ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 08da2630-717c-11dc-a0b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 55, person 88, org 15, work 7
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 12. října 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 278.
4 article
Na ranní n odpol. listy předplácíi net v Praze v adnsínistrai s pěste. . . . .. na čtsri kta . . . s dvejí čennáškes m nře sv ětvt lata . . . i ve slislkáckt ma ualaslo Teštou: sk mesíe ma řirrt lela . . . . s drejí zásilkeu va mřsíc . . . .
Praha
5 article
ak o kal
6 article
:. . Ke a čtvrí leta
7 title
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
8 article O německé obstrukei na českém
O německé obstrukei na českém sněmu. Z Vídně, 12. října. O německe obstrukci na sněmu královstv českého zachovávají pondělní listy, tak vládní, naprostou zamlklost a zdrželivost Pouze křesťansko-sociální »Neueste Nach richten« vyslovují mínění, že bude Čechy Němcům povoleno, poněvadž oněm na za chování sněmu zemského záleží Vůbec všechen zdejší tisk bez rozdílu straní Němcům a jich svévoli, namířené prot zákonu tak demokratickému, ja- kým jest změna obecního řádu. K těmto žurnálům, pomáhajícím německe oligarchii, náleží také německý or gán rakouské sociální demokra- cie »Arbeiter Zeituage. Naproti tomu zdejší »Dělnické Listy« píší: »V jed nání německých poslanců dlužno spatřovati největší nestydatost, s jakou vy- stupují na hájení výsad zámož ného panstva a na obhajbu kor rupce a podvodů při volbách do obcí. A těmto politickým lotrům jde stále ještě jistá část dělnictva na lep.e Neděje se poprvé, co »Dělnicke Listy«, orgán strany sociálně demokratické mají odvahu vystoupiti proti německo- nacio nální politice, jakou dělají v »Arbeiterzlg bývalí Schönererovci, Pernerstorfer a Adler Uherská krise. Z Vídně, 12. října. Dnes přijeli sem ráno hr. Julius Andrássy, bývalý místo- předseda poslanecké sněmovny tajný rada Perczel a hr. Štěpán Tisza. Budou dopoledne přijati císařem ve zvláštním sly šení. Officiosní »Montagsrevue« k této zprávě dodává, že jde tentokráte po provedení po kusu, na základě chlopského manifestu zří diti kabinet, protože správa v Uhrách do stává se do zmatků pořáde horších. Skon- cuje li devitičlenný komitet (pro vojenské zá ležitosti), vládní stranou dosazený své práce bude pro maďarské poslance do Vídně se dostavivší dán podklad pro jich stanovisko
Čecho Němec Pernerstorfer Adler Julius Andrássy Štěpán Tisza Vídeň Uhry Arbeiter Zeituage poslanecký sněmovna Perczel
9 article Car přijede prý přece do Říma.
Car přijede prý přece do Říma. Z Vídně, 12. října. »Monta gs revue« oznamuje: Zpráva »Neue Freie Presse«, že car upustil od své cesty do Říma, není pravdiva. Car Mikuláš II. na vštiví krále italského v době dosud určené Dr. Körber o sobě. Z Vídně, 12. října. Zdejší zpravodaj milánského »Secola« měl s ministerským předsedou cislajtánským rozmluvu o někte rých aktuálních věcech. K výroku korrespon dentovu, že se diví trpělivosti chefa rakou ské vlády a jeho státnickému umění, osvěd čenému v těžkých situacích, odvětil dr. Körber »Ano, trpělivost, vytrvalost, to je moje síla. Opět čekat a zase čekat a nikdy nezoufat. to musí umět každý rakouský ministerský předseda.« (Také hr. František Thun umě čekat a heslo Körbrovo »vášně prostá trpě livost« není leč parafrásí hesla Františka Thuna: »Energickou vytrvalost !« Také hr- Thun uměl čekat a byl trpělivý. Na konec přišel však 14. říjen 1899. Pozn. red.) »Jak- koli jsou — pokračoval dr. Körber — ra- kouské poměry politické zmatenými, nejsou ve skutečnosti tak tragickými, jak se o nich soudí, zejmena v cizině. Jedete-li Rakou- skem, shledáte, že obyvatelstvo jest úplně klidno a nestará se o národní věci, nýbrž oddává se pokojné práci. Fakticky zuří ná- rodnostní boj jenom v poslanecké sněmovně (P!), kde pro nejnepatrnější věci vázne často celý měsíc veškera parlamentní dělnost.
Mikuláš II doktor Körber Thun Körbrův Řím Vídeň poslanecký sněmovna Neue Frei Presse
10 article
Zjev ten jest u nás chronickým, ale do- vedete si ho hned vysvětliti, uvážíte li, z ko- lika národností složeno jest zastoupení na říšské radě. V leckterém parlamentě jiného velkého státu jsou ostatně poměry stejně ne- potěšlivé. Všuue národní a politické protivy se nyní podstatně přiostřily.« Na otázku, kdy se sejde vídeňský parlament, odpovědě dr. Körber: »Zahájím opětně vyjed návání a pokusím se udělati sně movnu poslaneckou dělnou. Dou fám..« Na otázku, co je s italskou uni versitou, pravil dr. Körber: »Otázkata není tak prosta vzhledem na zcela výjimečné poměry naše. Vláda opravdově zamýšlí zří diti italské vysoké školy. Věc se nyní be dlivě ve všech podrobnostech studuje. Jedná se především o to, najíti dobré síly uči- telské. Zdali se vysoká škola zřídí v Terstu nebo jinde, není dosud rozhodnuto. Prud kost však, se kterou se universita žádá mohla by tu škoditi. Nátlaku vláda povoliti nemůže«. Telegramy korresp. kanceláře. Z Tridentu, 11. října. (C.-B.) Kníže biskup Valussi dnes dopoledne po dlou- hém a těžkém utrpení zemřel. Z Fredensborgu, 11. října. (C.-B. Královna anglická, královna řecká řecký prine Jiří, přibyli sem včera večer a byli přivítáni králem Kristianem korunním princem a princem Waldemarem, Uherská krise. Z Pešti, 11. října. (C.-B.) »Uherská telegr. a korresp. kancelář« dovídá se, že byli hrabě Julius Andrassy, Desider Perczel a hrabě Štěpán Tisza k cí saři povoláni, aby mu vyjevili své mí nění o stavu věcí uherských a o způsobu, jakým by krise asi mohla býti vyřízena. Všichni tři budou míti v pondělí zvláštní audience.
doktor Körber Jiří Kristian Waldemar Julius Andrassy Perczel Štěpán Tisza Terst Trident Fredensborg Pešť
11 article
Rakocsi oslaven. Z Pešti, 11. října. (C.-B.) Dnes konala se tu oslava památky Rakocsiovy. Zúčastnili se v ní členové poslanecké sněmovny bez rozdílu stran, četné obecenstvo a depulace okolních obcí. O 12. hodině odebral se prů- vod na místo slavnosti, kde sloužena slavná mše. O 3. hodině se obecenstvo klidně rozešlo. Bismarkův pomník v Poznani. Z Poznaně, 11. října. (C.-B.) Dne odhalen tu slavnostním způsobem Bisma kův pomník. Při odhalení a hostině pronešeny řeči na oslavu Bismarkovy pa mátky a jeho ve »východní marce« zahá jené olitiky. Balkánské zmatky. Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) Kon- sulární zprávy z Monastýru oznamují, že při posledních bojích na výšinách u Peristera (10 kilometrů na západě od Mona- stýru) bulharská, asi 200 mužů čítající četa 65 mrtvých ztratila. Tureckému vojsku byl zabiti dva důstojníci a 15 mužů; 10 vojínů pak bylo zraněno. Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) Mi nulého úterka svedeny v hořejší Debře d va boje s povstaleckými četami. Ve středu strhl se na Kaimakalavu, 40 kilo- metrů na východ od Monastýru, krva vy boj s bulharskou četou, jímž na obou stranách značné ztráty byly způsobeny. V posledních dnech udály se další sráž ky u Demir hissaru, Reky a Krceva. Turecké vojsko ztratilo tu 12, povstalci 42 muži. Z Cařihradu, 11. října (C.-B) Bulhar- ský diplomatický jednatel Načevič upozornil dnes sultána i vládu tureckou na ch- vání se tureckého vojska na bulharské hranici, kteréž bulharské vojíny hrozbami podněcuje a vyzývá, jakož i na útok, jejž včera provedl turecký prapor se svým velitelem v čele na bulharskou stráž u Karamanice v jižním Buldarsku.
Bismarkův Demir Bulhar Pešť Poznaň Cařihrad Kon Mona Reka jižní Buldarsko poslanecký sněmovna Debř d v boj
12 article
Prapor tento vnikl prý na pět kilometrů do bulharského území a vrátil se teprv na tu- recké území, když byl vesnici Kara- manicu vydrancoval a jednobo vo- jína ze stráže poranil. Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) Dle zpráv z Drinopole bylo všem vojen- ským i civilním úřadům tamějším sděleno sultánské iradé, kterýmž se nařizuje še- tření nevinněho bulharského obyvatelstva, zejmena pak žen a dětí. Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) V po- slední audienci, kterouž měl ruský vele- vyslanec Zinověv u sultána, mluvenoo nedávném prohlášení Rakousko Uherska Ruska a velevyslanec prohlásil z důrazem že jest naprosto nutno, aby zamezeny byly další násilnosti tureckého vojska ve zbouře- ných krajích. Z Cařihradu, 11. října. (C. B.) Černo- horský jednatel Matanovič přednesl Portě stížnost na turecké vojsko, kteréž z Fožlivže vtrhlo do černohorských osad na pomezí, aby tam po zbraních pátralo a z velkého dobytka novou daň vymáhalo, což mělo za následek krvavou sráž ku vojska s křesťanským obyvatel- stvem. Matanovič žádal za odvolání ture- ckého vojska, ježto prý by dosavadní stav věcí mohl způsobiti vážné následky. Ministr zahraničních záležitostí Tevfik paša slíbil, že bude neprodleně vydán roz- kaz k odvolání onoho vojskaa sdělil zároveň, že obdržel vali ve Skadru rozkaz, aby beze cla propouště všechno obilí, jež do Černé Hory se zasílá. Z Marseillu, 11. října. (C.-B.) Ra- dikálně-socialistický kongres projevil přání, aby velmoci, jež berlínskou smlouvu podepsaly, zahájily diplomatické jednání na zamezení dalších ukrutností v Bulharsku.
Zinověv Černo Matanovič Tevfik paša Kara Cařihrad Drinopol Rakousko Rusko Černá Hora Marseille Bulharsko
13 article
Odhalení pomníku Vercingetorixa ve Francii. Z Clermond Ferrandu, 11. října (C B.) Dnes dopoledne konala se za příto- mnosti předsedy ministerstva, ministra války a ministra orby slavnost odhalení sochy Vercingetorixa, Ministr války promluvi u příležitosti té řeč, v níž dovodil, že Ver cingetorix byl prvním, kdo ve Francii vola po vlastenectvi. Od doby té dobyla Franci definitivně světské neodvislosti, ale ještě dnes vede se boj, aby dobyla také duchovní ne odvislosti. Řeč ministra byla přijata s hlučným souhlasem. Ministři súčastnili se pak slavnostní ho- stiny o 4000 přiborech. Zde promluvil před seda ministerstva Combes. Pravil, že jiz po 16 měsíců zuří boj proti klerikalismu. Boj ten může skončiti jedině na prospěch nynější většiny, záležející ze čtyř skupin levice. Liberálové chtěli namluviti, že by mohli utvořiti většinu, ale to jest nemožno. Ostatně žádný radikál by nesouhlasil s při- stoupením k většině, jež by se omezovala na nacionalismus a vylučovala socialismus. Nynější majorita je táž, jako byla za W al- decka Rousseau a. Jinak zůstala situace stejnou. Bylo by fantastickým a nebezpečným chtíti odstraniti z majority skupinu sociali stickou, jež byla už za ministerstva W al deck- Rousseauova nepostrádatelnou.
Vercingetorix Vera Rousseau Rousseauův Francie Clermond Ferrand C B
14 article
Stejně postavil by se řečník proti vyloučen kterékoliv z ostatních tří skupin z většiny Chce-li země pokračovati v boji proti kleri kalismu — a okázala, že chce — musí zů stati většina nestenčena a jednotna a mus si popíliti s jednáním na prospěch veřejného míru, aby zabránila nekonečným agitacím opposice v zemi. Combes mluvil pak o pracovním pro gramu parlamentu a prohlásil, že roz počet musí býti vyřízen před 31. pro sincem. Pak by se mohla sněmovna počátkem ledna zabývati zákonem o dvoulete služební době vojenské a změnou zákona Fallouxova, jenž vyžaduje nutné změny. Pak přišly by na pořad další tř důležité otázky: Daň z příjmů, opatřování ve stáří a poměr církve ke státu. Opposice bude se sice snažiti, aby při vyřizování těchto otázek většinu roztříštila, ale většina dovede už zůstati svornou. S vývody předsedy ministerstva by vysloven souhlas. Africké hnutí. Z Říma, 11. října, (C.-B.) »Patria- oznamuje, že čety mullahovy chystají se ke vpádu do italského území somalského. Vláda činí veškeré přípravy pro eventuelní vyslání vojska do Erythreje. Válečné lodi »Volturuse a »Colombo« odplují kolem 26. t. m. do Obbie. »Giornale d'Italia« píše: Je-li mullab skutečně od Obbie vzdálen pouze na šest mil, znamená to, že chce město vydran- covati. Dle zprávy časopisu »Messagero« jes situace v Benadiru nebezpečná. Z Adenu, 11. října. (C.-B.) Za účelem pokoření kmenů Zadní země byla vyslána zvláštní výprava. V bojích s domorodci bylc raněno sedm mužů anglického vojska, z nichž jeden už zemřel. O mullahovi se oznamuje, že jest šes mil od Obbie. Zpráva o jeho loupežné vý pravě do Illigu se potvrzuje. Přibyly sem italské válečné lodi »Lom bardia«, »Čoatit« a »Galileo Galilei«. »Lom bardia« odpluje večer do Obbie.
Fallouxův Přibyl Galilei Řím Colombo Obbie Aden Patria Giornale d ' Italia
15 article
Glossy ke sjezdu českých evan- geliků. (Historická studie.) (Dokončení.) Čeští bratři nebyli nikdy směšováni s Lute rány, čehož nejlepším důkazem jsou mandáty vydávané proti nim i po schválení t. zv. české konfesse, a nejen na venek, nýbrž i uvnit zůstaly obě církve tyto naprosto od sebe odli šeny. Papežstvl a císařové němečtí nepronásle- dovali nikdy tak urputně Luterány, jako spíše Helvety, ale proti českým bratřím, jichž učent jakousi podobnost vykazuje s naukami Kalvi novými, nastupovali neustále s přísností ne uprosnou. Podobně Ferdinand II. vydal hned po bitvě na Bilé Hoře rozkazy proti Helvetům a českým bratřím, proti Luteránům vydány však rozkazy teprve o čtyři roky později (1624). Čeští bratři přinuceni odebrati se do ciziny a poslední biskup jejich, veliký Jan Amos Ko menský, rozloučil se »Kšaflem umírající Jed noty«, psaným den po míru Vestfalském, se souvěrci svými a smrli jeho r. 1670 vzala za své i Jednota bratrská. Pozdější Jednota bratř moravských, založená r. 1722 hrabětem Zinzen dorfem v Ochranově, jest německého původu. Z vylíčeného plyne, že ani husitismus an čeští bratři nemají s protestantismem (luterani smem a kalvinismem), který na naše doby se dochoval a jejž naši protestanté nazývají zcela bezdůvodně také českým protestantismem, ničeho společného a jsou tudíž všechna tvrzení opační vypočtena pouze na klamání nezasvěcených lidí. jehož se dopouštějí dnešní protestanté, namlou- vajíce lidu českému, že oni jsou potomci těch slavných, ale nešťastných husitů a českých bratři, kteři v dobách pobělohorských štváni žoldnéři katolických vrehností, bez oddechu prchali z milené vlasti a na hranieích českýe na kolena padše, naposled libali tu drahou zemi českou, z které jako nejdražší poklad s odnášeli hrst země, bíbli králickou a labyrint světa . . ..
Ferdinand II Jan Amos ko Zindit Bilá hoře Ochranov
16 article
Za třetí: Heslo »Pryč od Říma«, či správ něji řečeno »Los von Rom« není heslem nábo ženským, nýbrž jest pouze záminkou k dosa žení určitého účelu politického t. j. připojen k Německu. Historie, tato učitelka národů, uči nás, že na celé prostoře dnešního severního Německ rozprostírala se v VIII. a IX. stoleti po Kr sídla čelných národů slovanských, již všichn patřili k mohutné větvi západních Slovanů byli to Slované polabští. Na ně začali seo západu tlačiti jejich sousedé Němci a za zá minku nespravedlivých útoků těchto si vzal šíření křesťanství: v čele kříže táhli nesčeln zástupové němečtí do slovanských zemí polab ských a s mečem v ruce obraceli Slovany n víru křesťanskou; v podrobených, vlastně obrá- cených zemích zakládali čelná biskupství a klá štery a upevnili takto svou moc; šíření křesťan- ství, jejich totiž víry, bylo jim jen záminkou k šíření jejich panství. Němci dovedli tuto hru prováděti tak dovedně, že za 500 let nebylo v těchto zemích, na posvátně půdě nesmriel ného pěvce »Slávy dcery«, »v klolébce kdysi. nyní rakvi« národa slovanského, ani jednohe Slovana. Slovem božím to začalo a řinčenin meče a okovů to skončilo. Tak dovede Něme obraceti na svoji víru, tak dovede využitkovat náboženského hesla. 19) 19) Jest zajisté v tomto směru velmi důležito, ž ve vých. Prusku, kde usídlen byl Rád německýel
Slovan Němec Sláva Nout Řím Los on Rom Německo Prusko
17 article
Rozpínavost a nenasytnost národa něme ckého nemůže se však spokojiti ani tímto vý bojem; jejich země jest jim již zase malá, on chtějí šířiti se dále a po etapách zabírati dal ších země. Před deseli roky vzalo původ svů hnuti všeněmecké, jehož účel jest až přilia dobře znám, a aby politický cíl jeho nebyl tal příliš křiklavý, podloženo mu heslo náboženské Los von Rom. 0) Věc jest u nás ve stadiu tom, v jakén byla před 1000 léty u Slovanů polabských Opět s vírou jdou Němci i tentokráte na nás oni jsou stále stejně chytří, avšak my jsme po hromou polabských soukmenovců svých — ne zmoudřeli. Naši protestanté vítají toto heslo, oni je sami propagují a za své přijímaji, německé » Loe von Rom« zčeštili na »Pryč od Říma.« 21) Oni však nehlásají jen »Pryč od Říma!« oni hlásají také »pryč od veškerého romanismu« oni zamítají styky s románskými národy a hlásaj přilnutí »k mimoslovanským, nejkulturnějším ná- rodům«, t. j., ježto v Evropě vedle slovanskýeh a románských národů — až na Maďary a na Turky — jiných není, k národům germánským obzvláště pak k Němcům. Toto heslo jest však popření dosavadních snah českých, to znamen zavrhnouti nejdůležitější dosud povinnosti národa českého: spolkem s ostatními národy slovanským a románskými, obzvláště národem francouzským čeliti příboji německému. Že toto heslo dovedou čeští protestanté hlásati, jest věru, nejmírnějším slovem řečeno, neprozřetelné; ale zneužívat k tomu účeli také památek Husa, který tak často projevoval národní smýšlení své a spisem svým
Němec Rom Maďar Turek Řím Evropa Slovan kulturní nýrod
18 article
»Proti Němcům, cizozemcům!« obranou to kutno- horského mandátu krále Václava IV. z r. 1409. nezvratné důkazy podal lásky k národu českému a odporu proti Němcům, dále českých bratr Blahoslava, který připravil pád Jana Augusty. horlivého stoupence Lutherova a prosadil opětnou neodvislost jednoty proti vlivům luteránským, Žerotína, který zrazoval stavy moravské od spolku s německými protestanty a Komenského, posled- ního biskupa bratrského, který stále se modli za národ svůj, kteréžto památky jsou zajisté každému Čechu bez rozdílu vyznání a přesvěd čení svaty, znamená znesvěcovati tyto památky a zašantročiti je a jest nestoudností, na jejíž o souzení jest i nejostřejší slovo příliš mírné, 2 A tito protestanté odvažují se prohlašo- vati se za nástupce Husitů a českých bratří tvrditi, že činí totéž, co činili jejich » otcove v době husitské a bratrské, udržujíce styky s bratry u víře mezi Němci, Švýcary, Angličany a celým tehdejším evangelickým světem «33) Cn ovšem prohlašují toto heslo »Pryč od Říma« za heslo náboženské, oni prý zavrhují zneužíván náboženství pro politiku, ale veškeré toto tvrzen a zavrhování politiky děje se jen na oko, on rytířů »k šíření víry křesťanské«, není dnes ani jed noho Poláka, kdežto v záp. Prusku, kam moc Řádu německého nedosáhla, ale křesťanství téměř současn ze sousedních zemí slovanských se rozšířilo, mají převahu Slované. A přece celé Prusko bylo kdys slovanské.
Němec Václav Iva Blahoslav Augusta Lutherův Komenský Čech Švýcar Angličan Polák Slovan Žerotín Řím Prusko
19 article
39) »Spolek Odinův má ráz zároveň politický náboženský. Společnosti čistě náboženské sledují tentýž účel. Spolek Gustava Adolfa rozšiřuje svou činnost, v zásadě, na veškeren svět evangelický avšak náhodou, která zajisté není nahodilá, soustře duje se na území budoucího Všeněmecka a obzvlášti Rakousko Uherska.« André Chéradame: L'Allemagne la France et la Question d' Autriche, str. 27 ». . . bylo nulno nalézti prostředek, aby propaganda přímo a neustále šířila se ve všech častech Ra- kouska, kde žijí Němci. Tento prostředek doufali na lézti v boji proti katolicismu. Dr. Hasse, fanatický luterán měl katolicismus v nenávisti. Proň, jako pro všechny Prusofily. Rakousko musí se státi prote stantským. — Od roku 1898 dal se Schönerer do práce: »Rozbijme konečně pouta, která nás víží církvi germanismu nepřátelské! . . . a brzy hnui protikatolické rozpoutalo se v Rakousku za křiku Los von Rom! Přejděte ku protesťantismu, abyste zajistili svou budoucnost, volali k obyvatelům Ra kouska.« Chéradame, tamtéž str. 146, 147 z) »My čeští evangelíci jsme v českém národ ztělesněné »Pryč od Říma.« Již hnutí husitské a celá česká slavná minulost jest hnutím od Říma... Roz- umíme tímto slovem dvojí: jednak odvrácení se o prázdného obřadnictví, od klerikalismu, od roman- tismu a všeho, co s tím souvisí« ... Resoluce sjezdu »Čas« z 4. října 1903.
Odinův Chéradam Němec doktor Hasse Roza Rakousko Uhersko Los on Rom Řím spolek Gustavo Adolf L ' Allemagne le Franca et le Question d ' Autriche
20 article
»Styky s cizinou pěstuje a bude pěstovati evan gelická církev česká (?) i na dále, a to předevšín v zájmu evangelia. Styky s mimoslovanskými, nej- kullurnějšími národy nepěstuje mimo nás v českém národě téměř nikdo, nehledíme-li ke stykům s fra couzskými nacionalisty a klerikály, kteří nás jen po škozují. (I) Vědomě pěstujeme styky ty laké s n šimi nejbližšími sousedy Němci, jsouce přesvědčeni že spása naše nespočívá v národnostní nenávisti nýbrž v národnostním mlru a součinnosti.« Reso luce sjezdu, »Čase z 1. října 1903. »Pryč od prázdného obřadnictví, jež zanechává v duši ztraulost, pryč od klerikalismu, který zotro čuje rozum i svědomi, pryč od romanismu, klerý ničí všeliký národní svérázný rozvoj (I), pryč o všeho toho, co s tím souvisí.« Reč p. faráře Hrejsy »Čase z 3. října 1903. 2) Naši protestanté ovšem tvrdí, že to vše jes v zájmu evangelia a dokládají k tomu, že »přátelé je jich v cizině (!) sami prohlašují, že jednají jedin z důvodů evangelické lásky« (Resoluce pražských č- ských evangeliků ze dne 16. září 1903, »Čase ze dne 22. září 1903): těmito přáteli v cizině míněni však jsou Němci a neznám opravdu případu v celě historii náro da českého, kdy byli by Němci co učini i nežištně nám k dobrému. A k těmto snahám odvažují se čeští protestanté dnes zeela nepokrytě a veřejně hlásiti, oni a s nimi orgán české strany lidové, kteří po ob žalobě »Národních Listů« ze smlouvání se s něme ckými protestanty v době Husových slavností ne ustále tvrdili, že byl na ně podniknut neslýchaný útok a že byli nařčení z těžké zrady na národu!
Němec Hrejsa Husův národní svérázný rozvoj
21 article
23) Odkazuji v tomto chledu na poznámku 7. a dodávám: Čeští proteslanté patrně zde narážejí na Lulera, Zwinglia, Kalvína, pokud Angličanů se týče, na Viklifa a na refermaci anglickou; avšak Vikliť ži dávno před Husem ( 31. prosince 1384). Lufer. Zwingli ( 1531) a Kalvin ( 1564) vystupují v 16. stoleti, tudiž dávno po Husovi a podobně dokonala se v 16. slolelí i tak zvaná reformace anglická. která však vzala původ svůj z osobního nepohodli anglického kráje Jindřicha VIII. (1509—1547). Neměli tedy Husitě žádných »bratří u víře«. Ostatně i čeští bratří klonili se spíše k učení Kalvínovu t. j. k re formaci švýenrské a s luterány t. j. německými pro testanty nehyli v dobré shodě. V drobném prodeji: cnní číslo o sobě . . . za 8h . . za 2 e ipelední Ve filialkách na venkoví ranní čísle. . . . . . . . 19h odpoledn Inserá i plati sa hotové zepře Předplaconi n inserty přijímá ndmini- strsce v Marlanské ulici č.e. Tam nacházejí se též rvrdako tiskárna s eapedice „ Národnich Li-t“ Rukopiny so novraneji.
Zwinglius Kalvín Angličan Hus Zwingli Jindřich VIII Husita Kalvínův Marlanský ulice Kalvin
22 article
sami v nitru svém cití, neb aspoň cíliti musí, že heslo »Los von Rom« jest také, ne-li vý- lučně, heslem politickým a nescházely i na sjezdu hlasy, které hnutí »Los von Rom« schva- lují i když je vedeno důvody politickými. 29) Nelze jinak, než prohlásiti heslo »Pryč o Říma« za vlastizrádné 25), poněvadž čelí proti celému vývoji národa českého, poněvadž odpo- ruje jeho historickému poslání a směřuje k tomu, aby národ český, ktorý po více než tisíciletém boji uhájil svoji existenci, nyní bez boje vydán byl v šanc odvěkému našemu nepříteli, Němci. Němec nikdy to s námi nemyslil upřímně, a chtiti za dnešních poměrů, kdy nacionalismus německý je až v úžasném rozmachu, zříci se dosavadních spojenců slovanských a romanských a uzavírati s ním jednotu a spolek, jest nej- větší zradou národa českého, a tvrzení, že se tak děje především () v zájmu evangelia, sluší prohlásiti za klamání a lež ! 35) Za čtvrté: Protestantismus není pokrokem, v protestantismu není síla.
Němec Los on Rom Řím
23 article
Ač mně to připadá naprosto přežilým směšným stanoviskem, hádati se dnes, ve dva- cátém stoleti, o základy víry, přece není možno nepodrobiti některá tvrzení protestantských ka- zatelů zasloužené kritice. Sem patři tvrzení, že protestantismus jest pokrok; náhled ten nen správný, naopak každý, jehož rozum není za- temněn náboženským fanatismem, musí bez od- poru uznati, že protestantismus nejen že nent pokrokem, nýbrž ztělesněnou reakci. Položiti z pramen veškeré víry a za neklamný zdroj ve- škerého přesvědčení Písmo a dle něho zařizo- vati veškero konání své, znamená neuznati ni- čeho, co tomuto Pismu se příčí, a v souhlas s tím potírati veškery nauky pokrokové Písmu protivné. 28) Jest dále zcela přirozeno, že víra a věda stojí a bude státi vždy na stanovisku protichůdném 33), že »každé církvi vězí v údech reakce« 30), a že všechny ideje pokrokové maje v naukách církevních své nejzapřisáhlejší ne- přátele. To platí o všech církvích, zejmena však o církvi protestantské.
24 article
Cirkevěkatolická uznávajíc totiž dva zdroje své víry, Písmo a tradici, může za jistých okolností přizpůsobiti se pokroku, církev protestantská však, která tradici zavrhla, pokroku sehopna není 31). Jest sice nepopřeno, že reformace své doby znamenala veliký pokrok — jako vůbee každá nová církev značí jakýsi pokrok — osvo- bodivší rozum lidský od dusivé autority papež- ské a stanovíc tak zv. svobodu evangelickou. ale pokrok ten trvati mohl jen potud, pokud Plsmo bylo nezvratným a nepopřeným zdrojem veškerého poučení a přesvědčení lidského; pro- testantismus však sám dostal se takto z poroby autority papežské do otroctví mnohem horšího, t. j. do otroctví Pisma, mrtvé litery 33) a jeho orthodoxním vyznavačům veškera moudrost, jež nemá základ v Plsmu, jest nicotna. Doklady toho podal sám Luther; jemu byl Aristoteles »der müszige Esel« aneb »der verdammte, hochmüthige,, schalkhafte Heide«, jemu »Řecká moudrost, srovnáváme-li ji s moudrosti židov- skou, je velmi hovadská, (der Griechen Weis- heit, wenn sie gegen der Juden Weisheit gehal ten wird, ist gar viehisch) a »všechny kveslie filosofů nazývá hnojem a lejnem čertovým 33).
Cirkevěkatolická Aristoteles Pisma schalkhafte Heide der Griechen Weis
25 article
Orthodoxní protestant činí měřítkem vešk rého konání svého bibli, jemu ohledy nábožen ské jsou směrodatnými při každém kroku a cír kevní stanovisko jeho jest znatelné při každém jeho počínání, zájem církve jest mu nad každý zájem jiný — a to jest klerikalismus, klerika- 14) »Čase ze 4. října 1903 31) Nevylučujeme-li možnost toho, že čeští prote stanté (nikoli husitismus, ani čeští bratří) pěstoval svého času styky s cizinou — což jest u našich pro- testantů eufémismus pro styky s Němci — zapomí nají dnešní čeští protestanté, že v době nábožen- ských bojů bylo Německo rozdrobeno a na mnoho států rozděleno, dnes však že jest jednolité a že ná- rodní vědomí v Německu úžasně se vzmohlo. 26) Zdají-li se někomu tyto výrazy příliš ostrými, tomu radím, aby si dal tu práci a zjistil, kolik jes v Praze a vůbec v Čechách konfessijních protestant- ských škol českých a kolik německých, a zda naš proteslanté neposílaji své děti do Němec na školy. na př. do Ochranova (Herrnhut). 21) Opak tvrdí p. Em. Havelka ve výše cit. Z slánu; »Case z 30. srpna 1903 28) Protestanté v souhlasu s katoliky, ostatními křesťany a — pokud Starého zákona se týče — i se židy, učí ovšem, že Písmo jest inspirováno, to jes samým bohem vnuknuto; toto učení není však ni kterak nové a vyskytuje se u všech starověkých ná rodů. Jest přece všeobecné známo, že staří národov knihy, jež činí příštím pravidlem svého konání, stav buď pod ochranu božskou aneb přičílají je nějakému zjevení s hůry. Tak na př. tvrdili i kněží egyptští že tak zv. kniha mrtvých jest božského původu římský král Numa Pompilius dal Římanům zákony nadikťované prý z rozkazu božího nymfou Egerii Mohamed při psaní Koranu měl zjevení boha atd Proč by tedy i křesťané nemohli tvrditi, že jejich Písmo jest bohem zjeveno?
Němec em Havelka bůh Pompilius Říman Mohamed Německo Praha Čechy Ochranov Herrnhut boží nymfa
26 article
) Srov. Draper: Dějiny konfliktů mezi nábo- ženstvím a vědou. 10) Dr. Arnold Dodel: Entweder — Oder! Eine Abrechnung in Sachen der Frage Moses od Darwinr str. 137. *1) Poukazují na př. na epochální objev Koper níkův; jest pravda, že obě církve, jak katolicků, tak i protestantská, bojovaly proti tomuto učení Koper níkovu co nejurpulněji; církev katolická roku 1822 (i officiálně připustila možnost učení tohoto, vypomohs si tradicí, ale církev protestantská (orthodoxní) při- puštěním toho vchází v odpor s nezvratným zdrojem své víry a své učenosti — bíblí (Josue X. , 12. 13. Žalm 92) a není tudíž divno, jestliže ještě dnes tvrdí někteří orthodoxní kazatelé protestantští, »že jen bla zen učiti může, že by slunce stálo a země se točila, když Písmo učí opak.« 21) Zcela jasně vykládá tyto rozdily professot Drtina: Myšlénkovýlvývoj evropského lidstva, str. 293 když praví: »Katolictví hlásá zajisté podrobení se i dividua a rozumu jeho celku, jednotlivce církvi, sta- noví princip autority, klerý důsledně dospívá posléze až k dogmatu o neomylnosti papežské. Protestaniství naproti tomu káže, že rozum každého individua jest úplně svéprávný a může si články víry samostatně vykládati na základě písma. Protestantismus takto při- pouští sice rozumovou volnost, ale slučuje ji s prin cipem autority písma — a tím se dopouští sám nedůslednosti. *) Frant. Drtina, tamže str. 288., 289.
doktor Dodel Drtina František Koper Entweder — Odra Eine Abrechnung in Sachen der Frag