2
masthead
NÁROPNÍ LISTY.
3
masthead
12: říjnars 1903..
5
article
lismus horší klerikalismu katolického, mnohem
nebezpečnější, ježto klerikalismus katolický za-
stává pravidelně obmezen na kněžstvo samo,
ale klerikalismus protestantský má kořen svůj
v protestantském lidu samém.34) A ježto živo
každého pravověřícího protestanta srostlý jes
s Písmem, ježto protestant s touto mrtvou. lite
rou citi, dle ní se řídí a podle ní také myslí
jest zeela přirozeno, že jako toto Písmo nen
sehopno pokroku, nýbrž litera v něm napsaní
zůstává totožnou po věky, tak i protestantismua
nemůže značiti pokrok, nýbrž jen ztrnulost,
zpátečnictví a reakci a nemůže v tomto ohledu
poskytnouti náhrady ani volnost výkladu. Písm
každému protestantu příslušející.
Avšak v protestantismu není ani síla; ne
spočiváť víra protestantská na tak pevných zá
kladech, aby nemohla býti nikdy otřesena
naopak, právě teď doznala moený náraz, který
jí otřásl až do základů. Tím okamžikem toliž,
kdy prokázáno bude, že bible, toto Písmo sv.,
před nímž až dosud milliony a milliony lidstva
ve zbožném zanícení klesaly na kolena, nen
původu takového, za jaké se vykládá, vela jest
po prolestantismu; katolictví bude si mocí vy-
pomoci tradici, protestantismus bude však
pohroben.35) Proto nelze ani v tomto ohiledu
přisvědčiti tvrzení protestantů, ba naopak, mně
připadá prolestantismus jako kolos s hliněnýma
nohama, který při mohulném úderu neúprosné
kritiky Písma shroutí se v prach. —
A nyní ještě několik slov. Pohled do dějin
národa českého poučuje nás, že náboženské
spory nácodu našemu nikdy neprospěly, naopak
že věštily vždy blízké neštěstí národa.
6
article
Pokládal jsem minulé století za vy
střízlivění z náboženských sporů a z nábo-
ženské nesnášelivosti a zavládnuvší liberalismus,
či lépe řečeno indifferentismus náboženský z
veliký pokrok a vymoženost minulého století.
Ta vymoženost nyní padá a spory náboženské
vzmáhají se opět; bude-li pak pochod historický
totožný s dřivějším, věští nynější spory nábo-
ženské, jež vlastně zakrývají zvlášíní zámysl
politické, novou pohromu národa českého
Odium télo pohromy padne ovšem polom na ty.
kdož intoleranci svou tyto spory svémocně
vzbudili
Oprava Do včerejší prvě statí této studie vloudi
se omyl. Ve čtvrtém sloupci první věta posledního
odslavce zníti má správně: Čeští bratři byli pokra-
čovateli výstředního učení táboritského nikoliv
bratrského, jak omylem jest vysázeno a vytištěno.
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. října. (Uherská krisle.)
Zpráva o opětném povolání některých uherských
státníků k císaři do Vídně byla v Pešti známa
již v pátek, neboť o ni pojednávají již ranní listy
sobotní. I v Pešti se soudi, že se tentokrát učiní
pokus s „vládou silné ruky“ a utvoření
ministerstva se svěří hr. Štěp. Tiszovi. „Pesten
Lloyd“ píše o této eventualitě: „Má se za pravdě
podobné, že J. V. se obrátí k hr. Štěp. Tiszovi.
o němž se má za to, že přinese požadovanou
oběť a vloží se do trhliny. Stane-li se to sku-
tečně, pak bude nutno počítati s tou eventuali-
tou, že parlament bude v brzku odročen a roz-
puštěn. Neboť jakmile se na rozhodujícím místě
stane rozhodnutí, aby se uvedla v život politika
silné ruky, musejí se také tomu, kdo se odváží
tuto politiku započíti, dáti do rukou prostředky,
aby takové politice mohl zjednati platnost. V po-
litickych kruzích se sice soudí, že také hrabě
Tisza učini z počátku pokus a bude se dovolávati
ohezřetnosti a vlastenectví opposice, aby ji při-
měl ku povolení státních nezbytností; jestliže
však výtržnici na krajní levici setrvají přesto
tvrdošijně při obstrukci, tu hr. Tisza, bude-li
mu uloženo zjednati pořádek, nebude zajisté vá-
hati a pošle nynější, ku plodné práci neschopný
parlament k oteům a bude říšský sněm. roz-
pouštěti tak dlouho, až opposice konečně na-
hlédne, že si koruna násilně nic vynutiti nedá
a že zařízení, trvající 36 let, nemohou se na-
jednou vyhoditi na hromadu.
Štěp
Lloyd
Tisza
Praha
Vídeň
Pešť
Tisza
8
article
Apponyův „Budap. Tagbl.“ pojednává tak
o nastávajících audiencích, ale hr. Štěp. Tiszu
jako příštího premiéra nejmenuje. Přeje
si jen, aby delinitivní vláda byla jmenována co
nejdříve a projevuje naději, že se dodělá
úspěchu. „Bylo by ovšem třeba — dodává —
aby se koruně nedostalo opět, jako při po-
slední příležitosti, jen jednostranných
informací, neboť že se takovými tendenčním
informacemi působí koruně i zemi jen škoda.
dokázaly dějiny této krise již nad světlo jasněji.“
„Fremdenbl.“ dává si však telefonovati
z Pešti, že národní frakce Apponyova sotva by
za vedení Tiszova zůstala pod jedním praporem
se stranou liberální. Zpravodaj pokládá dokonee
za možno, že již v pondělní schůzi devitičlen-
ného výboru nastane rozkol, nebudou-li schvá-
leny návrhy Apponyovy. Národní frakce vystou-
pila by pak z liberálního klubu ještě dříve, než
by byl jmenován nový, ji nesympatický kabinet,
a mohla by za příčinu secesse udati důvod prin-
cipiální a nikoli osobní, k jakému by se musila
utéci po jmenování nové vlády.
Zpráva o sobotní cestě hr. Khuen
do Vídně se popírá. Přibude prý do Vídně teprve
v pondělí.
Štěp
Apponyův
Khuen
Pešť
Vídeň
Tisza
9
article
Ze Lvova, 10. října. (Demonstrac
ruských akademiků.) Při dnešní inaugu-
rační slavnosti na universitě odevzdala deputace
ruských posluchačů universitnímu senátu listinu.
v níž se protestuje proti volbě P. Fijalk a za
rektora na letošní školní rok a sám P. Fijalek
se vyzývá, aby rektorskou hodnost složil. Při-
30) Protestanté sice tvrdí, že nsexistuje prote-
stantský klerikalismus; to však není správné; kleri-
kalismus jest v každé církvi. Ostatně výkonný výbou
české strany lidové sám prohlašuje v »Čase« z 15.
července 1903: »Jsme proti klerikalismu katolickému,
budeme proto stejně proti klerikalismu evangeli-
ckému...« a nejmenovaný pisatel, protestant, vy-
kládá v témže čísle: »Je druhý směr ultra ortho-
doxní. přímo klerikální...« V tom si fanatičtí kato-
líci nezadají v ničem s fanatickými protestantya
proto zcela správně posuzuje dr. Arnold Dodel v
výše cit. spíse na str. 137. (pozn. 30.) činnost pa-
storů v Německu slovy: »A vskutku existuje v Ně-
mecku nekonečně více Iuteránských Jezuitů, než by
mohlo sem přijíti katolických Jezuitů, kdyby paragraí
Jezvity vypovídající byl odstraněn.
32) Protestanté cítí zajisté zcela dobře, nač na-
rážím; míním tím objevy proslulého assyriologa
Friedricha Delitzsche a zahájený jim spor o bibli.
Sledují zápas ten s upjatou pozorností a cítím, že
budova Starého Zákona hroutí se v prach a že na
Nový Zákon svého času dojde také. Šířiti o tomto
předmětu se však nebudu, ježto věc jest všeobecně
dosti známa.
P Fijalk
doktor
Dodel
Delitzsch
Lvov
Německo
10
article
činou protestu jest nepřátelské vystupování P.
Fijalka proti ruským akademikům za loňských
sporů o práva ruského jazyka, jež měly za ná-
sledek odehod téměř všech ruských posluchačů
ze lvovské university. P. Fijalek ruský protest
příjal, ale jinak zatím na něj nereagoval.
Z Tridentu, 10. října. (Voliná vla šs ká
universita v Inšpruce.) Spolek »Stu-
denti Trentini« oznamuje zvláštním oběžníke m,
že počátkem listopadu bude v Inšpruce zřízena
volná vlaššká universíta, Četní prostulr vlašstí
professoří, mimo jiné i Cardueci, Lombroso,
Rava, Mazzoni, slibili již celé cykly přednášek.
Volná universita má soustřediti v Inšpruce co
největší počet vlašských studujících, aby akce
za účelem zřízení torstské univarsity byla
účinnější.
P Fijalka
P Fijalek
Trentini
Mazzoni
Trident
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Car a římští socialisté.
Římský předák socialistický Valero otáza
se Bebla, co soudí o úmyslu socialistův, cura
za pobytu v Římě vypískati. Bebel odvětil, že
do věcí italských soudruhů se nechce mísiti, ně
mečtí socialisté že by ale cara, kdyby do Ber
lina přijel, jen ignorovali. Jak známo, vyslovi
se také franeouzský předák socialistický Jaurě-
proti úmyslu římských druhů.
Ještě k doplnění anglického ministerstva.
Lord Stanley, jenž, byv povolán do mini
sterstva, musí se podrobiti nové volbě, prohla
šuje se v listu k voličům za stoupence svohodn
tržby, jenž by odvetná cla přijal jen jako pro
středek nátlaku pro získání lepších smluv o
chodních. Jest ale rozhodně proli clům z potravin
Jest ovšem otázkou, pokuď Balfour lorda Slan
leye, jenž snad dnes za pláštik jeho eílům ko-
nečným slouží, ve vládě ponechá.
Nový anglický státní podtajemník pro věe
zahraniční platí za dobrého znatele tureckých
perských poměrův a byl nepochybně jen prolo
do kabinetu povolán.
Rozchod Poláků hornoslezských se »středeme.
Dávné přátelství kler kální frakce Poláků
pruských a katolické strany »středu« roztržku
v Horním Slezsku zameziti tedy přece nedovedlo.
Obě polské jednoty tamější, dosud se potíravší.
spojily se k volbám do sněmu pruského v jeden
»volební výbor pruský pro Slezsko« a vydaly
provolání, v němž dávají středu zcela jasně
»s bohem«. Orgán tohoto, »Germania«, hrozí Po-
lákům, že bez pomoci středu utrpi při volbách
ztráty, a že zůstanou v pruském i v říšském
sněmu isolováni.
Bebel
Stanley
Řím
Horní Slezsko
Slezsko
12
article
Anglo-írancouzská smlouva smírčí!
O vyjednávání, vedeném za dosažením smlouvy
této, o němž v postedních dnech kolovalo tolik
zpráv na vzájem se vyvracejicích, dovídá se pa-
řižský dopisovatel jednoho listu vídeňského
z pramene prý spolehilivého věcí těchto: Usne-
šena jest prozatím jen zásada; dosa-
ženo shody jen o všeobecných podmín-
kách, za nichž bylo by se dlužno smirčiho
soudu dovolávati. Redigováním článků příšt
smlouvy takové ještě se ani nepoča lo.
Zásadní dohodou tou upraví Franele pomě
svůj k Anglii tak, jak ho upravila mezi Unil
Anglil smlouva uzovřená mezi nimi své doby
Hayem a Pauncefotem. Také Francie a Velká
Britanie uchýlily se tu k mezinárodnímu soud-
nietví. Politické kruhy francouzské nepřeceňují
bezprostředního účinku této dohody, myslí ale,
že přece smlouvou tou učiněn bude důležitý
krok zásadní. První národ latinského kmene
tvoří smlouvu, jež může býti počátkem dalšího
připojování se k ní. Anglosfrancouzská smluva,
jejiž zásady byly smluveny prý již za návštěvy
Eduarda VII. mezi ním a Loubetem, má my-
šlence o řešení všech sporů smírčími soudy,
poskytnouti zatím aspoň novou morální oporu.
V tom smyslu míní vláda republiky, že smlou-
vou vykonala demokratickou povinnost. Dosah
smlouvy budo značně ovšem obmezen tím, že
dle ní řešiti se mají pouze spory rázu spíše
právního než territoriálního a že vůbec týkati
se bude pouze sporů budoucích; neshody mezi
oběma státy na př. v otázce novofoundlandské
a egyplské, siamské, čínské atd., nebudou j
podřízeny. Za smičího soudce při sporech bu-
doucích má dle smlouvy této volen býti t řeti
některý stát.
Eduard
Anglie
Francie
Velká Británie
13
article
Z bavorského sněmu.
Z bavorského sněmu.
Ve sněmu bavorském podali sociální demo
kraté obsažný návrh, aby od 1. října 1904 ve
všech závodech státních neb na účet státu ve-
dených zavedena byla devítihodinná a o
1. října 1906 osmihodinná denní doba pra-
covní. Dnes, v ponděli, zahájiti má sněm de-
batu o situaci Bavorska vůbec a jeho situnei
finanční obzvláště.
Přestřelky mezi Rakouskem a Italií.
Přinesli jsme již rozmluvu zpravodaje tu
rinské »Slampy« s bývalým italským ministrem
vnějších věcí Prinettem, ve kteréž vyslo
vuje se tento velmi rozliodně proti všem rakou-
ským záluskům na Albanii. Týž redaktor měl
potom rozmluvu také s předchůdcem Prinetto-
vým Viscontem Venostou a to rovněž
o východní otázce. Visconti Venosta, jenž, jak
známo, jako ministr první popud dal ke sbll-
žení franko-italskému, prohlásil, že nikdo
Italii nemíní čehokoliv v Albanii dobývati.
Ale Italie nemůže také připustiti,
aby východní pobřeží ocitlo sev
moci některé evropské velmoci.
Proto prý Italie i Rakousko shodly se, stalus
quo v Albanii zachovati, to však nevylučuje ani
reforem ani širší autonomie pro Albanii. Rakou-
sko má tam už dávno velký vliv, ale Italie
musí žádati, aby vliv ten nenabyl
forem, jež by se s přátelstvím
spojenectvím obou státův nesná-
šely. Na poznámku redaktorovu, že styky ra-
kousko italské od nějaké doby nejeví se mu už
tak dobrými jako dříve, odtušil Visconti Venosta,
že chce věřiti, že styky ty jsou dobré
přátelské. Italie nemá prý zájmu na rozvinutí
východní otázky, nechce intervenci, nýbrž mín
zachovati a k tomu cíli chce s jinými státy
spolupůsobiti zvláště s těmi, jimž na zachován
míru na Východě musí více záležeti.
jítbat
Visconti Venosta
Italia
Bavorsko
Rakousko
Albánie
Italia
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Ztěžka tajenému svému potěšení na
argumenty ulice, dodávanými s uznáníhodnou
kulanci německému táboru na zemském sněnu
království českého, popřál včerejší „Pr. Ta
blatt“ několikařádkového uznání v úvodním svém
článku o německé obstrukei ve sněmovně. Jizlivě
zmiňuje se o „nevůli lidu“, obrácené proti po-
slaneům dru. Heroldovi a Březnovskému,a
o demonstrantech před budovou „Nár. Listů“
a poznámka jeho jen tak hoří tichou radosti nad
těmito úkazy, nad nimiž tak mnohá dvojice ně
meckých rukou mne rozkoší prsty. Je. to
opravdu velkolopý úkaz! Poslanci národní strany
svobodomyslné na sněmu českém pronášejí pla-
menné řečí ve prospěch všeobecného práva vo-
lebního a s galerie sněmovní nejnadšenějšímu
řečníku pro tuto zásadu provolávaji „hanbu“
čeští lidé, jimž na nejširším právu volebním
udánlivé co nejvíce záleží, ve sněmovně zem
ské zaháji Němci obstrukci proti zákonu, jímž
zasažena býti má lež o „německém karakteru“
několika českých měst v samém životním stře
dísku svém, jimž maji býti odstraněni velebn-
automati němečti, přítrž učiněna nejhanebnějš
křivdě, páchané na českých většinách, znásilne-
vaných do bezpráví menšin, a „český“ liď jde
demonstrovat před obydlí českých poslaneů
před budovy národního tisku! Němečtí korre-
spondenti vídeňských listů ujišťuji své orgány,
že se německé strany na sněmu zemském ne-
dají ve svém obstrukčním postupu zastrašiti, po
připadě ani „argumenty ulice“ a ejhle, ulice
ječí argumenty pro německou obstrukci! Č
ještě dosud tomu tak není?4 Ale, co seház
k tomu, aby demonstranti, kteří na galerii sně-
movní provolávaji slávu německé sociální demo-
kracii, odebrali se před palác redakce „Prage
Herold
Březnovský
Němec
snít
15
article
Tagblaítu“ „u Rajtknechtů“ a provolali tam
slávu poslanci Pergeltovi a orgánu pro všeobecné
blaho?! Zajisté velice málo, fakřka nic. Radi-
kální strany české, jichž vůdcové jsou přímo
posedlí státnickou geniálností, dávají se na-
dchnouti demosthenovskými řečnickými výkony
k pouličním výpravám proti straně, kteráž stojí
před bojem adresním, tedy přeď zápasem o totéž
státní právo, jemuž náležel proslulý radikální
státoprávní týden a úchvatné řeči na státopráv-
ních schůzích letošních, s vervou pronášené,
to děje se v okamžiku, ve kterémž se německá
většina opovážila opověděti boj této debatě do
krajnosti a státoprávní radikální týdenníčky
applaudují celými sloupci s touž škodolibostí.
kterouž vměstnal německo-liberální orgán de
dvaceti řádek. Není pochyby, že takovéto zjevy
jsou velice způsobilými posíliti posicí českého
tábora na zemském sněmu proti menšině, proti
Vídni, kdež se právě rozhoduje sněmovní situnce
a osvěžiti vůbec naděje na prosekání se ke ka
nečným metám českého programu, za pomoci
tak skutečných šiků mladých stran... Za ta-
kových okolností nedivme se německému listu,
který na pohrůžku českou obstrukcí v Brně, od-
povídá: Němci na Moravě českou obstrukci již
spořádají, nikoli však Češi v Praze! Argumenty
ulice v Brně maji Němci ovšem pro sebe!
Pergelt
Čech
Němec
Vídeň
Brno
Praha
Němec na Morava
16
article
— K událostem na sněmu král. českého
píše brněnký orgán strany lidové v pražské
depeši: Český lid na Moravě snadno vystihne
přemíru německé zpupnosti. S ním a s jeho
požadavky nakládá němedká většina na sněmu
barbarsky. Dr. Fux s českými poslanci v nej
vážnějších věcech mluví urážlivě, nestydatě
nebo jizlívě, ano i posměšně. V Čechách
však německá menšina na sněmu diktuje,co
se smí vzíti na jednací pořaď a co ne. — UJ nás
se zájmem sledovaly se poslední schůze morav-
ského sněmu. Snad také v Brně dojde k tomu,
že čeští poslanci diktovati budou jednací pořad
sněmu. Učiniti to mohou tím spíše, že háj
pouze své dobré právo — žádné násili.
— Horni Bříza — Ober-Brsis! Z Horn
Břízy se nám píše: Také u nás se udál skandální
pokus znešvaření staniční budovy německou
zkomoleninou pračeského názvu „Ober-Brsis“
jemuž měla býti dána dokonce přednost před
původním nápisem českým. Asi před týdnem za
počal staniční dělník na nádražní budově při
pevňovati nápis a to dle rozkazu p. stavitele
Kouta česko-německý „Horní Bříza — Ober
bříz“, jehož německá polovina nevyznamenáyé
se aspoň tak nestoudnou transkripcí českého ná-
zvu, na jakou z nařízení ředitelstva c. k. státnígh
dráh v Plzni dojiti mělo hned druhého dne. Týž
dělník vylezl totiž na průčelí nádražní znovaa
počal připevněná již písmena odstraňovati, ježto
prý z nařízení plzeňského musí přijit německý
nápis napřed a k tomu ve znění „Ober-Brsis
(1!). Rozumí se, že takovýto nešvar, ke kterému
dojíti mělo patrně na zakročení nějakého skry-
tého Němčoura, způsobil v našem lidu přiměřené
rozhořčení, kteréž měle v zápětí rozhodný krok
stížný k ministerstvu železnic. Protest tento měl
dotud výsledek, že aspoň zastaveno do vyřízení
stížnosti umístění německého nápisu před če-
ským a v naznačeném hanebném překladě!
doktor
Fux
Horn Bříza
Kout
Čechy
Brno
Brsis
Horní Bříza
Plzeň
Horn Bříza
Český lid na Morava
Brsis
17
article
— Osobní. Pan JUC. Raimund Marchett
rodem z Orlíka n. Vl., c. k. místodržitelský kon
ceptní praktikant, byl dne 6. října t. r. na českém
vysokém učení pražském na doktora veškerých prá
veřejně povýšen. — Hospodářská beseda ve Vel.
Hlušicích uznávajíc zásluhy, jichž si o stav rolnický
dobyli, jmenovala ve slavnostní valné hromadě, ko-
nané na oslavu svého 20letého trvání, pány JUC.
Jana Sedláka, starostu Ustřední jednoty českých
hospodářských společenstev a dra. Fr. Siten
ského, zemského inspektora hospodářského vyučo-
vání, svými čestnými členy.
— Úmrtí. V sobotu dne 10. října t. r. zemfe
v Budňanech ve věku 76 let pan Karel Hübne
bývalý řídící učitel na pražských školách. Narodi
se dne 11. listopadu 1827 v Nedvězí u Říčan
studoval v Praze na gymnasiu, odkud přeše
na techniku do hospodářského kursu a pozděj
do ústavu učitelského. Po 40 roků působil horlivě n
školách pražských a dostalo se mu mnohých pochval-
ných uznání. V té době byl laké literárně činným,
přispívaje pilně do paedagogických časopisů. Tak
vydal samostatné dilo: »Počítání v obrazích«, kte-
rýžto spis přeložen byl do několika jazyků. Společně
s p. V. Poklopem vydal spis: »Praha s okolím, učení
místopisné a dějepisné.« I ve spolcích býval činným
zvláště v Měšťanské besedě pražské byl po dlouhou
řadu let domácím správcem. V mladším svém věku
podnikl několik cest do ciziny, aby seznal tamější
pokroky ve školství. Pohřeb jeho konati se bude
Budňanech v úterý dne 13. října o 11. hod. dopol.
JUC
Raimund Marchett
Sedlák
Ustřední
František
Siten
Hübne
V Poklop
Orlík
Hlušice
Nedvězí
Říčany
Praha
hospodářský beseda v Vela
18
article
— V Chotuticích zemřela dne 9. října t. r. v mla-
distvém věku 19 let slečna Karolínka Uhrova
dcera tamějšího statkáře pana Františka Uhra, dívka
ušlechtilá a dobrosrdečná. Pohřbena byla dne 11. t.
m. do rodinné hrobky v Chotouni. Zádušní boho-
služby konány budou dne 13. t. m. v chotouňském
chrámu. — V sobotu večer zemřel na svém letním
sídle v Závisti u Prahy po dlouhé a zákeřné nemoci
pan Václav Mollenda, c. k. vrchní policejní rada
dlouholetý přednosta oddělení pro záležitosti tiskové
spolkové a divadelní, muž vzácné povahy, který za
sluhuje, aby mu česká veřejnost věnovala čestnou
posmrtnou vzpomíaku. Noblahý osud zavál v prvníc
lé ech šedesátých Václava Muliendu, snaživého práv
nika a důvěrného přítele publicisty Josefa Barášn
do služeh pražské policie. Mollenda zastávalí svoj
úkoli za těžkých dob, ale k jeho cti sluší dnes při-
znati, že nikdy ničeho nevykonal, co by směřovalo
proti zájmům českého národa, jehož byl upřímným
synem! Bylt Mollenda mužem ryzího charakteru,
pevné, důsledné a milé povahy. Funkcionáři če
ských spolků s povděkem vzpomínuji jeho přivětivé
cehoty. Také lterárně byl V. Mollenda činným
Z péra jeho pochází několik belletristických prací
psaných zvláště pro akademickou mládež. Někter
byly tské pro studentské knihovny zakázány. V ruko-
pise zanechal řadu drobných prací, laké divadeln
bry, z nichž poslední je historické drama o pět
aktech z doby hinsifské psané veršem »Kral Václav«.
Karolínka Uhrův
František Uher
Mollenda
Mulienda
Barášn
V Mollenda
Kral
Chotutice
Chotouň
Praha
19
article
Mimochodem připomínáme, že za úřadování Mol-
lendeva, když byl svého času referentem tiskové kan-
celáře policejní, propuštěny byly „Písně otroka“ o
Svatopluka Čecha. S Václavem Mollendou odchází ze
středu rodiny a širokého kruhu věrných prátel muž
dokonalý, jehož památce náleží čest i chvála. Pohřel
konati se bude ve středu dne 13. t. m. o 3. hodině
odpol. v Praze.
— Vzácný přítel národa českého, publicisla an-
glický pan Francis P. Marchant, zavílal po
druhé do Prahy (peprvé zúčastnil se slavnosti Tycho
de Braheovy), aby blíže poznal náš život literární,
umělecký i politický. Pan Marchant píše mnoho do an-
glických listů o české literatuře a o Čechách vůbee
a je horlivým členem „Anglo-russian society“, v jejiž
„Proceedings“ uveřejnil mnoho překladů z ruštiny
několik studií o českém národě. O vzácného hosta
starají se horlivě univ. prof. dr. V. E. Mourek, proí
V. Klenka a dr. B. Prusík. Host je ubytován v hotelu
„U černého koně
— Z České Třebové voláme: Jsme ohroženil
Snad, kdo zná Českou Třebovou, nedůvěřivě pokre
rameny. Než, prosíme, vyslechněte nás! Nalézáme
se na nejzazším cípu českého živlu v nejvýchodnějších
Čechách, pří hlavní trati státní dráhy mezi Prahou
Vídní, v krajině bohaté lesy, nadbytkem pramenitých
vod, na rozhraní Čech a Moravy a na přední strážio
Obklopeni ze (ří stran německými osadami, které nás
dělí od české Moravy, máme jen jedno východišt
českými dědinami — k Litomyšli. Veliké nádraž
s hlavní tratí, spojující Halič a Rusko s Čechami, čin
Čecho
Mollenda
Francis
Marchant
Braheův
profesor
doktor
V E
V Klenk
Prusík
Praha
Český Třebová
východní Čechy
Čechy
Morava
český Morava
Litomyšl
Halič
Rusko
Praha Vídeň
20
article
Třebovou důležilým bodem komunikačním, nádražn
dílny, veliké továrny Pollackovy a jiné podniky mě-
stem průmyslovým, tudíž dvojnásob národně důle-
žitým. Město čítá 7000 obyvatelů, téměř výhradně
českých, avšak chudých nebo málo majstných. Ač-
koliv továrny Pollackovy a nádraží nechovají se k nám
zjevně neplátelsky; přece jsou to ve svém jádru pod-
niky německé, protežující německé dělníky — zvláště
ty lépe placené — a lak v posledních lelech zna-
menáme silný německý přírostek, usazující se zdo
trvale zakupováním dělnických domků, nabývajíe
volebního práva. a zásebujích zdejší šulferajnskou
školu, která ještě před málo lety nemohla bez. če-
ských dětí prosperovati. Účinek uplatňujícího se zde
vlivu německého objevil se při letošních obecních v l-
bách, kde do ohecního zastupitelstva zvoleni dva lidé
bezbarví, z nichž jeden je dokonce německého původu
a jako Němec též vyslupuje. Mezitím, co radnice k
těmto zjevům se chová apaticky, a občanstvo celkem
ospale, pracují naši národní odpůrei bez hluku, všal
účinně. A nyní má německý živel dostati opět platný
a závažný přírostek! Zdejší velký pivovar, patříe
paní Brejchové, vdově po vynikajícím českém průmysl-
níku, má býti prodán Němci ze Štyrského Hradce. J-
nými slovy: Zdejší německý živel má býti značně
pesílen, německý vliv má ještě více se na radnic
uplatniti, má býti poslaven opět jeden stupeň k zi-
skání prvního sboru. A prolo voláme k české veřej-
nesti: Jsme ohroženi! Nejdůležitější hráz na českém
východě dostává trhliny a povolí-li, běda vám! Hro-
zivá záplava germánská stane před branami Litomyšle
a Vysokého Mýta. Pivovar onen je podnik velmi vý
nosný a dobře zavedený a stačí jen asi 100.000 zl
Zbytek je zde zaručen.
Pollackův
Němec
Brejcha
Třebová
Štyrský Hradec
Litomyšl
Vysoký Mýto
21
article
— Schůze cejchmistrů. Toto odvětví zřízenci
správy státní deposud nejméně promluvilo o svém
poslavení. A přece poměry jejich jsou málo utěšené.
Za malou odměnu cejchmistři provozovati musí mnoho
muziky. Konečně i oni odvážili se veřejně promluvití
o svých tužbách a příních. Jednu petici už podali, ale
ta se v tom množství papíru ve Vídni ziratila. V za-
počaté akci však neusláli a pokračují v ní odhodlaně
Včera konali cejchmistři schůzi na Žofíně: Nejprve
vyřízena změna stanov spolku, pak usneseno, aby po-
slancům ma říšské radě byly zaslány obšírné a dů-
kladné informace o postavení cejchmistrů v Rakousku
Obšírně rokováno o postavení nedefinitivních cejch
mistrů a usneseno, aby opětně byla podána pelice
k ministerstvu za zlepšení poměrů. Návrh, aby po-
dána byla žádost za vydání legitimací pro cejchmistry
k jízdě na želaznicích, byl zamítnut, poněvadž u
předem jest jisto, že železniční ministerstvo žádost
takové nevyhoví. Dále sděleno, že výbor učinil mi-
nisterstvu obchodu podání, aby rolníci, kleří prodávaj
plodiny a hospodářské výrobky na váhu, byli povinn
váhy ty dáti cejchovali. Jeden řečník žádal za zave-
dení zřejmých odznaků pro cejchmistry. Mluvčí jednou
šel na revisi v haveloku, ale na vyzvání, aby m
předložili míry a váhy, vysmáli se mu, poněvadž jei
považovali za socialistu. Rečníku bylo odpověděno.
že na své úřadní pochůzky může si bráti úřadnickou
čepici. Do schůze byly zaslány četné dopisy od cej-
mistrů z Čech, Moravy, Tyrol a Haliče. Vyřízením řady
volných návrhů schůze na večer skončena.
Rečník
Vídeň
Rakousko
Čechy
Morava
Tyroly
Halič
22
article
— Po schůzi saciálních demokratů. Zcela ote
vřeně a nepokrytě vůdcové sociální demokracie pe
nedávné výtržnosti na sněmovní galerii oznamovali
že stoupenci jejich promluví důrazně o požadavku
všeobecného práva hlasovacího a makavě naznačovali
že po schůzi provedena bude pouliční kocovina. Schů-
ze ta svolána na včerejší dopoledne na Střelecký
ostrov a zúčastnilo se jí asi 1000 osob s rudými kara-
fiáty. Pozvání byli do schůze všichni ti poslanci, kteř
zúčustnili se debaty ve sněmu o volební reformě, do-
stavili se však jen posl. dr. Baxa a Kalina. Soc. demo-
kratičtí řečníci v obvyklém svém způsobu láteřili n
sněm i na poslance bez rozdílu stran, že nemají po-
chopení pro všeobecné právo hlasovací. Ujišťoval
že sociální demokralé cíti se dosti silnými, aby do
nutili společnost lidskou ke splnění tohoto požadavku
doktor
Baxa
Kalina
Sch
23
article
Posl. dr. Baxa prohlásil, že jest přívržencem principu
všeobecného hlasovacího práva a shromáždění mu
tleskalo. O 1. hod. odpol. schůze ukončena a účastníci
v zástupu valili se po mostě do Ferdinandovy třídy
za zpěvu „Písně práce“ a „Rudého praporu“, za je-
čení a pokřikování. U krámu posl. V. Březnovského
provedli první hlučnou výtržnost, načež za nadável
a ječení nastoupen pochod do Ovocné ulice. Poněvad
arranžéři už předem slibovali, že dojde k výtržnostem
postarala se policie o bezpečné opatření v ulicích, kd
shromážděno bylo větší množství policistů pěších
a jízdních. Zástup účastníků schůze kromě všeho
nadání z Ovocné ulice nezabočil na Václavské náměsti
nýbrž postupoval dále na Příkop, ale odtud zaměři
do Panské ulice. Patrně chtěli křičící a ječící sesměšní
policejní opatření, neboť pojednou hnali se útoken
Panskou ulicí do ulice Bredovské. Odtud opět utíkal
socialisté zpět do ulice Panské a zase běželi nazpě
za stálého hulákání. Když jim postup z Bredovské ulice
Marianskou ulicí na Václavské náměstí byl zmařen
hubovali velice. Při tom byli zatčeni: kovářský po-
mocník Václav Jelínek, že policii nadával „vrahové“
Otakar Skákal ze Žižkova pro nádávky „surovci“ a pe
reat, obuvničtí pomocníci Fr. Masák a Ed. Slaněk rov-
něž pro nadávky, právník Eman. Pravda pro výrok
„sprostáci“ a právník Ant. Neumann pro neupo-
slechnutí vyzvání k rozchodu. Zatčení byli odveden
na policejní komisařství na Havlíčkově náměstí a po
zjištění jmen propuštěni. Zástup z Bredovské ulice
zahnán byl do sadů a tam rozprášen. — Projevy do-
monstrativní uspořádali socialisté také dru. Werun-
skému na Ferdinandově třídě a dru. Eppingrovi v Bre-
dovské ulici, jimž provolána „Hanba“. Tamtéž byly
roztříštěny dvě tabule v oknech.
Posl
doktor
Baxa
V Březnovský
Jelínek
Otakar
Masák
Ed
Eman
Antonín
Neumann
panská ulice
panská
marianský ulice
Václavský náměstí
Žižkov
Francie
Havlíčkův náměstí
Ferdinandov třída
dovský ulice
všeobecný hlasovací práv
24
article
— Národní ostuda na Mozavě. Z Olomouce, 10
Hjna. (Pův. zpráva.) Česká obec Radnice na Zábřež-
sku jmenovala čestným svým členem c. k. komisaře
Kleppika, známého germanisatora, jehož přičiněním
a pomeci poněmčoval Schulverein české dědiny na
Mohelnicku a Zábřežsku a zakládal v nich školy
do nichž ještě letos na podzim pod jeho ochranou
vháněl české dítky. Také charakteristické pro poměry
v českých uhefch v poněmčilém území
— Výlet »Májeu do Nymburka. V sobotu a v ne-
děli dne 17. a 18. října pořádán bude do Nymburka
výlet členů »Máje«, spolku českých spisovatel
belletristů, na pozvání městské rady tamější, která
s nevšední ochotou se podjala protektorátu slavnost
s výletem tímto spojené. Slavnosti bude v soholu
večer předcházeti akademie, jejíž program bud
z veliké části na přání nymburských pořadatelů vy-
plněn členy Máje. Tak zůčastní se preoegramu pp.
Guth, Herites, Kronbauer, Procházka
Štech, Šubent a j. v., kteří si připravili k tomu
účelu čisla vesměs originální a nová. V neděli při-
vítá město své milé hosty na pořádaném banketě.
nučež sehráno budie večen dívadeiní,. představení, na
jehož progamu se ocily dvě veselohry mistra Jan
Vrchlického. Návšlévou členů Máje mají se utužiti
přátelské a osobní svazky mezi obel čtenářskou
spi ovatulskou, což je vždy jen k prospěchu obapol
nému. Doufejoe, že přátulský výlet tento zanechá
na obou stranách pocity trvalé a stejně radostné,
jak tomu bylo pči podohné návštěvě »Máje« v Ml.
Guth
Herites
Kronbauer
Štech
Šubent
Vrchlický
Olomouc
Mohelnicko
Zábřežsko
Nymburk
spolek český spisovatel
Hjn
25
article
Boleslavi v květuu t r.
— Zkoušky pro pojišovní techniky. Autorisační
zkoušky pojišťovních techniků počnou před komisí
v ministerstvu vniterních záležitostí v polovici listo
padu. Žádosti kandidátů do 1. listopadu témuž mini-
sterstvu s přiloží se jim: list domovský či doklada
státním příslušenství vůbec; doklad o svéprávnost
(list rodový, příp. prohláška plnoletosti); vysvědčení
z místního polie. úřadu o zachovalosti; absolutoriu
ze střední školy; doklad, že kandidát poslouchal před-
nášky z vyšší mathematiky; hodnověrné průkazy
o tom, že zabýval se žadatel buď samostatně, buď v
veřejném úřadě aneb ve službě u které pojišťovny
pracemi pojišťovně technickými. Dny jednotlivých
zkoušek oznámí předseda komise.
— Nalezené předměty. U zdejšího policejního ře-
ditelství jsou uschovány rozličné předměty a sic
skvosty, peněženky s obnosy a mn, j., v měsíci červnu,
červenci, srpnu a září t. r. nalezené. Majitelé těchlo
věcí mohou se o ně u polic. ředitelství přihlásiti. —
U přednosty stanice na severozápadním a státním ná-
draží v Praze jsou rovněž četné nalezené předměty
uschování a mohou se tam majitelé věcí těch přihlásili
— „Kráska z New Yerku a zevolver. Miadý ban-
kovní úřadník z hoř. Navého města včera večer byl
na představení „Krásky z New Yorku“ ve smíchovsk
aréně, kde se s přítelem svým bavil. Za stálé dobr
mysli úřadník pak vyprovodil svého přítele do Karlovy
třídy na Smíchově. Jakmile přítel zavřel vrala domu
čp. 875, rezlehla se střelná rána. Bankovní úřadník
v sebevražedném úmyslu vypálil si střelu z revolveru
do pravého spánku. První pomoci poskytl zoufali
p. dr. Brejcha, načež těžce zraněného lékař p. dr. M
Svoboda ze záchranné stanice odvezl do všeobecné
nemocnice. Příčina sebevražedného pokusu neni
známa.
doktor
Brejcha
M Svoboda
Boleslav
Praha
New Yerk
New York
Karlov třída
Smíchov
26
article
— Domnělé loupežné přepadení. Kočí František
Kolek v sobotu večer přišel do krámu Karla Novot-
ného, maj. čistírny oděvů v Palackého třídě čís. 92
na Král. Vinohradech a nalezl tam na podlaze ležící
krámskou. 20letou Boženu Mráčkovu. Dívka měl
ruce a nohy svázané provazy a v ústech měla mokrý
šátek. Překvapený kočí zavolal sousedku Marii Kreb-
sovou a oba potom dívce přispěli ku pomoci. N
místo dostavil se polic. rada p. Petrásek a policejní
lékař p. dr. Schuster, jimž krámská vyprávěla, ž
o 3. hod. odpol. přišel do krámu muž, který si chtě
dát vycídit skvrnu se šátů. Sotva že se dívka obra-
tila k neznámému zády, aby vyhledala láhev s ben-
zinem, neznámý muž prý ji napadl, povalil, sváz
nohy i ruce a přivázal je k nohám výkladní sktíně
a konečně ucpal jí ústa šátkem. Účiniv ji takto bez-
brannou, odcizil prý ji ze zásuvky pultu obno
121 K. Vypravování krámské nezdálo se pravdě-
podobným a různé okolnosti nasvědčovaly tomu, ž
přepadení a oloupení jen předstírá. Není přec
pravděpodobné, aby mohla dýchat po tři hodiny.
když měla ústa ucpaná šátkem. Svázání nohou
rukou bylo tak jednoduché, že dívka při vynaložení
nepatrné síly mohla provazy rozvázatí. Dívka je
patrně histerická a přepadení jen předstírala, aby
ospravedlnila nepatrný schodek v pokladně.
— Pozdní žně. V horské obcí Nové Vsi u Rý-
mařova zpozdily se letos žně neobyčejnou měrou.
Na polich jest tam ještě jarní žito a ječmen a oves
se na nich teprve zelená a sotva již uzraje.
Výlržnosli a rvačky. V hostinci »U Burešůe
v č. 488 v Libni o půlnoci na dnešek vznikla mezi
hosty hádka a při té příležitosti hostinský p. Gustav
Rulf dostal sklenicí ránu do hlavy. Pachatel zmizei.
Kolek
Karel novota
Král
Mráčkův
Kreb
Petrásek
doktor
Schuster
Rulf
Palacký třída
Nová ves
Rý
Libeň
27
article
— V Michli č. 330 bydlící soustružník Matěj Burian
byl včera o 11. hod. v noci ve Vladimírově ulici ne-
známým mužem napaden a holí do hlavy sbit. —
Mezi 15letým dělníkem Josefem Bartošem a 17letým
zámečnickým pomocníkem Stanislavem Křížemz
Michle včera odpoledne vznikla rvačka, při níž
Bartoš vytáhl nůž a chtěl bodnouti svého odpůrce
do ruky. Kříž však v čas se uhnul, tak ž
mu Bartoš jen rukáv prořízl. — Soustružník železa Jan
Hák šel o půlnoci na dnešek se svou hospodyní z
Smíchova na Žižkov domů. V Kinského třídě zastavil
je neznámý muž a způsobil Hákovi nožem dvě bodné
rány nad levým obočím. Pachatel potom uprchl. —
Do krámu obchodníka p. Josefa Drobného ve Vršo-
vicích v Nerudově ulici č. 399 včera záno přišli
v polnapilém stavu krejčovský pomocník Josef Hla-
váček a truhlářský pomocník Josef Vesták z Vršovie.
Burian
Bartoš
Stanislav
Křížemz
Michl
Kříž
Hák
Drobný
Hla
Vesták
Michle
Vladimírův ulice
Smíchov
Žižkov
Vršo
Nerudův ulice
28
article
Po nemalém namáhání byli oba nepříjemní zákaz-
níci vystrnaděni z krámu, načež ubírali se za ve
kého křiku k Borovance, kde ze samého přátelství
dali se do rvačky. Hlaváček svého soudruha nožem
pobodal na levé ruce a když se ukázala krev, ob
se rozešli. — Příjemné posezení bylo včera večer
v jistém hostinci na Poříčí Dělník L. Vítz páté čtvrti opa-
třil si opičku a v tomto stavu jednomu hostu dal ránu
skleuicí do hlavy. Pachatel byl zatčen a poněvadž zuřili
v separaci, dostal svěrací kazajku. — Z hostince na
Flomovce v Chelčického ulici v Žižkově včera po
11. hod. v noci mladik neznámého jména dal si vy-
volati 18letého Karla Švankmayera, v Karlově ulici,
čís. 59 v Žižkově bydlícího. Sotva že Švankmayer
vyšel na ulici, dostal od neznámého dvě rány hol
do hlavy. Na pokřik napadeného přišel mu ku po-
moci kamenník Rudolř Neumann, ale i ten dostal
holí do hlavy: Útočník pak uprchl.
— Kamenovali vlak. V Nuselskén údoli ne-
daleko hostince „u Sokola“ v sobotu odpoledne dro-
botina školní hrála si na makedonské povstalce. Když
pak jel z Vyšehradu na Král. Vinohrady osobní vla
č. 313, považovali ho „povstalci“ za konvencionáln
vlak cařihradský a podnikli naň útok. Ovšem ne
dynamitem a granáty nýbrž štěrkovým kamením
Jedna střela rozbila tabuli v okně vagonu, ale z pa-
sažerů „Turků nebyl nikdo zraněn. Na vinohradském
nádraži podána c útoku tom zpráva, ale „komiti
zmizeli, když tam přišla policejní hlídka.
Hlaváček
L Vítz
Švankmayer
Král
Turek
Borovanka
Chelčický
Žižkov
Karlov ulice
Vyšehrad
Sokol
29
article
— Římsa se utrhla. Z průčelí domu č. 70 v Krá-
lovské třídě v Karlíně v sobotu odpoledne utrhl
kus římsy a zdivo zasáhlo po chodníku se ubírající
62letou ženu obuvníka Terezii Křapáčkovou. Stařen
utrpěla poranění na čele a ponechána byla v domácím
ošetřování
— Rádění šílence. Na silnici u Studnice v okresu
jindlichohradeckém udála se v těchto dnech příšern
scéna. Nájemce honitby ve zmíněné obci J. Schuh
na němž znáti bylo již po několik dní pomatenost
potkal na cestě muže a zvolal na něj, by rychle
běžel, že po něm střelí. Ohrožený muž prchal a v oka-
mžiku, když po něm šílenec střelil, svalil se do př
kopu ač nábojem nebyl zasáhnut. Přiblíživší se zalím
žena tázala se nájemce honithy, proč zastřelil člověka,
načež šílenec v domnění, že zničil lidský život, na-
mířil ručnici proti sobě a zastřelil se ranou do prsou
— Požár u sídla knížecích manželů Windisch-
prätzových. Rudá záplava požáru rozlila se dne
před 4. hod. ranní nad Nuselským údulím. U use
dlosti »Landbausky« ve Vršovicích č. 28 v kravín
vznikl požár, který ohrožoval stáje pra koně kníže-
cích manželů Windischgrätzových, bydlících ve ville
Gräbově. Toto sídlo kníž. manželů je střeženor několika
policisty a tata bdělost se v noci na dnešek osvědčila
O půl 4. hodině ranní zpozoroval policista. Ema-
nuel Vaniš, že valí se dým ze střechy kravína u used-
losti »Landhausky«, náležející dědicům Gräbovým
Křapáčková
J Schuh
Požár
Windisch
Windischgrätzův
Karlín
Vršovice