi slovy »zábavné
sdružení«, zdejší německé kasino, jež mění se
každým okamžikem jako chameleon, zřídivši spolek
pro »záležitosti města Prahy«, konstituovalo se tím
jako bojovná organisace proti české Praze, kterouž
co možná zosťuditi a snížiti se snaží. Kdyby
jen drobet spravedlnosti bylo na straně »ně-
meckého domu« a jeho stoupenců, musili by
býti pražští Němci vděčni obecní správě české,
co všechno ve 43 letech, co v její rukou je
hlavní město tohoto království, na jeho prospěch
a slávu a v zájmu veškerého obyvatelstva, tedy
i německého, byla vykonala. Jak vypadalo toto
město, když po pověstné správě sedmašedesát-
nické, v jejíž čele stál purkmistr Wanka, pře-
vzato bylo konečně vítěznou správou českou
Němec
Wanek
Praha
20
article
za vedení purkmistra J. Pštrosa, četní pamětníci
oněch dob se ještě pamatejí. Nebylo zde po-
staráno o nic. Byl to paškvil na velké město,
byla to obec k tomu odsouzená, pozbýti všeho
významu a lesku, měla být ubita, aby nepře-
kážela slávě Vídně, jež právě v tu dobu hoto-
vila se k provedení velkých plánů, jejíž
hradby byly určeny učiniti místo velké
nádherné třídě s řadou elegantních ulic po-
bočných, jež s vnitřním městem spojiti měly
četná a lidnatá předměstí v jedno veliké, impo-
nující město. Praha musila býti z veliké ves-
nice, v níž nebylo nie jiného, než množství za-
nedbaných krásných památek z dob minulých,
povznesena znenáhla k velkoměstu modernímu.
A Praha nucena byla sama ze svých prostředků
a vlastní silou opatřiti vše, čeho bylo k tomu
zapotřebí, Praze neb nějakému zvláštnímu fondu
nebyly darovány bezplatně fortifikační pozemky.
nýbrž jen Vídni, která nejen že za ně zřídila
Ringstrasse a řadu nádherných budov veřejných,
ale ještě dosud disponuje milliony z peněz, pro-
dejem pozemků získaných; Prahu byla odbyta
za všechny útrapy ve válce v r. 1866 milostivě
tím, že jí byla dána přípověď, že budou hradby
odstraněny. Naivní lidé, kteří neznali patrně ještě
vídeňský vděk a lásku jistých vrstev tamějšíeh
k tomuto městu, domnivali se ovšem, že budou
fortifikační pozemky obci darovány, zatím ale
musila obec, co chtěla získat, ne pouze poctivě,
ale draze zaplatit. A ještě dnes smlouvá erár
s obcí pražskou o každou píď půdy jako ži-
dovský agent v obchodě pozemkovém. Ubohá
Vídeň
Praha
21
article
Praha, jež zbavena byla jako staré sídlo
králů českých i císařů čestného titulu města
residenčního, jakkoli Vratislav jako sídlo po-
boční ho podrželo, přes to že dostalo se do
rukou pruských, nemohla ovšem vykonati ihned
veliké úkoly, jež po půl třetím věku ne pouze
soustavného zanedbávání, nýbrž zjevného olupo-
vání provést musila. Nebylo tu ani peněz, ani
času, ani sil, však hanebným pomlouvačem byl
by, kdo by se osmělil tvrditi, že toto hlavní
město za své české správy vysoko se nepo-
vzneslo, kdo by vytýkal správcům jejím, že ne-
konali poctivě povinnosti jim uložené. Na tomto
místě není nám ovšem možno uvésti, co všechno
v době poměrně nedlouhé vykonáno bylo ato
nehledě k oněm 16 millionům korun, státem
Praze věnovaným, z nichž ovšem bylo vypla-
ceno dosud pouze 3,200.000 kor., z prostředků
státních. A vyčítá-li se neustále Praze tento na
deset let rozvržený »dar«, připomínáme, žeto
pouze splátka na starý dluh, na jehož zaplacen
má Praha nároky za ztráty utržené zvláště
skrze Vídeň v roce 1866! Co Vídeň se krčila,
co hanebně škemrala o mír, když nepřítel se
blížil, Praha nalezala se v rukou pruskýcha
snášela všechny útrapy válečné i okupace.A
nedostalo se jí za to ani hradeb, ani ne
regulace Vltavy, ani městské dráhy,
kdežto Vídni presenty toho druhu, na něž
stát připlatil asi 400 million
korun, jen jen se hrnuly. Vytýkají-li ostatně listy
Praga
Praha
Vídeň
Vltava
22
article
německého kasina správě obecní v Praze, ž
obdržela oněch 16 millionů na assanaci a na
opatření pitné vody, vyzýváme ty, kteří nepravdu
tu tvrdí, aby se ze zprávy o jednání tom pře-
svědčili, že Praha dle prohlášení tehdejšího
finančního ministra Böhm-Bawerka v rozpočtovém
výboru obdržela obnos ten jedině ja ko
náhradu za zřizování a udržo-
vání spojek erárních silnic uvnitř
města! Nepředpojatému ovšem netřeba teprve
vykládati, z jakých příčin děje se soustavné ostouzení
Prahy. Kdyby byla správa této veleobce německou,
bylo by všechno ovšem v nejlepším pořádku.
Ostatně by bylo dobře prohlédnouti si opět živly.
jež tvoří jádro Praze nepřátelských německých
spolků, především jádro kasina a ostatních bo-
jovných institucí německých. Jsme daleci jakého-
koli nepřátelství z důvodů náboženských neb
plemenných, ale smutné, politováníhodné faktum
musí býti konstatováno, že jádro těch, kteří
s vlastní jim bezohledností třísní jedovatými
slinami svými dobrou pověsť tohoto města, tvoři
právě ti, již svou obchodní existencí a svým
hrabivým prospěchem odkázáni jsou na Prahu a
na její z 90 procent české obyvatelstvo. Jestli to
jednání moudré, o tom nechť dotyční sami uva.
žují. Nechť ale nediví se přírozeným důsledkům
takovéhoto jednání, důsledkům, v nichž sotva
najdou zalíbení.
Böhm
Praha
23
article
— Trhani království českého opět pří práci.
Obavy naše před několika dny vyslovené, že
přes veškeren zdánlivý klid neustaly snahy ně-
mecké, směřující k eírkevně národnímu rozdě-
lení země, opodstatněny byly v zápětí. Biskup
Frind vystrkuje zase rohy nad obzor veřejnosti
a na nich zříme zase v celé slávě požadavek
německého biskupství pro západní Čechy se
sídlem v Chebu. »Egerer Ztg.« a po něm plzeňský
orgán dra. Schreinera přinášejí obšírné články
z péra »vysokého duchovenského hodnostáře«
na odůvodněnou neutuchajícího německého poža-
davku provésti národní rozdělení země přede-
vším na poli církevním, k čemuž posloužiti má
chytrým hráčům bledý strach Říma před losvon-
romismem. S pýchou poukazuje se tu, že vyni-
kající němečtí hodnostáři církevní nabyli odvahy
hájiti věc německého lidu také na poli národ-
ním, v tom smyslu i veřejnost zaujmouti a panu
ministru osvěty poskytnouti příležitost, aby s
»touto bídou« vážně zaměstnával. Zřízení nové
německé diécese zaměstnávalo prý povolané kruhy
již více než před 35 léty, již zesnulý kardinál
Frind
Egerer Ztg
Čechy
Cheb
Řím
24
article
Schwarzenberg vyhlédl prý Cheb anebo Teplou
za sídlo nového německého biskupství. Všechny
tehdejší finanční rozpaky tepelského opatství dnes
minuly a pokrokový opat P. Helmer jest prý hotov
převzíti na se nákladnou hodnost biskupa Němců
v Čechách. Diécese jeho jest ovšem okamžitě po
ruce. V »uzavřeném německém území« pražské
diěcese jest prý 172 ryze německých far, v če-
ských pomezních vikariátech 16, vše dohromady
ropresentuje přes půl millionu německých věří-
cích. Není víc zapotřebí než k účelnému za-
okrouhlení přibrati vikariáty jesenický, kadaňský,
chomutovský a žatecký, z budějovické diécese
houstounský a horšovo-týnecký a »nové biskup-
ství jakožto nádherný organický obvod s 733.000
věřícími« jest hotov. Středem této organické
nádhery je — Cheb jako aldlo německého b-
skupství! K tomu nový seminář, k němuž prý
dosavadní arcibiskupský v Praze poskytne sti-
pendia podle národnostního klíče a věc je ho-
tova — ležíť prý už jen v ruce vlády a ministra
kultu »v příčině té co nutno zaříditi a pří-
slušné činitele k tomu — pohnouti, aby přání
německého lidu a duchovenstva uskutečněnoa
naléhavá náboženská potřeba ukojena byla«.
Schwarzenberg
P Helmer
Němec
Cheb
Teplá
Čechy
Praha
25
article
Vítáme tohoto prvního bouřliváčka Frindova ja-
kožto předzvěsť nových zápasů na poli, na němž
jsme s tímto moderním apoštolem Řezna svedli už
mnohou půtku. Všem našim spolupracovníkům
poslouží za návěští opětného nebezpečí, jež na-
poprvé nedalo se pro vždy ušlápnouti. Prozatím
nejpamátnější jest výrok německého vysokého
hodnosty duchovního, jeho hrdé přiznání se
k politicko církevním snahám rozdělovacím, jeho
poukázání k tomu, že to byli biskupové němečtí,
kteří vládu přiměli, aby se zaměstnávala poža-
davkem národně-církevního rozdělení země. U nás
marně bychom hledali mezi vysokými kněžími za-
stání historické jednoty tohoto království a přihled-
nutí ku přání lidu českého, který z biskupských
arcibiskupských rukou vidí pravidelně jen ko-
nečky tři žehnajících prstů. Jich srdce, těchto
vrchnopastýřů, je lidu českého vzdáleno, a vy-
šel-li některý z nich z lidu, sotva že po-
sadil na hlavu arcibiskupskou infuli, ne-
ostýchá se původ ten zapříti. Nedávno ko-
nala se v Praze slavnost jubilea neposkvrněného
početí Marie panny, při níž v kadidlových
oblacích za přítomnosti mnoha zlatem ošňoře-
ných uniforem všeho druhu obětovali hrabata
a knižata, kteří o národu nevědi než tolik, že
dosud přece jen neumřel, a bidně jeho jazyk
lámou, národ tento matičce boží jako oféru.
Frindův
Marie
Řezno
Praha
26
article
Orgán páně arcibiskupův psal o tom nadšené
referáty pod titulem »Matce boží matka českých
měst Praha«. Snad se pánové už vzpamatovali
z mystického zanícení pro dogma, kteréž spolu
s dogmatem o neomylnosti poškodilo skálu pod
Římem víc než jakékoli hnutí »Los von Rom«.
Uvidíme, kolik najde se mezi těmito mluvčími
»českého národa« nadšení pro jeho vlasť, pro
nedotknutelnost její historické individuality tam,
kde bojovati byli by oni v nejprvnější řadě po-
voláni, na poli církevním! My jsme povolání
kritisovati, a to právo si zkrátiti nedáme!
— České umění na světové výstavě v St.
Louis. Podle zpráv do Vídně došlých nachází
se mezi umělci, vystavujícími v »rakouském
domě« na světové výstavě v St. Louis také pro-
fessor pražské akademie umění výtvarných mistr
Vojtěch Hynais. Vedle něho z maliřů v Ra-
kousku žijících obdrželi zlaté medaille ještě dva.
Mezi umělci, vyznamenanými velkou cenou
»Grand Prix«, nejvyšším to vyznamenáním
výstavním, čteme také jména ředitele pražské
umělecko průmyslové školy prof. Stibral aa
prof. Kotěry, kterýž kromě toho za umělecký
arrangement síně, vystavené pražskou školou
umělecko-průmyslovou, obdržel zlatou me-
dailli. Z osmi zlatých medaillí, kteréž připadly
na »rakouské« umění, obdrželi čeští výtvarnici
dvě, z jedenácti »velkých cen« rovněž dvě.
Úspěch tento jest zajisté skvělým vysvědčením
českým uměleům, jichž podíl na stříbrných me-
daillích výstavy ve zprávě, z níž čerpáme, není
uveden. Zejmena umělecko-průmyslová škola
pražská postavena vyznamenáním svého ředitel
Los
Rom
Hynais
Stibral
profesor
Kotěra
Praha
Řím
St . Louis
Vídeň
Český uměný
akademie uměný
Grand Prix
umělecký průmyslový škola profesor
matka boží
zlatý Idailli
Zejmen uměleckýprůmyslový škola