1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
nštevog zn ia čg ilie
seselaeě os ojdltenle
4
masthead
V Praze, v pátek 8. října 1909
Praha
5
masthead
alson s noH oonije len
7
article
Na ranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsle.
na čtvrt leta : . . . 7 K elb
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvaji zásilkou
na měsíc.
na rieta: : : . k
Praha
8
article
Třicet let zahraniční a vnitřni
politiky.
Třicet let zahraniční a vnitřni
politiky.
Sumná a břeskná kantáta rozléhá se ze
sehraného orkestru německého tisku v říších
Habsburgů a Hohenzollerů dnešního dne na
počestoslavence včerejšího dne —rakousko-
německý dvojspolek dovršil tři-
cátý rok svého trvání! Počátek uči-
nily oba poloúřadní orgány vídeňský a ber-
línský, večerní příloha vídeňského úřadního
listu a berlínská »Nordd. allg. Ztg.«, a ples
tohoto dueta, zpívaného berlínským altem a
vídeňským sopránem, počíná známým »Ach,
wohin mit dem Glück!« Kam s tolika ště-
stím!« K ofieiálnímu bymnu přidávají se
sborem velicí i malí hlasatelé nesmírného
blaha, kteréž prý nejen národům, bez-
prostředně krunýřem dvojspolku a později
trojspolku, ale celé Evropě přinesl čin obou
kancléřů, geniálního Bismarka a pologeniál-
ního Andrasse, kteří v diplomatických ději-
nách Evropy po berlínském kongresu před-
stavují poměr mistra a nástroje. Při tom
ovšem rozumí se samo sebou, že mistrovství
náleží výhradně kováři předem jednoty ně-
mecké říše a potom také řetězu, jímž k je
Habsburg
Hohenzoller
Evropa
dema Glück
9
article
jímu portálu přikut stát r. 1866 z buntu
německého ozbrojenou a krvavou rukou —
vyhozený! Tento poměr silnějšího a slab-
šího, velitele a poslušníka, jeví se po celou
dobu trvání rakousko-německého dvojspolku
stále nezměněn. Dvojspolek jest berlínským
počinem, myšlen a proveden jako záruka
nejen trvání, ale i rozkvětu »svaté říše ně-
mecké národnosti,« tenkráte před devíti lety
sjednocené, spravován jest vždycky z Ber-
lina, kde sídlí lev a požitník lvího podílu
této smlouvy a jestliže z frází, jimiž úřadní
list kancléřský v Berlíně provází třicetiletí
rakousko-německého spojenectví nějaká má
oprávněný zvuk, pak je to zajisté rčení těchto
dvou vět »Nordd. allg. Ztgu.«: »Uzavřen
spolku počteno jest mezi nejznamenitějšt
politické činy prvního velikého kancléře ne-
mecké říše. Svým, do daleké budoucnosti
prohlédavým zrakem kníže Bismark již na
více než deset let před podepsáním polozi
základ k úzkému národněpráv-
nímu splynutí Německa a Ra
kouskoUherska.«
Berlín
Německo
10
article
»Splynutí«, to je to pravé slovo
kteréž jde berlínskému oficialu tiskovému tak
dobře od srdce jako německému nacionálu
ve starém brněnském »Tagesbotu«, který píše
Rakousko-německý spolek jest zno vu
splněním myšlenky národní sou-
náležitosti německých národ
ních kmenů a zřízení politické moci o
mnohem větší branné síle, než jakou měla
mohl míti bývalý německý bund. A jestliže
my němečtí Rakušané chováme přání,
směřující k zdokonalení a upevněn
této aliance, nemůže nám z toho činěna byt
výtka, že šilháme za hranice, a že se zaná-
šíme nadějemi, příčícími se našim pa trioti-
ckým povinnostem.
Ano úzké »splynutí« a »vypěstění a zdo-
konalení« dvojspolku, to jsou představy,
které těsně vedle sebe bydlí v souboru něme-
ckých představ politických, poměrem mez
říší německou a severní polovinou říše ra-
kouské se zabývajících. A věru skutečná
povaha aliance vysvitne pro »z ůč a st
něné« národy německého jazyka
Rakušan
Rakousko
11
article
tím jasněji, budou-li uvažovati o tom, co se
z rakousko-německého dvojspolku státi
má, než čím za minulých třicet let byl.
Čím byl dvojspolek, který se po-
zději proměnil v trojspolek s ftalií, oběma
od r. 1879 válečně spojeným říším? V Bismar-
kově dopise hr. Juliu Andrassovi, dne 29.
září 1879 zaslaném, mluví železný kancléř
o tom, že ruský dvůr uhodl tak celkem
pravdu o úmluvách, učiněných mezi Bismar-
kem a Andrassem a že v Livadii se za to
má, že uzavřena smlouva »vzájemný ch
teritorialních garanci fa.
Po sedm let držáno znění smlouvy v hlu
bokém tajemství před nediplomatickou ve-
řejnosti evropskou, a když konečně znění
její, Rusku na postrach uveřejněné, Evropu
ohromilo, seznala z prvního jejího článku,
že je to smlouva výslovně protiruská,
jak to z druhého“ jejího včlánku vyznívá,
takže smlouvu dlužno považovati za garanční
jenom výhradně ve prospěch německý, nebot
ode vždy garancií nedotknutelnosti Rakouska
byla právě velmoc, proti níž smlouva také
nominálně uzavřena. Podle oslavných článků
zaplavujících veřejné mínění obou spojene-
ckých říší, byla jich aliance, trojspolkem
rozmnožená, stráží a zárukou evrop
ského míru.
Není to ovšem do slova pravda a týká
se jenom poměrů velmocenských, protikladem
rusko-francouzské aliance a přistoupením
Anglie trojspolku protiváhu držících, takže
trojspolek osvědčil se v jistém smyslu toliko
zárukou proti všeevropským válečným zá-
pletkám Evropský mír jest stavem hroma-
dění milionových válečných hotovostí a zá-
loh, miliardových státních dluhů a hnedle
již konfiskací občanského majetku ve pro-
spěch válečných břemen.
S hořkou ironií pohlížejí pak slovanšt
národové říše naší na třicet minulých le
vývoje pod vládou aliance s Německem.
Andrass
spojený říše
Rusko
Evropa
Rakousko
Anglie
Německo
12
article
Zvláště my Češi hrozným osudem přinucen
jsme znamenati vlivy říšsko-německého supe-
riorátu spojeneckého, který ve vnitřní poli
tice rakouské vyjádřen jest primátem něme-
ckým v této polovině říše. My zvláště. Nebo
jako učinil trojspolek přítrž slovanskému po-
slání v evropském Orientu, tak zastavil náš
politický rozvoj v této říši. Datujeme v le-
tošním roce také třicetiletí aktivního našeho
zúčastnění v radě království a zemí a ovšem
i počátek éry Taaffovy tak směšně v naš
prospěch přeceňované. Ale k náležitému se-
znání nejtěžší pohromy zažité na vlastním
těle našem aliančním nadprávím berlínským
zajisté dlužno připomenouti teprve éry
Badenovy a jeho pokusu o provedení zá
kladního státního zákona o národní rovno-
právnosti jazykovými nařízeními. Právě tři-
cátý rok, uplynulý od uzavření aliance
rakousko německé, postavil nás těsně před
pohromu, nad níž od konce české samo-
statnosti nemůže býti pro český národ v pří
tomnosti těžší a v budoucnosti záhubnější
před ztrátu jednoty a celistvosti království
českého. Tak jako pád jazykových nařízení
Badenových způsoben přímým hnutím pře-
mocně spojenecké ruky berlínské a zasaže-
ním jejím do vnitřních záležitostí rakouských.
tak také rozdělení království českého na
českou a německou provincii, o němž Němci
naši provolávají: Nyní nebo nikdy! —
má se státi v přímý vděk za rozmnožení
teritoriálního majetku říše dvěma novými slo
Čech
Taaffův
Badenův
13
article
vanskými provinciemi — vděk věrnosti spo
jeneckých Nibelungů!
To jsou vlivy područí, v němž třicet le
trvá předlitavský útvar království a zemí
k jásotu »velnárodu všeněmeckému sounále-
žitých sudetských a alpských Němců«, za
úpění slovanských národností, jichž právo
lidské a veřejně občanské kleslo pod úroven
předtřicetiletou ! Takovou byla pro neněmecké
kmeny předlitavské rakousko německá alliance
těchto třiceti let!
A čím má se státi tento allianční po-
měr v budoucnosti? Zatím co tisk obou
stran mluví o vypěstění a dovršení úzkého
národně právního poměru, o splnění my
šlenky nacionální sounáležitosti německých
národních větví, slyšíme od německých stran,
listů a mluvčích v Rakousku, kteréž necíti
se ani vázanými k obalům opatrných slov
pro tytéž ideje a myšlenky, upřímé vymezení
vysokocílů všem Němcům v Rakousku bez
výjimky společných. Že by se moh
spojenecký poměr mezi Rakouskem a Ně-
meckem uvolniti anebo dokonce rozejíti, ne-
napadne zajisté ani nejoficiálnějšímu velebi-
teli dvojspolku v orgánu Aehrenthalově. Na-
opak všude mezi rakouskými Němci spojuje
se s alliančním poměrem k říši hohenzolle
rovské nejen pojem trvalosti až do konce
všech věcí, nýbrž všemožné přítuhy až po
státoprávní svazek s říší něme-
ckou, aspoň pokud se týče Cislajtanie.
Nibelung
Němec
Rakousko
14
article
Tak se zove budoucnost v německo
nacionálních programech docela bez obalu,
ano mluví se tu o přímém připojen
bývalých buntovních zemí ke
spolkové vládě říšskoněmecké
Náhodou a také úmyslem stalo se, že Němei
přispěli těchto dnů ještě přesnějšími výměry
nikoli svých snů, ale již již hmatavých
vysokocilů o Vševelkoněmecku — k dvoj-
spolkovému jubileu. Při křtu Bismarkovy
věže nad Chebem slyšely to přečetné tisíce
Němců z obou říší shromážděné. » Dovršení
Bismarkova dědictví lze docíliti
jenom Všeněmeckem budoucnosti,
dokonáním dómu Germanie až se
bude odpovídati na Arndtovu otázku »W a
ist des Deutschen Vaterland« ne-
hodlají Němci Ostmarky scházeli při zpěvné
odpovědi: Celé Německo to budiž,
tomu bůh pomáhejž! Celé Německo, kdož
by nerozuměl! Dnes ještě není celé, dnes
je pouze dvojdomě, ale Německo celé,
»Německo, kteréž Němci míní . . .«
A hle německé kníže, kteréž brzy za-
ujme místo mezi spolkovými panovníky ně-
mecké říše, bavorský následník Ludvík, při
spěl také a to bez mála v jubilejní datum
ke karakteristice těchto snah. Nazvalje
šilháním za hranice a velezrádou! Poctivé
a z hlubokého i zděděného dynastického
názoru na novou německou říši, která jeho
královský rod učinila panovnickým pouze
nad »jižním pomocným národem« — jak se
Jihoněmcům říká v pruském imperialistickém
názvosloví.
Ve všech německých zemích a územích
v Rakousku vyvstali odpovědnící bavorskému
princi s uctivou radou, aby si své rady po-
nechal pro sebe. Se všech stran zní dunění
německých hrudí, do nichž bijí se vyznavači
starorakouskoněmecké věrnosti. Ale princ Lud-
vík zná patrně své lidi a nezamanul si svou
výstrahu jen tak bezdůvodně. Však i z valné
hromady »Böhmerwaldbundu« proslulý prof
Němei
Bismarkův
Němec
Arndtův
Ostmarka
Ludvík
Cheb
Německo
Rakousko
15
article
Götz pochází — z Mnichova. Jak to řel
tenkrát v Krumlově?
»Jsme všiclni příslušníci jednoho
kmene a musime se vynasnažiti, aby-
chom odstranili pohraniční
mezníky. Z Mnichova a Řezna
se mnoho pracuje a myslím, pá-
nové, že můžete trochu pomoci.
Vy musíte se s námi stýkati, aby
Němci v německé říši byli při-
vedeni k vědomi, že obě části,
tu i tam, náleží těsně k sobě.
(Imunisováno na sněmu království českého da
17. září 1907)
Konfiskace „Národních LIsti“
pro soudcovské jmenování
na zemskén sněmu noravskán.
Z Brna, 7. ríjna.
(Zvl. tel. zpr. „Nár. Listů“.)
Dnes čten mezi došlými spisy sněmu mo-
ravského také návrh poslance dra. Seiferta
a soudruhů na obmezení kenfiskač-
ní praxe, prováděné proti české žurnalistice
Poněvadž onehdy zemský hejíman zavini
veliké bouře ve sněmovně, když nechtěl při-
pustit čtení interpelace sociálně-demekratického
poslance v příčině konfiskace časopisu „Rov
nost“ a byla obava, že mohl by také na kon-
fiskaci „Národních Listů“ hledati nějaký para-
graf v jednacím řádu, podán byl dotyčným po
slancem návrh, aby se zemský sněm usnesl vy-
zvati vládu k vydání zákona na ochranu tiskové
svobody.
K odůvodnění návrhu toho citován jest za-
bavený článek „Národních Listů“ o soudcov-
ském jmenování jako důkaz, že nutno zákon po
dobný zavésti.
Zemský hejtman, který zásadně neche
připustiti čtení konfiskačních interpelací, pře-
hlédl obsah návrhu, takže došlo ke čtení zkon
fiskovaných částí „Národních Listů“ v dotyč-
ném návrhu.
Tím imunisována „závadná“ míst
článku „K dnešnímu jmenování soud-
covskému“, jež zni:
Götz
Němec
Seifert
Mnichov
Krumlov
Řezno
Brno
16
article
Po několikaměsíčních průtazích provedeno ko
nečně povýšení do VII. a VIII. hodnostní třídy. Soud
cové čeští, již předešlými jmenováními tak trpee
zklamáni a ve svých právech poškozeni, neočeká
vali ani od nynější správy justiční žádné spravedl
nosti, že by však ministr spravedlnosti ve svém ne-
přátelství vůči soudcům českým tak daleko šel, toho
nikdo neočekával. Jmenováním tímto, zejména ve
třídě VIII., byly kruhy soudcovské přímo ohromeny
Každý táže se, kde je spravedlnost, kde jsou zákony
a ti, kdož povolání jsou je hájiti? Český soudce ne-
může pochopiti, že právě v oboru, jehož jedinou zá-
sedou má býti spravedlnost, tato způsobem nejhrub-
ším zůmyslně se porušuje. Jak může justiční správa
žádati od soudců, jichž práva tak hrubým způsobem
ruší a jež neobyčejně hmotně poškozuje, aby úřad
svůj zastávali nestranně a spravedlivě, když sama
tíhu nespravedlnosti tak jim dává cítiti a jim uka
zuje, jak beztrestně lze zákony nezachovávati.
Z uvedeného vyplývá, že při tomto jmenovän
stejně jako při předešlých rozhodovaly výhradně
ohledy politické, německo-nacionální, protičeské, by
by i správa justiční tvrdila, že se nedala ovládati
při tom politickými a národnostními stanovisky.
Protizákonné toto preterování českých soudeů
musí nezbytně jeviti nepříznivé účinky i pro vykoná-
vání spravedlnosti i stát samý, neboť křivda tato
jak samozřejmo, vyvolati musí u postižených poci
roztrpčenosti a lítosti a umrtviti u nich cit pro prá-
17
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . za 9h
věčerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . .
večerni . . . . . . . . 5h
lnserátv
platí se hotově napřed
Předplageni a insorty příjímá
administrace v Marianské ul., b.
Tam nacházejí se těl
redakce, tiskárna a sxpedics
„Národních Listů-
Rukopisy se nevracejí.
18
article
vo, slušnost a spravedlnost, u Němců pak pocit po-
výšenosti nad českými kolegy i samým zákonem
když jest jim známo, že bez ohledu na platné před-
pisy zákonné, na jejich způsobilost věcnou, jedině
z toho důvodu, že jsou Němci, dostává se jim výsa
ve službě soudcovské, s platnými zákony v přímém
odporu se nalézajících
To nezbytně vésti musí k demoralisaci celéh
soudcovského stavu. Jmenováním tímto konečně vy-
hověno ještě ve větší míře, než při předešlých jme-
nováních, postulátu německému, aby do německých
míst dosazováni byli výhradně soudcové němečte
a soudcové čeští z území německého a smíšeného byl
odstranění jedině za tím účelem, aby jazyk český o
soudů v území tom byl úplně vytlačen.
Soudcové češti očekávají pevně, že česká veřej-
nost a delegace konečně pozná pravý stav a účel
těchto jmenování a vzchopí se, aby protizákonná ce-
sta, kterou justiční správa při obsazování soudcov-
ských míst nastoupila, byla opuštěna a aby zjed-
náno bylo v tom směru ve prospěch obyvatelstvaa
státu samého právu a spravedlnosti průchodu.
Němec
19
article
Před zajímavou volbou.
Před zajímavou volbou.
Uprostřed napínavého jednání s německou
obstrukel o osud českého sněmu vypsalo místo-
držitelství ke dni 22. listopadu doplňovací volbu
poslance zemského za Hradčany, Vyše-
hrad, HolešoviceBubny na místo zvěč-
nělého inženýra K ftana, který loni ve voleb-
ním okresu tom o první nerozhodnuté volbě dne
27. února m. r. obdržel 1211 hlasův oprot
493 hlasům spojených radíkálních statoprávníků,
491 sociálních demokratů, 140 nár. katolikůa
142 Němců; při druhě volbě pak zvítězil 1423
hlasy proti 536 hlasům sociálně-demokratickým,
50 nár. soc. a 11 národně katolickým. Němci
již k volbě nešli.
Svěděil-li již loňský obraz volební o tuhém
soupeřství našich politických i třídních stran,
tož hrozí letos v této tak rozsáhlé jako nesou-
vislé a různotvárné volební skupině vzplanouti
za rozháranosti našich politických poměrů
a stran chaotický zápas snad ještě vášnivějšía
urputnějši než cokoliv jich poslední dobou jitřilo
a rozhořčovalo mysl lidu našeho. Nelze tomu
včasnou přípravou a dohodou uvarovati? Není my-
šlenky ušlechtilé, vlastenecké, jednotící, kteráž by
převážnou většinu probudilého, svobody a pokroku-
milovného voličstva dovedla spojit a sjednotit
tak, aby došlo k volbě, která by byla konečně
jednou opět důstojným radostným výkonem nej-
vzáenějšího občanského práva a nikoliv rozlrp-
čujícím zápolením, nikoliv bratrobojnou vřavou?
Němec
Hradčany
Vyšhrad
Němec
20
article
Bude to snad naposledy, co voličstno
Hradčan, Vyšehradu, Holešovic a Buben vykoná
volební právo své dle posavadního přežilého
volebního řádu Schmerlingova; neboť řád ten
již odumírá a zetlivá tak, že naprosto již dlouho
udržeti se nedá.
Ale pohřichu není vyhlídky na nový, pod
statně dokonalejší a národu našemu spravedli-
vější řád volební, naopak hrozí nám se strany
vládní předloha nového řádu volebního, založe-
ného opět na výsadách s nadpráví jedněch proti
druhým, slovem na nerovnosti a křivdě, směru-
jíeí venkoncem k tomu, aby národ náš byl
opět připraven o spravedlivé zastoupení, o spra-
vedlivou nadpoloviční většinu ve vlastním sněmu
svéml
V jednom pak ohledu ten návrh nového
volebního řádu dokonce jestě jest horší a
zpátečničtější dosavadního: upíráť beze všeho
důvodu v lak zv. všeobecné, nejčetněj sl
volební kurii našim ženám šmahem
právo hlasovací a nedosti na tom:
zbavuje jich volitelnosti jejich po-
savadní vůbec, nechť jsou sebe inteliigentnější
nebo sebe poplatnější. Kdežto dle posavadního
Schmerlingův
Hradčany
Vyšehrad
Holešovice
Bubno
22
article
Literatura.
Literatura.
K Sebraným spisům Jos. Holečka
Autor proslulých »Našich« a jeden z prvních
průkopníků slovanské ideje u nás, Jose! Ho-
leček, po 35leté literární činnosti zahajuje dnes
svůj knižní soubor, začiná své sebrané spisy, pořádá
a definitivně upravuje své životní dílo.*) A jako
první, jaksi úvodní, vstupné číslo zařaďuje do nich
svou chronolegicky nejstarší belletristickou sbírku,
dávno rozebraný cyklus jihoslovanských obrázků,
soubrnně nadepsaných »Za svobodu«. Při te
přitežitosti nebude snad nevhodno uvědomit si v pře-
hledu posavadní spisovaelovu belletristickou pro-
dukci, rozhlédnout se trochu po jejím vývojí a stručně
si charakterisovat jednotlivá význačnější stadla u ní.
Tohoto kritického přehledu jest dnes už proto třeba.
že nynější mladší generace v domácím čtenářstvu
starší knihy autorovy zná obyčejně jen dle jménaa
měla méně příležilosti soustavně se jimi po většině
rozprodanými a obvyklou nakladatelskou reklamou
nevynášenými, zabýval. Z pravidla i dost sečtělý
jadnotlivec u nás, jemuž četba »Našich« jest pravým
duchovým požitkem a jenž postupné vycházení této
velecenné románové kroniky sleduje s nejintesivněj
ším zájmem, dřívější bellelristickou práci Holečkovu,
už celiovým charakterem se od »Našich« značně
lišícl, zná leda kuse, v zlomeích, z ojedinělých ukázek.
Holeček
Holečkův
Jos
23
article
A přece i ona tvoři důležitou součást literárního
tvoření autorova, součást jinak sice založenou a
jinam směřující, ale obsahové neměně důležitou než
populárnější serie »Našich«. Co je pak při tom
hlavní: ony starší cykly Holečkových prós, ponej-
více drobných, skoro feuilletonisticky zachycovaných
a příležitostně inspirovaných i črtaných, vykonaly
v minulosti důležité poslání výchovné, sociálně spole-
čenské, národně kulturní a již proto plným právem
patří v živolní soubor spisova elův i mají po svém
rozebrání nárok na nové knižní vydání. Ony to
v první řadě byly, jimž nutno přičíst zásluhu za vy-
volání širší účasti pro černohorské emancipační boje
u nás v letech sedmdesátých či osmdesátých (minu-
lého věku). Timto propagačně informativným rázem
jihoslovanských prós Holečkových jest hned dáno.
že autorovi nešlo v nich tak o stránku formovou.
uměleckou, estetickou nebo psychologickou, jako
spíše o ideovou i myšlenkovou náplů, o obsshovou
tendenci a o episodnost i delail látkový. Odtud jsou
skizzy do prvních spisovalelových abírek pojaté tak
jednoduše i prostě stavěny, s dějovou strokturou c
nejprimitivnější a při slohu zcela klidném, průhiled-
nám. Stylistických kudrlinek nebo motivačníeh rafino
vaností a násilnosti siluačních tu nenajdete.
Holečkův
24
article
*) Nákladem F r. Topide v Praze.
*) Nákladem F r. Topide v Praze.
Jak autorovi jednotlivé sceny, příběhy, karakte-
risační prvky a historky dobrodružného zabarvení
vynesla příležitost, živý slyk s přírodou i lidmi či
mnoholetá pozorování, tak je uložil do svých črt. T
působí tedy více nahromaděným materiálem myšlen-
kovým a snesením fakt, než zpracováním i podáním
Beletrista nehoní se v nich za složitostí sujetů, an
za hořlivou eretikou výjevů. Jest prostý a střízlivý.
realistní ve vybírání námětů i v jejich povahovém
oživování i v rozvedení stylistickém.
Themata a látkové popudy k starší serii belelri-
stických náčrtů, k prosám čerpaných z jihoslovan-
ského či ruského prostředí, poskytly Holečkovi jeho
časté cesty po slovanských krajinách i do kulturních
středisek. K těmto cestám vedla pak autora ne pouhá
turistická zvědavost, ale touha po bozprostředním se
znání místních poměrů existenčních, životních, politi-
ckých i civilisačních a po pramenném prozkoumání
historických i lidových tradie domorodých. Co z těchto
studijních cest nejdříve vyvážil, mnohosvazkové bele-
tristické dílo, tím chtěl na prvním místě poučil, na-
bádat k dalším zájezdům na slovanský jih či východ.
upozorňovat na všeslovanskou myšlenku a šířit u nás
v Čechách reelnější slovanské uvědomění, krátce, na
vazovat bližší styky mezi jednotlivými slovanskými
kmeny. A to jest velká zásluha Holečkova díla, jež
v době, kdy vznikalo, mělo u nás velice čestné
a vděčně postavení společensky národní, ne pouze
literární.
Holeček
Holečkův
Praha
Čechy
25
article
Holečkovy belletristické knihy vznikaly a řadily
se k sobě v tomto chronologickém postupu: Za
svobodu, Černohorské povídky. Černá Hora v míru,
Junácké kresby černohorské, Rusko české kapitoly
Zájezd na Rus. Obšit a tři cykly Rozmanilého člení.
Byly autorem vydány v neurčitých lhůtách během
osmého i devátého desetiletí (v XIX. stol.). Rokem
1898 začal už Holeček publikovat první svazky
»Našich«, jichž dosud vyšlo sedm objemných dílů.
Co do prostředí, látek a dějových themat, dotýká se
spisovatel ve svých starších pracích (od později
tvořených »Našich« dělí je nejen celkový tón, ale
i základní pojetí a methoda provedení), hlavně
černoborských, ať už válečných či za míru, sloven-
ských, hercegovských, polsko-ruských, bosenských,
česko-německých (Naše jména měst. V útrobách ně-
meckého draka), ruských a tureckých motivů. Kromě
toho našimi speciálně domácími motivy zabývají se
před románovou kronikou »Našich« některé partie
Rozmanitého čtení a Obšil... Všecky tyto beletri-
stické kresby representují dnes pracovní genre trochu
odlišně od běžného u nás, tvoříce jakousí vhodně
složenou směs cestopisné causerie, žurnalistického
feuilletonu, essayistické studie a volně motivované
novely.
Vřelý zájem pro slovanskou otázku a zvlášť živý
sklon k novodobým problemům jihoslovanským živi
v sobě Hol ček hned z nejútlejšího mládí. Už n
studiích se v něm probudily, aby již nikdy nebyly
uspány a častými praktickýmí cestami na jihi naopa
Holečkův
Holeček
Rusko
Rus
za svoboda
Rozmanilý
26
article
vždy znova i znova sesilovány či obnovovány. Črty.
seřaděné pod společně záhlaví »Za svobodusa
další pojaté pod soubrnný litul »Černohorský ch
povídek« již při svém prvním vycházení (leď se
dočkávají druhého) měly čilý zájem čloucího obe
censtva, přes to, že pro ně spisovatel nemohl u nás
najíti nakladatele a musil si je na konec vydati sám
Tento zájem byl v současné domácí veřejnosti, jet
jinak české literatuře velké pozornosti lehdy nevěno-
vala, podmíněn jednak časovostí lálky a jednak vy-
loženou slovanskou tendenci i vroucným soucllěním
autorovým s ubohou »rájí« pobalkánskou.
Mimo tyto tři prvky silně k popularitě Holečko-
vých drobnomaleb přispěla i jejich svižná forma.
plastické podání, živolnost líčení a instinktivní, tedy
nenucený humor, tu i tam proložený pasážemi ostře
satyrickými. Jako válečný zpravodaj měl možnost
nejen sledovat vývoj i projev bilevních machinací a
postup vítězných procesů, nýbrž také poznat intimuě
povahu, život, zvyky i názory obou válčících ná-
rodních těles. A jak se později zas známé prostřed
jevilo spisovateli za míru, v denním životě, při exi-
stenčním zaměstnání a v průměrné své fysiognomii.
o tom věcně i cenné poznámky uložil do dvousvaz-
kové knihy »Černá Hora v míru«, kde vedle
několika ironicky i satyricky zbarvených nákresů
cestopisných nejrozsáhlejší obsahové plochy vyplňuje
referující deskripce kulturních, národních i národo-
hospodářských podmínek černohorských. — Druhým
knišním výtěžkem autorových mimoválečných cest
byly »Junácké kresby černohorské«, je-
jichž ústředním molivem jest stará, patriarchálně za-
řízená i tradicijně rekovská Černá Hora v historické
minulosti a její ponenáhlý převod pod vlivem mo-
derní civilisace západoevropské.
Holečko
Černá Hora
27
article
Za první svazky svých Sebraných spisů určil
Holeček práce věnované látkově Černohorcům v míru
i v boji. Ty se obsahově navzájem doplňují a podá-
vají tak celek líčeného ovzduší i života. Autorovi
dostalo se příležitosti, že mohl být očilým svědkem
onoho velkolepého zápasu, jenž konečně nadobro
zlomil tyranskou hegemonii odvěkého nepřítele slo-
vanských zájmů na Balkáně. Při tom však ucboval
si spisovatel názor, že povoláním žádného národ-
ního celku nemůže být válka, jež je jen prostřed-
kem míru a nástrojem pro jeho udržení. Ani u bo-
jovných (povahou) Černohorců nenašel zásadníeh
výjimek. Na poli válečném vykonali nesmrtelno
díla osobulho rekovství i národní houževna-
tosti, ale v práci míru se poněkud zpozdili. A ž
široký svět, současná společnost i veřejnost vůbe
svou pozorností utpívá především na takovýcl
zjevech, jež mají něco nadprůměrného, nápadného,
neobvyklého i zvláštního, je sláva černohorskýc
zbranl známa všude, kdežto soukromý, národní
i lidový živat Černohoreů v době klidu býval igno-
rován a podceňován. Holeček byl si dosfe vědom
že během válečných oporací nepoznal Černohorce
dokonale, úplně i všestranně a proto dodatečně svou
pozorností i studiem obrátil se také k jejich poměrům
za míru.
Holeček
Černohorec
Balkán
28
article
»Zdá se mi, že jsem tím povinen svaté věe
slovanské«, praví o tom doslovně, rozváděje a při-
znávaje zároveň příčiny i podněty, jež jej přimě y
k cestám na jih a k publikaci knih o místní si
luaci v klidu i v boji... A co jest při tom zvláší
důležito, spisovatel neličí postavy a poměry ideálně.
nepravdivě, romanticky, ale zcela reálně, jak je byl
na svých cestách našel, do detailu, přesně a věrně.
Odtud velká dokumenlární, dějinně dobová cena jeho
realistických drobnomaleb. Černohorci v boji vzbu-
dili autorův obdiv, delším stykem naučil se je milo-
vat i v míru a z mnoholelého studia vytěžil bohatou
zásobu podrobností i karakteristických prvků. To vše
zajišťuje ideovou zajímavost jeho jihoslovanským
knihám i v jejich nynějším druhém vydání. —at —
Černohorec
30
article
* Zvon, týdeník belletristický a literární, orgán
a majetek literárního družstva, v jehož redakčním
kruhu zasedají Alois Jirásek, K. V. Rais. Jos
Thomayer, Zikm. Winter a M. A. Šimá-
ček (zodpovědný redaktor a vydavate!), nastoupi
právě vydaným číslem desátou roční pouť a přešel
ve společný náklad Družstva a osvědčené naklada
lelské a tiskařské firmy Aloisa Wiesnera
která mu dala vkusnější úpravu a obálku. Vnitřní
obsah tohoto čelného našeho belletristického týde-
níku neillustrovaného jest plnou měrou důstojen
jubilejního desátého ročníku. Přední náš romano-
pisec Alois Jirásek počíná lu uveřejňovati vy-
soce zajímavé paměti na své dětství a chlapectví, na
své rodiště Hronov u Nächoda, na svůj rod a jeho
osudy. Netřeba dokládati, že to bude práce, čtouen
se nejen jako nejnapínavější román, ale i vysoké
hodnoty literárně a vůbec kulturně-historické, ke
kteréž po letech se budou musiti vraceti všichni, kdo
o našem písemnictví psáti budou. — Hlubokými.
z nitra plynoucími dvěma básněmi zastoupen jest
Jirásek
K V Rais
Thomayer
Zikm
Winter
Šimat
Wiesner
Hronov
Voda
31
article
Jos. V. Sládek. Milý náš Zikmund Winter.
jehož nejčelnější belletristické práce právě ve Z von
uloženy jsou, připravil pro první čísla svrchovaně
zajímavý článek Valné hromady řemesl-
nícké, psaný lapidárním způsobem jeho. Proslulý
náš učenec prof. dr. Jos. Thomayer přispě
poutavou statí Otrávené studně, kterou kde
kdo s nejvyšším interessem si přečte. Kare
Leger, jehož padesátiletí literární svět těchto dnů
oslavoval, má tu začátek klatovského románu Augi-
stin Fojtík, jenž hned první kapitolou upoutavá
a výborný náš humorista a satirik VAclav Šti ka.
jehož kniba Bez taláru vzbudila svého čaau
pravý rozruch, má tu novou liumoristickou črtu
z kruhů soudních úřadníků Julius Klabzu ba
aposlata. Bohaté zprávy literární, umělecké
aktoální i historické z per K. V. Raiss, F
Sekaniny, dra. Vratisl. Friedla, M.A
Simáčka. Sl. Vvdrv a i. doplňojí boliatý obsah
V Sládek
Winter
profesor
doktor
Jos
Thomayer
Kare Leger
Fojtík
VAclav
Julius Klabza
Raiss
F Sekanina
Friedl
Simáček
Augi
32
article
prvního čísla týdeníku Zvonu, obsah, jenž co do
vybranosti své sotva může býti překonán. Pro nej-
blíže následující čísla ohlašuje pak redakce nové
práce rektora české university prof. K rále, R. E.
Jamota, K. V. Raisa, K. M. Čapka, Jiřího
Sumína, dra. Frt. Hamzy, M. A. Šimáčka,
K. Červinky. Růž. Jesenské, F. X Svo-
body, E Trévala, básnické příspěvky Jarosl.
Vrchlického, Ad. Heyduka, F. S. Pro-
cházky, Stan. Zimy a j. j Jak viděti, jest
Zvon na desátý jubilejní svůj ročník jak náleží
připraven i přej me mu na novou pout jeho všeho
zdaru. — Čísla na ukázku zašle na požádání každé
knihkupectví, obzvláště nakladalelství A loisa
Wiesnera v Praze II., Soukenická 9.
* Zlatá Praha. Dnes vyšlo 3. číslo Zlaté Prahy
ve stejně nádherné výpravě jako čísla předešlá a re-
produkuje na stránkách svých pozorubodná díla
našich i cizích umělců výtvarných. Z českých vý-
tvarník) jest zde zastoupen náš krajinář Angelo
Zeyer, prof sofijský, Jaroslav Věšín, ilustrátor
Adolf Kašpar, z cizích Diego Velasquez
a P. Ribera. Část časová přináši řadu zajímavých
obrázků z Arabie, obrázky ze sjezdu Esperantista
v Praze, ze speciální výstavy létadel v Paříži atd
Část beletristická vyniká i teniokráte příspěvky před-
ních našich spisovalelů. Redaktorem Zlaté Prahy je
Vincene Červinka, část obrazovou řídí Viktor Ol iva.
Jamot
K V
K M Čapek
Sumín
Hamza
Šimáček
K Červinka
Jesenský
E Tréval
Jarosl
Vrchlický
Ada
Heyduk
Stan
Wiesner
Zeyer
Věšín
Kašpar
Diego Velasquez
P Ribera
Červinka
Viktor Ola
Praha II
Praha
Arabia
Paříž
X Svo
33
article
* Soupis českých a slovenských časoplsů vy
cházejících současně v zemích koruny české, na Slo-
v nsku, Rusi, v Německu, Americe. Sestavil K. No-
sovský v Praze II. —1909. I s pošl. K 2.20. Spis je
záslužnou prací, která dojde svého ocenění, až stane
se čas opisectvo předmětem liter. studil, Autor s láskou
konal svoji práci, ač musil překonati velké nesnáze.
*Dosti obsáhlá literatura sokolská i sportovnl
dočkala se konečně i svého bibliog afického soupisu.
jenž vyjde praci J. Hřebce, jakožto III. svazek »Bi-
bliografických příruček«, nákladem K. Nosovského
v Praze II.—1909. Cena i s poštou 55 h.
Veškeré kruhy divadelní uvitají »Seznam diva-
delních her, operních a operelních texlů, vydsných
tiskem i v rukopisech«, prací B. Menšíka, který vyjde
v nejbližší době jako II. svazek »B biografických
přírůček«, nákladem K. Nosovského v Praze Il. 1909.
Cena K 2.80.
Elemenlární školy městské postrádaly doposud
těžce prvouky specielně pro své účely sestavené, tak
jsko vyhovovala Tůmova »Prrouka« potřebě š ol
venkovských. Této potřebě snaží se odpomoci právů
vydaná »Prvouka na škalách městsk ý ch,
jako sbírka materialu k potřebě školln
i domácí výchovy«, sebraná Fr. Mužíkem,
s úvodem Fr. Pešky, správce pralské obecné školy
novoměstské Nákladem »Unie« v Praze.
* Sloh v nových proudech vyučovaclch. Napsal
Josef Müler. Druhů změněně a doplněné vyd aní.
Díl II. Nákladem Zemského ústředního spolku jednot
uč telských v král. českém. V komisi knihkopect
Rus
J Hřebec
K Nosovský
Menšík
Tůmův
Prrouk
Mužík
Pešek
Müler
Německo
Amerika
Praha