Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. října 1909. Číslo 278.

4 article

volebního řádu sněmovního žena samostatná má právo volit i volenu býti za týchž podmínek jako muž, návrh vládní, sněmu již předložený toliko mužům vyhražuje volitelnost, ženámj pak zhola odpírá. Nuže, na valně navštivené schůzi našich vlastenecky uvědomělých žen, konané této středy v Holešovicích, pronesena myšlenka zajisté pozoruhodná: Zda by nebylo krásné a zdatné, kdyby uvědomělé vlastenecké naše voličstvo dotčené volební skupiny bez rozdilu stran šlo k volebnímu osudí za heslem rovného volebního práva pro všecky zachovalé lidi, pro bohaté jako pro nemajetné, pro muže jako pro ženy? Veškeré naše národně svobodomyslné pokrokové strany mají zásadu rovnoprávnosti muže a ženy ve svých programech, půlstoletá zkušenost svědčí pak, že nikdy ženy naše svého volebního práva nezneužily k ujmě obce, nadlož národa, ale konaly je svědomitě a proto veli pouhá spravedlnost ujmouti se práva našich žen ve chvíli, kdy mají o ně býti oloupeny, jakoby ho nebyly hodny. Svoboda pospolitá jest ztracena, nebráníli občanstvo práva každého příslušníka svého, kdekoliv a kdykoliv jest zraněno. Nejlepší pak obranou ohroženého práva českých žen, dovozuje schůze holešovická, bylo by v této rozhodné chvíli, kdyby mužové voliči vyznamenali svou důvěrou v den volby 22. listopadu — vlasteneckou ženu, doporučenou jim důvěrníky našich stran. Tím by volba je- jieh povznesla se vysoko nad všednost nezříze- ných, vášnivých a zřídka kdy šťastným výsled- kem korunovaných zápasův strannických, stala by se významnou událosuí v kulturních dějinách našich, sloužíe našemu národu ke cti před ve škerým vzdělaným světem. — Ve všech státech, v nichž poslední dobou podniknuta byla reforma řádů voleb ních, rozšlřeno bylo volební právo záro veň s muži na ženy.

Holešovice

5 article

Tak r. 1905 ve Finsku přiznáno ženám k volbám do sněmu, zemského úplně rovné právo aktivní i passivní. Dvě léta na to svo bodné Norsko pro svůj parlament dalo tolikéž ženám volební právo aktivní i volitelnost. Téhož r. 1907 Dánsko svým ženám dalo hlasovae právo i volitelnost v zastupitelstvech obecních podobně Anglie v okresech a obefch svých při znala ženám právo aktivní i passivní atd. atd Odnikud pak není slechu, že by se tento po krok v právu nebyl osvědčil, naopak ze všac jdou svědeciví o tom, jak svědomité ženy čest ných těch úřadů svých zastávají. I neslušelo li by nám Čechům, utla čovaným a ponižovaným tak dlouho a nespravedlivě, aby- chom pozvedli hlasu za rovné právo svýeh matek, manželek, sester a dcer a klestice jim dráhu v život veřejný, rozhojňovali jim své obranné šiky v těžkém boji na šem s přemocí nepřátelskou a to tím více an i nepřítel náš již organisuje svě že ny vůkol ve službě svých národních snah a tužeb. jakož se nedávno vidělo na valné schůzi něme- ckých paní a dívek v Liberci. Jsme národem nečetným a těžce zápasícím. Neopomeňme tudíz ničeho, čím bychom mohli rozhojníti své sily ku práci a obraně národní. Proto jeví se nám býti myšlenka, na holešovieké schůzi českých žen tak vřele projevená, aby nadcházející volba poslance zemského za Hradčany, Vyšehrad Holešovice-Bubny, povznesla se na volbu ma- nifestační pro všeobecné rovné volebnl právo mužů i žen, i aby tuto manifestaci vůle své pokročilé voličstvo zdůraz- nilo z volením ženy: vážné úvahy a po- zoru naší veřejnosti, našich svobodomyslných pokrokových stran i voličů probudilých — ne- popíratelně hodnou. Rozhodně by to byl čin důkaz o pokročilosti našeho národa dosti důle- žitý v době, kdy tolik nepřátel hyzdí naši čest a braje o náš osud. —

Čecho Finsko Norsko Dánsko Anglie Liberec Vyšehrad HolešoviceBubno

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 7. října. (Zemské volhy v Gorici.) Při užších volbách všeobečné ku- rie v Gorici zvítězili v obou skupinách, slovin- ské i vlašské, klerikálové. Ve skupíně vlašské zvoleni dr. Fnidutti, dr. Blugato a Piccini; ve skupině slovinské říšský po

Fnidutti doktor Blugato Piccini Praha Gorica

7 article

slanec Fon a starosta Maníreda. Poněvadž při prvé volbě zvolen slovinský klerikál Jerič. bude všeobecná kurie zastoupena na sněmu výhradně klerikálními poslanci. Klerikálové měli nejvíce hlasů již v prvé volbě. Jich vítězství v užších volbách umožnili sociální demokraté tím, že se zdrželi voleb, čímž se klerikální vi tězství stalo jistým. V Praze, 7. října. (Po záhřebském rozsudku.) Záhřebským rozsudkem byli roz- čarováni přívrženci dra. Franka, kterým je roz- sudek příliš milostivý. Měli večer 5. října schůz v Záhřebě, v níž posl. dr. Horvat neváhal tvrditi, že soudním nálezem je protidynastická velkosrbská propaganda dokázána nade vši po- chybnost. Srbové jsou prý Chorvatům nebezpeč- nější, než Madaři, ba než každý vnější nepřítel Úkolem Chorvatů musí prý býti nyni, provádět dále pacifikaci, aby cizí, státu nepřáťelská my- šlenka, byla vyvrácena z kořene. Dr. Vladimín Frank, syn hlavního vůdce této zrůdně strany na slovanské půdě chorvatské, litoval ve své řeči, že uherský sněm nevyřídil dosud žádos Rauchovu za vydání některých chorvatských po- slanců, aby mohli býti dáni také pod nůž Accur- tiovi, dokud se nezmění v Chorvatsku nynějš absolutistický režim a nový vítr nesmete Rauch se vší jeho čeládkou. Acourti mluvil za přeli čení stále o „zjevech“. Hnusnějšího zjevu ne může býti nad ten, jejž poskytla schůze fran kovců po vynesení rozsudku.

Maníreda Franco doktor Horvat Srba Chorvat Madar Vladimín Rauchův Rauch Praha Záhřeb Chorvatsko Jerič Accura

8 article

Ze stejného důvodu, jako záliřebští fran- kovci, je s rozsudkem nespokojen pešťský „N Journ.! Tento orgán starých maďurských liberálů zmohl se na nehorázný výrok, že obžaloba Aceurtova je dostatečně ospravedlněna nálezem soudního senátu, který, jak známo, byl sesta- ven úmyslně z lidí Rauchových. Tento pešťský list má však také jinou bolest. Nestačí prý pro- následovati „velezrádee“ jen v Záhřebě; ta ké v Praze měl sekonati procles s vele- zrádci, poněvadž i zde v době, kdy hrozilo nebezpeči války se Srbskem, Čechové volali n ulici „ať žije Srbsko, at žíje král Petr“. Toto provolávání, které prý je také velezradou, ne- bylo však potrestáno, poněvadž úřady — jak s politováním dodává „N. P. Journ.“ — se bály sáhnouti do českého vosího hnízdn. Více studu má „Pest. Lloyd“, který píše opětně o záhřebském rozsudku. Prohlašuje za netaktnost, že rozsudek vynesen právě ve vý- roční den bosenské annexe. Stalo-li se to úmy- slně — praví — nikdo s tohoto politického pro- cesu nesetře skvrnu tendence. „P. L.“ mluv také o prohlášení chorvatského poslaneckého klubu a jeho děkovném telegramu sněmu dal- matskému. Prohlášení se mu valně nezamlouvá- ale s jednou věcí musí prý souhlasiti: s žalo- bou, že se v Chorvatsku za pomoci a souhlasu uherské vlády hospodaří již dvě léta bez parla- mentu a že je tam svoboda slova potlačena na tribuně i v časopisech. Soud dějin Maďary ni- kdy nesprostí spoluviny v těchto zlořádech. V Praze, 7. října. (Národnost zem- ských úřadníků v Čechách a ve Štyrsku.) Jsou známy stesky našich Němců. že do zemských služeb se nepřijímá tolik ně- meckých úřadníků, kolik by se slušelo dle po- čtu německého obyvatelstva v Čechách. Pří- čina stesků je známa; Němci se nechtějí učit česky a proto se do zemské služby nehodi.

Rauchův Čecho Petr Journ Lloyd P L Maďar Němec Záhřeb Praha Srbsko Chorvatsko Čechy N Journ

9 article

Vizme však, jak rozumějí spravedlivému za- stoupení minority v zemských službách země ve které jsou pány. Ve Štyrsku Slovinci tvoří celou třetinu obyvatelstva; patřila by jim tedy dle rozumu českých Němeů celá třelina zem ských úřadníků. Do neznalosti jazykové u štyr- ských Slovinců stěžovati si nemohou, neboť kaž- dý Slovinec, který by se chtěl věnovati zemské službě, musil navštěvovati střední školu,n všechny střední školy v slovinských krajích jsou dosud německé. Ve Štyrsku je zemských úřad- níků 187, počítaje v to i přísedící zemskéhio výboru, a platí se jim ročně z peněz zemskýeh 665.408 korun. Slovinci mají jednoho přísedi- cího zemského výboru s platem 6000 K, jed- noho úřadníka 10. hodnostní třídy v pomocných úřadech zemských, jednoho písaře a jednoho kresliče v zemské kanceláři technické. M ez zemskými úřadníky konceptními účetními, pokladničnimi a v stati- stické kanceláři neni ani jedinéh Slovince, všechna tato místa jsou obsazena výhradně Němeil Celjský „Narod. Dnevnik“, jenž uveřejňuje tyto nestoudné číslice, píše: Bratřím Čechůn radíme, aby tato čísla vmetli do tváře Němcům až přijdou opět se žalobou, že se jim při ob sazování zemských úřadů děje křivda. Zapama tujeme si.

Narod Čechůn Němec Zap Štyrsko

10 title

Politické zprávy zahraničně.

11 article

V Praze, 7. října.

Praha

12 article

Svoboda tisku v Němcích. Policie poznaňská zkontiskovala z rozkavu poznaňské prokuratury v Myslovicích okolo 300 výtisků „,Sokolského Zpěvníku“ („,Spiewnik Sokolego“), jejž vydalo knihkupectví Zdisla a Řepeckého. Závadnými shledány čtyři plsně, z nichž jedna milostná, ostatní nepolitické. Pro- tože již mnohé polské písně byly v Prusku zkon- fiskovány, „Dziennik Poznaňski“ nedávno otiskl seznam zkonfiskovaných, aby se vydavatelé marně nevydávali v nebezpečí škody. Tyto čtyři písně v seznamu nebyly, důkuz to, že v říši, kde zkáza mravů obrovsky roste, svoboda tisku je stále menší. Vydavatel žádal policii, aby mu udala, co se státnímu prokurátoru zdálo nezá konným, ale policie zdráhá se odpověděti. Vy davatel si umínil, že se bude bránit až dc noj- vyšší instance.

Němec Spiewnik Sokolego Dziennik Poznaňski Myslovice Prusko Zdislo Řepecký

13 article

Prostřednictví krále Ednarda Anglieký král po radě vůdeů konservativní oposice povolal do zámku Balmoralu předsedu kabinetu. Asquitha, ačkoliv již zamýsle odejeti do Londýna. Jedná se opět o vel m důležité záležitosti. Parlamentní kruhy jsou v stálém rozechvění, Nutno uvážiti, že lor Rosebery byl v Balmoralu před svou prud- kou řečí v Birminghamu. Posledním hostem královým byl Earl of Cawdor, který mluvil prudne pro zamitnutí rozpočtu. Ministerská rada byla nenadále svolána o dva dny dříve nežl bylo určeno. »Daily Newa« soudí, že Asquith byl jen proto povolán, poněvadž král zamílnut rozpočtu pokládá za zasáhnutí lord do práv koruny, jež jedině může vynuliti rozpuštění parlamentu. »Daily News« slibujísi úspěch od cesty Asquitha, poněvadž malému člověku okáže nebezpečí zamíinutí rozpočtu, jež říši hrozí spiknutím lordů, Konservativní lisly doufají, že A quithova návštěva povede k míe- nějšímu rozluštění problému. Král, podle názoru demokratického »Morning Leader«, si přeje za- meziti konflikt mezi oběma sněmovnami a užívá diplomatické vlastnosti Rosebera u zatvrzelých

Ednard Anglieký Asquith Rosebery Balmoral Král Londýn Birmingham Morning leader Daily News

14 article

Španělsko a Mulej Hafid. Nebezpečí, že výprava do země R fů vzroste na válku Španělska s Marokem, bylo též potvrzeno zástupcem Muleje Hafida Guverněr Tetuanu, na který mají prý Španělové laskominy, vyjádřil se v tomto ohledu dosti určitě. Pravil k bývalému poslanci španělskému. bývalému státnímu tajemníku v ministerstvu vnitra Armeneauovi, že válka v Rifu, jestli j Španělsko hned neskončí, bude dlouho trvati a nepřinese nijský užitek i když Špa- nělsko zvítězí, neboť jedná se o válku proti rebelům, kteří jsou tak neodvislí od sultána. že on ani maghzen nemohou za ně převzít zodpovědnost. Sultán bdí žárlivě nad neodvis- losti své říše a chee ji hájiti. Mulej Hufid vy slovuje politování nad jednáním Španělska přes své přátelské smýšlení k tomuto státu bude nucen k trapnému rozchodu. Z hrůz barcelonských Španělský socialistický vůdce F rances eo Ferrer, zakladatel »Moderní školy« ve vlast své, jehož tuhá vyšetřovací vazba byla nyn ukončena, a kterýž nyní dopraven byl do samu- vazby, poslal z vězení 1. října příteli svému list, v němž ličí vyšetřovací vazbu svou. Vy ňatky z něho uveřejňuje teď pařížská »Huma- nité«. Ferrer, jenž byl postaven před válečný soud proto, že prý způsobil povstání barcelon ské, píše v listu tom, že nevěděl nic o vše obecné stávce ze dne 26. dubna, chystané jako

Španěl Špa Ferrer Španělsko Mulej Hafid Maroko Huma Mulea Hafida Guverněr Tetuan

15 article

protest proti výpravě marocké. Také na povstán neměl žádného podílu. Když vládní zástupce al veřejně ho vinil z účasti, chtěl postavíti se sám úřadům, aby obvinění ta vyvrátil. Opustil byt svůj 31. srpna v noci, aby se sám úřadům přihlásil, cestou byl ale poznán policistou zatčen. V průvodu sedlákův vlečen byl na obeení úřad. Sedláci, svázavše mu ruce, cho- vali se prý k němu co nejukrutněji a hrozili jej zastřeliti, poněvadž četli v novinách, že Ferren jest nejzvrhlejší člověk světa. Jeden sedlák, když Ferrer strašně žiznil, odepřel mu rozvázati ruce, aby se mohl sám napiti. Nabídl mu, ž mu vodu sám do úst vleje, když to ale Ferrer odmítl, dal vodu zase odnésti. Guvernér barce- lonský prohlásil potom Ferrerovi, že četba knih, jím pro »Moderní školu« sepsaných, způsobile revoluci. Jest prý tudiž on za ní zodpověděn. Vyšetřující soudce činil jej zodpovědna i z revoluční prohlášení, kteréž bylo nalezeno v jeho, Ferrerově víle, za přílomnosti jeho bratra sestry a za přítomnosti jeho přitelkyně slečny Soledovy a v němž se vyzývalo k vypálení klá- šterů, k vyhubení mnichův a zničení bank. Ferrer tvrdí ale, že papír ten byl policií neb soudcem do jeho papírů podstrčen. Ferrer tvrd dále, že jest vězněn měsíc již v cele, postráda- jící náležitého vzduchu a světla a že musí jísti i vězenskou stravu, tedy to, co ovšem jsme prožili všichní ve vězeních po celé měsíce jistě také jiní chudi jeho soudruzi. List tedy nezpůsobil tak sensačního dojmu, jakýž Jaures uveřejněním jeho očekával, ač jinak soudl ve- řejnosti nad barcelonským řízením soudním dávno jest hotov.

Sedlák Ferrer Ferrerův Soledův Jaures

16 article

Krise v Řecku. Poslanecká sněmovna zvolila bývalého mi- nistra spravedlnosti Rhomasa předsedou 119 ze 161 odevzdaných hlasů. Na Dragumise při- padadlo 9 hlasů. Ostatní hlasovací lístky byly prázdně. Ve svém poděkovacím proslovu pro- hlásil předseda, že poslanci budou konati svou povinnost, jsouce si vědomi krise, která ovládá zemi. Schůze minula bez jakékoliv přihody. Pa katalonské rovoluci. Španělský ministr spravedlnosti prohlásil že nemůže opětně dáti záruky ústavy Katalonii ježto jest jeho prvou povinností zabezpečiti ve řojný pořádek. Přes to nařídil úplnou platnost shromažďovacího práva při volební kampani

Řecko poslanecký sněmovna

17 article Na milionový dar Ústřední Matic školské

Na milionový dar Ústřední Matic školské přispěli: Ctěné úřadnictvo »České banky« v Praze K 170.—, z pokl. č. 205. u Petřika 20.—, V. Polán. učitel v Šimanově 2.—, MUC. J. Jancák a JUC. P. Mendl, sbírka v hotelu »U hroznu« v Mnich. Hra- dišti 10.40, odbor v Bohušovicích 11.97, obec Mi- rochov 5.44, rol. cukrovar v Dřevohosticích 100.—. z věnečku odvedenců v Hutisku 2.—, klub Čechů v Mariboru 100.—, Sokolská jednotaj » Pokroke v Augsburga 6.29. J. Voráček, slavitel v Praze 22.59. sbírka z domu na Řiegrové nábř. č. 224—II. 70.— Spolek »Lidumil« na král. Vyšehradě 10.—, prof. dr V. Piťha v Praze 10.—, MUDr. K. Schwárz, zdravotní rada v Praze 20.—, prof, dr. K. Kuffner v Praze 20.—, z pokl. č. 1647 v Žamberku 30.—, Fr. Čalda, disponent v Čes. Brodě 45.40, besední společnost v Diitení 4. —, láž 4.—, býv. sbor tamburnšů v Ol- šanech 200.—, obec Malý Bor 40.—, F. Vilhám v Lito- myšli 27.—, Spořitelní a záložní spolek v Jarošově —, sbírka z Praskačky 40.—, Muž. odbor v Hrade Král. 1330.—, Spořitelna města Chlumce nad Cidl 200.—, obec Lužec 10.—, z pokl. v Němčicích u Klatuv 33.—, odbor v Kolíně 1100.—, Učitelský sbor ve

J Jancák P Mendl Čecho J Voráček profesor V Piťha MUDr K Kuffner Král Klatův Praha Šimanov JUC Bohušovice Dřevohostice Hutisko 2 Maribor Řiegrová nábřeží Vyšehrad Žamberk Francie Čes . Brod Ola Praskačka Chlumec nad Cidlina Lužec 10 Němčice Kolín Český banka záložní spolek v Jarošov

18 article

Vlkančicích 2.—, občané obce Odnělice 4.—, obe Byškovice 8.20, Zemský ústřední spolek jednot učitel- ských pro král, české 100.—, okresní výbor v Mi- levsku 40 —, Živnostenské společenstvo v Čimelicích 4.—, Jan Housa v Nuslích 660, z pokl. č. 1829 v Červ Janovicích 150.—, obec Sovenice 20.— z pokl, č. 1978 v Jeseníku 15.-., obec Přepychy 118.—, obec Milčice 90.—, úřadníci a zřízenci c. k. stát. drah v Rakovníku 21 —, obec Březí u Říčan 29.50, obec Žernov 20.—, obec Hoř. Bousov 13.60 studentstvo v Štěkeni 30.—, z pokl. č. 566 v Sušiei 50.70, z pokl. č. 1653 v Temelině 10.40, obec Oužic 57.—, Slružení bývalých českých ženistů na Král. Vinohradech 44.30, arch. L. Čapek na Král. Vino- hradech 25.—. z pokl. č. 1645 v Blansku 6.—, obe Brusny 2.—, obec Štěpánov —.80, Š. Symon ve Štěpánově 1.—, dr. K. Maade v Reichramingu 10.— odbor v Praze-III. 143.14, Český svaz střelecký v Praze 70.—. Jar. Mrázek v Praze 2.—, při sňatku slč. Tonči Zalabákovy s Frant. Skořepkou v Pečkách 2.20, úřadulci Prokopcovi lovárny na Kr Vinobradech

Housa Král L Čapek Š Symon doktor Mrázek Zalabákův František Prokopec Kristus Vinobrady Vlkančice 2 Odnělice Čimelice Nusle Janovice Jeseník Milčice Rakovník Březí Říčany Bousov Štěkeň Sušiei Vinohrady Blansko Štěpánov Reichraming Praha Praha 2 Pečky obe Byškovice jednota učitelský pro král obec Sovenice obec Žernov obec Štěpánov Český svaz střelecký v Praga 70 Skořepka Oužic 57

19 article

50.—, družstvo divadelních ochotníků v Oslavanech 2.—, firma Jos. Janoušek 25.—, úřadníci firmy br. Janouškové v Karlfně 50.—, Fr. Hasal v Žižkově 10.—, čeští technikové 174 82, II. měšť. třída u sv. Jakuba 10.—, sl. prof. sbor I. české reálky v Praze k uctění zem. šk. insp. dra. E. Kastnera 20.—, sl prof. sbor I. české reálky v Praze 220.—, učitelský sbor chlap. školy u sv. Petra 9.—, obchodní spolek »Merkur« a »Klub samostat. obchodníků a průmysl- níků v Praze 500.—, p. ředitel Prokop Grégr jménem rodiny zesnulého dra. Julia Grégra 500.—, jménem redakce »Národních Listů« 500.—, odbor v Troji 87.40. Úhrnem sebráno do 6. října 1909 na milion 51.535 K 25 h. K uctění památky zesnulého zem škol. inspek- tora pana dra. E. Kastnera věnoval Ústřední Matici školské profesorský sbor I. české reálky v Praze částku 20 korun. „Národní Listy“ na český milion Ústřední Matice školské. Jako příspěvek na milionovou sbírku ve prospěch Ústř. Matice školské složeny byly panem ředitelem Prokopem Grégrem pokladně matiční tyto částky: jměnem členů rodiny zesnulého pana dra. Julia Grégra 50C korun, jménem redakce „Národních Listů“ rovněž 500 korun, celkem 1000 korun. Kež by příklad ten došel následování i u vydavatelstov a redakcí ostatních velkých listů českých!

Janoušek Hasal Jakub profesor E Kastner Petro Prokop Grégr Grégr Oslavany Francie Žižkov Praha Praha 220 Praha 500 Trója Jos

20 article

České profesorstvo na milionový dar Ústřední Matice školské. Vedle českého úřadnictva budou t jistě páni členové českých profesorských sborů na našich reálkách a gymnasiích, kteří na milionový dar pro Ústřední Matici školskou rádi a ochotně přispějí svými obnosy. Zdárný počátek učinil v tom směru profesorský sbor I. české reálky v Praze, který na sbírku milionovou složil pokladně Ústřední Matice školské částku 220 korun. Z Vysočan. Sbírka na milicnový dar Ústřední Matice školské, která v posledních dnech zvláště následkem velkodušného daru továrníků pp. bratří Bartoňů nabyla náhle neobyčejného rozsahu, při- jata byla i v městě našem přimo s nadšením. Pěkný počátek učinilo české úřadnictvo zdejší elektrotechnické akc. spol. dř Kolhen a spol., které v několika dnech sebralo mezi sebou značný obnos 420 K, který právě prostřednictvím Místního odboru Ú. M. Š. byl ústřední pokladně odě- vzdán. Příklad tento našel hojného následovánía můžeme již dnes s radostí konstatovati, že město Vysočany u příležitosti tohoto národního daru Ústř. Matici školské vykoná plně svoji vlasteneckou po- vinnost

Bartoň Ú M Š Praha Vysočany

21 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Brněnský denník J. Exc. ministra kra- jana přichází také ještě včera s polemikou o tom, je-li logickým neuznávati vládní předlohy za podklad k jednání sněmovnímu, nejsou-li — jak se české strany dne 23 září usnesly — uzná- vány za možný podklad pro spravedlivé uspo- řádání veřejných poměrů království českého. Se závěrem je normální rozum hotov ve vteřině proto když »M. O.« dne 26. září tvrdila, ž české strany přijímají vládní předlohy za podklad jednání, vytkly jsme ji a zajisté veškerým prá- vem, že podrývá stanovisko českých stran. Do- kázali jsme jí dne 30. záři dále, že její stano- visko nejen že není objektivním, nýbrž že do- konce straní i předlohám i Němcům, neboť1. namlouvala české veřejnosti, že předlohy vychá- zejí Němeům na čtvrt nebo na půl cesty vstříe, kdežto s druhé polovice zachová- vají české stanovisko, 2. že obsahojí národní autonomii, 3. zrazovala české strany z hájení jednoty země do poslední možnosti poukazováním na rozhodující kruhy, na možnost oktrojírky a absolutistického režimu pro případ zásadního odmítnutí vládních předlob.

M O Němec

22 article

»M. O« odpovídala nám dne 3 října opětným tvrzením, že české strany jsou ocholny jednati o vládních předlohách, což dovozovala výroky jejich předsedů v konferenci dne 24., ačkoli pro sta ovisko stran rozhodujícím bylo zásadně odmitavé prohlášení jich společné parlamentárky ze dne 23. září. Zatím však došlo k novému usnesení českých stran ze dne 1. října, ve kterémž strany ujišťají, že nikde neprohlásily, že by jednán o německých nlál v riz t ch odmítnouti chtěly a limi ne a že na tomto stanovisku setrvaly, i když mezitím vláda podala svoje, pro národ český nepřijatelné osnovy. Na toto usnesení jsme »Mor. O.« te- prve my upozornili, a výrazem úžasu, proč je necituje na doklad ochoty českých stran k jed- nání o vládních předlohách, ačkoli je dne 3. t. m. mohla znáti. »M. O.«, jak vidíme ze vče- rejšího jejlho příspěvku k věci, neporozuměla

M O Mor

23 article

Josefa Rašina v Praze—VII. Cena K 4 50, váz. K 5.70. Druhý (poslední) díl Müllerovy knihy je věnován volné tvorbě slohové a příslnšným úvahám o ni. Základní myšlenkou, kterou Müller provedl celým spisem, že volný sloh není pouhý cvik jazykový. nýbrž otázka psychologická, olevřeli nové, široké pole paedagogické působnosti. Volný sloh stává se výsled nici vzdělávané osobnosti žákovy ve všech před- mětech. Podrobně promlouvá kniha Müllerova o pod- statě a cíli volného slohu, ukazuje na zdroje matc- riálo, zdůrazňuje význam prostředí a podává bohatou řadu dětských prací z pozorování živola společen, ského (doma, ve škole, na ulici, v okolí a pod.)n doplňuje tyto práce přilehlými ukázkami z literatury belletrické. * Josef Loufocký, Počly maličkých. Př spěvek k reformě počtů elementárních. Třetí roz- šlřené a přepracované vydání. Nákladem Zemského ústředního spolku jednot učitelských v král. českém. V komisi knihkupectví Josefa Rašína v Praze —VII. Cena K 1.40, váz. K 2.10.

Rašin Müllerův Müller Loufocký Praha na ulice

24 article

* Z českých hradů, zámků a krajin. (Sbírka če ských předloh pro školu a dům.) S laskavým po volením nakladatelství Fr. Šimáčka v Praze, sestavíl a poznámkami technickými opatřil V. J. K. Boušek učitel. Suš. II. Obsahuje 23 kresby K. Liebschera s původ. V. J. K. Bouška na 16 listech. Cena K 1.20 V předplacení 10 sešitů za K 9.— *Pro dívčí lycea schválena byla právě nová učebnice »Všeobecný dějepis« od Heleny Tusvanyově, díl I., obsahující starý věk a určený pro III. ročník dívčích lycel. Nákladem »Unie- v Praze. * Fr. Mejsnar: Přehled dějin literatury česke od počátku až na naše časy. Nákladem B. Mejichare v Hradci Krátové. *MUDr. Burlureauxe: Co by dospívajíeí děvče věděti mělo. Rady lékařovy dospivajícím děvčatům a jejich matkám. Přeložil Č. S. (Bukačova knihovna sv. III.) Nákladem O. J. Bukače v Mostě. * Ant. Řehoř: Ze živých hrobů. Nákladem vlastním. Básnické dílo Petra Bezruče. Nástin jeho tvorby a významu. Tiskem Th. Venty v Praze. Apollo Růžička: Vznik a vývoj praž- ského bankovnictví. Nákladem vlastním. * Moderní obchod. Časopis pro pokrokové veden obchodních a premyslových závodů. Roč. I., čís. 1. Redakce a administrace v Praze- II., Salmovská ulice č. 18 n. *GastonRontier: 1859—1909. Avec un preface de M. Gustave Rivet, sénateur de 1'Isere. Paris, Edition de »L'époque moderne« 9, rue Bendant. Slatistische Monatsschrift. Herausgegeben von der k. k. statistiachen Zentral- Kommission. Nákladem Bedř. Irrganga v Brně.

Šimáček Boušek K Liebscher Tusvanyův MUDr Burlureaux Bukačův O J Bukač Antonín Řehoř Petro Bezruč Růžička M Rivet Paris český hrad Francie Praha Hradec Most Venta Salmovská ulice Brno Uniav Praga II Edition jít » L ' époque svatý . III sénateur jít 1 ' Iser ZentralKommission

25 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Shakespearův »Benátský kupen- na Národním divadle v novém hávu! Také na vinohradském jevišti je hra právě v proudu a jinou scénou na předněstí teprv nedávno přešla Oblibený kus, ta historka s librou křesťanského masa! Obecenstvo má tak rádo, aby nebozpeči už se hrozivě stahovalo nad hlavou hrdiny, ale z nenadání, když napjetí je svrchováno, aby šťastným obratem vše se rozplynulo náladou libosti. Proto bývaly tak hýčkány francouzské »komédie«, kde těžké a smutné otázky život bývaly řešeny tak hladce a hravě. A konec aby byl dobrý! Na tom vše sešlo. Shakespearův »Kupec« byl. jaksi předchůdcem toho líbezného genru. Ná přec tak říznou zápletku! Zrovna krev už kape z židova nabroušeného nože. Všecko se loučí dojato s opuštěným dobrým a tak nešťastným Antoniem. A jak dovádivě. za veselého praskotu vtipů všecko se zase ohrátl.

Shakespearův Antonius národní divadlo

26 article

Široký divák rád se dá sice podráždit pohledem na hrůzy u spády zrádného živola, ale nechee být trvale znepokojován. A důvěra širokého di váka je bezmezna. Véří na slovo v nebezpečí, kterým je ohrožen dobrý Antonio, nepochybuje dost málo v přísnou neústupnost písmeny benát- ského zákona, dá si namluvit, co chcete, jak že je bezmocný sám duch spravedlnosti, jak ani dobrá vůle soudců nepomůže, ani přízeň lidu, ani samo slovo mocného vévody. Dětinné mysl širokého diváka nepřipadá zkoumat předpoklady vypravované pohádky. A všechen děj »Benát- ského kupce« je vlastně pohádka. I veselé ná- mluvy u krásné dědičky belmontské, hrase skřínkami, dobrodružství zamilované dcery ži dovy, výměna prsténků, všecko pohádka, prosto- myslná, jaká může zabavit jen mysl dětinnou. Jako jen ji může pohnout k bujné veselost humor slovných přesmyků a kozelců, na jakých je založena působivost hrubozrnných výjevů. k nimž rozvážnější osoha v kuse poznamenává — O rozume, jak strojená to řeč . .. Však mnohé znám, tak stejně vycpaně, jímž planý šprým jest nad věc samotnu . .. Jaká zábava zbývala by diváku jiné třídy. který si zakládá na vybranosti svého vkusua

Antonio Benát

27 article

za žádnou cenu nechtěl by v jedno být zalr nován s davem? V provedení hry jen obvyklém odkázaném na působivost pouhého děje, vše m připadá tak známé, tak vybledlé a obnošeně neschopné, aby vzbudilo živější zájem A tu je zásluha provedení naší velké scény Zamilovalo si úkol, kterým už tolikrát osvěd čilo svoji dovednost: vdechnout nového ducha starému dílu. A co se při Romeu, Hamletu jiných tak šťastně osvědčilo, nemohlo selhat př Kupci benátském. Nová úprava hry jen svítí věrností barev a tvarů, Mimoděk líná obraznos se eítí unášena v jiné doby a světy. V sinlch starých paláců benátských jakoby z nenadání živly postavy na obrazích pa stěnách rozvěše- ných a sestupovaly a znovu pouštěly se v ruch a rej svých dávných styků a poměrů. Do dějů a výjevů nudné staré hry to odněkud dýchlo svěžím života dechem a zmocnilo se všech či- nitelů. Nový překlad díla o celou generaci jazy kového vývoje přiblížil se svému úkolu.

Hamlet Romeo

28 article

Všecko umění scény spolu uzrálo o své pokolení a sebevědomí mocného celku zoceluje i síly výkonů jednotlivých. Ve středu děje po- stavy obou nosičů krvavého sporu strhují k sobě pozornost. Úlohou žida Shylocka stanul pan Vojan vůčí známému paradoxu: je-li benátský žid úloha tragická nebo komická? Jde přece o hrdinu veselohry! A přece jen není pochyby, že Shylock svojí záští, zoufalstvím a svojí lač- ností po krví odvěkých vrahů svého kmene je zmítán strašlivě do opravdy! Nebylo dlouhýeh rozpaků. S pěknou gradací záchvatů kreslí herec postavu zlostníka jako v nejdrásavějším dramatě A požadavky veselohry? S těmi už se vyrovná samohra psychologie davové duše ve hledišti Vždyť od hluboké tragiky života k jeho směšným stránkám je tak dojemně blízko ! Bez velké ná- mahy dovedl pan Vávra svému hrdinovi trpné síly, kupci Antoniovi, zabezpečit protiváhu po třebných sympatil. Vyjma žida a kupce a leda ještě hrubozrnnou episodu obou Cobbů všeck ostatní společnost v kuse, pánové i dámy, v Be- nátkách i na Belmontě, jsou krasořečníci, opo- jení půvabem mládí a okolí, laškující vtipným slovem i bujnou pózou. Obě krasavice bel montské, paní i společnice, dámy Dostalováa

Shylock Vojan Vávra Antonius Cobb Be Belmonta

29 article

Sedláčkova, závodí spolu lepotou zjevu i roz marnou gracií. Z důstojného převleku paniček ve vážné scéně před soudem jako myška z tmavé dírky vyčuhuje čtveračivě nostk milostného šel- movství. Jessika slečny Rydlovy nezapírá žárem svoji racu. Čiverlistek benátských záletníků, signer Bassanio v čele, jen srší mladistvým ohněm bujností slova i gesta. Chvílemi až přiliš ! Tu by v zájmu ladného dojmu měla slohem hry odněkud s hůry se ozvati přípomínka: »Aj. pánové, není-li rozdílu mezi prózou živola vzletem poesie, proč medle úlohy své máte napsány veršem ?« Nejvíc jste se lekali výjev u skřínek. A ty právě dopadly roztomile. Třeb tu překonat podivnůstky, v jakých si libovala doba: Vše ne zlalem, c0 se tlpytí, často slýchal's hovořiti, mnohý člověk prodal žite na pouhý můj zjev chtě zřít. Jak jsi smělý, moudrý býti ... atd. Jak to vše vypravit hlasem i dechem rytmem i tempem, aby znělo lahodně a nenu- cené a možnosli přec i něco smyslu zachovalo pro paměť posluchače? Pan Želenský velmi vý- razně rozčlenil výjev svého prince Marokána s krví hyrkánské šelmy v žilách. Druhý ne- šťastný nápadník, prine aragonský, snadno za- nechá dojem prkenného panáka. Pan Schlag- hamer oživil málo vábný jinak výjev vtipným odstínem preciosné knížecí titěrnosti. Pánům Muškovi (tatik Gobbo) a Kafkovi (Launcelot) po- dařilo se uhodit na hrubě naivní tón, jakého je právě třeba, aby šlo chutě k duhu, eo zdá se nestravné a drsné až k omrzení. V nové úpravě dočká se stará Shakespearova hra jistě hojného počtu provedení.

Sedláčkův Jessika Rydlův Želenský Marokán Schlag Muška Kafka Launcelot Shakespearův

30 article Různé zprávy

Různé zprávy Bouřlivá schůze vídeňských řezníků. Včer večer konala se v lidové síni radnice valná hromada společenstva řezníků, na níž se dostavili také přívr- ženci bývalého předsedy Huttera. Schůze byla ne- obyčejně bouřlivá. Na předsednictvo bylo házenc smrdutými pumami a shnilými vejci, oposičníci pí skali, bubnovali na sedadla a panovala vřava, jak v místnosti ještě nikdy nebylo, Boužlivé výjevyt valy tak dlouho, až zakročila policie a vyklidila míslnost. = Kuřácká vášeň až za hrob. Italské listy sdě- lují z Bellinzony, hlavního města kantonu tessinské- ho ve Švýcarsku, že tam nedávno zemřel bohatý ku- pec Arrigo Micelli, jenž byl tak vášnivým kuřákem, že v závěti žádal, aby mu dali do rakve dýmku, dva kilogramy tabáku a dvě krabičky sirek, by mohl hned kouřiti, je-li po smrti snad nějaké probuzení. Dědicové přání vášnivého kuřáka věrně splnili. = Boj na nože mezi tchánem a zetěm. Z Míni- chova, 7. října. Ve Schwabhausenu přepadl dřevat Heinzelmann na cestě z hostince nedaleko štěrkové jámy svého tchána, rolníka Maiera, s nímž žil dlouho v nepřátelství. Mezi oběma došlo k boji noži na ži- vot a na smrt. Tchán byl již několikrát nebezpečně bodnut, když se mu podařilo učiniti útočníka ranou do srdce a do plic neškodným. Zasažený spadl do jámy, z níž byla později vytažena jeho mrtvola. Tchán, rovněž smrtelně zraněný, dovlekl se do ho- stince, kdež klesl v bezvědomí.

Hutter Micelli Dědicová Maier Bellinzona Švýcarsko Mín

31 article

= Nošlovice v Pešti. Z Pešti, 6. Híjna. Cikán- skou karavanou, u níž zdravolní policie zjistila černě neštovice, byla tato nemoc zavlečena do Pešti. Dvě děti již na ni zemřely a tři jiné osoby, které přisly s cikány do styku, byly rovněž nakaženy. Úřady na- Hdily očkování dětí ve všech pešťských školách. — Výstřely na automobil saského prince. Z Dráždan, 7. října. (K. k.) Dle zjištění úřadního lze uvésti pověst o atentátu na prince Maxa Saského ve spojení se skutečnou událostí, že asi před 10 dny byly vypáleny dvě revolverové rány na automobil. v kterém jel prine s černohorským ministrem kulu a sice stalo se tak proto, že chauffeur jel stádem skotu, aniž by však způsobil nějakou škodu. Není žádného důvodu pro rozčilení na rakousko-uhersko- černohorské hranici, s nímž onen případ za růz- ných událostí se uvádí ve spojení. = Mezinárodní konference ku potírání obchodu s děvčaty ve Vídni přijala ve včerejší závěrečné schůzi resoluci, kterou národnostní komitěty se za- vazují, seslaviti sbírku všech ustanovení, obsaže- ných v zákonech a nařízeních svých států, pokud se týkají obchodu s děvčaly. Příští konference bude v Madridě v květnu 1910. = Nehoda Rennerovy vzducholodí. Ze Št. Hradce, 7. října. (K. k.) Když Rennerova vzdu- choloď odpoledne povznesla se k novému vzletua potom byla odražena do vzduchu, ukázalo se, že je tuze těžká. Letěla několik metrů vysoko. Na to na- klonila se následkem pískové přítěže její špička a do- sáhla země dřív, než mužstvo balon uchopilo. Vrtule zabořila se do země a ohnula se. Oprava provedena v Puchově továrně; zabrala jen málo času, načež vzducholoď po opětném pokusu se hladce vzneslaa dosábla výše 100 m.

Cikán Maxa Nehoda Rennerův Rennerův Pešť Vídeň Madrid Hradec