ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 08b41250-8ea1-11dc-87e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 41, person 84, work 5, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
sll nvletih —
3 masthead
nštevog zn ia čg ilie seselaeě os ojdltenle
4 masthead
V Praze, v pátek 8. října 1909
Praha
5 masthead
alson s noH oonije len
6 masthead
Číslo 278
7 article
Na ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsle. na čtvrt leta : . . . 7 K elb ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvaji zásilkou na měsíc. na rieta: : : . k
Praha
8 article Třicet let zahraniční a vnitřni politiky.
Třicet let zahraniční a vnitřni politiky. Sumná a břeskná kantáta rozléhá se ze sehraného orkestru německého tisku v říších Habsburgů a Hohenzollerů dnešního dne na počestoslavence včerejšího dne —rakousko- německý dvojspolek dovršil tři- cátý rok svého trvání! Počátek uči- nily oba poloúřadní orgány vídeňský a ber- línský, večerní příloha vídeňského úřadního listu a berlínská »Nordd. allg. Ztg.«, a ples tohoto dueta, zpívaného berlínským altem a vídeňským sopránem, počíná známým »Ach, wohin mit dem Glück!« Kam s tolika ště- stím!« K ofieiálnímu bymnu přidávají se sborem velicí i malí hlasatelé nesmírného blaha, kteréž prý nejen národům, bez- prostředně krunýřem dvojspolku a později trojspolku, ale celé Evropě přinesl čin obou kancléřů, geniálního Bismarka a pologeniál- ního Andrasse, kteří v diplomatických ději- nách Evropy po berlínském kongresu před- stavují poměr mistra a nástroje. Při tom ovšem rozumí se samo sebou, že mistrovství náleží výhradně kováři předem jednoty ně- mecké říše a potom také řetězu, jímž k je
Habsburg Hohenzoller Evropa dema Glück
9 article
jímu portálu přikut stát r. 1866 z buntu německého ozbrojenou a krvavou rukou — vyhozený! Tento poměr silnějšího a slab- šího, velitele a poslušníka, jeví se po celou dobu trvání rakousko-německého dvojspolku stále nezměněn. Dvojspolek jest berlínským počinem, myšlen a proveden jako záruka nejen trvání, ale i rozkvětu »svaté říše ně- mecké národnosti,« tenkráte před devíti lety sjednocené, spravován jest vždycky z Ber- lina, kde sídlí lev a požitník lvího podílu této smlouvy a jestliže z frází, jimiž úřadní list kancléřský v Berlíně provází třicetiletí rakousko-německého spojenectví nějaká má oprávněný zvuk, pak je to zajisté rčení těchto dvou vět »Nordd. allg. Ztgu.«: »Uzavřen spolku počteno jest mezi nejznamenitějšt politické činy prvního velikého kancléře ne- mecké říše. Svým, do daleké budoucnosti prohlédavým zrakem kníže Bismark již na více než deset let před podepsáním polozi základ k úzkému národněpráv- nímu splynutí Německa a Ra kouskoUherska.«
Berlín Německo
10 article
»Splynutí«, to je to pravé slovo kteréž jde berlínskému oficialu tiskovému tak dobře od srdce jako německému nacionálu ve starém brněnském »Tagesbotu«, který píše Rakousko-německý spolek jest zno vu splněním myšlenky národní sou- náležitosti německých národ ních kmenů a zřízení politické moci o mnohem větší branné síle, než jakou měla mohl míti bývalý německý bund. A jestliže my němečtí Rakušané chováme přání, směřující k zdokonalení a upevněn této aliance, nemůže nám z toho činěna byt výtka, že šilháme za hranice, a že se zaná- šíme nadějemi, příčícími se našim pa trioti- ckým povinnostem. Ano úzké »splynutí« a »vypěstění a zdo- konalení« dvojspolku, to jsou představy, které těsně vedle sebe bydlí v souboru něme- ckých představ politických, poměrem mez říší německou a severní polovinou říše ra- kouské se zabývajících. A věru skutečná povaha aliance vysvitne pro »z ůč a st něné« národy německého jazyka
Rakušan Rakousko
11 article
tím jasněji, budou-li uvažovati o tom, co se z rakousko-německého dvojspolku státi má, než čím za minulých třicet let byl. Čím byl dvojspolek, který se po- zději proměnil v trojspolek s ftalií, oběma od r. 1879 válečně spojeným říším? V Bismar- kově dopise hr. Juliu Andrassovi, dne 29. září 1879 zaslaném, mluví železný kancléř o tom, že ruský dvůr uhodl tak celkem pravdu o úmluvách, učiněných mezi Bismar- kem a Andrassem a že v Livadii se za to má, že uzavřena smlouva »vzájemný ch teritorialních garanci fa. Po sedm let držáno znění smlouvy v hlu bokém tajemství před nediplomatickou ve- řejnosti evropskou, a když konečně znění její, Rusku na postrach uveřejněné, Evropu ohromilo, seznala z prvního jejího článku, že je to smlouva výslovně protiruská, jak to z druhého“ jejího včlánku vyznívá, takže smlouvu dlužno považovati za garanční jenom výhradně ve prospěch německý, nebot ode vždy garancií nedotknutelnosti Rakouska byla právě velmoc, proti níž smlouva také nominálně uzavřena. Podle oslavných článků zaplavujících veřejné mínění obou spojene- ckých říší, byla jich aliance, trojspolkem rozmnožená, stráží a zárukou evrop ského míru. Není to ovšem do slova pravda a týká se jenom poměrů velmocenských, protikladem rusko-francouzské aliance a přistoupením Anglie trojspolku protiváhu držících, takže trojspolek osvědčil se v jistém smyslu toliko zárukou proti všeevropským válečným zá- pletkám Evropský mír jest stavem hroma- dění milionových válečných hotovostí a zá- loh, miliardových státních dluhů a hnedle již konfiskací občanského majetku ve pro- spěch válečných břemen. S hořkou ironií pohlížejí pak slovanšt národové říše naší na třicet minulých le vývoje pod vládou aliance s Německem.
Andrass spojený říše Rusko Evropa Rakousko Anglie Německo
12 article
Zvláště my Češi hrozným osudem přinucen jsme znamenati vlivy říšsko-německého supe- riorátu spojeneckého, který ve vnitřní poli tice rakouské vyjádřen jest primátem něme- ckým v této polovině říše. My zvláště. Nebo jako učinil trojspolek přítrž slovanskému po- slání v evropském Orientu, tak zastavil náš politický rozvoj v této říši. Datujeme v le- tošním roce také třicetiletí aktivního našeho zúčastnění v radě království a zemí a ovšem i počátek éry Taaffovy tak směšně v naš prospěch přeceňované. Ale k náležitému se- znání nejtěžší pohromy zažité na vlastním těle našem aliančním nadprávím berlínským zajisté dlužno připomenouti teprve éry Badenovy a jeho pokusu o provedení zá kladního státního zákona o národní rovno- právnosti jazykovými nařízeními. Právě tři- cátý rok, uplynulý od uzavření aliance rakousko německé, postavil nás těsně před pohromu, nad níž od konce české samo- statnosti nemůže býti pro český národ v pří tomnosti těžší a v budoucnosti záhubnější před ztrátu jednoty a celistvosti království českého. Tak jako pád jazykových nařízení Badenových způsoben přímým hnutím pře- mocně spojenecké ruky berlínské a zasaže- ním jejím do vnitřních záležitostí rakouských. tak také rozdělení království českého na českou a německou provincii, o němž Němci naši provolávají: Nyní nebo nikdy! — má se státi v přímý vděk za rozmnožení teritoriálního majetku říše dvěma novými slo
Čech Taaffův Badenův
13 article
vanskými provinciemi — vděk věrnosti spo jeneckých Nibelungů! To jsou vlivy područí, v němž třicet le trvá předlitavský útvar království a zemí k jásotu »velnárodu všeněmeckému sounále- žitých sudetských a alpských Němců«, za úpění slovanských národností, jichž právo lidské a veřejně občanské kleslo pod úroven předtřicetiletou ! Takovou byla pro neněmecké kmeny předlitavské rakousko německá alliance těchto třiceti let! A čím má se státi tento allianční po- měr v budoucnosti? Zatím co tisk obou stran mluví o vypěstění a dovršení úzkého národně právního poměru, o splnění my šlenky nacionální sounáležitosti německých národních větví, slyšíme od německých stran, listů a mluvčích v Rakousku, kteréž necíti se ani vázanými k obalům opatrných slov pro tytéž ideje a myšlenky, upřímé vymezení vysokocílů všem Němcům v Rakousku bez výjimky společných. Že by se moh spojenecký poměr mezi Rakouskem a Ně- meckem uvolniti anebo dokonce rozejíti, ne- napadne zajisté ani nejoficiálnějšímu velebi- teli dvojspolku v orgánu Aehrenthalově. Na- opak všude mezi rakouskými Němci spojuje se s alliančním poměrem k říši hohenzolle rovské nejen pojem trvalosti až do konce všech věcí, nýbrž všemožné přítuhy až po státoprávní svazek s říší něme- ckou, aspoň pokud se týče Cislajtanie.
Nibelung Němec Rakousko
14 article
Tak se zove budoucnost v německo nacionálních programech docela bez obalu, ano mluví se tu o přímém připojen bývalých buntovních zemí ke spolkové vládě říšskoněmecké Náhodou a také úmyslem stalo se, že Němei přispěli těchto dnů ještě přesnějšími výměry nikoli svých snů, ale již již hmatavých vysokocilů o Vševelkoněmecku — k dvoj- spolkovému jubileu. Při křtu Bismarkovy věže nad Chebem slyšely to přečetné tisíce Němců z obou říší shromážděné. » Dovršení Bismarkova dědictví lze docíliti jenom Všeněmeckem budoucnosti, dokonáním dómu Germanie až se bude odpovídati na Arndtovu otázku »W a ist des Deutschen Vaterland« ne- hodlají Němci Ostmarky scházeli při zpěvné odpovědi: Celé Německo to budiž, tomu bůh pomáhejž! Celé Německo, kdož by nerozuměl! Dnes ještě není celé, dnes je pouze dvojdomě, ale Německo celé, »Německo, kteréž Němci míní . . .« A hle německé kníže, kteréž brzy za- ujme místo mezi spolkovými panovníky ně- mecké říše, bavorský následník Ludvík, při spěl také a to bez mála v jubilejní datum ke karakteristice těchto snah. Nazvalje šilháním za hranice a velezrádou! Poctivé a z hlubokého i zděděného dynastického názoru na novou německou říši, která jeho královský rod učinila panovnickým pouze nad »jižním pomocným národem« — jak se Jihoněmcům říká v pruském imperialistickém názvosloví. Ve všech německých zemích a územích v Rakousku vyvstali odpovědnící bavorskému princi s uctivou radou, aby si své rady po- nechal pro sebe. Se všech stran zní dunění německých hrudí, do nichž bijí se vyznavači starorakouskoněmecké věrnosti. Ale princ Lud- vík zná patrně své lidi a nezamanul si svou výstrahu jen tak bezdůvodně. Však i z valné hromady »Böhmerwaldbundu« proslulý prof
Němei Bismarkův Němec Arndtův Ostmarka Ludvík Cheb Německo Rakousko
15 article
Götz pochází — z Mnichova. Jak to řel tenkrát v Krumlově? »Jsme všiclni příslušníci jednoho kmene a musime se vynasnažiti, aby- chom odstranili pohraniční mezníky. Z Mnichova a Řezna se mnoho pracuje a myslím, pá- nové, že můžete trochu pomoci. Vy musíte se s námi stýkati, aby Němci v německé říši byli při- vedeni k vědomi, že obě části, tu i tam, náleží těsně k sobě. (Imunisováno na sněmu království českého da 17. září 1907) Konfiskace „Národních LIsti“ pro soudcovské jmenování na zemskén sněmu noravskán. Z Brna, 7. ríjna. (Zvl. tel. zpr. „Nár. Listů“.) Dnes čten mezi došlými spisy sněmu mo- ravského také návrh poslance dra. Seiferta a soudruhů na obmezení kenfiskač- ní praxe, prováděné proti české žurnalistice Poněvadž onehdy zemský hejíman zavini veliké bouře ve sněmovně, když nechtěl při- pustit čtení interpelace sociálně-demekratického poslance v příčině konfiskace časopisu „Rov nost“ a byla obava, že mohl by také na kon- fiskaci „Národních Listů“ hledati nějaký para- graf v jednacím řádu, podán byl dotyčným po slancem návrh, aby se zemský sněm usnesl vy- zvati vládu k vydání zákona na ochranu tiskové svobody. K odůvodnění návrhu toho citován jest za- bavený článek „Národních Listů“ o soudcov- ském jmenování jako důkaz, že nutno zákon po dobný zavésti. Zemský hejtman, který zásadně neche připustiti čtení konfiskačních interpelací, pře- hlédl obsah návrhu, takže došlo ke čtení zkon fiskovaných částí „Národních Listů“ v dotyč- ném návrhu. Tím imunisována „závadná“ míst článku „K dnešnímu jmenování soud- covskému“, jež zni:
Götz Němec Seifert Mnichov Krumlov Řezno Brno
16 article
Po několikaměsíčních průtazích provedeno ko nečně povýšení do VII. a VIII. hodnostní třídy. Soud cové čeští, již předešlými jmenováními tak trpee zklamáni a ve svých právech poškozeni, neočeká vali ani od nynější správy justiční žádné spravedl nosti, že by však ministr spravedlnosti ve svém ne- přátelství vůči soudcům českým tak daleko šel, toho nikdo neočekával. Jmenováním tímto, zejména ve třídě VIII., byly kruhy soudcovské přímo ohromeny Každý táže se, kde je spravedlnost, kde jsou zákony a ti, kdož povolání jsou je hájiti? Český soudce ne- může pochopiti, že právě v oboru, jehož jedinou zá- sedou má býti spravedlnost, tato způsobem nejhrub- ším zůmyslně se porušuje. Jak může justiční správa žádati od soudců, jichž práva tak hrubým způsobem ruší a jež neobyčejně hmotně poškozuje, aby úřad svůj zastávali nestranně a spravedlivě, když sama tíhu nespravedlnosti tak jim dává cítiti a jim uka zuje, jak beztrestně lze zákony nezachovávati. Z uvedeného vyplývá, že při tomto jmenovän stejně jako při předešlých rozhodovaly výhradně ohledy politické, německo-nacionální, protičeské, by by i správa justiční tvrdila, že se nedala ovládati při tom politickými a národnostními stanovisky. Protizákonné toto preterování českých soudeů musí nezbytně jeviti nepříznivé účinky i pro vykoná- vání spravedlnosti i stát samý, neboť křivda tato jak samozřejmo, vyvolati musí u postižených poci roztrpčenosti a lítosti a umrtviti u nich cit pro prá-
17 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za 9h věčerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . večerni . . . . . . . . 5h lnserátv platí se hotově napřed Předplageni a insorty příjímá administrace v Marianské ul., b. Tam nacházejí se těl redakce, tiskárna a sxpedics „Národních Listů- Rukopisy se nevracejí.
18 article
vo, slušnost a spravedlnost, u Němců pak pocit po- výšenosti nad českými kolegy i samým zákonem když jest jim známo, že bez ohledu na platné před- pisy zákonné, na jejich způsobilost věcnou, jedině z toho důvodu, že jsou Němci, dostává se jim výsa ve službě soudcovské, s platnými zákony v přímém odporu se nalézajících To nezbytně vésti musí k demoralisaci celéh soudcovského stavu. Jmenováním tímto konečně vy- hověno ještě ve větší míře, než při předešlých jme- nováních, postulátu německému, aby do německých míst dosazováni byli výhradně soudcové němečte a soudcové čeští z území německého a smíšeného byl odstranění jedině za tím účelem, aby jazyk český o soudů v území tom byl úplně vytlačen. Soudcové češti očekávají pevně, že česká veřej- nost a delegace konečně pozná pravý stav a účel těchto jmenování a vzchopí se, aby protizákonná ce- sta, kterou justiční správa při obsazování soudcov- ských míst nastoupila, byla opuštěna a aby zjed- náno bylo v tom směru ve prospěch obyvatelstvaa státu samého právu a spravedlnosti průchodu.
Němec
19 article Před zajímavou volbou.
Před zajímavou volbou. Uprostřed napínavého jednání s německou obstrukel o osud českého sněmu vypsalo místo- držitelství ke dni 22. listopadu doplňovací volbu poslance zemského za Hradčany, Vyše- hrad, HolešoviceBubny na místo zvěč- nělého inženýra K ftana, který loni ve voleb- ním okresu tom o první nerozhodnuté volbě dne 27. února m. r. obdržel 1211 hlasův oprot 493 hlasům spojených radíkálních statoprávníků, 491 sociálních demokratů, 140 nár. katolikůa 142 Němců; při druhě volbě pak zvítězil 1423 hlasy proti 536 hlasům sociálně-demokratickým, 50 nár. soc. a 11 národně katolickým. Němci již k volbě nešli. Svěděil-li již loňský obraz volební o tuhém soupeřství našich politických i třídních stran, tož hrozí letos v této tak rozsáhlé jako nesou- vislé a různotvárné volební skupině vzplanouti za rozháranosti našich politických poměrů a stran chaotický zápas snad ještě vášnivějšía urputnějši než cokoliv jich poslední dobou jitřilo a rozhořčovalo mysl lidu našeho. Nelze tomu včasnou přípravou a dohodou uvarovati? Není my- šlenky ušlechtilé, vlastenecké, jednotící, kteráž by převážnou většinu probudilého, svobody a pokroku- milovného voličstva dovedla spojit a sjednotit tak, aby došlo k volbě, která by byla konečně jednou opět důstojným radostným výkonem nej- vzáenějšího občanského práva a nikoliv rozlrp- čujícím zápolením, nikoliv bratrobojnou vřavou?
Němec Hradčany Vyšhrad Němec
20 article
Bude to snad naposledy, co voličstno Hradčan, Vyšehradu, Holešovic a Buben vykoná volební právo své dle posavadního přežilého volebního řádu Schmerlingova; neboť řád ten již odumírá a zetlivá tak, že naprosto již dlouho udržeti se nedá. Ale pohřichu není vyhlídky na nový, pod statně dokonalejší a národu našemu spravedli- vější řád volební, naopak hrozí nám se strany vládní předloha nového řádu volebního, založe- ného opět na výsadách s nadpráví jedněch proti druhým, slovem na nerovnosti a křivdě, směru- jíeí venkoncem k tomu, aby národ náš byl opět připraven o spravedlivé zastoupení, o spra- vedlivou nadpoloviční většinu ve vlastním sněmu svéml V jednom pak ohledu ten návrh nového volebního řádu dokonce jestě jest horší a zpátečničtější dosavadního: upíráť beze všeho důvodu v lak zv. všeobecné, nejčetněj sl volební kurii našim ženám šmahem právo hlasovací a nedosti na tom: zbavuje jich volitelnosti jejich po- savadní vůbec, nechť jsou sebe inteliigentnější nebo sebe poplatnější. Kdežto dle posavadního
Schmerlingův Hradčany Vyšehrad Holešovice Bubno
21 title
FEUILLETON.
22 article Literatura.
Literatura. K Sebraným spisům Jos. Holečka Autor proslulých »Našich« a jeden z prvních průkopníků slovanské ideje u nás, Jose! Ho- leček, po 35leté literární činnosti zahajuje dnes svůj knižní soubor, začiná své sebrané spisy, pořádá a definitivně upravuje své životní dílo.*) A jako první, jaksi úvodní, vstupné číslo zařaďuje do nich svou chronolegicky nejstarší belletristickou sbírku, dávno rozebraný cyklus jihoslovanských obrázků, soubrnně nadepsaných »Za svobodu«. Při te přitežitosti nebude snad nevhodno uvědomit si v pře- hledu posavadní spisovaelovu belletristickou pro- dukci, rozhlédnout se trochu po jejím vývojí a stručně si charakterisovat jednotlivá význačnější stadla u ní. Tohoto kritického přehledu jest dnes už proto třeba. že nynější mladší generace v domácím čtenářstvu starší knihy autorovy zná obyčejně jen dle jménaa měla méně příležilosti soustavně se jimi po většině rozprodanými a obvyklou nakladatelskou reklamou nevynášenými, zabýval. Z pravidla i dost sečtělý jadnotlivec u nás, jemuž četba »Našich« jest pravým duchovým požitkem a jenž postupné vycházení této velecenné románové kroniky sleduje s nejintesivněj ším zájmem, dřívější bellelristickou práci Holečkovu, už celiovým charakterem se od »Našich« značně lišícl, zná leda kuse, v zlomeích, z ojedinělých ukázek.
Holeček Holečkův Jos
23 article
A přece i ona tvoři důležitou součást literárního tvoření autorova, součást jinak sice založenou a jinam směřující, ale obsahové neměně důležitou než populárnější serie »Našich«. Co je pak při tom hlavní: ony starší cykly Holečkových prós, ponej- více drobných, skoro feuilletonisticky zachycovaných a příležitostně inspirovaných i črtaných, vykonaly v minulosti důležité poslání výchovné, sociálně spole- čenské, národně kulturní a již proto plným právem patří v živolní soubor spisova elův i mají po svém rozebrání nárok na nové knižní vydání. Ony to v první řadě byly, jimž nutno přičíst zásluhu za vy- volání širší účasti pro černohorské emancipační boje u nás v letech sedmdesátých či osmdesátých (minu- lého věku). Timto propagačně informativným rázem jihoslovanských prós Holečkových jest hned dáno. že autorovi nešlo v nich tak o stránku formovou. uměleckou, estetickou nebo psychologickou, jako spíše o ideovou i myšlenkovou náplů, o obsshovou tendenci a o episodnost i delail látkový. Odtud jsou skizzy do prvních spisovalelových abírek pojaté tak jednoduše i prostě stavěny, s dějovou strokturou c nejprimitivnější a při slohu zcela klidném, průhiled- nám. Stylistických kudrlinek nebo motivačníeh rafino vaností a násilnosti siluačních tu nenajdete.
Holečkův
24 article *) Nákladem F r. Topide v Praze.
*) Nákladem F r. Topide v Praze. Jak autorovi jednotlivé sceny, příběhy, karakte- risační prvky a historky dobrodružného zabarvení vynesla příležitost, živý slyk s přírodou i lidmi či mnoholetá pozorování, tak je uložil do svých črt. T působí tedy více nahromaděným materiálem myšlen- kovým a snesením fakt, než zpracováním i podáním Beletrista nehoní se v nich za složitostí sujetů, an za hořlivou eretikou výjevů. Jest prostý a střízlivý. realistní ve vybírání námětů i v jejich povahovém oživování i v rozvedení stylistickém. Themata a látkové popudy k starší serii belelri- stických náčrtů, k prosám čerpaných z jihoslovan- ského či ruského prostředí, poskytly Holečkovi jeho časté cesty po slovanských krajinách i do kulturních středisek. K těmto cestám vedla pak autora ne pouhá turistická zvědavost, ale touha po bozprostředním se znání místních poměrů existenčních, životních, politi- ckých i civilisačních a po pramenném prozkoumání historických i lidových tradie domorodých. Co z těchto studijních cest nejdříve vyvážil, mnohosvazkové bele- tristické dílo, tím chtěl na prvním místě poučil, na- bádat k dalším zájezdům na slovanský jih či východ. upozorňovat na všeslovanskou myšlenku a šířit u nás v Čechách reelnější slovanské uvědomění, krátce, na vazovat bližší styky mezi jednotlivými slovanskými kmeny. A to jest velká zásluha Holečkova díla, jež v době, kdy vznikalo, mělo u nás velice čestné a vděčně postavení společensky národní, ne pouze literární.
Holeček Holečkův Praha Čechy
25 article
Holečkovy belletristické knihy vznikaly a řadily se k sobě v tomto chronologickém postupu: Za svobodu, Černohorské povídky. Černá Hora v míru, Junácké kresby černohorské, Rusko české kapitoly Zájezd na Rus. Obšit a tři cykly Rozmanilého člení. Byly autorem vydány v neurčitých lhůtách během osmého i devátého desetiletí (v XIX. stol.). Rokem 1898 začal už Holeček publikovat první svazky »Našich«, jichž dosud vyšlo sedm objemných dílů. Co do prostředí, látek a dějových themat, dotýká se spisovatel ve svých starších pracích (od později tvořených »Našich« dělí je nejen celkový tón, ale i základní pojetí a methoda provedení), hlavně černoborských, ať už válečných či za míru, sloven- ských, hercegovských, polsko-ruských, bosenských, česko-německých (Naše jména měst. V útrobách ně- meckého draka), ruských a tureckých motivů. Kromě toho našimi speciálně domácími motivy zabývají se před románovou kronikou »Našich« některé partie Rozmanitého čtení a Obšil... Všecky tyto beletri- stické kresby representují dnes pracovní genre trochu odlišně od běžného u nás, tvoříce jakousí vhodně složenou směs cestopisné causerie, žurnalistického feuilletonu, essayistické studie a volně motivované novely. Vřelý zájem pro slovanskou otázku a zvlášť živý sklon k novodobým problemům jihoslovanským živi v sobě Hol ček hned z nejútlejšího mládí. Už n studiích se v něm probudily, aby již nikdy nebyly uspány a častými praktickýmí cestami na jihi naopa
Holečkův Holeček Rusko Rus za svoboda Rozmanilý
26 article
vždy znova i znova sesilovány či obnovovány. Črty. seřaděné pod společně záhlaví »Za svobodusa další pojaté pod soubrnný litul »Černohorský ch povídek« již při svém prvním vycházení (leď se dočkávají druhého) měly čilý zájem čloucího obe censtva, přes to, že pro ně spisovatel nemohl u nás najíti nakladatele a musil si je na konec vydati sám Tento zájem byl v současné domácí veřejnosti, jet jinak české literatuře velké pozornosti lehdy nevěno- vala, podmíněn jednak časovostí lálky a jednak vy- loženou slovanskou tendenci i vroucným soucllěním autorovým s ubohou »rájí« pobalkánskou. Mimo tyto tři prvky silně k popularitě Holečko- vých drobnomaleb přispěla i jejich svižná forma. plastické podání, živolnost líčení a instinktivní, tedy nenucený humor, tu i tam proložený pasážemi ostře satyrickými. Jako válečný zpravodaj měl možnost nejen sledovat vývoj i projev bilevních machinací a postup vítězných procesů, nýbrž také poznat intimuě povahu, život, zvyky i názory obou válčících ná- rodních těles. A jak se později zas známé prostřed jevilo spisovateli za míru, v denním životě, při exi- stenčním zaměstnání a v průměrné své fysiognomii. o tom věcně i cenné poznámky uložil do dvousvaz- kové knihy »Černá Hora v míru«, kde vedle několika ironicky i satyricky zbarvených nákresů cestopisných nejrozsáhlejší obsahové plochy vyplňuje referující deskripce kulturních, národních i národo- hospodářských podmínek černohorských. — Druhým knišním výtěžkem autorových mimoválečných cest byly »Junácké kresby černohorské«, je- jichž ústředním molivem jest stará, patriarchálně za- řízená i tradicijně rekovská Černá Hora v historické minulosti a její ponenáhlý převod pod vlivem mo- derní civilisace západoevropské.
Holečko Černá Hora
27 article
Za první svazky svých Sebraných spisů určil Holeček práce věnované látkově Černohorcům v míru i v boji. Ty se obsahově navzájem doplňují a podá- vají tak celek líčeného ovzduší i života. Autorovi dostalo se příležitosti, že mohl být očilým svědkem onoho velkolepého zápasu, jenž konečně nadobro zlomil tyranskou hegemonii odvěkého nepřítele slo- vanských zájmů na Balkáně. Při tom však ucboval si spisovatel názor, že povoláním žádného národ- ního celku nemůže být válka, jež je jen prostřed- kem míru a nástrojem pro jeho udržení. Ani u bo- jovných (povahou) Černohorců nenašel zásadníeh výjimek. Na poli válečném vykonali nesmrtelno díla osobulho rekovství i národní houževna- tosti, ale v práci míru se poněkud zpozdili. A ž široký svět, současná společnost i veřejnost vůbe svou pozorností utpívá především na takovýcl zjevech, jež mají něco nadprůměrného, nápadného, neobvyklého i zvláštního, je sláva černohorskýc zbranl známa všude, kdežto soukromý, národní i lidový živat Černohoreů v době klidu býval igno- rován a podceňován. Holeček byl si dosfe vědom že během válečných oporací nepoznal Černohorce dokonale, úplně i všestranně a proto dodatečně svou pozorností i studiem obrátil se také k jejich poměrům za míru.
Holeček Černohorec Balkán
28 article
»Zdá se mi, že jsem tím povinen svaté věe slovanské«, praví o tom doslovně, rozváděje a při- znávaje zároveň příčiny i podněty, jež jej přimě y k cestám na jih a k publikaci knih o místní si luaci v klidu i v boji... A co jest při tom zvláší důležito, spisovatel neličí postavy a poměry ideálně. nepravdivě, romanticky, ale zcela reálně, jak je byl na svých cestách našel, do detailu, přesně a věrně. Odtud velká dokumenlární, dějinně dobová cena jeho realistických drobnomaleb. Černohorci v boji vzbu- dili autorův obdiv, delším stykem naučil se je milo- vat i v míru a z mnoholelého studia vytěžil bohatou zásobu podrobností i karakteristických prvků. To vše zajišťuje ideovou zajímavost jeho jihoslovanským knihám i v jejich nynějším druhém vydání. —at —
Černohorec
30 article
* Zvon, týdeník belletristický a literární, orgán a majetek literárního družstva, v jehož redakčním kruhu zasedají Alois Jirásek, K. V. Rais. Jos Thomayer, Zikm. Winter a M. A. Šimá- ček (zodpovědný redaktor a vydavate!), nastoupi právě vydaným číslem desátou roční pouť a přešel ve společný náklad Družstva a osvědčené naklada lelské a tiskařské firmy Aloisa Wiesnera která mu dala vkusnější úpravu a obálku. Vnitřní obsah tohoto čelného našeho belletristického týde- níku neillustrovaného jest plnou měrou důstojen jubilejního desátého ročníku. Přední náš romano- pisec Alois Jirásek počíná lu uveřejňovati vy- soce zajímavé paměti na své dětství a chlapectví, na své rodiště Hronov u Nächoda, na svůj rod a jeho osudy. Netřeba dokládati, že to bude práce, čtouen se nejen jako nejnapínavější román, ale i vysoké hodnoty literárně a vůbec kulturně-historické, ke kteréž po letech se budou musiti vraceti všichni, kdo o našem písemnictví psáti budou. — Hlubokými. z nitra plynoucími dvěma básněmi zastoupen jest
Jirásek K V Rais Thomayer Zikm Winter Šimat Wiesner Hronov Voda
31 article
Jos. V. Sládek. Milý náš Zikmund Winter. jehož nejčelnější belletristické práce právě ve Z von uloženy jsou, připravil pro první čísla svrchovaně zajímavý článek Valné hromady řemesl- nícké, psaný lapidárním způsobem jeho. Proslulý náš učenec prof. dr. Jos. Thomayer přispě poutavou statí Otrávené studně, kterou kde kdo s nejvyšším interessem si přečte. Kare Leger, jehož padesátiletí literární svět těchto dnů oslavoval, má tu začátek klatovského románu Augi- stin Fojtík, jenž hned první kapitolou upoutavá a výborný náš humorista a satirik VAclav Šti ka. jehož kniba Bez taláru vzbudila svého čaau pravý rozruch, má tu novou liumoristickou črtu z kruhů soudních úřadníků Julius Klabzu ba aposlata. Bohaté zprávy literární, umělecké aktoální i historické z per K. V. Raiss, F Sekaniny, dra. Vratisl. Friedla, M.A Simáčka. Sl. Vvdrv a i. doplňojí boliatý obsah
V Sládek Winter profesor doktor Jos Thomayer Kare Leger Fojtík VAclav Julius Klabza Raiss F Sekanina Friedl Simáček Augi
32 article
prvního čísla týdeníku Zvonu, obsah, jenž co do vybranosti své sotva může býti překonán. Pro nej- blíže následující čísla ohlašuje pak redakce nové práce rektora české university prof. K rále, R. E. Jamota, K. V. Raisa, K. M. Čapka, Jiřího Sumína, dra. Frt. Hamzy, M. A. Šimáčka, K. Červinky. Růž. Jesenské, F. X Svo- body, E Trévala, básnické příspěvky Jarosl. Vrchlického, Ad. Heyduka, F. S. Pro- cházky, Stan. Zimy a j. j Jak viděti, jest Zvon na desátý jubilejní svůj ročník jak náleží připraven i přej me mu na novou pout jeho všeho zdaru. — Čísla na ukázku zašle na požádání každé knihkupectví, obzvláště nakladalelství A loisa Wiesnera v Praze II., Soukenická 9. * Zlatá Praha. Dnes vyšlo 3. číslo Zlaté Prahy ve stejně nádherné výpravě jako čísla předešlá a re- produkuje na stránkách svých pozorubodná díla našich i cizích umělců výtvarných. Z českých vý- tvarník) jest zde zastoupen náš krajinář Angelo Zeyer, prof sofijský, Jaroslav Věšín, ilustrátor Adolf Kašpar, z cizích Diego Velasquez a P. Ribera. Část časová přináši řadu zajímavých obrázků z Arabie, obrázky ze sjezdu Esperantista v Praze, ze speciální výstavy létadel v Paříži atd Část beletristická vyniká i teniokráte příspěvky před- ních našich spisovalelů. Redaktorem Zlaté Prahy je Vincene Červinka, část obrazovou řídí Viktor Ol iva.
Jamot K V K M Čapek Sumín Hamza Šimáček K Červinka Jesenský E Tréval Jarosl Vrchlický Ada Heyduk Stan Wiesner Zeyer Věšín Kašpar Diego Velasquez P Ribera Červinka Viktor Ola Praha II Praha Arabia Paříž X Svo
33 article
* Soupis českých a slovenských časoplsů vy cházejících současně v zemích koruny české, na Slo- v nsku, Rusi, v Německu, Americe. Sestavil K. No- sovský v Praze II. —1909. I s pošl. K 2.20. Spis je záslužnou prací, která dojde svého ocenění, až stane se čas opisectvo předmětem liter. studil, Autor s láskou konal svoji práci, ač musil překonati velké nesnáze. *Dosti obsáhlá literatura sokolská i sportovnl dočkala se konečně i svého bibliog afického soupisu. jenž vyjde praci J. Hřebce, jakožto III. svazek »Bi- bliografických příruček«, nákladem K. Nosovského v Praze II.—1909. Cena i s poštou 55 h. Veškeré kruhy divadelní uvitají »Seznam diva- delních her, operních a operelních texlů, vydsných tiskem i v rukopisech«, prací B. Menšíka, který vyjde v nejbližší době jako II. svazek »B biografických přírůček«, nákladem K. Nosovského v Praze Il. 1909. Cena K 2.80. Elemenlární školy městské postrádaly doposud těžce prvouky specielně pro své účely sestavené, tak jsko vyhovovala Tůmova »Prrouka« potřebě š ol venkovských. Této potřebě snaží se odpomoci právů vydaná »Prvouka na škalách městsk ý ch, jako sbírka materialu k potřebě školln i domácí výchovy«, sebraná Fr. Mužíkem, s úvodem Fr. Pešky, správce pralské obecné školy novoměstské Nákladem »Unie« v Praze. * Sloh v nových proudech vyučovaclch. Napsal Josef Müler. Druhů změněně a doplněné vyd aní. Díl II. Nákladem Zemského ústředního spolku jednot uč telských v král. českém. V komisi knihkopect
Rus J Hřebec K Nosovský Menšík Tůmův Prrouk Mužík Pešek Müler Německo Amerika Praha